4 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem třída Legií 876, Pelhřimov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa Anonymizováno zastoupený advokátem tituly před jménem . právnická osoba sídlem adresa proti žalovanému: tituly před jménem . Anonymizováno , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem . právnická osoba sídlem adresa 1 o zaplacení částky 99 069 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 99 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 069 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce se povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 51 234 Kč , do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 99 069 Kč s příslušenstvím, když žalovaný dne 2. 2. 2022 vjel mimo komunikaci, kde najel do okapového svodu. Pokračoval v jízdě, kde narazil do zdi garáže, kde poškodil garáž a věci v ní. Na místě dopravní nehody nezastavil a odjel, aniž by nehodu nahlásil. K nahlášení došlo až ráno. Protože vozidlo bylo pojištěno, vyplatit žalobce z titulu smlouvy, na základě pojistné události, poškozenému panu , jméno FO, pojistné ve2 , spisová značkavýši 99 069 Kč za opravu poškozené garáže a vybavení. Žalovaný tedy způsobil dopravní nehodu, bez důvodu od ní odjel, k oznámení došlo až poté, co se vyspal, tedy je splněn regresní důvod podle ust. § 10 odst. 1, písm. b) a c) zákona č. 169/1999 Sb.. Bezpečnostní podmínky nejsou důvod zřetele hodné pro opuštění místa nehody. Žalovanému nebránilo nic nepřeparkovat auto o kousek dál a vyčkat příjezdu Policie. Podle písmena c) potom není nutno prokazovat ztížení šetření. K opuštění místa nehody došlo a žalovaný k tomu neměl důvod zřetele hodný.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s tím, že dopravní se stala kolem 02:00 hodiny ráno, za velmi silné sněhové vánice. Ten samý den došlo k nahlášení. Žalovaný spolupracoval s Policií. Učinil vše, co měl. Při dopravní nehodě zjistil poškození svého vozidla a vzhledem k povětrnostním podmínkám neviděl poškození nemovitosti. , právnická osoba, i pojistná událost byla řádně šetřena a zjištěna ve všech okolnostech. Opuštěním místa nehody, nedošlo ke ztížení šetření žalobce. Žalovaný od počátku uznával, že přestupek udělal. Kdyby ponechal auto na místě vytvořil by další nebezpečnou překážku. I přeparkování je opuštění místa nehody.

3. Okresní soud ve věci rozhodoval již svým rozsudkem ze dne 30. 3. 2023 čj. , spisová značka, , kdy návrh zamítl. V původním řízení byl vyslýchán žalovaný, který objasnil, proč vyjížděl, že se část stáda oddělila. Událost se stala asi 200 – 30 metrů od jeho nemovitosti, na cestě z mírného kopce. Začal brzdil, auto klouzalo a narazil do okapu. Vzhledem k počasí škody na nemovitosti neviděl. Připadalo mu nebezpečné auto nechával v cestě, dojel proto domů, a vše řešil až ráno. Policii nevolal hned vzhledem k času a povětrností situaci. Soud provedl dokazování i výslechem syna žalovaného, který potvrdil, že jej otec ve 02:00 hodin ráno vzbudil a šli hledat krávy. Otec se vrátil kolem 03:00 hodiny. Venku sněžilo a foukalo, byla bílá tma. Když se otec vrátil, říkal, že ho to strhlo, nic moc se nestalo, ať to neřeší. Soud prováděl dokazování i listinnými důkazy, zejména protokolem o dopravní nehodě ze dne 2. 2. 2022, když k nehodě došlo tím, že žalovaný jel po místní komunikaci, nepřizpůsobil rychlost jízdy, na zasněžené vozovce dostal smyk. Narazil do okapového svodu a garáže. Alkohol zjišťován z důvodu dodatečného oznámení nebyl, ke zranění osob nedošlo. , právnická osoba, byla vyřízena v přestupkovém řízení, kdy žalovanému byla udělena pokuta, kterou v hotovosti zaplatil. Soud prováděl dokazování fotografiemi z místního šetření, listinnými důkazy týkající se pojistné smlouvy, vyčíslení škody a korespondence, zprávou Českého hydrometeorologického ústavu, když dle zprávy tohoto, ležela sněhová pokrývka, sněžilo. Již v původním řízení soud konstatoval, že je nesporné, že žalovaný nezvládl řízení, dopustil se přestupku, způsobil škodu. Nesporné bylo to, že žalobce z titulu náhrady škody plnil, nesporná byla výše škody. Dospěl k závěru, že zákon pro vznik regresního nároku stanoví dvě podmínky, které musí být splněny kumulativně, a to jednak nesplnění povinnosti ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a za druhé, že v důsledku porušení této povinnosti se znemožní nebo ztíží možnosti řádného šetření pojistitele nebo možnosti pojistitele uplatit nárok. Z důvodu nenahlášení dopravní nehody nebo opuštění místa nehody nemůže potom Policie zjistit, zda byl pojištěný v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu, v jakém technickém stavu bylo pojištěné vozidlo, mechanismus dopravní nehody a vzniká pochybnost o tom, kdo byl skutečně řidičem. Samotná skutečnost, že povinný od dopravní nehody ujede a nesplní řádně oznamovací povinnost , právnická osoba, nezakládá postižný nárok pojistitele, jestli-že bylo zjištěno, že neexistovaly pochybnosti o průběhu dopravní nehody a mechanismu vzniku škody. Ve svém původním odůvodnění se okresní soud zabýval eventuální možností vlivu alkoholu a 6-tihodinovou prodlevou mezi dopravní nehodou a ohlášením a dospěl k závěru, že provedeným šetřením, zejména výpovědí svědka lze dospět k závěru, že k dopravní nehodě došlo s největší pravděpodobností nikoliv s 6-tihodinovou, ale s 5-tihodinovou prodlevou. Soud považoval za logické vysvětlení, proč žalovaný v tuto dobu autem vyjel, proč nechal řešení situace až na ráno, když u nehody nikdo nebyl, nedošlo ke zranění. Sám poškozený, byť se nárazem probudil, vše řešil až ráno, když v té době bylo náledí a sněžilo. Časový odstup 5-ti hodin soud považoval za3 , spisová značkahraniční a v tomto konkrétním případě vzal v úvahu i další okolnosti, zejména povětrností vlivy, reakci žalovaného, který nepopíral , že škodu způsobil, pokutu zaplatil.

4. Proti rozhodnutí bylo ze strany žalobce podáno odvolání do věci samé, když byly uplatněny dva postihové důvody, a to z titulu ust. § 10 odst. 1, písm. b) a c) zák.. 168/1999 Sb.. K naplnění podmínek postihu pojistitele podle ust. § 10 odst. 1, písm. c) však postačuje pouze opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu bez dalšího , aniž by bylo potřeba prokazovat ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele, nebo možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, jako je tomu u písm. b). Již z jazykového výkladu vyplývá, že v § 10 odst. 1, písm. c) absentuje ta část skutkové podstaty, která je nutná k naplnění jiných postihů, tedy ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření. Toto tedy není nutno prokazovat. I z hlediska historického a teologického výkladu je třeba vycházet z toho, že výklad daného ustanovení a úprava postihů se časem zpřísňovala, když jasným záměrem zákonodárce bylo zpřísnit postihové ustanovení, a to konkrétně oslabit ochranu pojištěného v případě tak závažného jednání, jako je ujetí od dopravní nehody. Ujetí od dopravní nehody tedy bez zřetele hodného, má být tedy postihováno bez dalšího.

5. Krajský soud v , právnická osoba, , pobočka , adresa, , svým rozhodnutím ze dne 26. 6. 2023 zrušil rozsudek okresního soudu s tím, že se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že regresní nárok podle ust. § 10 odst. 1, písm. b) zákona prokázán není, neboť ztížení možností řádného šetření nemůže být pouze v rovině hypotetické, ale musí vycházet z konkrétních okolností, a nenastupuje automaticky při nesplnění povinnosti ohlásit dopravní nehodu. Technickou způsobilost nepochybně bylo možné ověřit v případě nutnosti při šetření dopravní nehody mnohem lépe, než v době dopravní nehody tedy v nočních hodinách za tmy a sněžení. , adresa, nehody byla Policií zjištěna a nehoda jako celek byla ze všech stránek řádně objasněna. Stejný druh nároku podle písmena c) však má odlišnou skutkovou podstatu, neboť spočívá v opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu, popř. jiném znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Právní závěr o tom, zda je naplněna či nikoliv hypotéza nároku dle písmena c) vyžaduje hodnocení skutkových zjištění z hlediska toho, zda v nich lze spatřovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu zřetele hodný důvod k opuštění místa dopravní nehody.

6. Žádná ze stran nenavrhla další důkazy, soud proto pouze dotazem na Policii potvrdil tvrzení žalobce, že dopravní nehoda byla v 08:00 hodin nahlášena poškozeným , jméno FO, .

7. Na základě prováděného dokazování lze dospěl k skutkovým závěrům, které jsou mezi účastníky nesporné, a to že, že žalovaný dne 2. 2. 2022 způsobil nehodu, zaplatil pokutu v přestupkovém řízení, když nezvládl řízení, že k nehodě došlo v noci za sněžení. Nesporné je, že žalobce plnil z titulu náhrady škody poškozenému. Nesporná je výše škody a mezi účastníky není sporu ani o tom, že Policie byla volána až s časovým odstupem.

8. Žalobce opírá svůj nárok jednak o ust. § 10 odst. 1, písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, nebo nahlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona, nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Tímto písmenem se již okresní soud podrobně zabýval ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2023 a i odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí dospěl k závěru, že regresní nárok podle tohoto písmena prokázán není. V předmětném posouzení proto zůstává výklad ust. § 10 odst. 1, písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., ve kterém má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho splnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele4 , spisová značkahodného důvodu opustil místo dopravní nehody, nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Mezi účastníky není skutkový rozpor v tom, že nehoda se stala okolo 03:00 hodiny, přičemž k nahlášení došlo až v 08:00 hodin ráno, tedy žalovaný místo nehody opustil. Předmětem sporu proto zůstává výklad sporného ust. § 10 odst. 1, písm. c), které není jednoznačné. Toto ustanovení v prvé řadě mluví o důvodu opuštění místa nehody. Je pravda, že žalovaný na místě nehody nesetrval, nicméně i z jazykového výkladu má soud za to, že je rozdíl, jestli z místa dopravní nehody odjel či ujel. V daném případě nelze říct, že ujel tak, že nechtěl, aby se nehoda vyšetřovala, že nechtěl převzít odpovědnost, že se bránil vyšetřování. Žalovaný prostě odstavil vozidlo mimo komunikaci, kde by mohl způsobit další nehodu, když není pochyb o tom, že nehoda se stala v noci, klouzalo to a sněžilo. I výklad pojmů zřetele hodného důvodu je poměrně obsáhlý. Okresní soud znovu musí konstatovat, že v daném případě se nejednalo o žádný úmysl žalovaného neposkytnout pomoc, vyhnout se řízení, a podobně. Ve svém předchozím odůvodnění okresní soud se zabýval tím, zda žalovaný nenahlásil nehodu z důvodu případného alkoholu. Je pravda, že samu tuto okolnost již dnes na 100 % ověřit nelze, nicméně po zhodnocení důkazů, soud uvěřil žalovanému, že v době, kdy se nehoda stala se nevracel z nějakého oslavy, ale hledal ztracené krávy. K tomuto závěru dospěl soud potom zejména na základě výpovědi syna žalovaného, který se tohoto hledání zúčastnil a byl poučen o následcích křivé svědecké výpovědi. I odvolací soud se ztotožnil s tímto závěrem, že alkohol nebyl prokázán. Okresní soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že opuštění místa nehody bez ohledu na důvody samo o sobě způsobuje regresní náhradu. Zákonodárce užívá v tomto ustanovení slova ,, nebo,, když tedy opustil místo dopravy nehody nebo jinak znemožnil zjištění. Jak vyplývá i z rozhodnutí odvolacího soudu i tento použil ve svém rozhodnutí slovo ,, případně,,. Opuštění místa nehody tedy lze brát jako jeden z důvodu znemožnění zjištění příčiny vzniku dopravní nehody. Opuštění místa nehody by tedy mělo být v souvislosti s znemožněním zjištění příčiny vzniku této dopravní nehody. To však v tomto případě nenastalo. Jak již bylo v původním rozhodnutí řešeno i tak, jak uvádí soud II. stupně, příčina dopravní nehody byla Policií zjištěna, nehoda jako celek byla ze všech hledisek řádně objasněna. Jinými slovy tím, že žalovaný odjel z místa dopravní nehody, neztížil šetření, proto újma i rozsah škody byl jasný a příčina dopravní nehody byla také řádně objasněna, čemuž se žalovaný žádným způsobem ani nebránil. Žalovaný jako běžný člověk auto nenechal při sněžení na silnici, a ve 03:00 hodin ráno nevolal Policii, když nebyla zjištěna újma na zdravý, a nechal hlášení až na ráno. To, že neodhadl správně škodu na svém autě, není v přímé souvislosti s posuzováním regresního nároku žalobce v tomto případě. Je pravda, že žalovaný opustil místo dopravní nehody, nicméně, pokud má soud posuzovat důvod zvláštního zřetele hodný, dospěl k závěru, že v tomto případě ještě lze toto počínání pochopit a tolerovat, neboť soud uvěřil tvrzení žalovaného, že jel v noci hledat krávy, a jeho úmyslem nebylo vyhnout se jakémukoliv šetření či odpovědnosti. Byť žalobce ,, počasí a noční hodinu,, nepovažuje za důvod opuštění místa dopravní nehody a za jiných okolností by s tím soud i souhlasil, má za to, že v tomto konkrétním případě je třeba přihlédnut nejen k přímé dikci zákona, ale právě i k okolnostem, za kterých se dopravní nehoda stala. Opuštění místa dopravní nehody by mělo mít za následek znemožnění zjištění příčiny dopravní nehody, což se ale v tomto případě nestalo. , adresa, nehody byla zjištěna, škoda byla zjištěna. Pokud by měla být důvodem znemožnění příčiny vzniku dopravní nehody otázka alkoholu, s tou se již okresní soud vypořádal v původním rozhodnutí. Pokud žalobce odkazuje na historický a teleologický výklad, lze mu dát za pravdu, že podmínky se zpřísňují, že právě toto ustanovení se v průběhu času mění, že dochází k dopravním nehodám, kdy opravdu řidiči odjíždějí, ujíždějí, vyhýbají se stíhání a je nutno tedy, aby byly regresní nároky přísnější. Určitě, pokud řidič z místa nehody ujede, chce se vyhnout přestupkovému či trestnímu řízení, znemožní určení viníka, stíží vyšetření škody, toto nemůže být beztrestné chování. Neohlášení dopravní nehody podle ust. § 10 odst. 1, písm. d), potom má zcela jiná pravidla, než jak se dovolává žalobce při opuštění místa nehoda. Před novelou zákona byla situace opuštění místa dopravní nehody zahrnula obecně § 10 odst. 1, písm.5 , spisová značkad), který obsahoval podmínku ztížení šetření dopravní nehody. Až novelou byla tato vyčleněna samostatně do písmena c), kde již není obsažena podmínka ztížení řádného šetření pojistitele. Okresní soud nedospěl k závěru, že v každém případě opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu vzniká pojistiteli nárok na regresní náhradu. I v tomto případě by tedy měl nárok vznikat, až když neodůvodněné porušení povinnost zmaří nebo alespoň ztíží možnost řádného šetření, což se ale v tomto případě nestalo. I tomto případě dle názoru okresního soudu, by právo postihu mělo být spojeno s tím, že nesplněním povinnosti či opuštěním místa nehody, by mělo mít negativní dopad na možnost osvědčit příčiny a mechanismus dopravní nehody, včetně případných podkladů pro uplatnění regresních nároků. Nejvyšší soud potom již několikrát judikoval, že samotná skutečnost, že žalovaný jako pojištěný z nehody ujel, a že nesplnil oznamovací povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, ještě , právnická osoba, nezakládá právo na náhradu toho, co bylo plněno. Byť se v tomto rozhodnutí jedná o povinnost ohlásit dopravní nehodu, okresní soud má za to, že lze toto posouzení a tyto myšlenky aplikovat i na opuštění místa dopravní nehody, byť to přímo z ustanovení § 10 nevyplývá, když zákonodárce rozšířil regresní důvody, byť poněkud nedůsledně, když nově formulovaný požadavek nepromítl do důvodu obsažených písmeno c). Ústavní soud již několikrát judikoval, že úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu je nález řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu s tím, že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, ale měl by se zabývat například i účelem zákona. Dle názoru okresní soudu nebylo jednání v tomto konkrétním případě žalovaného , který s autem odjel ke svému bydlišti za situace tak, jak v tomto případě nastala, tedy po nočním hledání krav, a nabourání do okapu a nemovitosti souseda, takové jednání, za které by měl následovat regresní postih. S vědomím , že se jedná o hraniční případ dospěl okresní soud k závěru, že žalovaný měl zřetele hodné důvody opustit místo dopravní nehody. Jeho cílem nebylo se vyhnout zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Skutečné příčiny vzniku dopravní nehody byly zjištěny. Není důvod odchýlil se od současné judikatury a není tedy splněn ani důvod ust. § 10 odst. 1, písm. c) k přiznání náhrady tohoto, co prokazatelně žalobce plnil. Soud proto návrh zamítl.

9. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za 7 úkonů právní pomoci po 2660 Kč, 7 x režijní paušál po 300 Kč, 18 půlhodin ztráty času po 100 Kč, cestovné 4 055,70 Kč a 2214,72 Kč, 21% DPH Kč, celkem 51 234 Kč.