5 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1/ celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného a žalované 2/ celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti vrátit dar a o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Žaloba žalobce, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem jedné ideální poloviny nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] vedeném pro k.ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je jiná stavba [anonymizována dvě slova], ohledně které jsou v katastru nemovitostí na uvedeném listu vlastnictví vedeni jako vlastníci žalovaní, každý z nich jednou ideální čtvrtinou, se zamítá. 2 5 C 168/2021

II. Žalobce je povinen zaplatit prvé žalované náklady řízení ve výši 20 908,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce prvé žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 20 908,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce druhého žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce podal dne 29.7.2021 u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovaným povinnost vrátit žalobci dar, tedy každý z žalovaných svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny na nemovitostech uvedených v I. výroku tohoto rozsudku a dále kterým by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí. V žalobě uvedl, že dne 3.2.2017 byla mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů (dále pouze SJM), jejímž předmětem byl mimo jiné závazek žalobce vyplatit jí na vypořádání SJM částku 1 400 000 Kč z titulu vypořádání investic z výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalované] do uvedených nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce a závazek žalobce darovat dětem účastníků, tedy žalovaným, každému jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 3.2.2017 byla tato darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanými uzavřena, žalobce každému z žalovaných daroval jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 29.4.2021 žalovaní uzavřeli jako dárci se svou matkou [jméno] [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, na základě které matce darovali každý svou ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí, darovali jí tak majetek, který získali darem od žalobce a o této skutečnosti se žalobce dozvěděl zcela náhodou v internetové aplikaci katastru nemovitostí, žalovaní svůj záměr převést spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech na matku s žalobcem nijak nekonzultovali, ani ho o tom neinformovali. Žalobce se pokoušel žalované kontaktovat ihned poté, co zjistil uzavření darovací smlouvy, chtěl vysvětlit proč žalovaní podíly matce darovali, ovšem žalovaní jsou pro žalobce nekontaktní, přestali jej navštěvovat, nezvedají své mobilní telefony, na SMS neodpovídají a odmítají jakýkoliv kontakt. Do doby uzavření darovací smlouvy mezi nimi a jejich matkou přitom byly vztahy mezi žalobcem a žalovanými standardní, oba žalovaní žalobce pravidelně navštěvovali, vodili si do bydliště žalobce kamarády, společně grilovali, chodili na pivo, měli v domě [adresa] své pokoje a i žalobce řádně plnil své rodičovské povinnosti, když hradil druhému žalobci nákladné studium na konzervatoři, přispíval na výživu prvé žalované. Vztahy žalobce s matkou žalovaných jsou od rozvodu jejich manželství napjaté, ze strany bývalé manželky až nepřátelské a žalobce tedy nevylučuje, že k uzavření darovací smlouvy žalované přesvědčila jejich matka za účelem opakovaného a neoprávněného obohacení se na úkor žalobce, neboť na základě darovací smlouvy nabývá de facto majetek v souvislosti s nímž byla už v minulosti jednou vypořádána v rámci dohody o vypořádání SJM. Takové její jednání by muselo být považováno za jednání nepoctivé a porušující dobré mravy a tedy za jednání neplatné. Tomu nasvědčuje fakt, že darovací smlouva byla uzavřena pouhých [anonymizováno] dnů poté, co se prvá žalovaná stala zletilou a nebylo nutné schválení opatrovnického soudu. Chování žalovaných žalobce psychicky zasáhlo, od doby kdy s ním žalovaní přestali komunikovat má psychické problémy, které se odráží mimo jiné ve ztížené schopnosti soustředit se na práci a jsou příčinou vztahových problémů s partnerkou žalobce. V popsaném jednání žalovaných žalobce spatřuje zjevné porušení dobrých mravů, které žalobce opravňuje k odstoupení od darovací smlouvy z roku 2017 dle § 2072 a násl. občanského zákoníku. Dne 21.5.2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovaným výzvy, kterými od darovací smlouvy odstoupil a vyzval žalované k vrácení daru. 3 5 C 168/2021 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. K žalobě se vyjádřili tak, že od roku 2015, kdy se jejich rodiče rozvedli, žijí