4 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 46 900 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky 23 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, návrh se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhá zaplacení částky 46 900 Kč, když dne 1. 10. 2010 uzavřel s žalovaným družstvem, jehož byl tehdy předsedou, smlouvu o nájmu [číslo] jejímž předmětem bylo užívání pozemku v jeho vlastnictví, a to jak pozemků zemědělských v extravilánu, tak i pozemků v intravilánu. Podle přílohy k této smlouvě se jednalo mimo jiné o pozemek [číslo] role o výměře 16 509 m čtverečných ve tvaru pruhu, který se nacházel z části v areálu družstva a z části mimo areál. Na základě geometrického plánu došlo k zaměření a přečíslování pozemků. 2 4 C 158/2021 Následně uzavřel s žalovaným družstvem pachtovní smlouvu [číslo] [rok] ze dne 3. 2. 2020, jejímž předmětem byl pacht zemědělských pozemků v extravilánu. V článku 7 této pachtovní smlouvy je výslovně uvedeno, že nabytím účinnosti se ruší platnost dříve uzavřené pachtovní (nájemní) smlouvy. Tím se má na mysli nájemní smlouva [číslo] neboť jinou nájemní či pachtovní smlouvu s družstvem neuzavřel. Provedenými pozemkovými úpravami došlo k zániku dosud uzavřené nájemní smlouvy a musí být uzavřeny nové. V důsledku toho k pozemkům, které jsou součástí areálu, uzavřená žádná nájemní smlouva nebyla, a žalovaný tyto pozemky užívá bez právního důvodu. Družstvo si bylo vědomo situace, připravilo pracovní návrh nájemní smlouvy označené jako [číslo] s datem 29. 10. 2020. S tímto návrhem nesouhlasil, neboť měla být uzavřena na dobu určitou 30-ti let a výše nájemného 2,50 Kč/m2 a rok. Tento návrh odmítl a předložil vlastní s dobou trvání 4 roky a výši nájemného 5 Kč/m2. Požádal družstvo o vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání pozemku v celkové výměře 5628 m2 za obvyklou cenu nájemného v [obec] 5 Kč, tedy 28 140 Kč ročně. Bezdůvodné obohacení požaduje od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2021. Od 1. 1. 2020 není platná nájemní smlouva. Poslední smlouva byla v roce 2010, a to smlouva o nájmu. Po pozemkových úpravách došlo k přečíslování pozemků, úpravám a výměr ploch, proto bylo nutno ohledně těchto zemědělských pozemků uzavřít novou smlouvu. Smlouva o pachtu byla uzavřena. Předchozí nájemní smlouva se zrušila. Z toho tedy vyplývá, že po uzavření pachtovní smlouvy není uzavřena smlouva k nezemědělským pozemkům, u kterých se nemůže jednat o pacht. Obvyklé nájemné se nemusí rovnat ceně nájemného ze smluv, které uzavřeli další vlastníci. Obvyklá cena by neměla vycházet z jiných uzavřených nájemních smluv, ale z tržní ceny pozemku tak, jak učinil znalec [příjmení]. Byť tento posudek nestanoví cenu v době rozhodné vyplývá z něj, že cena nájemného 2,50 Kč nemůže být cenou obvyklou. Žalobce nezneužil svého postavení, které je spatřováno v tom, že podepsal smlouvu za nájemce a současně jako vlastník pozemků za pronajímatele. Každé uzavření nájemní smlouvy bylo předtím projednáno a odsouhlaseno kolektivním orgánem. Nejedná se tedy o žádnou svévoli či zneužití práva, je to úkon učiněný na základě stanov. Jako účastník řízení uvedl, že v družstvu podepisoval řadu nájemních smluv. Smlouva v roce 2010 byla uzavřena za zcela jiných podmínek. Je nutno rozlišovat mezi pozemky intravilánu a extravilánu. O vyhlášce Obce Těmice na částku 5 Kč nic nevěděl. Příchozí platby vracel. Pokud další vlastníci podepsali nájemní smlouvu, bylo to pod tlakem, jedná se o smlouvy nevýhodné. Za svého působení druhou nájemní smlouvu neuzavřel, neboť pozemková úprava byla ukončena až v říjnu 2020. Pachtovní smlouvu v roce 2020 uzavíral fakticky sám se sebou, touto byla zrušena smlouva z roku 2010, jako celek. Předpokládal, že ohledně pozemků v intravilánu bude uzavřená nová nájemní smlouva. Smlouva z roku 2010 má být změněna pouze písemně. Sám smlouvy nekoncipoval. Ohledně pozemků mimo družstvo platí pachtovní smlouva, ohledně pozemků v intravilánu nová uzavřená nebyla, ač se to předpokládalo. To vyplývá i ze zápisu [číslo].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s tím, že žalobce byl od roku 1991 do poloviny roku 2020 předsedou družstva. Po svém dobrovolném odchodu začal veškerou činnost družstva a zejména nové předsedkyně v každé činnosti kritizovat. Každodenně vstupoval do nemovitosti družstva, ač není zaměstnanec, kontaktoval dodavatele i odběratele. Neutěšený stav byl ukončen dne 10. 9. 2021 v rámci nejvyššího orgánu družstva a členské schůze, která odvolala některé členy představenstva včetně vnuka žalobce. Dne 17. 7. 2020 přijala členská schůze za působení žalobce ve funkci předsedy nové stanovy, přičemž čl. IV. upravuje práva a povinnosti člena. Na pozemky v extravilánu byla uzavřena nová smlouva. Za nájem pozemků v intravilánu je uzavřena platná nájemní smlouva ze dne 1. 10. 2010 s nájmem 2,50 Kč/m2/rok. Tuto smlouvu uzavřelo družstvo za působení žalobce jako předsedy a za cenu, kterou stanovil statutární orgán. Dne 3. 2. 2020 družstvo uzavřelo s žalobcem pachtovní smlouvy na pozemky v extravilánu, výslovně uvedené v příloze, tedy ne na všechny, jak se z nějakých důvodů mylně domnívá žalobce. Žalobci byla předložena nová nájemní smlouva, ten s tím nesouhlasil, předložil svou, s tou však nesouhlasilo 3 4 C 158/2021 družstvo, jelikož návrh smlouvy žalobce by byl v rozporu s dotačními podmínkami poskytovanými příslušným ministerstvem a vykazoval by další vady. Dne 10. 9. 2021 členská schůze rozhodla, že za nájemné za pozemky v intravilánu bude nadále placeno 2,50 Kč/m2/rok. Žalobce jako předseda družstva spolu s představenstvem již dne 31. 1. 2020 přijal rozhodnutí, že družstvo bude platit nájemné ve výši 2,50 Kč/m2/rok. Toto usnesení bylo přijato dne 31. 1. 2020, tedy v době, kdy stanovení nájmů, které uvedla Obec Těmice je již ze dne 5. 2. 2019. Žalobce tedy přijal s ostatními dne 31. 1. 2020 stanovení nájemného ve výši 2,50 Kč/m2/rok. Nájemné původní ve stanovené výši bylo žalobci placeno, ten je však bezdůvodně vracel. Ostatní vlastníci pozemků podepsali nájemní smlouvy, nebyli pod žádným tlakem. Sám žalobce jako předseda družstva rozhodl o maximální výši 2,50 Kč s tím, že vyšší částka by byla pro družstvo likvidační. Posuzovat nájemní smlouvu, kterou uzavřel sám se sebou, na základě jeho vůle, je zneužitím práva. Drtivou většinou bylo na členské schůzi stanoveno nájemné 2,50 Kč. V mezidobí k dohodě nedošlo, když výše placeného nájmu může vycházet pouze z rozhodnutí soudu nebo nejvyššího orgánu, kterým je členská schůze. Žalobce na členské schůze nechodí, nesnaží se své pohnutky na členské schůzi přednést ostatním členům a přimět je k zamyšlení nad věcí, a třeba je přimět k placení vyššího nájemného, a tím třeba i družstvo dovést do insolvenčního stavu. Situace se ve vztazích zhoršila, žalobce začal jednat jako mocipán, zdržuje zaměstnance od práce, přednáší jim svoje představy a domněnky. Žaloba je zcela nedůvodná, neboť existuje mezi účastníky uzavřená nájemní smlouva, a to z roku 2010. Právní akt se posuzuje podle obsahu, a tato smlouva dostatečným způsobem určuje rozsah nájemného. [ulice] pachtovní smlouva se dotýká pouze pozemků v rozsahu této pachtovní smlouvy. Pachtovní smlouvu uzavíral žalobce sám se sebou, a pokud odkazuje za zápis představenstva z roku 2019, že budou uzavřeny nové smlouvy, jisto jistě toto bylo myšleno pouze za účelem úpravy nájemného na částku 2,50 Kč. Po tomto termínu byl žalobce jedinou oprávněnou osobou k uzavření nájemní smlouvy, a to dalších 8 měsíců. Ze strany žalobce se jedná o zcela zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochraně a je v rozporu s dobrými mravy. Předmětnou situaci zapříčinil on sám. Bezdůvodné obohacení ve výši 2,50 Kč potom zcela odpovídá obvyklé ceně, když je třeba vycházet již z realizovaných prodejů nebo poskytnutí služeb. V daném případě, čase a místě existuje 5 vlastníků pozemků, kdy většina pronajímá obdobné pozemky právě za 2,50 Kč.

3. Soudu byla předložena celá řada listinných důkazů, a to zejména výpisy z katastru nemovitostí prokazující vlastnictví žalobce k pozemkům a geometrické plány, ze kterých vyplývá, kde jeho pozemky leží. Dále byla předložena smlouva o nájmu [číslo] ze dne 1. 10. 2010 uzavřená mezi žalobcem jako pronajímatel, a podepsaná žalobcem jako nájemce za ZD, když dle této nájemní smlouvy celková výměra pronajatých pozemků činí 16, [číslo] hektarů a nájemné bylo garantováno v minimální částce 400 Kč/hektar pronajaté výměry. Přílohou je potom seznam pozemků. Soudu byl dále předložen dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu [číslo] to ze dne 1. 11. 2010, který je podepsán žalobcem za ZD, dle kterého nájemné za pronájem pozemků se navyšuje na 1 000 Kč/hektar, a s tím, že výchozí nájemní smlouva [číslo] zůstává v platnosti v celém rozsahu i v případě provedených půdních úprav s tím, že podle těchto změn se nově pouze upraví příloha v pronajatých pozemcích. Z pachtovní smlouvy [číslo] 2020 ze dne 3. 2. 2020 je zřejmé, že opět mezi družstvem zastoupeným žalobcem a žalobcem byla uzavřena pachtovní smlouva, a to ohledně pozemků specifikovaných v příloze, jenž svou nedílnou součástí smlouvy s tím, že roční pachtovné je stanoveno v minimální výši 3 200 Kč/hektar. V čl. 7 je potom uvedeno, že nabytím účinnosti této smlouvy se ruší platnost dříve uzavřené pachtovní (nájemní) smlouvy. Dne 29. 10. 2020 byla žalobci předložena nájemní smlouva [číslo] 2020 tentokrát za ZD zastoupeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když za nájemné v intravilánu bylo nabídnulo 2,50 Kč s tím, že bude valorizováno v případě generování kladného hospodářského výsledku. Tato smlouva nebyla ze strany žalobce podepsána, naopak sám předložil nájemní smlouvu, dle které by nájemné mělo činit 5 Kč/m2 Ani tato smlouva nebyla mezi účastníky podepsána. Dále bylo předloženo 4 4 C 158/2021 rozhodnutí zastupitelstva [územní celek] ze dne 5. 2. 2019, kdy zastupitelstvo obce schválilo ceník, a to prodeje pozemků za 50 Kč a pronájem pozemků 5 Kč/m2. Dne 17. 7. 2020 byly na členské schůzi schváleny stanovy, které upravují členství v družstvu, práva a povinnosti člena, když dle čl. IV./2d) člen je povinen pronajmout družstvu veškerou jím vlastněnou, popřípadě spoluvlastněnou zemědělskou půdu v obvodu působnosti družstva nebo pozemky, které nabyl do vlastnictví či spoluvlastnictví za trvání členství. Člen má potom právo na podíl ze zisku družstva dle rozhodnutí členské schůze, na základě řádné nebo mimořádné účetní uzávěrky, kterou členská schůze schválila. [příjmení] jiné jsou zde potom upraveny i orgány družstva, kdy nejvyšším orgánem družstva je členská schůze a upravena její působnost, a dále vymezení rozsahu působnosti představenstva a kontrolní komise s tím, jak má být zachycen průběh jednání. Členská schůze, která se konala dne 10. 9. 2021, na jednání většinou hlasů odsouhlasila výši nájemného za pronájem pozemků v areálu družstva na 2,50 Kč/m2/rok, jak bylo stanoveno usnesením představenstva z 31. 1. 2020 a jak je v současnosti pronajímáno s tím, že případný nákup pozemků v areálu družstva a pronajímatelům bude v cenách 100 Kč/m2 za zastavěnou plochu a 50 Kč/m2 za nezastavěnou plochu, tak jak bylo v minulosti nakupováno. Soudu dále byla předložena nájemní smlouva [číslo] 2020 uzavřená mezi žalovaným a panem [jméno] [příjmení] na pozemku v intravilánu na 2,50 Kč, smlouva s panem [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 z 11. 11. 2021 s výší nájemného 2,50 Kč, smlouva o nájmu z 30. 3. 2020 s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy nájemné bylo stanoveno za stavební parcelu o výměře 274 m2 na 685 Kč rok a ostatní plocha o výměře 204 m2 za 510 Kč/rok. Dopisem ze dne 25. 8. 2021 žalobce sděluje žalovanému převod zemědělských pozemků družstvu, a toto jej vzalo na vědomí a pachtovní smlouva byla novým vlastníkem vypovězena. Dle zápisu ze schůze představenstva konaného dne 31. 1. 2020 v době, kdy funkci předsedy vykonával žalobce potom vyplývá, že představenstvo řešilo požadavky pana [příjmení] s tím, že družstvo má snahu ukončit spor smírem či dohodou, ale i jako precedent kterým budou řešeny ostatní případy tak, že družstvo souhlasí s vypracováním nájemních smluv pro plochy zastavěného areálu s navrženou výši nájemného 2,50 Kč/m2 a v případě prodeje bude družstvo vycházet z obvyklé ceny, která je uplatňována v Obci, a to 50 Kč/m2. Dle zápisu [číslo] ze schůze představenstva konané dne 17. 10. 2019 je zřejmé, že již v tomto roce byly řešeny požadavky pana [příjmení] s tím, že navržené podmínky od pana [příjmení] budou řešeny po dokončení pozemkových úprav tak, aby se tyto nájmy zastavěných ploch stanovily jednotně pro všechny dotčené vlastníky pozemků v areálu s možností odkupu za 50 Kč, neboť vyšší částka za odkup je pro družstvo nereálná a s tím, že bude řešeno uzavření nájemných ploch za plochy v družstvu s účinností od 1. 1. 2020 jako je tomu u pachtovní smlouvy. Okresní soud se v rámci mimosmluvního vyřízení věci snažil vypracovat znalecký posudek ohledně obvyklé ceny nájemného, když však znalec byl nakonec zproštěn své funkce, nicméně ve svém e-mailu sdělil, že obvyklá cena nájemného činí 2,50 Kč/m2/rok, když v daném případě vycházel především z metody přímého tržního porovnání. Hodnota potom zapadá již do intervalu ceny obvyklé stanovené pomocí metody nepřímého tržního porovnání. Žalobci si naopak nechal vypracoval svůj znalecký posudek, když znalec [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že místně obvyklé nájemné činí 15 Kč/m2/rok. Posudek byl vypracován ke dni 29. 6. 2023, a to stanovením přímým porovnáním.

4. Účastníci navrhli opětovně zjistit cenu obvyklou, avšak vzhledem k tomu, že soud tak, jak bude dále uvedeno, považuje smlouvu ohledně nájemného za platnou, jeví se tento důkaz jako nadbytečný.

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce, který žádá vydání bezdůvodné obohacení byl vlastníkem pozemků, je tedy aktivně legitimován, přičemž do poloviny roku 2022 vykonával funkci předsedy družstva. [příjmení] je také nesporné to, že žalovaný předmětné pozemky užívá, přičemž dle tvrzení obou stran původně bylo sjednáno nájemné ve výši 2,50 Kč/m2/rok. Účastníci potom nezpochybnili ani to, že není nájemné placeno, když sice žalovaný částky platil, byly mu však 5 4 C 158/2021 vráceny. Za prokázané soud považuje to, že dne 1. 10. 2020 byla uzavřena nájemní smlouva ohledně všech pozemků žalobce. [příjmení] je potom i to, že dne 3. 2. 2020 byla uzavřena pachtovní smlouva, když v článku VII. je uvedeno, že nabytí účinnosti této smlouvy se ruší platnost dříve uzavřené pachtovní (nájemní) smlouvy. Základní právní spor mezi účastníky je, zda tímto článkem se zrušila celá nájemní smlouva uzavřená dne 1. 10. 2010 nebo pouze část týkající se pozemků, které nebyly přejaty do smlouvy pachtovní. Soud považuje za vhodné definovat pojem nájem a pacht, neboť stávající občanský zákoník činí mezi těmito dvěma pojmy zásadní rozdíl a považuje je, za dva samostatné a rozdílné instituty. Nájemné se rozumí pouze takový závazkový právní vztah, který umožňuje nájemci pronajatou věc pouze užívat, tedy jedná se o pozemky v intravilánu. Pacht naopak navíc opravňuje pachtýře jak v užívání věci, tak i k tomu, aby jí požíval, tedy aby z najaté věci pobíral určitý výnos, v daném případě se jedná o pozemky v extravilánu. Byť rozdíl mezi těmito právní instituty nemusí na první pohled zdá podstatný, oba instituty vyžadují poněkud odlišný přístup v úpravě práv a povinností smluvních stran. Nový občanský zákoník umožňuje smluvním stranám v co nejširší míře upravit své vztahy podle vlastní vůle, přičemž nevyžaduje uzavření smlouvy v písemné formě. Předmět sporu potom jsou pozemky v intravilánu, tedy pozemky kterých se týká nájem. Dle názoru okresního soudu pokud byla ohledně části pozemků uzavřena pachtovní smlouva, sama tato okolnost nemusí automaticky znamenat, že se změnila i původní smlouva v části týkající se nájmů. Ze smluv z roku 2010 nebo 2020 potom vyplývá, že tyto jsou podepsány žalobcem, jako předsedou zemědělského družstva a žalobcem, jako vlastníkem pozemků. Ze samostatného jazykového výklad smlouvy z roku 2020 potom nelze uzavřít, že by se měla rušit nájemní smlouva, neboť je zde uvedeno, že se ruší pachtovní smlouva, která vlastně uzavřená touto formou nebyla. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy uzavíral tentýž člověk na obou stranách, těžko se určuje vůle, zejména žalovaného ohledně dopadů smlouvy z roku 2020. Pokud žalobce namítá, že nebyla vyslechnuta současná předsedkyně družstva, nutno poznamenat, že její výslech jako důkaz nebyl navržen, a soud nepovažoval za nutné ze své povinnosti tuto vyslýchat, když v době, kdy je žalováno bezdůvodné obohacení, předsedkyní ještě nebyla, a že vztahy mezi bývalým předsedou a současnou předsedkyní nejsou dobré, není třeba dokazovat. Lze dát za pravdu žalobci, že u různých vlastníků může být uzavřena různá výše nájmu, záleží na dohodě, která však v daném případě možná není. Lze mu dát za pravdu i v tom, že částka 2,50 Kč je na spodní hranici. Na druhou stranu je však třeba přihlédnout k tomu, že družstvo nemůže samo o sobě uzavírat různé nájemní smlouvy, pokud k tomu nejsou konkrétní předpoklady, neboť je vázáno rozhodnutí členské schůze a vázáno stanovami. Jak nepochybně vyplývá ze zápisu schůze představenstva ze dne 31. 1. 