5 C 111/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. 2 5 C 111/2021 Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaný ve dnech [datum] a [datum] cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, uzavřel tak s ním ve shora uvedených dnech smlouvy o přepravě osob, při jízdách byla ze strany žalobce provedena přepravní kontrola žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení přirážky [částka] a na zaplacení jízdného [částka] ve vztahu ke každé jízdě. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Oba účastníci ve smyslu § 115a o.s.ř. souhlasili, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listin předložených soudu s návrhem žalobcem, soud tedy ve věci nenařizoval jednání, rozsudek však dle § 156 odst. 1 o.s.ř. veřejně vyhlásil. Na základě žalobcem předložených důkazů, zejména zápisů o provedených přepravních kontrolách, z nichž vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila občanský průkaz, z něhož vyplývalo jméno, příjmení a bydliště žalovaného, zjištění soudu, že dle údajů centrálního registru obyvatel byl žalovaný k uvedeným datům jeho držitelem, dospěl soud k závěru, že při jízdách hromadným dopravním prostředkem provedl žalovaný v uvedené dny jízdy bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinen zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a i samotné jízdné [částka] ve vztahu ke každé jízdě. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a Smluvních přepravních podmínek je žalovaný od data následujícího po provedených kontrolách v prodlení se zaplacením jednotlivých částek [částka] a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za této situace tedy soud žaloby vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.