4 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného pro rozvedenou manželku

I. Návrh, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od [datum] výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, splatné vždy do 25. dne v měsíci k rukám žalobkyně, se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení výživného pro rozvedenou manželku ve výši 6 000 Kč měsíčně, když manželství bylo rozvedeno rozsudkem čj. 1 C 76/2014-21 ze dne 20. 5. 2014, a rozsudkem 4 C 141/2015-92 ze dne 6. 12. 2016 bylo určeno výživné pro rozvedenou manželku ve výši 1 000 Kč, když za hlavní příčinu rozvratu manželství bylo shledáno pití alkoholu na straně žalovaného. Žádala o zvýšení výživného na 6 000 Kč, když ohledně jejích příjmů nedošlo od posledního rozhodnutí k podstatné změně, na rozdíl od žalovaného. Žalobkyně má příjem ve výši 11 930 Kč včetně výživného a všech sociálních dávek, má invalidní důchod ve výši 7 400 Kč, 2 4 C 153/2022 příspěvek na bydlení ve výši 2 100 Kč, příspěvek na péči ve výši 850 Kč, příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč a výživné od žalovaného ve výši 1 000 Kč. Její pevné měsíční výdaje činí 9 800 Kč, a to nájem ve výši 4 785 Kč, zálohy na elektřinu ve výši 780 Kč, pojištění a životní pojištění ve výši 564 Kč, paušál na telefon a internet ve výši 1 200 Kč, léky ve výši 2 000 Kč, výdaje na pečovatelku ve výši 540 Kč v období od března do května 2022 byla zaměstnána v chráněné dílně na 4 hodiny, nicméně lékaři jí tuto práci nedoporučili. Zdravotní ani psychický stav se od posledního rozhodování soudu nezměnil, stále se léčí s vážnými zdravotními problémy, které jsou ve velké míře způsobeny opakovaným násilím ze strany žalovaného za trvání manželství.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, když vyživovací povinnost plnil, ačkoliv měl nízké příjmy. V současné době není dán žádný důvod a se zvýšením výživného proto nesouhlasí. Od rozvodu uplynulo 8 let. Současná finanční situace žalobkyně nesouvisí s rozvodem a důvody rozvratu. Nelze spravedlivě požadovat, abych v podstatě neomezeně plnil vyživovací povinnost vůči žalobkyně, a to pouze z důvodu, že v době před rozvodem požíval alkohol. S příčinami rozvratu souhlasil, aniž by věděl, jaké důsledky to dále bude mít. Důvodem rozvratu manželství byly i jiné příčiny. Důvod pro zvýšení není dán, sporná otázka je, zda vůbec existuje nárok, neboť není dána příčinná souvislost manželství a neschopnost žalobkyně se živit, když tato je práce schopná. Žalobkyně má dlouhodobé zdravotní problémy, invalidní důchod pobírala před uzavřením manželství. Jako účastník řízení uvedl, že žádného násilí se nedopustil. Žalobkyně jen lhala, vybírala z účtu, vše dělala úmyslně, aby jej vytočila. Nakonec se šel raději léčit, aby od ní vypadl. Vše jí nechal. Sám nemá jiné příjmy, nemá nemovitosti, auto. Bydlí v městské garsonce, kde platí 5 500 Kč měsíčně. Nedávno mu bylo zvednuto výživné na syna. Alkohol nebyl hlavní příčinou rozvodu. Pokud popíjel, žalobkyně toho využila, aby ho vytočila, a zavolala Policii. Nikdy jí fyzicky nenapadl. Pokud to Policie vyšetřovala, řízení bylo zastaveno. Žalobkyně má zdravé ruce, lítá po městě. Ještě před manželstvím měla padoucnici a problémy s páteří. V životě dělala jen pět let. Pobírala plný invalidní důchod. Po rozvodu zůstala v jejich bytě, sám odešel s oblečením. Po rozvodu zůstal úplně bez peněz. Platí nájem, výživné, hygienické potřeby, úrazové pojištění, 200 Kč telefon.

