4 C 157/2018

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci 1) žalobců: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , obec 2) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec 3) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , obec všichni zast. advokátkou: ; JUDr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa , obec proti A) žalovaným: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa , obec , zastoupená opatrovnicí celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované B) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa , obec a číslo - část obce všichni zast. advokátem: ; JUDr. příjmení příjmení advokátem sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že nemovitosti: - pozemek parc. č. st. 62; jehož součástí je budova [adresa], - pozemek parc. [číslo], - pozemek parc. [číslo], - pozemek parc. [číslo], -2- - pozemek parc. [číslo], - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo], - pozemek ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr - pozemek parc. [číslo] vše [katastrální uzemí], obec Lukavec, zapsané na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], byly ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] ve společném jmění manželů [celé jméno žalované], narozené [datum] a [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], oba bytem [adresa žalobkyně].

II. Žalobcům se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku. -3- 1. Žalobci se ve svém návrhu domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem, které na základě darovací smlouvy ze dne [datum] získala žalovaná [celé jméno žalované] Tyto nemovitosti získala od svých rodičů [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobce] je synem dárců, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] jsou potom vnuci. Dárci [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] jsou a byli v takovém stavu, který vylučuje, aby byli schopni rozpoznat a korigovat své jednání a činit právní jednání a posoudit následky svého jednání. Původně žalovaný [celé jméno žalovaného], který v průběhu řízení zemřel, měl dne [datum] mozkovou příhodu a následně byl hospitalizován a to do [datum]. Po zhoršení stavu byl hospitalizován dále od [datum] do [datum]. Těžko tedy mohl podepsat smlouvu dne [datum], když byl v nemocnici a potýká se s vážnými zdravotními problémy. Žalovaná [celé jméno žalované] potom není v takovém psychickém stavu, aby byla schopna rozpoznat, co činí. Její stav se zhoršuje od července 2015, kdy prodělala zlomeninu nohy. Dne [datum] podstoupila i psychiatrické vyšetření se závěrem, že si sice uvědomuje vlastní osobnost, jinak se neorientuje, povídá si něco pro sebe, mumlá, má vnitřní svět a trpí dle závěru lékaře demencí střední až těžkou. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] žila společně se svými prarodiči v předmětné nemovitosti. Posledních 10 let se svým partnerem a nezl. dcerou. Soužití bylo vždy bezproblémové a spokojené. Vzhledem k tomu provedla rozsáhlou rekonstrukci domu a to jak vnitřních prostor, tak i zvnějšku. Žalovaná [celé jméno žalované] žije léta v [obec], za svými rodiči dojížděla je zřídka. V srpnu 2018 se nastěhovala, čímž bylo soužití narušeno, když zásadním způsobem začala znemožňovat styk vnučky s prarodiči. Žalovaná využila situace svých rodičů, kteří jsou odkázáni na péči třetích osob. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byla dříve v denním a bezproblémovém styku se svými prarodiči, ti se nikdy nezmínili o svém záměru převést nemovitý majetek na žalovanou, naopak se vycházelo z toho, že dům bude užívat právě vnučka, která se o ně i starala. Bylo potom šokující, když se dozvěděli, že byla uzavřena darovací smlouva, o čemž se dozvěděli zcela náhodou. Žalobcům se podařilo hovořit s žalovanou [celé jméno žalované] bez přítomnosti žalované p. [celé jméno žalované] dne [datum] za přítomnosti praktické lékařky a bylo jim žalovanou sděleno, že vůbec neví o tom, že by nějakou darovací smlouvu uzavřela. Následně podepsala prohlášení. Ověření podpisu na darovací smlouvě bylo provedeno v rozporu s předpisy, když [celé jméno žalovaného] byl ztotožněn dle ověření o občanském průkazu, nikoli z občanského průkazu, když ověření neobsahuje fotografii. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť jsou zákonní dědici a byli kráceni v dědických právech. Žalovaní [celé jméno žalobce] převedli darovací smlouvou vlastnické právo k veškerému nemovitému majetku, který vlastnili, přičemž žádný další již nevlastní.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí návrhu, když na žalobě není naléhavý zájem. Požadavek je minimálně předčasný. I kdyby soud vycházel ze znaleckých posudků, tyto je nutno považovat jako jeden z důkazů. Proti tomu je svědecká výpověď JUDr. [příjmení] a p. [celé jméno žalobkyně], který svědčí o tom, že v době podpisu smlouvy měli dárci světlý okamžik a účinky chápali.

