5 C 149/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 26 100 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26 100 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 2.4.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 004 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná si u něho objednala vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení na akci 2 5 C 149/2021 zateplení bytového domu [adresa], který je součástí pozemku parc.č.st. [číslo] v obci [obec], jehož byla žalovaná vlastníkem, žalobce tuto projektovou dokumentaci dle objednávky žalované zpracoval a tuto jí předal a na úhradu díla jí pak dne 18.3.2019 vystavil fakturu [číslo] [rok] znějící na částku 26 100 Kč se splatností do 1.4.2019, z důvodu nezaplacení této částky jí zaslal 2.10.2019 výzvu k úhradě a následně 25.1.2021 předžalobní výzvu.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovanou, v němž žalovaná tvrdila, že si u žalobce žádné služby neobjednala, nikdy od něj žádnou službu nepřevzala, s žalobcem nikdy nejednala. Dále, aniž by v tomto směru byla ze strany žalobce učiněna v návrhu nějaká skutková tvrzení, popisovala kdy, z jakého důvodu probíhala ohledně budovy [adresa] v [obec], jehož byla vlastnicí, jednání mezi jejím vnukem [jméno] [příjmení] (dále pouze příjmením [příjmení]), [anonymizována dvě slova] a žalobcem, rozsáhle v odporu se v tomto směru vyjadřuje, jejich jednání posuzuje jako jednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s etickým kodexem komory autorizovaných inženýrů, posuzuje jejich jednání z hlediska trestněprávní odpovědnosti a podobně.

3. V návaznosti na odpor žalované žalobce svá tvrzení uvedená v návrhu ještě před jednáním ve věci samé doplnil v tom směru, že při jednáních s žalobcem žalovanou zastupoval její vnuk [příjmení], nebylo pochyb o tom, že objednatelem služeb je vlastník nemovitostí, tedy žalovaná, která i udělila žalobci plnou moc. Žalovaná si službu zpracování předmětné projektové dokumentace objednala prostřednictvím svého zástupce [příjmení], objednávka byla učiněna ústně a před započetím prací byla učiněna obhlídka na místě samém, kde byly dále požadavky na dokumentaci od zástupce žalované specifikovány, na základě plné moci od žalované získal žalobce na příslušném stavebním úřadě potřebné podklady. Projektová dokumentace s s fakturou byla zaslána žalované poštou, žalovaná žalobci nic nevrátila, nesdělila, že si nic neobjednala.

4. Prvému jednání soudu předcházelo ze strany žalované podání obsáhlého písemného vyjádření, ve kterém se žalovaná zaobírá trestně právní stránkou jednání žalobce s [příjmení], otázkami předání díla, pasivní legitimace její osoby, jednáním advokátky žalobce a vznáší i námitku promlčení nároku žalobce pro případ, že by bylo připuštěno, že skutečně pohledávka žalobce vznikla. Dále tomuto jednání předcházelo telefonické kontaktování soudce [příjmení] ve snaze vysvětlit soudci důkazní situaci, což bylo ze strany soudce odmítnuto s tím, že není ani účastníkem řízení a orientace žalované ve věci vyplývá z jejích obsáhlých písemných podání, k čemuž jmenovaný sdělil, že tato písemná podání v této věci nepsala žalovaná. Při prvém jednání soudu pak žalovaná ve vztahu jí podepsaným písemným podáním (odpor, žádost o odročení jednání, písemná vyjádření) uvedla, poté co jí byla tato podání soudem předložena, že vše vyřizoval její vnuk, podpisy jsou její, vyjma podpisu na žádosti o odročení jednání datované 21.9.2021, byla však tehdy nemocná. Vnuk žalované [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že písemná podání žalované nejsou jejími písemnými podáními, sepsal je on, žalovanou však s nimi vždy seznámil a ona je podepsala. Důvodem bylo, že v posledních dvou letech se zdravotní stav žalované značně zhoršil, protože si přestala věci pamatovat. Za této situace soud ve vztahu k obsahu písemných podání žalované učiněných v této věci k těmto podáním po obsahové stránce nepřihlíží jako k podáním, která obsahují tvrzení žalované, jedná se o tvrzení sestavená jejím vnukem, žalovanou pouze podepsaná.

5. Samotné konkrétní tvrzení žalované je tedy obsaženo až v rámci její výpovědi, v níž žalovaná popírá, že by žalobce znala, že by s ním někdy jednala, že by od něho projektovou dokumentaci převzala, neví o ní a neví o nějakém jednáním mezi žalobcem a [příjmení], žalobce nikdy neviděla, nikdy žádné zateplení domu nechtěla a neví ani oč se jedná. Žalované byly soudem v rámci její výpovědi předloženy plná moc z 22.5.2017, doklad o doručení předžalobní výzvy z 25.1.2021, potvrdila, že její podpis je pouze u data 26.1.2021 v rámci převzetí předžalobní výzvy, na plné moci se její podpis nenachází, pokud jí byla soudem předložena samotná 3 5 C 149/2021 předžalobní upomínka z 25.1.2021 i upomínka předchozí od žalobce, uvedla ve své výpovědi, že tyto listiny vidí poprvé a pokud je na dodejce z 26.1.2021 její podpis, nepamatuje si, co jí bylo doručeno. Celkový charakter a kvalita výpovědi žalované při soudním jednání dle názoru soudu byla ovlivněna jejím věkem a s ním spojeným duševním stavem, z něhož bylo patrno, že žalovaná si nevybavuje zcela přesně či vůbec skutečnosti z minulosti, protože v rámci výpovědi na dotazy soudu kdy, z jakého důvodu a na základě jaké skutečnosti získala k domu v [obec] vlastnické právo, uváděla žalovaná s viditelnou časovou neorientací, že si tak daleko nepamatuje, pamatuje si jen, že dům koupila, protože ho potřebovala, nebydlela tam, ví, že dům darovala potom jako babička vnukovi, nepamatuje si však kdy, neví proč dům kupovala, k některým dotazům v rámci výpovědi pouze mlčela.

6. S ohledem tvrzení žalobce v návrhu a v jeho doplnění a žalované v její výpovědi, je dle názoru soudu nutno nejprve posoudit, zda v rámci jednání s žalobcem byla žalovaná opravdu zastoupena vnukem či nikoli a teprve poté posuzovat jaké byly následky takového jednání buď v zastoupení žalované či bez takového zastoupení z hlediska uzavření smlouvy smlouva o dílo, na základě které měl žalobce, jak uvádí, pro žalovanou vypracovat příslušnou projektovou dokumentaci.

7. Na svých skutkových tvrzeních žalobce setrval i v rámci jeho výpovědi, i on potvrdil, že žalovanou osobně nezná a vždy jednal pouze s jejím vnukem [příjmení]. Ve své výpovědi popisuje, že [příjmení] nejprve kontaktoval [anonymizováno] [ulice], který zpracovává posudky v rámci energetické náročnosti budov, k jejich jednání u [anonymizováno] [ulice] pozval žalobce, jehož podnikatelskou činností je zpracování projektové dokumentace ohledně zateplení, [anonymizována dvě slova], žalobce byl tehdy v květnu 2017 [příjmení] seznámen s tím, že chce zateplit dům, který patří jeho babičce, při tomto jednání byla uzavřena smlouva o dílo mezi žalobcem a [příjmení], který zastupoval majitelku domu, tedy žalovanou, když jako zástupce žalované vystupoval a i z následného jednání na místě samém při další schůzce to vyplývalo. Domluvili se, co bude obsahem projektové dokumentace, [příjmení] se domluvil i s [anonymizována dvě slova] na vypracování posudku energetické náročnosti po zpracovaní projektové dokumentace žalobcem, žádný termín ani cena nebyly dohodnuty, následně za týden při druhé schůzce v budově [adresa] v [obec] opět za přítomnosti žalobce, [anonymizováno] [ulice] a [příjmení], žalobce [příjmení] předal plnou moc datovanou 22.5.2017, kterou celou žalobce předem připravil, v níž jako zmocnitele označil žalovanou, když údaje o ní zjistil v katastru nemovitostí a sám [příjmení] ji jako vlastnici označoval s tím, že investorem bude ona, tuto plnou moc [příjmení] žalobci asi po týdnu podepsanou ze strany žalované předal zpět na další schůzce v kanceláři [anonymizováno] [ulice] v přítomnosti [anonymizováno] [ulice]. Právě na základě této plné moci si žalobce mohl na stavebním úřadu vyžádat stavební dokumentaci. Po celou dobu vycházel z tvrzení [příjmení], že žalovanou zastupuje. Projektovou dokumentaci po zpracování žalobce zaslal elektronicky [anonymizována dvě slova], který měl zpracovat posudek energetické náročnosti, sdělil [příjmení] e-mailem její zpracování, ten však s ním přestal komunikovat a proto žalobce v roce 2019 vystavil žalované fakturu a společně s ní jí poštou projektovou dokumentaci zaslal, dokladem o odeslání nedisponuje.

8. Pokud žalobce uvádí, že s žalovanou uzavřel jím uváděným způsobem smlouvu o dílo, když při jednáních žalovanou zastupoval [jméno] [příjmení] a žalovaná něco takového zcela popírá, je samozřejmě na žalovaném, aby prokázal svá tvrzení. Z výpovědi žalobce vyplývá, že nemá k dispozici smlouvu v písemné formě, nemá k dispozici doklad, který by prokazoval, že při jednání s ním byla žalovaná [jméno] [příjmení] zastoupena, nemá doklad o předání díla a faktury za provedenou činnost žalované, z jeho výpovědi nevyplývá, že by [jméno] [příjmení] žalobci vůbec nějakým způsobem své oprávnění jednat jménem žalované dokladoval, že by žalobce po něm vůbec nějaký doklad v tomto směru požadoval, z výpovědi žalobce vyplývá, že se prostě měl 4 5 C 149/2021 spokojit s tvrzením [jméno] [příjmení], že jako zástupce majitelky domu vystupoval.

9. Dle výpisu z katastru nemovitostí žalovaná v roce 2017 byla vlastnicí pozemku parc.č.st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec]. Žalobce soudu předložil plnou moc, která mu dle jeho tvrzení byla udělena ze strany žalované, z níž vyplývá, že se jedná o plnou moc datovanou 22.5.2017 k zastupování ve věci obstarání vyjádření dotčených orgánů státní správy a organizací, jakož též všech dalších potřebných úkonů pro podání žádosti o stavební povolení na akci„ Zateplení BD [adresa], Č. [obec]“, na této plné moci se nachází podpis žalované jako zmocnitelky a jak již bylo uvedeno v rámci výpovědi žalované, žalovaná rozporuje, že by se na této plné moci nacházel její podpis. V rámci tohoto podpisu soud konstatuje, že i laickým pohledem na podpis žalované je zcela evidentní, že se jedná o zcela jiný podpis, než který žalovaná poskytla v několika vlastnoručních vyhotoveních do protokolu při jednání soudu, soud konstatuje výraznou podobnost těchto jejích podpisů s podpisy žalované na písemných podáních adresovaných soudu např. odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Dále soud konstatoval fakturu vystavenou žalobcem žalované dne 18.3.2019 na částku 26 100 Kč s termínem splatnosti 1.4.2019, kde je uvedeno, že je fakturována částka za vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení na akci Zateplení bytového domu [adresa], [obec] – dle cenové nabídky, konstatoval upomínky adresované žalobcem žalované ve dnech 2.10.2019 a 25.1.2021, potvrzení a sdělení [anonymizováno] s.p. [obec a číslo], že v průběhu období od 15.3.2019 do 31.3.2019 byly žalované doručeny pouze dvě zásilky, a to balík s dobírkou 404 Kč a zásilka od [anonymizována čtyři slova] v [obec], žalobcem předloženou projektovou dokumentaci ve věci shora uvedené akce zateplení, kde je uveden investor [celé jméno žalované], zpracovatel žalobce, zpracování květen 2017. Dále konstatoval listiny ve formě obsahu policejního spisu Policie České republiky, obvodní oddělení [obec].

10. Soud ve věci vyslechnul jako svědky [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále pouze příjmením [příjmení]), jedná se dle výpovědi žalobce vlastně o jediné osoby, které byly jednání účastny. Svědek [příjmení] popisuje v základních směrech ve shodě s výpovědí žalobce proběhlá jednání s [anonymizováno], z jeho výpovědi vyplývá, že ani on osobně nikdy nejednal s žalovanou, jednal pouze s [anonymizováno], který mu pouze ústně sdělil, že žalovanou zastupuje, nepožadoval žádný doklad takovou skutečnost prokazující, když [příjmení] důvěřoval, i on s [příjmení] uzavřel dle jeho tvrzení dohodu o vypracování energetického posudku, k jehož vypracování přistoupil poté co mu zaslal zpracovaný projekt žalobce, na rozdíl od žalobce však uvedl, že se s [příjmení] domluvili, že po vypracování mu dají teprve cenovou nabídku, pouze mu předběžně sdělili o jakou částku se bude asi jednat a dále oproti žalobci uvedl, že neví, zda [příjmení] předal žalobci plnou moc od žalované, aby mohl vyřídit stavební povolení, pamatuje si pouze to, že při jednom jednání u něho v kanceláři žalobce uvedl, že jí bude potřebovat. I z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že pokud proběhla jednání s [anonymizováno] a žalobcem, vždy jednal sám za sebe, nezastupoval žalovanou, i když nebyl v té době vlastníkem domu [adresa] v [obec], chtěl zjistil kolik by stálo zateplení domu, cenovou nabídku projektu, protože s jeho návrhem na zateplení žalovaná jako vlastnice domu nesouhlasila a on jí měl v plánu případně o výhodnosti přesvědčit. Potvrdil ve své výpovědi, že v roce 2017 opravdu proběhla jednání s [anonymizováno] a žalobcem, rozdílně od nich ve své výpovědi uvádí, s kým z nich jednal, co bylo předmětem jeho žádosti, kdy chtěl zjistit pouze cenovou nabídku kolik by stál projekt zateplení, ve vztahu k posouzení věci se dle názoru soudu nejedná o rozhodující skutečnosti, pro posouzení věci je důležité tvrzení ohledně toho, zda žalovanou zastupoval či nikoli. Z jeho výpovědi vyplývá, že žalovaná o tomto jeho jednání nevěděla, žádnou plnou moc od žalované pro žalobce nikdy žalobci nepředával, nebyla požadována, až po zkrachování jednání s [anonymizováno] a žalobcem řekl žalované, že měl snahu zjistit cenu zateplení, od žalobce jí žádná dokumentace ani faktura nebyla doručena, pouze dopis z 28.3.2019, který jí rozčílil, fakturu jí zaslal [anonymizováno]. 5 5 C 149/2021 Pokud soud vyslechl další svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nejedná se o osoby, které by byly jakkoli v jakékoli fázi jednáním mezi [příjmení], [anonymizováno] a žalobcem přítomny, [jméno] [příjmení] jako nájemkyně jednoho z bytů v domě [adresa] v [obec] v období 2017 – 2019 potvrdila, že žalované v její přítomnosti měl [příjmení] navrhovat zateplení domu, což však žalovaná považovala za zbytečnou investici, žalovaná byla v té době psychicky naprosto v pořádku, jednala s nájemníky osobně, vozil jí vnuk. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil, že pravděpodobně z důvodu jeho příbuzenského napojení na rodinu [příjmení] mu měl v období zimy 2020 až jara 2021 žalobce nabídnout k prodeji projektovou dokumentaci ohledně zateplení domu [adresa] v [obec].

11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že by v roce 2017 uzavřel smlouvu s žalovanou prostřednictvím jejího vnuka [příjmení]. Jednání probíhala za přítomnosti pouze tří osob, tedy žalobce, [ulice] a žalobce, v tom se všichni tři v rámci svých výpovědí shoduji, byť [příjmení] oproti [anonymizováno] a žalobci uvádí poněkud jiné skutečnosti ohledně předmětu jednání, způsobu jednání, dohody s nimi. Z výpovědi žalované vyplývá, že tato plnou moc [příjmení] neudělila, nebyl oprávněn jednat jejím jménem, o jeho jednání vůbec nevěděla. To ve své výpovědi potvrzuje i [anonymizováno]. Pokud žalobce a [anonymizováno] uvádí, že [příjmení] zastupoval žalovanou, že jako její zástupce vystupoval, uvádí na druhé straně, že nikdy jim takovou skutečnost nedokladoval a ani na něm tuto skutečnost dokladovat nepožadovali. Dle soudu je v tomto směru nerozhodné, jaké oni měli domnění ohledně jednání [příjmení], pouze to, že se domnívali, že [příjmení] žalovanou zastupuje, ať již na základě jeho sdělení či jejich domnění, aniž by jim takovou skutečnost prokázal, ještě neznamená, že žalovaná je z jednání [anonymizováno] zavázána. Není důležité, zda v očích žalobce [příjmení] jako zástupce žalované vystupoval či zda žalobci přímo sdělil, že žalovanou zastupuje, důležité je, zda opravdu byl žalovanou oprávněn zastupovat. Pokud z výpovědí žalované a [příjmení] vyplývá, že žádná plná moc k takovému jednání ústně či písemně nebyla žalovanou [příjmení] udělena, pokud [příjmení] uvádí, že jednal vlastním jménem a žalobce ani [anonymizováno] nemohou dokladovat zastoupení žalované jmenovaným písemnou plnou mocí, nemůže být v této věci žalovaná pasivně legitimovanou osobou, neboť nebylo žalobcem prokázáno, že by [příjmení] byl oprávněn jejím jménem jednat, ve smyslu § 436 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), nemohla jeho jednáním za této situace vzniknout práva a povinnosti žalované, ale pouze přímo jemu, ať již jednal samostatně za sebe či vystupoval jako zástupce žalované bez faktického zmocnění. I ve smyslu § 440 odst. 2 o.z., pokud takové jeho jednání provedené bez zmocnění žalovaná bez zbytečného odkladu neschválila, zavazuje jednání pouze žalovaného. Byť se v základních směrech výpovědi žalobce a [ulice] shodují, nelze z nich mít za prokázané, že [příjmení] opravdu jednal za žalovanou na základě nějakého zmocnění, nelze tak dovodit ani z jiných provedených důkazů. Pokud bylo v průběhu řízení žalobcem argumentováno plnou moci udělenou mu žalobkyní pro jednání s úřady, jedná se o osamocené tvrzení žalobce, udělení plné moci nepotvrzuje žalovaná, [příjmení] ani [anonymizováno], laickým pohledem je patrné, že na ní není podpis žalované, tedy ani z této listiny není možno vědomost žalované o nějakém jednání s žalobcem dovodit. Soud tedy konstatuje na straně žalované nedostatek pasivní legitimace vedoucí k zamítnutí žaloby, aniž by musel hodnotit další ve věci provedené důkazy zejména ve vztahu k tomu, co vůbec bylo předmětem dohody, s kým [příjmení] dohodu uzavřel a podobně, k návrhu žalobce znalecky posuzovat obvyklou cenu jím provedeného díla.

12. Protože žalovaná bylo ve věci zcela úspěšná, má proti žalobci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se odměny za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednáních soudu ve dnech 14.4.2022, které přesáhlo dvě hodiny, 25.7.2022, které přesáhlo dvě hodiny, 2.2.2023) po 2 180 Kč, šesti paušálů po 300 Kč dle § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších, a ze součtu odměny a paušálů z 21% 6 5 C 149/2021 DPH, která činí 3 124,80 Kč Celkem se jedná o náklady řízení ve výši 18 004,80 Kč a soud uložil žalobci povinnost tyto náklady řízení žalované zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované.