5 C 146/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce , PSČ obec a číslo d) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , PSČ obec a číslo e) anonymizováno číslo , narozený dne datum bytem adresa žalobce f) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , PSČ obec g) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně h) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně ch) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně i) celé jméno žalobkyně , narozená anonymizováno datum 2 5 C 146/2022 bytem adresa žalobkyně j) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa , PSČ obec k ) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy soudcovskými zástavními právy

I. Určuje se, že jedna ideální osmina pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova], Katastrální pracoviště v [obec] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], není zatížena ve prospěch žalovaného a) soudcovským zástavním právem, vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 119/2011-73, které nabylo právní moci dne 14.4.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], b) soudcovským zástavním právem vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 121/2011-70, které nabylo právní moci dne 14.4.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], c) soudcovským zástavním právem vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. 5 E 198/2011-131, které nabylo právní moci dne 27.7.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 23 008,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobci podali u zdejšího soudu žalobu a domáhali se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že spoluvlastnický podíl žalobců na nemovitostech není zatížen soudcovskými zástavními právy ve prospěch žalovaného, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zaps. v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to v příslušných spoluvlastnických podílech uvedených na předmětném listu vlastnictví, když jejich spoluvlastnictví bylo založeno usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. 5 C 74/2016-475, kterým soud schválil smír účastníků jímž bylo zrušeno původní širší spoluvlastnictví více subjektů k původním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a provedeno jeho vypořádání tak, že žalobcům a právnímu předchůdci pátého žalobce připadly do spoluvlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Usnesením Okresního soudu 3 5 C 146/2022 v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 119/2011-73, byl ve věci žalovaného jako oprávněného a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako povinného, nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, mimo jiné na ideální jedné osmině pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tehdy ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 116,80 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24.5.1996, č.j. 2 D 954/94-179, s přihlédnutím k usnesení téhož soudu ze dne 26.7.2001, č.j. 3 D 1048/2000-236, a ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 121/2011-70, byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 119,20 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení zdejšího soudu s přihlédnutím k usnesení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec], ze dne 29.7.2009, č.j. 23 D 685/2008-40 a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.3.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. 5 E 198/2011-131, byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného ve výši 945 116,80 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení, jak jsou uvedena v prvém uvedeném výkonu rozhodnutí, dále s přihlédnutím k usnesení zdejšího soudu ze dne 15.3.2011, č.j. 133 D 280/2009-80 a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Všechna tato usnesení nabyla právní moci a soudcovská zástavní práva byla zapsána v katastru nemovitostí. V době nařízení výkonů rozhodnutí byl vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu jedné ideální osminy na předmětných nemovitostech [jméno] [příjmení], [datum narození], který následně smlouvou ze dne 15.11.2011 vložené do katastru nemovitostí pod zn. [spisová značka] převedl nemovitosti včetně uvedeného spoluvlastnického podílu bezplatně na [jméno] [příjmení], [datum narození], a soudcovská zástavní práva pak nadále zatěžovala výhradně podíl jmenované na jedné ideální osmině pozemků. Při vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům došlo k tomu, že pozemky byly rozděleny geometrickým plánem, přičemž jejich část připadla do spoluvlastnictví žalobců (v případě pátého žalobce se jednalo o jeho právního předchůdce), část připadla do spoluvlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. S ohledem na věcnou povahu zástavního práva však předmětná soudcovská zástavní práva nadále zatěžují ideální osminu na všech nově rozdělením vzniklých pozemcích, tedy i na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců. Žalobci namítají, že všechna uvedená soudcovská zástavní práva jsou již promlčena, neboť došlo jak k promlčení samotných zajištěných pohledávek, tak k promlčení soudcovských zástavních práv. Žalobci vychází z toho, že soudcovská zástavní práva mají stejný obsah a hmotněprávní účinky jako jinak vzniklá zástavní práva, od nichž se liší pouze způsobem svého zřízení, a tedy i soudcovské zástavní právo se realizuje a promlčuje podle stejných pravidel jako jiná zástavní práva. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, v tomto případě je nutno promlčení posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších, promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy v případě zástavního práva ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištění pohledávky ze zástavy, ve smyslu § 110 odst. 1,2 uvedeného občanského zákoníku se jedná o desetiletou promlčecí dobu ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno s tím, že zástavní právo se nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka. Žalobci dále poukazuji na to, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas 4 5 C 146/2022 splněna, nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně, nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy dle § 165 odst. 1 uvedeného občanského zákoníku, když zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy ve smyslu § 165a odst. 1 uvedeného občanského zákoníku. Všechna tři soudcovská zástavní práva ve prospěch žalovaného vznikla na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí, prvá dvě rozhodnutí nabyla právní moci 14.4.2011, třetí dne 27.7.2011 a v uvedené dny započala v každém jednotlivém případě běžet desetiletá promlčecí doba, která tak skončila ve dnech 14.4.2021, resp. 27.7.2021. V průběhu běhu promlčecí doby žalovaný nepodal návrh na soudní prodej zastaveného podílu, nedošlo ke zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě ani nenastala jiná skutečnost, která by znamenala přerušení či zastavení běhu promlčecí doby. Pokud se jedná o promlčení samotných pohledávek žalovaného vůči dlužníkovi, které soudcovská zástavní práva zajišťují, jednalo se vždy o práva přiznaná pravomocným rozhodnutím soudu a promlčecí doba činila 10 let a započala běžet dnem, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno. Promlčecí doba tak skončila uplynutím 10 let ode dne stanovené příslušným dědickým rozhodnutím k plnění jednotlivých pohledávek. Jelikož výkony rozhodnutí byly nařizovány v roce 2011, muselo se v té době jednat o vykonatelná rozhodnutí a je tedy nepochybné, že nejpozději ke dni nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky splatné, které mohly být vykonány. Jelikož k návrhu žalovaného nikdy nebylo zahájeno vůči dlužníkovi exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí směřující k vymožení pohledávek, ani nenastala jiná skutečnost znamenající přerušení či zastavení promlčecí doby, je zjevné, že předmětné pohledávky jsou po uplynutí desetileté promlčecí doby v současné době promlčeny. Žalobci prostřednictvím svého zástupce přípisem z 8.6.2022 se obrátili na žalovaného, vznesli námitku promlčení všech tří soudcovských zástavních práv a vyzvali žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu promlčených práv v katastru nemovitostí. Žalovaný na výzvu žalobců nereagoval. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, že spoluvlastnický podíl na pozemcích není soudcovskými zástavními právy zatížen, neboť tato práva jsou zapsána v katastru nemovitostí, žalovaný jako oprávněná osoba neposkytuje součinnost k zajištění jejich odstranění a výmazu zápisů soudcovských zástavních práv tak mohou žalobci dosáhnout jen na základě takovéhoto rozhodnutí soudu.

2. Žalovaný se k žalobě ani po urgenci soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

3. V průběhu řízení soud konstatoval současný výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], z něhož vyplývá, že spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jsou v příslušných spoluvlastnických podílech žalobci, v oddílu C jsou uvedena tři soudcovská zástavní práva vztahující se k ideální jedné osmině předmětných pozemků dle usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv usneseními ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 119/2011-75, ze dne 25.3.2011, č.j. 5 E 121/2011-70 a ze dne 27.7.2011, č.j. 5 E 198/2011-131. Ze spisů zdejšího soudu shora uvedených spisových značek vyplývá, že v době nařízení výkonu rozhodnutí se jednalo o jednu ideální osminu pozemků dle tehdejšího stavu v katastru nemovitostí, která byla ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Ve všech třech případech soud z obsahu uvedených spisů konstatoval skutečnosti tvrzené žalobci v žalobě, tedy skutečnosti ohledně nařízení výkonů rozhodnutí, ohledně exekučních titulů, dat právních mocí usnesení. Dále soud konstatoval darovací smlouvu uzavřenou dne 15.11.2011 zn. [spisová značka] mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovanou, z níž zjistil, že dlužník [jméno] [příjmení] ideální osminu předmětných pozemků zajištěnou uvedenými soudcovskými zástavními právy daroval [jméno] [příjmení], když z čl. III smlouvy vyplývá vědomost dárce i obdarované o existenci uvedených tří soudcovských zástavních práv. Dále soud konstatoval usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. 5 C 74/2016-475, které bylo vydáno ve věci vedené u zdejšího soudu mezi všemi tehdejšími podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků, týkající 5 5 C 146/2022 se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tímto usnesením byl soudem mezi tehdejšími spoluvlastníky schválen uzavřený smír, žalobci se stali spoluvlastníky dvou pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, ohledně nichž jsou v katastru nemovitostí zapsána v rámci původní jedné ideální osminy shora uvedená soudcovská zástavní práva. Dále soud v průběhu řízení konstatoval potvrzení Okresního soudu v Pelhřimově zaslané 17.6.2022 zástupci žalobců, dle něhož není u zdejšího soudu evidován žádný návrh na nařízení soudního prodeje zástav podaný žalovaným ani návrh na výkon rozhodnutí či jiný exekuční návrh vůči [jméno] [příjmení], konstatoval, že dne 9.6.2022 byla zástupcem žalobců doručena žalovanému výzva k poskytnutí součinnosti k výmazu promlčeného soudcovského zástavního práva v katastru nemovitostí, dle této výzvy žalobci vznesli námitku promlčení shora uvedených tří soudcovských zástavních práv na podílu ideální jedné osminy předmětných pozemků, požádali žalovaného o poskytnutí součinnosti při zajištění výmazu práv, jak je ve výzvě požadováno.

4. Všechna tři soudcovská zástavní práva byly zřízena shora uvedenými rozhodnutími soudu v roce 2011, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále pouze obč. zák.), platného do 31.12.2013. Podle § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), platného od 1.1.2014, práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, Stejně tak dle § 3036 o.z. se podle dosavadních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právnímu předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na uvedená ustanovení o.z. je tedy nutno vycházet při rozhodování o nároku žalobců z ustanovení obč. zák.

5. Podle § 100 odst. 1, 2 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

6. Podle § 110 odst. 1 obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

7. Jak již bylo shora uvedena, vznikla všechna tři soudcovská zástavní práva shora uvedenými rozhodnutími zdejšího soudu v rámci nařízení výkonů rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na spoluvlastnickém podílu povinného na nemovitostech dle § 338b a násl. o.s.ř., když v době nařízení výkonů rozhodnutí byla osoba dlužníka a vlastníka spoluvlastnického podílu na nemovitostech totožná. Pokud byly výkony rozhodnutí uvedenými rozhodnutími nařízeny a tedy došlo ke vzniku soudcovských zástavních práv, byly ve smyslu § 251 odst. 1 o.s.ř. nařízeny na základě pravomocných a zejména vykonatelných rozhodnutí, tedy k datu nařízení výkonů rozhodnutí zcela nepochybně byly povinnosti dlužníka vykonatelné. Soudcovské zástavní právo působí navenek stejně jako smluvní zástavní právo, stejnými způsoby zaniká, může být zrušeno i zastavením výkonu rozhodnutí za podmínek uvedených v § 338e o.s.ř.. Soudcovské zástavní právo má zajišťovací funkci, nevede k přímému uspokojení pohledávky věřitele, na základě něho věřitel v případě prodeje věci má právo svou pohledávku přihlásit a mít při rozvrhu výhodnější pořadí dle data, kdy byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva podán a nebo na základě něho může věřitele přistoupit k aktivnější činnosti, a to ke zpeněžení zajištěné věci ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy dle § 165a odst. 1, 2 obč. zák. Dle shora uvedených ustanovení obč. zák. měl žalovaný jako zástavní věřitel dobu deseti let k takovému postupu a tato doba počala běžet dnem právní moci usnesení zdejšího soudu o nařízení výkonů rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv, tedy 14.4.2011 a 27.7.2011. Do dat 14.4.2021 a 27.7.2021 nebylo ze strany žalovaného ke zpeněžení zástavy přistoupeno, nedošlo ani k prodeji zástavy a uplatnění pohledávky v rámci lepšího pořadí při 6 5 C 146/2022 takovém prodeji, z dokazování nevyplývá, že by v běhu doby došlo nějakým způsobem k přerušení či stavení běhu promlčecí doby. Na běh promlčecí doby v tomto směru nemá vliv skutečnost, že v mezidobí došlo postupem shora uvedeným ke změně na straně dlužníka v tom směru, že dlužník přestal být současně vlastníkem zástavy a došlo k oddělení vlastnického práva jeho převodem na [jméno] [příjmení] a následně v souvislosti se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitostem došlo k situaci ohledně zápisů soudcovských zástavních práv dle stávajícího zápisů v katastru nemovitostí na nemovitostech ve spoluvlastnictví žalobců. Současně je dle názoru soudu nutno konstatovat, že ke shora uvedeným datům uplynutí promlčecí doby k uplatnění realizace soudcovských zástavních práv musely uplynout i promlčecí lhůty vztahující se k promlčení samotných pohledávek žalovaného, které soudcovská zástavní práva zajišťovala, protože, jak již bylo shora uvedeno, v den nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky přiznané rozhodnutím soudu, pohledávky vykonatelné a tedy k nim se vztahující promlčecí lhůta deseti let musela uplynout dříve. Za této situace soud shledává žalobní požadavek žalobců za důvodný, promlčení se žalobci vůči žalovanému domohli písemně vznesenou námitkou promlčení v dopisu ze dne 8.6.2022, vznesená námitka promlčení nebyla za strany žalovaného nijak zpochybněna. Vznesená námitka promlčení znamená, že žalovaný své právo vyplývající ze zřízení soudcovských zástavních práv již nemůže vykonat a za této situace soud určil, že jedna ideální osmina předmětných nemovitostí předmětnými soudcovskými zástavními právy zatížena není, když na straně žalobců shledal naléhavý právní zájem na takovém určení, protože bez něho není pro nesoučinnost žalovaného možno v katastru nemovitostí zápis soudcovského zástavního práva zrušit. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu mají tedy žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcům vznikly náklady řízení sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši 5 000 Kč, odměny za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání soudu dne 12.12.2022) po 3 100 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), z 4 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady jízdného při ujetí celkem 192 km osobním automobilem o průměrné spotřebě 5,1 l motorové nafty, která dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášek pozdějších, při sazbě 4,70 Kč/km a ceně motorové nafty 38,90 Kč dle doloženého nákupního dokladu činí 1 283,30 Kč a z 21% DPH ze součtu odměny, paušálů a náhrady jízdného ve výši 3 125,50 Kč. Celkové náklady řízení žalobců tedy činí 23 008,80 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobcům zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobců.