5 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 41 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 22 000 Kč od 5.11.2025 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto výroku tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 19 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 18 000 Kč od 5.11.2025 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2 5 C 14/2026 1. Dne 29.12.2025 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 40 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 5.11.2025 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. V návrhu uvedl, že dne 14.3.2025 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr 40 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně s úroky vrátit žalobci v měsíčních splátkách po 6 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce, splátkový kalendář však nedodržel, dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15.7.2025 a z tohoto důvodu mu zaslal žalobce postupně upomínky k úhradě dlužné splátky a následně dopisem z 21.10.2025 úvěr zesplatnil. Žalovaný dluží žalobci zesplatněnou jistinu úvěru 40 000 Kč, náklady na upomínkování 1 000 Kč za dvě upomínky.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovaným, v němž žalovaný namítl neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti žalobce řádně posoudit úvěruschopnost před poskytnutím úvěru, může tedy žalobce na žalovaném požadovat uhrazení pouze poskytnutých částek a nikoli dalších poplatků a úroku. V tomto směru ohledně takového posouzení uvedl pouze obecné formulace a nikoli poukaz na konkrétní porušení povinnosti žalobce.

3. Na podaný odpor žalovaného reagoval žalobce vyjádřením, v němž namítl, že úvěruschopnost žalovaného posoudil řádně ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém vyjádření popsal, jakým konkrétním způsobem při posuzování této úvěruschopnosti postupoval, k jakým závěrům dospěl.

4. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, soud tedy ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Pokud se jedná o smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , byla mezi účastníky uzavřena 14.3.2025 komunikačními prostředky „na dálku“, soud má za prokázané, že smlouva byla uzavřena, žalovaný tuto skutečnost přímo potvrzuje, jedná se o smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč se sjednaným úrokem 15% měsíčně, žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit ve lhůtě 12 měsíců do 15.3.2026, měl v této lhůtě žalobci zaplatit úvěrovou jistinu 40 000 Kč a v 12 měsíčních splátkách po 6 000 Kč sjednaný úrok představující za toto období jednoho roku částku 72 000 Kč, celkem měl tedy v této lhůtě vrátit 112 000 Kč. RPSN na tento spotřebitelský úvěr činí 436%. Pro případ prodlení vznikly dle smlouvy žalobci různé finanční nároky, jednak nárok na zaplacení poplatků za upomínky ve výši 500 Kč/upomínka, nárok na zaplacení smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky, nárok na zaplacení 25% z vymáhaného plnění v případě předání věci inkasní agentuře. Dále soud zjistil ze zprávy , právnická osoba, . , adresa, , že účet č. , č. účtu, , na který byl z účtu žalobce poukázán úvěr 40 000 Kč, je účtem, jehož majitelem je žalovaný, částka 40 000 Kč z účtu žalobce byla na uvedený účet připsána 17.3.2025. Dále soud konstatoval další důkazy ve formě listin předložených soudu žalobcem, jednak přílohu č. 1 smlouvy obsahující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obě v návrhu uvedené upomínky ze dne 20.7.2025 a 5.8.2025, doklady o zaplacení částky 1 Kč žalovaným a 40 000 Kč žalobcem, předžalobní výzvu z 21.10.2025 obsahující oznámení o zesplatnění úvěru a stanovení lhůty do 4.11.2025 k zaplacení dlužné částky, doklad o předání této předžalobní výzvy k poštovní přepravě 21.10.2025, konstatoval současně statistiku České národní banky ohledně obvyklých úrokových sazeb v březnu 2025.3 5 C 14/20266. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy dospívá k závěru, že je nutno i bez návrhu posoudit otázku platnosti této smlouvy.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. V daném případě byla sjednána úvěrová částka 40 000 Kč, v rámci sjednaného termínu splatnosti byl sjednán úrok ve výši 15% měsíčně, tedy 180% ročně. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vysokého charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní v březnu 2025 míru 5,67% ročně. Sjednaná úroková sazba 180% ročně trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Jak již bylo shora uvedeno, byly sjednány i další značně vysoké poplatky, které byly spojeny s případným prodlením žalovaného. Za situace, kdy byl sjednán takto vysoký úrok a takto vysoké poplatky spojené s upomínáním, předáním věci inkasní agentuře apod., smluvní pokuta 0,1% denně (ta sama o sobě obvyklou výši nepřesahuje), je z tohoto zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek. Z tohoto důvodu není nutno přistupovat k posuzování platnosti úvěrové smlouvy z jiných hledisek, např. z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalobcem při jejím uzavírání ve vztahu k žalovanému dle zákona o spotřebitelském úvěru, je zcela zbytečné zkoumat posuzování úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k neplatné smlouvě.

9. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy by měl mít žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V tomto případě žalovaný obdržel na základě neplatné smlouvy od žalobce částku 40 000 Kč, po uzavření smlouvy zaplatil 3 splátky po 6 000 Kč, tedy celkem 18 000 Kč a za této situace je výše bezdůvodného obohacení4 5 C 14/2026na straně žalovaného dána částkou 22 000 Kč. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit společně s úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z., když vychází z předžalobní výzvy, která byla ze strany právního zástupce žalobce předána k poštovní přepravě dne 21.10.2025 a u níž se ve smyslu § 573 o.z. má za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání. Lhůta k plnění v ní stanovená uplynula dnem 4.11.2025 a tedy žalovaný je v prodlení od 5.11.2025 a výše úroků z prodlení je dle vyhlášky č. 351/2013 Sb. dána sazbou 11,5% ročně. Soud tedy v tomto směru návrhu částečně vyhověl. I když žalovaný ve svém vyjádření v této věci splátky nežádá, konstatoval soud jeho písemné vyjádření ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , v níž v případě jiného jeho dluhu požaduje měsíční splátky 300 Kč, aniž by nějakým bližším způsobem tento svůj požadavek odůvodňoval. Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému shora uvedenou částku s úroky z prodlení zaplatit žalobci v měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek, když vychází z toho, že se jedná o dosti vysokou částku, jejíž jednorázová úhrada by mohla negativně ovlivnit životní úroveň a ekonomickou situaci žalovaného, podle názoru soudu s ohledem na údaje ohledně jeho příjmu z roku 2025 (29 500 Kč měsíčně čistého) je žalovaný schopen měsíční splátky 1 000 Kč plnit, aniž by tím jeho životní situace byla výrazně negativně dotčena. Ve zbývající části soud návrh žalobce zamítl, v návrhu uvedené náklady spojené s uplatněním pohledávky soud nepovažuje za příslušenství pohledávky, protože se jedná o nárok na zaplacení dohodnutých poplatků.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V tomto případě byl každý z účastníků ve věci úspěšný částečně, každý přibližně z poloviny předmětu řízení, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.