4 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti a zaplacení přiměřeného zadostiučinění

I. Návrh, že žalovaný je povinen do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku zajistit na své vlastní náklady zveřejnění následující omluvy na internetových stránkách [webová adresa] a v měsíčníku [anonymizováno] noviny: „ Omluva panu [celé jméno žalobce] Omlouvám se [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], za to, že jsem ve svém posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ uvedl subjektivní a ničím nepodložené závěry, ze kterých vyplývalo, že [celé jméno žalobce] jako zpracovatel projektové dokumentace s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích [územní celek]“ jednal při výběru stromů ke kácení tak, že upřednostňoval zájem na získání kvalitního dřevařského sortimentu. Má následující tvrzení obsažená v posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ nebyla ničím podložena, jednalo se o mé 2 4 C 154/2021 subjektivní domněnky a bylo jimi zasaženo do ústavně zaručeného práva [celé jméno žalobce] na ochranu osobnosti: -„ Uvedená zjištění jsou důkazem, že stromy k pokácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně, bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku.“ -„ Pokud ovšem stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení, byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty.“, se zamítá.

II. Návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal uložení žalovanému povinnosti do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku zajistit na své vlastní náklady zveřejnění následující omluvy na internetových stránkách [webová adresa] a měsíčníku slavonické noviny:„ Omluva panu [celé jméno žalobce] Omlouvám se [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], za to, že jsem ve svém posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ uvedl subjektivní a ničím nepodložené závěry, ze kterých vyplývalo, že [celé jméno žalobce] jako zpracovatel projektové dokumentace s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích města Slavonice“ jednal při výběru stromů ke kácení tak, že upřednostňoval zájem na získání kvalitního dřevařského sortimentu. Má následující tvrzení obsažená v posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ nebyla ničím podložena, jednalo se o mé subjektivní domněnky a bylo jimi zasaženo do ústavně zaručeného práva [celé jméno žalobce] na ochranu osobnosti: -) „ Uvedená zjištění jsou důkazem, že stromy k pokácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně, bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku.“ -) „ Pokud ovšem stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení, byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty.“ A dále se domáhal, že žalovaný je povinen mu zaplatit částku 50 000 Kč. Když poté co v roce 1982 vystudoval obor zahradnictví se specializací na sadovnictví a krajinářství na Agronomické fakultě [obec] školy zemědělské v [obec], začal se soustavně věnovat vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti, získal za dobu svého působení řadu akademických a vědecko-pedagogických titulů a od počátku osmdesátých let dvacátého století se věnuje soustavně i publikační činnosti v oborech zahradní a krajinářské tvorby, krajinářské architektury a dendrologie. Je autorem či spoluautorem více než 130 odborných publikací. Je soudním znalcem z oboru ochrana přírody se specializací na dendrologii a okrasné sadovnictví. Pro město Slavonice zhotovil projektovou dokumentaci s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích města Slavonice“ (dále jen„ projektová dokumentace“). Obsahem je mimo jiné návrh kácení dřevin, kdy v dokumentaci byly označeny stromy, které měly být ve [obec] vykáceny. Skutečnost, že je autorem projektové dokumentace, je veřejně známá, neboť je výslovně zmíněn jako zpracovatel projektové dokumentace. Problematika kácení stromů byla a je obsáhle diskutována mimo jiné prostřednictvím sociální sítě Facebook, přičemž je ze strany třetích osob zmiňován a to pod obchodním označením [anonymizováno], jako osoba, která označila stromy ke kácení. Žalovaný je soudním znalcem v oboru ochrana přírody se specializací na dendrologii a posuzování dřevin. Jako takový 3 4 C 154/2021 vypracoval znalecký posudek nazvaný„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“, ve kterém zhodnotil kácení dřevin a to dřevin, které již byly vykáceny na základě projektové dokumentace a stromů, které na základě této dokumentace mají být vykáceny. Znalecký posudek je veřejně dostupný, byl zveřejněn na internetových stránkách spolku [anonymizována dvě slova] a na internetové síti, následně šířen prostřednictvím sítě Facebook. Žalovaný v tomto posudku mimo jiné uvedl, že u lípy srdčité zájmem pokácení bylo získání rovného lipového kmene, když kmen byl naprosto zdravý, rovný a hodnotný. Odstranění stromu si lze vysvětlit pouze tím, že byl pokácen výhradně v zájmu o získání kvalitního dřevařského sortimentu, dále že stromy k pokácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně, bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku. Pokud ovšem stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení, byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty. Citovanými tvrzeními žalovaného ve znaleckém posudku bylo zasaženo do osobnosti žalobce, a to zejména do jeho cti, vážnosti a důstojnosti. Tvrzení, že stromy byly označeny osobou neodborně způsobilou, a to na něčí objednávku, jsou nepodložená, smyšlená a výrazně jej poškozují. Byť žalovaný výslovně nejmenuje, je zřejmé, že svými tvrzeními osočuje z nečestného jednání právě žalobce jako zpracovatele projektové dokumentace. Tvrzení žalovaného vzbuzují podezření, že se dopustil protiprávního jednání spočívajícího v tom, že při určování stromů ke kácení postupoval s cílem nezákonně se obohatit, popř. obohatit jinou osobu. Občané jej potom v diskuzi na Facebooku označili mimo jiné jako odborníka na řezivo, apod. Žalovaný výrazným způsobem porušil povinnosti soudního znalce, když uvedl ničím nepodložená tvrzení a domněnky. Posudek není nezávislý a nestranný, jsou v něm obsažena zjevně nepravdivá a nepřezkoumatelná tvrzení. Navíc žalovaný výrazně překročil zadání objednatelů, stromy ke kácení označil ve své projektové dokumentaci. Tvrzení o odborné nezpůsobilosti potom jej výrazně poškodilo a zasáhlo do jeho osobnosti. Za nepřípustné je nutno považovat i hodnocení motivace žalobce při určování stromů ke kácení. Svými nepodloženými tvrzeními a domněnkami výrazně snížil jeho profesní a odbornou pověst, kterou si budoval řadu let. I zásah do odborné pověsti je nutno považovat za zásah do osobnostních práv. Jednáním žalovaného byla způsobena újma a zadostiučinění v odvolání nepravdivých a nepodložených tvrzení a v omluvě není dostatečné. Vzhledem k povaze jednání žalovaného vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou považuje za přiměřenou ve výši 50 000 Kč. Žalovaného vyzval zejména, aby znalecký posudek stáhl z oběhu a dále ho nezveřejňoval a aby zveřejnil omluvu, což žalovaný odmítl. Žalovaný svůj posudek opatřil znaleckou doložkou. Je tedy nerozhodné, zda se jedná o znalecký posudek či odborné posouzení, neboť připojení znalecké doložky výrazným způsobem ovlivnilo vnímání posudku širokou veřejností, když znalecká doložka zvýšila váhu všech tvrzení uvedených v posudku a učinila tato tvrzení důvěryhodnými. Je potom zcela nerozhodný okamžik, kdy byla veřejnost seznámena s projektovou dokumentací, neboť problematika zeleně byla ve [obec] řešena od roku 2015, přičemž se postupně zpracovávaly projektové dokumentace. Uskutečnilo se několik jednání za účasti veřejnosti. Veřejnosti muselo být známo, že je zpracovatelem projektové dokumentace. Nepodstatné je také to, že žalovaný nevěděl o nějaké dokumentaci. Bez znalosti podkladů pak nemohl danou problematiku objektivně vyhodnotit. Nebylo zadání a žalovaný neměl subjektivně hodnotit motivaci jakékoliv osoby ve věci kácení stromů, popř. odbornou způsobilost této osoby. Hodnocení motivace osoby k určitému jednání potom není odborným posouzením. Posudek se týkal veřejné věci a při předání posudku opatřeného znaleckou doložkou zadavatel musel předpokládat, že bude veřejnost se znaleckým posudkem seznámena tak, jak je zcela běžné. Nerozhodné je potom to, zda je uživatelem sítě Facebook a že sám posudek nikde nezveřejňoval. Pokud žalovaný odkazuje na rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích ze dne [datum], v tomto rozhodnutí bylo pouze hodnoceno kácení stromu ve [obec] výhradně z hlediska jeho dopadu na krajinný ráz a vůbec se nezabýval důvody, pro které byly stromy ke kácení vybrány, 4 4 C 154/2021 natož odbornou způsobilostí či motivací. Ve věci potom je aktivně legitimován, neboť je zpracovatelem projektové dokumentace, která obsahuje návrh pěstebních opatření včetně kácení stromů. Tuto projektovou dokumentaci autorizoval a skutečnost, že jedním z podkladů projektové dokumentace je dendrologický průzkum vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], není rozhodné. To, že je zpracovatelem dokumentace, potom bylo veřejně známo.

