5 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 16,9% úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši [částka], s 10% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa]. 2 5 C 110/2021 1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. V návrhu uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] je s účinností od [datum] právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO]. Tento předchozí věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byl zároveň sjednán roční úrok z úvěru ve výši 16,9%, byly sjednány poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru ve výši dle smlouvy a Sazebníku, oprávnění věřitele připisovat úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve sjednaných splátkách, pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené platnými předpisy, ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžního závazku ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, byl věřitelem žalovaný upozorněn, aby stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně v důsledku trvajícího porušování smluvních povinností banka ke dni [datum] úvěr zesplatnila a o této skutečnosti dopisem ze dne [datum] žalovaného vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě zůstatku úvěru. Pohledávka byla bankou žalobci postoupena na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, ke dni postoupení [datum] činil dluh žalovaného [částka], sestávající se z neuhrazeného zůstatku úvěru [částka], úroku [částka], úroku z prodlení [částka] a poplatků [částka]. Součet neuhrazeného zůstatku úvěru a úroků, tedy částka [částka] tvoří jistinu pohledávky. Po postoupení pohledávky ze strany žalovaného nedošlo k žádné úhradě, kromě shora uvedeného žalobce požaduje zaplacení 16,9% úroků ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka] a od téhož data do zaplacení i 10% úrok z prodlení ročně z částky [částka].

2. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Soud následně ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] zjistil, že [datum rozhodnutí] podala manželka žalovaného návrh na rozvod manželství s žalovaným s tím, že jí není od roku 2019 pobyt žalovaného znám, z výpovědi syna žalovaného též vyplývalo, že žalovaného viděl naposledy v průběhu roku 2019, pobyt žalovaného nebyl znám ani nejbližším rodinným příslušníkům. K trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku je žalovaný hlášen od [datum], na této adrese fakticky nebydlí, protože se jedná o adresu [stát. instituce], u posledního zaměstnavatele žalovaný skončil pracovní poměr k [datum]. Dále soud zjistil, že syn žalovaného dne [datum] podal u zdejšího soudu návrh na prohlášení žalovaného za nezvěstného, i ze spisu sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že žalovaný se již 15 let nestýká s manželkou a naposledy měl bydlet do září 2019 u své matky v [obec], od té doby se nepodařilo rodině pobyt žalovaného zjistit, ohledně žalovaného je vedeno policejní pátrání. Za této situace soud usnesením zdejšího soudu ze dne 10.6.2021, č.j. 5 C 110/2021-22, ustanovil žalovanému pro toto řízení opatrovníkem ve smyslu § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. advokáta, když nejbližší příbuzný – syn žalovaného tuto funkci odmítl. Ustanovený opatrovník se následně v průběhu řízení k návrhu vyjádřil tak, že ze strany právního předchůdce žalobce nebyla dostatečným způsobem posouzena úvěruschopnost žalovaného, příjem žalovaného [částka] byl považován za dostatečný, byť splátka úvěru představovala částku kolem 50% tohoto příjmu a s přihlédnutím k tomu jaké by měl mít žalovaný výdaje v souvislosti s bydlením a osobní spotřebou, se takový příjem jeví nedostatečný, smlouva o úvěru by měla být posouzena jako smlouva neplatná a žalovaný by měl žalobci vrátit pouze úvěrovou jistinu. 3 5 C 110/2021 3. V průběhu jednání byly soudem provedeny listinné důkazy předložené soudu žalobcem. Z těchto listin soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [obec a číslo] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ohledně částky [částka] se sjednaným úrokem 16,9% ročně, ve smlouvě je sjednán způsob splácení úvěru formou měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje datem [datum] konče datem [datum], když poslední splátka byla stanovena na [částka]. Dle smlouvy úvěrová částka byla z části co do [částka] použita ke splacení konsolidovaného dluhu žalovaného u věřitele [právnická osoba], [IČO], ve zbývající výši bylo použití úvěrových prostředků ponecháno zcela na uvážení žalovaného. Dále ve smlouvě bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí a budou tedy úročeny společně s jistinou. Dále ve smlouvě byly sjednány důsledky porušení peněžitých povinností ze stany žalovaného, tedy placení úroku z prodlení z nesplacené částky, byly sjednány případy porušení smlouvy a s tím spojené sankce, mimo jiné ve formě prohlášení celého úvěru za splatný. Dopisem z [datum] věřitel žalovaného vyzval k úhradě dluhu tehdy ve výši [částka] ve lhůtě do [datum] s upozorněním, že jinak bude požadováno okamžité splacení celého dluhu, dopisem ze dne [datum] rozhodl o okamžité splatnosti dluhu ke dni [datum], protože ve stanoveném termínu nebyla pohledávka na úvěrovém účtu žalovaného uhrazena, ke dni [datum] byl dluh vyčíslen na částku [částka]. Pokud se jedná o v návrhu uvedené poplatky [částka], jedná se dle úvěrové smlouvy (čl. 8 odst. 1 a část 10. Ceníku) o sjednaný poplatek nákladů spojených s prodlení za 10 dní prodlení účtovaný vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení vždy po [částka], charakterem se tedy jedná o smluvní pokutu, v tomto případě v souvislosti s neuhrazenou splátkou za duben 2020 ve výši 3 x [částka]. Dále soud konstatoval, že mezi uvedeným věřitelem a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávky na žalobce, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. 4. [právnická osoba] vyplývá, že žalovaný měl u tohoto peněžního ústavu veden osobní účet, z výpisů z tohoto účtu č. [bankovní účet] vyžádaných si soudem za období od [datum] do [datum], kdy byl účet zrušen výpovědí peněžního ústavu, vyplývá, že [datum] na tento účet byla uvedeným peněžním ústavem poukázána dle shora uvedené úvěrové smlouvy částka [částka], [datum] na účet došla žalovanému mzda [částka]. Následující měsíce říjen 2019 až únor 2020 byly každý měsíc z účtu provedeny srážky splátky úvěru [částka], od ledna 2020 již formou čerpaného kontokorentu, protože na účtu již nebyl dostatek finančních prostředků, z měsíčních výpisů vyplývá, že ze strany žalovaného došlo po obdržení úvěrové částky následně k vyšším hotovostním výběrům a od ledna 2020 se účet ocitl v debetu, na účet kromě měsíce září 2019 nebyla již mzda žalovanému připisována. Ve vztahu k připsané mzdě v září 2019 od zaměstnavatele označeného na účtu jako [právnická osoba] soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] týkajícího se rozvodu manželství žalovaného, že žalovaný byl naposledy na území České republiky zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], v době od [datum] do [datum] jako skladník s tím, že pracovní poměr ukončil sám jeho zrušením ve zkušební době bez udání důvodu. [právnická osoba] dále soud zjistil, že žalovaný žádost o úvěr podal na pobočce peněžního ústavu, jako příjem uvedl částku [částka], což bylo pracovníkem pobočky ověřeno na základě příchozích transakcí na shora uvedeném běžném účtu žalovaného, žalovaný při žádosti o úvěru neuvedl žádné výdaje a banka jeho životní výdaje stanoviska po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku [částka], žalovaný v žádosti neuvedl žádné splátky, které by hradil, banka zjistila dotazem do CCB, že žalovaný má pouze úvěr, který byl poskytnutým úvěrem konsolidován a kontokorentní úvěr u [právnická osoba] s limitem [částka] a orientační splátkou [částka] závislou na čerpání úvěrového rámce. Splátka 4 5 C 110/2021 nového úvěru činila [částka], s případným kontokorentem [částka] a příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospívá k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mající charakter spotřebitelského úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] s úrokem 16,9 % a sjednanými poplatky, v souladu se smluvním ujednáním předchozí věřitel z důvodu porušení povinností žalovaného ohledně splácení úvěru přistoupil k zesplatnění úvěru. Tato pohledávka byla uvedeným věřitelem postoupena na žalobce ve smyslu § 1879 a násl. o.z.. [příjmení] žalovaného směřuje do posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které nepovažuje ze strany poskytovatele úvěru za dostatečné. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. V tomto směru je poskytovatel zejména povinen posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu se shora uvedeným způsobuje neplatnost smlouvy, námitku neplatnosti je spotřebitel oprávněn uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle názoru soudu poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 86 odst. 1 uvedeného zákona. Z jeho tvrzení a doložení výpisů z běžného účtu žalovaného měl za doložený měsíční příjem žalovaného, pokud z tohoto příjmu sám dovodil, že přibližně polovina z těchto příjmů musí být ponechána na životní náklady žalovaného, dovodil tak ve prospěch žalovaného, který sám žádné své náklady neuvedl. Soudu je z obsahu spisu ohledně rozvodu manželství žalovaného známo, že výdaje žalovaného s bydlením nebyly vysoké, neboť bydlel u své matky. Dále poskytovatel úvěru zjistil, že žalovaný kromě konsolidovaného dluhu, jehož se část poskytovaného úvěru týkala, není do budoucna zavázán žádnými splátkami ani dluhy vyjma případného kontokorentu sjednaného na jeho běžném účtu a i s případnou splátkou kontokorentního dluhu počítal při poskytování úvěru jako případné budoucí povinnosti žalovaného, která by mohla vzniknout a i tak výše takovéhoto budoucího pravidelného splátkového finančního zatížení nepřevyšovala částku, která by ze mzdy po odečtu životních nákladů žalovanému zbývala. Samozřejmě, že z výpisů z účtu žalovaného a zjištění soudu vyplývá, že žalovaný již v době podání žádosti o úvěr a uzavření úvěrové smlouvy fakticky nebyl zaměstnán, neboť k [datum] ukončil pracovní poměr, mzda za srpen 2019 byla žalovanému na účet vyplacena až po poskytnutí úvěru a pokud informaci o ukončení pracovního poměru žalovaný poskytovateli úvěru nesdělil, jednalo se z jeho strany o zamlčení důležité skutečnosti, které nemůže jít dle názoru soudu k tíži poskytovatele úvěru, žalovaný je povinen poskytnout potřebné pravdivé údaje a s ohledem na předchozí pravidelný příjem poskytovatel úvěru neměl dle názoru soudu žádného důvodu žalovanému nevěřit, že takový příjem bude mít i v budoucnu a například si u zaměstnavatele ověřovat, zda pracovní poměr trvá či nikoli, když ještě předchozí měsíc před poskytnutím úvěru na účet žalovaného mzda došla. I z ust. § 86 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že úvěruschopnost poskytovatel úvěru posuzuje na základě informací získaných od spotřebitele, z dalších zdrojů až v případě, že je to nezbytné. Dle názoru soudu z informací žalovaného podpořených výpisy z účtu, účelem úvěru, který vedl ke konsolidaci jediného existujícího dluhu žalovaného, tedy měl poskytovatel úvěru dostatek informací k tomu, aby úvěruschopnost žalovaného posoudil kladně. Dle názoru soudu toto kladné posouzení úvěruschopnosti odpovídalo konkrétní situaci, sjednaná splátka odpovídala schopnostem žalovaného úvěru splácet, aniž by tím byla výrazným způsobem dotčena jeho životní úrovně, je možno v tomto 5 5 C 110/2021 směru přihlédnout i k tomu, že se nejednalo o nijak výrazně dlouhodobý splátkový kalendář. Soud tedy ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. smlouvu o úvěru za neplatnou nepovažuje. Za této situace je žalobce oprávněn na žalovaném požadovat zaplacení úvěrové jistiny s úrokem, který se stal ke dni, kdy došlo k postoupení pohledávky součástí jistiny, s kapitalizovaným úrokem z prodlení k témuž datu, smluvní pokutou, sjednanými úroky od následujícího data a dále úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od následujícího data. Soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, účast při dvou soudních jednání ve dnech [datum] a [datum], písemné podání z [datum] obsahující doplnění skutkových tvrzení) po [částka], šesti paušálů po [částka] dle § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Při stanovení lhůty k plnění vyšel ze lhůty uvedené v § 160 odst. 1 o.s.ř., když nepovažoval za nutné k požadavku opatrovníka žalovaného stanovovat lhůtu delší, a to s ohledem na skutečnost, že od vzniku prodlení žalovaného v rámci předmětného úvěrového vztahu uplynula již značně dlouhá doba. Skutečnost, že žalovaný je dlouhou dobu nezvěstný sama o sobě není důvodem ke stanovení delší lhůty k plnění. Pokud žalobce požadoval přiznání nákladů řízení za další dvě písemná podání z [datum] a [datum], v této souvislosti soud žalobci náklady řízení nepřiznal, nejedná se o účelně vynaložené náklady, případně podání znamenající písemný právní rozbor věci. V případě písemného podání z [datum] se jedná o reakci na přípis soudu obsažený v předvolání k nařízenému soudnímu jednání, v němž byl žalobce vyzván, aby soudu při jednání sdělil a v případě jeho neúčasti při jednání soudu sdělil písemně skutečnosti týkající se žalovaných poplatků. Ač se zástupce žalobce jednání zúčastnil, přesto podal sdělení před jednáním písemně a dle názoru soudu tak zcela zbytečně navýšil náklady řízení, ač požadované sdělení dle výzvy soudu mohl učinit při soudním jednání. V případě písemného podání z [datum] se jedná pouze o sdělení, že žalobce ve věci již nečiní jiných důkazních návrhů.