4 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově, se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa t.č. ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa o určení vlastnictví a zaplacení částky 270 000 Kč

I. Návrh na určení, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je výlučným vlastníkem: pozemek parc.č. st. [anonymizováno] o výměře 346 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] pozemek parc. [číslo] o výměře 1.770 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 602 m2, pozemek parc. [číslo] o výměře 171 m2, vše k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] tím, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 270 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalovanému si nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhá určení, že je výlučným vlastníkem v petitu uvedených nemovitostí s tím, že zaplatí žalovanému 270 000 Kč, když kupní smlouvu označila za neplatnou. Dostala se do stavu tísně, byla proti ní vedena exekuce, nařízená dražba na prodej shora uvedených nemovitostí. V důsledku úrazu se v době podpisu vůbec nemohla hýbat, byla 2 4 C 70/2022 upoutána na lůžku, nebyla schopna vyřizovat jakékoliv záležitosti a podepisovat listiny. V době podpisu kupní smlouvy byla ve zdravotním zařízení v [obec] a nepohyblivá. Žalovaný sdělil, že jí pomůže s exekucí a nechal jí podepsat kupní smlouvu. Nepoznala, že převádí na žalovaného téměř zdarma vlastnictví předmětných nemovitostí. Věci vnímala tak, že jí chce žalovaný pomoc s exekucí. Kupní smlouvu podepisovala za situace, kdy nebyla schopna se hýbat ani cokoliv vyřizovat. Obvyklá cena předmětných nemovitostí je asi 3 000 000 Kč. Ona jí prodala za 1 270 000 Kč. Žádné peníze však neobdržela, neboť částka 250 000 Kč byla na úhradu exekuce a částkou 20 000 Kč uhradila svůj dluh u [právnická osoba] a zbývající 1 000 000 Kč žalovaný započetl za zřízení služebnosti doživotního užívání nemovitostí. Žalovaný tedy využil tísně a uzavřel kupní smlouvu v době, kdy jí hrozil exekuční prodej a sama nebyla schopna se hýbat a vyřizovat záležitosti. [příjmení] několikamiliónovou hodnotu za 270 000 Kč, čímž se dopustil lichvy. Smlouva je neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, když byla uzavřena za extrémně nevýhodné situace. Žalovaný věděl, že žalobkyně je v tísni, nezkušená a je vedena exekuce. Proti postupu Okresního státního zastupitelství v [obec] byl podán podmět k výkonu dohledu. Civilní soud potom tímto rozhodnutím není vázán.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, že nelze posuzovat kupní smlouvu jako smlouvu lichevní v režimu § 1796 o.z., neboť aplikace tohoto ustanovení předpokládá kumulativní splnění dvou znaků, přičemž objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění při synallagmatických smlouvách. Subjektivním znakem je potom zneužití pozice slabší strany silnější stranou. V daném případě není splněn ani jeden z obou znaků. Cena předmětných nemovitostí byla stanovena jednak usnesením Okresního soudu v Pelhřimově dne 19. 5. 2021 v dědickém řízení na 1 500 000 Kč a následně byl ohledně obvyklé ceny vyhotoven znalecký posudek, když znalec určil obvyklou cenu na 1 239 000 Kč. V tomto posudku byla použita srovnávací metoda ocenění, kdy znalec porovnal tři srovnatelné nemovitosti, když prodeje byly v rozhodné době skutečně realizovány. Žalobkyně potom kupní cenu obdržela, když první část ve výši 270 000 Kč byla uhrazena se souhlasem žalobkyně třetím osobám z titulu splnění dluhů žalobkyně, druhá část 1 000 000 Kč byla vyřešena započtením oproti konkurující pohledávce žalovaného za žalobkyní, za zřízení práva služebnosti nejen pro ni, ale i pro bývalého manžela. Není potom pravda, že žalobkyně byla upoutána na lůžko. Při podpisu smlouvy sice používala kolečkové křeslo, které však bez problému ovládala, byla plně komunikativní. Bezprostředně po uzavření smlouvy pozvala všechny na oběd, jehož se sama aktivně zúčastnila. [příjmení] uzavření kupní smlouvy přecházelo uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě dne 24. 1. 2022 Kupní smlouva byla uzavřena následně 11. 2. 2022. Podpisu smlouvy o budoucí smlouvě předcházelo dlouhodobé jednání, žalobkyně měla dostatek času k seznámení se s ní. V době podpisu tedy měla návrh prostudovaný, neboť jej měla k dispozici. Měla připraveny i dotazy. Žalobkyně potom nebyla v tísni ani vyvolanou exekucí, neboť do finančních problémů se dostala již v roce 2010, když již v roce 2012 byl proti ní vydán exekuční titul. Do roku 2022 se exekuci úspěšně vyhýbala, neboť oficiálně neměla žádný majetek. Situace se změnila až v roce 2021, kdy zdědila sporné nemovitosti. I pokud by neprodala nemovitosti kupní smlouvou, byly by jí zpeněženy nuceně v rámci exekučního řízení. Ekonomický výsledek by byl proto stejný. Žalobkyně byla v rámci dědického řízení upozorňována na povinnost uhradit dluh. Obě smlouvy potom podepsala nejen žalobkyně, ale také [jméno] [příjmení], bývalý manžel, ačkoliv nebyl spoluvlastníkem nemovitostí a přesto byla v jeho prospěch zřízena služebnost. Ten se aktivně účastnil jednání o obsahu smluv. Celého procesu vyjednávání se účastnil i syn žalobkyně.

3. Žalobkyně jako účastnice řízení uvedla, že v době podpisu smlouvy byla v [obec]. Byla na tom fyzicky i psychicky špatně. Přišel žalovaný, že jí pomohou. Předtím přišla ještě paní [příjmení]. Je možné, že jí něco vysvětlovali. Vzhledem k psychickému stavu to nevnímala. Bydlí u nevlastního bratra s bývalým manželem. Žalobu podala proto, že zjistila, že je to podvod. Kupní smlouvu nečetla, neměla na to náladu. S prodejem nemovitosti nemá žádnou zkušenost. 3 4 C 70/2022 Kupní smlouvu připravoval žalovaný s tím, že dluh za ní zaplatí. Že má nějaký dluh nevěděla. Neví nic o milostivém létě. Neměla na zaplacení jistiny. Je způsobilá k právním úkonům, neléčí se.

4. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že jej kontaktovala paní [příjmení], která celou transakci zprostředkovávala, a která se na něj obrátila, aby vstoupil do jednání. Žalobkyně byla 13 let v exekuci, za tu dobu nesplatila nic. [příjmení] [příjmení] jednala s žalobkyní i jejím bývalým manželem. Uzavřela se smlouva o smlouvě budoucí. Žalobkyně, manžel i syn jí zkontrolovali. Potom se uzavřela kupní smlouva. Věcné břemeno ocenili dohodou. V podstatě mělo být ještě větší, než bylo. Při podpisu smlouvy byla žalobkyně v rehabilitační ústavu, nikoliv v nemocnici, byla naprosto v pohodě. Prioritní bylo, aby měli kde bydlet. Když se probírala kupní smlouva, bylo to za účasti manžela a syna. Každá pasáž se probírala jednotlivě a každá pasáž byla podepsána. Pan [anonymizováno] ve smlouvě figuruje jako vedlejší účastník, neboť i v jeho prospěch bylo zřízeno právo služebnosti. Nemovitosti skupuje za účelem tržby a zhodnocení peněz.

5. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že je bývalým manželem žalobkyně. V [obec] mu bylo řečeno, aby něco podepsal, nechápal co. Mluvil telefonicky s žalovaným, paní [příjmení] a exekutorem. Existoval dluh, mysleli, že to vyřeší splátkami. Léčí se s cukrovkou. S prodejem nemovitosti zkušenosti nemá. Smlouvu podepsali, jak jim byla předložena. Soudu byla předložena smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne 24. 1. 2022, která je ze strany účastníků i [jméno] [příjmení] podepsána, a ze které vyplývá obsah, posléze uvedené kupní smlouvy. Z kupní smlouvy ze dne 11. 2. 2022 je potom zřejmé, že na základě smlouvy o budoucí smlouvě byla skutečně uzavřena kupní smlouva se zřízením služebnosti, když tato kupní smlouva je opět ze strany účastníků a [jméno] [příjmení] podepsána a podpisy jsou ověřeny. Na základě této kupní smlouvy prodala žalobkyně předmětné nemovitosti žalovanému za kupní cenu 1 270 000 Kč s tím, že částka 250 000 Kč bude zaplacena v rámci exekuce, 20 000 Kč na jiný dluh žalobkyně a zbývající 1 000 000 Kč bude započítán za zřízení služebnosti. Žalovaný jako kupující potom zřídil ve prospěch prodávající, tedy žalobkyně a vedlejšího účastníka, tedy bývalého manžela, služebnosti doživotního užívání nemovitostí s tím, že mají právo užívat nemovitosti za účelem zajištění svých bytových potřeb. Služebnost byla zřízena za jednorázového úplatku ve výši 1 000 000 Kč, když tato částka byla započtena na kupní cenu. Jak vyplývá z dědického rozhodnutí ze dne 19. 5. 2021 čj. 133 D 298/2020-34 stala se žalobkyně jedinou dědičkou po zemřelé [jméno] [příjmení], když čistá hodnota dědictví byla 1 560 518 Kč, když předmětné nemovitosti byly oceněny na 1 500 000 Kč. Usnesením soudního exekutora ze dne 18. 1. 2022 čj. [číslo jednací] potom byla vydána dražební vyhláška k provedení elektronické dražby předmětných nemovitostí na 16. 3. 2022, když nemovitosti byly oceněny na 1 239 000 Kč, přičemž nejnižší podání bylo stanoveno na 826 000 Kč, a to na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9. 2. 2012 čj. 6 EXE 70/2012-16. Z propouštění zprávy potom vyplývá, že žalobkyně po pádu byla v bezvědomí a došlo k poškození páteře. Léčila se tedy s následky pádu s poraněním míchy. Dle závěru psychologického vyšetření situaci zvládala klidně, bez deprese či zvýšené úzkosti, s nadějí na postupné zlepšování stavu. Má dobrou podporu rodiny. Je klidná, nepociťuje potřebu psychologické pomoci. Je závislá na dopomoci druhé osoby ve většině činností denní potřeby, z lůžka se obslouží, samostatně ovládá mechanický vozík, nutná je dopomoc s přesuny. Jak je patrno z výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný veden jako vlastník nejen předmětných nemovitostí, ale jako vlastník či spoluvlastník celé řady dalších nemovitostí. [právnická osoba], která vypracovala znalecký posudek č. ZP [číslo], tento vypracovala dne 29. 10. 2021, přičemž nemovitosti ocenila na 1 239 000 Kč. Žalobkyně předložila svůj vlastní znalecký posudek ze dne 11. 2. 2022 znalce [příjmení] [jméno] [jméno] [číslo] 2022, který ocenil nemovitosti na 2 850 000 Kč, když zadavatel posudku byl [jméno] [příjmení] [příjmení]. S tímto posudkem zástupce žalovaného nesouhlasil, když je dle něj irelevantní, neboť nelze vycházet z nabídkových cen, neboť se jedná o jinou metodiku. Žalovaný dále předložil svou kopii kupní smlouvy se zřízením 4 4 C 70/2022 služebnosti, ze které je patrno, že [jméno] [příjmení] svým podpisem stvrdil každé jednotlivé ujednání. Žalovaný potom soudu předložil video, na kterém je zachycena žalobkyně, která je pohyblivá, pouze na vozítku, a smlouvu podepisuje. U Policie České republiky probíhalo řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] v trestné věci podezření ze spáchání trestného činu lichvy, kterého se měl dopustit žalovaný. V tomto řízení byl vyslýchán [jméno] [příjmení], který ověřoval podpisy v [obec] dne 1. 2. 2022, kde byla žalobkyně na doléčení. Byl přítomen, když paní [příjmení] žalovanému celou cestu vysvětlovala, že skutečně nebylo možno zajistit úvěr, neboť žadatelka neměla a nemá práci. Při příjezdu do [obec] již je čekal pan [příjmení] se synem, potom žalobkyně přijela na kolečkovém křesle. Zářila úsměvy, sršela energií, trvala na tom, že je provede areálem. Poté přišli do vyčleněného místa, kde žalobkyně měla již nějaké své věci, byla na jednání připravena. Pro žalobkyni bylo nejdůležitější zjistit, zda je to pro ni výhodné, kolik vlastně za svého života probydlí. Než se začalo, paní [celé jméno žalobkyně] kontrolovala slovo od slova smlouvu. Nakonec byla evidentně spokojená. Říkala něco v tom smyslu, že by jí nikdy nenapadlo, že se milión vydá za nájem už za 10 let. Ještě říkala, že bude žít sto let, ať se žalovaný prohne. Byl rád, že žalobkyně přijela za nimi do restaurace, neboť bez ní byla nuda. Je to typ ženy, byť seděla na vozíku, ale jakoby byla všude, protože na každý podmět zprava, zleva okamžitě reagovala. Pokud o věci přemýšlel, tak žalobkyně žije leta-letoucí s exekucemi na krku. Že je na spadnutí exekuce na její zděděné nemovitosti věděla, když byla notářkou varována. Nemohla jí zaskočit tíživá ekonomická situace. Do teď s každým zametla, byla chytřejší než věřitel, než úřady, než Policie, zvykla si nejspíše na to, že všechny převyšuje. Nesplácení dluhu je její životní strategie. V trestním řízení podávala vysvětlení i [jméno] [příjmení], která se zabývá zprostředkováním obchodů a služeb, když tato uvedla, že je průvodkyní, která se snaží optimalizovat možnosti klienta při problémem s nemovitostmi. V případě, že narazí na problém, obrací se na různé organizace, má okruh investorů, mezi kterými byl i žalovaný. V roce 2021 kontaktovala pana [příjmení], potom s [anonymizováno] komunikovala, převážně telefonicky. Pan [anonymizováno] požádal o pomoc při získání úvěru, když žalobkyně zdědila nemovitost. Nařízení exekuce bylo někdy od roku 2012, věřitel je urgoval. Museli si zařídit, aby jim dluh nebyl strháván z platu, změnili si bydliště, aby měli klid, protože neměli žádný majetek. To se změnilo poté, co žalobkyně zdědila domek. V okamžiku, kdy zdědila nemovitost, má se věřitel na čem uspokojit. Snažila se sehnat úvěr, ale v té době žalobkyně, její bývalý manžel ani syn neměli žádné příjmy. Jednání se omezilo na opakované pokyny sehnat půjčku, což při jejich nezájmu o práci s požadavkem, aby byly splátky stanoveny maximálně do 2 000 Kč a navíc odloženy o rok, nemělo naději na úspěch. Nakonec řekla panu [příjmení], že takové podmínky pro poskytnutí půjčky zařídit neumí a rozloučili se. Za pár dní jí znova volal s tím, že má sehnat někoho, kdo jim nabídne jiný postup, proto oslovila žalovaného. Ten se nakonec rozhodl dům odkoupit. Žalovaný, co se týká kupní smlouvy, vše podrobně vysvětloval. Smlouvu měli [příjmení] předem. Manžel paní [celé jméno žalobkyně] i syn si smlouvu pečlivě studovali, ptali se na nějaké detaily, což jim žalovaný vysvětloval. Když přijeli do [obec], byla žalovaná srdečná, evidentně měla z návštěvy radost, provedla je areálem, na jednání byla přichystána, předčítala nahlas a pečlivě porovnávala text uvedený ve smlouvě o smlouvě budoucí a kupní smlouvě, bylo evidentní, že má všechno předem nastudované. Při uvažování o možném nájmu dospěli k ceně asi 14 000 – 16 000 Kč měsíčně. Žalobkyně navrhla 10 000 Kč s tím, že se to bude lépe počítat. Poté všichni odjeli do restaurace, kam za nimi žalobkyně přijela. Byla vtipná v naprosté pohodě. Usnesením ze dne 31. 8. 2022 Policie České republiky odložila trestí věc podezření ze spáchání přečinu lichva. Ve svém velmi precizně zpracovaném usnesení, bylo vycházeno z důkazů tak, jak byly v rámci trestního řízení prokazovány, když podávali vysvětlení nejen [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] starší, ale i [jméno] [příjmení] mladší, žalobkyně, [jméno] [příjmení], pracovnice Rehabilitačního ústavu [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], starosta [územní celek] [příjmení], zastupitelka [územní celek] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Prověřováním bylo zjištěno, že žalobkyně měla dluh u [právnická osoba] ve výši 23 363,49 Kč. Po odkupu tohoto dluhu 5 4 C 70/2022 uzavřela dohodu o uznání, ve které se zavázala platit měsíčně 1 101 Kč, přičemž splaceny byly pouze dvě splátky, proto byla nařízena exekuce. Z exekučního spisu potom vyplynulo, že postupem času se jistina dostala až na částku 238 382 Kč. V průběhu exekučního řízení žalobkyně nepřebírala písemnosti. V rámci exekuce bylo sraženo 11 394,36 Kč srážkami ze mzdy, a dále některé částky z účtu. Předmětné nemovitosti získala žalobkyně na základě dědického rozhodnutí, když cenu nemovitostí ve výši 1 500 000 Kč nerozporovala. Dne 25. 11. 2021 volal syn povinné, dotazoval se na exekuci a byly mu sděleny údaje o oprávněném a informace o činění kroků k dražbě. Posléze byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí a vzhledem k tomu, že žalovaný částku zaplatil, exekuce zanikla. Exekutor zaslal dne 18. 1. 2022 na [stát. instituce] žádost o vyvěšení usnesení o vyhlášení dražební vyhlášky, a v souvislosti s tímto, a se záměrem pomoci [anonymizováno], starosta [územní celek] [příjmení] s [jméno] [příjmení] kontaktovali v lednu 2022 [jméno] [příjmení] staršího a nabídli mu, že domluví pomoc advokáta. Následně kontaktovali advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ten po ověření informací, potvrdil možnost vyřešení exekuce v souvislosti s akcí tzv,,milostivé léto,,. Tato informace byla sdělena [jméno] [příjmení] staršímu, ale ten o pomoc advokáta neměl zájem. Sdělil, že na vyřešení problémů už někoho má. Žalobkyně mohla ukončit exekuci, pokud by uhradila jistinu dluhu a poplatek za ukončení exekuce, konkrétně částku 38 452,65 Kč a poplatek za ukončení exekuce 908 Kč. Přesto, že žalobkyně měla zdravotní problémy, neboť utrpěla dne 28. 7. 2021 úraz, dle vyjádření pracovníků Rehabilitačního ústavu byla v době pobytu bez depresí či zvýšené úzkosti. V uvedené souvislosti byly zjištěny dvě zprávy psychologa z Rehabilitačního ústavu [obec], a to vstupní psychologické vyšetření, dle kterého žalobkyně situaci zvládla klidně, bez deprese či zvýšené úzkosti, s nadějí postupné zlepšování jejího stavu. Nepociťovala potřebu psychologické pomoci, která jí byla nabídnuta. Z výstupního vyšetření vyplývá, že žalobkyně zvládla situaci klidně bez deprese. Při příležitostných setkání sdělovala, že je spokojená. Primářka oddělení potom potvrdila, že žalobkyně o návštěvě, při které bude podepisována kupní smlouva, věděla, neboť potřebovala v souvislosti s povolením návštěvy její povolení. [jméno] [příjmení] potom doložila, že dne 4. 11. 2021 odeslala žalobkyni nabídku řešení s vyřízením exekuce, mimo jiné vyřešením družstevní bydlení, úvěrem, věcným břemenem, užívání, výkupem nemovitostí s následným pronájmem. Že nebylo možno řešit situaci úvěrem, vzhledem k finanční situaci potvrdil i [jméno] [příjmení] starší. Od ledna 2022 potom starosta [územní celek] a [jméno] [příjmení] informovali o elektronické dražbě, možnosti pomoci advokáta s vyřízením exekuce, toto však bylo odmítnuto. Policejní orgán se potom vyjadřoval i ke znaleckým posudkům, když závěry posudku znalecké společnosti s.r.o. a posudku [anonymizováno] [jméno] nelze vzájemně porovnávat, neboť znalecká společnost s.r.o. zpracovávala posudek ke dni 29. 10. 2021 a ke stanovení ceny obvyklé použila jako srovnávací vzorky, do té doby nerealizované prodeje v místě a čase. [anonymizováno] [jméno] zpracovával znalecký posudek v roce 2022 a ke stanovení ceny obvyklé, použil jako srovnávací vzorky realizovaných prodejů ze dne 21. 10. 2021, 18. 1. 2022 a 21. 2. 2022. U policejního orgánu neobstála ani námitka, že žalovaný získal nemovitosti pouze za částku 270 000 Kč, neboť tato částka byla uhrazena exekutorovi a zbývající část 1 000 000 Kč byla v souladu s kupní cenou po dohodě stran uhrazena vzájemným zápočtem za zřízení služebnosti břemena dožití žalobkyně a jejího bývalého manžela. Žalobkyně již v roce 2021 vyřizovala pozůstalost po své matce u notářky. Byla seznámena s hodnotou majetku. Pokud chtěla nemovitost prodat za vyšší cenu, nebo aby kupní cena byla uhrazena jiným způsobem, mohla své požadavky sdělit kupujícímu před uzavřením smlouvy. Proti tomuto rozhodnutí byla podána stížnost, když o stížnosti rozhodovalo Okresní státní zastupitelství v Pelhřimově dne 23. 9. 2022 pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok], když stížnost oznamovatelky tedy žalobkyně byla jako nedůvodná zamítnuta. V rozhodnutí bylo zopakováno, že exekuce probíhá od roku 2012, původně probíhala srážkou ze mzdy, kdy byly strženy částky 2 244 Kč, 1 810 Kč, 1 606 Kč a 2 182 Kč, přičemž přikázání pohledávky u bankovních účtů přineslo v roce 2018 a 2020 výnos zhruba 3 500 Kč. Do stavu směřujícího k exekučnímu prodeji nemovitostí se žalobkyně dostala svou mnohaletou vědomou 6 4 C 70/2022 pasivitou, když dobrovolně finanční závazek nesplnila a exekuční vymáhání pro přechozí nedostatek vhodného majetku nebylo úspěšné. Není třeba vysoké finanční gramotnosti dlužníka ke srozumění, že v rámci exekuce může být ke splnění cíle postižen i jeho nemovitý majetek. Je-li zákonný, veřejnosti obecně známý a zcela předvídatelný postup exekutora v soudem nařízené exekuci povinnou osobou neplnící dobrovolně své závazky subjektivně vnímám jako tíseň, nejedná se rozhodně o stav zakládající vznik trestní odpovědnosti. Žalobkyně potom měla možnost odvrátit hrozící exekuční prodej nemovitostí více způsoby a byla s nimi seznámena. Byla jí nabízena pomocs zánikem dluhu v rámci,,milostivého léta,, a nevyužití podmínek milostivého léta bylo její svobodné rozhodnutí, když v této době prostředky k zaplacení jistiny dluhu, jak vyplývá z dědického rozhodnutí, měla. Žalobkyni byla předložena smlouva o smlouvě budoucí s časovým předstihem před kupní smlouvou, měla tedy dostatek časového prostoru k prostudování obsahu a vysvětlení případných nejasností. Zcela nezávislý advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na místě ověřující pravost podpisu potom potvrdil, že žalobkyně byla na jednání předem připravena, a před podpisem řádek po řádku kontrolovala její obsah se smlouvou o smlouvě budoucí. S posouzením trestní odpovědnosti žalovaného potom žalobkyně polemizuje svým podáním ze dne 27. 9. 2022, kterým podala podnět k výkonu dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v [obec], které bylo dle potvrzení Krajského státního zastupitelství v [obec] doručeno.

6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v kupní smlouvě figuruje jako prodávající a domáhá se určení, že je vlastníkem nemovitostí v žalobě uvedených, je dána její aktivní legitimace. Není sporu o tom, že žalovaný jako nový nabyvatel je ve věci pasivně legitimován. V rámci kupní smlouvy byla sjednána rozhodčí doložka, kterou se okresní soud zabýval svým usnesením ze dne 22. 7. 2022 čj. 4 C 70/2022-94, když námitku žalovaného o absenci pravomoci civilního soudu k rozhodnutí ve věci zamítl. Je tedy dána jeho pravomoc k rozhodnutí. Protože se žalobkyně domáhá určení svého vlastnického práva, není spor o tom, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě ve smyslu ust. § 80 o.s.ř..

7. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhá určení svého vlastnictví k nemovitostem, ohledně kterých uzavřela kupní smlouvu s tím, že žalovaný využil její tísně, když kupní smlouva byla uzavírána v době, kdy hrozil exekuční prodej nemovitosti, a sama nebyla schopna se hýbat a vyřizovat záležitosti. [příjmení] plnění několikamiliónové hodnoty, za protiplnění 270 000 Kč. Kupní smlouvu uzavírala jako spotřebitel, jedná se o rodinný dům, který užívala. Neorientuje se ve smlouvách, není schopna posoudit obsah a neměla právního zástupce, nemá zkušenosti z prodeje nemovitostí. Žalovaný se dopustil lichvy a kupní smlouva je neplatná. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, má soud za prokázané, že na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 9. 2012 čj. 6 EXE 70/2012-16 byla nařízena exekuce, a to na základě písemného uznání dluhu samotnou žalobkyní. Žalobkyně tedy od roku 2012 musela vědět, že dluží. V průběhu exekuce bylo žalobkyni, pokud ještě pracovala i sráženo ze mzdy. Problém vyvstal, až když zdědila nemovitost a exekutor vydal dražební vyhlášku o provedení dražby těchto nemovitých věcí. Soud proto neuvěřil tvrzení žalobkyně, že nevěděla, že exekuce proti její osobě běží. Byť původně dlužila částku 38 452 Kč, v průběhu více než deseti let tato částka samozřejmě narůstá o náklady a úroky. Jinými slovy žalobkyně dluh uznala, byla nařízena exekuce, o které musela vědět, a celou záležitost začala řešit až po dědickém rozhodnutí. [příjmení] potom je také to, že dne 24. 1. 2022 podepsala smlouvu o smlouvě budoucí, právě se zřízením služebnosti a kupní smlouva byla podepsána až dne 11. 2. 2022. Nelze tedy říci, že neměla dostatek času se s kupní smlouvou seznámit, když samotná kupní smlouva je obsahově totožná se smlouvou o smlouvě budoucí kupní se zřízením služebnosti. Jak potom vyplývá z obou smluv, tyto jsou jednoznačně a výrazně jako smlouva o smlouvě budoucí kupní a kupní smlouva označeny. Obě smlouvy tedy obsahují velká písmena o tom, že se jedná o kupní smlouvu, nelze tedy uvěřit myšlence, že by se mělo jednat o nějakou dohodu o splátkách. Jak potom vyplynulo 7 4 C 70/2022 z provedeného dokazování, a to výpovědí všech svědků, nebyla to jen samotná žalobkyně, která o kupní smlouvě rozhodovala, respektive se s ní seznamovala, když s uzavřením smlouvy jí pomáhal bývalý manžel a syn. Z kupní smlouvy se zřízením služebnosti je potom zcela patrno, že skutečně byl bývalý manžel seznamován s každým odstavcem této smlouvy, když tento podepisoval jednotlivá ustanovení smlouvy. Pokud následně de facto odmítl vypovídat jako svědek k tomu, za jakých okolností byla kupní smlouva skutečně uzavírána, toto nemůže být k tíži žalovaného. Vyvráceno potom bylo i tvrzení žalobkyně, že v době podpisu byla upoutána na lůžko. Jak vyplývá zejména z videozáznamu, byla sice na vozíku, nicméně byla pohyblivá. Smlouva tedy nebyla uzavírána v nějakém stavu, kdy žalobkyně ležela na lůžku a podepisovala, aniž věděla co, ale dostavila se po podpisu smlouvy k obědu, což potvrzují svědci, kteří u toho byli přítomni a i předložené video. Samotná žalobkyně se potom rozchází i ve svých tvrzení, když v návrhu uvádí, že předmětný dům užívala, a při jednání pak uvedla, že nikoliv. Žalobkyně se dovolává ust. § 1796 o.z. ohledně lichvy.

8. Podle ust. § 1796 o.z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Při lichvě, na kterou se žalobkyně odvolává, se musí jednat o jednání záměrné, kde subjektivní prvek spočívá v úmyslu těžit s okolností v zákoně vyjmenovaných. Neplatnost vyplývá přímo ze zákona. Posouzením, zda byl spáchán přečin lichvy, se zabývaly i orgány činné v trestním řízení, jak vyplývá zejména z rozhodnutí Policie České republiky, kdy trestní věc rozhodnutím ze dne 31. 8. 2022 proti žalovanému byla odložena, když v trestním řízení bylo provedeno obsáhlé dokazování. Podle ust. § 135 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. V daném případě byla věc v trestě právní rovině odložena, avšak soud má za to, že bez ohledu na rozhodnutí orgánu činných v trestním řízení, když nebylo rozhodnuto o vině, lze pro civilní řízení použít zejména listinné důkazy a výslechy svědků, kteří v tomto řízení byly provedeny. Soud nemá důvod nevěřit důkazům provedeným v trestním řízení, zejména v tom ohledu, že žalobkyni byla poskytnuta, respektive byla snaha poskytnout jí pomoc při řešení problémů související s exekucí, když se ve věci angažoval starosta obce, byl jí nabídnut advokát, byla jí namítnuta výhoda,,milostivého léta,,. Byla jí tedy nabízena relativně široká pomoc, včetně advokáta, kterou však odmítla. Lze dát za pravdu, žalobkyni, že v prodeji nemovitostí byla nezkušená avšak, jak již bylo výše uvedeno, ve věci nejednala sama, měla podporu bývalého manžela a syna, byla jí nabízena pomoc prakticky ze všech stran, byla to ona, která žádala prodej nemovitosti. Nelze potom ani vyjít z toho, že by bylo zneužito její tísně, když o tom, že je vedena exekuce věděla řadu let. Nebyla potom upoutána na lůžko, jak tvrdí a ze dvou psychologických vyšetření vyplývá, že byla duševně zdravá, schopna posoudit důsledky svého jednání. Soud při rozhodování bral v úvahu i to, že žalobkyně je finančně nezkušená a bezesporu je tou slabší stranou, které by měla být poskytnuta zvýšená ochrana, když žalovaný naopak se kupováním a prodeji nemovitostí zabývá. Na první pohled se žaloba jeví jako přesvědčivá, avšak provedeným dokazováním, zejména výpovědí svědků, kteří se podpisu zúčastnili a listinnými důkazy, je zřejmé, že skutková situace žalobkyně nebyla taková, jak je uvedeno. [jméno] k věci příliš neuvedla. Nelze přehlédnout to, že bývalý manžel, který záležitost z větší míry zajišťoval, měl zřízenou také služebnost s užíváním nemovitosti, ač na to ze zákona právo neměl. Pokud žalobkyni byla nabízena pomoc, ta tuto odmítla. Pokud má soud hodnotit i to, zda majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, ani toto nepovažuje za prokázané. Není pochyb o tom, že předmětné nemovitosti byly v rámci dědického řízení oceněny na 1 500 000 Kč, a před nařízením exekučním prodejem byla nemovitost oceněna na 1 239 000 Kč, proti čemuž žalobkyně neměla žádných námitek, zejména proti hodnotě týkající se v dědickém rozhodnutí. Dražba byla vyhlášena na částku 8 4 C 70/2022 826 000 Kč. Za této situace v době uzavření smlouvy dle dvou znaleckých posudků majetková hodnota nebyla v hrubém nepoměru k tomu, co žalobkyně kupní smlouvou získala. Je pravda, že z kupní ceny byly zaplaceny dluhy žalobkyně a za zbývající část 1 000 000 Kč potom bylo zřízeno právo užívání předmětných nemovitostí nejen pro ni, ale i pro bývalého manžela. Služebnost ve výši 1 000 000 Kč, kdy je nutno uvažovat s teoretickým nájemným na 10 let dopředu, je tedy zcela reálná, když opět nutno připomenout, že žalobkyně je relativně ve věku, kdy nemovitost může dlouhodobě užívat a služebnost se vztahuje i na bývalého manžela. Tato částka potom není nějak nadhodnocena. V době uzavření kupní smlouvy, tato byla pro žalobkyni výhodná, neboť prodejem byly jednak zaplaceny její dluhy, jednak získala právo doživotního užívání nemovitostí, což by v případě exekuce nebylo, když tato byla dražena za 826 000 Kč za vyvolávací cenu. Soud potom nepovažoval za nutné dělat revizi znaleckého posudku, který byl ze strany žalobkyně předložen, byť v tomto posudku byla určena obvyklá cena 2 850 000 Kč, když předchozí znalecké posudky byly dělány pro účely dědického a exekučního řízení, nikoliv pro soukromou osobu. To, že se znalecké posudky zadávané pro soukromé účely mohou značně lišit, není výjimečné. Z pohledu občanského práva tedy dospěl soud k závěru, že se nejedná o lichevní smlouvu dle ust. § 1796 o.z.. Při úvaze o neplatnosti smlouvy pak je nutno zabývat se i tím, zda smlouva není relativně neplatná, nelze-li tuto neplatnost subsumovat pod § 580 odst. 1 o.z., dle kterého neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. I s úvahou, že žalobkyně je slabší stranou ve sporu, dospěl soud k závěru, že v daném případě nebyly porušeny ani dobré mravy. Nebyl to žalovaný, který byl iniciativní k uzavření kupní smlouvy. Jak vyplývá ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení], tato se snažila finanční situaci žalobkyně řešit i jinak, a to zejména uzavřením úvěru. Jak však bylo zřejmé, finanční situace žalobkyně nebyla na takové úrovni, aby jí byl úvěr poskytnut. [jméno] v žádosti o poskytnutí osvobození od soudních poplatků uvedla, že je nemajetná a pobírá pouze důchod ve výši 14 616 Kč. Za tohoto stavu je zřejmé, že by nemohla ani dostát z petitu, který sama navrhuje a který vyžaduje zaplatit žalobci 270 000 Kč, přičemž sama tvrdí, že částkou nedisponuje, aniž by opět neuzavřela s někým půjčku, kterou by nebyla s tímto důvodem schopna splácet, čímž by se opět dostala do kolotoče exekucí. Pokud žalobkyně odmítla pomoc obce, advokáta a sama se rozhodla k uzavření kupní smlouvy, která pro ni není tak nevýhodná, jak se na první pohled zdá, když opět nutno podoktnout, že cena za kterou byla nemovitost prodána, odpovídá dvěma ohodnocením v té dané době, a byť žalobkyně nezískala peníze, získala právo doživotního bydlení v této nemovitosti, což jí de facto vyřešilo bytové problémy. Je potom na ní, jak bude tohoto práva využívat. Současnou situaci si zavinila sama, kupní smlouvu podepsala dobrovolně a je plně způsobilá k právním úkonům. Teoretické úvahy, co by kdyby, nejsou na místě, protože sice mohla možná prodat nemovitosti za více, než prodala, ale také nemusela, protože v rámci dražby mohly být vydraženy naopak za podstatně nižší cenu, než je odhadní, když vyvolávací cen byla 826 000 a získala by sice hotovost, ale ztratila by možnost bydlení. Získání úvěru bylo prokazatelně nemožné. Nebylo prokázáno, že by při uzavírání smluv byla ze strany žalovaného zneužita. Na základě shora uvedených úvah dospěl okresní sud k závěru, že žaloba není podána po právu, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

9. Při rozhodování o nákladech řízení soud nepřiznal žalovanému, ač měl ve věci plný úspěch právo na jejich náhradu, když tyto by mu dle ust. § 142 o.s.ř. příslušely, neboť má za to, že lze ještě použít ust. § 150 o.s.ř., když sice samotné osvobození od placení soudních poplatků neosvobozuje žalobkyni od placení nákladů, nicméně zejména vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, když nepochybně je upoutána na vozík, a vzhledem k tomu, že má pouze minimální finanční příjmy, dospěl soud k závěru, že přiznání nákladů řízení, by se jevilo jako nepřiměřená tvrdost, a rozhodl proto tak, že se žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. 9 4 C 70/2022