3. Ze spisu zdejšího soudu čj. 1 C 76/2014 má soud za prokázané, že manželství účastníků uzavřené den [datum] bylo rozsudkem ze dne [datum] rozvedeno s tím, že u žalobkyně se jednalo o manželství třetí, u žalovaného o druhé. Příčiny žalobkyně shledávala v tom, že začal žalovaný požívat ve větší míře alkohol, proto se domluvili, že se rozvedou. V té době pobírala plný invalidní důchod. Žalovaný byl v insolvenci. Shodli na tom, že hlavní příčinou je pití alkoholu žalovaného. Ze spisu zdejšího soudu čj. 4 C 141/2015 má soud za prokázané, že o výživném pro rozvedenou manželku bylo rozhodováno dne [datum], kde bylo stanoveno výživné od [datum] ve výši 1 000 Kč měsíčně. Součástí tohoto spisu je potvrzení ohledně výše příjmu žalovaného, který za posledních 6 měsíců od rozhodnutí pobíral průměrnou čistou mzdu ve výši 17 491 Kč. V té době byl žalovaný v insolvenci a byl v protialkoholní léčebně. Proto jeho aktuální průměrný příjem činil 12 255 Kč. Žalobkyně byla v plném invalidním důchodu ve výši 4 700 Kč a dále pobírala příspěvek na péči ve výši 880 Kč, na mobilitu ve výši 400 Kč, na živobytí ve výši 778 Kč a na bydlení ve výši 1 389 Kč. Její příjmy tedy činily 8 147 Kč. V současné době činí celkový příjem žalovaného 25 130 Kč a příjmy žalobkyně 11 930 Kč. Při rozhodování o výši výživného soud vzal na zřetel to, že sám žalovaný byl ochoten žalobkyni platit měsíčně 1 000 Kč a zohlednil i příčiny rozvratu a špatný zdravotní stav žalobkyně, když se na tomto musel podílet i rozvod manželství.

4. Žalobkyně dále předložila potvrzení a jejích výdajích, když celkové měsíční nájemné činí 5 832 Kč, 780 Kč potom platí zálohy na elektriku. Dále byly předloženy rozhodnutí Úřadu práce ohledně příspěvku na bydlení, příspěvku za živobytí. Žalobkyně má uzavřenou smlouvu o poskytnutí charitní pečovatelské služby, když součástí smlouvy je úhradník pečovatelské služby. 3 4 C 153/2022 Za pečovatelské služby potom žalobkyně platí podle rozsahu okolo 300 Kč. Na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] žalobkyně nastoupila do zaměstnání na 20 hodin/týden, za hrubou mzdu 8 100 Kč. Žalobkyně při vstupní zdravotní prohlídce byla shledána zdravotně způsobilou. Pracovní poměr potom skončil v zkušební době. Dohodou o vypořádání SJM ze dne [datum] účastníci vypořádali movité věci s tím, že žalobkyně po zrušení společného nájmu, se stala samostatnou nájemkyní v bytě, ve kterém bydleli. Žalobkyně předložila lékařskou zprávu ze dne [datum], kdy vyhledala ambulanci klinického psychologa, který dospěl k závěru, že aktuální úroveň rozumových schopností je v pásmu vyššího průměru, výsledek je validní. Od dětství trpí epilepsií. V roce 2001 se pohybovala za pomoci vozíku. Má bolesti páteře. Byla třikrát vdaná. Do ambulance přišla se zakázkou psychoterapeuticky zpracovat to, co se dělo v posledním manželství, kdy jí partner trápil. Prožívala silné obavy z toho, že jí bude pronásledovat a opět jí ublíží. Trpí mírnou depresí, rozvinutými strachy z kontaktu s bývalým manželem, na kterého podala trestní oznámení kvůli domácímu násilí, které trvalo téměř čtyři roky. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2022 čj. 0 P 40/2009-77 bylo žalovanému zvýšeno výživné pro nezletilého [jméno] na částku 5 000 Kč měsíčně.Dne [datum] oznámila žalobkyně fyzické napadení žalovaným, který způsobil drobné poranění na pravé ruce. Věc byla projednána pod [číslo jednací] [číslo] a byla postoupena na přestupek. Dne [datum] bylo žalobkyní oznámeno napadení, věc byla vedena pod [číslo jednací] [číslo]. Dne 11. 4. 2015 bylo rozhodnuto o úředním vykázání. Stejně tak bylo rozhodnuto dne [datum] o vykázání, když žalovaný opakovaně žalobkyni fyzicky napadal. Z posudku o invaliditě čj. [spisová značka] je zřejmé, že byl posuzován zdravotní stav a pracovní neschopnost k [datum], přičemž jak vyplývá z posudku žalobkyně se léčila na epilepsii od dvou let věku, měla nemocnou celou páteř. Jedná se o dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav. Invalidita trvá, míra poklesu pracovní schopnosti byla posouzena na 70 %. Soudu byl dále předložen záznam o jednání ze dne [datum], ve kterém se měla jednat o posouzení zdravotního stavu, přičemž požádala žalobkyně o invalidní důchod s tím, že se od dvou let věku léčí pro záchvatovité onemocnění, opakovaně byla vyšetřena na neurologii, psychologii, ortopedii, rehabilitaci. Opakovaně se léčí a je hospitalizována. Veškerá léčba bez trvalejšího efektu. Dlouhodobě má bolesti páteře, především krční a bederní. Pohybuje se za pomoci holí, stěžuje si na nejistotu při chůzi. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, uznáno bylo 70 %. Soud měl k dispozici celý spis Policie [číslo jednací], kde jsou založeny lékařské zprávy a řízení bylo zahájeno, neboť dne [datum] se dostavila žalobkyně a podala trestní oznámení na bývalého manžela s tím, že jí v minulosti opakovaně fyzicky napadal, čímž se zhoršil její zdravotní stav tak, že se do současné doby léčí s trvalými následky. Z úředního záznamu vyplývá, že bylo již několikrát s žalovaným jednáno ohledně napadení žalobkyně. Vždy se jednalo o přestupek osobou blízkou, tedy o jednání, které lze projednat pouze na návrh postižené osoby, tedy žalobkyně, která návrh k projednání nikdy nepodala a podání byla teda odložena. Dle zprávy praktické lékařky tato byla v ambulanci naposled v roce 2016.

5. Na základě prováděného dokazování je nesporné, že účastníci uzavřeli manželství v roce 2010 a v roce 2014 bylo manželství rozvedeno, když za hlavní příčinu rozvratu manželství bylo označeno požívání alkoholu na straně žalovaného, což sám nezpochybnil. Manželství trvalo čtyři roky, přičemž sama žalobkyně uvedla, že již tři roky nebylo funkční. V roce 2016 bylo stanoveno výživné pro rozvedenou manželku na 1 000 Kč měsíčně, když příjem žalobkyně činil 8 147 Kč a příjem žalovaného, před nástupem na protialkoholní léčbu, kdy měl samozřejmě nižší příjem, si tento vydělával 17 491 Kč. V současné době je příjem žalobkyně 11 390 Kč a žalovaného 25 130 Kč. Soud nezpochybňuje tvrzení žalobkyně, že žalovaný se v době, kdy jejich manželství a i poté, choval špatně, že docházelo k roztržkám, fyzickému napadání. Žalovaný byl 2x vykázán ze společného bydliště. [příjmení] je to, že v této době žalovaný požíval ve zvýšené míře alkohol, 4 4 C 153/2022 což vyústilo až v jeho dobrovolnou léčbu. Oba účastníci potom mají standartní výdaje. Žalobkyně mimo standartních výdajů platí poplatky za charitu, žalovaný potom platí výživné pro nezletilé dítě ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jak vyplývá z mnoha lékařských zpráv a posudků o invaliditě je zřejmé, že žalobkyně již v roce 2001 byla invalidní, když v této době byla uznána invalidita 70 %, která v současné době trvá. Její zdravotní stav, co se týká hodnocení pro účely pobírání invalidního důchodu se tedy od roku 2001 prakticky nezměnil. Zdravotní problémy různého charakteru má v podstatě od dětství, již před uzavřením manželství byla plně invalidní. V souvislosti s rozvodem mohlo dojít u žalobkyně ke zhoršení, zejména psychického stavu, když se žalovaného bála, proto vyhledávala i odbornou péči. Nicméně, co se týká jejího celkového zdravotní stavu k výraznému zhoršení nedošlo. Nějakou dobu byla dokonce zaměstnána a k rozvázání pracovního poměru došlo ve zkušební době, aniž by bylo prokazováno fakticky, proč. Od posledního rozhodnutí se pak samozřejmě změnily poměry obou účastníků, když na jedné straně vzrostly jejich příjmy, na druhé straně se zvýšily náklady.

6. Podle ust. § 760 odst. 1 o. z. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle odst. 2 tohoto ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo je dán jiný obdobně závažný důvod.