2020, představenstvo souhlasilo s vypracováním nájemních smluv, a to s navrženou výší nájemného 2,50 Kč a s tím, že v případě prodeje bude družstvo vycházet z obvyklé ceny, která je uplatňována v Obci, a to 50 Kč/m2. Sám tento zápis potom rozporuje výpověď žalobce, že v roce 2020 nevěděl, že Obec pronajímá pozemky za 5 Kč, když nepochybně věděl, že je prodává za 50 Kč. Z nájemních smluv předložených žalovaným potom vyplývá, že s ostatními vlastníky pozemků bylo uzavřeno nájemné ve výši 2,50 Kč. Pokud žalobce uvádí a odkazuje na smlouvy s panem [příjmení], je nutno poukázat na to, že to byl právě žalobce, který za družstvo uzavřel s žalobcem smlouvu, přičemž z předloženého zápisu ze schůze představenstva ze dne 17. 10. 2019 vyplývá, že představenstvo schválilo výše pachtovného za rok 2019 v částce 2 000 Kč podle starých pachtovních a nájemních smluv, a pokud je zde hovořeno o tom, že budou řešeny nové smlouvy po dokončení pozemkových úprav, tak tak aby se nájmy zastavěných ploch stanovily jednotně pro všechny dotčené vlastníky pozemků v areálu družstva. Ze samotného zápisu je zřejmé, že toto bylo řešeno v rámci případu [příjmení]. I když na druhou stranu je logické, že družstvo mělo v úmyslu, pokud se z původní nájemní smlouvy oddělují pachtovní smlouvy, zabývat se opětovně i nájemními smlouvami, což se v podstatných případech mimo žalobce i stalo. Členská schůze potom na svém zasedání ze dne 10. 9. 2021 přijala usnesení dle kterého výše nájemného za pronájem pozemků v areálu družstva bude 2,50 Kč/m2. Po zhodnocení všech 6 4 C 158/2021 důkazů, které byly provedeny, dospěl okresní soud k závěru, že nelze dovodit, že by nájemní smlouva z roku 2010 v části týkajícího se nájemného byla zrušena, byť jistě bylo úmyslem žalovaného uzavírat i nové nájemní smlouvy. Nicméně mezi uzavřením nové pachtovní a nové nájemní smlouvy zde byl časový odstup, a to i u ostatních spoluvlastníků, přičemž nikdo nepochyboval o tom, že než byla uzavřena nájemní smlouva, platila původní.

6. Žalovaný odkazuje na ust. § 8 o. z. dle kterého, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. A dále na ust. § 557 o. z. dle kterého, připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Cílem ust. § 557 o. z. je alespoň nápomoci tomu, aby právní jednání spíše bylo než nebylo platné, a mělo tedy účinky. Jsou-li ve smlouvě použity formulace, pojmy, která lze vykládat rozdílné, jeví se být spravedlivé vykládat je v neprospěch toho, kdo je do smlouvy uložil. V daném případě to byl právě žalobce, který použil, že se ruší smlouva pachtovní, a který i v pozdějším jednání až do svého odchodu z funkce preferoval právě 2,50 Kč/m2 Okresní soud proto dospěl k závěru, že původní smlouva z roku 2010 je v části týkající se nájemného platná. Sám žalobce nepovažuje uzavření smluv sám se sebou za svévoli, neboť byly odsouhlaseny kolektivním orgánem. Tak je tomu ale i dnes, kdy zvýšení nájmu není odsouhlaseno kolektivním orgánem a potom lze těžko hovořit o tlaku. Jeden pohled je výhodnost pro vlastníky pozemků a druhým možnost družstva. Proto je nutný kompromis. V dodatku z roku 2010, tedy před uzavřením pachtovní smlouvy, který je podepsán žalobcem, sám tento uvádí, že i v případě provedení půdních úprav zůstává v platnosti předchozí, pouze se změní příloha. [příjmení] je však to, že ani toto nájemné žalobce nedostává, respektive bylo vraceno žalobci, tedy nemá placeno nájemné, a soud proto považuje žalobu za podanou po právu týkající se zaplacení původního nájemného, a žalobě proto ve výši nájemného za 2,50 Kč/m2/rok vyhověl, tedy vyhověl, co do částky 23 450 Kč, a pokud se žalobce domáhal vyšší částky z titulu bezdůvodného obohacení, tedy o další 2,50 Kč, tak soud žalobu, co do částky 23 450 Kč zamítl.

7. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhod, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.