2. Žalovaný uplatněné nároky neuznal, když ve věci nebyl vypracován znalecký posudek, nýbrž odborný posudek jak vyplývá již z jeho označení. Posudek byl objednán telefonicky dne [datum], objednání nepředcházela žádná osobní schůzka ani jiný kontakt. Bylo mu pouze sděleno, že ve [obec] je na mnoha místech označeno velké množství stromů zelenými kříži a mělo se jednat o stromy určené k pokácení s tím, že již mnoho stromů bylo pokáceno a dřevo odklizeno. K pokácení byla určena ještě celá dvě stromořadí v počtu přes 110 stromů, jejichž kmeny nebyly sice označeny, ale to jen proto, že měly být pokáceny bez výjimky. Před přijetím zakázky mu bylo těžko uvěřit, že by kácení stromů v malém městě mohlo být tak masivní. Byl mu zaslán článek člena rady města pro zeleň [jméno] [jméno], ve kterém uvádí, že bude pokáceno asi 250 ks stromů včetně březové aleje, přičemž nebylo v článku hovořeno o žádném projektu na revitalizaci. Tento článek byl jedinou písemností, kterou měl k dispozici. Dle zadání měl odborně posoudit, zda stromy určené k pokácení jsou nemocné, nestabilní, poškozené, odumřelé a nebezpečné nebo zda naopak nejde o stromy zdravé a vitální, posoudit, zda stromy již pokácené mohly být nebezpečné a odumřelé nebo se jednalo o stromy zdravé, zda dřevní hmota jaké kvality vznikla z pokácených stromů, k jakým účelům by se získaná dřevní hmota dala využít a co by mohlo být smyslem tak masivního kácení stromů, prohlédnout neoznačené stromy na týž lokalitách a posoudit, zda mezi nimi nejsou stromy chřadnoucí. Zadáním nebylo studium žádných souvisejících písemných dokladů, které mu ani nebyly předloženy. Většina označených k pokácení určených stromů byla shledána zdravými, vitálními, nepoškozenými, některé dokonce vysoce kvalitními a nesmírně hodnotnými. Některé měly drobná poškození, jenž by bylo možno napravit odborným zásahem. U některých dřevin označených k pokácení se dokonce později na kmenech objevil stejnou barvou nastříkaný kruh s nápisem„ ne“ a byly ponechány. Pokácen byl i nejlepší a nejhodnotnější strom ve městě. Při svém průzkumu nalezl celou řadu stromů v dezolátním a provozně nebezpečném stavu, shnilými kmeny, nalezl tedy stromy v alarmujícím, havarijním stavu, odumřelé, suché, které však nebyly označeny zeleným křížem k pokácení, přestože stály třeba jen několik metrů od zdravých a bezchybných ke kácení označených. Tyto skutečnosti jej vedly k vyslovení domněnky o kácení jako prostředku získání kvalitní dřevní hmoty. Sám má 45 let dlouhou praxi arboristy, desetiletou praxi znalce z oboru dendrologie a posuzování dřevin. Je autorem více než tisíce posudků stromů a projektů v oboru zahradních realizacích, ošetřování stromů, praktické péče o památkové stromy, provádí ekologický dendrologický dozor na stavebních akcích. Sám není uživatelem Facebooku, nezúčastnil se žádné diskuze, pouze předal svůj posudek zadavatelům. Pokud došlo k poškození jména žalobce, tak nikoliv vypracováním a zveřejněním jeho posudku, který neměl o činnosti žalobce vůbec žádné informace a nikdy se k jeho činnosti nevyjadřoval, nýbrž tím, že byly fyzicky káceny a pokáceny stromy na základě dokumentů, které k tomu účelu firma žalobce pro město vypracovala. Autorem aktualizace hodnocení stromů, která výrazně navyšovala počet stromů určených ke kácení, nebyl žalobce, nýbrž Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] existenci žalobce se dozvěděl až po delší době po předání svého posudku zadavatelům a to na základě oznámení, že jej žalobce na internetových stránkách veřejně očerňuje a nepravdivě obviňuje ze lži. Do té doby neměl o existenci žalobce žádné povědomí. V té době měl možnost seznámit se s několika dokumenty o stromech ve [obec] autorizovanými žalobcem, při porovnání těchto písemných dokumentů se skutečností v terénu však zjistil zásadní rozpory a nesoulad zapsaných údajů se skutečně zjištěnými atributy na poskytovaných stromech, zejména popis neexistujících vad nebo jejich zveličování. Žádný z žalobcem uvedených výroků potom není skutkovým tvrzením, nýbrž hodnotícím úsudkem. 5 4 C 154/2021 Nemohl zasáhnout do cti žalobce, protože v době vypracování svého odborného posudku vůbec o žalobci nevěděl, nevěděl, kdo o kácení stromu rozhodl, nevěděl o existenci projektu a jeho autorech a vytvořil hodnotící úsudky na základě vlastního zkoumání stavu stromů. Jeho hodnotící úsudky potom mají plnou podporu ve skutkovém stavu zjištěným a potvrzeným znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] a rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu jihočeského kraje ze dne [datum]. Hodnotící posudky vycházely ze zjištěného stavu stromů a logicky na zjištěný stav navazovaly. Závěry potom učinil v dobré víře a na základě jím samotným zjištěných skutečností. Není to potom žalobce, který vytvořil dendrologický průzkum, tento vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Tento dle sdělení předsedy odborné rady Arboristické akademie však nebyl certifikován ke zpracování posudku stromů, nebyl tedy osobou oprávněnou k posuzování dřevin. Stromy k pokácení nevybíral žalobce, ale právě Ing. [příjmení]. Posudek potom nešířil sám ani jeho zadavatel, posudek byl šířen Městem Slavonice za vědomí žalobce. Veřejnosti potom nebyly známy žádné z projektů či dokumentací vypracovaných žalobcem a při jednání dne [datum] Ing. [příjmení] tvrdil, že by takové stromy nikdy ke kácení nenavrhl. Hlavním předmětem sporu byla březová alej. Při zadávání posudku nevěřil, že se alej měla vykácet. Alej následně posuzovalo nezávisle na sobě několik znalců z oboru a naprosto