3. Žalobce [celé jméno žalobce] uvedl, že je synem dárců. Když měl otec mozkovou příhodou začal být problém. V té době již matka nebyla v pořádku, už jí to nemyslelo. Když byl otec v nemocnici, již žil v jiné době, nebyl orientován místem, myslel si, že leží v penzionu. Že rodiče darovali nemovitosti sestře, se dozvěděli anonymem. Otec dal sestře v roce 1981 částku [částka] na byt, což tehdy byly peníze. Podílel se i na rekonstrukci jejího bytu. Po smrti v nemovitosti bydlela neteř, která nemovitost přestavovala a udržovala. [celé jméno žalobkyně] uvedla, že v nemovitosti bydlela od narození do [datum], kdy dům přešel na žalovanou, když s touto nebylo soužití možné. Do té doby tam bydlela s dědou a babičkou, dcerou a přítelem. Žalovaná tam jezdila na návštěvy tak jednou, dvakrát do roka. Babička již nebyla v pořádku, nemyslelo jí to, nechtěla jíst. -4- Problémy začaly být už v roce 2014. Když si zlomila v roce 2015 stehenní kost, stav se zhoršil. Děda vždy říkal, že tam bude bydlet, proto do domu investoval, říkal, že si opravuje svoje. Dům měl být úplně původně jejího táty, protože tam odjakživa bydlel. Po mrtvici se stav dědy značně zhoršil. Když za ním byli v nemocnici, byl úplně mimo. Mluvil z cesty, vracel se do minulosti, nevěděl kde je a jaká je doba. [celé jméno žalobce], vnuk dárců, potvrdil, že se také na chalupě narodil, odstěhoval se někdy v roce 2001. Za dědou a babičkou jezdil. Děda do mrtvice fungoval, po mrtvici však byl pouze schránka, která nebyla ani schopna mluvit. Babička měla asi 4 roky problémy, nepoznávala ho, vracela se do historie, byla mimo realitu. V nemovitosti žila sestra, která tam hospodařila, o nemovitost se starala. Děda počítal s tím, že tam zůstane. Podpis smlouvy je zcela nelogický.

4. Žalovaná [celé jméno žalované] jako účastnice řízení uvedla, že je dcera dárců. Za rodiči začala jezdit v roce 2015, kdy si matka zlomila nohu. Jezdila tam každý den na noc. Matka měla občas výpadky. Její stav se nyní zhoršuje. Nikdo se s ní nebavil, každý si dělal jen legraci. [jméno] bydlí v paneláku, shání dům. Táta říkal, že může bydlet s nimi. Byla v důchodovém věku. Když měl otec příhodu, odvezli ho do [obec], jela za ním, poté byl převezen do [obec]. [jméno] si vzala ošetřování, půjčila otci chodítko, bavili se na lavičce. Bratr s [jméno] se rozhodli, že oba dají do domova důchodců, což se rodičům nelíbilo. S rodiči se domluvila, že by u nich bydlela, že dá výpověď v práci a že barák převedou na ní. Potřebovali 24 h péči. Kontaktovala dceru z prvého manželství bratra [jméno] [celé jméno žalobkyně], ta vše zařizovala. Měli v [obec] schůzku, matka smlouvu podepsala, druhý den jel advokát za otcem do nemocnice, kde byla ona, rodiče, advokát a asistentka. Otec byl normální. Při podpisu smlouvy se normálně bavili. O darování se nehovořilo, protože zbytek rodiny se s ní nebaví, neboť odmítla dát rodiče do domova. Rodiče byli v pořádku až do začátku roku 2019 a to přiměřeně k věku. Při podpisu byli normální.

