4 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci Žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 13 917 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 869 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 869 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhá, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 381 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 381 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 667 Kč, návrh se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 13 917 Kč s příslušenstvím, když s žalovanou uzavřel dne 18. 4. 2025 smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly poskytnuty na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a tato se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Zápůjčka i poplatek byly splatné dne 3. 9. 2025. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 10 000 Kč, poplatku 3 250 Kč a nákladů spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. Z dlužné částky byly dle výpisu z účtu žalované zaplaceny částky 2 839 Kč ze dne 5. 8. 2025, 3 042 Kč ze dne 16. 6. 2025 , 3 250 Kč ze dne 14. 5. 2025, celková uhrazená částka tedy činí 9 131 Kč. Žalovaná byla několikrát upomínána k zaplacení částky, avšak marně.

2. Žalovaná proti elektronickému platebnímu rozkazu podala odpor. Jako účastnice řízení uvedla, že je pravda, že si od žalobce vzala půjčku ve výši 10 000 Kč. Tato jí byla připsána na její účet. Na tuto půjčku však zaplatila 9 131 Kč. Částky, které platila žalobce nezapočítával ani na jistinu ani na úroky, ale na nějaké prodloužení splátek.

3. Ze strany žalobce byla předložena smlouva o zápůjčce ze dne 18. 4. 2025, na základě které mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které bylo žalované poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč. Žalobce dále předložil VOP, upomínky, podací arch, předžalobní výzvu.

4. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práva povinností plynoucí ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.. Jak vyplývá z předložené smlouvy mezi účastníky nebyl sjednána zápůjční úroková sazba, přičemž ale RPSN činilo 2969 %. Již z těchto údajů lze dospět k závěru, že smlouva o zápůjčce je pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Při absolutní neplatnosti smlouvy, potom nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč, na které žalovaná uhradila celkem 9131 Kč. Mimo zákonného úroku z prodlení žalobci v rámci vypořádání tohoto stavu nemůže být přiznána další částka. Soud proto uložil žalované zaplatit částku 869 Kč na bezdůvodném obohacení spolu se zákonnými úroky z prodlení, a pokud se žalobce domáhal zaplacení dalších částek, soud návrh v tomto rozsahu zamítl.

5. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl úspěch pouze částečný a částečně byla žaloba zamítnuta. Bezdůvodné obohacení potom uložil žalované zaplatit v delší lhůtě než je lhůta zákonná, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.