5 C 174/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 62 664 Kč s příslušenstvím a 23 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 13 485 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 13 485 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, b) částku ve výši 2 546 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2 546 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci 2 5 C 174/2022 5 C 175/2022 a) částku ve výši 49 179 Kč s 29% úrokem ročně z částky 24 902,98 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 402,94 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 417,98 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, b) částku ve výši 21 164 Kč s 29% úrokem ročně z částky 8 503,51 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 493,24 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 5 957,51 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 7.6.2022 podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 62 664 Kč s 29% úrokem ročně z částky 24 902,98 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 402,94 Kč a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 24 902,98 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, když v návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], která s žalovanou dne 7.2.2019 uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Před uzavřením této smlouvy o poskytnutí úvěru byla schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (v návrhu žalobce uvádí, z jakých konkrétních informací při posuzování vycházel). Na základě této smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalované zápůjčka ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce za poskytnutí a spravování zápůjčky poplatek ve výši 28 079 Kč, který se sestává z pevně vypočteného úroku v zápůjční úrokové sazbě 29% ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, zavázala se půjčenou částku včetně poplatku uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, v období od 26.2.2019 do 26.7.2020 různými částkami (žalobce podrobně v návrhu rozepisuje data provedených částečných plateb) uhradila částku 21 515 Kč a tyto platby byly započteny ve výši 10 097,02 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 24 902,98 Kč, dále byly započteny ve výši 11 417,98 Kč na shora uvedený poplatek, který tak byl ponížen na 16 661,02 Kč. V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaná v prodlení, tato smluvní pokuta byla k 1.2.2022 kapitalizována, když na žalované byla požadována pouze částka 17 500 Kč. V souladu se smluvním ujednáním vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení sankčních poplatků ve výši 3 600 Kč v souvislosti s vymáháním dluhu a dále vznikl z důvodu prodlení žalované žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, které k 1.2.2022 byly kapitalizovány na částku 1 402,94 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemným oznámením z 1.2.2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového dluhu 64 066,94 Kč do 17.3.2022. Žalobce současně se shora uvedenou částkou uplatňuje 29% smluvní úrok ročně z dlužné jistiny od 18.3.2022 do zaplacení a od téhož data z téže částky požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně. Věc týkající se tohoto návrhu byla vedena u zdejšího soudu nejprve pod sp.zn. EPR [číslo], ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, následně věc byla vedena pod sp.zn. 5 C 174/2022. 3 5 C 174/2022 5 C 175/2022 2. Dne 7.6.2022 podal žalobce u soudu další samostatný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 23 710 Kč s 29% úrokem ročně z částky 8 503,51 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 493,24 Kč a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 8 503,51 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, když v návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], která s žalovanou dne 16.5.2019 uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Před uzavřením této smlouvy o poskytnutí úvěru byla schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (v návrhu žalobce uvádí, z jakých konkrétních informací při posuzování vycházel). Na základě této smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalované zápůjčka ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce za poskytnutí a spravování zápůjčky poplatek ve výši 11 454 Kč, který se sestává z pevně vypočteného úroku v zápůjční úrokové sazbě 29% ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, zavázala se půjčenou částku včetně poplatku uhradit v 45 týdenních splátkách po 566 Kč, v období od 22.5.2019 do 26.7.2020 různými částkami (žalobce podrobně v návrhu rozepisuje data provedených částečných plateb) uhradila částku 10 844 Kč a tyto platby byly započteny ve výši 5 496,49 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 8 503,51 Kč, dále byly započteny ve výši 5 347,51 Kč na shora uvedený poplatek, který tak byl ponížen na 6 106,49 Kč. V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaná v prodlení, tato smluvní pokuta byla k 1.2.2022 kapitalizována, když na žalované byla požadována pouze částka 7 000 Kč. V souladu se smluvním ujednáním vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení sankčních poplatků ve výši 2 100 Kč v souvislosti s vymáháním dluhu a dále vznikl z důvodu prodlení žalované žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, které k 1.2.2022 byly kapitalizovány na částku 493,24 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemným oznámením z 1.2.2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového dluhu 24 203,24 Kč do 17.3.2022. Žalobce současně se shora uvedenou částkou uplatňuje 29% smluvní úrok ročně z dlužné jistiny od 18.3.2022 do zaplacení a od téhož data z téže částky požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně. Věc týkající se tohoto návrhu byla vedena u zdejšího soudu nejprve pod sp.zn. EPR [číslo], ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, následně věc byla vedena pod sp.zn. 5 C 175/2022.

3. V obou shora uvedených návrzích byla žalovaná označena příjmením [příjmení], následně soud zjistil, že správné příjmení žalované je [celé jméno žalované] a takto dále žalovanou označoval. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11.8.2022, č.j. 5 C 174/2022-11, 5 C 175/2022, byly obě shora uvedené věci spojeny ve smyslu § 112 odst. 1 o.s.ř. ke společnému řízení s tím, že tyto věci byly nadále vedeny pod společnou sp.zn. 5 C 174/2022. Následně bylo ve věci nařízeno jednáno, k němuž se žalovaná nedostavila, ve věci se nevyjádřila.

4. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], byly ve dnech 7.2.2019 a 16.5.2019 uzavřeny v návrzích uvedené smlouvy o zápůjčce, na základě nichž byly žalované postupně poskytnuty hotovostní částky ve výších dle uvedeného pořadí smluv 35 000 Kč a 14 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrzích uvádí, v případě smlouvy [číslo] se poplatek ve výši 28 079 Kč sestával z úroku 8 577 Kč vypočteného při úrokové sazbě 29% ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 11 791 Kč za zpracování, doručení, 4 5 C 174/2022 5 C 175/2022 administrativní činnost a flexibilní splácení a z částky 7 711 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. V případě smlouvy [číslo] se poplatek ve výši 10 104 Kč sestával z úroku 1 864 Kč a týchž poplatků jako v předchozí smlouvě ve výších 4 956 Kč a 3 284 Kč, v případě této smlouvy se zavázala žalovaná dále zaplatit i pojistné 1 350 Kč. Součástí těchto smluv jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále byly při uzavírání smluv, jak žalobce s návrhem doložil, s žalovanou sepsány tzv. zákaznické karty, z nichž vyplývá výše příjmů a výdajů žalované. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem zápůjček uzavřena dne 28.1.2022, doložil, že žalovaná byla s postoupením pohledávek na žalobce seznámena oznámením o postoupení pohledávek z 1.2.2022.

5. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce v průběhu roku 2019 postupně dvě smlouvy o zápůjčkách, z jejichž obsahu vyplývá, že se fakticky jedná o úvěrové smlouvy dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smluv spotřebitelský charakter, na které se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Obsahem zákaznických karet a na ně navazujících listin žalobce doložil, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smluv shledává neplatnost obou úvěrových smluv z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. V daném případě došlo při uzavírání postupně obou shora uvedených smluv k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovými částkami i další částky, které byly ve smlouvách specifikovány jako úroky, poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a dále za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, v obou případech byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 29%. Pokud se jedná o takto sjednané úroky, jedná se o úroky vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v květnu 2019 výši 8,23% ročně a v únoru 2019 výši 8,38% ročně. Sjednané úrokové sazby v jednotlivých úvěrových smlouvách trojnásobek těchto obvyklých úroků přesahují a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků jsou obě smlouvy z tohoto důvodu neplatné. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve 5 5 C 174/2022 5 C 175/2022 smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrových smluv. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smluv o zápůjčce zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci tohoto poplatku již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za administrativní zpracování půjčky je sjednán poplatek ve výši 11 791 Kč, který představuje kolem 33% až 35% z výše úvěrové jistiny dle jednotlivých smluv. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smluv a jednoduchost a rychlost vyplnění smluv by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost administrativního poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Obdobně je nutno nahlížet i na poplatek za hotovostní inkaso splátek, který v uvedených smlouvách představuje výši kolem 22% až 23% úvěrové jistiny dle jednotlivých smluv. Z obsahu smlouvy sice vyplývá, že žalovaná si tuto variantu, tedy variantu hotovostních plateb zvolila, ovšem pro takto vysoké stanovení tohoto druhu poplatku není dán logický důvod, zejména z hlediska četnosti prováděných výběrů v týdenních intervalech v případě smlouvy z 16.5.2019, ačkoliv mzda je vyplácena obvykle měsíčně, z hlediska četnosti výběru, kdy v případě smlouvy z 7.2.2019 se jedná o měsíční intervaly a v případě smlouvy z 16.5.2019 o týdenní intervaly, se výše tohoto poplatku ve vztahu k výši úvěrové jistiny nijak neodlišuje, nijak z výše poplatku nevyplývá, že v případě častější četnosti by byl poplatek v uvedeném poměru vyšší, než u intervalů měsíčních. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci každé smlouvy zavázala nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalších žalobcem požadovaných poplatků, které ve svém součtu s úroky dosahují téměř výše úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 35 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 21 515 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcích částku 41 564 Kč, i když z úvěru 14 000 Kč již zaplatila 10 844 Kč, dluží žalobci na součtu dlužné úvěrové jistiny a poplatcích částku 14 610 Kč. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smluv, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvy v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. jsou obě shora uvedené smlouvy absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celým smlouvám, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smluv vždy jeden celek.

7. Za této situace při konstatování neplatnosti obou smluv má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované provedenými platbami nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatných smluv získala. Na základě smlouvy z 7.2.2019 získala žalovaná od žalobce částku 35 000 Kč, žalobci v rámci této smlouvy zaplatila již 21 515 Kč a tedy míra jejího bezdůvodného obohacení je dána částkou 13 485 Kč. V případě smlouvy z 16.5.2019 žalovaná získala 14 000 Kč, již zaplatila 11 454 Kč a tedy míra jejího bezdůvodného obohacení je dána částkou 2 546 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti obou smluv a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud v rámci mezi účastníky uzavřené smlouvy 6 5 C 174/2022 5 C 175/2022 z 7.2.2019 ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 485 Kč a v případě druhé mezi nimi uzavřené smlouvy z 16.5.2019 částku ve výši 2 546 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z těchto částek ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po lhůtě stanovené žalobcem žalované k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávek (lhůta stanovena do 17.3.2022). Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaná byla ve věci úspěšná z více jak 50% předmětu řízení, měla by tedy mít právo na náhradu nákladů řízení v jejich části rovnající se procentuálně výši stanovené po odečtu neúspěchu od jejího úspěchu, žádné náklady však žalované nevznikly a proto soud rozhodl, že žalovaná toto právo nemá.