5 C 100/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne datum Adresa zainteresované osoby 1/1 , adresa Adresa zainteresované osoby 1/2 zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený dne datum . datum . datum Adresa zainteresované osoby 2/0 o zdržení se jednání I. Prvá žalovaná je povinna zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, v délce společné hranice s pozemkem parc.č. , hodnota, a v šířce 2,5 m po celé délce této hranice ve formě stavebních, výkopových, těžebních či jiných prací, které by mohly ovlivnit statiku oplocení zbudovaného na pozemku parc.č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc.č. , hodnota, , vše se nacházející v katastrálním území , adresa, .II. Žaloba žalobce, aby soud uložil druhému žalovanému povinnost zdržet se zásahů do části2 5 C 100/2022pozemku parc.č. , hodnota, v délce společné hranice s pozemkem parc.č. , hodnota, a v šířce 2,5 m po celé délce této hranice ve formě stavebních, výkopových, těžebních či jiných prací, které by mohly ovlivnit statiku oplocení zbudovaného na pozemku parc.č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc.č. , hodnota, , vše se nacházející v katastrálním území , adresa, , se zamítá.III. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 32 532 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokátky se sídlem , adresa, .IV. Druhý žalovaný nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 5.5.2022 podal žalobce u zdejšího soudu vůči žalovaným žalobu, ve které se domáhal, aby soud žalovaným jako vlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, uložil povinnost zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, v délce společné hranice s pozemkem parc.č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce a v šířce 2,5 m po celé délce této hranice ve formě stavebních, výkopových, těžebních či jiných prací, které by mohly ovlivnit statiku oplocení zbudovaného, hodnota, na pozemku parc.č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc.č. , hodnota, . V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , žalovaní jsou dva ze spoluvlastníků pozemku parc.č. , hodnota, , pozemky spolu sousedí v délce hranice 61 m, jsou situované ve svahu a v terénu jsou od sebe odděleny mezí o šířce cca 2-2,5 m a výšce 1-1,2 m, která je součástí pozemku žalovaných, tato mez nebyla nikdy udržována např. sečením ani hospodářky využívána. Na svém pozemku parc.č. , hodnota, na straně sousedící s pozemkem parc.č. , hodnota, žalobce vybudoval v místě původního drátěného oplocení nové oplocení s betonovou podezdívkou, v rámci jeho výstavby provedl částečnou úpravu zpevnění meze v rámci prevence sesuvu půdy, která by měla za následek poškození statiky oplocení a navazujících staveb, které jsou s oplocením stavebně spojeny. Tyto terénní úpravy nijak nesnížily využitelnost předmětné meze, nezpůsobily žalovaným žádnou škodu, nedošlo k navezení žádné zeminy, bylo pracováno se zeminou stávající. Po zhotovení oplocení podala 4.10.2021 u stavebního úřadu prvá žalovaná žádost o rozhodnutí o odstranění nepovoleného navezení zeminy v délce 61 m a šířce 3 m tvořící shora popsanou mez, stavební úřad provedl obhlídku a konstatoval, že není oprávněn ve věci vydat jakékoliv rozhodnutí, neboť provedené terénní úpravy ani zhotovení nového oplocení nepodléhá souhlasu stavebního úřadu. Mez mezi pozemky existuje historicky, prvá žalovaná však tvrdí, že mez mezi pozemky nikdy nebyla a vybudoval ji až žalobce při výstavbě oplocení, žalovaní požadují odstranění meze s tím, že neodstraní-li ji žalobce, odstraní ji oni sami. Dne 15.11.2021 začala prvá žalovaná mez odkopávat. Protože mez má zásadní vliv na statiku oplocení a na navazující stavby a dle dotázaných statiků existuje nebezpeční, že po odtěžení zeminy tvořící mez může dojít ke zborcení oplocení, reagoval žalobce na snahu prvé žalované z uvedeného dne přivoláním Policie České republiky. Prvá žalovaná následně začala vyvíjet snahy o odstranění meze odtěžením zeminy za pomoci stavební techniky, když sjednávala s obsluhou stavební techniky odtěžení meze. Obsluha stavební techniky jí sice odmítla s tím, že je zjevné, že po odtěžení meze dojde k narušení statiky oplocení, je však z tohoto zřejmé, že prvá žalovaná má nadále v úmyslu mez odstranit. Z tohoto důvodu podal žalobce návrh na nařízení předběžného opatření, kterým bylo žalovaným uloženo zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, , následná jednání o smírném řešení sporu byla neúspěšná, neboť prvá žalovaná odmítla veškeré varianty žalobcem nabízeného řešení s tím, že jediným přijatelným řešením je odstranění celé meze s tím, že pokud to neučiní žalobce, učiní tak ona sama. Proto s odkazem na ust. § 1018 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), podal žalobce u soudu tuto žalobu.3 5 C 100/20222. Prvá žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítla, že žaloba je podávána pouze proti dvěma spoluvlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, , ač další spoluvlastnicí byla , jméno FO, , která sice , datum, zemřela, nicméně do jejích práv po rozhodnutí soudu v dědickém řízení vstoupí její dědici, s kterými by mělo být také jednáno. V závěru řízení v tomto směru namítla, že v současné době je pozemek ve spoluvlastnictví čtyř osob. Nesouhlasí s tvrzením žalobce ohledně meze, až do svévolného navezení zeminy žalobcem na tuto část pozemku žalovaných byla i tato část jejich pozemku využívána v souladu s jejich určením, tedy jako trvalý travní porost, není pravdou, že by došlo ze strany žalobce v rámci výstavby nového oplocení k provedení částečné úpravy terénu a zhutnění meze za účelem prevence sesuvu půdy, nesouhlasí s tvrzením žalobce, že na pozemek parc.č. , hodnota, nebyla navezena z jeho strany zemina. Sám žalobce ve svých dopisech z 24.9.2021 a 7.3.2022 navezení zeminy v celé délce společné hranice připustil, navrhl alternativní řešení úhradou škody nebo odkupem části pozemku či provedením takové úpravy valu, která by nenarušila stabilitu vlastního oplocení odtěžením části valu, ovšem s těmito řešeními prvá žalovaná nesouhlasila a opakovaně požadovala odstranění žalobcem navezené zeminy. Žalobce navezl zeminu na část pozemku parc.č. , hodnota, v délce 61 m, šířce 3 m a tímto neoprávněným postupem omezil významně vlastnické právo žalovaných. Požadovala zamítnutí žaloby.

3. Druhý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobce zásah do práv vlastníků pozemku parc.č. , hodnota, neprovedl, má s žalobcem dobrý sousedský vztah, tvrzení žalobce uvedená v žalobě, zejména ohledně meze, odpovídají skutečnosti a historickým reáliím. Jednání se neúčastnil ze , podezřelý výraz, důvodů.

4. Podání žaloby předcházelo řízení o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, usnesením zdejšího soudu ze dne 24.3.2022, č.j. , spisová značka, , bylo odpůrcům , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , jméno FO, , jméno FO, jako spoluvlastníkům pozemku parc.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, uložena povinnost zdržet se zásahů do části pozemku parc.č. , hodnota, ve stejném rozsahu, jak se nyní žalobce domáhá v tomto řízení, když soudem bylo dospěno k závěru, že navrhovatel , Jméno zainteresované osoby 0/0, osvědčil zákonné důvody pro jeho nařízení v rámci ochrany jeho vlastnických práv a předcházení vzniku škody.

5. Mezi účastníky je nespornou skutečností, že v rámci katastrálního území , adresa, je žalobce vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , žalovaní jsou dva ze čtyř spoluvlastníků pozemku parc.č. , hodnota, , že tyto pozemky spolu sousedí a mají tedy společnou hranici. Tyto skutečnosti vyplývají i ze soudem konstatovaných výpisů z katastru nemovitostí a kopie mapy katastru nemovitostí. Pokud se jedná o tuto společnou hranici, bylo soudem provedeno ohledání na místě samém dne 23.11.2022, na místě byla konstatována vybudovaná podezdívka plotu na pozemku žalobce v délce společné hranice mezi pozemky. Na místě samém byly konstatovány geodetické dřevěné kolíky znázorňující průběh hranice mezi pozemky, které byly umístěny v rámci geodetického zaměření hranice v souvislosti s digitalizací pozemkové mapy. Sama prvá žalovaná v průběhu řízení uvedla, že toto zaměření respektuje. Při ohledání bylo zjištěno, že podezdívka plotu se nenachází přímo na hranici mezi pozemky, ale je umístěna na pozemku parc.č. , hodnota, , od podezdívky směrem k hranici mezi pozemky vede určitá „rovná část“, tzv. plato, jeho část se nachází na pozemku parc.č. , hodnota, , část na pozemku parc.č , hodnota, , následuje od hrany plata svažující se část vedoucí po pozemku parc.č , hodnota, . Betonovou podezdívku navazuje na části novostavby vybudované žalobcem. Na místě bylo provedeno šetření již dne 11.11.2021 odborem výstavby , právnická osoba, ve věci kontroly terénních úprav v rámci řízení zahájeno na žádost prvé žalované 4.10.2021, byla konstatována celková délka meze 61 m, šířka meze 2-2,5 m, šíře horního plata 0,8 m, výška meze je 1-1,2 m, při této prohlídce žalovaní, jak vyplývá ze sepsaného protokolu, namítali, že na jejich pozemek byla navezena zemina a došlo k vytvoření umělé meze, žalobce toto popíral s tím, že žádná mez uměle vytvořena nebyla, k navezení zeminy nedošlo, mez je původní a byla provedena pouze povrchová úprava. , právnická osoba, ,4 5 C 100/2022odbor výstavby, věc uzavřel , spisová značka, ze dne 30.11.2021 , kterým účastníkům sdělil, že z důvodů v něm uvedených není k terénním úpravám nutný žádný souhlas ani rozhodnutí stavebního úřadu, žalobcem vybudované oplocení nevyžaduje žádné opatření stavebního úřadu.

6. Pokud se jedná o existenci meze jako takové mezi předmětnými pozemky jsou dle názoru soudu její existence a její historický vývoj prokázány svědeckými výpověďmi řady vyslechnutých svědků, které potvrzují v tomto směru tvrzení žalobce a naopak vyvrací tvrzení prvé žalované o její historické neexistenci. Současně řada svědků vyvrací tvrzení prvé žalované, že v místě, kde se v současné době, dle jejího názoru uměle vytvořená, mez nachází, před výstavbou betonové podezdívky byla vždy tato část pozemku využívána v souladu se svým určením jako trvalý travní porost. Soud v otázce existence meze mezi pozemky vyslechl řadu svědků, kteří se vyjadřovali k poměrům na hranici mezi pozemky až do značně vzdáleného období. Z jejich výpovědí vyplývá, že pozemek žalobce byl v minulosti svažitý směrem k pozemku žalovaných, vždy mezi pozemky byla v minulosti určitá nerovnost. Například nejstarší svědek , jméno FO, , ročník , datum, , uvádí, že v jeho mládí byla mezi pozemky mez ve formě jakési mírné terénní vlny. Sice uvádí, že se jednalo tehdy o mez 1,5 m vysokou, s ohledem na skutečnost, že současnou mez popisuje jako mez s výškou přes dva metry, což neodpovídá skutečnosti, je zřejmé, že v otázce výšky meze se jedná o jeho silně zkreslený subjektivní pohled, každopádně však určitou nerovnost ve značně vzdálené době mezi pozemky popisuje. Svědkyně , jméno FO, , která v původním objektu na současném pozemku žalobce do roku 1976 bydlela, též popisuje, že mezi pozemky byla mez o výšce 50-60 cm a sklonem kolem 45 stupňů. Těmito výpověďmi má soud za prokázané, že ve značně vzdálené době určitá nerovnost charakteru meze mezi pozemky byla. Dle názoru soudu je pro posouzení věci však důležité do jakých konkrétních poměrů vstoupil koupí pozemku žalobce. Z provedeného dokazování vyplývá, že pozemek od původních vlastníků koupil v roce 1996 či 1997 , jméno FO, , jak tento svědek ve své výpovědi potvrdil, ten kupní smlouvou z 10.6.2005, zn. , podezřelý výraz, , tento pozemek prodal , jméno FO, , který jej kupní smlouvou , datum, žalovaných tato jeho úprava znamenala zvýšení jeho pozemku asi o 1,5 m, dle geodetického zaměření, které si nechal tehdy provést, úpatí této meze se nacházelo až od geodetické značky znázorňující hranici mezi pozemky, mez tedy nezasáhla do pozemku žalovaných. Svědek dle soudem předložených fotografií z ohledání pozemků potvrdil, že situace ohledně meze je v současné době stejná jako v době, kdy pozemek prodával , jméno FO, . Jeho plánem bylo pozemek mít v rovině pro účely výstavby domu, nakonec se však rozhodl pozemek prodat kvůli sporům s prvou žalovanou, která nesouhlasila s provedeným geodetickým zaměřením hranice mezi pozemky, vytýkala mu, že na její pozemek navezl zeminu, chtěl se vyhnout dalším sporům. Výpověď dalšího svědka , jméno FO, potvrzuje výpověď svědka , jméno FO, , potvrdil existenci meze mezi pozemky v době jeho vlastnictví, v rámci něhož pozemek nijak neupravoval, i on po nahlédnutí do předložených fotografií současného stavu potvrdil, že v době jeho vlastnictví se v těchto místech tato mez již nacházela. Lze tedy dle názoru soudu konstatovat, že zejména tito dva svědci jako předchozí vlastníci pozemku potvrzují existenci meze již minimálně od roku 2007 ve stejném stavu jako je nyní, svědek , jméno FO, přímo potvrzuje její vybudování. Existenci této meze potvrzují i další svědci, z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří v rámci rodinné farmy zajišťovali v minulosti sečení pozemku žalovaných, též existence jakéhosi převýšení na hranici mezi pozemky vyplývá, uvádí, že místo tohoto převýšení nebylo zcela viditelné co do jeho charakteru, neboť bylo zarostlé náletem a plevelem do výše jednoho metru,5 5 C 100/2022z jejich výpovědí však vyplývá, že mez byla pod tímto náletem a plevelem patrná, , tituly před jménem, , jméno FO, jí popisuje jako mez pozvolnější než mez současná, , jméno FO, též jako mez pozvolnější, nižší, ovšem s tím, že s ohledem na vysoký plevel nelze vyloučit, že se mu po urovnání meze a odstranění plevele pouze změna opticky zdá, je možné, že se jedná o stejnou situaci. I svědek , jméno FO, uvádí, že i přes porost plevele bylo vidět, že sousední pozemek „jde do kopce“. Všichni tři svědci popisují, že právě toto místo „převýšení“ jim technika nedovolila sekat, proto bylo místo zarostlé plevelem, k obhospodařování pozemku z jejich strany docházelo v posledních přibližně 20 letech s určitými časovými výkyvy. K období přibližně před 15 lety se vyjadřují i svědci , jméno FO, a , jméno FO, , kteří v této době též zajišťovali sečení pozemku žalovaných, oba potvrzují, že na hranici mezi pozemky se mez nacházela, z důvodu její zarostlosti plevelem se nesekla, svědek , jméno FO, výšku meze popisuje výškou své postavy, svědek , jméno FO, kolem 70 cm až 100 cm. Převýšení či vyvýšení mezi pozemky, zarostlost tohoto místa ve svých výpovědích popisují i další svědci , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , svědek , tituly před jménem, , jméno FO, své tvrzení dokládá i fotografií, která znázorňuje pohled směrem do pozemku žalobce přes boční stranu pozemku žalovaných z roku 2012, kde je převýšení i porost dle názoru soudu patrné. Těmito svědeckými výpověďmi má tedy soud za prokázané existenci stávající meze mezi pozemky účastníků minimálně od roku 2006-2007, kdy byl vlastníkem pozemku žalobce , jméno FO, , má za prokázané, že toto místo bylo po dobu hospodářského užívání pozemku žalovaných po uvedeném období zarostlé a nebylo hospodářsky z tohoto důvodu fakticky využívané. Pokud soud ve věci konstatoval různé fotografie či snímky, které znázorňují pohledy na polohu obou pozemků, lze konstatovat, že kromě fotografie předložené svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, se nejedná o snímky místa hranice mezi pozemky z pohledu z pozemku žalovaných, ale vždy se jedná buď o letecké snímky či o snímky z veřejné komunikace vedoucí kolem pozemku žalobce, tedy o snímky přes pozemek žalobce směrem do pozemku žalovaných a dle názoru soudu z těchto snímků není přímo patrné jaká mez se zde nachází, je viditelné, že mezi pozemky je určité rozhraní, které je zarostlé, ovšem snímky svým úhlem pohledu nejsou schopny neexistenci či existenci a charakter meze prokázat, byť prvá žalovaná je názoru jiného, dle ní ze snímků neexistence meze vyplývá.

7. Současně dalšími svědeckými výpověďmi má soud za prokázané, že v důsledku výstavby betonové podezdívky oplocení vedoucího podél společné hranice mezi pozemky nedošlo k žádné výrazné změně v charakteru této meze, k nějakému jejímu zvýšení či „posunu“ do pozemku žalovaných, došlo k odstranění plevele a náletu, urovnání této meze, tak jak je popisováno v protokolu o ohledání, který byl proveden v roce 2021 stavebním odborem , právnická osoba, i v následném roce v této věci zdejším soudem. Pokud žalobce uvádí, že v důsledku výstavby betonové podezdívky žádným způsobem mez neměnil v tom směru, že by nějakou zeminu směrem do pozemku žalovaných navážel, že došlo pouze k urovnání meze, odstranění plevele a tím k jakémusi obnažení meze, je jeho výpověď potvrzována řadou ve věci vyslechnutých svědků. Svědek , jméno FO, potvrdil, že v roce 2021 jako bagrista na žádost žalobce provedl výkop základů podezdívky plotu, zeminu, kolem 20 m3, nakládal přímo na vůz panu , jméno FO, , pokud pří této činnosti nějaká zemina spadla i směrem pod mez do sousedního pozemku, tak v následné době urovnal mez lžící bagru tak, že přebývající zeminu nahrnul ze zdola nahoru, nahoře na mezi udělal rovné plato, samotnou mez nijak lžící nestrhával, po finální úpravě mohlo dojít ke zvýšení meze asi o 20 cm se stejným sklonem. Svědek , jméno FO, výpověď předchozího svědka potvrzuje, potvrzuje odvoz asi 20 m3 zeminy. I svědek , jméno FO, , který pracoval na výstavbě betonové podezdívky jako zaměstnanec žalobcem sjednané firmy, potvrdil výpověď předchozích svědků, neboť na místě se byl podívat ještě před vyhloubením základů a potvrdil, že po vyhloubení základů byla mez stejná jako v době před tím, pouze byla hnědá od toho, jak na ní napadala hlína, před tím byl povrch zarostlý kopřivami, mez vedla po celé délce hranice mezi pozemky a její výše činila od 40 cm do 150 cm směrem doleva při pohledu z pozemku žalovaných. Soud má takto provedeným dokazováním i za prokázané, že6 5 C 100/2022v rámci výstavby základů podezdívky a podezdívky samotné nedošlo k žádné výrazné úpravě meze oproti stavu před uvedenou stavební činností, došlo pouze k popisované úpravě povrchu, která se nijak nedotkla samotné podstaty charakteru meze mezi pozemky. Pokud prvá žalovaná namítá, že výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, jsou nevěrohodné z toho důvodu, že se svědci shodují na množství vytěžené zeminy, soud tento názor prvé žalované nesdílí, jedná se o osoby, které byly vyslechnuty jako svědci po příslušném procesním poučení, to, že se dvě svědecké výpovědi shodují, nelze považovat za důvod jejich nevěrohodnosti. Stejně tak soud neshledává nevěrohodnost výpovědi svědka , jméno FO, ve vztahu ke skutečnosti, že měl před 4 lety spor s prvou žalovanou ohledně jím postavené studny, a to s ohledem na charakter výpovědi tohoto svědka, která je v souladu s jinými provedenými důkazy.

8. Tvrzení prvé žalované o tom, že mělo dojít k navezení zeminy na její pozemek žalobcem a tím k vytvoření předmětné meze, když v roce 2021 registrovala, že na místo jezdí nákladní automobily firmy , právnická osoba, , je opět vyvráceno, a to potvrzením společnosti , právnická osoba, . , adresa, a výpovědí jejího zaměstnance , jméno FO, , z nichž vyplývá, že tato společnost prováděla od roku 2021 v , adresa, dílo ve zhotovení kanalizace a čističky odpadních vod, nikdy nenavážela žádnou zeminu na pozemky parc.č. , hodnota, či parc.č. , hodnota, . Uvedený svědek potvrdil, že jej prvá žalovaná osobně kontaktovala v únoru či březnu 2022 s žádostí o srovnání bagrem mezičky nebo zídky, což odmítl s tím, že takovou činnost jejich firma nedělá. Těmito důkazy je tedy vyvráceno další tvrzení prvé žalované o vzniku meze.

9. Mezi účastníky není sporu o tom, že prvá žalovaná se pokusila určitým způsobem o odstranění zeminy části meze nacházející se na jejím pozemku, sama ve své výpovědi popisuje, že se snažila domluvit s různými firmami na jejím odstranění, sjednala v tomto směru i bagristu. I přes stávající situaci je připravena k odstranění zeminy přistoupit jakmile to bude jenom možné, respektuje současné geodetické zaměření a odstranit zeminu hodlá k tomuto značení. Jednání prvé žalované v tomto směru vyplývá i z výpovědi svědka , jméno FO, .

10. Žalobce soudu předložil statický posudek vypracovaný společností , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, ze dne 20.6.2022 týkající se posouzení statické funkce plotu, z tohoto posouzení odborné firmy vyplývá, že není možné provedení terénních úprav ve formě odkopání svahu na pozemku parc.č. , hodnota, a obnažení základové spáry zídky pod hodnotu nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm) či podkopání základové spáry plotu a změny užívání konstrukce ze soklu plotu na opěrnou stěnu, neboť takové zásahy by mohly způsobit negativní vlivy na konstrukci, které vyvolají poruchu statické funkce a mohlo by dojít k ohrožení stability objektu plotu i negativního ovlivnění rodinného domu a vjezdové brány, s nimiž je objekt plotu funkčně spojen.

11. Soud současně v řízení konstatoval stavební dokumentaci výstavby rodinného domu na pozemku žalobce, zpracovatele stavební dokumentace nebylo možné ve věci vyslechnout s ohledem na jeho negativní , podezřelý výraz, stav. Konstatoval dále písemnou korespondenci mezi žalobcem a prvou žalovanou, v této nedatované korespondence vyplývá snaha žalobce s prvou žalovanou celou situaci smírně řešit, z toho, že nabízí i jako jednu z možností uhrazení škody vzniklé úpravou terénu nijak nevyplývá, že by z jeho strany došlo k tomu co uvádí prvá žalovaná, tedy k navezení zeminy a vybudování meze na pozemku jehož je spoluvlastnicí.

12. Soud má shora provedeným dokazováním tedy za prokázané, že mezi pozemky účastníků se historicky nerovnost nacházela, že stávající mez svým charakterem se zde nachází přibližně od roku 2007 a výstavbou plotové podezdívky mohlo dojít k jejími zvýšení maximálně o 20 cm, podezdívka se nachází na pozemku žalobce, část horního plata (asi polovina) se nachází na pozemku žalobce, zbytek plata a svah meze samotný na pozemku, jehož jsou žalovaní jedněmi ze spoluvlastníků. Současně tímto dokazováním má za vyvrácená tvrzení prvé žalované, že mez se7 5 C 100/2022zde historicky nikdy nenacházela, že jí vybudoval navážkou zeminy žalobce, když na straně žalovaných v rámci svého vyjádření k žalobě i druhý žalovaný potvrzuje tvrzení žalobce. Dále má soud za prokázané, že prvá žalovaná z pozice jednoho ze spoluvlastníků vyvíjela aktivní činnost v rámci pokusu o odstranění zeminy tvořící mez na pozemku, jehož je spoluvlastnicí a hodlá k tomuto v budoucnu přistoupit jakmile to bude možné, taková činnost by však způsobila škodu žalobci minimálně na oplocení vybudovaném na jeho pozemku, mohla by vzniknout i na stavbě hlavní.

13. Podle § 1018 o.z. pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.

14. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

15. Podle § 2903 odst. 2 o.z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

16. Soud dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobce vůči prvé žalované. Pokud má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti, je zřejmé, že žalobce je v současné době ohrožen jako vlastník pozemku parc.č. , hodnota, snahou prvé žalované odstranit zeminu tvořící mez mezi uvedeným pozemkem a pozemkem parc.č. , hodnota, v části nacházející se na pozemku parc.č. , hodnota, , v důsledku níž by došlo ke vzniku škody na stavbě oplocení nacházející se na pozemku žalobce a žalobce nemá možnost této činnosti prvé žalované a vzniku škody zabránit jinak, než se v rámci prevence proti hrozící škodě domáhal ve smyslu § 1018 o.z., § 2900 o.z. a §2903 odst. 2 o.z. domáhat, aby se prvá žalovaná své činnosti zdržela. V tomto případě není nutno řešit nějaké uvedení pozemku do původního stavu, jeho upevnění , náhradu škody, protože k úpravě pozemku parc.č. , hodnota, zatím nedošlo, nedošlo ke vzniku škody, v rámci vztahů mezi účastníky s ohledem na prvou žalovanou již prokazatelně vyvinutou snahu o odstranění zeminy, deklarovanou snahou k takové činnosti přistoupit jakmile to bude možné, je nutno v rámci prevence vzniku škody zabránit jejímu vzniku a proto ve smyslu § 1018 o.z. a § 2903 odst. 2 o.z. soud prvé žalované ukládá povinnost zdržet se zásahů do pozemku parc.č. , hodnota, konkrétním jednáním ve formě stavebních, výkopových, těžebních či jiných prací na pozemku parc.č. , hodnota, , které by mohly ovlivnit statiku oplocení žalobce. Neznamená to, že by prvá žalovaná nemohla přistoupit k uvedeným činnostem, nesmí k nim však přistoupit takovým způsobem, že by pozemek žalobce ztratil oporu, nemůže k nim přistoupit bez provedení dostatečného upevnění ve vztahu k pozemku žalobce. Pasivní legitimace v tomto směru je na straně prvé žalované dána tím, že jako osoba mající k pozemku parc.č. , hodnota, spoluvlastnické právo hrozí žalobci jako vlastníku sousedního pozemku její činností vznikem škody právě tím, že hodlá pozemek upravit bez dostatečného upevnění, čímž by pozemek žalobce ztratil oporu a došlo by ke vzniku škody. Pasivní legitimace není dána pouhým vlastnickým postavením k pozemku, ale je dána s tím spojenou činností uvedenou v § 1018 o.z.. Proto soud za pasivně legitimovanou ve věci považuje pouze prvou žalovanou a nikoli druhého žalovaného, který žádnou aktivní činnost v tomto směru neprováděl a provádět nehodlá a je žalován pouze jako spoluvlastník pozemku. Z tohoto důvodu není nutno, aby byli žalováni všichni spoluvlastníci pozemku, jak namítá prvá žalovaná. Soud tedy žalobě vyhověl pouze proti prvé žalované, žalobu proti druhému žalovanému zamítnul.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. S ohledem na výsledek řízení má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti prvé žalované a druhý žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. Pokud se jedná o náklady řízení žalobce, jedná se o zaplacený soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci sp.zn. , spisová značka, ve výši 1 000 Kč, zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 2 000 Kč, částku 5 082 Kč zaplacenou za provedení8 5 C 100/2022mediačního řízení mediátorovi, odměnu za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na nařízení předběžného opatření, podání žaloby, účast při ohledání nemovitostí soudem dne 23.11.2022, účast při jednání soudu dne 6.2.2023 – dva úkony, účast při jednání soudu dne 11.5.2023 – tři úkony, účast při jednání soudu dne 14.8.2023 – dva úkony, účast při jednání soudu dne 29.2.2024, účast při jednání u mediátora dne 25.8.2022) po 1 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších, odměnu za jeden úkon právní služby v rozsahu jedné poloviny (účast při vyhlášení rozsudku dne 11.3.2024) ve výši 750 Kč dle § 7, § 9 a § 11 odst. 2 písm. f) uvedené vyhlášky, 14 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky. Pokud žalobce požadoval náklady řízení i v souvislosti s předžalobní výzvou, takové listina soudu s žalobou předložena nebyla. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 32 532 Kč a soud uložil prvé žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce. Pokud se jedná o druhého žalovaného, žádné náklady mu nevznikly a proto soud rozhodl, že druhý žalovaný právo na náhradu nákladů řízení nemá.