s jejich matkou, s otcem se stýkali do doby než byla uzavřena darovací smlouva, kterou převedli své podíly na nemovitostech na matku, jejich vztahy byly vždy standardní a nezavdali žádnou příčinu k vrácení daru. Darovací smlouva, na základě které podíly na nemovitostech získali, byla uzavřena proto, že při vypořádání SJM mezi jejich rodiči žalobce požadoval do svého vlastnictví nemovitý majetek, který byl v SJM a měl zaplatit jejich matce poměrnou značnou sumu za zhodnocení nemovitostí, které měl ve svém vlastnictví. Protože nebyl schopen matku vyplatit, navrhl postup ohledně tohoto daru. K převodu podílů žalovanými na matku nedošlo po žádném nátlaku ze strany jejich matky, rozhodli se svobodně a jejich úmysl nelze kvalifikovat jako nevděk či porušení dobrých mravů. Ochrana vlastnického práva je jednou ze základních zásad soukromého práva a pouze výjimečně je možné do tohoto práva zasáhnout. Svým majetkem byli žalovaní oprávněni disponovat, mohli se například rozhodnout své podíly prodat třetí osobě a takovýto jejich postup nelze považovat za nevděk ve smyslu § 2072 o.z.. V rozporu s dobrými mravy by naopak považovali, kdyby žalobce získal na jejich úkor majetek zpět, čímž by se v podstatě vyhnul povinnosti vyrovnat se po rozvodu manželství s jejich matkou. Z tohoto pohledu považují žalobu za účelovou. Při rozhodování o převodu podílů na matku vycházeli z toho, že nemohou své podíly využívat, chtěli by si zajistit vlastní bydlení, nechtěli však vstupovat do sporu s otcem kvůli vypořádání podílového spoluvlastnictví, bydlet s ním nechtějí a chtěli by si zajistit s matkou samostatné bydlení. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že s ním žalovaní nekomunikují, došlo k tomu proto, že žalobce nejprve volal druhému žalovanému, byl velmi nepříjemný, dožadoval se okamžitého zrušení smlouvy s tím, že jinak spolu končí a proto mu druhý žalovaný již další telefony nezvedal z obavy před vyhrocením konfliktu a stejně se zachovala i prvá žalovaná. Od nemovitostí, které spoluvlastní nikdy neměli klíče, pokoje, které měli v nemovitosti prvá žalovaná nikdy k přespání nevyužila, druhý žalovaný asi 5 x. Spoluvlastnictví nemovitostí žalovaným nic nepřinášelo, spoluužívání by bylo problematické i z důvodu problémů žalobce s alkoholem a proto se rozhodli převést podíly na matku, která měla sama vstoupit do jednání s žalobcem o vypořádání spoluvlastnictví.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu postupně 2 x částečně zpět, nejprve v části týkající se jeho žalobního nároku ohledně vrácení daru a poté částečně i v části týkající se jeho žalobního nároku ohledně určení vlastnického práva, a to ohledně té jedné ideální poloviny, která je v katastru nemovitostí vedena v jeho vlastnictví. V těchto částech bylo řízení zastaveno a předmětem řízení zůstal pouze žalobní nárok žalobce tak, jak je vymezen v I. výroku tohoto rozsudku.

4. Z listin předložených soudu žalobcem, které žalovaní nezpochybňovali, soud zjistil, že dne 31.7.2017 byla uzavřena mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] dohoda o vypořádání SJM, na základě které účastníci dohody do svého výlučného vlastnictví převzali věci zde uvedené a žalobce se zavázal jmenované zaplatit částku 1 400 000 Kč ve sjednané lhůtě, když při jejím stanovení bylo přihlédnuto k vnosům obou účastníků do SJM a současně touto částkou byly vypořádány investice z výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalované] do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce. Bylo ujednáno, že součástí širšího vypořádání je i dar na základě darovací smlouvy, podle které žalobce daroval svým dětem, tedy žalovaným, každému z nich jednu ideální čtvrtinu nemovitostí, zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Dne 31.1.2017 byla uzavřena darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanými, kterou žalobce daroval každému z žalovaných jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 29.4.2021 byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovanými a jejich matkou [jméno] [celé jméno žalované], kterou každý z žalovaných daroval svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech své matce. Tato smlouva do katastru nemovitostí již vložena nebyla, usnesením zdejšího soudu ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací], bylo zdejším soudem nařízeno předběžné opatření, kterým byla uložena žalovaným povinnost zdržet se nakládání s jejich podíly na předmětných nemovitostech. Za této situace je ohledně předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí situace, kdy stále je jako 4 5 C 168/2021 vlastník jedné ideální poloviny veden žalobce, žalovaní jsou vedeni každý jako vlastník jedné ideální čtvrtiny.

5. Žalobce soudu doložil, že každému z žalovaných doručil listinu z 20.5.2021 nazvanou„ Odvolání daru pro nevděk – výzva k vrácení daru“, žalovaní doručení této listiny nijak nezpochybňovali. Jedná se o listiny stejného obsahu, každá je adresována samostatně tomu kterému z žalovaných a v každé této listině žalobce prostřednictvím svého advokáta uvádí, že došlo 3.2.2017 k uzavření darovací smlouvy mezi ním a tím kterým z žalovaných ohledně jedné ideální čtvrtiny předmětných nemovitostí, že 29.4.2021 žalovaní uzavřeli s jejich matkou [jméno] [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, na základě které darovali matce každý svou ideální čtvrtinu nemovitostí, že o uzavření této darovací smlouvy z 29.4.2021 se žalobce dozvěděl zcela náhodou v internetové aplikaci, pokoušel se každého z žalovaných kontaktovat a požádat o vysvětlení důvodu daru, nicméně žalovaní nezvedají otci své mobilní telefony a odmítají jakýkoliv kontakt, když do té doby byly jejich vztahy standardní, žalobce si nedokáže vysvětlit proč darovací smlouvu s jejich matkou uzavřeli, aniž by se mu o svém úmyslu alespoň zmínili, a to přesto, že věděli, že podíly na nemovitostech nabyli v souvislosti s vypořádáním SJM a uzavřením darovací smlouvy by se jejich matka neoprávněně obohatila, neboť smlouvou nabývá majetek, ohledně něhož již byla jednou vypořádána, navíc byla smlouva uzavřena pouhých [anonymizováno] dnů poté, co prvá žalovaná dovršila osmnáctý rok věku a stala se svéprávnou. V souladu s § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dárce oprávněn pro nevděk odstoupit od darovací smlouvy v případě, že obdarovaný dárci ublíží úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně poruší dobré mravy. Jednání žalovaných vůči žalobci naplňuje tato kritéria a proto žalobce odvolává darování učiněné na základě darovací smlouvy z roku 2017 a vyzývá žalované k vrácení daru.

6. Z výpovědi žalobce vyplývají stejné skutečnosti, které uvedl v žalobě, dále, že po darování podílů žalovaným v roce 2017 nedošlo k žádným změnám v užívání předmětných nemovitostí, stále užíval nemovitosti celé, žalovaní na něm nepožadovali ujmutí se nějakého užívání jejich částí, měli však volný přístup v případě jejich potřeby. Žalovaným daroval podíly na nemovitostech proto, aby měli v budoucnu kde být, pokud by to potřebovali. Pokud by žalovaní požadovali zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, byl by takovým požadavkem šokovaný a neví jak by takovou situaci řešil.

7. Z výpovědí žalovaných vyplývá, že nerozporují základní skutečnosti tvrzené žalobcem, tedy že 29.4.2021 uzavřeli se svou matkou darovací smlouvu, že po uzavření této darovací smlouvy přestali s žalobcem komunikovat, potvrzují, že před uzavřením této darovací smlouvy s otcem komunikovali, navštěvovali jej v předmětné nemovitosti apod.. Z jejich výpovědí vyplývá, že se rozhodli darovat své podíly na nemovitostech své matce proto, že sami nechtěli s žalovaným jako svým otcem řešit otázku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, prvá žalovaná v tomto směru vypovídala poněkud neurčitě, vyhýbavě, často k dotazům mlčela, ovšem z její výpovědi uvedená skutečnost vyplývá, charakter její výpovědi soud přisuzuje jejímu nízkému věku, nervozitě, povaze. Každopádně v kontextu s výpovědí druhého žalovaného, který vypovídal v tomto směru určitě a podrobně, vyplývá, že k převodu došlo po určitém časovém plánování, kdy žalovaní jako sourozenci žijící s matkou„ chtěli něco ze spoluvlastnictví mít“, nechtěli v tomto směru jednat s otcem sami, protože věděli, že s nimi takovouto otázku řešit nebude a rozhodli se takové jednání ponechat na své matce. Pravděpodobně žalovaní neměli zcela vědomost o tom, co konkrétního takové jednání přinese, prvá žalovaná uváděla, že měla za to, že u matky bude majetek jistější a nedokázala blíže v tomto směru důvody převodu vysvětlit, druhý žalovaný v tomto směru uvedl, že uvažovali o převodu podílů mezi sebou, aby jeden z nich měl polovinu a dalo„ se s tím nějak pracovat“, ovšem tuto variantu zavrhli, otec by s nimi nejednal a proto se rozhodli přepsat podíly na matku, což pro ně představovalo jakousi jistotu, že ona bude v jejich zájmu věc řešit, z jeho výpovědi vyplývá, že ani on neměl přesnou představu o výsledku 5 5 C 168/2021 takového jednání, uvádí, že prostě počítal s nějakým vyrovnáním, prodejem, nájmem. Oba žalovaní ve svých výpovědích potvrzují, že po uzavření smlouvy přestali s žalobcem komunikovat, prvá žalovaná to nepovažuje v rámci její osoby za výraznou změnu stavu existujícího před uzavřením darovací smlouvy, situace byla vyhrocená, nechtěla, aby mezi ní a otcem vznikaly další neshody, na její rozhodnutí v tomto směru mělo vliv i chování žalobce vůči ní při její žádosti o peníze na autoškolu, kdy jí otec v tomto směru nepříjemně odbyl a dále i chování žalobce vůči druhému žalovanému, kterému žalobce volal a měl být naštvaný. Přestala proto žalobci zvedat telefony, neodpovídala na jeho žádosti, aby k dalším neshodám nedošlo. To potvrzuje ve své výpovědi i druhý žalovaný, když uvádí, že jej otec po uzavření darovací smlouvy telefonicky kontaktoval, jednalo se o vulgární rozhovor ze strany žalobce s výhružkou, že pokud darovací smlouvu nestáhne, není již jeho synem.

8. Výpověď žalovaných potvrzuje svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], která uvedla, že pokud žalobce převedl v roce 2017 v rámci majetkového vyrovnání mezi ní a ním na žalované každému čtvrtinu předmětných nemovitostí, považovala to za jakousi investici dětí do budoucna, že prostě budou něco mít až si budou chtít zařídit své bydlení, že by je jednou mohl žalobce vyplatit apod.. K uzavření darovací smlouvy mezi ní a žalovanými došlo za situace, kdy oba žalovaní žijí u ní v bytě, druhý žalovaný měl již známost s dívkou, a proto se v rámci rodiny rozhodovalo o řešení budoucnosti žalovaných, přišlo jim však složité řešit vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalobcem sami, nechtěli s ním tuto situaci sami řešit a proto se dohodli na převodu podílů na ní s tím, že ona bude podílové spoluvlastnictví řešit. Předpokládala však, že se tak stane až v budoucnu, např. kdy bude mít druhý žalovaný rodinu, bude potřebovat vyřídit hypotéku, bydlení apod.. Pokud by z vypořádání získala peníze, dala by je dětem do života. Pokud se jedná o výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], družky žalobce, potvrdila ve své výpovědi, že před uzavřením darovací smlouvy probíhala mezi žalobcem a žalovanými komunikace, tak jak ji žalobce v žalobě a ve své výpovědi popisoval, potvrdila, že následně komunikace ustala, snažil se s žalovanými spojit, potvrdila, že se mu podařilo telefonicky hovořit s druhým žalovaným.

9. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

10. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru dle shora uvedeného ustanovení o.z. je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil. Důvody k vrácení daru musí být uvedeny již v listině, kterou je od darovací smlouvy pro nevděk odstupováno a tyto důvody uvedené v této listině musí korespondovat s důvody uvedenými v žalobě. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaných vůči němu, protože jen tak při současném splnění zákonných předpokladů nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví. Judikatura připouští, aby takový úkon byl učiněn i v žalobě, nikoli tedy samostatně v době před jejím podáním, ale dle názoru soudu musí být z žaloby zřejmé, že žaloba takový hmotněprávní úkon obsahuje. To však není případ žaloby podané v této věci, v ní je odkazováno na úkon učiněný 20.5.2021. Pokud tedy v žalobě žalobce uvádí nějaké další důvody, pro které požaduje vrátit dar, než které jsou uvedeny v listině, kterou odstupuje pro nevděk od darovací smlouvy, nemůže k takovýmto důvodům soud přihlížet. Z listin datovaných 20.5.2021, kterými každého z žalovaných žalobce vyzval k vrácení daru, podle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že důvodem proč žalobce požaduje dar vrátit a v kterém spatřuje hrubé porušení dobrých mravů, je skutečnost, že žalovaní uzavřeli 29.4.2021 darovací 6 5 C 168/2021 smlouvu ohledně jejich spoluvlastnických podílů s jejich matkou. Další část této listiny dle názoru soudu neobsahuje skutečnosti, pro které by bylo od darovací smlouvy odstupováno, v listině je vlastně pouze konstatováno, že žalobce po zjištění uzavření předmětné darovací smlouvy se pokoušel každého z žalovaných kontaktovat a požádat o vysvětlení právě jednání týkajícího se uzavření darovací smlouvy, konstatuje, že žalovaní mu nezvedají telefony, odmítají kontakt a nebylo mu tedy jejich jednání ohledně uzavření darovací smlouvy vysvětleno. Pokud uvádí, že do té doby byly vztahy mezi ním a žalovanými standardní, navazuje na to tvrzením, že si nedokáže vysvětlit, proč darovací smlouvu uzavřeli, o převodu se mu předem nezmínili a dedukuje, že museli vědět o situaci v rámci vypořádání SJM. Pokud tedy nyní v žalobě žalobce uvádí, že jej žalovaní přestali navštěvovat, odmítají s ním kontakt, že toto jejich chování žalobce psychicky zasáhlo, že má psychické problémy, které se odráží ve schopnosti soustředit se na práci a jsou příčinou vztahových problémů mezi ním a jeho partnerkou a tyto skutečnosti považuje za důvod odstoupení od smlouvy společně s uzavřením darovací smlouvy, fakticky se jedná dle názoru soudu o rozšíření důvodů odstoupení od smlouvy nad rámec listiny, kterou žalobce od darovací smlouvy odstoupil.

11. Je tedy nutno vyjít z toho, že důvodem odstoupení od smlouvy je skutečnost, že žalovaní uzavřeli ohledně svých podílů darovací smlouvu se svou matkou. Z výpovědí účastníků i svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] je zřejmé, že v roce 2017 došlo k uzavření darovacích smluv mezi žalobcem a žalovanými v rámci jednání žalobce a [jméno] [celé jméno žalované] o vypořádání SJM, jehož součástí byly i nároky týkající se vnosů manželky do výlučného majetku žalobce a pokud se žalobce a jeho bývalá manželka dohodli, že část svých sporných nároků budou v rámci smírného řešení sporu řešit formou převodu jedné čtvrtiny nemovitostí na každého z žalovaných jako svých dětí, museli si být dle názoru soudu vědomi toho, že žalovaní nabydou tímto způsobem spoluvlastnické podíly na nemovitostech a že někdy v budoucnu bude nutno nějakým způsobem toto podílové spoluvlastnictví řešit, respektive museli si být vědomi takovéto možnosti, pokud by některý z žalovaných, ale teoreticky i žalobce, nechtěli ve spoluvlastnictví setrvat. To, že se žalovaní rozhodli ve spoluvlastnictví s žalobcem nesetrvávat, je jejich právem vyplývajícím z ust. § 1140 odst. 1,2 o.z., dle něhož nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Stejně tak ve smyslu § 1123 o.z., dle něhož spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, žalovaní mají právo se svým podílem nakládat a takovým právem je samozřejmě i právo podíl převést na třetí osobu. Z výpovědí žalovaných i jejich matky vyplývá, že k takovémuto postupu ze strany žalovaných došlo, podíly převedli na svou matku z důvodu, že nehodlali setrvávat ve spoluvlastnictví s žalobcem, chtěli v budoucnu určitým způsobem své podíly„ zpeněžit“, nechtěli však jednat přímo sami s žalobcem jako svým otcem a proto volili způsob převodu podílů na svou matku, která by v budoucnu vypořádání podílů s žalobcem řešila. Pokud se takovým způsobem rozhodli, nebyli povinni důvody svého postupu žalobci jako spoluvlastníkovi sdělovat a žalobce ani neměl právo jim nějak do jejich postupu zasahovat. Pokud žalovaní nakládali se svými podíly v rámci svých zákonných oprávnění, nelze v takovémto jejich jednání spatřovat důvody uvedené v § 2072 odst. 1 o.z. k odstoupení od darovací smlouvy, tedy nelze v takovémto jednání spatřovat porušení dobrých mravů. Pokud žalobce argumentuje původním jednáním mezi ním a bývalou manželkou ohledně vypořádání SJM, jednalo se o řešení vztahů mezi nimi a pokud došlo k převodu podílů ze strany žalobce na žalované, vyplývá z darovacích smluv, že součástí daru nejsou žádná vedlejší ujednání, která by v dispozici s majetkem obdarované nějakým způsobem omezovala. Od řešení SJM mezi žalobcem a bývalou manželkou uplynulo již několik let, žalovaní jako plnoprávní podíloví spoluvlastníci nejsou žádným způsobem vázáni a omezeni s nakládáním se svými podíly ve vztahu k nějakým dohodám mezi žalobcem a bývalou manželkou, ostatně ani takové dohody v tomto je omezující neexistují. V jejich jednání tedy nelze podle názoru soudu spatřovat důvody 7 5 C 168/2021 k odstoupení od darovací smlouvy, nejedná se ze strany žalovaných o jednání, kterým by porušovali dobré mravy a které by opravňovali žalobce k odstoupení od darovací smlouvy, na základě které se v roce 2017 stali podílovými spoluvlastníky. Za této situace soud žalobu zamítl.

12. Protože žalovaní byli ve věci úspěšní a částečné zastavení řízení zavinil žalobce, mají dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení do částečného zastavení řízení byl požadavek žalobce na vrácení daru a požadavek žalobce na určení vlastnického práva žalobce, ve vztahu ke každému z žalovaných se jednalo o jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování platných služeb (dále pouze Vyhláška), při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Pokud tedy byly prováděny úkony v rámci žalobních nároků před částečným zastavením řízení, činí součet tarifních hodnot spojených věcí částku 60 000 Kč, když ohledně vrácení daru se ve smyslu § 9 odst. 1 Vyhlášky jedná o tarifní hodnotu 10 000 Kč a ohledně určení vlastnictví se ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) Vyhlášky jedná o tarifní hodnotu 50 000 Kč. Dále je nutno vyjít z ust. § 12 odst. 4 Vyhlášky, podle něhož jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Do nákladů řízení náleží odměna za 5 úkonů. V případě úkonu v rámci převzetí a přípravy zastoupení se jedná o samostatný úkon ve vztahu ke každému z žalovaných, tedy ohledně tohoto úkonu má každý z žalovaných nárok na odměnu ve výši 3 500 Kč bez snížení, v případě dalších úkonů ve formě písemného vyjádření k žalobě a účasti advokáta při jednání soudu dne 23.3.2023 v rozsahu více jako dvou hodin se jedná již o společné zastupování žalovaných, za každý z těchto tří úkonů náleží každému z žalovaných odměna ve výši 2 800 Kč (3 500 Kč mínus 20 %) a pokud se jedná o další odměnu za účast při jednání soudu dne 10.5.2023, je výše odměny u každého z žalovaných dána částkou 2 480 Kč, protože předmětem řízení již byl pouze nárok žalobce na určení vlastnického práva a tedy je vycházeno z tarifní hodnoty pouze 50 000 Kč a odměna za tento úkon 3 100 Kč je snížena o 20 %. V rámci těchto 5 úkonů do nákladů řízení náleží 5 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 Vyhlášky. Ohledně účasti zástupce žalovaných při jednání soudu dne 11.10.2021 se dále jedná v rámci nákladů řízení o náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 Vyhlášky rovnající se polovině odměny, neboť jednání bylo odročeno bez projednání věci a tedy každý žalovaný má v rámci této náhrady nárok na zaplacení částky 1 400 Kč Celkem se u každého z žalovaných jedná o částku 15 780 Kč k níž náleží 21% DPH ve výši 3 628,80 Kč a tedy celkové náklady každého z žalovaných činí 20 908,80 Kč. Soud uložil žalobci povinnost tyto náklady řízení každému z žalovaných zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejich zástupce.