5. JUDr. [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl, že za ním přišla p. [celé jméno žalované], neboť někdo z její rodiny chce uzavřít darovací smlouvu. Smlouva se připravila, dohodli se na podpisu. Asi den před podpisem volala p. [celé jméno žalované], že p. [celé jméno žalobce] odvezli do nemocnice, domluvili se, že přijede s maminkou, což se stalo. Paní [celé jméno žalobkyně] měla potíže s chůzí. Smlouva tedy byla podepsána v cestovní kanceláři dole. Paní [celé jméno žalobkyně] věděla, co podepisuje, s obsahem jí seznámil. S p. [celé jméno žalované] se dohodli, že za p. [celé jméno žalobce] půjdou do nemocnice, před nemocnicí se sešli a p. [celé jméno žalobce] smlouvu v prostoru pro návštěvy podepsal. Byl hovorný, ještě říkal, že jej zná z nějakého předchozího spojení. Podpis ověřil na základě náhradního dokladu městského úřadu. Neměl pochybnosti o tom, že mluví s p. [celé jméno žalobce]. Na celé věci mu nepřipadalo nic nestandardního, ani jeden z dárců neměl sníženou schopnost úsudku. Zejména p. [celé jméno žalobce] v nemocnici komunikoval, překypoval dobrou náladou. Žádné příznaky nemoci nepozoroval. [jméno] [příjmení], přítel žalobkyně [celé jméno žalobkyně], potvrdil, že od roku 2009 bydleli s prarodiči. V domácnosti normálně fungovali. Babička si v roce 2015 zlomila nohu a od té doby se začal zhoršovat její stav. Přestávala se orientovat v čase, byl problém s jídlem, proto byla objednána k psychiatrovi, neboť v noci nespala, chodila po baráku. Již v této době trpěla střední až těžkou demencí. Již v roce 2017 nepoznávala lidi. V roce 2017 se dělala v nemovitosti rekonstrukce. Po propuštění p. [celé jméno žalobce] z nemocnice zajistili péči v Domově důchodců v [obec]. Žalovaná však oznámila, že o něj bude pečovat a nechce, aby šel do domova důchodců. [jméno] potom se však obrátila na tři rehabilitační ústavy, kam ho však nevzali. Ing. [jméno] [celé jméno žalobkyně], snacha žalobkyně, jako svědkyně uvedla, že po smrti manžela se přestěhovala do [obec] a [jméno] s přítelem zůstala u babičky s dědou. Do baráku jezdila 2x týdně jezdila, byli dobrá rodina. V září 2018 žalobkyně veškeré vztahy zpřetrhala. Babička byla na výměnu kyčle. Již v té době byly problémy s léčením, nechtěla chodit. V roce 2015 si zlomila stehenní kost, nevěděla, kdy jíst, nepoznávala lidi. O vše se starala [jméno] s přítelem. Později s ní byli u psychiatra, dostala prášky, žalovaná však řekla, že žádné prášky brát -5- nebude. Děda byl hulvát a choval se vždy jako řídící pracovník. Když se v září 2018 vrátil z nemocnice, byla to chodící troska, nerozeznával lidi. Děda by nikdy nepřevedl nemovitost bez věcného břemena. Ke [anonymizováno] jezdila několikrát týdně. Za dědou nemohli ani do nemocnice, protože od rána do večera u něj seděla žalovaná. Ta potom zamkla celý dům, k babičce je ještě pustila, protože ta nemluvila. [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako svědkyně a jako dcera žalobce naopak uvedla, že také jezdila za babičkou a dědou. Děda byl naprosto v pořádku. I babička byla v pořádku. Normálně fungovali, poznávali lidi, byli orientovaní. Od roku 2018 pomáhá žalované v úklidu a starání se. Babička sice nemluvila v celých větách, vždy ale odpověděla. JUDr. [příjmení] předávala doklady k darovací smlouvě, přímo u podpisu nebyla. Babička v době podpisu byla normální, když se jí zeptala, jak se má, řekla, že dobře. Žalovaná se do baráku nastěhovala, když měl děda mozkovou mrtvici, protože zbytek se o něj odmítl starat a chtěli ho dát do domova důchodců. Se sestřenicí nevychází dobře. Děda byl svéprávný a babička udělala to, co udělal děda, protože tato se své svéprávnosti vzdala, když se za něj vdala. Ptala se ho na darování, říkal, že s darováním souhlasí, že nechce dělit majetek.

6. Z darovací smlouvy ze dne [datum], kterou sepisoval JUDr. [jméno] [příjmení], vyplývá, že manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] ze svého společného jmění manželů převedli nemovitosti tak, jak jsou předmětem řízení, darovací smlouvou své dceři [celé jméno žalované]. Podpisy na této smlouvě jsou dne [datum] ověřeny pro [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] a dne [datum] pro [celé jméno žalovaného] Darovací smlouva potom byla vložena do katastru nemovitostí. [celé jméno žalované] potom dne [datum] podepsala, že neví o tom, že podepsala darovací smlouvu na nemovitosti v [obec], když tuto skutečnost ověřila MUDr. [jméno] [příjmení]. Z výpisu z katastru nemovitostí je potom zřejmé, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] měli předmětné nemovitosti v SJM a tyto má v současné době ve vlastnictví žalovaná. Z propouštěcí zprávy [nemocnice] vyplývá, že [celé jméno žalovaného] byl hospitalizován od [datum] do [datum], když byl přeložen z [nemocnice] po CMP ischemické etiologii. Soudu dále byla předložena lékařská zpráva ohledně [celé jméno žalované], která byla vyšetřována dne [datum] s tím, že se již neorientuje, má svůj vnitřní svět, trpí střední až těžkou demencí. V mezidobí byly podány návrhy na omezení svéprávnosti jak u [celé jméno žalovaného], tak u p. [celé jméno žalobkyně], když oba se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a to jak po stránce psychické, tak fyzické, nejsou schopni postarat se sami o sebe, ani činit samostatná rozhodnutí a chápat jejich důsledky, jsou potom snadno ovlivnitelní. Rozsudkem zdejšího soudu čj. 3Nc 836/2018-69 ze dne 18.6.2019 byla [celé jméno žalované] omezena ve svéprávnosti pro duševní poruchu, která není jen přechodná s tím, že opatrovnicí byla jmenována [celé jméno žalované]. Ve věci bylo provedeno obsáhlé dokazování, byl proveden znalecký posudek a výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], ze kterého vyplývá, že posuzovaná má syndrom demence, tedy poruchu středně těžkou a těžkou, která je nevratná, přičemž již zhruba 5 let zpátky byly pozorovány výpadky paměti. Už v roce 2015 jsou v lékařské dokumentaci poznámky, že u posuzované byla projevena demence Alzheimerova typu. Pokud v lékařské zprávě z roku 2018, kdy byl stav střední až těžká demence, uvedl, že posuzovaná může mít lepší chvilky, mínil tím, že může být v lepší náladě, např. pokud jde o slovní vyjadřování. Není však pravděpodobné, že by šlo o takové zlepšení, aby odpovídalo plné intelektuální kondici adekvátně zdravému stavu. Termín lepší chvilka tedy nelze chápat tak, že byla posuzovaná natolik orientovaná, aby byla schopna konat právní jednání. Rozsudkem zdejšího soudu čj. 3Nc 837/2018-63 ze dne 18.6.2019 potom byl i posuzovaný [celé jméno žalovaného] omezen ve svéprávnosti pro dušení poruchu, která není jen přechodná, když není schopen nakládat samostatně s finančními prostředky a není schopen právních jednání. I v tomto případě byla opatrovnicí jmenována [celé jméno žalované]. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že posuzovaný má organicky poškozený mozek, trpí neuro degenerací mozkové tkáně a úbytkem funkční mozkové hmoty, přičemž tento proces je nevratný. Změny byly zjištěny v roce 2013 po autonehodě, utrpěl i těžký otřes mozku. Zhoršení -6- nastalo v srpnu 2018, kdy prodělal cévní mozkovou příhodu. Stav posuzovaného byl komplikovaný, kus krevní sraženiny se mu dostala do plic, prodělal infarkt, znovu podstoupil CT mozku, kde se prokázalo zhoršení oproti stavu v roce 2013, když atrofie mozku byla globální. Z odborného posouzení Mgr. [jméno] [příjmení] ohledně podpisu na darovací smlouvě vyplývá, že podpis [celé jméno žalované] se nepodařilo zajistit, nebylo proto možno provést komparaci. Co se týká [jméno] [celé jméno žalobce], sporný podpis v některých znacích a hledících vybočuje z přirozené variability z předložených srovnávacích podpisů, což vzbuzuje určité pochybnosti, avšak k jednoznačnému závěru dojít nelze. Dne [datum] [celé jméno žalovaného] zemřel, přičemž procesnímu nástupci jsou děti a vnuci. Jak vyplývá z usnesení Policie ČR, Územní odbor [obec] ze dne [datum], čj.KRPJ [číslo] [rok] [číslo], byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit [celé jméno žalované] tím, že měla na manželech [příjmení] vylákat převod nemovitostí. Úkony trestního řízení byly zahájeny na základě oznámení žalobců, když v době převodu byli dárci v takovém zdravotním a psychickém stavu, který vylučoval, aby byli schopni rozpoznat a korigovat své jednání, přičemž podezřelé jsou i další okolnosti a to, že v době podpisu byl [celé jméno žalovaného] v nemocnici, dárci nikomu z rodiny nesdělili, že nemovitosti hodlají převést, jejich vystupování budí dojem, že si nejsou vědomi uzavření darovací smlouvy, pochybné jsou i podpisy. Policejní orgán se pokusil opatřit vysvětlení od dárců, dospěl však k závěru, že vzhledem k jejich zdravotnímu stavu je výslech nemožný, neboť nejsou schopni účel trestního řízení pochopit. Policie prováděla obsáhlé dokazování, vyslýchala nejen účastníky a rodinu, ale např. i poštovní doručovatelky, asistentka JUDr. [příjmení], která potvrdila, že smlouva byla sepsána. MUDr. [příjmení] potom potvrdila, že žalovaná podepsala, že si není vědoma, že by smlouvu podepsala. Dle závěru policejního orgánu nebylo a nelze prokázat, že by podpisy na smlouvě byly padělány. Dle znaleckého posudku duševních stavů darujících a výslech osob, které s manželi [příjmení] přicházeli do styku je zřejmé, že v době podpisu darovací smlouvy byly pochybnosti o způsobilosti, avšak dle tvrzení žalované [celé jméno žalované] si byli v době, kdy majetek převáděli, vědomi to co dělají, byli při smyslech. Zejména s ohledem na tuto skutečnost, kdy nebylo prokázáno, že by [celé jméno žalované] k převodu nemovitosti na svou osobu vědomě a úmyslně zneužila neschopnost manželů [příjmení] rozpoznat důsledky svého jednání s tím, že odložení věci není překážkou k dalšímu řešení sporu cestou civilnímu soudu. Ohledně otázky, zda [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] byli ke dni podpisu darovací smlouvy schopni rozpoznat a korigovat své jednání, soud nechal vypracovat znalecký posudek, přičemž dle znaleckého posudku Znaleckého institutu pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii vyplývá, že u obou posuzovaných bylo v inkriminované době, tedy v době podpisu uzavření darovací smlouvy, přítomno organické poškození mozku rezultující v těžké postižení všech duševních funkcí. V obou případech se jednalo o plně rozvinutou demenci. Došlo k poškození všech složek paměti. Podstatné z hlediska forenzního hodnocení bylo narušení kvality myšlení a zejména úsudku. Demence u obou posuzovaných vedla k poruše orientace, schopnosti zacílit, udržet a distribuovat pozornost, ke zpomalení psychomotorického tempa. Vede rovněž k impulzivitě a snadné ovlivnitelnosti okolím – osobami či situací. Oba posuzovaní tedy nebyli schopni ke dni podpisu darovací smlouvy [datum] rozpoznat a korigovat dostatečně hodnotně, racionálně a adekvátně své jednání. Nebyli tedy schopni činit uvedené právní jednání a posoudit následky svého jednání. Argumentace jasné chvilky je zcela nesmyslná. Lucidní interval není nikde uveden v závazné Mezinárodní klasifikaci nemocí. Jedná se o laickou představu zvýrazňující běžné denní kolísání. Výkon může být odlišný v závislosti na únavě apod., která nemá forenzní význam. Demence je způsobená nevratnou destrukcí mozkové tkáně, ztracený výkon se nevrací. Z tohoto důvodu [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] nebyli ke dni podpisu darovací smlouvy schopni rozpoznat a korigovat své jednání, schopni činit právní jednání a posoudit následky svého jednání. -7- 7. Žalobci se ve svém návrhu domáhají určení, že nemovitosti v petitu uvedené, byly ke dni úmrtí dárce [celé jméno žalovaného] dne [datum] ve společném jmění manželů. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Vzhledem k tomu, že předmětem je darovací smlouva, když určení platnosti či neplatnosti této darovací smlouvy má v daném případě povahu předběžné otázky, je zřejmé, že jak žalobci, tak žalované mají věcnou legitimaci, neboť se jedná buď o účastníky darovací smlouvy či dědice, do jejíž právní sféry by sporný vztah skutečně mohl zasáhnout. V dědickém řízení po [celé jméno žalovaného] potom předmětné nemovitosti předmětem nebyly. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobcem účasten, ohroženo, popř. tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem není dán tam, kde právní postavení žalobce ohroženo není. Vedle aktuálního stavu objektivní právní nejistoty je potom ještě vyžadováno, že takový stav nelze jiným právním prostředkem odstranit. Jinými slovy, nelze se domáhat určení tam, kde lze žalovat na plnění, když tyto právní závěry jsou v současné době korigovány, neboť určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné ji pomocí eliminovat stav spornost práva či nejistoty v právní vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak nebo když účinněji než jiné profesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Vzhledem k tomu, že tak jak je žalováno, ohledně určení, že nemovitosti ke dni smrti dárce byly v SJM, mohou být podkladem pro projednání dědictví, má soud za to, že je dán naléhavý právní zájem právě na určovací žalobě. Otázkou pro posouzení žaloby zůstává vyřešení předběžné otázky, zda darovací smlouva byla či nebyla uzavřena platně. Mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako dárci a [celé jméno žalované] jako obdarovanou dcerou došlo nepochybně k uzavření darovací smlouvy, na základě které byly obdarované darovány ve smlouvě uvedené nemovitosti. Základní otázkou je, zda dárci v době, kdy uzavírali smlouvu, měli způsobilost k právním úkonům, tedy mohli smlouvu vůbec uzavřít, aniž by věděli, co uzavírají. Jak vyplývá z provedeného dokazování jak trestním spisem, tak v řízeních o omezení způsobilosti k právním úkonům, tak v řízení o určení vlastnictví, je z výslechu účastníků i svědků zřejmé, že byla uzavřena darovací smlouva, kterou [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] podepsaly dne [datum] a [celé jméno žalovaného] potom dne [datum] v nemocnici [celé jméno žalovaného] byl v nemocnici, neboť prodělal cévní mozkovou příhodu. [celé jméno žalované] potom nepochybně byla vyšetřena dne [datum] MUDr. [příjmení], který již k tomuto datu, tedy měsíc před uzavření smlouvy, konstatoval středně těžkou až těžkou demenci. V chování dárců se výpovědi svědků částečně liší, když žalobci tvrdí, že dárci již nebyli orientováni časem a místem, což potvrzují jimi navržení svědci, naopak žalovaná a svědek [příjmení] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedli, že v době podpisu smlouvy byli oba dárci v pořádku. Pro tento případ pak byly dělány znalecké posudky, když MUDr. [příjmení] se vyjadřoval samozřejmě k aktuálnímu stavu, nicméně ve svém posudku rozebral, že oba dva dárci již v předchozí době nebyli schopni rozeznat, korigovat své jednání a posoudit tedy následky. Soud proto provedl znalecký posudek znaleckým ústavem, když z tohoto znaleckého posudku naprosto jednoznačně vyplývá, že ani jeden z dárců v době podpisu darovací smlouvy nebyl schopen rozpoznat a korigovat své jednání, nebyl schopen činit právní jednání a posoudit následky svého jednání.

8. Podle ust. § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou -8- právně jednat. Okresní soud na základě prováděného dokazování a zejména ze znaleckých posudků má za prokázané, že dárci [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] nebyli pro duševní poruchu či nedostatečnou schopnost v konkrétním okamžiku, tedy při podpisu darovací smlouvy právně jednat. Má za prokázané, že pro duševní poruchu nebyli schopni posoudit následky svého jednání, tedy posoudit práva či povinnosti, které z jejich jednání vzniknou, změní se nebo zaniknou. Dle názoru okresního soudu neobstojí námitka, že darovací smlouva byla uzavřena v tzv. světlém okamžiku dárců. Touto otázkou se dostatečně vypořádal znalecký ústav ve svém posudku a u osob, jejichž svéprávnost je omezena, nejsou tyto okamžiky relevantní. [obec] okamžiky mají své místo zejména pro posouzení protiprávního jednání. V daném případě má potom soud i za to, že darovací smlouva způsobila újmu dárcům, kteří se vzdali svých nemovitostí a zejména bydlení bez ohledu na nějaké zabezpečení a bez ohledu na to, že to je právě žalovaná, tedy obdarovaná, která se o ně v posledních měsících starala a stará. Projev učiněný v důsledku duševní poruchy potom není projevem volným, svobodným a vážným a proto je neplatný. Pokud tedy dospěl soud k závěru, že dárci trpěli duševní poruchou v době uzavírání darovací smlouvy a tato je neplatná, potom žalobě na určení, že nemovitosti patřily ke dni úmrtí jednoho z dárců do SJM, vyhověl.

9. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Vzhledem k tomu, že návrhu bylo vyhověno, přísluší žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud však má za to, že v daném případě lze aplikovat ust. § 150 o.s.ř. k tomu, že jsou zde důvodu zvláštního zřetele hodné k nepřiznání nákladů řízení. Při této úvaze soud vycházel jednak z trestního řízení, kdy žalované nebylo prokázáno jednání, kterými se vůči svým rodičům dopouštěla nějakého podvodu, jednak ve věci hovořil svědek [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] o tom, že se dárci zdáli býti způsobilí a v prvé řadě vycházel i z toho, že závěr o způsobilosti dárců závisel na znaleckém posudku. Přestože žalobci tedy měli ve věci plný úspěch, soud jim právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

10. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě vznikly státu náklady nepokryté zálohou na vyplacené znalečné ve výši [částka]. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady uhradí, je výsledek řízení, tedy úspěch ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný. Stát nese náklady pouze tehdy, jsou-li u účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalované sice pobírají pouze důchod, nicméně vzhledem k jejich celkovému majetku tak, jak vyplývá z dědického rozhodnutí, nejsou u nich předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a soud proto uložil žalovaným společně a nerozdílně na vyplaceném znalečném [částka] s tím, že tuto povinnost uložil v delší lhůtě, než je lhůta zákonná 3 dní a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku.