4 C 81/2014

Plný text

: Okresní soud v Pelhřimově se sídlem adresa žalovaného , rozhodl JUDr. Lenkou Jiříkovou, jako samosoudkyní v právní věci žalobce celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce zastoupený JUDr. jméno příjmení , Ph.D. bytem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného oba zast. advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s přísl.

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku

II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky [částka] s 8,05% úrokem ročně z prodlení od [datum] do zaplacení, návrh se v tomto rozsahu zamítá. -2-

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve svém původním návrhu domáhal zaplacení částky [částka], když s žalovanými byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se zavázal zhotovit dílo a to základovou desku, včetně odpadů a hrubé stavby, přičemž byla sjednána cena [částka]. Byla složena záloha [částka]. Dne [datum] obě strany od uvedené smlouvy o dílo odstoupily, v té době byla provedena základová deska. K předání stavby došlo dne [datum], přičemž stavba byla převzata žalovanými a jeho stavebním dozorem bez závad a nedodělků. Podle krycího listu rozpočtu ze dne [datum], který byl odsouhlasen stavebním dozorem žalovaných, představují rozpočtové náklady provedené stavby částku [částka].

2. Žalovaní navrhli zamítnutí návrhu, když byla sice uzavřena smlouva o dílo, protože však žalobce neplnil svůj závazek, nechali si posoudit nedokončenou základovou desku znalcem a nakonec bylo do smlouvy odstoupeno. Byla zaplacena záloha [částka]. Hodnota základové desky je nižší, než zaplacená záloha. V soupisu prací jsou práce, které žalobce neprováděl nebo jimi odstraňoval vady. Žalobce by měl prokázat zda, provedená základová deska má skutečně žalovanou cenu, což však v daném případě není. Jsou pochybnosti, zda žalobcem předložené doklady souvisí s realizací díla. Skutečně vynaložené náklady jsou jen náklady, které byly skutečně vynaloženy na pořízení určitého majetku. V dodatku ke smlouvě byly právě skutečně vynaložené náklady dohodnuty. Objem dodávek deklarovaných žalobcem předložených dokladů neodpovídá reálné spotřebě materiálu při realizaci díla pro žalované, je zde i časový nesoulad.

