5 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 813 942 Kč s příslušenstvím prvému žalobci, částky 813 942 Kč s příslušenstvím druhému žalobci, částky 325 576 Kč s příslušenstvím třetí žalobkyni

I. Žaloba prvého žalobce, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit prvému žalobci částku ve výši 734 809 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 734 809 Kč od 12.5.2022 do zaplacení, se zamítá.2 5 C 125/2022

II. Žaloba druhého žalobce, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit druhému žalobci částku ve výši 813 942 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 813 942 Kč od 12.5.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba třetí žalobkyně, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit třetí žalobkyni částku ve výši 325 576 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 325 576 Kč od 12.5.2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 363 142,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobci podali dne 30.5.2022 u zdejšího soudu žalobu a domáhali se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit prvému žalobci částku 813 942 Kč, druhému žalobci částku 813 942 Kč, třetí žalobkyni částku , hodnota, 576 Kč, vše s 11,75% úrokem z prodlení ročně z žalovaných částek od 12.5.2022 do zaplacení. V žalobě uvedli, že účastníci byli do 20.4.2022 podílovými spoluvlastníky pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, a pozemku parc.č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , prvý žalobce co do ideálních 5/18, druhý žalobce co do ideální 1/9, třetí žalobkyně co do ideální 1/9, žalovaná co do ideální 1/3, zbývající ideální 1/6 nemovitostí vlastnil , jméno FO, . Žalovaná se od 20.4.2022 stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Žalovaná v době trvání spoluvlastnictví účastníků pronajímala předmětné nemovitosti třetím osobám bez souhlasu žalobců, činila tak prostřednictvím jejího otce , jméno FO, jakožto jejího zástupce, někteří nájemci či uživatelé nemovitostí byli též hlášeni na adrese nemovitosti k trvalému pobytu bez souhlasu žalobců, jakýkoliv příjem z tohoto pronajímání nemovitostí žalovaná odmítla přiznat či rozdělit odpovídajícím způsobem mezi ostatní spoluvlastníky. Žalobci se domáhají vůči žalované vydání tímto způsobem žalobkyni vzniklého bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo v období od 30.5.2019 do 30.5.2022. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení vychází žalobci z celkové podlahové plochy rodinného domu 1050 m2, vychází z výše obvyklého nájemného, za tyto poslední tři roky před podáním žaloby se jedná v případě rodinného domu o 2 777 250 Kč, v případě pozemků o 152 940 Kč, tedy celkem 2 930 190 Kč, z čehož částka 1 953 460 Kč jako dvě třetiny uvedené částky je předmětem nároku žalobců vůči žalované, v případě prvého žalobce se jedná o 5/18, druhého žalobce 1/9 a třetí žalobkyně 1/9. Druhý žalobce se zbývajícím spoluvlastníkem , jméno FO, jako původním vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/6 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, dle které byl druhému žalobci postoupen jeho nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 488 366 Kč, čímž celkový nárok druhého žalobce činí uvedenou částku 813 942 Kč. Dále žalobci v žalobě poukázali na to, že žalovaná či její otec od roku 2017 zjevně dlouhodobě úmyslně znehodnocovali předmětné nemovitosti navážením stavebního odpadu ze stavby ve vlastnictví otce žalované, částka získaná v dražbě nemovitostí ani zdaleka neodpovídá ceně jakou by měly nemovitosti v původním stavu před tímto znehodnocováním, nároky s tím spojené na náhradu ušlého zisku, náhradu způsobené újmy ze znehodnocení nemovitostí však žalobci touto žalobou neuplatňují, takového nároku se budou domáhat samostatně.

2. V průběhu řízení vzal prvý žalobce žalobu ohledně jeho nároku částečně zpět co do částky 79 133 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mu nárok svědčí až od 9.9.2019, bere tedy částečně zpět žalobu o částku představující bezdůvodné obohacení za období od 30.5.2019 do 9.9.2019.3 5 C 125/2022V tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 13.3.2023, č.j. 5 C 125/2022-312.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech nabyla na základě kupní smlouvy z 22.3.2017 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k datu 24.3.2017, v té době byli již spoluvlastníky druhý žalobce, třetí žalobkyně a , jméno FO, , následně na základě kupní smlouvy nabyl svůj spoluvlastnický podíl 14.10.2020 i prvý žalobce. K datu, kdy se stala spoluvlastnicí nemovitostí žalovaná, byl vypracován znalcem , jméno FO, znalecký posudek, který stanovil cenu nemovitostí na 3 992 850 Kč s poukazem na nedobrý technický stav budovy č.p. , hodnota, , s poukazem na skutečnost, že je ve velmi špatném stavu, zatéká do něho, je volně přístupný, chybí či jsou zdevastované zařizovací předměty, izolace je nefunkční apod.. Žalobci v rámci svého nároku při stanovení obvyklého nájemného tyto skutečnosti nijak nezohledňují, jedná se o jejich neprokazatelné obecné výpočty. Žalovaná předmětné nemovitosti třetím osobám nepronajímala, od žádných nájemců neinkasovala finanční plnění, žalobcům neznepřístupnila a nezamezila přístup do nemovitosti, nijak je v jejich užívání neomezovala, z její strany nedošlo k žádnému znehodnocování nemovitostí. Žalobci po celou dobu trvání jejich spoluvlastnického vztahu k nemovitostem nikdy ničím nepřispěli ke zlepšení technického stavu nemovitostí, neměli nikdy zájem o rekonstrukci či modernizaci, aby tento objekt mohl být pronajímán.

4. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , jsou zde zapsané nemovitosti, tedy pozemek parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, na pozemku stojící a pozemek parc.č. , hodnota, , vedeny jako výlučné vlastnictví žalované na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 11.4.2022 s právními účinky zápisu k datu 20.4.2022. Před vznikem tohoto výlučného vlastnického práva žalované byly nemovitosti vedeny v podílovém spoluvlastnictví, u prvého žalobce se jednalo o ideálních 5/18, u druhého žalobce o ideální 1/9, u třetí žalobkyně o ideální 1/9, u žalované o ideální 1/3, dalším spoluvlastníkem ideální 1/6 byl , jméno FO, . V případě druhého žalobce a třetí žalobkyně vzniklo jejich vlastnické právo k datu 14.9.2016 na základě dědického rozhodnutí, v případě , jméno FO, vzniklo k datu 21.10.2016 na základě dědického rozhodnutí, v případě žalované k datu 24.3.2017 na základě kupní smlouvy z 22.3.2017 a v případě prvého žalobce k datu 14.10.2020 na základě darovací smlouvy z 13.10.2020. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce , jméno FO, podal proti ostatním spoluvlastníkům jako žalovaným u tamního soudu dne 1.2.2021 žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tvrzením, že žádný ze spoluvlastníků v domě nebydlí, nemovitosti by měla využívat pouze žalovaná , jméno FO, (nyní , jméno FO, ), resp. její otec , jméno FO, , který je bez souhlasu ostatních spoluvlastníků pronajímá, žádný ze spoluvlastníků nemá k nemovitostem bližší vztah, není schopen se dohodnout se spoluvlastníky na společném prodeji, neboť takovémuto postupu brání spoluvlastnice , jméno FO, , nikdo ze spoluvlastníků nemá zájem o odkup všech ostatních podílů. Rozsudkem uvedeného soudu ze dne 3.6.2021, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 3.7.2021, bylo podílové spoluvlastnictví k nemovitostem zrušeno, byl nařízen jejich prodej s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů. Současně soud zjistil, že mezi , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, jako spoluvlastníky pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , hodnota, na pozemku stojící, jako žalobci a všemi spoluvlastníky domu č.p. , hodnota, jako žalovanými, byl veden u Okresního soudu v , adresa, spor o zřízení věcného břemene pod sp.zn. , spisová značka, , kdy se uvedení žalobci domáhali zřízení služebnosti stezky a cesty po pozemcích uvedených žalovaných v jejich prospěch jako vlastníků sousedních nemovitostí, řízení bylo v roce 2022 zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Důvodem podání žaloby bylo užívání pozemku parc.č.st. , hodnota, a pozemku parc.č. , hodnota, ze strany žalobců bez jakéhokoliv omezení na4 5 C 125/2022základě ústní dohody, skutečnost, že bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a v budoucnu dojde k prodeji spoluvlastnických podílů žalovaných, kteří, kromě , jméno FO, , se nevyjádřili k požadavku žalobců ohledně zřízení věcného břemene.

5. Žalobci v žalobě uvádí, že svůj nárok opírají o skutečnost, že v období tří let před podáním žaloby žalovaná jako podílová spoluvlastnice ideální1/3 shora uvedených nemovitostí tyto bez souhlasu žalobců pronajímala třetím osobám, a to prostřednictvím jejího otce , jméno FO, , když někteří nájemci či uživatelé nemovitostí byli též hlášeni na adrese nemovitosti k trvalému pobytu bez souhlasu žalobců, jakýkoliv příjem z tohoto pronajímání nemovitostí žalovaná odmítla přiznat či rozdělit odpovídajícím způsobem mezi ostatní spoluvlastníky. Pokud soud ve věcí vyslechl žalobce, jedná se z jejich strany o dosti neurčité výpovědi v tom směru, kdo a v jakém konkrétním období v domě čp. , hodnota, v , adresa, bydlel, kdo vůbec bydlení takovým třetím osobám poskytoval. Z výpovědi prvého žalobce vyplývá, že spoluvlastnické vtahy k nemovitostem byly založeny po úmrtí vlastníka , jméno FO, v roce 2015, spoluvlastníci se o nemovitosti nestarali, sháněli kupce, v roce 2016 či 2017 se odstěhovala v bytě v domě bydlící dcera pana , jméno FO, , který zastupoval jednoho ze spoluvlastníků, ten jediný měl od domu klíče, v březnu 2017 koupila tento podíl žalovaná, kterou spoluvlastníci neznali a v květnu či červnu 2017 se po domě začal pohybovat její otec pan , jméno FO, s tím, že jeho dcera koupila třetinu domu a zastupuje jí. , jméno FO, měl klíče od pana , jméno FO, , stejně jako , jméno FO, pak následně umožňoval prohlídky nemovitosti, když spoluvlastníci hledali zájemce o koupi. V přízemí od léta 2017 maximálně do léta 2019 bydlela žalovaná se svým přítelem v bytě po , jméno FO, , poté začal být byt pronajímán nějakým mužům až do léta 2021, v domě registroval různé lidi, kteří museli v nemovitosti bydlet, ve sklepě snad bydlel bezdomovec, lidé bydleli v prvém i druhém nadzemním podlaží, hovořil s ženou romské národnosti, která mu říkala, že po ní chce , jméno FO, 13 000 Kč měsíčně, registroval, že v domě se střídaly různé osoby, nemůže však říci přesně o koho konkrétního se jednalo, od kdy do kdy tam kdo bydlel, zjistil však, že některé osoby byly v domě i hlášeny k trvalému pobytu. , jméno FO, bránil prodeji nemovitosti, na oko sice zájemce o koupi domem provedl, ale jinak chtěl nemovitost koupit hlavně on, ovšem za cenu nižší, než spoluvlastníci požadovali, a právě z toho důvodu bylo zahájeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, následně došlo k veřejné dražbě, znalec nemovitosti ocenil na 8 000 000 Kč, nemovitosti koupila žalovaná. Po celou dobu od léta 2017 měl klíče pouze , jméno FO, , klíče spoluvlastníkům přes jejich výzvy nedal, požadoval ať si dají svůj zámek, což jim přišlo nelogické, na druhé straně však vždy , jméno FO, zájemcům vstup umožnil, jediný problém byl až při ohledání znalcem před veřejnou dražbou. Do domu byl hlavní a boční vchod, boční vchod sloužil ke vstupu do přízemního bytu. Nedokáže posoudit, zda velikost bytu odpovídá jedné třetině spoluvlastnického podílu žalované.

6. Ani z výpovědí druhého žalobce a třetí žalobkyně nevyplývají zcela určité skutečnosti ohledně toho kdo konkrétní a kdy v nemovitosti bydlel. Z výpovědi druhého žalobce vyplývá, že po skončení dědictví byl v domě jednou v roce 2016, kdy tam ještě bydlela v bytě dcera , jméno FO, , nemovitost následně nesledoval, protože bydlí v , adresa, , navštívil jí až v roce 2020 či 2021 v souvislosti s prohlídkou s pracovníky realitní kanceláře, kdy dům za žádost prvého žalobce otevřel , jméno FO, , který měl od nemovitosti klíče, byt, kde bydlela dříve , jméno FO, byl uzamčen, , jméno FO, jej odmítl otevřít, od prvého žalobce se tehdy dozvěděl, že v něm má bydlet žalovaná, v přízemí byly dvě nebo tři další místnosti, jednu otevřel Rom, v prvém patře také jednu místnost otevřela nějaká paní, neví, zda v místnosti byli sami či tam bylo lidí více, další místnosti neotevírali, , jméno FO, uváděl, že od nich nemá klíče. Stejně jako ostatní spoluvlastníci věděl, že koupě třetiny domu byla na žalovanou jen psaná, fakticky tuto třetinu koupil její otec , jméno FO, , který říkal při prohlídce, že dceru zastupuje, choval se jako by mu nemovitost patřila, požadoval odkoupení podílů od spoluvlastníků. Jasně řekl, že klíče od nemovitosti ostatním nedá a o lidech, kteří se v domě nacházeli se odmítal bavit s tím, že je to jeho věc. I z výpovědi třetí žalobkyně5 5 C 125/2022vyplývá, že se byla v domě po skončení dědictví dvakrát při stejných příležitostech jako druhý žalobce, potvrdila že druhou prohlídku umožnil , jméno FO, , který měl od domu klíče, při této prohlídce registrovala v bytě v přízemí, že se tam někdo pohybuje, asi tam někdo bydlel, ale neví kdo, ostatní části domu si detailně neprohlížela, neregistrovala, že by v dalších částech domu někdo bydlel.

7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že tato v roce 2017 osobně se spoluvlastníky nejednala, koupi jí tehdy po návratu z , adresa, doporučil její otec, protože chtěla nějakým způsobem investovat vydělané peníze, v roce 2017 v domě i po dobu půl roku s přítelem přespávala, byl to však takový dům hrůzy, kde byl „bordel“, objevovali se tam bezdomovci, feťáci, uzpůsobila si k bydlení tři místnosti, které dřív sloužily jako byt, investovala do tohoto asi 10 000 Kč včetně připojení vody, instalace použitého kotle, v dubnu 2018 přítel dostavěl dům a odstěhovali se do , adresa, . Ten byt byl poté uzamčený a klíče měla celou dobu u sebe, žádný ze spoluvlastníků nevznesl požadavek ohledně tohoto bytu, umožnila by byt užívat, klidně se tam bydlet mohlo, ale ostatní spoluvlastníci v tomto směru nijak nereagovali. Po celou dobu se snažila s manželem dům vyklízet, pomáhali s tím brigádníci, které měl však na starosti její otec, který je též platil, v domě kromě ní nikdo nebydlel a nebydlel tam nikdo ani později, s nikým nájemní smlouvy neuzavírala. Vyklízení nepořádku probíhalo asi dva roky v letech 2017 až 2019, pak již byla nemovitost v lepším stavu, ostatní spoluvlastníci s vyklízením nepořádku nijak nepomáhali, předpokládá, že se o nemovitost zajímali a chodili se tam dívat. Ona měla klíče od hlavních dveří a od bytu od původního majitele a předpokládá, že takové klíče měli i ostatní spoluvlastníci, zámek neměnila. Dalším vchodem byl zadní vchod, který byl uzamčený a klíče neměla. Brigádníky, kteří nemovitost vyklízeli v letech 2017 až 2019, zajišťoval její otec, mohlo se jednat o 5 až 6 lidí, jednalo se o Romy včetně žen, občas kvůli práci uvnitř přespávali na matraci ve dvou místnostech v patře, ale bylo to pouze kvůli tomu, aby mohli druhý den zase pracovat, jí nic neplatili, zda něco platili jejímu otci neví. Neví, zda tito brigádníci pracovali i jinde, např. u jejího otce.

8. Otec žalované , jméno FO, byl vyslechnut jako svědek, uvedl vlastní dům vedle domu č.p. , hodnota, , dům č.p. , hodnota, byl zanedbaný, okolo byl nepořádek, navedl žalovanou v roce 2017 do koupě podílu, protože měl o nemovitost jako vlastník sousedního domu zájem, pro dceru to byla možnost investice a on počítal, že bude mít zajištěn přístup k svému domu. Sám o nemovitost měl zájem, ale se spoluvlastníky se nedohodl na ceně. Když podíl koupila dcera, tak v dalším období začali dům vyklízet, dům byl plný nepořádku, protože předchozí vlastník hromadil různé věci, vyvezlo se snad 30 malých nákladních automobilů do sběrného dvora, s vyklízením pomáhali různí známí, brigádníci, kterým platil on hotově. Tito brigádníci tam s jeho souhlasem i občas přespali, potřeboval i někoho, kdo tam v zimě i topil, proto takovému brigádníku umožňoval i přespávat, ale vždy pouze za účelem brigády, nikdy tam nikdo přímo nebydlel. V zadní části domu je byt, kde se dříve bydlelo, žalovaná tam asi rok bydlela a pro ty účely se byt opravil, žalovaná platila elektřinu. Nikdy tam však nikdo nebydlel za účelem nějakého dlouhodobého bydlení, nikdy od nikoho, stejně jako dcera, nebral za bydlení žádné peníze, vždy to byli pouze brigádníci na vyklizování věcí či topení. Do domu byly čtyři vstupy, dům byl neustále otevřený, když umístil zámek, tak ho někdo urazil, a to je do současné doby, zabezpečena byla pouze ta část, kde bydlela dcera. Ta se odstěhovala na konci roku 2018, po ní tam již nikdo nebydlel. Spoluvlastníci věděli, že dům ohledně nepořádku vyklízí, slíbili mu, že mu za toto vyklizení při prodeji domu zaplatí, což se do současné doby nestalo, přístup do nemovitosti jim umožňoval zejména když chtěli kvůli nějakému zájemci provést prohlídku. Vchodové dveře byly otevřené, zámek neustále někdo urážel, říkal ostatním, ať si tam dají svůj zámek a dají mu klíče, což odmítli. Z důvodu vyklizování měl uvnitř místnost, kde měl složené nářadí, tu měl uzamčenou na visací zámek, uzamčen byl byt v přízemí a ostatek byl volně přístupný. Vše vždy vyřizoval on, žalovaná jako jeho dcera s ostatními spoluvlastníky nikdy nejednala. Nikdy s nikým žádné nájemní smlouvy neuzavíral, žádné peníze za bydlení neinkasoval, pokud se jedná o rodiny , jméno FO, , , jméno FO, a6 5 C 125/2022, jméno FO, , tak mu říká něco pouze , jméno FO, jako jeden z brigádníků, kteří tam mohli občas přespat kvůli práci, ví o něm, že někdy i nastala situace, kdy si přivedl další lidi včetně dětí, on mu řekl, že tam může spát jenom on, zbývající odešli, ale pak za ním stejně přišli zpátky. Nesjednával s nimi žádnou možnost bydlení.

9. Účastníky byla předložena fotodokumentace stavu domu čp. , hodnota, a jejího bezprostředního okolí, z fotodokumentace od žalované z doby vzniku jejího spoluvlastnictví dokumentující je patrné zejména množství věcí a různého nepořádku uvnitř domu, který dle jejich tvrzení bylo nutno vyklízet. Jedná se o situaci, která dle názoru soudu svědčí o tom, že dokumentované části domu čp. , hodnota, byly zahlceny různými věcmi, nepořádkem, že takováto situace svědčí o tom, že nemovitost byla v těchto částech zanedbaná, nebylo o ní pečováno, takovýto neutěšený stav panoval ohledně nepořádku i v okolí domu.

10. Ze zprávy , právnická osoba, , soud zjistil, že na adrese , adresa, , hodnota, byly v minulosti hlášeny k trvalému pobytu osoby, z jejichž příjmení vyplývá, že se jedná o tři různě početné rodiny, v období od 10.10.2017 do 15.6.2020 se jednalo o , jméno FO, a , jméno FO, , v období od 12.4.2019 do 5.1.2022 o , jméno FO, , v době od 24.1.2018 do 27.11.2018 o , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , v době od 24.1.2018 do 26.7.2021 o , jméno FO, a v době od 24.1.2018 do 3.12.2018 o , jméno FO, mladší. Všichni byli přihlášeni na základě nájemních smluv uzavřených s , jméno FO, , tyto nájemní smlouvy tyto rodiny předložily pouze k nahlédnutí, nájemní smlouvy se nearchivují, ze záznamů úřadu vyplývá, že , jméno FO, předložili nájemní smlouvu z 1.8.2017, , jméno FO, z 1.3.2019 a , jméno FO, z 1.1.2018. Jejich trvalý pobyt byl ukončen na základě přihlášení se k novému trvalému pobytu na jiné ohlašovně. Ze zprávy , právnická osoba, , , adresa, , soud zjistil, že z těchto osob čerpala příspěvek na bydlení pouze v lednu 2018 , jméno FO, .

11. U , právnická osoba, bylo vedeno pod č.j. , spisová značka, , podezřelý výraz, řízení pro , podezřelý výraz, , ze kterého byla prověřována žalovaná, bylo prošetřováno, zda se ho nedopustila tím, že jako majitelka jedné třetiny domu č.p. , hodnota, a souvisejících pozemků v , adresa, bez vědomí a souhlasu dalších spolumajitelů nejméně od dubna 2017 do 20.4.2022 uzavřela nezjištěné množství nájemních smluv na pronájem nemovitosti, na základě kterých bylo nájemcům zřízeno nájemní právo a trvalé bydliště, kdy finanční příjem plynoucí z pronajímání odpovídajícím způsobem nerozdělila mezi ostatní spoluvlastníky, ale ponechala si jej pro svou potřebu. V rámci tohoto řízení byly policejním orgánem opatřeny nájemní smlouvy, vyslechnuty osoby v domě č.p. , hodnota, hlášené v minulosti k pobytu, bylo vypracováno odborné vyjádření z oboru rukopísmo ohledně podpisů na nájemních smlouvách. Listiny tohoto charakteru byly soudu v průběhu uvedeného , podezřelý výraz, , které bylo nepravomocně odloženo, poskytnuty, účastníci souhlasili s tím, že osoby, ohledně jejichž sdělení byly soudu poskytnuty úřední záznamy o podaném vysvětlení, nebyly již v této věci přímo jako svědci vyslýchány a bylo vycházeno z jimi podaných vysvětlení. Tato vysvětlení podali vysvětlení někteří příslušníci shora uvedených rodin. Z vysvětlení , jméno FO, (jmenovanou podepsané) vyplývá, že na uvedené adrese fakticky bydlela od 1.3.2019 do března 2020, kdy se odstěhovala, žalovanou nezná, vše ohledně bydlení domlouvala s , jméno FO, , kterému také za bydlení v domě platila finanční částky, zaplatila mu nejprve v roce 2019 před nastěhováním poplatek 14 000 Kč, následně mu platila nájemné 6 000 Kč měsíčně, byla s , jméno FO, domluvena, že v domě bude pomáhat s různými pracemi, údržbou kolem domu a za tyto práce jí , jméno FO, nebude platit, ale odměnu jí odečte od nájemného, pomáhala různě s úklidem, vyklizením domu, stavebními pracemi, úklidem okolo domu, vždy jak jí , jméno FO, zaúkoloval, nájemné mu platila do září 2019, následně do března 2020 již nájemné neplatila, protože jí bylo započítáváno na odměnu za vykonanou práci, takto na nájemném od března 20197 5 C 125/2022do září 2019 zaplatila celkem 28 800 Kč, celé nájemné zaplatila vlastně pouze v březnu 2019, v následných měsících platila menší částky 2 000 Kč až 5 000 Kč podle množství vykonané práce pro , jméno FO, . Pamatuje si, že v té době v domě bydleli i jiní lidé, mohlo se jednat o dalších 7 osob, z toho dvě děti. Odstěhovala se v březnu 2020 i se synem, sice byla v domě hlášena i nadále, ale fakticky v něm od té doby nebydlela. Její syn , jméno FO, ve svém vysvětlení (jmenovaným podepsané) potvrdil, že na této adrese s matkou bydlel, ovšem vše okolo bydlení vyřizovala jeho matka, on s nikým nejednal. Z vysvětlení , jméno FO, vyplývá, že v domě č.p. , hodnota, bydlela, vše ohledně bydlení však domlouval její manžel, který platil nájemné okolo 21 000 Kč měsíčně, ovšem nepamatuje si již kdy a po jakou dobu v domě bydleli, neví ani kdo byl majitelem domu, bydlení řešil manžel s , jméno FO, , který asi majitelem byl, žalovanou nezná, nevěděla, že byla dříve spolumajitelkou domu, nějakou nájemní smlouvu asi podepisovala, ovšem vše zařizoval manžel, který již zemřel. Z podaného vysvětlení její dcery , jméno FO, pak vyplývá, že bydlení v domě , hodnota, v , adresa, zajištoval její otec s , jméno FO, , se kterým se znal, ona ohledně bydlení nic neřešila, neví, kdy v domě vůbec bydleli, protože se často stěhují, žalovanou nezná a ví, že její otec se s , jméno FO, znal, a i pro něho něco dělal. Dále podala ve věci vysvětlení , jméno FO, , která potvrdila, že společně s manželem se na adresu , adresa, , hodnota, nastěhovali před Vánocemi v prosinci 2017 a bydleli zde do srpna 2018, bydlení na této adrese domluvil její dnes již zemřelý manžel s , jméno FO, , s kterým se znal, v hotovosti platili , jméno FO, nájemné 8 000 Kč, ví, že , jméno FO, vyhotovil i nájemní smlouvu, kterou ona podepsala, pamatuje si, že ve smlouvě byla jako pronajímatelka uvedena , jméno FO, , smlouvu však podepsal přímo před ní , jméno FO, , na tuto nájemní smlouvu se snažila v lednu 2018 i dojednat na úřadu práce příspěvek na bydlení, bylo však požadováno potvrzení o zaplacení nájemného a to jí , jméno FO, nedal. Za dobu bydlení , jméno FO, i nájemné zvýšil na 10 000 Kč měsíčně, celkem za dobu bydlení mu zaplatili 88 000 Kč, v té době v tom domě nikdo jiný nebydlel a následně se do tohoto domu s manželem nastěhovala ještě v červnu 2022, opět toto bydlení domluvil její manžel s , jméno FO, za nájemné 14 000 Kč měsíčně, bydleli na této adrese do března 2023. Žalovanou nezná, nikdy s ní nejednala.12. , adresa, soudu poskytl pouze nájemní smlouvu, kterou měli jako nájemci uzavřenou , jméno FO, a , právnická osoba, , z ní vyplývá, že jako pronajímatel je v ní uvedena , jméno FO, , tedy žalovaná, jako předmět nájmu je uveden byt v I. podlaží v domě č.p. , hodnota, v , adresa, sestávající se z tří pokojů, kuchyně a příslušenství s tím, že nájem je sjednáván na dobu od 1.8.2017 do 31.10.2017 za úplatu 20 000 Kč měsíčně se zálohou na služby spojené s užíváním bytu 5 000 Kč a z této nájemní smlouvy vyplývá, že v části označení předmětu nájmu je uvedeno prohlášení pronajímatele, že vlastní dům č.p. , hodnota, v , adresa, a v rámci označení předmětu nájmu, tedy specifikaci bytu, je opraveno č.p. domu z , hodnota, na , hodnota, a počet pokojů z 2 na 3, smlouva je datována 1.8.2017. Policejní orgán v rámci shora uvedeného , podezřelý výraz, si opatřil další dvě nájemní smlouvy, které soudu poskytl. Jedná se o nájemní smlouvu datovanou 1.7.2022 v níž je jako nájemce uvedena , jméno FO, , jako pronajímatel , jméno FO, , jedná se o nájemní smlouvu, ve které obdobně jako ve smlouvě předchozí je nejprve tentokrát psacím písmem u prohlášení pronajímatele o vlastnictví domu a u specifikace domu, v němž se byt nachází, přepsáno č.p. , hodnota, na č.p. , hodnota, , nájem byl uzavřen na dobu od 1.7.2022 do 31.12.2022 za úplatu 5 000 Kč se zálohou na služby spojené s užíváním bytu 7 000 Kč. Další nájemní smlouvou je nájemní smlouva datovaná 1.3.2019, kde jako nájemci jsou uvedeni , jméno FO, a , jméno FO, , jako pronajímatelka je uvedena , jméno FO, , tedy žalovaná, v nájemní smlouvě je ručně vypsaný předmět nájmu jako byt v domě , adresa, , hodnota, , adresa, , smlouva byla uzavřena na dobu od 1.3.2019 do 29.12.2019 za úplatu 3 000 Kč měsíčně se zálohou za služby spojené s užíváním bytu 3 000 Kč měsíčně. Všechny tyto nájemní smlouvy byly ve shora uvedeném , podezřelý výraz, předmětem odborného zkoumání z oboru expertízy písma, odvětví forenzní analýzy rukopisu ze strany , podezřelý výraz8 5 C 125/2022, podezřelý výraz, , jako znaleckého ústavu, z vypracovaných odborných vyjádření vyplývají závěry, že v případě nájemní smlouvy uzavřené s , jméno FO, , kde je jako pronajímatel uveden , jméno FO, , nelze stanovit, zda podpis znějící na jméno , jméno FO, je jeho pravým podpisem nebo padělkem, že v případě nájemní smlouvy uzavřené s , jméno FO, velmi pravděpodobně není zde nacházející se podpis znějící na jméno , jméno FO, podpisem žalované, stejně tak velmi pravděpodobně není pravým podpisem žalované ani podpis znějící na jméno , jméno FO, na nájemní smlouvě uzavřené se , jméno FO, . Pokud se jedná o rukou psané další části nájemních smluv, vyplývá z odborného vyjádření, že odborným vyjádřením posuzované další rukou psané části uvedených nájemních smluv, vyjma části , jméno FO, + , jméno FO, velmi pravděpodobně napsala jedna a tatáž osoba, nejedná se však o žalovanou ani , jméno FO, , ale velmi pravděpodobně o , jméno FO, .

13. Na základě shora uvedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům. Žalobci v rámci svých skutkových tvrzení v žalobě a v rámci svých výpovědí vychází z toho, že žalovaná měla prostřednictvím svého otce pronajímat dům dalším osobám bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Žalobci neví v jakém konkrétním období v rámci v žalobě vymezeného období tří let před podáním žaloby takoví lidé v domě čp. , hodnota, v , adresa, bydleli a o koho konkrétního se jednalo, z jejich výpovědí vyplývá, že různé osoby zde spatřovali v rámci jejich prohlídek domu v souvislosti z hledáním zájemců o koupi. Pokud v rámci užívání domu žalovanou je i namítáno prvým žalobcem, že zde do léta 2019 měla bydlet v bytě v přízemí i žalovaná, je nutno konstatovat, že v rámci vymezení žalobního nároku se v této souvislosti žalobci na žalované zaplacení nějaké částky nedomáhají, např. v případě, že by užívala větší část domu, než by odpovídalo velikosti jejího spoluvlastnického podílu, v rámci v žalobě vymezeného období by se mohlo jednat maximálně o dobu od 30.5.2019 do léta 2019, tedy maximálně tři měsíce. Jak však tvrdí žalovaná i její otec, došlo k ukončení užívání její osobou již v roce 2018 a pokud, jak uvádí, byl byt uzamčen a klíče měla ona, jednalo se o určitým způsobem realizaci jejího spoluvlastnického práva v rámci ochrany majetku, protože z dokazování vyplývá, že dům jako celek nebyl výrazně zabezpečen, ostatní spoluvlastníci, jak vyplývá z jejich výpovědí, o faktické užívání neměli zájem, žádný požadavek ohledně předmětného bytu v tomto směru vůči ní nevznesli. Navíc pokud se jedná o zajištění domu, vyplývá z tvrzení účastníků i svědka , jméno FO, , že tento měl klíče od hlavního vchodu, nejednalo se dle názoru soudu o nějakou násilnou okopaci domu jmenovaným, který měl klíče od předchozího vlastníka, sám prvý žalobce uvádí, že spoluvlastníci byli , jméno FO, vyzývání, aby si instalovali vlastní zámek a jemu dali klíč, sám prvý žalobce uvádí, že se mu jevil takový postup za nelogický, , jméno FO, vždy vstup umožňoval. Není tedy nutno v rámci vymezeného žalobního nároku se touto skutečností více zaobírat, stejně jako tvrzením žalobců o jakémsi znehodnocování nemovitostí, snaze docílení poklesu jejich hodnoty, protože sami žalobci uvádí, že v tomto směru žádné nároky v této věci vůči žalované nevznáší, hodlají se jich domáhat v jiném řízení. Proto soud nepovažoval za nutné doplňovat k požadavku žalobců dokazování o policejní spis týkající se poškození opěrné zdi. V rámci nároku žalobců je tedy nutno na základě shora uvedeného dokazování konstatovat, že pokud je předmětem nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého žalované za dobu od 30.5.2019 do 30.5.2022 pronajímáním domu třetím osobám, je prokázané, že v domě bydlely a současně byly i hlášeny k trvalému pobytu osoby rodin , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , v rámci porovnání žalobci vymezeného období s obdobím hlášení k pobytu, se část tohoto období od 30.5.2019 do 15.6.2020 týká , jméno FO, a , jméno FO, , od 30.5.2019 do 5.1.2022 , jméno FO, , od 30.5.2019 do 26.7.2021 , jméno FO, (osoba narozená v roce , datum, , syn , jméno FO, ). Z podaných vysvětlení členů těchto rodin, jak bylo uvedeno shora) však vyplývá, že ani tato období nekorespondují s obdobím faktického bydlení, případně placením nájemného. Z žádných shora uvedených zjištění soudu nevyplývá, že by v domě měl bydlet v rozhodném9 5 C 125/2022období tří let ještě někdo jiný, v tomto směru žádná taková skutečnost z provedeného dokazování nevyplývá.

14. V případě rodiny , jméno FO, se fakticky jednalo o bydlení ukončené fakticky v srpnu 2018, u 5 osob této rodiny byl trvalý pobyt ukončen 27.11.2018, i jedné 3.12.2018 a pouze , jméno FO, byl hlášen k pobytu do 26.7.2021, ovšem z vysvětlení , jméno FO, vyplývá, že se rodina odstěhovala a těžko lze předpokládat, že by ponechala v domě tehdy , hodnota, -tiletého syna. V případě rodiny , jméno FO, se jedná o období od 30.5.2019 do 15.6.2020, tedy přibližně jednoho roku, kdy z vysvětlení členek rodiny , jméno FO, a , jméno FO, vyplývá, že si nepamatují období faktického bydlení z důvodu častého stěhování. V případě rodiny , jméno FO, se jedná o období od 30.5.2019 do 5.1.2022 z hlediska hlášení k pobytu, ovšem z vysvětlení , jméno FO, je zřejmé, že rodina se fakticky odstěhovala v březnu 2020, za nájem platila fakticky pouze do září 2019, navíc od března 2019 se jednalo o nižší než sjednané částky, protože následně si užívání bytu „odpracovávala“ na údržbě domu a okolí. Z podaných vysvětlení osob uvedených rodin je zcela zřejmé, že jim byla osoba žalované neznámá, pokud s nimi někdo bydlení dojednával, dával podepisovat nájemní smlouvy, inkasoval nájemné, zadával úkoly a podobně, vždy se jednalo o otce žalované. To koresponduje s výpovědí žalované, že ona s nimi v tomto směru nikdy nejednala, o uzavírání nájemních smluv na její jméno jako pronajímatelky nic neví, žádné nájemné neinkasovala, pouze potvrzuje, že v letech 2017 až 2019 probíhalo vyklizování nepořádku v domě, s čímž ostatní spoluvlastníci nijak nepomáhali, brigádníky v tomto období zajišťoval otec a bylo jim umožněno občas přispět v domě kvůli práci, nic jí však neplatili. Lze konstatovat, že obdobné skutečnosti uvádí ve své výpovědi i svědek , jméno FO, , otec žalované, z jehož výpovědi je zřejmé, že žalovanou do koupě podílu na nemovitosti přiměl on z důvodu jeho zájmů z hlediska přístupu ke svým v sousedství se nacházející nemovitosti čp. , hodnota, , zájmu o koupi nemovitostí jako celku za nižší cenu než cenu požadovanou spoluvlastníky, potvrzuje, že dům začali vyklízet od značného nepořádku, najímal brigádníky, kterým platil hotově a umožňoval jim krátkodobé bydlení kvůli jejich brigádní činnosti, topení v zimě. Dle názoru soudu je z jeho výpovědi zcela zřejmé, že vše bagatelizuje, pokud uvádí, že se jednalo pouze o brigádníky, o bydlení pouze brigádníků za účelem pracovní činnosti na domě, že od bydlících osob nepobíral za bydlení peníze, nedával jim podepisovat nájemní smlouvy a podobně. Osoby, které podaly vysvětlení v , podezřelý výraz, naopak jasně uvádí, že se jednalo o nájemní bydlení, že platily nájemné, že jim právě on dával podepisovat nájemní smlouvu, i z obsahu nájemních smluv je zřejmé, že byly použity upravené nájemní smlouvy vztahující se k bytu v domě čp. , hodnota, ve vlastnictví , jméno FO, , na druhé straně však z jejich tvrzení vyplývá, že se opravdu na pracích v rámci údržby, úklidu apod. domu podílely, bylo jim jmenovaným i nájemné započteno na odměnu za práci. Jasně však z tvrzení těchto osob vyplývá ve shodě s výpovědí žalované, že s žalovanou nejednaly, žalovanou neznaly, žalované nic neplatily, vše s nimi vyřizoval jedině , jméno FO, , který nájemné v hotovosti inkasoval. Samozřejmě, že žalovaná musela vědět o tom, že dochází k úklidu nemovitosti, sama uvádí, že se na něm v letech 2017 až 2019 podílela a věděla, že brigádníky najímal její otec a že je jim z jeho strany umožněno v té době z důvodu výkonu práce v domě přespat, popírá, že by však o pronajímání, nájemních smlouvách, inkasu nájemného jejím otcem věděla a podílela se na něm. Z obsahu výpovědí druhého žalobce, žalované i , jméno FO, vyplývá, že ač se žalovaná stala spoluvlastnicí nemovitostí, hlavní zájem na jeho vniku měl , jméno FO, , který takový vznik spoluvlastnictví inicioval, nijak tuto skutečnost nepopírá, jeho osobní zájem je potvrzován i obsahem žaloby podané u Okresního soudu v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , kdy jako jeden z žalobců se domáhal právě v souvislosti se zrušením podílového spoluvlastnictví zajištění přístupu ke svým nemovitostem. S ohledem na tvrzení žalobců, že se pouze domnívali, že , jméno FO, jedná jménem žalované, ale nikdy jim taková skutečnost nebyla doložena, s ohledem na skutečnost, že z tvrzení žalované a jejího otce nijak nevyplývá, že by žalovaná věděla, že její otec inkasuje za bydlení peníze, neuzavírala, jak vyplývá i10 5 C 125/2022z odborného vyjádření z oboru rukopísmo, nájemní smlouvy, byla dle názoru soudu v podstatě vůči svému otci, který disponoval s klíči od domu s jejím vědomím, stejně jako s vědomím ostatních spoluvlastníků, vůči němu ve stejném postavení jako ostatní spoluvlastníci a pokud její otec, ať již s jejím vědomím či bez něho, jako osoba nemající k nemovitosti žádné oprávnění s nemovitostí nakládal, tedy umožňoval jiným osobám v domě bydlet a za bydlení od osob inkasoval peníze, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které by měl vydat spoluvlastníkům dle velikosti jejich podílů, tedy žalobcům i žalované. I když otec žalované popírá, že by za bydlení peníze inkasoval, osoby v době bydlící uvádí, že za bydlení platily a že platily jemu. Žádná z těchto osob ve shodě s výpovědí žalované netvrdí, že by platila cokoli žalované, tedy je prokazováno, že žalované žádné bezdůvodné obohacení tímto způsobem nevzniklo, nedržela žádné finanční prostředky, které by měla dle velikosti podílů vydat spoluvlastníkům, z žádných provedených důkazů nevyplývá, že by snad její otec jednal jejím jménem na základě nějakého zmocnění. Pokud tedy žalovaná nikomu bydlení a užívání domu čp. , hodnota, či jeho části neposkytla, není v této věci osobou pasivně legitimovanou ohledně nároku žalobců, protože jako spoluvlastnice s nemovitostí ve smyslu § 1123 občanského zákoníku nenakládala nad rámec výše jejího třetinového podílu. Nárok, pokud došlo k dispozici ze strany , jméno FO, , je nutno uplatnit vůči němu, v tomto směru má žalovaná stejné nároky jako žalobci, ohledně takového řízení by bylo podrobněji prováděno dokazování ohledně výše nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované tedy soud žalobu zamítl.

15. Žalovaná má jako úspěšná účastnice podle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se jedná o odměnu, je dle názoru soudu nutno vyjít z § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále pouze advokátní tarif), tedy při stanovení výše odměny vycházet z tarifní hodnoty rovnající se součtu tarifních hodnot spojených věcí, tedy nároků jednotlivých žalobců. Nejprve se v rámci tohoto součtu jednalo o tarifní hodnotu 1 953 460 Kč, které dle § 7 advokátního tarifu odpovídá odměna za úkon 16 140 Kč, po částečném zastavení řízení se jednalo o tarifní hodnotu 1 874 327 Kč, které dle téhož ustanovení advokátního tarifu odpovídá odměna za úkon 15 820 Kč. V rámci této odměny se jedná o odměnu za 8 úkonů při sazbě 16 140 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, odůvodnění odporu, účast na jednání soudu 12.1.2023, v rámci něhož se jedná dle délky jednání o 3 úkony, písemné doplnění skutkových tvrzení a důkazů z 13.2.2023 a písemné podání obsahující kromě souhlasu s částečným zpětvzetím i vyjádření ve věci samé z 9.3.2023. Dále se jedná o odměnu za 9 úkonů při sazbě 15 820 Kč, a to písemné vyjádření z 24.3.2023, účast na jednání soudu 22.5.2023, v rámci něhož se jedná dle délky jednání o 2 úkony, účast při jednání soudu 29.6.2023, v rámci něhož se jedná dle délky jednání o 2 úkony, písemné vyjádření ze 4.1.2024, účast na jednání soudu 24.6.2024, odvolání proti usnesení z 24.6.2024, č.j. 5 C 125/2022-530, účast na jednání soudu 21.8.2025. Jedná se tedy o odměnu v celkové výši 271 500 Kč. Dále se jedná o náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání dne 3.11.2022 a 22.4.2024, která se nekonala, dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tedy ve výši 8 070 Kč u jednání z 3.11.2022 a ve výši 7 910 Kč u jednání z 22.4.2024, na této náhradě se tedy jedná o celkovou částku 15 980 Kč. Dále se jedná o celkem 18 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024, jednoho paušálu 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025, náhrady za promeškaný čas v souvislosti s jízdami zástupce žalované k jednáním soudu v letech 2022 až 2024 při sazbě 100 Kč/půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2024 a v roce 2025 při sazbě 150 Kč/půlhodina dle §14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2025, tedy při 6 jízdách v letech 2022 až 2024 se jednalo o 2 400 Kč (ke každé z šesti jízd z , adresa, 4x100 Kč), při jedné jízdě v roce 2025 se jedná o 600 Kč (4x150 Kč), celkem se na11 5 C 125/2022této náhradě tedy jedná o 3 000 Kč. Do nákladů náleží i náhrada jízdného k jednáním soudu z , adresa, a zpět vždy při ujetí celkem 74 km automobilem o průměrné spotřebě 5,3 l motorové nafty/100 km a ke každé jízdě doložené nákupní ceně motorové nafty, která dle vyhlášky č. 511/2021 ohledně jízdy z 3.11.2022 činí 535,70 Kč (paušální náhrada 347,80 Kč při sazbě 4,70 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 187,90 Kč při nákupní ceně nafty 47,90 Kč/l), dle vyhlášky č. 467/2022 ohledně jízd z 12.1.2023, 22.5.2023 a 29.6.2023 činí v uvedeném pořadí částky 535,80 (nákupní cena nafty 38,50 Kč/l), 509,10 Kč (nákupní cena nafty 31,70 Kč/l), 513,80 Kč (nákupní cena nafty 32,90 Kč/l), když ve všech třech případech se jedná o paušální náhradu 384,80 Kč při sazbě 5,20 Kč/km a náhradu spotřebovaných pohonných hmot v uvedeném pořadí jízd 151 Kč, 124,30 Kč a 129 Kč), dle vyhlášky č. 398/2023 ohledně jízd z 22.4.2024, 24.6.2024 činí v uvedeném pořadí částky 570,90 (nákupní cena nafty 39,90 Kč/l), 557,60 Kč (nákupní cena nafty 36,50 Kč/l), když v obou případech se jedná o paušální náhradu 414,40 Kč při sazbě 5,60 Kč/km a náhradu spotřebovaných pohonných hmot v uvedeném pořadí jízd 156,50 Kč a 143,20 Kč), dle vyhlášky č. 475/2024 ohledně jízdy z 21.8.2025 činí 564,50 Kč (paušální náhrada 429,20 Kč při sazbě 5,80 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 135,30 Kč při nákupní ceně nafty 34,50 Kč/l). Na náhradě jízdného se tedy celkem jedná o částku 3 787,40 Kč. Dále do nákladů řízení náleží ze součtu shora uvedených částek 300 117,40 Kč i 21% DPH, která činí 63 024,70 Kč. Celkem se jedná o náklady řízení 363 142,10 Kč a soud uložil žalobcům povinnost tyto náklady řízení žalované společně a nerozdílně zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejího právního zástupce.