5 C 171/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce adresou pro doručování adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem jedné ideální pětiny pozemků vedené co do tohoto spoluvlastnického podílu v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalované, a to a/ parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek a katastrální uzemí, b/ parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro územní celek a katastrální uzemí, 2 5 C 171/2021 c/ parc. číslo zapsaného na listu vlastnictví číslo pro územní celek a katastrální uzemí.

II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne datum žalobu a po částečném zpětvzetí žaloby a následném připuštění změny žaloby se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je vlastníkem jedné ideální pětiny pozemků uvedených v I. výroku tohoto rozsudku, která vlastnicky náleží žalované. V žalobě uvedl, že je synem jméno příjmení, narozené datum, zemřelé datum, která byla dcerou jméno příjmení, narozené číslo a zemřelé datum. jméno příjmení v rámci dodatečného projednání dědictví po uvedené jméno příjmení nabyla do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Lounech z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jednu ideální pětinu předmětných pozemků, v důsledku toho došlo k dodatečnému projednání i pozůstalosti po jméno příjmení, a na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, předmětnou jednu ideální pětinu pozemků nabyl do svého vlastnictví žalobce. Po shora uvedené jméno příjmení další podíly zdědili její potomci, mezi nimi i její dcera jméno příjmení, datum narození, zemřelá dne datum, v důsledku toho byla dodatečně projednána pozůstalost po ní, na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nabyla jednu ideální pětinu pozemků její dcera jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum a v důsledku této skutečnosti pak došlo i k dodatečnému projednání dědictví po jméno příjmení, a to usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, a vlastníkem předmětné jedné ideální pětiny se stal stát, ačkoliv v den smrti jméno příjmení byla její teta jméno příjmení naživu a byla tedy její zákonnou dědičkou. Při projednání dědictví však bylo vycházeno z toho, že jméno příjmení nemá žádného dědice. Protože oprávněným dědicem byla matka žalobce jméno příjmení, je žalovaná povinna mu dědictví po jméno příjmení vydat jako jedinému jejímu právoplatnému dědicovi. Domáhá se tedy za této situace určení, že je vlastníkem jedné ideální pětiny předmětných pozemků.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, pokud žalobce svůj nárok opírá o zákonnou dědickou linii a jméno příjmení zemřela datum a jméno příjmení datum, je zřejmé, že dle právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitelky jméno příjmení není žalobce jejím dědicem, neboť dle § 475a zákona č. 40/1964 Sb. dědí ve čtvrté skupině prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti. Za této situace se nemůže žalobce domáhat žalobou oprávněného dědice vydání dědictví dle § 485 zákona č. 40/1964 Sb..

3. Z dědických rozhodnutí uvedených v žalobě soud zjistil následující skutečnosti.

4. Dne datum zemřela jméno příjmení, datum narození, původní dědické řízení bylo rozhodnutím Státního notářství v obec z datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, zastaveno a nepatrný majetek byl vydán vypravitelce pohřbu. Poté však vyšel najevo majetek v dědickém řízení neprojednaný, a to celé pozemky uvedené v I. výroku tohoto rozsudku a došlo k dodatečnému projednání dědictví usnesením Okresního soudu v Lounech z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nově najevo vyšlý majetek byl na základě dědické dohody rozdělen mezi pět dětí zůstavitelky, a to dcery jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a syny jméno příjmení a jméno příjmení, každému jednou ideální pětinou. V době tohoto dodatečného projednání dědictví již všichni dědicové byli zemřelí. 3 5 C 171/2021 5. V důsledku ve 4. odstavci tohoto odůvodnění uvedeného dodatečného projednání dědictví a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků dědičkou jméno příjmení, narozenou datum, zemřelou datum, došlo k následnému dodatečnému projednání dědictví po zůstavitelce jméno příjmení, původně skončeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, na základě něhož nabyl dědictví jediný dědic ze zákona celé jméno žalobce, tedy v této věci žalobce. O dodatečném projednání dědictví bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací a vlastníkem jedné ideální pětiny pozemků, kterou po shora uvedené jméno příjmení zdědila jméno příjmení, se stal žalobce.

6. V důsledku ve 4. odstavci tohoto odůvodnění uvedeného dodatečného projednání dědictví a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků dědičkou jméno příjmení, narozenou datum, zemřelou datum, došlo k následnému dodatečnému projednání po zůstavitelce jméno příjmení, zemřelé datum a usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto, že předmětnou jednu ideální pětinu pozemků dědí jediná dědička ze zákona pozůstalá dcera jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum.

7. V důsledku v 6. odstavci tohoto odůvodnění dodatečného projednání dědictví po jméno příjmení a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků po ní jméno příjmení, došlo následně i k dodatečnému projednání dědictví po jméno příjmení a usnesením Okresního soudu v České Lípě z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, připadla tato jedna ideální pětina pozemků do vlastnictví státu, když bylo konstatováno již na základě předchozího projednání dědictví dle usnesení téhož soudu z datum, že jméno příjmení nemá žádných zákonných dědiců.

8. Jak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. obec, list vlastnictví pro k.ú. část obce a list vlastnictví pro k.ú. obec, odpovídají v současné době vlastnické vztahy vývoji, který vyplývá ze shora uvedených rozhodnutí soudu. V rámci projednání dědictví po jméno příjmení, narozené číslo, zemřelé datum, vlastně došlo k rozdělení tehdy celých pozemků na jejich pět ideálních dílů, z nichž jednu ideální pětinu získala do svého vlastnictví dcera jméno příjmení a v rámci dodatečného projednání po ní žalobce. Ten je stále v katastru nemovitostí na základě tohoto dědického rozhodnutí jako vlastník jedné ideální pětiny pozemků veden. Další jedna ideální pětina pozemků se stala v rámci dodatečného projednání dědictví po jmenované jméno příjmení vlastnictvím její dcery jméno příjmení, následně dodatečným projednáním dědictví po ní vlastnictvím její dcery jméno příjmení, tedy vnučky jméno příjmení starší, a následně tato jedna ideální pětina dodatečným projednáním dědictví po jméno příjmení přešla do vlastnictví státu a stát je v katastru nemovitostí stále veden na základě předmětného dědického rozhodnutí jako její vlastník. Z obsahu dědických rozhodnutí je pak po linii jedné ideální pětiny pozemků, kterou v současné době vlastní stát a která je předmětem tohoto řízení, zřejmé, že mezi jméno příjmení a jméno příjmení byl příbuzenský poměr, jméno příjmení byla její tetou. Současně z obsahu dědických rozhodnutí vyplývá, že pokud bylo u Okresního soudu v České Lípě projednáváno dodatečné dědictví po jméno příjmení, zemřelé datum a bylo v základním dědickém řízení i v následném dodatečném projednání dědictví konstatováno, že nemá zákonných dědiců, byla v té době její teta jméno příjmení živa, zemřela až v roce 2016. Jak vyplývá z rozhodnutí Okresního soudu v Lounech z datum rozhodnutí, č,j, číslo jednací, o dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce jméno příjmení, narozené číslo a zemřelé datum, zemřeli zbývající sourozenci jméno příjmení před datem úmrtí jméno příjmení, jméno příjmení dne datum, jméno příjmení dne datum, příjmení příjmení dne datum a jméno příjmení dne datum.

9. Ve smyslu § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Protože zůstavitelka jméno příjmení zemřela datum, je tedy nutno při 4 5 C 171/2021 dědění použít příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který byl platný do datum (dále pouze o.z.).

10. Podle § 485 odst. 1 o.z., zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

11. Žalobce podává žalobu s odkazem právě na ustanovení § 485 odst. 1 o.z.. Jak již bylo shora uvedeno, v době úmrtí jméno příjmení byla její teta jméno příjmení živa a za této situace se v roce 2012, stejně jako následně v rámci dodatečného projednání dědictví, měla stát dědičkou po jméno příjmení z níže uvedených důvodů. V rámci dědického řízení po jméno příjmení je zcela zřejmé, že nepřicházeli v úvahu dědicové v rámci prvé až třetí dědické skupiny dle § 473 až 475 o.z., tedy děti, manžel, rodiče a sourozenci a za této situace měli nastoupit dědicové v rámci čtvrté skupiny dle § 475a o.z., dle něhož nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti. Prvotně je nutno posoudit v rámci této čtvrté skupiny zda přichází v úvahu dědění ze strany prarodičů. Podle názoru soudu z obsahu shora uvedených dědických rozhodnutí soudů o dodatečných projednáních dědiců je zřejmé, že v případě jméno příjmení byla jejím prarodičem z matčiny strany jméno příjmení, narozená číslo, zemřelá 1979 a dle názoru soudu není ani teoreticky možné, že by v roce 2012 byl živ i druhý prarodič jméno příjmení z této strany (děda), zcela určitě se nejednalo v době úmrtí babičky o jejího manžela, protože v takovém případě by společně s dětmi byl účasten po ní dědického řízení, buď se tedy jedná o osobu, která zemřela dříve jak jméno příjmení starší a nebo o osobu, která nemusela vůbec s jméno příjmení být v manželském vztahu, každopádně z data narození jméno příjmení starší, dat narození jejích dětí, je pak zřejmé, že by se muselo jednat o osobu v roce 2012 výrazně převyšující věk 100 let. Ostatně v dědickém řízení po jméno příjmení nebyli bráni tato babička s dědou jako možní dědicové po nenaplnění prvých tří skupin. Stejná situace je dána ohledně možných prarodičů z linie od otce jméno příjmení, tedy rodičů jejího otce. Ze sdělení právnická osoba, p.o., obec vyplývá, že jméno příjmení byla za svého života umístěna v různých ústavech sociální péče a této společnosti je známo, že její otec jméno příjmení se narodil datum. Je tedy opět s ohledem na datum narození jejího otce nemožné, aby v roce 2012 byly naživu jeho rodiče, opět by jejich věk musel výrazně převyšovat hranici 100 let. V dědickém řízení otec jméno příjmení ani jeho rodiče, tedy prarodiče jméno příjmení, nevystupovali, již v základním dědickém řízení bylo konstatováno nenaplnění dědických skupin a připadnutí majetku státu. Za této situace je soud názoru, že v předmětné čtvrté dědické skupině se k datu úmrtí jméno příjmení její prarodiče jako dědicové nenachází a pak s dědickým nárokem ze zákona nastupují děti těchto prarodičů a v tomto případě se tedy jedná o jméno příjmení, která jediná z dětí prarodičů z matčiny strany byla k datu úmrtí jméno příjmení živa, ostatní děti zemřely dříve a pokud se jedná o možné děti prarodičů z druhé strany, opět žádným z účastníků nebylo tvrzeno, že by k datu úmrtí jméno příjmení takoví možní dědicové existovali a byli živi.

12. Pak za shora uvedené situace dle názoru soudu měla jednu ideální pětinu pozemků, kterou získal po jméno příjmení stát, správně zdědit její teta jméno příjmení. V době dodatečného projednání dědictví, tedy v roce 2020, však již jméno příjmení nežila, zemřela v roce 2016 a tedy, pokud by v dodatečném projednání došlo ke konstatování jejího dědictví, mělo by pak následně následovat i dodatečné projednání dědictví po jméno příjmení, kde jediným zákonným dědicem je žalobce. Na základě původního dědického řízení po zůstavitelce jméno příjmení, zahájeného v roce 2012, skončeného v roce 2013, nemohla jméno příjmení nárok dle § 485 odst. 1 o.z. uplatňovat, protože v původním řízení předmětný majetek shledán nebyl, předmětný majetek byl shledán až nyní a bylo o něm rozhodnuto až v rámci dodatečného projednání dědictví. Je tedy zcela evidentní, že samotná jméno příjmení jako oprávněná 5 5 C 171/2021 dědička své nároky ve smyslu § 485 odst. 1 o.z. uplatnit nemohla a proto dle názoru soudu je oprávněn takovou žalobu podat její nástupce, tedy žalobce, jako její jediný zákonný dědic, k němuž by nárok na vlastnictví předmětné jedné ideální pětiny směřoval, pokud by bylo dědické právo jméno příjmení správně v dodatečném projednání dědictví, ale i v původním projednání dědictví, konstatováno. Svého nároku se mohla domoci pouze postupem dle § 485 odst. 1 o.z., tedy žalobou oprávněného dědice na vydání předmětné jedné ideální pětiny předmětných pozemků a žalobce jako jediný dědic a nástupce jméno příjmení, která z objektivních důvodů toto učinit nemohla, je takovou žalobu dle názoru v tomto případě oprávněn podat. Předmětem je spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, a tedy za této situace je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení jeho vlastnického práva k té jedné ideální pětině pozemků, která vlastnicky náleží žalované, protože na základě jiné skutečnosti nebude moci být žalobce v katastru nemovitostí jako vlastník této další jedné ideální pětiny zapsán. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl.

13. Žalobce byl ve věci úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ve smyslu § 150 o.s.ř. však soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal z důvodů hodných zvláštního zřetele, které spatřuje v tom, že žalovaná nijak nezavdala svým chováním příčinu tohoto sporu, stala se vlastnicí jedné ideální pětiny předmětných pozemků v dědickém rozhodnutí na základě dědického rozhodnutí soudu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.