3. O žalobě již rozhodoval okresní soud svým rozsudkem ze dne 20.6.2017, čj. 4C 81/2014-510, kdy uložil žalovaným zaplatit částku [částka] s přísl., přičemž žalobu co do částky [částka] zamítl. Výrok ohledně zamítnutí žaloby zůstal v právní moci, výrok, kterým byla uložena povinnost zaplatit částku [částka], byl potom zrušen odvolacím soudem. V původním řízení byla vyslýchána řada svědků, když stavební dozor žalovaných [jméno] [příjmení] uvedl, že dílo bylo dokončeno, stavba nad rámec projektu podsklepena. Byl u všeho rozhodujícího a vše bylo v pořádku, řádově činí cena díla okolo [částka]. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, když Ing. [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] dospěl k ceně díla po provedení položkového rozpočtu stavebních prací a vyčíslil výslednou cenu díla na [částka] bez DPH. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém posudku [číslo] ze dne [datum] dospěl k závěru, že výpočet ceny provedených prací činí [částka], z této ceny odečetl 10% za snížení základových zdí, odpočet předělávek a cenu díla potom určil na [částka]. Soud dospěl potom k závěru, že na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] skutečně byla uzavřena smlouva na zhotovení základové desky, přičemž cena díla byla sjednána na [částka] bez DPH. Dne [datum] potom došlo k odstoupení od této smlouvy o dílo a bylo dohodnuto, že žalobce doúčtuje objednateli skutečné náklady na provedené základové desky. Za nesporné -3- považoval potom to, že byla zaplacena záloha [částka]. Z protokolu o předání stavby ze dne [datum] potom vyplynulo, že byla předána část základové desky, včetně ležaté kanalizace, prostupu pro elektrickou přípojku a vodovod a to bez zjevných vad a závad. Soudu byly předloženy faktury, fotografie, korespondence mezi účastníky. Soud při rozhodování vycházel zejména z odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], který se vyjadřoval k termínu skutečně vynaložené náklady, přičemž za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady na pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady technologické nezbytné, ostatní přímé a nepřímé náklady na objemu a za přiměřený zisk. Celkový součet skutečně vynaložených nákladů činí [částka], když součástí tohoto vyjádření je seznam faktur a dokladů související s pracemi na základní desce. Okresní soud vycházel z toho, že všichni tři znalci ocenili hodnotu díla, byť s korunovou přesností na různé částky, nicméně všichni tři dospěli k závěru, že náklady na provedení základové desky činí více, než si vyúčtoval sám žalobce.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka [obec] svým usnesením ze dne 30.11.2017, čj. 15Co 444/2017-549 zrušil rozsudek okresního soudu v části týkající se uložení povinnosti žalovaným zaplatit částku [částka] a s tímto výrokem souvisejících rozhodnutí, když vzhledem k závazkovému charakteru řešených právních vztahů účastníků je i po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. nutno věc posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč.z.) a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 o.z. I odvolací soud považoval za nesporné, že byla uzavřena smlouva o dílo, že dílo nebylo z důvodu odstoupení účastníky od smlouvy dokončeno, že žalovaní zaplatili zálohu [částka] a že po zrušení smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí žalobci skutečné náklady na provedení základové desky. Podle bodu 3. dodatku měl žalobce doúčtovat skutečné náklady na provedení základové desky a vystavit fakturu s rozpisem těchto nákladů. Pakliže bylo dohodnuto hrazení skutečných nákladů, nemůže se logicky jednat o náklady, jejichž výše bude určena na základě ceníků stavebních prací a materiálů nebo na základě cen dohodnutých v rozpočtu, nýbrž o náklady, které budou zjištěny z účetních dokladů zhotovitele, tedy náklady na materiál, mzdové náklady, jízdní náklady, apod. Závěry znalců [příjmení] [příjmení] ani Ing. [jméno] však výši dohodnutých skutečných nákladů vůbec neodráží. Nelze potom vycházet ani z vyjádření Ing. [příjmení], který sestavil přehled jednotlivých účetních dokladů, neboť některé z dokladů vzbuzují pochybnosti o tom, zda s předmětnou stavbou opravdu souvisí. Jednalo se o účetní doklady, kdy jako odběratel byl uveden [anonymizována tři slova]. Uložil soudu přijmout odpovídající skutkové závěry o tom, jaké konkrétní práce a v jakém časovém horizontu žalobce vůbec vykonal a ve vztahu k těmto skutkovým závěrům pověřovat daňové doklady žalobce, na jejichž základě lze určit výši skutečných nákladů a učinit závěr, zda žalovaná částka těchto nákladů odpovídá.

5. V doplněném dokazování žalobce uvedl, že práce na stavbě byly zahájeny [datum]. V červenci 2012 tam pracovali p. [příjmení], [příjmení] a [příjmení], pracovali celý měsíc. Měli hotovo dne [datum]. Protože žalovaný utrpěl úraz, byla stavba přerušena a znovu se začalo pracovat až v září 2013. Betonová směs byla fakturována až v září, veškerá šla do nemovitosti. Veškerý beton šel žalovaným, fakturovalo se jako celek. Na popud stavebního dozoru byl zvětšen sklep. Na stavbě pracovali tři jeho pracovníci. Co bylo potřeba, to objednal a to na sebe s výpisem akce. Faktury jsou vedeny v účetnictví, posléze se rozepisují. V této době šel veškerý materiál žalovaným, neboť jinou akci tohoto rázu neměli. Pan [anonymizováno] doplňoval hmotou základní desky, dělá pro něj, neboť má velký bagr. Faktura je z pozdějšího data, běžně se přefakturovává se zpožděním. Má ještě penzion, tam žádné auto není. Z fotek je zcela zřejmé, že mix na stavbě byl, bylo tam 40m3 betonu, což není možno namíchat rukama. I kamení bylo použito. Faktura přišla s časovou prodlevou, proto nesedí časová osa. Soud opětovně vyslechl Ing. [jméno] [příjmení], který dělal stavební dozor a který uvedl, že tam bylo zhruba 60m3 betonu, beton šel do základu na vrchní desku a do šalovacích tvárnic. Rozšiřoval se sklep. Bylo zde i kamenivo. Na stavbě byl dva -4- měsíce, když nastoupil, byly provedený zemní práce a zabetonované základové rýhy. Mix viděl. Míchač byl někde z Moravy. Když odcházel, byla kompletně vybudována základová deska. Také svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že na stavbě dělal. Dělalo se bednění, beton, s betonem jezdil mix. Mix tam byl asi 8x. Na stavbě byl stavební dozor, vše bylo v pořádku. Pro žalobce dělal asi 3 měsíce, výplatu dostali. Pamatuje si, že se lil beton do šalovek. Pamatuje si, že když se lil beton do šalovek, auto se tam nedostalo, takže se beton z mixu přeléval do kotouče a lilo se ručně. [jméno] [příjmení] potom potvrdil, že dělal pro žalobce na stavbě žalovaných, dělal tam zemní práce, které si žalobce objednal. Práci žalobci přefakturoval a ten mu fakturu zaplatil. Na stavbě byl stavební dozor, stavbu neopouští, pokud by to dozor neschválil. Dvě faktury za jeden den jsou obvyklé, cena kolem [částka] - [částka] je také obvyklá. Pokud dělá základní desky, orientačně může říci, že 1m základní desky vyjde na 2 000 - [částka], je-li podsklepená, pak kolem [částka]. Žalobce dále předložil stavební deník a doklady. K předloženým dokladům ze strany žalobce se žalovaný vyjadřoval a to k jednotlivým položkám, když u faktur na beton za [částka] a [částka] neuznal ani korunu s tím, že nesedí časová osa, když mix na stavbě nikdy nebyl. Veškerý beton se míchal přímo na stavbě. Deska má 120m2 a podle výpočtu z betonárky a architektů, bylo na desku potřeba 12m3 betonu, přičemž žalobce účtuje 59m3. Žalovaní předložili znalecký posudek [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který vyhotovil posudek s tím, že prohlídka nebyla provedena a vycházel z podkladů žalovaných a ve svém posudku uvedl, že z celkové dohodnuté ceny za dílo [částka] by mělo na základy včetně zemních prací být účtováno 8,2%, tedy [částka] a na základě původně uzavřené smlouvy o dílo by měl objednatel za základy a zemní práce zaplatit [částka]. Znalec v posudku posuzoval jednotlivé doklady, když v souladu s tvrzeními žalovaných, zejména doklady týkající se betonové směsi vyloučil a bylo uvažováno s cenou [částka], když daňový doklad neodpovídá informacím ze stavebního deníku a odběr betonové směsi z [obec] nedává ani ekonomický smysl. Dle závěru tohoto znaleckého posudku skutečné náklady na provedení základové desky rozestavěného domu činí [částka] Okresní soud potom nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [právnická osoba], když z tohoto posudku ze dne [datum], [číslo] vyplývá, že znalecký ústav provedl místní šetření, za podklad vzal nejen kompletní spis okresního soudu, ale byl srozuměn i s posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení]. Na místním šetření byla provedena prohlídka spodní stavby včetně sklepa, bylo provedeno zaměření některých rozměrů a pořízena fotodokumentace. V úvahu byl brán i stavební deník, všechny doklady žalobce k nákladům, mzdové listy, cestovní příkazy, projektová dokumentace, která je součástí soudního spisu. Posuzoval jednotlivé doklady i ke stavebnímu materiálu, popř. nářadí a to z hlediska jeho použití na stavbě. Znalec se potom zabýval jednotlivými doklady, porovnával je, zejména se stavebním deníkem s tím, že u dokladů vždy uvedl, zda budou či nebudou zahrnuty do nákladů a proč. Náklady na stavební materiál, popř. nářadí a nakoupené práce potom znalec určil ve výši [částka], náklady na dopravu [částka]. Co se týká nákladů na pracovníky, jména osob, které měly provádět práce na řešené stavbě, se plně neshodly se jmény na mzdových listech zaměstnanců. V obou dokladech se vyskytují jména [příjmení], [příjmení], [příjmení], ovšem v těchto případech je zase rozpor v té rovině, že se měli podílet na pracích v roce 2013, mzdový list je z roku 2012. Ve stavebním deníku potom nejsou uvedena jména přítomných. Přestože určité náklady na pracovníky beze sporu žalobcem vynaloženy byly, na základě informací, které jsou k dispozici, není možné tyto náklady vyčíslit. Skutečně vynaložené náklady vynaložené žalobcem na základovou desku, které bylo možno na základě spisu určit, byly vyčísleny tedy ve výši [částka] s tím, že se však nejedná o veškeré náklady, které zřejmě žalobce na základovou desku vynaložil, ale pouze ty náklady, které bylo možno na základě spisu vyčíslit. Nejsou zde náklady na vlastní pracovníky, kteří prováděli stavební práce, neboť tyto náklady nebylo možno z podkladů konkrétně vyčíslit. -5- 6. V prvé řadě je nutno zopakovat, že z hlediska skutkového není sporu o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle ust. § 631 a násl. obč. zák., že dílo nebylo z důvodu odstoupení účastníků od smlouvy dokončeno, že po zrušení smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno dodatkem, že žalovaní zaplatí žalobci skutečné náklady na provedení základové desky, nesporné je i zaplacení zálohy [částka] Okresní soud ve svém prvém rozsudku nesprávně vyšel ze znaleckých posudků, když cena díla byla vypočtena na základě obvykle užívaného ceníku, když v těchto posudcích tedy je určena hodnota díla, nikoliv hrazení skutečných nákladů tak, jak mezi účastníky bylo v dodatku dohodnuto. V průběhu řízení byl ze strany žalobce doložen stavebník deník a rozpis prací, byli vyslýcháni svědci, předkládána fotodokumentace. Okresní soud se snažil sám porovnat nesporné položky mezi tvrzením žalobce a žalovaných, tato snaha však ztroskotala na stanovisku žalovaných, když tito ve svém vyjádření neuznali vůbec žádnou betonovou směs, neuznal potom ani zemní práce z důvodu nepřiměřené fakturace. To, že částka za zemní práce [částka] na faktuře subdodavatele, se zdá vysoká, však neznamená, že práce skutečně provedeny nebyly a v rámci smírného vyřešení sporu bylo možno nějakou částku uznat. To samé platí u betonové směsi. Protože se tak nestalo, nemohl soud vycházet a posuzovat tvrzení účastníků a ustanovil proto znalce [příjmení] není pochyb o tom, že zemní práce byly provedeny, svědčí o tom svědecká výpověď svědka [příjmení] s tím, že tak, jak fakturoval provedení zemních prací, které byly provedeny, částka [částka] je zcela přiměřená a obvyklá. Jak z fotodokumentace a ze svědeckých výpovědí vyplývá, na stavbě potom nepochybně betonová směs byla použita a nelze tedy tvrdit, že má nulovou hodnotu. Tyto tři faktury, které žalovaný označuje za nulovou částku, potom tvoří velkou část nákladů. Účetní doklady, na základě kterých žalobce postavil svá tvrzení a o kterých tvrdí, že to jsou ony přímé náklady na stavbu žalovaného, jsou potom již zaneseny ve vyjádření Ing. [příjmení] a posuzoval je i znalecký ústav [anonymizováno]. Pokud žalovaní předložili posudek Ing. [příjmení], který skutečné náklady ohodnotil částkou [částka], z čehož plyne, že by ještě žalobce měl vracet polovinu zálohy žalovaným, soud považuje tento posudek za zcela nevěrohodný. Tento znalec na stavbě nebyl, náklady vylučoval pouze na základě subjektivní úvahy tak, jak sám v posudku píše. Fotodokumentace a svědci naprosto jednoznačně potvrzují v souladu se stavebním deníkem a výslechem stavebního dozoru Ing. [příjmení], že na stavbě se stavělo. Také ze všech těchto svědeckých výpovědí a z předcházejících znaleckých posudků, byť se nehodnotily přímé, ale obvyklé náklady, je zřejmé, že tyto náklady dělaly podstatně vyšší částku, než znalcem uvedeny [částka]. Tato částka by v podstatě o malinko převýšila pouze náklady na výkopové práce. Soud proto nepovažoval výslech tohoto znalce za ekonomicky účelný a návrh na jeho výslech zamítl. Byť se rozpočtové a přímé náklady mohou lišit, dle názoru okresního soudu nemohou být přímé náklady o více jak čtyřnásobek nižší. Ve věci nechal vypracovat soud znalecký posudek znaleckou [právnická osoba], která se zabývala jednotlivými položkami s tím, že dospěl tento znalec k závěru, že skutečné náklady činily [částka], avšak bez práce. Nutno ještě poznamenat, že dnes náklady řízení vysoko převyšují hodnotu sporu. Další výslechy znalců a provádění revizního znaleckého posudku proto soud zamítl jako neúčelné. Okresní soud si je vědom, že ve znaleckém posudku [anonymizováno] nejsou uvedeny práce, které nepochybně byly dělány, neboť dílo se samo nevytvořilo, soud vyslýchal např. svědka [příjmení], který na stavbě pracoval. Částku, kterou znalecký ústav ve svém posudku uvedl, soud považuje za naprosto minimální, v částce nejsou náklady na mzdy a i další faktury byly ponižovány. Soud však nepovažoval další dokazování ohledně prací za nutné a to zejména vzhledem k stanovisku žalobce, který byl ochoten v rámci ukončení dlouholetého sporu žalovanou částku podstatně snížit. Dle přesvědčení okresního soudu jsou skutečné náklady podstatně vyšší, než jak ve svém rozhodnutí uvedl, už jenom z toho, že hodnota díla tak, jak uvedli znalci, je přes [částka] a i ve věci slyšení svědci, např. p. [příjmení] či p. [příjmení] uvádí, že tyto stavby se pohybují řádově právě okolo [částka]. Jak uvádí sám odvolací soud, měly být posuzovány náklady, které jsou zjištěny z účetních dokladů zhotovitele, nikoliv přímé skutečné -6- náklady tak, jak si představuje žalovaný, neboť v tomto případě by musel soud nechat nemovitost rozebrat a každý hřebík spočítat, což jistě není ani teoreticky možné. Znalecký ústav potom ve svém posudku uvedl, že obvyklá cena nebyla předmětem posouzení, posuzován byl materiál z hlediska jeho použití na řešené stavbě, nikoliv samotné doklady, jako listiny, z jakéhokoliv jiného hlediska. Posuzoval tedy skutečnou spotřebu materiálu, když srovnával faktury, stavební deník, byl na místě samém. Pokud nezapracoval do svého posudku náklady, bylo to proto, že tyto nebylo možno z podkladů ve spise vyčíslit, byť vznikly. Na základě shora uvedených úvah proto okresní soud vyšel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu a uložil žalovaným zaplatit částku [částka] včetně zákonného úroku z prodlení, přičemž žalobu co do zbývající částky [částka] zamítl.

7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť každý z nich měl částečný úspěch.

8. Podle ust. § 148 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že účastníci byli úspěšní částečně, uložil soud jak žalobci, tak žalovaným, zaplatit polovinu nákladů řízení za vyplacené znalečné, tedy částku [částka]. Všechny platby potom uložil soud zaplatit v zákonné lhůtě 3 dnů podle ust. § 160 o.s.ř.