5 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa státního zastupitelství proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem anonymizováno , pobyt bezdomovce, země neznámého faktického bydliště zastoupený ustanoveným opatrovníkem advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 419 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 419 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 419 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2 5 C 112/2022 Žalobce podal u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že [datum] provedl převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] (dále pouze PZS) z důvodu fyzického napadání manželky, při převozu bylo najeto služebním vozidlem 64 km, při vyšetření byla u žalovaného naměřena hodnota 1,43 promile alkoholu v krvi. Žalovaná částka představuje náklady na dopravu s odkazem na § 89a, § 89b odst. 1 a § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný byl v návrhu označen bytem [adresa žalovaného]. Soud zjistil, že na této adrese žalovaný opravdu v minulosti bydlel, v současné době není v registru obyvatel České republiky veden, není na území České republiky zaměstnán, jedná se o občana [země], který je hlášen k trvalému pobytu jako bezdomovec ve [příjmení], na poslední známou adresu ve [země] se mu soudu písemnosti doručit nepodařilo s tím, že je již na takové adrese osobou neznámou. Proto soud žalovanému usnesením ze dne 13.7.2022, č.j. 5 C 112/2022-36, ustanovil dle § 26 odst. 3,4 o.s.ř. pro řízení opatrovníka. Ten se k návrhu vyjádřil pouze v tom směru, že nezná osobní stanovisko žalovaného, soud by měl důsledně hodnotit žalobcem předložené důkazy. Z protokolu o provedené dopravě žalovaného a záznamu PZS vyplývá, že žalovaný byl uvedeného dne převezen policisty žalobce do PZS z důvodu, že v opilosti fyzicky napadal manželku, byl ujet uvedený počet km automobilem žalobce zde uvedené reg. zn., žalovanému bylo při vyšetření naměřeno shora uvedené množství alkoholu v krvi. Současně žalobce soudu doložil technický průkaz předmětného vozidla. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, nekontroloval své chování a tím sebe bezprostředně ohrožoval, ve smyslu § 89a odst. 1 a § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, byl povinen se podrobit vyšetření v protialkoholní záchytné stanici, když dopravu žalovaného k vyšetření provedl žalobce dle § 89c citovaného zákona, u žalovaného byla přítomnost alkoholu prokázána. Ve smyslu § 89e odst. 1 citovaného zákona náklady na dopravu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu osoba, které byla poskytnuta záchytná služba. Náklady dopravy žalobce soudu doložil, náhrada jízdného žalobcem vypočtená není v rozporu s vyhláškou č. 333/2018 Sb.. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky dopisem z [datum] do data [datum]. Za této situace je žalovaný dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v prodlení se zaplacením žalované částky od následujícího data, výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy návrhu vyhověl. Žalobce byl ve věci úspěšný a má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení dle § 1 odst. 1, 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v souvislosti s výzvou k plnění a podání návrhu, tedy dvěma úkony po 100 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobkyni zaplatit. Žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, s ohledem na výsledek sporu přešla ve smyslu § 2 odst. 3 citovaného zákona poplatková povinnost na žalovaného, který od poplatků osvobozen není. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu 400 Kč.