se shodli na jejím bezpodmínečném zachování. Palivové dřevo z březového stromořadí by bylo kvalitní, zdravé, rovné, díky malému množství suků dobře štípatelné. Bylo by ho velké množství a na dopravně dobře přístupném místě. Z tohoto zcela logicky plyne závěr, že jediným myslitelným účelem vykácení byl zájem o dřevo. Na souboru předložených fotografií je vidět naprosto špičková kvalita dřeva, mimořádné rozměry a neuvěřitelné množství kvalitních kmenů. Nezjištěné množství dřeva se potom na skládce ani neobjevilo. Pokud by výběr stromů k pokácení byl činěn odbornou, důstojnou a ctnou osobou, která by vybírala zdokumentované stromy k pokácení, pak je toto tvrzení v rozporu se skutečností, která byla na místě samém shledána. Na některých zachycených stromech se asi v lednu 2021 objevil zelený kříž, označující je k pokácení. Jak ale dokladují následné snímky týchž stromů z února 2021, tak po nějakém čase se na jejich kmenech objevil stejným sprejem a stejným rukopisem nastříkaný kruh s velkým nápisem NE. Tyto stromy byly ponechány bez pokácení. Některé stromy jako javor kácení unikly, některé jako zdravá lípa a další stromy ne, byť byly celkem původně uceleného stromořadí. Dalším příkladem neodborného a nelogického výběru stromů k pokácení je dvojice smrků u mateřské školy, které nejprve byly označeny křížem k pokácení, později se objevily známé kruhy s nápisem NE. Naopak jiný smrk po odkácení všech jeho sousedů se stal krajně nestabilním a nebezpečným stromem a ponechání takto nebezpečného stromu na frekventovaném místě u mateřské školy, lze považovat za hazard se zdravím obyvatel města. Popsaný způsob značení stromů k pokácení byl tedy v posudku správně označen za neodborný, náhodný a bez logického vodítka nebo na něčí objednávku. U některých stromů potom nebyl správně identifikován ani český název rodu předmětné dřeviny a dokonce na ní byla identifikována a popsána neexistující choroba. V tabulkách jsou potom i chybné latinské názvy některých taxonů. Dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] na shromáždění občanů veřejně prohlásil, že co se týká odstranění javoru [číslo] [číslo] které byly jednoznačně nejhodnotnějšími stromy ve [obec] ve vynikající kondici, když silnější z obou javorů měl jedinečné členění koruny a celkový estetický vzhled, tak na tomto prohlášení veřejně prohlásil, že tento strom v žádném případě není na pokácení. Ze schůzky byl pořízen zápis. Později stejný slib dostala i odpovědná pracovnice AOPK v [obec] p. [příjmení] a výslovně se to týkalo těchto dvou javorů. Dne [datum] odpoledne byly oba pokáceny a veškerá hmota byla bleskově pořezána a odklizena. Práce byly provedeny amatérsky. Došlo k pádu veliké části na soukromou zahradu, k rozbití soukromého plotu a rozlámání mladých stromů na dotčené zahradě. Dne [datum] zdokumentoval skládku kmenů, přičemž zdravé pilařské výřezy byly změřené a popsané pilařskými údaje, individuálně označené dle svého přesného určení pro včelaře, odděleně uložené 6 4 C 154/2021 a připravené na prodej na odvozním místě. Na veřejném místě byla nalezena několik let suchá lípa, která však označena ke kácení nebyla. Její kmen je ovšem slabý, krátký. Ten, kdo vybíral stromy k pokácení, si nevšímal stromů suchých se znehodnoceným dřevem. Tato byla pokácena až po veřejném oznámení její polohy. Fakt, že živá lípa se zdravým rovným kmenem byla pokácena již v lednu, ale pouze 25m vzdálená suchá lípa s bezcenným dřevem byla pokácena až na upozornění žalovaného v dubnu, je důkazem, že stromy k pokácení zde nevybíral a neoznačoval žádný dendrologický odborník. Havarijní vyhnilý třicetimetrový strom v centrálním parku, tedy v ploše parku, který je hlavním předmětem projektu, nebyl před projektováním firmy [anonymizováno] zjištěn, vybrán a označen k pokácení, zatímco zdravé a bezvadné stromy v jeho těsném okolí vybrány, označeny a vykáceny byly. Tento smrk je napaden václavkou obecnou, má zcela vyhnilý střed kmene. V dutině je hnízdo dřevokazích mravenců a po vichřici je nakloněn tak, že kořeny vylezly nad povrch terénu. V důsledku chřadnutí byl napaden kůrovcem. Tohoto smrku si nikdo nepovšiml. Proto dospěl k závěru, že neproběhlo žádné posuzování stavu odborníkem.

3. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že pro [obec] bylo vypracováno několik projektů, které byly souhrnně dány do projektu stabilizace. Záměry byly konzultovány jak s městem, tak s veřejností. Závěry žalovaného, že ke kácení stromů došlo za účelem získání dřevní hmoty, jsou pro něj nepřijatelné, nepochopitelné a za hranicí. Žádné zdravé stromy pro dřevo by nebyly odstraněny, může to být z pěstebního důvodu, což je však v projektu vysvětleno. Základní posuzování zdravých stromů posuzoval Ing. [příjmení], který vypracoval dendrologický průzkum. Tento průzkum byl pouze jednou částí. Dle tohoto průzkumu byly stromy špatné. Sám zpracovával projektovou dokumentaci. Ve [obec] byl jejich projekt znám, bylo známo, že jsou autoři. V kulturním domě proběhlo veřejné zasedání, několikrát byli na městském úřadu. Zakázkou se zabývali již od roku 2015. Oficiálně zpracovával projekt ateliér, sám jej autorizoval. Kdyby měl označit kácení stromů pro řezivo, bylo by to jako když architekt boural barokní dům pro cihly. Je možné, že některé vadné stromy nebyly označeny. V projektové dokumentaci byly pouze stromy na pozemku ve vlastnictví města. U každého stromu je prvotní evidence dřevní hmoty. [příjmení] je povinen tuto hmotu zpeněžit, když hodnota se odčítá z dotace. Neví, kdo provedl zelené označení stromu, kontrolováno to nebylo.

4. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že pracuje jako soudní znalec, oslovila jej p. [příjmení] s tím, že se ve [obec] těží a padají zdravé stromy, aby posoudil, zda stromy jsou či nejsou vadné, a co podle nich může vést ke kácení. Jel proto do [obec], hledal zeleně zakřížkované stromy a posuzoval je z hlediska zdraví. O projektové dokumentaci žalobce neměl ponětí. Jedním z bodů bylo, aby se vyjádřil, co může vést k pokácení zdravých stromů a jaké dřevo z těchto vznikne. O existenci žalobce se dozvěděl až v okamžiku, kdy na stránkách města zjistil, že jej dehonestuje a napadá. Plnil pouze zadání. Pro vyslovené domněnky, že stromy byly káceny pro dřevo, má důkazy a to fotografie. Vyjadřoval se potom k jednotlivým stromům. Jsou zde např. dva jasany, které nemají žádnou nemoc, ale mají rovné kmeny, poraženy jsou dřevorubecky. Jednalo se evidentně o zdravý a rovný strom pro dřevařský sortiment. Hledal na skládkách dřevo, kde byly různé sortimenty, zrovna tyto dva jasany tam nebyly. Obecně se dřevo z lípy hodí včelařům. Když přišel na hromadu, některé kmeny byly právě označeny pro včelaře. Poražen byl i nejlepší solitér, což je nad jeho chápání. Některé zelené kříže dokonce považoval za akci vtipálka. Byla např. vykácena polovina stromořadí, přičemž byly pokáceny zcela zdravé stromy a druhý nepokácen zůstal totálně vyhnilý smrk. Stromy nebyly posuzovány správně, proto jej napadlo, že vlastně proběhla těžba dřeva. Znalost krajino-tvorby nemá se zadáním posudku nic společného. Vykácet zdravý strom je pro něj nepřijatelné. To co roste, se může zhodnotit. Ke kácení zdravých stromů sice dochází, ale ne v měřítku jako ve [obec], kde bylo zde vykáceno celé stromořadí. Posudek vyhotovil pouze v elektronické formě a předal jej zadavatelkám, až později se na něj obrátil p. [příjmení] z města a posudek chtěl. Posudek se dělal pouze pro občany. Pan [ulice] 7 4 C 154/2021 požadoval razítko, vysvětlil mu, že kulaté razítko znalce dát nemůže, na posudek dal hranaté razítko firmy. Ofotil znalecký průkaz. Město posudek okamžitě zveřejnilo na stránkách města. Posudek byl zveřejněn s vyjádřením žalobce.

5. Ve věci byli vyslýcháni i svědci, když [jméno] [příjmení] jako svědkyně uvedla, že byli s městem domluveni, že budou o zeleni jednat a scházet se, což se však nedělo. Oslovili proto žalovaného, aby se na stromy podíval s tím, zda je nutno je kácet. Při prohlídce byl překvapený, zejména ohledně březové aleje. Říkal, že kácení nedává smysl. Ani dohlížitelka projektu p. [příjmení] s kácením březové aleje nesouhlasila. Manžel je dřevař, sám upozorňoval, že dřevní hmoty je moc. Z fotek je zcela zřejmé, že stromy, které p. [příjmení] označil za havarijní, byly zdravé a naopak. Nedávno spadla vrba jím označená za zdravou. Žalovaný neměl projekt k dispozici. S žalobcem se neznal. Od města chtěla projektovou dokumentaci, toto jí odmítlo dát. Vyjádření žalovaného dali na žádost městu a toto ji zveřejnilo. Kdo stromy označoval, neví. Posouzení žalovaného bylo zveřejněno s komentářem žalobce městem. Město začalo kácet bez autorského a biologického dozoru. Napřed posudek žalovaného zveřejnilo město na svých webových stránkách s komentářem žalobce a potom jej zveřejnili sami na webových stránkách [anonymizována dvě slova], tam je dodnes. Po nějaké době byli požádáni žalobcem o sejmutí posudku, což se nestalo. Mařížský spolek byl účastníkem pouze řízení o významu březové aleje, všichni kdo tehdy stromy viděli, nechápali, proč byla alej určena k pokácení. S [anonymizováno] [příjmení] se setkali někdy v lednu u stromu, byl překvapen, které stromy se mají kácet. Říkal, že dělal posudek někdy v roce 2016 a tvrdil, že další posouzení nedělal. Inventarizace byla od počátku špatná. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno] naopak uvedl, že do zastupitelstva šel, protože nikdo 30 let nepečoval o zeleň. Oslovili žalobce a spolupráce začala někdy v roce 2015. Rámcově se vědělo, co se má dělat. Snažil se se všemi komunikovat a to i s neziskovými organizacemi. Byl založen spolek [příjmení] [jméno], kde byl i [anonymizována dvě slova]. Tedy od počátku bylo známo, co město zamýšlí. Spolky seznamoval se všemi materiály. Žalovaného vůbec nezná. Nikdo jej neinformoval, nevěděl, proč stromy obhlížel. Přišli až lidi za ním s tím, že se z facebooku dozvěděli, že město rozkrádá dřevo a to na základě posudku žalovaného. Posudek si město od žalovaného vyžádalo, napřed přišel neorazítkovaný, ve druhém vydání již razítko bylo, některé věty byly změněny. Stromy označoval sám podle seznamu a další úředníci. Kdo označil dřevo jako pro„ fčely“, neví. Při kácení se porazilo několik zdravých stromů. [příjmení] se dalo na skládku, dlouho tam leželo, nikdo o něj neměl zájem. Pokud se porazilo 6 zdravých stromů v celých [obec], bylo to proto, že byly pod elektrickým napětím. Veřejné zasedání s žalobcem proběhlo někdy v roce 2018, potom probíhala další jednání, kdy byl přítomen žalobce, [anonymizována dvě slova] a další neziskovky. Inventarizace byla na stránkách města, kdy tam byla umístěna, neví. Je zpřístupněna prostřednictvím mapového portálu. Neziskovým organizacím celý svazek projektu neukazoval, ani soupis dřevin ke kácení. Byla však mapa, v ní bylo zaneseno, co se má kácet a počty stromů. Původně se mělo kácet ještě více stromů. Organizace s kácením seznamoval někdy v roce 2018, potom už ne. Mapy však zůstávaly stejné. Stromy ke kácení byly na základě projektanta, byla listina, kde byly uvedeny stromy k ošetření a stromy ke kácení. Tuto zpracovával projektant někdy v roce 2020. Stromy byly pokáceny, když zbývaly poslední dva, sešli se u [anonymizováno] [příjmení], kde bylo asi 15 lidí, nebylo to žádné jednání, ale jako když přijdete do restaurace, všichni se překřikovali. Neslibovalo se, že by nebylo dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] jako svědkyně naopak uvedla, že se zajímá o zdraví stromů, resp. začalo se masově kácet, proto se obrátila jako soukromá osoba na žalovaného, aby jako odborník zhodnotil, zda poražené stromy byly ke kácení a další, zda jsou k vykácení či nejsou. Jednalo se zejména o sakury a březovou alej. O projektu žalobce nic nevěděla, městem nebyl zpřístupněn. Někdy v lednu iniciovala setkání s městem. Zmínila se, že posudek zadala, město ji požádalo o jeho zapůjčení, tak ho zapůjčila. V té době byly vztahy s městem ještě korektní, nepředpokládala, že město posudek bez jejího vědomí či vědomí žalovaného zveřejní. Jaké bylo přesné zadání posudku, neví, chtěla vědět, zda stromy, které byly pokáceny, byly 8 4 C 154/2021 k pokácení a popřípadě proč, zda stromy, které nebyly pokáceny, jsou v kondici či nikoliv. Při zadávání posudku neměl žalovaný žádné podklady. Přijel, stromy viděl, označené posoudil. K čemu má dřevo sloužit při zadávání posudku, myslí, žádáno nebylo. Možná se o tom později bavilo. Město vyvěsilo posudek žalovaného a reakci na svých stránkách. Před kácením stromů nebyli občané informováni. S p. [příjmení] se setkala na veřejné procházce, když na facebook dali, že pozvali dendrologa a vyvěsil se termín, lidé přišli. Sám p. [příjmení] byl v šoku, kolik stromů se vykácelo a že se mají kácet další. Městem při schůzce bylo slíbeno, že se zastaví kácení, než bude jasné, proč a které stromy jsou ke kácení určeny. Tento slib nebyl dodržen. V krátké době byly právě dva javory pokáceny.

6. Soudu byla dále předložena celá řada listinných důkazů. Z životopisu žalobce, přehledu odborné publikační činnosti, úplného výpisu živnostenského rejstříku, výpisu z evidence znalců a tlumočníku je zcela zřejmé, že žalobce je špičkovým odborníkem ve své profesi, což ani není rozporováno. Městský úřad v Dačicích dne 4.3.2021 pod čj. DACI/2537/21 vydal rozhodnutí, když nevydal souhlas k realizaci části projektu„ realizace pěstebních opatření pro stromy na pozemcích Města Slavonice včetně revitalizace městského parku na pozemku par. [číslo] v k.ú. [obec], týkající se kácení 95 stromů břízy bělokoré“. Jak vyplývá z rozhodnutí, účastníky tohoto správního řízení bylo [územní celek] a [anonymizována dvě slova]. Součástí dokumentace bylo písemné vyjádření spolku [anonymizována dvě slova] k řízení o změně krajinného rázu vykácením březové aleje, hodnocení městské zeleně ve [obec] prof. [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení] s názvem Harmonické vztahy a měřítko estetické hodnoty vzrostlé zeleně ve [obec] a znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], jehož předmětem bylo odborné posouzení vlivu kácení stromořadí bříz. Z odůvodnění vyplývá, že pro zmírnění vlivu navrhovaného vykácení březové aleje na krajinný ráz, lze doporučit postupnou obnovu aleje, na základě vyhodnocení zdravotního stavu jednotlivých stromů, přičemž posouzení zdravotního stavu stromu by měla provádět odborně způsobilá osoba, neboť jednorázové odstranění březové aleje v městském parku by z hlediska jednotlivých charakteristik krajinného rázu, mělo střelně silný až silný vliv a touto činností by došlo k významnému snížení hodnoty krajinného rázu a jedná se tedy podle zákona o ochraně přírody o zásah nepřípustný. Soudu byl předložen odborný dendrologický posudek stromů ve [obec] ze dne [datum] zpracovaný žalovaným, který byl vypracován na podnět občanů a návštěvníků [obec], přičemž posudek měl posoudit stromy rostoucí v různých lokalitách města Slavonice – jedná se o jedince určené nebo označené k pokácení, stanovit, zda jejich skutečný stav opravňuje požadavek odstranění, posoudit stav již pokácených stromů a stanovit oprávněnost jejich odstranění, upozornit na případné rozpory v záměru kácení s platnými předpisy a posoudit stav výsadeb nových stromů za poslední roky. V tomto svém vyjádření žalovaný popisuje jednotlivé stromy, přičemž ze závěru vyplývá tak, jak je v petitu uvedeno, že mezi posuzovanými označenými stromy a stromy určenými k pokácení nebyl shledán ani jediný ve stavu znepokojujícím, ohrožujícím nebo dokonce havarijním, přičemž ve městě byly nalezeny neoznačené nebezpečné, silně poškozené, nebezpečně nakloněné, dokonce jeden zcela uschlý strom, když dle sdělení města byly stromy ke kácení vybírány nezávislými odborníky, kteří nebyli nikým ovlivňováni. Na základě zjištěných důkazů potom žalovaný uvedl, že k pokácení byly vybrány stromy odborně nezpůsobilým člověkem někdy zcela náhodně bez logického vodítka, jiné možné na něčí ústní objednávku a pokud by stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení bylo možno získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty. Závěrem odborného dendrologického posudku žalovaný uvedl, že posudek podal jako znalec z oboru ochrany přírody se specializací na dendrologii a posuzování dřevin. Soudu dále byl předložen odborný dendrologický posudek stromů ve [obec] jako aktualizovaný k [datum], který však je v otázkách, jež jsou předmětem soudního řízení zásadně stejný. Dopisem ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobce žalovaného k omluvě za předmětný 9 4 C 154/2021 dokument označený jako„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“, žalovaný však dne [datum] uvedl, že žalobce nezná, nikdy jej neviděl, nikdy s ním nejednal, projektovou dokumentaci nečetl, nemohl ji tedy komentovat. Jeho posudek se žalobcem netýká ani v jednom bodě. Pokud se cítí být poškozený, je to výhradně jeho subjektivní pocit. Sám posudek nikdy nezveřejnil, pouze dal dva tištěné originály zadavateli. O zveřejnění se dozvěděl až v souvislosti dehonestujícím komentářem žalobce k němu. Zveřejnění urážlivého a mnohostranně lživého komentáře považuje za hrubé porušení svých práv. Dne [datum] byl žalobcem žalovanému zaslán dopis označený jako poslední pokus o smír. Jak potom vyplývá z předložené facebookové komunikace, kácení stromů vyvolalo poměrně velkou odezvu, když se celá řada lidí vyjadřovala, někteří urážlivě, někteří pochvalně s tím, že je zřejmé, že v této korespondenci bylo hovořeno o docentu [celé jméno žalobce] (Florart). Dění okolo kácení stromů bylo vyjádřeno i jednou pisatelkou, která napsala, že je z toho zmatená, co člověk, to jiný názor, ať je názor takový či makový, je v pořádku. Někdo myslí více ekologicky, jak ten druhý. Co jí opravdu mrzí, je veřejné urážení. Proti rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích podalo město odvolání a ve věci rozhodoval Krajský úřad Jihočeského kraje, který svým rozhodnutím ze dne [datum], čj. KUJCK67421/ 2021 odvolání Města Slavonice proti rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Krajský úřad souhlasil se závěry městského úřadu a potvrdil výrok napadeného rozhodnutí, kterým byl vydán nesouhlas s realizací části projektu spočívající ve vykácení celého řešeného stromořadí 95 bříz i s ohledem na dendrologické hodnocení předmětných dřevin, z nichž vyplývá, že zdravotní a celkový stav v drtivé většině bříz včetně jejich provozní bezpečnosti nezakládá důvod pro jejich plošné kácení. Tento závěr vyplynul z aktuálně realizovaného hodnocení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i posudku žalovaného, přičemž odvolací orgán na základě vlastní obhlídky dotčené lokality s takovým hodnocením souhlasí. Dle pozvánky uveřejněné na Facebooku dne [datum] ve 14:00 hod u kašny na náměstí ve [obec] je možné se potkat s odborníkem dendrologem z firmy [anonymizováno], která připravila projekt revitalizace zeleně, který přijede vysvětlit nutnost pokácení cca 250 vzrostlých stromů. Prohlídku parku a již pokácených stromů připravila a zve na ni skupina občanů, kteří s kácením takového rozsahu nesouhlasí a na jejichž podnět spolu s intervencí odboru životního prostředí v [obec] bylo nyní kácení zastaveno. Ke svým tvrzením ohledně zdraví či poškození jednotlivých stromů žalovaný předložil celou řadu fotografií, ze kterých vyplývá, že skutečně některé stromy jsou nahnuté, některé mají vystouplé kořeny, jsou zde vyfoceny pařezy a skládka dřeva, když skutečně některé dřevo je označeno„ f“ a další„ fčely“. Je zde potom vyfocena i ona březová alej, dřevo pro včelaře, některé poškozené stromy, zasazení stromů do krajinného rázu. Některé stromy jsou označeny křížkem, pod ním je napsáno v kolečku NE. Dle zprávy ČCA [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl certifikován pro základní úroveň certifikačního systému ČCA, která se nazývá český certifikovaný aborista – pozemní pracovník, dne [datum] a certifikace je v současné době neplatná. Platnost byla do [datum]. Následně si svou certifikaci již neobnovil. Ing. [příjmení] vlastnil a absolvoval pouze základní úroveň certifikace. Obsahem není posuzování dřevin, neboť toto je účelem nejvyšší úrovně, tedy ČCA – konzultant. Využil tedy k prezentaci neplatný certifikát a úroveň, kterou vlastnil, nepředstavuje ověření kvalifikace držitele ke zpracování posudku stromů. Po posouzení žalovaného se žalobce vyjadřoval ve svém písemném vyjádření, které bylo později spolu s posudkem žalovaného uveřejněno, když ve svém stanovisku se vyjadřoval k jednotlivým bodům posudku jako projektant, když mimo jiné uvedl, že znalec popisuje zjištěný stav zavádějícím způsobem bez hlubší znalosti souvislostí, především zpracovaného záměru na obnovu tohoto objektu. Opatření vychází ze studie, která byla projednána dne [datum] s veřejností, kdy byly rovněž diskutovány zásahy do stromového patra a závěry tohoto jednání byly zformulovány do projektové dokumentace. Tato skutečnost je z hlediska chybných závěrů znalce zcela zásadní. Předmětný projekt řeší komplexní obnovu parku, nikoliv pouze ošetření dřevin či jejich odstranění 10 4 C 154/2021 v nezbytných případech. Neznalost těchto souvislostí a především předmětné projektové dokumentace ze strany znalce, považuje za podstatný důvod pro nekvalifikované posuzování. Domnívá se, že znalec nemá žádné kompetence v oblasti krajinářské architektury a územně plánovacích podkladů. Závěry znalce považuje za zavádějící tendenční a chybné. Jedná se o zjevné poškození dobrého jména zpracovatele projektové dokumentace a závažné obvinění, která jsou založena pouze a výhradně na tendenčním názoru znalce. Ze zápisu neformálního setkání se zástupci města po prohlídce stavu zeleně s odborníky, která se konala dne [datum] vyplývá, že se této prohlídky účastnil p. [příjmení] i žalovaný, přičemž při prohlídce stojících stromů a u zbytků po pokácení došlo u obou odborníků ke shodě, že ve velké většině případů byly pokáceny buď zdravé, nebo drobně poškozené, ale velmi vitální stromy. [příjmení] množství stromů určených k dalšímu kácení odborníci rovněž označili za zcela zdravé nebo poškozené pouze nepodstatně. Shodli se, že u žádného stromu nenašli důvod k jeho pokácení. Ze strany města bylo řečeno, že stromy se kácí na základě inventarizace zeleně z roku 2015 – 2017, která byla zanesena do mapy a současně byla vytvořena i tabulka dřevin ke kácení. Později bylo zjištěno, že studie prezentovaná [právnická osoba] v červnu 2018 s velkým množstvím zdravých stromů, které na pozemcích města dosud stojí nebo stály počátkem ledna 2021, nepočítala. Studie a projekty byly vyprojektovány de facto na zelené louce, která tam v té době ale nebyla. Pokud se město vyjadřovalo k pokácení tak, tak že pokácení bylo nařízeno na základě inventarizace zeleně [právnická osoba], tedy zpracovatelem projektu. [příjmení] [příjmení], který měl inventarizaci pro firmu provádět a viděl na místě pařezy pokácených stromů a zbytky větví naopak sdělil, že by nikdy takové stromy k pokácení nedoporučil. Závěrem oba odborníci doporučili kompletně zastavit další kácení, prověřit situaci a zjistit, kde a jak došlo k chybám a jak by bylo možné situaci řešit, aby nebyla ohrožena ani dotace, ani zbývající zdravé stromy a příroda. Soudu potom bylo zasláno několik čísel [anonymizováno] novinek, měsíčníků pro slavonické občany, když zejména v lednu 2021 na stránkách těchto novin probíhala velká diskuze ohledně zeleně ve [obec], kdy dle článku člena rady [územní celek] se největší akce, která se připravovala více než tři roky, je kompletní revitalizace zeleně v celém městě, zásadní obnova parků, podařilo se sehnat dotační prostředky ve výši 9,5mil. Kč. Provedení tohoto projektu znamená vykácení cca 250 stromů u vlakového nádraží, zdravotního střediska, na hřišti, u potoka a hlavně v parku, kde bude pokácena březová alej, jež bude nahrazena novým stromořadím. Pokácení velkého množství stromů se může jevit jako velký zásah do slavonické zeleně, díky výsadbě nových, budou všechny ekologické funkce zachovány. Pokud by tomu tak nebylo, nikdy by nezískali dotaci. Na stránkách novin potom byl prezentován i názor architekta [jméno] [jméno] a reakce na toto posouzení ze strany žalobce. Již v lednu 2015 pak dala rada města na vědomí informaci o projektu zelené cesty městem a uložila přizvat řešitele projektu doc. [celé jméno žalobce] do rady o poskytnutí podrobných informací o tomto projektu. [příjmení] ve [obec] byla tedy na stránkách slavonických novin diskutována již od roku 2015, resp. záměr byl uveřejněn v roce 2014. Na základě výzvy projektové manažerky spolku [anonymizována dvě slova] od dubna do června 2021 provedl místní šetření za účelem zjištění dendrologických parametrů dřevin a dalších úkonů potřebných jako podklad pro zodpovězení zadání posudku znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], byla provedena inventarizace a dendrologické posouzení všech předmětných dřevin k [datum]. Zejména bylo provedeno posouzení v lokalitě březová alej s tím, že zdravotní stav stromů [číslo] – 95 je většinou v kategorii 1, tedy zdravotní stav výborný až dobrý, pět stromů je v kategorii 3 výrazně zhoršený. Výrazný stav aleje jako celku je velmi dobrý. Alej v současné době nelze navrhnout ke kácení ze zdravotních důvodů, ani rozložit jejich kácení do etapizace, takovým postupem hrozí poškození a zánik celé aleje. Dále byly posuzovány stromy v lokalitě na náměstí, kdy zdravotní stav stromů [číslo] – 98 je většinou v kategorii 2 zhoršený až kategorie 3 výrazně zhoršený. Dva stromy jsou v kategorii 5 kritický. Všechny hodnocené stromy lze bez rizika uchovat, doporučeno je odstranit stromy [číslo] [číslo]. Předmětné stromy v obou lokalitách při místním šetření byly zaměřeny, ohledány a optickým posouzením posouzeny, 11 4 C 154/2021 fotografie jsou součástí posudku. Soud potom měl k dispozici spis Městského úřadu v Dačicích týkající se správního řízení k realizaci projektu stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec]. Předložen byl i projekt, když je zřejmé, že vedoucím projektu a zodpovědným projektantem je žalobce, projekt se týká akce pěstebních opatření pro stromy na pozemcích města Slavonice s datem leden 2019 s tím, že součástí tohoto projektu je inventarizace – stav 2016, kterou zpracoval žalobce a mimo jiné Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Součástí inventarizace je potom soupiska jednotlivých hodnocení dřevin. Z posouzení vlivu záměru stabilizace a rozvoj systému zeleně ve [obec] na zájem ochrany přírody a krajiny, které zpracoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z roku 2018 vyplývá, že z hlediska zájmu ochrany přírody a krajiny považují záměr za přijatelný, když zájem ochrany přírody a krajiny nebudou realizací záměru dotčeny.

7. Jak vyplývá z provedeného dokazování, byl to žalobce, který projektoval dokument s názvem Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec] Návrh pěstebních opatření na pozemcích [územní celek]. Tento projekt byl připravován již od roku 2014, 2015. Poté co se začalo s kácením stromů, začali lidé reagovat. Občané potom požádali žalovaného o odborné vyjádření, zejména ohledně zdraví stromů, které žalovaný vypracoval a v tomto vyjádření uvedl věty, jež jsou předmětem řízení, kterými se žalobce cítil dotčen, a proto podal žalobu, ve které žádá jednak omluvu, jednak zaplacení částky 50 000 Kč.

8. Podle ust. § 81 odst. 1 o.z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 téhož ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle ust. § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle ust. § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění. Podle odst. 2 téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li ho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Z citovaných ustanovení plyne, že dospěje-li soud k závěru, že škůdce neoprávněně zasáhl do práv poškozeného chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku a porušil tak § 81 o.z., ukládají § 82 a § 2956 o.z. v souladu s § 2894 odst. 2 o.z. škůdci, aby odčinil nemajetkovou újmu; § 2951 odst. 2 o.z. pak stanoví způsoby, jakými lze nemajetkovou újmu odčinit.

9. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněna jednak existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení či v ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integrity, neoprávněnost tohoto zásahu a příčinná souvislost.

10. Princip, jímž se řídí posouzení požadavků na náhradu nemajetkové újmy je přiměřenost zadostiučinění. Zadostiučinění má být přiměřené, proto je nutné je posuzovat podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy. Primární jej posoudit, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto, neboť člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést. Mezi nejdůležitější hlediska při posuzování přiměřenosti patří zejména závažnost nemajetkové újmy a 12 4 C 154/2021 okolnosti, za kterých k újmě došlo. Mezi nejdůležitější hlediska patří význam narušeného statku pro postiženého a vědomí škůdce o tomto významu a o obvyklých následcích v daném případě výkon určité profese, způsob zásahu, rozsah újmy, tedy rozsah územní nebo časový, vliv události na postavení postiženého v rodině, v zaměstnání či v komunitě, okolnosti na straně postiženého, stejně tak je třeba přihlédnout k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání a šíři okruhu působení nepříznivého následku. Předmětem soudního sporu jsou dvě myšlenky žalovaného uvedené v posudku a to jednak, že stromy vybíral odborně nezpůsobilý člověk a pokud by člověk byl znalec dřeva, lze odhadnout, že zájmem bylo získání dřevní hmoty. [příjmení] je, že toto vyjádření žalovaného bylo zveřejněno, ať na facebooku či webových stránkách a že okolo kácení stromů ve [obec] se zdvihla vysoká vlna diskuze. Jak už to potom na facebookové diskuzi v současné době bývá, byla používána i hrubší slova. V daném případě má okresní soud za to, že v určitých otázkách lze dát za pravdu oběma stranám. Na jedné straně lze uvěřit, že žalobce jako autor projektu, se cítí být kritikou poškozen, byť se nejedná o kritiku přímo jeho či přímo jeho projektu, ale označení stromů, když určitě nebylo cílem jeho projektu těžit dřevo, ale vyřešit zeleň ve [obec], přičemž část právě týkající se stromů sám ani osobně nezpracovával. Je třeba říci, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť právě on projekt zastřešoval a okresní soud má za to, že ve [obec] bylo známo, že to je on, kdo je autorem projektu. Na druhou stranu žalovaný jako dendrolog, pro kterého poražení každého zdravého stromu musí být odůvodněno, potom co ve [obec] na místě samém zjistil, tato zjištění mohla být příčinou písemného vyjádření subjektivních názorů, kterých se mohl a měl jako znalec vyvarovat. Pokud tvrdí, že posudek nevypracovával jako znalecký posudek, nelze přehlédnout, že v posudku je daná znalecká doložka a lidé bez ohledu na právní znalost systému znalců pravdivosti této doložky a tudíž i obsahu posudku věří. Životní prostředí je potom veřejný statek a byl zpracován velmi rozsáhlý projekt a bylo proto logické očekávat, že občany bude zajímat a ne všem se bude ve všem líbit. Seznámit občany s projektem však už nebylo úplně úkolem žalobce jako projektanta, ale městského úřadu. Pokud se občané vyjadřovali na facebookových stránkách, je třeba říci, že svoboda projevu je chápána, jako jeden ze základních kamenů demokratické společnosti a to nejen pro informace a myšlenky příznivé, neškodné či nedůležité, ale rovněž pro ty, které jsou nepříjemné, šokující či znepokojující. Na druhé straně však svoboda projevu není bezbřehá. Je omezena jednak chráněnými a zaručenými právy a svobodami. Vznikají tedy konflikty mezi svobodou projevu a právem na ochranu cti a dobré pověsti. Je potom opět nutno přihlédnout k okolnostem každého jednotlivého případu, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. O snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti půjde tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i k přihlédnutím k dotčené fyzické osobě lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby. Žalobce jako znalec má naprosto nepochybně právo domáhat se ochrany svých práv, nicméně mantinely k posouzení zásahu jsou úžeji vymezené. Tato úvaha není znevážení ochrany osobních práv, ale důsledkem jak již bylo výše uvedeno, určité předvídatelnosti toho, že projekt v takto širokém rozsahu bude předmětem diskuze veřejnosti. Je tedy třeba počítat s vyšší mírou tolerance k negativním postojům či hodnocením, neboť jak již jednou bylo řečeno, životní prostředí a tedy ochrana zeleně je veřejným statkem. K porušení práva na čest, důstojnost a vážnost člověka může dojít i nepravdivými skutkovými tvrzeními deformačního charakteru, tedy zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor autora, který by k danému faktu zaujímal určitý postoj a to na základě vlastních, tedy subjektivních, kritériích. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na relevantních informacích a veřejná 13 4 C 154/2021 prezentace je přiměřená, a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky. Je třeba i posoudit, zda použité výrazové prostředky nebyly neadekvátní. Žalovaný ve svém posudku vyjádřil svůj odhad, že pokud dřevo označil člověk zabývající se dřevem, zájmem byla těžba dřevní hmoty. Z pohledu žalobce se tento mohl domnívat stejně tak jako někteří korespondenti na facebooku, že ho žalovaný osočuje z bezdůvodného kácení. [jméno] formulace však nebyla výjimečně vypjatá či dokonce vulgární, i když na druhou stranu nebyla vhodná. Byť účastníci jsou oba znalci, každý se na věc díval z jiného pohledu. Před sporem se neznali a okresní soud má za to, že úmyslem žalovaného vůbec nebylo dehonestovat právě žalobce. Žalobce vypracoval projekt na ozdravení zeleně ve [obec], spolehl se na [anonymizováno] [příjmení], když z jeho inventarizace měl vycházet rozsah pokácených stromů. Jak však bylo dalším dokazováním zjištěno, zejména z výslechů obou svědků, právě tento člověk ve finále popřel, že by takovýto rozsah navrhl, když obě svědkyně dokonce uvedly, že byl šokován na místě samém. Problémem bylo i to, že žalovaný byl požádán o posouzení stromů, nic víc, nic míň. O projektové dokumentaci nevěděl, posuzoval tedy to, co mu bylo uloženo. Dochází zde potom i k územním rozporům, když nebyl porovnáván projekt a posudek ani z hlediska umístění stromů v prostoru. Žalovaný tedy mohl posuzovat stromy, které vůbec nebyly v projektu. Soud potom považuje za prokázané i to, že samotný posudek žalovaný nešířil, pouze jej dal svému objednavateli. Bylo to ale město, které bez vědomí žalovaného a objednavatele posudek poprvé zveřejnilo a to s písemným vyjádřením žalobce, když v tomto vyjádření sám žalobce namítá neodbornost právě žalovaného. Lze pochopit kritiku žalovaného, když provedeným dokazováním bylo např. prokázáno, že ohledně javorů byl dán příslib, že nebudou pokáceny a nakonec pokáceny a to i neodborně byly. [příjmení] je, že byla pokácena zdravá lípa, uschlá nikoliv. Fotografie dokazují, že lipové dřevo z největší pravděpodobností bylo určeno právě pro včelaře. S těmito samotnými skutečnostmi sice žalobce nemá vůbec nic společného, ale lze pochopit potřebu žalovaného se vyjádřit i k těmto otázkám. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, žalovaný byl požádán o posouzení důvodnosti či nedůvodnosti pokácení stromů. Pokud potom docházelo mimo zadání k úvaze o účelu těžby, to už v posudku být nemělo. [příjmení] je, že vázla komunikace mezi městem a neziskovými organizacemi. Zástupci města sice tvrdí, že organizace byly informovány, avšak tyto informace probíhaly někdy v roce 2015 2016. Sám svědek [jméno] uvedl, že neziskové organizace o záměru věděly a byly informovány, avšak pouze do roku 2018 potom už ne, přičemž projekt je z roku 2019. Nelze se proto divit, že když začalo masivní kácení, že vyvstávaly otázky a komentáře. Proto byl také žalovaný osloven k vypracování vyjádření. Soud může pouze zopakovat, že je nerozhodné, zda se jednalo o znalecký či odborný posudek, když tento byl opatřen prohlášením, že je vyhotoven znalcem. Hodnocení v tomto posudku uvedená potom v části týkající se hodnocení motivace a odbornosti nejsou odborným vyjádřením, ale subjektivní domněnkou. Na druhou stranu za situace, kterou žalovaný na místě samém zjistil a za situace, kdy [anonymizováno] [příjmení] byl, jak bylo uvedeno, až šokován rozsahem kácení stromů, nelze se takovým domněnkám divit. Soud potom rozhoduje v určité době, když z té současné na jedné straně nejen městské zeleně spíše ubývá a na druhé straně společenská atmosféra je neklidná. Soud potom bral v úvahu i to, že [anonymizováno] [příjmení] měl certifikaci pouze do roku 2017 a stanovisku žalovaného zejména týkající se březové aleje potom svědčí i posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a nakonec i rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích ze dne [datum], kterým nebyl vydán souhlas k realizaci části projektu, přičemž toto rozhodnutí bylo Krajským úřadem v [obec] dne [datum] potvrzeno. Pokud se týká významu narušeného stavu, je pravda, že žalobce je uznávaným odborníkem v dané profesi a že mohl subjektivně pociťovat domněnku, že stromy byly označeny v zájmu těžby dřevní hmoty za svou újmu a žalovaný ve svém posudku rozšířil domněnky, které neměly být zodpovězeny v zadání, když základem jeho posudku mělo být posouzení jednotlivých stromů. Nicméně z jeho vyjádření není patrno, že by hodnotil správnost projektu a v době, kdy posudek dělal jej ani neznal. Na 14 4 C 154/2021 druhou stranu tato kritika neměla vliv na postavení žalobce ve společnosti, když rozepře mezi znalci při posouzení dokonce téže otázky jsou v současné době časté. Ani rozsah újmy nepovažuje okresní soud zejména územně za tak rozsáhlý, když tyto informace zajímaly ve své podstatě pouze okolí [obec], nedostaly se nebo alespoň nebylo prokazováno, že by se dostaly např. do celostátního tisku, apod. Žalovaný sice vyjádřil svůj subjektivní názor, tento však nebyl nějak zaměřen proti žalobci, nedošlo k zneužití postavení. Žalovaný neměl v úmyslu znevážit žalobce, posoudil stromy tak, jak mu bylo uloženo a vzhledem k tomuto posouzení pak navíc vyjádřil své úvahy. Z pohledu žalovaného, z obsahu zadání posudku a ze zjištěných skutečností na místě samém, úvahy nebyly zcela smyšlené, když nepochybně byla kácena řada zdravých stromů. V posudku pak není přímo řečeno, že žalobce je nezpůsobilý, ale ten, kdo stromy vybíral.

11. Žalobce mohl pociťovat nelibost či alespoň vnitřní nepohodu v souvislosti s posouzením žalovaného, avšak sama povaha snížení cti, vážnosti a důstojnosti vyžaduje ohrožení postavení poškozeného ve společnosti, k čemuž na základě diskuze nedošlo. Zadostiučinění by potom mělo být i preventivní formou. Na základě prováděného dokazování a ze shora uvedených úvah dospěl okresní soud k závěru, že samotné projednání žaloby v daném případě preventivní formu splňuje, není důvod pro to, aby bylo žalovanému uloženo se písemně omluvit tak, jak je žalováno, ani nebyl důvod pro náhradu peněžité újmy. Žalobu proto v plném rozsahu zamítl.

12. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, nicméně okresní soud má za to, že jsou splněny mimořádné okolnosti pro to, aby náhrada nákladů nebyla přiznána, zejména vzhledem k posuzování věci, když žaloba sice byla zamítnuta, avšak na druhou stranu nelze upřít žalobci pravdivost tvrzení, že žalovaný ve svém posudku, který vypracoval jako znalec, neměl používat subjektivní hodnocení situace a názory, o které nebyl zadavatelem žádán, byť soud chápe z jakých důvodů to takto učinil, nicméně tak, jak je požadováno na žalobci, aby jako znalec měl vyšší míru tolerance, tak je nutno požadovat na žalovaném, aby měl vyšší míru zdrženlivosti při vyhodnocování posudků. Soud proto žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.