4 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově se sídlem Třída Legií 876, Pelhřimov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne 24. 8. 1958 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa, v obci adresa, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu na LV č. hodnota.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, když dne 19. 4. 1991 darovací smlouvou nabyl vlastnictví k pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře 2 698 m2. Oplocení mezi tímto pozemkem a pozemkem parc. č. Anonymizováno, které v té době sousedily, bylo vystaveno majitelem pozemku parc. č. Anonymizováno panem Anonymizováno. Po celou dobu byl přesvědčen, že původní plot tvoří hranici mezi pozemky. V září 2021 zjistil, že do katastru byla zapsána parc. č. Anonymizováno s výměrou 86 m2, jejíž zaměření je v rozporu s hranicí mezi pozemky parc. č. Anonymizováno tvořenou plotem a znaleckým posudkem vypracovaným v předcházejícím soudním sporu čj. spisová značka. Zaměření je dále v rozporu se zaměřením v dokumentaci z roku 1910 a 1932. Požádal Katastrální úřad o opravu chybně zobrazené hranice, nebylo mu však vyhověno, s tím ať se obrátí na soud. Nově oddělený pozemek parc. č. Anonymizováno 2 4 C 49/2023 nepřetržitě užívá. Nikdy o něj nikdo neprojevil zájem, ani jej nenavštívil a nenárokoval, a to více než 20 let. Jako účastník řízení uvedl, že plot mezi ním a panem Anonymizováno je někdy od roku 1910 a je tam dodnes. jméno FO si dělal nějaké zaměření a podle toho postavil plot. Žalovaná, když svůj pozemek zdědila, tak si někdy v roce 2008 nechala zaměřit pozemek tituly před jménem jméno FO, ten však nevzal v úvahu geometrické plány a další mapy, které byly na katastrálním úřadě , a tím vznikl problém, neboť hranice se posunula. Žádný geometrický plán tedy dělán nebyl, ten byl udělán až v roce 2021. Dělal se protože žalovaná část svého pozemku geometricky oddělila a prodala. Žalovaná na základě nesprávného zaměření, které nebylo evidováno, přijela na jeho pozemek bagrem, plot částečně zničila. Na pozemku jsou staré habry souběžně s plotem. Žalovanou již pět let neviděl. Na sporném pozemku jsou staré habry, které před 20-25 lety sázel. Původně pozemek vlastnil pan jméno FO, ten měl dobrý geometrický plán, a pozemek si podle něj oplotil. Starý plot se rozpadal, tak místo starého, vybudoval nový. S umístěním se však nehýbalo. Pozemek užívali už jeho rodiče a prarodiče. V současné době je plot v místech, kde byl původně.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že v červenci 2009 požádala stavební odbor adresa na odstranění plotu a přístřešku pro zahradní techniku z jejího pozemku. Nikdo o tom dosud nerozhodl, stavby stojí doposud, přes její urgenci. Obrátila se na televizi Prima, která chtěla hovořit s vedoucím stavebního odboru, ten ji však prosil, aby je k němu nezvala, že se domluví tak, že žalobce dostane rozhodnutí o odstranění těchto staveb, byl učiněn zápis. Protože se nic nedělo, začal stavět nové oplocení na hranicích vytýčených soudním znalcem a dané katastrem. Potom probíhal spor o náhradě škody. Žalovaná se k jednání nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti 3. Svou vyslechl souseda žalobce pana jméno FO, který pamatuje, když je v místě od roku 1967 a okolo plotu chodí. Plot byl původně pana Anonymizováno, to si pamatuje, myslí, že je ve stejných místech. Je tam vysazen habr za ním je plot. Jak přesně vedl a vede, neví, myslí, že je stejný. Darovací smlouvou sepsanou formou notářského zápisu dne 19. 4. 1991 získal žalobce darem pozemek č. Anonymizováno výměře 2 698 m2. Jako vlastník tohoto pozemku je také zapsán. Žalovaná je potom zapsána jako vlastnice pozemku Anonymizováno – zahrada, Anonymizováno o výměře 86 m2 – zahrada a pozemku 1982 v k. ú. adresa. Dne 1. 4. 2022 podal žalobce doplňující návrh na opravu chybného zákresu hranic mezi pozemky parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, když parcela Anonymizováno byla majitelem oplocena již od roku 1910 a nově vytýčená hranice Anonymizováno je jeho vlastnictví. Dále právnická osoba adresa - odbor výstavby, vydal dne 29. 3. 2021 sdělení, kterým vydal souhlas s dělením pozemků parc. č. Anonymizováno 5 podle geometrického plánu ze dne 10. 3. 2021, když pozemek Anonymizováno oddělen geometrickým plánem z pozemku Anonymizováno, který byl, ke dni vydání souhlasu s dělením pozemků, ve vlastnictví žalované. Stížnost žalobce vyřídil tak, že ke dni vydání souhlasu s dělením pozemků, neměl žádnou informaci, že by bylo vedeno soudní jednání o určení hranice. Proti vyřízení stížnosti podal žalobce odvolání, přičemž Katastrální úřad právnická osoba dne 8. 8. 2022 sdělil žalobci, že písemnost stavebního úřadu ze dne 29. 3. 2021, kterou byl vydán souhlas s dělením pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno 1, Anonymizováno ú. adresa, dle geometrického plánu č. č. účtu není správním rozhodnutím, to znamená, že nemá výrok odůvodnění a poučení, ale jedná se o úkon správního orgánu. Krajský úřad právnická osoba dálkovým přístupem do katastru nemovitostí ověřil, že ke dni 29. 3. 2021 nebylo u pozemku evidováno žádné omezení typu, záznamu o probíhajícím soudním řízením ve věci určení sporné hranice, a rovněž ze spisového materiálu vedeného stavebním úřadem nevyplývá, že by byly předloženy dokumenty dokládající, že je ve věci sporné hranice mezi pozemky vedeno soudní řízení. Stavebnímu úřadu tedy nic nebránilo vydat souhlas s dělením pozemků. právnická osoba adresa prováděl i místní šetření na hranicích pozemků, kdy dne 9. 12. 2023 provedl fyzické posouzení stavby, tedy kótou, když protokoluje s tím, však že v této době nebyl žalobce přítomen a nemohlo tedy dojít k fyzickému zaměření. Dále byl na místě dne 13. 6. 2019, kdy bylo 3 4 C 49/2023 konstatováno, že popis oplocení z roku 2013 stále platí, nedošlo k žádné změně od tohoto datumu, a dle prohlášení žalobce souhlasí s vlastnickou hranicí. Dle sdělení Katastrálního úřadu pro Vysočinu, pro katastrální pracoviště adresa, ze dne 23. 6. 2023 pozemek parc. Anonymizováno je v informačním systému katastru nemovitostí evidován na LV Anonymizováno ve výlučném vlastnictví žalované, a to na základě její žádosti o návrhu na vklad. Dne 24. 6. 2019 podával žalobce návrh na záznam práva do katastru nemovitostí, ve kterém žádal o zapsání změn, avšak protože nebyl oprávněnou osobou k podání návrhu na záznam, a předložené listiny nebyly způsobilé k tomu, aby na jejich základě byl proveden záznam, katastrální úřad záznam neprovedl. V roce 2020 byla v katastrálním území adresa zahájena obnova katastrálního operátu novým mapováním a hranice mezi pozemky parc. č. Anonymizováno ve výsledku zjišťování průběhu hranic byla vyznačena jako sporná.

4. Mezi účastníky probíhal u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. spisová značka spor o náhradu škody. V tomto spise bylo provedeno obsáhlé dokazování týkající se zejména plotu, který má být předmětnou hranicí. Žalobce se v této věci domáhal žalobou podanou dne 1. 10. 2012 náhrady škody, když žalovaná zdemolovala jeho plot. Žalovaná nárok neuznala, když žalobce vystavil pletivové oplocení, které mělo oddělovat pozemek parc. č. Anonymizováno, když vlastnická hranice mezi těmito pozemkovými parcelami byla sporná. Nechalo se provést zaměření vlastnické hranice, přičemž podle tohoto zaměření bylo zjištěno, že předmětné oplocení se nachází na jejím pozemku. Protože u stavebního odboru právnická osoba adresa nedošlo dlouhodobě k žádnému výsledku, rozhodla se svépomocně předmětné oplocení odstranit, což také učinila. Ve věci byl vypracován znalecký posudek č. hodnota-Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, když dle tohoto posudku současný plot kopíruje v rámci přípustných odchylek platnou hranici parcel. K posouzení průběhu hranic parcel byla k dispozici analogová katastrální mapa. Průběh hranice byl zaměřen v roce 1910. Z registru souřadnic vedeném u k. ú. bylo zjištěno, že byly zaměřeny body původního plotu na hranicích, jedná se o body 299-50 a 322-25. Bod 299-50 je v kolmém směru odchýlen pouze o 0,6 m, u koncového bodu č. 322-28 určeného vytyčovatelem tituly před jménem jméno FO, jako vytýčený koncový bod sporné hranice. S ohledem na odchylku mezi skutečným průběhem oplocení a vytyčovacím bodem 322-28 je vhodnější zvolit jako koncový bod 299-50, který lépe odpovídá zobrazení hranic v mapě, je v dostupných odchylkách přesnosti a reprezentuje pokojný stav užívání několik posledních desetiletí. adresa v katastru vedená po bodech 322-27, 322-26 a 322-28 je v mapě zobrazena chybně a neodpovídá polohovému vyjádření z předchozích měření. Vytyčovatel, který prováděl vytýčení (tituly před jménem jméno FO) nezjistil dostatečný skutkový stav věci, nevyužil podkladů, které jednoznačně určují polohu části hranice mezi parcelami č. Anonymizováno. adresa užívání mezi parcelami KN č. Anonymizováno není v souladu se stavem evidovaným v mapě katastru nemovitostí a to z důvodu, že její zákres v mapě a následné vytyčení v terénu neodpovídá polohovému určení ze zaměření pro údržbu pozemkového katastru z roku 1910. Oplocení bylo na správné hranici. V současné době se na sporném pozemku nachází řadu vzrostlých habrů, výšky asi 2 metry a délky 32 metrů, zídka z kamene na sucho, okrasné rostliny. Součástí spisu je potom i protokol o vyměření hranice ze dne 30. 5. 2008 tituly před jménem jméno FO, který určil hranice jinak. Okresní soud v Pelhřimově svým rozsudkem ze dne 21. 10. 2014 čj. 1 C 122/2012-287 rozhodoval o návrhu žalobce na náhradu škody a vzájemném návrhu žalované na uvedení pozemku do původního stavu s tím, že považoval znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO za přesvědčivý. Znalec vycházel z potřebných listin tak, jak jsou uváděny a hodnoceny ve znaleckém posudku. Neopomenul se vypořádat s geometrickým zaměřením pozemku tituly před jménem jméno FO. Vycházel z vyjádření zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně, které bylo reakcí při vyřizování stížnosti žalobce na vyměření pozemku vedené tituly před jménem jméno FO. Krajský soud v právnická osoba, pobočka adresa, ve svém rozsudku ze dne právnická osoba. 2015 čj. spisová značka potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, když soud I. stupně 4 4 C 49/2023 správně vystihl podstatu sporu a jako předběžnou otázku řešil průběh zmíněné vlastnické hranice. Ustanovil soudního znalce z oboru geodézie a kartografie, u něhož nelze uvažovat o tom, že by měl jakýkoliv vztah k předmětu řízení nebo k některému z účastníků. Důkazně nelze klást na roveň vytýčení tituly před jménem jméno FO se závěry tituly před jménem jméno FO, protože znalecký posudek byl zpracován pouze tituly před jménem jméno FO. Listiny z roku 1910 a 1932 jsou dostatečně konkrétní a je logické od nich odvozovat a s nimi konfrontovat další zjištění a konečné závěry. Z písemného posudku i ústního výslechu znalce vyplývá, že historicky jsou nezpochybnitelné dva výchozí body na sporné hranici, a sice bod 322/24 a kóta 4 metry od rohu stavební parcely č. hodnota. Už při spojení těchto dvou bodů je jednoznačné, že hranice mezi pozemky nemůže probíhat tak, jak ji vyznačil tituly před jménem jméno FO, a jak je evidována v mapě katastru nemovitostí. Sporná hranice mezi pozemky se tedy nachází v místě, kde stál plot žalobce v červnu 2012 nikoliv v místě, kde žalovaná nechala plot svůj vybudovat. Žalovaná sice podala žalobu o určení průběhu hranic mezi pozemky, protože však tuto žalobu vzala zpět, bylo řízení o určení hranic mezi pozemky usnesením ze dne 12. 7. 2016 čj. spisová značka Okresním soudem v Pelhřimově zastaveno. O tom, že mezi účastníky je dlouholetý spor týkající se pozemku svědčí i žaloba žalobkyní podána u Obvodního soudu pro adresa, kterou se domáhala nemajetkové újmy. Obvodní soud pro adresa svým rozhodnutím ze dne 16. 9. 2021 čj. spisová značka žalobu zamítl. Městský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 28. 4. 2022 čj. spisová značka rozsudek obvodního soudu potvrdil, když nebylo uneseno důkazní břemeno ohledně způsobení škody žalovaným, který měl zdevastovat její pozemek. Nejvyšší soud České republiky svým usnesením ze dne 28. 7. 2023 čj. spisová značka dovolání odmítl jako nepřípustné.

5. Na základě provedeného dokazování není pochyb o tom, že mezi účastníky probíhá již řadu let spor ohledně hranice pozemků. Pozemek č. Anonymizováno získal žalobce na základě darovací smlouvy v roce 1991. Tento pozemek sousedil s pozemkem č. Anonymizováno ve vlastnictví pana Cimbůrka. Mezi pozemky byl postaven plot, když tento plot je postaven před desítkami let. Svědek potvrdil, že plot tak, jak je dnes, je tam minimálně od roku 1967. Tvrzení, že plot mezi pozemky je opravdu postaven před dlouhou dobou potvrzují i důkazy provedené v souvisejících řízení, a to ohledání na místě samém a fotografie, kdy je zřejmé, že na hranicích pozemků jsou již vzrostlé habry a stará kamenná zídka. Žalovaná sice podala návrh určení sporné hranice, nicméně toto řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí. V mezidobí, resp. v roce 2020 byla zahájena obnova katastrálního operátu a geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne 29. 3. 2021 byl z pozemku parc. č. Anonymizováno oddělen mimo jiné pozemek Anonymizováno o výměře 86 m2, který byl takto očíslován a zapsán. Žalobce proti dělení pozemků podával námitky, žádal o opravu operátu, nicméně bylo mu sděleno, že při dělení pozemků ke dni 29. 3. 2021 nebylo zaevidované žádné omezení typu záznamu o probíhajícím soudním řízení ve věci určení sporné hranice (toto řízení bylo z důvodu zpětvzetí zastaveno) a nebyly předloženy dokumenty, že je ohledně sporné hranice vedeno soudní řízení. Žalobce tedy byl odkázán ve věci předmětného pozemku na soudní řízení. Protože řízení určení sporné hranice bylo zastaveno, nový pozemek byl jako správným geometrickým plánem oddělený a do katastru nemovitostí vložen, což katastru nemovitostí již nemůže odstranit, dospěl soud k závěru, že je dán naléhavý zájem na právně určovací žalobě ohledně určení vlastnictví k tomuto pozemku, když žalobce nemá dnes již žádnou jinou právní možnost domáhat se svého vlastnického práva k tomuto pozemku. adresa mezi pozemky účastníků byla jednak zaměřená tituly před jménem jméno FO, jednak byla zjišťována znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO. Jak již konstatoval okresní soud ve svém řízení pod č. j. spisová značka vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, když tento znalecký posudek vychází z historických listin z roku 1910. Znalec provedl zaměření na skutkově podložených závěrech, tyto si pak při svém slyšení obhájil a sporná hranice se tedy nacházela a nachází v místech, kde stojí plot. Oddělení sporného pozemku Anonymizováno potom vychází z nesprávného náčrtu tituly před jménem jméno FO. Tento pozemek je potom desítky let užíván nejen žalobcem, ale i jeho právními předchůdci. Spory mezi účastníky potom 5 4 C 49/2023 začaly již roce 2008 při vytyčování hranic tituly před jménem jméno FO, když z protokolu je zřejmé, že již v této době žalobce se stavem vytýčení hranic nesouhlasil. Soudní spory, zejména o náhradu škody, ať již z jedné i z druhé strany, potom probíhaly řadu let, když mimo jiné se soudy zabývaly právě hranicí mezi pozemky. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že pozemek byl v roce 2021 geometrickým plánem vytýčen a do katastru nemovitostí zanesen, má okresní soud za to, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení, že tento pozemek je v jeho vlastnictví, neboť hranice pozemků dle náčrtu tituly před jménem jméno FO nebyla správná tak, jak vyplývá ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, jenž vychází z materiálu z roku 1910 a s jehož závěry se ztotožnil okresní soud ve svém předchozím řízení tak, jak bylo již uvedeno. I kdyby tak teoreticky nebyl a i v případě případné spornosti hranice, má okresní soud za to, že byly splněny podmínky pro vydržení tohoto pozemku ze strany žalobce dle ust. § 1085 a násl. o. z., když žalobce nepochybně získal pozemek v roce 1991, který byl již oplocen a plot je tam již od doby, kdy sousední pozemek vlastnil pan jméno FO, u kterého je možno uvažovat o vydržení podle § 134 obč. zák. Žalobce získal pozemek v rozloze 2 698 m2, přičemž předmětný pozemek má rozlohu 86 m2, nemohl tedy mít v těchto rozlohách ani teoreticky bez zaměření pochybnosti o tom, co získává do svého vlastnictví. Plot mezi žalobce a panem Cimbůrkem byl od nepaměti a nebyly žádné problémy do doby, než žalovaná získala vlastnické právo k pozemku Anonymizováno, ze kterého nakonec byl předmětný pozemek oddělen. Právě v poslední době potom výrazně vyvstává opodstatněná společenská potřeba uvést do souladu stav fatický se stavem právním. Protože předmětný pozemek je fakticky ve vlastnictví, držení i užívání žalobce, právně je však evidován na žalovanou, dospěl okresní soud k závěru, že žaloba je podána po právu, a proto ji v plném rozsahu vyhověl a určil, že vlastníkem předmětného pozemku je žalobce.

6. Při rozhodování o nákladech řízení soud nepřiznal žalobci ač měl ve věci plný úspěch právo na jejich náhradu, neboť se tohoto práva vzdal. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím podepsaného soudu.