4 C 219/2023

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Návrh na určení, že žalobkyně je vlastníkem části pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, označené dle geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, , číslo geometrického plánu , Anonymizováno, , souhlas , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, pod , Anonymizováno, , jako parc.č. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , se zamítá.

II. Návrh na určení, že žalobkyně je vlastníkem části pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, označené dle geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, , číslo geometrického plánu , Anonymizováno, , souhlas , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, pod , Anonymizováno, , jako parc.č. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 26 343 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.2 4 C 219/2023 1. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem v petitu uvedených, když dne 2. 12. 1997 uzavřela kupní smlouvu s paní , jméno FO, , převzala nemovitosti, pozemky byly oplocené, převzala tedy nemovitosti i s částmi pozemků, které jsou vyznačeny v geometrickém plánu zpracovaném , tituly před jménem, , adresa, , a jenž jsou předmětem žaloby. Nemovitosti byly společně oploceny do jednoho celku. V době, kdy kupovala nemovitosti, neměla tušení o tom, že by součástí její zahrady neměly být i části pozemků, u kterých nebyla její právní předchůdkyně zapsána jako vlastník. Žalobkyně držela uvedené pozemky od 2. 12. 1997. S ohledem na dobu nepřetržité držby došlo v případě části pozemků označených na geometrickém plánu k vydržení vlastnického práva. Proti žalobkyni nebyla ke dni 1. 1. 2019 podána žádná žaloba na vyklizení předmětných pozemků. Až v průběhu roku 2019 bylo ústně sděleno, že jí část zahrady nepatří. Výjimkou mimořádného vydržení není potřeba dobré víry, pouze nesmí být držiteli prokázán nepoctivý úmysl při uchopení se držby. Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu. Samotná nedbalost držitele držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá. Nutný je úmysl držitele. Jestliže poměr výměny nabytého pozemku k pozemku, jehož držby se držitel bez právního důvodu chopil, by byl tak velký, že držiteli muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyl. jedná se zpravidla o výrazně vyšší výměru, než je 50 %. Jsou-li dány okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem, je na nabyvateli, aby si ověřil, zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem. Žalobkyně se chopila držby nepatrně většího pozemku, než jí náleželo dle smlouvy a nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo jít o pozemek cizí. Při posouzení mimořádného vydržení je důležité také to, že katastrální vlastník nechal po více než 20 let žalobkyni pozemky držet, ničeho proti tomu nenamítal, žalobu na vyklizení nepodal. Žalobkyně se proto k 1. 1. 2019 stala vlastníkem pozemků, a to na základě mimořádného vydržení.

2. Jako účastnice žalobkyně uvedla, že nemovitosti kupovala v roce 1997. Byla to ruina se zaneseným pozemkem, kde byl odpad. Na hranici u silnice byl plot, dále jenom podezdívka. Nic nenasvědčovalo tomu, že by pozemek nepatřil k nemovitosti. Celou dobu pozemek užívali, jsou zde vyvýšeniny, na pozemku je vodovodní šachta. Nebyly spory o tom, že pozemek je jejich. Nemovitost prodali panu , Anonymizováno, . Zahradu zrekrutovali a najednou tam byl bagr. Kdyby nedošlo k tomu, k čemu došlo, nemovitost by neprodávala. V sezóně ji užívali rodiče, stejně jako ona s manželem. Když otec zemřel, matka tam nějakou dobu jezdila. Potom žalovaný vyběhl s tím, že pozemek je jeho. V roce 2010 přišel pan , jméno FO, , že zdědil kus pozemku v naší zahradě v rámci dobrých vztahů si tento pozemek odkoupili. Nemovitost kupovali přes realitní kancelář. Nenechali pozemky přeměřit, což byla chyba. Když přišel pan , jméno FO, , dívali se do katastru. Na konci nemovitosti byl navezen bordel, jsou zde nerovnosti. Vrata jsou tak, jak byla původně. Původně zde byl živý plot a drátěné pletivo.