5 C 15/2026

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 81 852,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 68 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 68 000 Kč od 17.12.2025 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto výroku tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 852,26 Kč s úrokem ve výši 9 861,73 Kč, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 21 440,73 Kč od 17.12.2025 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se vrací zpět z účtu Okresního soudu v Pelhřimově přeplatek soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 394 Kč.2 5 C 15/2026 1. Dne 1.1.2026 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 79 579 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 89 440,73 Kč od 17.12.2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem za dobu od 16.9.2025 do 2.12.2025 ve výši 9 861,73 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 273,26 Kč. V návrhu uvedl, že dne 27.5.2025 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr 80 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně s úroky vrátit žalobci v měsíčních splátkách po 4 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce, splátkový kalendář však nedodržel, dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15.9.2025 a z tohoto důvodu mu zaslal žalobce postupně upomínky k úhradě dlužné splátky a následně dopisem z 2.12.2025 úvěr zesplatnil. Žalovaný dluží žalobci zesplatněnou jistinu úvěru 79 579 Kč, smluvní úrok 9 861,73 Kč vypočtený z částky 79 579 Kč od 16.9.2025 do 2.12.2025 při použití sjednané úrokové sazby 57,99% ročně, náklady na upomínkování 1 000 Kč za dvě upomínky a dále smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání návrhu.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovaným, v němž žalovaný namítl neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu dohodnuté výše smluvního úroku, která je v rozporu s dobrými mravy, neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu vysoké roční procentní sazby nákladů přesahující 100%, která pro nepřiměřenou výši je v rozporu s dobrými mravy, neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nesplnění povinnosti na straně žalobce posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, když v tomto směru ohledně takového posouzení uvedl pouze obecné formulace a nikoli poukaz na konkrétní porušení povinnosti žalobce.

3. Na podaný odpor žalovaného reagoval žalobce vyjádřením, v němž namítl, že úvěruschopnost žalovaného posoudil řádně ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poukázal jakým konkrétním způsobem v rámci tohoto posuzování postupoval, k jakým závěrům dospěl.

4. Při jednání soudu žalovaný potvrdil, že úvěrovou smlouvu s žalobcem opravdu uzavřel, že od žalobce na svůj účet na základě této smlouvy opravdu částku 80 000 Kč obdržel a že po provedení tří splátek po 4 000 Kč žalobci na úvěrové jistině dluží 68 000 Kč, tuto částku nijak nerozporuje, je si vědom své povinnosti ji žalobci zaplatit. Smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřel z toho důvodu, aby mohl splatit obdobnou dříve získanou půjčku, žalobci tehdy doložil doklad o příjmu, který byl vyšší než jindy z důvodu odměn, fakticky jeho příjem byl a i v současné době je kolem 24 000 Kč měsíčně čistého, po úhradě výživného, nákladů spojených s bydlením je schopen v současné době hradit kolem 2 000 Kč měsíčně.

5. Pokud se jedná o smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , byla mezi účastníky uzavřena 27.5.2025 komunikačními prostředky „na dálku“, soud má za prokázané, že smlouva byla uzavřena, žalovaný tuto skutečnost přímo potvrzuje, jedná se o smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč se sjednaným ročním úrokem 57,99% ročně, žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit v 72 měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných do 15. dne každého kalendářního měsíce. RPSN na tento spotřebitelský úvěr činí 76,18%. Pro případ prodlení vznikly dle smlouvy žalobci různé finanční nároky, jednak nárok na zaplacení poplatků za upomínky ve výši 500 Kč/upomínka, nárok na zaplacení smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky, nárok na zaplacení 25% z vymáhaného plnění v případě předání věci inkasní agentuře. Dále soud zjistil ze zprávy , právnická osoba, . , adresa, , že účet č. , č. účtu, , na který byl z účtu žalobce poukázán úvěr 80 000 Kč, je účtem, jehož3 5 C 15/2026majitelem je žalovaný, částka 80 000 Kč z účtu žalobce byla na uvedený účet připsána 28.5.2025., z tohoto účtu na účet žalobce byly provedeny ve dnech 11.6.2025, 11.7.2025 a 14.8.2025 platby po 4 000 Kč, tedy celkem 12 000 Kč. Dále soud konstatoval další důkazy ve formě listin předložených soudu žalobcem, jednak přílohu č. 1 smlouvy obsahující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obě v návrhu uvedené upomínky ze dne 20.9.2025 a 5.10.2025, doklady o zaplacení částky 1 Kč žalovaným a 80 000 Kč žalobcem, předžalobní výzvu z 2.12.2025 obsahující oznámení o zesplatnění úvěru a stanovení lhůty do 16.12.2025 k zaplacení dlužné částky, doklad o předání této předžalobní výzvy k poštovní přepravě 2.12.2025, konstatoval současně statistiku České národní banky ohledně obvyklých úrokových sazeb v květnu 2025.

6. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy dospívá k závěru, že je nutno i bez návrhu posoudit otázku platnosti této smlouvy.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. V daném případě byla sjednána úvěrová částka 80 000 Kč, v rámci sjednaného termínu splatnosti byl sjednán úrok ve výši 57,99% ročně. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vysokého charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní v květnu 2025 míru 5,54% ročně bez rozlišení doby trvání smlouvy, v případě smluv s fixací úrokové sazby nad pět let se jednalo o obvyklou úrokovou sazbu 8,20% ročně. Sjednaná úroková sazba 57,99% ročně trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Jak již bylo shora uvedeno, byly sjednány i další značně vysoké poplatky, které byly spojeny s případným prodlením žalovaného. Za situace, kdy byl sjednán takto vysoký úrok a takto vysoké poplatky spojené s upomínáním, předáním věci inkasní agentuře apod., smluvní pokuta 0,1% denně (ta sama o sobě obvyklou výši nepřesahuje), je z tohoto zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden4 5 C 15/2026celek. Z tohoto důvodu není nutno přistupovat k posuzování platnosti úvěrové smlouvy z jiných hledisek, např. z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalobcem při jejím uzavírání ve vztahu k žalovanému dle zákona o spotřebitelském úvěru, je zcela zbytečné zkoumat posuzování úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k neplatné smlouvě.

9. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy by měl mít žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V tomto případě žalovaný obdržel na základě neplatné smlouvy od žalobce částku 80 000 Kč, po uzavření smlouvy zaplatil 3 splátky po 4 000 Kč, tedy celkem 12 000 Kč a za této situace je výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného dána částkou 68 000 Kč. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit společně s úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z., když vychází z předžalobní výzvy, která byla ze strany právního zástupce žalobce předána k poštovní přepravě dne 2.12.2025 a u níž se ve smyslu § 573 o.z. má za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání. Lhůta k plnění v ní stanovená uplynula dnem 16.12.2025 a tedy žalovaný je v prodlení od 17.12.2025 a výše úroků z prodlení je dle vyhlášky č. 351/2013 Sb. dána sazbou 11,5% ročně. Soud tedy v tomto směru návrhu částečně vyhověl a ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému shora uvedenou částku s úroky z prodlení zaplatit žalobci v měsíčních splátkách po 2 000 Kč pod ztrátou výhody splátek, když vychází z toho, že finanční situace žalovaného nedovoluje žalovanému takto vysokou finanční částku zaplatit jednorázově v kratším časovém horizontu, je schopen plnění s ohledem na jeho příjem v těchto měsíčních splátkách, aniž by tak byla výrazným způsobem narušena jeho životní úroveň. Ve zbývající části soud návrh žalobce zamítl, v návrhu uvedené náklady spojené s uplatněním pohledávky soud nepovažuje za příslušenství pohledávky, protože se jedná o nárok na zaplacení dohodnutých poplatků.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V tomto případě byl každý z účastníků ve věci úspěšný částečně, žalobce ve výraznější části co do úvěrové jistiny, žalovaný ve výraznější části co do žalovaného příslušenství a nákladů upomínání a smluvní pokuty, za této situace soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Navíc soud konstatoval absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou zavinil žalobce a nárok mu přiznává z jiného důvodu, než který žalobce v návrhu uplatnil.

11. Předmětem poplatkové povinnosti žalobce je částka 81 852,26 Kč jako součet úvěrové jistiny, poplatků za upomínky a smluvní pokuty a tomuto předmětu řízení odpovídá dle Položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších (dále poplatkový zákon), soudní poplatek ve výši 3 275 Kč (4% z žalované částky). Žalobce však na tomto soudním poplatku zaplatil 3 669 Kč, tedy zaplatil o 394 Kč více, než činila jeho poplatková povinnost. Z tohoto důvodu soud ve smyslu § 10 odst. 1 poplatkového zákona, rozhodl, že tento přeplatek bude z účtu zdejšího soudu žalobci vrácen.