5 C 133/2019

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ IČO žalobce , sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČ IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba žalobců, aby soud rozsudkem nahradil projev vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu ve zněníKupní smlouvaProdávající:, Jméno žalovaného, .IČO: , IČOse sídlem , Adresa advokáta B2 , spisová značkaKupující:, Jméno žalobceIČO: , IČOse sídlem čp. , Anonymizováno, , , adresadále označování také jako „Smluvní strany“Smluvní strany uzavřely dnešního dne tuto kupní smlouvu:

I. Prodávající prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemků:• parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha – o výměře 1360 m2,• parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha – o výměře 63 m2,• parc č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 1202 m2,• parc č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 9 m2,vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemky“).

II. Prodávající se zavazuje touto kupní smlouvou odevzdat pozemky, které jsou předmětem koupě, a umožnit kupujícímu nabýt tyto pozemky do jeho vlastnictví. Kupující se zavazuje od prodávajícího pozemky převzít do svého vlastnictví a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.

III. Kupní cena za pozemky, které jsou předmětem koupě, je sjednána ve výši 120 797,- Kč (slovy: sto dvacet tisíc sedm set devadesát sedm korun českých).Kupní cenu uhradí kupující k rukám prodávajícího v plné výši do 3 dnů od právní moci rozhodnutí soudu, kterým bude prodávajícímu uložena povinnost uzavřít tuto smlouvu.

IV. Kupující nabude vlastnické právo k předmětu koupě vkladem práva do katastru nemovitostí.Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí občanským zákoníkem a právními předpisy souvisejícími, vše v platném a účinném znění.V ................ dne .............. V ................ dne ................................................... ...................................Prodávající Kupujícíse zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 14 454,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem , adresa, .3 5 C 133/2019 1. Dne 28.6.2019 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu ve znění uvedeném v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , st. p. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, , zaps. na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , na pozemcích stojí stavby ve vlastnictví žalobce, které nejsou součástí pozemků, na pozemku parc. č. 121/15 se jedná o silážní žlab, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o jímku na silážní trávy, na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, zemědělskou stavbu bez čp./če a na pozemku st. p. č. , hodnota, o vodárnu – odvzdušnění odvodnění přípojky. Na základě notářského zápisu sepsaného dne 13.9.2018 pod sp.zn. , Anonymizováno, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, vložil shora uvedené pozemky právní předchůdce žalovaného a jediný společník žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, do žalovaného jako nepeněžitý vklad, který byl ohodnocen na základě znaleckého posudku souhrnnou částkou 5 130 290 Kč, v případě předmětných čtyř pozemků se jedná o cenu 45,86 Kč/m2 , tedy o 120 797 Kč. Žalovaný nabyl k pozemkům vlastnické právo na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci z 13.9.2018, když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne 9.10.2018 pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky zápisu k datu 17.9.2018 a na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci dle shora uvedeného notářského zápisu, když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne 18.12.2018 pod sp.zn. , Anonymizováno, s právními účinky zápisu k datu 26.11.2018. Ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k datu nabytí vlastnického práva žalovaného k pozemkům (dále pouze o.z.), má žalovaný jako vlastník staveb předkupní právo k předmětným pozemkům, judikatura jednoznačně dovodila, že vklad nemovitosti do společnosti s ručeným omezeným je převodem v právním smyslu a tudíž má za následek porušení předkupního práva, což vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Že došlo k porušení tohoto zákonného předkupního práva žalobce je mezi stranami sporu nespornou skutečností, protože žalovaný tento závěr předestřený žalobcem plně uznal prostřednictvím svého jediného člena statutárního orgánu, , tituly před jménem, , jméno FO, , v dopise ze dne 13.5.2019, ve kterém slíbil sjednat v dané věci nápravu. Žalobce žalovaného vyzval v souladu s § 2144 odst. 1 o.z. k tomu, aby shora uvedené pozemky převedl do vlastnictví žalobce za podmínek, za kterých žalovaný pozemky nabyl a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu do 31.5.2019, ovšem žalovaný na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalobce naplnil hypotézu právní normy obsažené v § 2144 odst. 1 o.z., svou výzvou z 22.5.2019 se domáhal převodu pozemků za příslušnou úplatu a z tohoto důvodu se domáhá, aby soudu uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření žalovaný potvrdil, že došlo ke vkladu předmětných pozemků do žalovaného, k tomuto vkladu došlo za účelem navýšení základního kapitálu ze strany zakladatele, jednatele a jediného společníka žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož podíl na chodu žalovaného je absolutní, čímž jsou beze zbytku splněny zákonem stanovené požadavky ustanovení § 22 odst. 2 o.z. o osobě blízké. Pokud žalobce uvádí v žalobě nespornost porušení předkupního práva s ohledem na dopis žalovaného z 13.5.2019, zprvu se jednatel žalovaného domníval, že k porušení předkupního práva mohlo dojít, a proto předeslal, že sjedná ve věci nápravu, nijak tuto nekonkretizoval a zamýšlel pouze odstranění případného protiprávního stavu, tedy zpětným převodem pozemků z žalovaného na osobu společníka vrátit zpět do původního stavu, nezamýšlel jejich prodej žalobci, který pozemky dlouhodobě využívá bez platné nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že svým jednáním společník žalovaného pouze realizoval své vlastnické právo, kdy část svého nemovitého majetku vložil jako vklad k navýšení základního kapitálu do žalované společnosti s ručením omezeným, která je vůči němu osobou blízkou dle § 22 odst. 2 o.z. a je ve výlučném vlastnictví vkladatele, nemohl se společník dopustit porušení předkupního práva žalobce dle § 3056 o.z.. Své vyjádření žalovaný na4 5 C 133/2019začátku soudního jednání rozšířil prostřednictvím svého zástupce v tom směru, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, jsou pozemky, na nichž se nenachází stavby zapsané v katastru nemovitostí a tedy ohledně těchto pozemků a staveb nelze předkupní právo dle § 3056 použít, cena pozemků uvedená ve znaleckém posudku vypracovaném v souvislosti s realizací vkladu neodráží faktickou obvyklou tržní cenu, a pokud by soud nárok žalobce posoudil jako oprávněný, nelze z něho vycházet a měl by být vypracován znalecký posudek, v závěru řízení poukázal na skutečnost, že žalobce neprokázal vlastnického právo k vodárně na pozemku st. p. č. , hodnota, .

3. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště v Pelhřimově, soud zjistil, že dle současného stavu je žalovaný v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zaps. na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , mimo jiné se jedná o pozemky parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha a st. p. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, bez jakéhokoli odkazu u těchto dvou pozemků na skutečnost, že by se na nich nacházely nějaké stavby, dále o pozemek st. p. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří s tím, že na tomto pozemku stojí stavba bez čp./če. zaps. na LV č. , hodnota, , o pozemek parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha s tím, že na tomto pozemku se nachází stavba silážního žlabu, která není jeho součástí. Dále soud zjistil, že dle současného stavu je žalobce v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zaps. na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , ohledně staveb ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví žalovaného je zde vedena pouze stavba bez čp./če. stojící na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, 3.

4. Ohledně osoby žalovaného soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že žalovaný je společností s ručeným omezením, jejímž jediným jednatelem a společníkem je od data jejího vzniku 8.8.2016 , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený 8.5.1983. Dále soud zjistil, že notářským zápisem z 13.9.2018 sp. zn. , Anonymizováno, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze, ve spojení s jeho opravou ze dne 31.10.2018, , tituly před jménem, , jméno FO, jako jediný společník žalovaného učinil před notářkou rozhodnutí jediného společníka žalovaného v tom směru, že změnil zakladatelskou listinu o založení žalovaného, když základní kapitál společnosti navýšil na částku 5 140 000 Kč, když tento se zvyšuje nepeněžitým vkladem o 5 130 000 Kč, který tvoří nemovité věci, mimo jiné i čtyři shora uvedené pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení. Ze znaleckého posudku vypracovaného 17.7.2018 pod č. , hodnota, znalcem , tituly před jménem, , adresa, vyplývá stanovení ceny pozemků, o jejíž hodnotu se zvyšuje základní kapitál žalovaného, když se jedná o cenu 45,86 Kč/m2 v případě předmětných pozemků uvedených v žalobě.

5. Pokud se jedná o stavby, ohledně nichž žalobce tvrdí, že se nachází na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , konstatoval soud potvrzení , právnická osoba, v Humpolci, stavebního úřadu ze dne 14.1.2014, č.j. , Anonymizováno, /Za, kterým uvedený stavební úřad potvrzuje, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je umístěna stavba „silážní žlab“, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je umístěna stavba „jímka na silážní šťávy“, když pro obě stavby bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dne 17.11.1983 pod č.j. , Anonymizováno, tehdejším odborem výstavby a územního plánování ONV , adresa, . Z výkazu výměr z 20.6.2003 vyplývá, že pozemek parc.č. , Anonymizováno, byl dříve veden jako pozemek st.p.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , Anonymizováno, byl dříve veden jako pozemek st.p.č. , hodnota, , z potvrzení o nabytí vlastnictví ve veřejné dobrovolné dražbě podle zákona č. , Anonymizováno, Sb., vystaveného dne 18.4.2004 pod č.j. , Anonymizováno, dražebníkem Koutník & Parner a.s. vyplývá, že žalobce se stal vlastníkem stavby silážního žlabu na pozemku st.p.č. , hodnota, včetně přilehlé jímky na silážní šťávy; ve vztahu k žádosti předchozího vlastníka ZD , adresa, ze dne 26.5.2003, adresované ohledně výmazu staveb z katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu v Pelhřimově , je z uvedeného potvrzení zřejmé, že se jedná o jímku na pozemku st.p.č. , hodnota, , tedy jedná se o stavby na nynějších pozemcích parc.č. , Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, . Stejným potvrzením je dokladováno i vlastnické právo ke stavbě na pozemku st.p.č. , Anonymizováno, , tato stavba je stejně jako stavba na pozemku parc.č. , Anonymizováno, vedena v katastru nemovitostí. Stavba na pozemku st.p.č.5 5 C 133/2019142/3 je vedena v katastru nemovitostí přímo na LV č. , hodnota, jako vlastnictví žalobce. Ohledně stavby vodárny na pozemku st.p.č. , hodnota, žalobce žádný doklad nepředložil a soud tedy na základě shora uvedeného má za to, že žalobce prokázal listinami, že stavby na pozemcích parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, a st.p.č. , Anonymizováno, se nachází a jsou ve vlastnictví žalobce, v případě pozemku st.p.č , Anonymizováno, žalobce listinami existenci stavby ani vlastnické právo k ní nedoložil, soud však s ohledem na níže uvedené dospívá k závěru, že není nutno provádět dokazování ke zjišťování takových skutečností.

6. Dále soud konstatoval písemnou korespondenci účastníků týkající se uplatnění předkupního práva žalobcem vůči žalovanému dopisem ze dne 22.5.2019, předchozí písemnou reakci jednatele žalovaného ze dne 132.5.2019, v níž sděluje žalobci, že sjedná nápravu, vyslechl jednatele žalovaného a v rámci jeho výslechu nezjistil jiné skutečnosti než z jeho písemného vyjádření s tím, že sjednáním nápravy nemínil převod pozemků z žalovaného na žalobce. a reakce žalovaného.

7. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za prokázané, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako jediný jednatel a jediný společník žalovaného shora uvedeným rozhodnutím formou notářského zápisu, vloženým do katastru nemovitostí, navýšil základní kapitál žalovaného nepeněžitým vkladem, který tvořil soubor v notářském zápisu uvedených věcí, mimo jiné i čtyř v žalobě uvedených pozemků, které byly v jeho výlučném vlastnictví. Současně má za prokázané, že k datu uvedeného rozhodnutí společníka žalovaného na třech z těchto pozemků, a to pozemcích parc.č. , Anonymizováno, se nacházely stavby, jak je uvedeno v 5. odstavci tohoto odůvodnění.

8. Podle § 3056 odst. 1 o.z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku.

9. Ustanovení § 3056 odst. 1 o.z. pouze stanoví existenci předkupního práva jako práva zákonného, ovšem na základě jakých pravidel má být realizováno již nijak blíže neuvádí a ani neodkazuje na jiné ustanovení o.z. V tomto směru je dle názoru soudu nutno ve smyslu § 10 odst. 1 o.z. vyjít a věc posoudit podle ustanovení o.z. týkajících se právního případu nejbližšího a s ohledem na smysl § 3056 odst. 1 o.z. z hlediska existence předkupního práva, kterým je budoucího docílení vlastnického práva jedné osoby k pozemku a stavbě na něm stojící, tedy docílení, aby se stavba stala součástí pozemku, tedy obdobný smysl docílení jediného vlastnictví k nemovité věci jako v případě podílového spoluvlastnictví, kdy o.z. v § 1124 odst. 1 při převodu spoluvlastnického podílu přiznal ostatním spoluvlastníkům předkupní právo, je dle názoru soudu nutno při realizaci předkupního práva dle § 3056 odst. 1 o.z. vyjít z příslušných ustanovení o.z., která upravují zákonné předkupní právo, tedy z ust. § 1124 o.z. Dle tohoto ustanovení o.z. převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Jedná se o případ převodu vlastnického práva k podílu v úplatné a bezúplatné formě a toto předkupní právo nelze uplatnit pouze v případě převodu na osobu blízkou. V tomto konkrétním případě došlo ke vkladu pozemků jejich vlastníkem a zároveň jediným jednatelem a společníkem žalovaného do základního kapitálu žalovaného a takovýto vklad, ač to není z hlediska ustanovení § 1124 odst. 1 o.z. a § 3056 odst. 1 o.z. důležité, je nutno považovat za převod úplatný, protože se zvýšil základní kapitál společnosti a jediný společník tím získal určitou protihodnotu ve formě zvýšení jeho základního podílu společníka. Jedná se však dle názoru soudu o skutečnost nedůležitou, důležité je, že byl realizován převod vlastnického práva k pozemkům z , tituly před jménem, , jméno FO, na žalovaného. Dle § 1124 odst. 1 o.z. tedy v rámci tohoto převodu měl žalobce k pozemkům dle § 3056 odst. 1 o.z. předkupní právo, samozřejmě6 5 C 133/2019v případě, že na těchto pozemcích se nacházely stavby kvalifikované dle § 3056 odst. 1 o.s.ř. v jeho vlastnictví, na druhé straně však toto předkupní právo jím nemohlo být realizováno, pokud byl převod realizován mezi osobami blízkými, jak vyplývá z § 1124 odst. o.z.

10. Pojem osob blízkých je upraven v § 22 o.z., jehož 1. odstavec stanoví, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímě, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní; má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby seškvařené nebo osoby, které spolu trvale žijí, a jehož 2. odstavec stanoví, že stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.

11. Judikatura vztahující se k právnické osobě a jejímu společníkovi jako osobám blízkým vychází ještě z ustanovení § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějšího, platného do 31.12.2013 (dále pouze obč. zák.), dle něhož osobou blízkou je příbuzný v řadě přímě, sourozenec a manžel, partner, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Jedná se ohledně jeho znění o znění vlastně totožné s ust. § 22 odst. 1 věta prvá o.z. a judikatura přiznávala ze znění ustanovení § 116 obč. zák. fyzické osobě, která činí jménem právnické osoby právní úkony a touto právnickou osobou postavení blízkých osob (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ) a přímo pro případ vkládal-li spoluvlastník spoluvlastnický podíl k nemovitosti do společnosti s ručením omezeným, jejímž je společníkem, jde ve smyslu ust. § 140 obč. zák. (úprava týkající se předkupního práva spoluvlastníka při převodu spoluvlastnického podílu) o převod spoluvlastnického podílu na osobu blízkou, když bylo vycházeno z toho, že pokud je fyzická osoba spoluvlastníkem věci a zároveň společníkem s.r.o., pak tato fyzická a právnická osoba mají společný personální prvek – fyzická osoba jako subjekt spoluvlastnického práva je současně jako společník subjektem, který se podílí na vytvoření základního jmění společnosti, ručí v zákonem stanoveném rozsahu za závazky společnosti a podílí se na zisku společnosti a toto personální a majetkové propojení osob lze za použití analogie kvalifikovat jako vztah obdobný vztahu rodinnému ve smyslu § 116 obč. zák. a současně zakládá stav, kdy újmu, kterou utrpěla jedna z nich, by druhá osoba pociťovala jako újmu vlastní (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Jak již bylo shora uvedeno, ustanovení § 22 odst. 1 o.z. převzalo znění ustanovení § 116 obč. zák. a dle názoru soudu za této situace a v tomto konkrétním projednávaném případě, kdy žalovaný jako nabyvatel vlastnického práva k předmětným pozemkům na základě jejich vkladu provedeným , tituly před jménem, , jméno FO, , který žalovaného jako s.r.o. založil, je od vzniku žalovaného jeho jediným společníkem a jediným jednatelem, po celou dobu jedinou osobou tuto společnost ovládající, kdy předmětem podnikání žalovaného je zemědělská výroba, tedy svým charakterem činnost, která jako výrobní prostředek potřebuje pozemky ať již k rostlinné či živočišné výrobě, kdy prostřednictvím této „své“ s.r.o. žalovaný realizuje své podnikání, svou výdělečnou činnost, kdy nepochybně s ohledem na postavení , tituly před jménem, , jméno FO, ve společnosti a vklad jeho majetku do společnosti se jedná o vytvoření svým způsobem rodinného podniku, je mezi žalovaným a jeho společníkem takový blízký poměr, který i v případě ustanovení § 22 odst. 1 o.z. je nutno hodnotit jako vztah mezi osobami blízkými, a to z hledisek uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , tedy z hledisek obdobnosti takového vztahu vztahu rodinnému a stavu, kdy újmu, kterou by utrpěl jeden z nich, by druhý pociťoval jako újmu vlastní. Nelze na společníkovi společnosti spravedlivě požadovat, aby pozemek podléhající režimu ust. § 3056 o.z.7 5 C 133/2019přímo do společnosti nevkládal, ale pouze jej pronajal či realizoval obhospodařování bezesmluvně. Dle názoru soudu, i když v § 22 odst. 2 o.z. je oproti ust. § 116 obč. zák. úprava týkající se právnických osob, lze pod ust. § 22 odst. 1 o.z. podřadit i vztah společníka a společnosti z hledisek obdobnosti vztahu rodinnému a pocítění újmy, neboť ust. § 22 odst. 2 o.z. se týká případů, kdy stanoví zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi blízkými osobami, které platí i na jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kde právnickou osobu ovlivňuje, což se projednávané věci netýká.

12. Za této situace tedy soud povařuje , tituly před jménem, , jméno FO, provedený vklad do žalovaného za vklad realizovaný mezi osobami blízkými dle § 22 odst. 1 o.z. a z tohoto důvodu nelze ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z. a § 3056 odst. 1 o.z. předkupní právo vlastníkem staveb realizovat. Za této situace tedy nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou a pouze na tomto základě žalobu zamítl, aniž by bylo nutno prokazovat, zda opravdu stojí stavba i na pozemku st.p.č. , hodnota, , zda nejsou dány podmínky pro postup dle § 3056 odst. 2 o.z., tedy posouzení, zda se takové předkupní právo vztahuje vždy na každý celý pozemek nebo jen na jeho část ve vztahu k oddělitelnosti části pozemku se stavbou.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému vznikly náklady řízení sestávající se z odměny za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání soudu dne9.9.2019) po 5 940 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), když výše odměny za úkon je vypočtena z částky 120 797 Kč, z 2 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne 9.9.2019 v rozsahu celkem 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, z náhrady jízdného při ujetí celkem 242 km osobním automobilem o průměrné spotřebě 4,7 l nafty/100 km, která dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při sazbě 4,10 Kč/km a ceně nafty 33,60 Kč/l činí 1 374,40 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného tedy činí 14 454,40 Kč a soud uložil žalobci povinnost tyto náklady řízení žalovanému zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejich právního zástupce.