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, když žalobkyně osobně nikdy fakticky předmětné pozemky nepřetržitě neužívala a její požadavek je minimálně neetický. Pouze v době, kdy probíhala přestavba, v rámci dobrých mravů, jí bylo povoleno pozemky částečně užívat na uskladnění materiálu. Není pravdou, že by pozemky byly plně oploceny. , adresa, pozemků byly zřejmé přímo v reálu, tedy ze stavu některých rostlin, pozůstatků základů oplocení. O existenci právního stavu ohledně vlastnictví jednotlivých pozemků musela žalobkyně vědět, již ze zaměřování pozemků, které bylo prováděno v rámci rekonstrukce nemovitosti. V roce 2010 jí to bylo opět sděleno. Není možné tvrdit, že by od původního vlastníka přebírala i pozemek, který byl v té době ve vlastnictví pana , jméno FO, , neboť původní vlastník zcela jistě věděl, kam jeho původní pozemek sahá, když řešila s žalovanými problémy s hromadícími se fekálie, jak vyplývá ze zápisu z 15. 8. 1996. Také otázka nepřerušovaného užívání pozemků není prokázána, neboť pozemky3 4 C 219/2023žalobkyně neužívala s tím, že v souvislosti s jejím rozpínáním, a především s uvažovaným převodem, jí vlastněných nemovitostí na třetí osobu provedl žalovaný kroky, kterými její rozpínání zamezil. V obci , adresa, proběhlo několik zaměření předmětných pozemků, ať již v roce 2018 či 2022, když zástupce paní , jméno FO, s označením hranic souhlasil. Nemohla předmětné pozemky vydržet, neboť jednala v nepoctivém úmyslu. Nikde nebylo prokázáno, v jaké míře a v jakém rozsahu byly předmětné pozemky žalobkyní užívány, a v jakých hranicích. Mezi pozemky nikdy nebyl jakýkoliv plot, a proto nelze říci, že žalobkyně využívala i pozemek nebo pozemky, které jsou předmětem žaloby. Nepoctivý úmysl lze vysledovat i v tom, že probíhalo několik měření předtím, než uplynula doba pro mimořádné vydržení. Žalobkyně si musela být vědoma, že předmětný pozemek není její. Toto plyne již v rámci přestavby i v rámci jednání s panem , jméno FO, . V nepoctivém úmyslu pokračuje s cílem získat finanční plnění, neboť svou nemovitost již prodala. Žalovaný poté, co pozemky odkoupil od pana , jméno FO, , ujal se jejich držby. Žalobkyni o tom několikrát informován a vzhledem k tomu, že nebylo možné se s ní rozumně dohodnout, přistoupil dle vytyčené hranice k přípravným pracím, aby pozemek zaplotil.

4. Jako účastník řízení žalovaný uvedl, že pozemek koupili jeho rodiče někdy v roce 1962. Bratr jej později přepsal na něj. Dne 1. 3. 2018 koupil pozemek č 32 od pana , jméno FO, . V té době zde nebyl žádný plot, bylo zde roští, kopřivy. S žalobkyní se nedohodli, vlastně jí nezná. Podél svého baráku vybudoval dřevěný plůtek, a to z estetického důvodu, protože matka žalobkyně tvrdila, že na ní kouká. Studnu stavěl jeho otec s panem , Anonymizováno, . Pozemek byl původně ohraničen původním terasem, původně zde byla cesta na pole. Za barákem byl betonový taras, k baráku byl sráz, proto se udělala opěrná zídka, aby do baráku nešlo vše, co žalobkyně a právní předchůdci vyváželi. Ten se stavěl někdy v roce 2019. Dřevěný plot dělal před svými okny jako clonu.

5. Původní vlastnice nemovitosti žalobkyně paní , jméno FO, jako svědkyně uvedla, že původní vlastnice byla její babička, ta ji přepsala na ní a sama ji prodala žalobkyni. Nepamatuje si, co a jak se užívalo. Neví ani, že tam byla studna. Ploty tam byly různé, kde přesně, neví. Babička měla zahrádku oplocenou. V době prodeje byl pozemek oplocen. Přes pozemek se k polím nejezdilo. Vzadu byla stodola a chlívky. Pozemek se ze strany svažoval. Než se barák prodal, tak tam byla. Zda byl pozemek opocen, neví, ale myslí, že byl. , Anonymizováno, jako svědkyně, která jezdila za žalobkyní od roku 2004 uvedla, že si pamatuje, že zde byl poměrně velký zlom, nějaké křoví, zahrádka. Nějaká hranice tam byla. Pamatuje si na sloupky, kde byl přesně plot, neví. , jméno FO, jako svědkyně uvedla, že si pamatuje starou chalupu, která se opravovala. Vpředu byl plot, potom je taras, byl zde po celé délce jeden taras. Okolo studny se chodilo na hranici s pozemkem žalovaného. Pamatuje si květinovou zahradu, živý plot byl mohutný. S ploty nikdy nikdo nehýbal. Plot vedle od silnice ke štítu chalupy, poté byl jen taras a sloupky. Matka žalobkyně jako svědkyně uvedla, že chalupu kupovali někdy v roce 1997. Byli tam s realitkou, která je provázela. Mezi chalupami byl kousek drátěného plotu, ten stál tam, kde je dnes dřevěný. Na jejich pozemku byl septik a studna. Blíž k její chalupě žádný betonový základ nebyl. Plot skončil u nemovitosti žalovaného. Když nemovitost koupili, hned ji začali přestavovat. S žádným plotem nikdy nic nedělali. V roce 2010 přišel pan , jméno FO, s tím, že se díval do papíru, že tam má cestu. Něco je jeho, chtěl peníze. Neví, zda byla sepsána nějaká smlouva, chtěli mít klid. Problém s původním septikem nikdy nebyl. Manžel žalobkyně , jméno FO, jako svědek uvedl, že do nemovitosti přišel až v roce 1998, kdy začala rekonstrukce. Od silnice podél nemovitosti žalovaného byl dřevěný plot a dál jako pokračování tohoto plotu taras, žádný jiný teras tam není. Vodu ze studny užívali. Ví, že pan , jméno FO, přišel s nějakým požadavkem, pouze z vyprávění. S ploty nikdo nehýbal. Když přišel v červenci 2019 žalovaný za babičkou, aby pozemek vystěhovala byl překvapen. Barák nakonec prodali, byl to pro ně velký stres. Bratr žalovaného , jméno FO, jako svědek uvedl, že v chalupě se narodil a do 21 let žil, do dneška tam jezdí. Plot byl pouze4 4 C 219/2023vepředu k silnici. Mezi nimi a , Anonymizováno, žádný plot nebyl, byla zde soudka, pozemek vlastnili oni. Ještě po tátovi platil dědickou daň. Od pana , jméno FO, koupil bratr kus dalšího pozemku. Dřevěný plot dělal bratr. Pozemek se původně svažoval do polí, díky navážce se snížil k nim, proto se dělal taras na podezdívce, aby se zabránilo navážce. Původně zde byla mezička. , tituly před jménem, , jméno FO, jako svědek potvrdil, že když se v roce 2006 uvolnila politika, dávaly se do pořádku pozemky. Přišel za ním pan , jméno FO, , který se někdy v roce 2010 dohodl s panem , Anonymizováno, na převodu jeho pozemku. Sám připravoval koncept kupní smlouvy, jejímž předmětem byly právě předmětné pozemky, respektive jeden pozemek. Kupní smlouvu vypracoval, uložil ji s tím, že si to dořeší sami. Potom byly problémy se stavbou čistírny. Až někdy v roce 2018, 2019 přišel , Anonymizováno, kvůli nějakému poplatku s tím, že pozemek koupil žalovaný. Jestli tam byl nějaký plot, si nepamatuje. Když se dělaly kanalizační sítě, něco se fotilo. Předmětný pozemek oddělen, myslí si, že nebyl. Od silnice je plot. V roce 2010 se dozvěděl, že pozemek existuje a čí je. Je jasné, že pokud někdo, něco chce koupit, nebude to jeho. Až v roce 2018 se dozvěděl, že koupě neproběhla. Manželka žalovaného , jméno FO, jako svědkyně potvrdila, že se v roce 1996 do nemovitosti přivdala a mezi nemovitostmi plot nebyl. Nikdy nebyly sousedské spory. Antlům stavěla firma a odpad vyvážela, kam se dalo a kde byl plac. Padalo to na jejich pozemek, kde chtěli mít zahrádku. Kvůli dětem se postavil taras. Vrata jsou na stejném místě jako byla. , jméno FO, jako svědkyně uvedla, že je kamarádka žalobkyně. Když tato někdy v roce 1998 nemovitost kupovala, byla zaplocena. Plot byl po celém pozemku až dolů k polím, vepředu byl dřevěný plot, po straně částečně pletivový. Podél nemovitosti žalovaného zhruba 1,5 – 2 metry byl betonový podklad. Až k tomuto žalobkyně pozemek užívala. Žádné problémy ohledně hranice nebyly. , jméno FO, , sestřenice žalovaného naopak jako svědkyně uvedla, že nemovitost zná od roku 1974, byla tam denně. Kde byly hranice jí nezajímalo. U baráku tety byla mez a žádný plot nikdy nebyl, lítali z pozemku na pozemek. Pamatuje starý barák paní , jméno FO, . K silnici byl plot, vrata jsou tak, jak vždy byla. Tarásek bratranec stavěl, aby nespadla mez, vzadu nic nebylo. Mezi baráky bylo křapčí, dole byl hnůj. Na pozemcích lítala jako dítě. Tetu i žalovaného stále navštěvuje. , adresa, tam bylo stále. Žalobkyni vlastně nikdy neviděla. Mezi nemovitostmi nikdy žádný plot nebyl, bylo tam křoví, které jako děti prolézaly na sousedovu zahradu. Také syn žalovaného , Jméno žalovaného, jako svědek potvrdil, že v nemovitosti bydlí. Jako dítě si v okolí hrál, žádný plot zde nebyl. K baráku jsou vrata, jako byla vždy. Na pozemku bylo křoví a bordel. Bordel vyklidili, protože pozemek byl jejich. Mezi pozemky nikdy nebyl plot. Tarásek u nemovitosti se dělal kvůli němu, neboť původně tam byla navezena mez až k baráku. Nedělal se dál, protože tam byla skála. Dnes jsou tam sloupky, žádný plot. Na tarásku je částečně dřevěný plot, ten tam byl stavěn kvůli paní , jméno FO, , aby na ní nekoukali. Sama žalobkyně do nemovitosti nejezdila, jezdil tam její muž.

6. Z kupní smlouvy ze dne 2. 12. 1997 je zřejmé, že žalobkyně koupila nemovitosti od , jméno FO, jako vlastnice stavební parcely č. , hodnota, o výměře 355 m² bývalé zemědělské usedlosti čp. 62 na této parcele postavené, pozemkové parc. č. , hodnota, o výměře 85 m², č. , Anonymizováno, o výměře 123 m², č. , Anonymizováno, výměře 87 m² a č. , Anonymizováno, o výměře 593 m² v obci , adresa, . Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí vyplývá, že z původního pozemku č. , hodnota, vznikl pozemek č. , Anonymizováno, o výměře 12 m² a č. , Anonymizováno, u výměře 102 m² a z pozemku č. , Anonymizováno, vznikl pozemek č. , Anonymizováno, výměře 115 m² a č. , Anonymizováno, o výměře 89 m². Soudu dále byly předloženy mapy od roku 2001 ohledně leteckého snímkování pozemků, výpisy z katastru nemovitostí, když žalobkyně původně byla vlastnicí stavebního pozemku č. , hodnota, a pozemku č. 31/2. Žalovaný potom vedle stavebního pozemku je vlastníkem pozemku č. , hodnota, o výměře 114 m² a č. , Anonymizováno, o výměře 204 m² a dále pozemku č. , Anonymizováno, . Z kupní smlouvy ze dne 2. 4. 2010, která je ze strany žalobkyně podepsána, je zřejmé, že pan , jméno FO, chtěl prodat žalobkyni parcelu č. , hodnota, o výměře 144 m2. Kupní smlouva je datována 2. 4. 2010. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku má soud za prokázané, že 19. září 2022 byli účastníci, jako vlastníci pozemků přizváni k vytyčení hranic, zejména5 4 C 219/2023pozemku č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, , když tyto byly vytyčeny ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně se k vytyčení hranic nedostavila. Ze zápisu z 15. 8. 1996 je zřejmé, že skutečně probíhalo řízení ve věci průsaků fekálních odpadků na pozemek č. , hodnota, , když bylo dohodnuto na základě místního šetření, že slečna , jméno FO, zajistí odčerpání fekálií z jímky a sběr povrchové vody, pan , jméno FO, provede zasypání jímky. Z předložených fotografií je také zřejmé, jak vypadal vchod ze silnice, kde je vidět obrovské křoví a na další fotografii právě dřevěný plůtek těsně u nemovitosti žalovaného před jeho okny. Dle sdělení Finančního úřadu byl poplatníkem daně z nemovitostí k pozemku č. , hodnota, pan , jméno FO, a od roku 2019 , Jméno žalovaného, . K převodu pozemku č. , hodnota, došlo na základě kupní smlouvy ze dne 1. 3. 2018, když , jméno FO, převedl žalovanému pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 144 m². Okresní soud dále prováděl dokazování celým stavebním spisem týkající se rekonstrukce nemovitosti žalobkyně sp. zn. , Anonymizováno, . Součástí stavební dokumentace je protokol o ústním jednání spojeným s místním šetřením ze dne 23. 10. 2015, ze kterého vyplývá, že bylo provedeno šetření na místě samém týkající se stavební úpravy a přístavby rodinného domu čp. , Anonymizováno, na pozemcích stavební parcely č. , hodnota, a pozemkové parc. č. , Anonymizováno, a to dle geometrického plánu č. , hodnota, –, Anonymizováno, . Součástí je i geometrický plán z 19. 6. 2015, ze kterého naprosto jednoznačně a zřejmě vyplývá, jaký má tvar a kde stojí původní nemovitost, a jak a jaký tvar má povolená přestavba, když na tomto geometrickém plánu je i zcela jednoznačně zakreslen pozemek č. , hodnota, a pozemek č. , Anonymizováno, . Stavba byla povolena a posléze i kolaudována, když i v dalších průvodních spisech k tomuto stavebnímu řízení jsou geometrické plány potvrzeny výměrem Odboru výstavby, ze kterých je patrno kudy vedly hranice. , adresa, sousedního pozemku jsou zakresleny například i v technické správě požární ochrany vyhotovené v březnu 2000. Pod sp. zn. , spisová značka, probíhalo u zdejšího soudu řízení ohledně žaloby z rušené držby, kterou podala žalobkyně dne 9. 10. 2023 a domáhala se odstranění plotu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, mimo jiné. I v této žalobě odkazovala na geometrický plán , tituly před jménem, , adresa, -, Anonymizováno, , který oddělil parcelu č. , Anonymizováno, z parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, z parc. č. , Anonymizováno, . Okresní soud žalobě svým rozhodnutím ze dne 24. října 2023 vyhověl, k odvolání rozhodl odvolací soud, a to Krajský soud , právnická osoba, – pobočka , adresa, , který svým usnesením ze dne 23. 1. 2024 č. j , spisová značka, změnil usnesení Okresního soudu v Pelhřimově a návrh zamítl, když ochrany rušené držby se může dovolat jen ten, kdo má věc ve své reálné moci a zároveň tuto moc naplňuje pro sebe. Dospěl k závěru, což bylo mezi stranami nesporné, že žalobkyně po vydání rozhodnutí okresním soudem převedla vlastnické právo k parcele č. , hodnota, se stavbou domu a parc. č. , Anonymizováno, třetí subjekt. Není tedy oproti stavu, ve kterém rozhodoval soud prvého stupně již aktivně legitimována k žalobě na ochranu držby ve vztahu k sporným nemovitostem, neboť je nedrží. Mimo jiné připomenul, že dle listiných důkazů žalobkyně v roce 2010 hodlala od tehdejšího vlastníka koupit parc. č. , hodnota, , ovšem nezakoupila a tento pozemek v roce 2018 získal žalovaný. Žalobkyni tedy tento vlastnický stav musel být znám a v návaznosti na to je logické tvrzení žalovaného, že s žalobkyní od zmíněného roku 2018 jednali o vyřešení situace se spornými částmi parcely č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, . Sporný prostor pozemků potom, jak je patrno z fotografií, není nijak zvlášť udržovaný. Nenachází se zde třeba ošetřená travní plocha, skalka, stromy či keře. Naopak jsou zde dvě větší hromady ne přesně identifikovaného , právnická osoba, , přičemž dle tvrzení žalovaného se jedná o materiál připravený k výstavbě oplocení. Ústavní stížnost byla rozhodnutí ze dne 7. 5. 2024 č. j. , Anonymizováno, odmítnuta, když po převedení vlastnického práva k některým sporným pozemkům nelze s ohledem na charakter a umístění nepřevedených částí pozemku dovodit, že by je stěžovatelka nadále měla ve své moci.

7. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhá určení svého vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , jedná se o pozemky, které leží mezi pozemky, které jsou v prokazatelném vlastnictví žalovaného a mezi pozemky, které byly ve vlastnictví žalobkyně, které však již převedla. Byť se jedná pouze o finanční zájem, neboť žalobkyně předmětné pozemky nebude6 4 C 219/2023užívat, dospěl soud k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě podle ustanovení § 80 o. s. ř..

8. Z vytyčení vlastnických hranic z roku 2022 ( čl. 39) je jasně patrno, kde leží pozemek původní č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, pozemek č. , Anonymizováno, , který byl ve vlastnictví žalobkyně a pozemek č. , hodnota, . Jak se později ukázalo právě pozemek č. , hodnota, , který je nyní zapsán ve vlastnictví žalovaného, nebyl ve vlastnictví ani jednoho ze sousedních nemovitostí, ale ve vlastnictví pana , jméno FO, . Za prokázané okresní soud považuje to, že to byla žalobkyně, která právě pozemek č. , hodnota, , jenž leží mezi jejím bývalým pozemkem a pozemkem žalovaného chtěla v roce 2010 koupit od pana , jméno FO, , o čemž svědčí nejen předložená písemná kupní smlouva s jejím podpisem, ale tuto okolnost potvrzuje , tituly před jménem, , jméno FO, , tehdy starosta obce, který smlouvu připravoval. K realizaci této kupní smlouvy však nedošlo a předmětný pozemek koupil od pana , jméno FO, v roce 2018 žalovaný. Žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo k předmětným pozemkům vydržela na základě kupní smlouvy ze dne 2. 12. 1997, když nemovitost a pozemky kupovala od původní vlastnice paní , jméno FO, . Ta byla soudem vyslechnuta jako svědkyně, avšak sama uvedla, že hranice v té době nebyla známá. Ploty byly různě. Nevěděla ani, že by na pozemku byla studna. Slyšení svědci, kteří užívání nemovitosti znají, neboť se zde narodili či prožili dětství shodně potvrdili, že mezi stavbami účastníků nebyla v terénu vytyčena hranice, nebyl tedy zde žádný plot tak, jak tvrdí žalobkyně. Je pravda, že plot byl z příjezdové cesty, tato hranice však není předmětem řízení. Co se týká podezdívky, která je v těsné blízkosti nemovitosti žalovaného, svědci shodně potvrdili, že zde byl svah a lze proto uvěřit tvrzení, že podezdívka nebyla stavěna proto, že zde byla hranice, ale proto, aby nedocházelo k sesuvu půdy na nemovitost žalovaného. Nepochybně mezi nemovitostmi byl zlom. Pouze svědkyně , jméno FO, uvedla, že zde byl plot, ovšem její výpověď o existenci plotu mezi nemovitostmi je zcela osamostatněna. Pokud je u oken žalovaného dřevěný plůtek, jedná se pouze o malou část a tak, jak vyplynulo z výpovědi žalovaného a zejména jeho syna, tento plot nebyl dělán jako určení hranice, ale proto, že, mezi vlastníky nemovitosti již byly spory a žalovaný chtěl zabránit tomu, aby bylo viděno z oken do oken u sousedních nemovitostí. To, že to mezi účastníky nebylo vždy zcela nesporné, potom potvrzuje i zápis z 15. 8. 1996, kdy mezi sousedními nemovitosti byl spor o odčerpání fekálií. Sama žalovaná uvedla, že když v roce 1997 nemovitosti koupila, byla to ruina, se zaneseným pozemkem, kde byl odpad. Žádost o stavební povolení byla podána 12. 5. 1998 a již v žádosti o stavební povolení byly předkládány listy vlastnictví a zejména je zde geometrický plán, ze kterého jsou patrny hranice (žluté desky). Tyto listinné důkazy musela předkládat žalobkyně, přičemž pozemek č. , hodnota, je zde jednoznačně zakreslen. I v rámci kolaudačního rozhodnutí, když užívání bylo povoleno dne 4. 11. 2015 je zřejmé, že součástí tohoto spisu je geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 9. 2015 č. , Anonymizováno, , ze kterého je také naprosto zřejmé, kudy vedou hranice, v jakých hranicích byla původní nemovitost a v jaké je současná. Z tohoto plánu (červené desky) je patrno, že o kus, jakým byl posunut půdorys nemovitosti, si žalobkyně teoreticky mohla vizuálně posunula i hranici pozemku. V době prodeje byl pruh pozemku mezi nemovitostmi, který teoreticky mohl původně sloužit jako příjezd do polí a který byl ve vlastnictví třetí osoby, zarostlý křovím a bordelem a žalobkyně se těžko mohla fakticky ujmout držby. V roce 1998 již musela znát právní stav, tedy jak daleko je její nemovitost od hranice. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k skutkovému závěru, že mezi nemovitostmi nebyla nikdy hranice vytyčena plotem. Dokonce pruh pozemku mezi oběma nemovitostmi neměl do roku 2010, kdy zjistil své vlastnictví pan , jméno FO, ani jasného vlastníka. Pokud žalobkyně uvádí, že se chopila držby v roce 1997 soud s tímto názorem nemůže souhlasit, neboť v roce 1997 sice nemovitost koupila, ale vlastně nevěděla, kudy hranice vede, neboť zde nebyl žádný plot. Již v roce 1998, když zahájila stavební řízení, však sama dokládala plán, kdy je pozemek č. , hodnota, jednoznačně vyznačen. O tom, že jí muselo být v době uzavření kupní smlouvy zřejmé, jaký kus pozemku kupuje, vychází nejen z žádosti o povolení stavby z roku 1998, ale i ze stavebního spisu,7 4 C 219/2023kdy v roce 2015 byl dělán geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, , ze kterého jsou hranice patrny. Již v roce 2010 potom měla zájem předmětný pozemek koupit od pana , jméno FO, . Do rekonstrukce tak, jak vyplývá ze shodného tvrzení obou účastníků i slyšených svědků na pozemku byl vlastně nepořádek, křoví a nelze tedy dospět k závěru, že by se žalobkyně chopila držby v celém rozsahu. Již před rekonstrukcí potom musela vědět kudy hranice pozemku vede. V době, kdy se tvrzené faktické držby chopila, již hranice pozemku znala a její úmysl nebyl poctivý. Ust. § 3066 o.z. předpokládá i nepřetržitost poctivé držby. Jak sama žalobkyně uvedla minimálně v roce 2010 se dívala do katastru nemovitostí a předmětný pozemek jako pozemek jí nepatřící chtěla koupit.

9. Podle ust. § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle ust. § 3066 o .z., do doby stanovené v § 1095 se započne i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Vydržecí doba u mimořádného vydržení nemovitosti tedy končí nejdříve k 1. 1. 2019. Podmínkou mimořádného vydržení je poctivá držba a část dvojnásob dlouhý než pro situaci řádného vydržení, tedy 20 let. V zásadě jeho místo je tam, kde v předchozí právní úpravě nastupovalo simplexně pojaté vydržení opírající se o oprávněnou držbu. K mimořádnému vydržení stačí držení bezelstné, přičemž se bezelstnost držitelů předpokládá. Bezelstnost tržby však musí být vždy. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba ani držba oprávněná, ale nedostatek poctivého úmyslu držitelé. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Lze dát za pravdu žalobkyni, že vydržet může i ten, kdo se chopil držby části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, a že je třeba přihlédnout k postoji vlastníka, takto držené části sousedního pozemku. Pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemků. Takto tomu však v daném případě není, neboť byť i žalovaný ani právním předchůdce nějak nenarušoval užívání pozemků, respektive nedomáhali se svého užívání, je zřejmé, že ani on takto nemohl činit, neboť pozemek, který je hlavním v tomto sporu, tedy pozemek č. , hodnota, , koupil až v roce 2018, avšak před uplynutím zákonné lhůty k mimořádnému vydržení. Nepoctivým ve smyslu ust. § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo se v ní vloudil potajmu nebo lstí, a nebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Podle důvodové zprávy v ust. § 1095 o. z. míří úprava mimořádného vydržení zejména na případy, kdy byl převeden pozemek o chybně stanovené výměře, než je výměra skutečná nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře ví, že drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul. Samotná neznalost držitele držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybnosti poznat, že se ujímá držby jiného pozemku, než jaký byl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný. Situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že musel vědět, co přejímá do držby. Úmysl jako vnitřní stav sám o sobě, nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek. Úmysl nelze zpravidla prokázat přímo. Je-li však prokázána existence skutečností zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl, anebo při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, vědět při uchopení držby nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu. Žalobkyně, pokud nemovitosti v roce 1997 koupila, se nemohla chopit držby předmětného pozemku, neboť8 4 C 219/2023původní vlastnice jí takto nemohla informovat, když sama nevěděla, kudy hranice probíhají. Mezi nemovitostmi nebyl žádný bod, který by hranici určoval a již v roce 1998 při zahájení stavebního řízení byla hranice žalobkyni známá, když z plánu jednoznačně vyplývá, kde stojí obě nemovitosti. V roce 2015, když bylo kolaudováno, je potom tato hranice naprosto a zřetelně jasná. O tom, že hranici žalobkyně znala, svědčí i kupní smlouva v roce 2010, dle které chtěla předmět, o kterém dneska tvrdí, že je jejím vlastnictvím z důvodu vydržení, zakoupit. Hodnocení poctivosti úmysl držitele je vždy individuální. Mimořádné vydržení lze pro vyloučit, pokud se prokáže, že jednání držitele nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu. Toto posouzení potom nesmí být ve zjevné nepřiměřenosti. Držba, nikoliv v nepoctivém úmyslu, je zvláštním druhem držby, kterou ani obecný občanský zákoník, ani pozdější občanské zákoníky neznaly. Byť se v současné době judikatura posouvá k tomu, že pro mimořádné vydržení v podstatě stačí užívání bez jakéhokoliv důvodů, titulu či úmyslu, má okresní soud za to, že i tak se musí jednat o dobrou víru, zejména v tom, že nabytím držby se nezpůsobí nikomu jinému újma. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemovitosti kupovala v roce 1997 a nemohlo jí být řečeno, kudy vede hranice, když zde žádná nebyla a v roce 1998 již věděla, kudy vede hranice a vzhledem k tomu, že v roce 2010 chtěla předmětný pozemek č. , hodnota, koupit, k čemuž však nakonec nedošlo, dospěl okresní soud, že žalobkyně fakticky neprokázala, odkdy předmětné pozemky skutečně držela, naopak žalovaný prokázal její nepoctivý úmysl posunout si hranice u své nemovitosti, a žalobu proto jako nedůvodnou zamítl.

10. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému, který měl ve věci plný úspěch právo na jejich náhradu, když náklady řízení činí odměnu za 6 úkonů právního zastoupení po 3 100 Kč, 6x režijní paušál pod 300 Kč, 3,5 hodiny ztráty času po 100 Kč, jízdné k procesnímu soudu 3 x 357 Kč, 21 % DPH, celkem 26 343 Kč. Náklady řízení uložil soud zaplatit v zákonné lhůtě tři dní, a to k rukám právního zástupce žalovaného podle ust. 149 odst. 1 o. s. ř..