5 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba žalobce, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. 2 5 C 113/2020 1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je vlastníkem nemovité věci uvedené v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že dne [datum] byla mezi ním jako dárcem, žalovaným jako obdarovaným a manželkou žalobce jako oprávněnou z věcného břemene uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene, na základě které žalobce žalovanému daroval předmětnou nemovitou věc a současně bylo zřízeno bezplatně ve prospěch žalobce a jeho manželky věcné břemeno užívání předmětné nemovité věci. V poslední době se žalovaný započal chovat k žalobci zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží a dokonce mu i zvýšeným hlasem vyhrožuje. Ze strany žalovaného přitom došlo rovněž k fyzickému napadání žalobce, přičemž při posledním fyzickém napadení dne [datum] ve večerních hodinách žalovaný zakleknul žalobce v jeho posteli a vyhrožoval mu, že mu rozbije obličej. S ohledem na skutečnost, že žalovaný bydlí s žalobcem v jednom domě, je mu bezpochyby známo, že žalobce je již několik let v invalidním důchodu a dokonce prodělal operaci páteřních obratlů, může tak vykonávat pouze fyzicky nenáročnou práci a žalovaný tak svým hrubým jednáním úmyslně způsobuje žalobci újmu na jeho zdraví. Současně se žalovaný o rodinný dům a pozemek absolutně nestará, na domě jsou zapotřebí různé opravy, některé nejsou i přes domluvu s žalovaným dokončeny ani po dvou letech (např. oprava komínů), od nabytí daru žalovaný navštívil pouze přibližně dvakrát svého dědu, který v domě také žije, nejeví o něho žádný zájem a neposkytuje žalobci ani žádnou pomoc s péčí o něho. Žalovaný tak porušuje dobré mravy a toto jednání mu žalobce nemůže prominout. Dopisem z [datum] žalobce dar pro nevděk dle § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, odvolal s výzvou k poskytnutí součinnosti ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí, v souladu s čl. V darovací smlouvy a § 2072 odst. 1 uvedeného zákona od darovací smlouvy odstoupil a žádal o vrácení daru. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce spatřuje v tom, že žalovaný mu dobrovolně věc nevrátil a neposkytuje žalobci součinnost ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, dle jeho vyjádření tvrzení uvedená v žalobě nejsou pravdivá, vychází z mylných a zavádějících informací, které žalobce poskytl jím navrhovaným svědkům, když v celé věci jde pouze a jen o majetek, který by chtěla získat druhá strana sourozenců. Svědci navrhovaní žalobcem v nemovitosti nebydlí, žalobce ani matku žalovaného pravidelně nenavštěvují v takové míře, aby mohli poskytnout relevantní informace o soužití žalobce a žalovaného. Žalovaný se v rozporu s dobrými mravy nechová a spíše je to žalobce, kdo terorizuje žalovaného a jeho matku, která užívá předmětnou nemovitost, když toto chování žalobce je především zapříčiněno nadměrnou konzumací alkoholických nápojů, která spíše již hraničí s nebezpečnou závislostí. Alkoholické eskapády žalobce často musí řešit rychlá záchranná služba, která je žalovaným nebo jeho matkou k žalobci z tohoto důvodu přivolána. Kvůli alkoholu má žalobce problémy i s orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s řízením pod vlivem alkoholu a nyní byl (datum vyhotovení písemného vyjádření [datum]) hospitalizován v nemocnici v [obec], kde napadl jiného pacienta a byl převezen na psychiatrii do [obec]. Žalovaný žalobci nikdy neublížil, nijak se k němu hrubě nechoval a nezavdal příčinu k odstoupení od darovací smlouvy. Nejsou pravdivá tvrzení, že se nestará o dům, pečuje o něj v rámci svých výdělkových možností, postupně jej vymaloval, opravil sklepní prostory a taktéž započal s opravami komína. Žalovaný tedy nemá důvod vracet poskytnutý dar.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako dárcem, žalovaným jako obdarovaným a [jméno] [příjmení], jako oprávněnou z věcného břemene, byla dne [datum] uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene, kterou žalobce žalovanému daroval předmětnou nemovitou věc, současně žalovaný bezplatně zřídil ve prospěch žalobce a [jméno] [příjmení] jako svých rodičů, služebnost užívání spočívající v jejich právu 3 5 C 113/2020 nemovitou věc užívat v rozsahu ve smlouvě uvedeném, darovací smlouva obsahuje ujednání o možnosti odstoupení od smlouvy tehdy, pokud žalovaný žalobci ublíží úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně poruší dobré mravy. Dopisem z [datum], doručeným žalovanému [datum], žalobce s odkazem na § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), od darovací smlouvy odstoupil a požádal žalovaného o vrácení daru, vyzval jej k součinnosti ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí. V tomto dopise uvedl, že v poslední době se žalovaný započal vůči žalobci jako dárci chovat zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží a dokonce i zvýšeným hlasem vyhrožuje, dochází z jeho strany i k fyzickému napadání žalobce, přičemž při posledním fyzickém napadení dne [datum] ve večerních hodinách žalovaný žalobce zakleknul v jeho posteli a vyhrožoval, že mu rozbije obličej. Protože žalovaný s žalobcem bydlí v jednom bytě, je mu známo, že žalobce je již několik let v invalidním důchodu a dokonce prodělal operaci páteřních obratlů, může vykonávat pouze fyzicky nenáročnou práci a svým hrubým jednáním tak úmyslně způsobil žalobci újmu na zdraví.

4. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

5. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru dle shora uvedeného ustanovení o.z. je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil. Pokud se jedná o žalobu, lze konstatovat, že žaloba obsahuje jakési tři okruhy důvodů, pro které je vrácení daru požadováno. Vzhledem k tomu, že důvody vrácení daru musí být uvedeny již v listině, kterým je od darovací smlouvy pro nevděk odstupováno, musí důvody uvedené v žalobě korespondovat s důvody uvedenými v odstoupení od smlouvy. V tomto směru je tedy nutno konstatovat, že pokud žaloba obsahuje v rámci popisu důvodů nevděku žalovaného vůči žalobci skutečnosti týkající se nedostatečné péče žalovaného o darovanou nemovitost ve formě neprovádění oprav, péče o otce žalobce, takovéto důvody nejsou uvedeny v listině z [datum], kterou bylo od darovací smlouvy odstoupeno a takováto skutečnost brání tomu, aby vůbec byly takovéto skutečnosti posuzovány v rámci tohoto řízení v tom směru, zda se případně jedná o důvody, které mohly k odstoupení od darovací smlouvy vést. Žaloba stejně jako písemné odstoupení od smlouvy obsahuje nejprve důvod vrácení daru v tom směru, že je žalobcem žalovanému vytknuto, že se v poslední době započal chovat k žalobci zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží, zvýšeným hlasem mu vyhrožuje. [příjmení] způsobem jsou tyto výtky uvedeny i v písemném odstoupení od smlouvy. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je však nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu, protože jen tak při současném splnění zákonných předpokladů nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.2.2021, sp.zn. 11 C 249/2019). Takováto určitost však v rámci takto v žalobě i v písemném odstoupení od smlouvy splněna v tomto směru není. Není jasné, co je míněno pojmem poslední doba, není určité jakým konkrétním způsobem a kdy byl žalobce žalovaným slovně napaden a uražen, kdy a jakým konkrétním způsobem mu bylo zvýšeným hlasem vyhrožováno. Není tedy zřejmé ani jakou konkrétní intenzitu taková jednání měla, aby bylo možno posoudit, zda se jednalo o zjevné porušení dobrých mravů a že se jednalo o jednání, kterým bylo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalovaným žalobci ublíženo. V tomto směru se tedy jedná dle názoru soudu o písemné odstoupení od smlouvy zcela neurčité, které nemohlo z důvodu této neurčitosti vést k naplnění účinků odstoupení od smlouvy. Oproti tomu další skutečnost uvedená v písemném odstoupení 4 5 C 113/2020 od smlouvy a v žalobě, která ze strany žalobce je uváděna jako důvod nevděku a odstoupení od smlouvy, již určitá je, neboť žalobce uvádí, že byl ze strany žalovaného dne [datum] fyzicky napaden tím způsobem, že jej žalovaný zakleknul v jeho posteli a vyhrožoval, že mu rozbije obličej. Žalobce v odstoupení od smlouvy uvádí, že v tomto jednání žalovaného shledává zvlášť hrubé chování vůči němu a toto jednání, jako ze strany žalovaného úmyslné jednání, mu způsobilo újmu na jeho zdraví. Je samozřejmě na žalobci, aby prokázal, že vůbec k jemu popisovanému jednání došlo a následně je nutno posoudit, zda takovéto jednání je jednáním, které mohlo vyústit v odvolání daru pro nevděk dle § 2072 o.z..

6. Pokud se jedná o žalobcem uváděné jednání žalovaného vůči němu z data [datum], vyplývá z výpovědí žalobce i žalovaného, že tomuto jednání kromě nich, byla tehdy přítomna manželka žalobce, tedy matka žalovaného, [jméno] [příjmení]. Z výpovědí všech těchto tří osob je zřejmé, že nikdo jiný přítomen nebyl a tedy soud musí zejména posoudit výpovědi těchto tří incidentu přítomných osob, protože ostatní o incidentu vypovídající osoby osobně přítomny nebyly a poskytly pouze informace, které jim byly známy od některého z přímých účastníků incidentu. Žalobce ve své výpovědi popisuje incident tím způsobem, že po hádce s žalovaným a manželkou si šel lehnout do ložnice, kam za ním večer přišla manželka, která mu stále nadávala, on na ní pouze zvedl prst, což ona nesnáší, začala ho za prst chytat, mlátit přes ruku a on jí dal druhou rukou pár facek. Manželka zavolala žalovaného, který přiběhl, skočil kolenem na jeho ramena a říkal mu, že je hajzl, co si to k matce dovolil a žalobce žalovanému řekl, ať mu klidně zuby vyrazí. V dalším jednání žalovanému zabránila manželka. Tento žalobcem uváděný popis odpovídá popisu skutku, jak je uveden v odstoupení od darovací smlouvy, až na popis účasti jeho manželky v rámci vývoje incidentu. Pokud se jedná o popis incidentu v rámci výpovědi žalovaného, ten neuvádí, že by nejprve došlo před odchodem žalobce k nějaké hádce mezi ním, matkou a žalobcem, uvádí, že matka odešla večer do baráku a když se vrátila tak mu řekla, že jí otec mlátil pěstí do hlavy, šel za otcem žádat vysvětlení, našel ho ležet na zemi vedle postele opilého, pomáhal mu zvednout se na postel a žalobce si asi myslel, že ho chce zbít, což žalovaný dovozuje z toho, jak žalobce rozhazoval rukama, žalobce říkal něco o tom, ať mu žalovaný rozbije zuby. Žalovaný však žalobce pouze zvedal a dával do postele, což sledovala stranou stojící matka. Ve své výpovědi popsal jakým způsobem a kde žalobce ležel u postele na zemi, jakým způsobem se ho snažil zvednout na postel. Lze konstatovat, že stejným způsobem popisuje vývoj celého incidentu [jméno] [příjmení], v té době manželka žalobce, která uvedla, že manžel šel večer ležet, před tím sám pil alkohol, když za ním večer přišla do ložnice, tak mu řekla, že je zase„ ožralej“, proč nepřestane pít a on jí chytil za ruku a začal jí otevřenou dlaní mlátit do hlavy, slovně jí urážet a v ten moment i ona jemu dala jednu facku. [příjmení] jí na to opět chytil, začal jí mlátit do hlavy. Na to odešla ven za synem na cigaretu, on poznal, že se něco stalo a poté co mu řekla, že jí manžel zmlátil, šli spolu k žalobci, který mezitím spadl z postele na podlahu, ležel na ní na břiše, žalovaný ho začal zvedat, vytáhnul ho na postel, otočil na záda a ptal se ho proč jí mlátil a žalobce mu na to řekl, že mu to má vrátit, ať mu dá klidně přes hubu, na což mu žalovaný řekl, že mu za to nestojí. Lze tedy podle názoru soudu konstatovat, že mezi žalobcem a jeho manželkou je shoda v tom směru, že mezi nimi došlo před příchodem žalovaného k fyzickému i slovnímu kontaktu, kdy zejména žalobce fyzicky napadl manželku, je shoda mezi žalobcem, žalovaným a manželkou žalobce, že po odchodu manželky žalobce se dostavil do ložnice žalovaný a je shoda mezi žalovaným a manželkou žalobce ohledně vývoje incidentu v tom směru, že v ten moment ležel žalobce na zemi, žalovaný jej zvedal na postel a docházelo mezi nimi ke slovní výměně názorů jak je shora uvedeno, z jejich výpovědí vyplývá, že k žádnému fyzickému kontaktu ve formě nějakého napadení mezi žalobcem a žalovaným nedošlo, nedošlo k žalobcem tvrzenému zakleknutí kolenem na ramena žalobce. Pokud jsou v jejich výpovědích drobné neshody týkající se polohy těla žalobce apod., přičítá je soud časovému odstupu výpovědí od události. 5 5 C 113/2020 7. Soud konstatoval v průběhu řízení přestupkový spis [stát. instituce] sp.zn. [spisová značka], jehož součástí jsou úřední záznamy o podaném vysvětlení žalobcem, žalovaným i [jméno] [příjmení], učiněné Policií České republiky, Obvodní oddělení v [obec], které věc před odevzdáním přestupkové komisi vedlo pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Z obsahu tohoto spisu vyplývá, že dne [datum] [jméno] [příjmení] oznámila na policii, že manžel, tedy žalobce, přinejmenším od května 2019 do [datum] vulgárně napadá svého syna, tedy žalovaného a jí, kterou dne [datum] ve večerních hodinách po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl, kdy jí dal několik facek otevřenou dlaní do hlavy. Policejní orgán sepsal se [jméno] [příjmení] úřední záznam o podaném vysvětlení obsahující přímo popis událostí z [datum] jmenovanou s jejím podpisem tohoto vysvětlení, ve vztahu k incidentu z [datum] lze konstatovat, že popsala incident v podstatě shodným způsobem jako ve své svědecké výpovědi v tomto soudním řízení, tehdy s ohledem na blízký časový odstup v podrobnější formě. Stejně tak byl sepsán úřední záznam o podaném vysvětlení žalovaným, v tomto případě se však nejedná o přímé vysvětlení žalovaného jím podepsané, ale o úřední záznam policisty prap. [jméno] [příjmení]. Z jeho záznamu vyplývá, že žalovaný popsal událost z [datum] policistovi obdobně jako ve své výpovědi v tomto soudním řízení, jedná se o stručnější popis pouze základu v tom směru, že otec matku zfackoval v pokoji, kde spal, protože ho udeřila do ruky. Spis obsahuje i úřední záznam o podaném vysvětlení žalobcem též formou úředního záznamu sepsaného a podepsaného policistou, z něhož vyplývá, že tehdy policistovi žalobce incident popisoval v podstatě shodně jako jeho manželka, shodně jako ve své výpovědi v tomto soudním řízení s tím, že manželku vyprovokovalo pohrození vztyčeným ukazováčkem, kdy ho udeřila dlaní přes ruku a on jí vrazil pár facek otevřenou dlaní a následně odešla z pokoje. Oproti své výpovědi v soudním řízení a oproti skutečnostem uváděným v písemném odstoupení od daru, v nichž tvrdil následný fyzický útok ze strany žalovaného, však tehdy [datum] policistovi sdělil, že manželka po odchodu z pokoje vyrozuměla žalovaného, který za ním obratem přišel a seřval ho v tom duchu, co si to k matce dovoluje. Uvedl, že si to od syna nenechal líbit a tak se zhádali. Soud tedy konstatuje značný rozpor v rámci skutečností, které žalobce postupně uváděl ohledně vývoje celého incidentu z [datum] v rámci účasti žalovaného vůči němu, vůbec před policejním orgánem neuváděl, že by byl nějakým způsobem fyzicky žalovaným napaden, ač již v té době v dopise z [datum] takové skutečnosti uváděl. Tento rozpor nedokázal dle názoru soudu dostatečně a hodnověrně žalobce soudu vysvětlit, pouze uvedl, že byl při výpovědi před policejním orgánem pod vlivem alkoholu, nenapadlo ho o tom mluvit, policie se ho na to neptala, nedovedl vysvětlit, proč hovořil o pouze verbálním kontaktu mezi ním a žalovaným, myslel si, že to„ nějak vyšumí“. Ve věci vyslechnutý policista, který úřední záznam s žalobcem a žalovaným sepsal, uvedl, že si na událost přesně nepamatuje, do záznamů zanesl pouze to, co mu bylo sděleno, v rámci své výpovědi vyloučil, že by úřední záznamy obsahovaly uvedení skutečností, které by neodpovídaly tomu, co bylo vyslýchanými osobami sděleno. I když žalobci bylo na místě při podání vysvětlení naměřeno 2,55 promile alkoholu v krvi, vyjádřil se policista v tom směru, že i když si na případ s odstupem času nepamatuje, zanesl do úředního záznamu skutečnosti, které mu žalobce uvedl, obecně vzato pokud osoba navyklá pravidelnému pití alkoholu normálně komunikuje a spolupracuje, tak na základě její výpovědi úřední záznam provede. Policejní orgán oznámil přestupek [stát. instituce] s tím, že se jednalo o věc přestupku podezřelých žalobce, žalovaného i [jméno] [příjmení], který se týkal toho, že byli podezřelý tím, že přinejmenším od května 2019 do [datum] v [obec] v [ulice] ulici [adresa] v rodinném domě dochází vždy po požití alkoholu mezi nimi k vzájemnému vulgárnímu napadání a hádkám, kdy toto jednání vyvrcholilo [datum] ve večerních hodinách po opětovné hádce ve fyzické napadení tak, že [jméno] [příjmení] dala nejméně jednu facku otevřenou dlaní žalobci a ten jí toto vrátil několika fackami (nejméně 10) otevřenou dlaní, vše do oblasti hlavy, čímž se vzájemně dopustili přestupku proti občanskému soužití, nikdo z nich lékařské vyšetření nevyhledal. Oznámení o přestupku, kterého se měla 6 5 C 113/2020 dopustit [jméno] [příjmení] a žalovaný, bylo odloženo usneseními [stát. instituce] z [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], neboť postižená osoba nedala souhlas k zahájení řízení v této věci, pokud se jedná o žalobce, bylo usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], řízení ohledně spáchání přestupku, kterého se měl dopustit, zastaveno, když přestupkový orgán konstatoval na základě provedeného dokazování, že v rodině [příjmení] jsou rodinné rozpory, nikdo jiný konfliktu přítomen nebyl, intenzita jednání nebyla nijak přestupková. Není pochybností, že k fyzickému kontaktu mezi žalobcem a jeho manželkou došlo, ale až poté, co jej ona napadla, ze strany obviněného se tedy jednalo o nutnou obranu. Z odůvodnění usnesení pak vyplývá, že žalobce [datum] doložil přestupkovému orgánu písemné stanovisko k přestupkové věci, ve kterém poprvé v přestupkovém řízení uvedl, že dne [datum] poté co manželka utekla z pokoje a zavolala syna [jméno], ten vběhl do pokoje a s nadávkami jej v posteli zaklel v ramenou, vyhrožoval mu, ale od dalšího útoku jej odradila manželka. Nepopírá, že byl v následné době hospitalizován v protialkoholní léčebně, kde dobrovolně podstoupil protialkoholní léčbu. Soud tedy konstatuje, že pokud všichni tři účastníci incidentu z [datum] necelý měsíc po události popisovali vývoj incidentu, popisovali jej v základní shodě, jako jej nyní popisuje žalovaný a jeho matka, žalobce před policejním orgánem o žádném fyzickém kontaktu mezi ním a žalovaným nevypovídal, aniž by k tomu měl jakýkoliv důvod.

8. Na shora uvedeném nic nemění ani výpovědi vyslechnutých svědků, kteří přímými účastníky incidentu z [datum] nebyli. Žalobce ve své výpovědi uvádí, že následující den [datum] dopoledne jel k synovi [jméno], kterému v jeho bydlišti vše sdělil, odpoledne pak volal i synovi [jméno], kterého pak i následně za několik dní navštívil, vše řekl i své sestře, která k němu do bydliště den po incidentu přišla na návštěvu. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] i jeho manželka [jméno] [příjmení] ve svých výpovědích potvrzují, že druhý den [datum] v brzkých ranních hodinách je žalobce navštívil a sdělil jim okolnosti fyzického napadení žalovaným, když oba hovoří o napadení manželky žalobce žalobcem fackami, svědek [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] hovoří o následném klečení na rukou a ramenou žalobce žalovaným a vyhrožováním mu vymlácením zubů v přítomnosti manželky žalobce, svědkyně [jméno] [příjmení] hovoří o zakleknutí žalobce žalovaným, až nemohl dýchat a hýbat se. Sestra žalobce [jméno] [příjmení] ve své výpovědi též potvrdila, že jí žalobce někdy v červnu před datem [datum] odpoledne mezi 13:00 až 14:00 hod. při návštěvě o incidentu řekl, oproti žalobci a svědkům [jméno] a [jméno] [příjmení] však uvádí, že žalovaný měl na žalobce skočit v ložnici, měl mu zakleknout ruce, nadávat mu, že mu vyrazí zuby a manželka měla žalovanému v tom pomáhat, oba ho měli mlátit. Popisuje tedy událost poněkud rozdílně s vyšší účastí manželky žalobce na fyzickém napadení žalobce. Tato svědkyně navíc uvádí, že tehdy při návštěvě byl doma žalobce sám s tím, že jeho manželka je s žalovaným na návštěvě u syna [jméno], kam jej s sebou nevzali. To však ve své výpovědi svědek [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] nepotvrzuje, dle jeho výpovědi jej matka s žalovaným druhý den po incidentu nenavštívili, jejich návštěva proběhla až později, když v mezidobí mezi datem svátku matky a tou návštěvou mu matka osobně nebo telefonicky říkala, že jí měl otec zmlátit, nechtěl se s ní však o tom stejně jako při následné návštěvě bavit. Podle jeho názoru soužití žalobce, jeho manželky a žalovaného provází dlouhou dobu požívání alkoholu, ten se pil v době, kdy s nimi bydlel každodenně, pil se i při návštěvách a vše pokračovalo až do doby, co byl žalobce v roce 2020 hospitalizován v nemocnici, domnívá se, že všichni tři jsou na alkoholu závislí. Ve své výpovědi nepotvrdil, že by mu žalobce o incidentu následující den po něm telefonoval, s žalobcem o incidentu hovořil až asi měsíc po něm, kdy jej žalobce osobně navštívil a kdy mu tehdy řekl, že měl ležet v posteli, matka na něho měla zvednout ukazováček, měla otce chytnout za ruku, ten jí měl proplesknout, následně si měla jít stěžovat za žalovaným, který měl za otcem přijít a říct mu, že mu dá přes hubu. Ve své výpovědi se tento svědek nezmiňuje o tom, že by mu žalobce sděloval fyzické násilí žalovaného vůči žalobci. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] [příjmení] [příjmení] ve shodě s druhem uvedla, 7 5 C 113/2020 že návštěva manželky žalobce a žalovaného proběhla u ní až pár dní po incidentu, též nechtěla od manželky žalobce o celé věci nic slyšet, potvrdila, že žalobce přijel až za týden či 14 dní poté k nim na návštěvu a jí osobně v rámci popisu incidentu uvedl, že jej měl žalovaný atakovat.

9. Soud tedy na základě shora uvedeného konstatuje, že mezi výpověďmi žalobce a svědků je řada rozporů ohledně toho kdy, kdo a koho navštívil, co bylo ohledně incidentu žalobcem sděleno a jak byl incident zejména ohledně účasti žalovaného na něm popisován. Jak již bylo shora uvedeno, vyslechnutí svědci nevypovídají o své účasti na incidentu, pouze sdělují, co a kým jim bylo sděleno, s ohledem na rozpory v jejich výpovědích dle názoru soudu nelze konstatovat, že by tyto výpovědi či některé z nich přímo potvrzovaly výpověď žalobce či naopak vyvracely výpovědi žalovaného a jeho matky ohledně fyzického napadení žalobce žalovaným, jedná se v některých případech o vzájemně rozporuplná tvrzení, která nic nemění na tom, že výpověďˇ žalovaného je potvrzována výpovědí jeho matky, která jediná společně s žalobcem a žalovaným byla incidentu účastna, stejným způsobem sdělili skutečnosti ohledně incidentu následně policejnímu orgánu, kde žalobce aniž by k tomu měl důvod vůbec fyzické napadení žalovaným nepopisoval; s ohledem na datum vyhotovení odstoupení od smlouvy, kde toto napadení popsal, si musel být v době podání vysvětlení u policejního orgánu takové skutečnosti vědom a jeho vysvětlení, že si myslel, že„ to nějak vyšumí“ nekoresponduje s jeho postupem v rámci písemného odstoupení od smlouvy a podání žaloby. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospívá k závěru o nevěrohodnosti tvrzení žalobce o účasti žalovaného na incidentu z [datum], dospívá k závěru, že výpovědí žalovaného a jeho matky je naopak prokázáno, že k žalobcem popisovanému napadení žalobce žalovaným nedošlo. Proto nejsou dány důvody pro postup žalobce vůči žalovanému dle § 2072 odst. 1 o.z., tedy odstoupení od darovací smlouvy. V ostatních žalobcem popisovaných důvodech se odkazuje na 5. odstavec odůvodnění tohoto rozsudku, tedy na to, že se buď jedná o důvody neuvedené v odstoupení od darovací smlouvy nebo o neurčité důvody. Soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítnul.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se z odměny za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, 3 x účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], když jedno z těchto jednání obnáší tři úkony a jedno dva úkony) po [částka] dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze adv. tarif), náhrady za promeškaný čas v souvislosti s jednáním z [datum], které bylo odročeno bez projednání věci v rozsahu poloviny odměny, tedy [částka] dle § 14 odst. 2 adv. tarifu, devíti paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 adv. tarifu, náhrady za promeškaný čas za cestu ke shora uvedeným čtyřem jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 8 půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod dle §14 odst. 1, 4 adv. tarifu, náhrady jízdného k těmto jednáním automobilem o průměrné spotřebě 8,6 l motorové nafty [číslo] km a ujetí celkem 40 km ke každému z jednání, při jízdě v roce 2020 se jedná dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. o náhradu ve výši [částka] (základní náhrada [částka] při sazbě 4,20 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot [částka] při ceně nafty [částka]), při jízdě v roce 2021 se jedná dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. o náhradu ve výši [částka] (základní náhrada [částka] při sazbě 4,40 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot [částka] při ceně nafty [částka]), celkem tedy náhrady jízdného [částka] a ze součtu shora uvedených náhrad z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení [částka] 381, [částka] a soud uložil žalobci povinnost tyto náklady řízení žalovanému zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce. 8 5 C 113/2020