7. Výživné rozvedeného manžela představuje specifické právo v rámci plnění vyživovacích povinností. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné rozvedeného manžela je jeho potřebnost, a dále existence minimálně určité souvislosti s rozvodem manželství. Předpoklad, že rozvedený manžel se nemůže sám živit musí být prokázán, nelze se spokojit s tvrzením, že dotyčný dosáhl důchodového věku nebo pobírá invalidní důchod. Jak vyplývá z provedeného dokazování žalobkyně nepochybně je omezena ve schopni se živit, když od roku 2001 pobírá invalidní důchod, přičemž od této doby se prakticky její zdravotní stav procentuálně vyjádřený v míře neschopnosti živit se, nezměnil. Předpokladem přiznání výživného je prokázání, zda stav vznikl v souvislosti s manželstvím. V daném případě při svém původním rozhodnutí vycházel soud z toho, že minimálně po psychické stránce došlo ke zhoršení stavu žalobkyně, právě v důsledku fyzického napadání ze strany žalovaného. Nicméně při úvaze o zvýšení výživného je nutno přihlédnout i k tomu, že manželství trvalo pouze čtyři roky, nejednalo se tedy o dlouhodobý manželský svazek, a je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný již delší dobu výživné plní. Soud tedy musí zohlednit délku manželství a dobu uplynutí od rozvodu, když je třeba rozlišovat manželství déle fungující, kdy společné soužití vytvořilo určitý stabilní ekonomicko-sociální rámec a manželství kratší, jako bylo v tomto případě. Soud pak musí vzít na zřetel i dobu, která uplynula od rozvodu manželství, neboť čímž delší doba od rozvodu uplynula, tím potřeba vyživovací povinnosti má menší intenzitu. Samotná skutečnost, že se žalovaný podrobil léčbě a zvýšil se jeho příjem, ještě nemůže znamenat, že žalobkyně bude mít násobně vyšší výživné. Je třeba přihlížet i k přiměřenosti, kdy rozvedený manžel nemá nárok na stejnou životní úroveň. Žalobkyně je od roku 2001 invalidní ve stejném rozsahu a je nepochybné, že není schopna se zcela sama živit, když je odkázána na sociální dávky, které kryjí pouze základní potřeby a i z úvahou o tom, že se žalovaný v době okolo rozvodu manželství dopouštěl jednání, která mohla zhoršit, zejména psychický stav žalobkyně, má okresní soud za to, 5 4 C 153/2022 že vzhledem k tomu, že manželství trvalo krátkou dobu a od rozvodu manželství uplynula dlouhá doba, nelze na tomto spravedlivě požadovat, aby bylo výživné zvýšeno tak, jak žalobkyně požaduje. U žalovaného se sice zvýšil příjem, byť se nejedná o žádnou vysokou částku. Na druhou stranu se mu zvýšila vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Je pravda, že žalovaný se dopouštěl nevhodného chování a byl vykázán ze společného bydlení, nicméně k odsouzení za toto chování nikdy nedošlo. I když je žalobkyně závislá na sociálních dávkách, které kryjí její základní potřeby, sama tuto skutečnost neznamená, že jsou důvody pro zvýšení výživného pro rozvedenou manželku, když jak již bylo výše řečeno, její životní úroveň a bývalého manžela nemusí být stejná. Při úvaze o tom, že zdravotní stav z hlediska její schopnosti pracovat je od roku 2001 téměř neměnný a s vědomím toho, že žalovaný se nechoval k žalobkyni v době okolo rozvodu řádně, což mohlo mít své důsledky, má okresní soud za to, že zejména vzhledem k tomu, že manželství bylo pouze krátkodobé a od rozvodu již uběhla řada let, nejsou důvody pro zvýšení výživného, jak žalobkyně požaduje, a proto návrh na stanovení výživného ve výši 6 000 Kč zamítl.

8. Při rozhodování o nákladech řízení soud nepřiznal žalovaného ač měl ve věci plný úspěch právo na jejich náhradu, neboť má za to, že jsou splněny předpoklady ust. § 150 o. s. ř., když shledal důvody vhodné zvláštního zřetele, a to zejména vzhledem k sociální situaci žalobkyně, která je odkázána v současné době na invalidní důchod a přiznání nákladů řízení by se v tomto případě jevilo, jako nepřiměřená tvrdost.