5 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem titul Martinem Nováčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa adresou pro doručování adresa žalované o výživné

I. Žalovaná je povinna platit žalobkyni výživné od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy do každého 5. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za měsíce listopad 2018 až duben 2021 ve výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost platit žalobkyni od [datum] do [datum] další výživné ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] další výživné ve výši [částka] měsíčně, od [datum] další výživné ve výši [částka] měsíčně, v této části se žaloba zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2 5 C 18/2021 1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované jako její matce povinnost platit žalobkyni výživné [částka] měsíčně od [datum]. V žalobě uvedla, že do [datum] žila u své matky, její otec přispíval na její výživu k rukám její matky měsíčně částkou [částka] a dále částkou [částka] na vinkulovaný účet dle rozhodnutí soudu, od žalované se odstěhovala, snažila se s žalovanou opakovaně dohodnout na nějakém finančním příslibu, žalovaná reagovala pouze nejasným příslibem a do současné doby jí na výživném přispěla celkovou částkou [částka]. Žalobkyně studuje vysokou školu [anonymizována tři slova], jedná se o bakalářské studium a není schopna se samostatně živit, snaží se přivydělat občasnými brigádami. Otec žalobkyni hradí bydlení, ubytování na koleji, učební pomůcky, stravu, výlohy s provozem automobilu, to vše nad rámec jeho vyživovací povinnosti.

2. Žalovaná se k jednáním soudu bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila. Soud za této situace ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalované, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], bylo určeno, že [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], je otcem tehdy nezletilé žalobkyně, ta byla svěřena do výchovy matky a otci bylo uloženo přispívat na její výživu výživné, naposledy bylo o výši tohoto výživného rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], na částku [částka] od [datum], když z této částky je otec povinen platit žalobkyni částku [částka], tehdy stanoveno k rukám matky, a dále částku [částka] na účet žalobkyně. Jak vyplývá z odůvodnění uvedeného rozsudku soudu, bydlela v době rozhodování soudu žalobkyně u žalované, žalovaná má další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] narozenému dne [datum].

4. Žalobkyně soudu doložila potvrzením o studiu, že je od akademického roku 2019 2020 studentkou prezenční formy studia bakalářského programu Chov hospodářských zvířat na [obec] zemědělské univerzitě v [obec], Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, v tomto studiu řádně pokračuje i v akademickém roce 2020 2021.

5. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že z důvodu problémů, sporů a hádek s přítelem žalované využila nabídky svého otce a od listopadu začala bydlet sama v [část obce], kde jí otec zajistil byt v jeho firmě. V té době studovala na [obec] zemědělské akademii v [obec], kde v květnu 2019 složila maturitu, byla přijata od září 2019 k bakalářskému studiu na [obec] zemědělské univerzitě v [obec]. V [část obce] si prvé tři měsíce sama platila nájem [částka] včetně služeb, na tento nájem jí peníze poskytovali prarodiče, po třech měsících se již o placení nájemného a služeb nestará, vše platí její otec. V roce 2018 a 2019 dojížděla z [část obce] do školy v [obec], k jízdě používala svůj automobil, měla tedy výdaje za nákup benzínu, další výdaje měla v rámci ošacení, stravování, hygieny apod., přímo do školní jídelny nechodila. O prázdninách pracovala brigádně, v rámci vysokoškolského studia jí od září 2019 otec platil ubytování na koleji [částka] až [částka] měsíčně, nájem bytu v [část obce], mimo to jí platí rozsudkem stanovené výživné. Další její výdaje byly za menzu [částka] až [částka] měsíčně, nákup skript [částka], nákup benzínu k jízdám ze školy do [část obce] a zpět na víkendy. V prvém ročníku zkoušky dodělávala až v srpnu a z brigád měla minimální příjmy. V rámci druhého ročníku od září 2020 studuje vlastně z důvodu pandemie coronaviru ročník distančně, i když není na kolejích, tak je musí platit v rozsahu 60%, tedy [částka] měsíčně, nemusí mít výdaje v souvislosti s dojížděním, jela pouze ke dvěma zkouškám autobusem, ostatní zkoušky se konaly distančně, opět po celou dobu platí kolejné i byt v [část obce] její otec. Své měsíční výdaje spojené s osobním životem v rámci nákupu strany, hygieny, ošacení, odhaduje asi na [částka], žalovaná jí v dubnu 2019 dala pouze 3 5 C 18/2021 [částka] na boty a v dubnu 2020 dalších [částka], žalobkyně se jí snažila kvůli výživnému kontaktovat, ale matka vždy jednání oddalovala a od dubna 2020 s ní již nekomunikuje, dokonce jí v rámci telefonického kontaktu odmítla sdělit aktuální bydliště. K poměrům žalované uvedla, že žalovaná je vdaná, má další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno], její manžel by měl být zaměstnán, bydlí v bytě v nájmu, nájem a poplatky měl dle dřívějších sdělení žalované hradit její manžel kolem [částka] – [částka].

6. Žalobkyně soudu doložila, že byt na adrese [část obce a číslo] užívá na základě smlouvy o nájmu bytu, kterou uzavřela dne [datum] s pronajímatelem [právnická osoba], [část obce a číslo], [IČO], nájemné činí [částka] měsíčně, k této částce náleží zálohové poplatky za služby [částka]. Pokud se jedná o uvedeného pronajímatele, zjistil soud z výpisu z obchodního rejstříku, že se jedná o společnost otce žalobkyně. Doložila, že pronajímateli [datum] zaplatila na nájemném a zálohách za služby za listopad 2018 částku [částka], stejné částky zaplatila i [datum] a [datum], následně, jak uvedla ve své výpovědi, již sama nájemné neplatila, doložila, že hromadnými platbami v červnu 2019, listopadu 2019, prosinci 2020 je zaplatil její otec za následující období.

7. Pokud se jedná o výdělkové poměry žalované, zjistil soud, že žalovaná byla v minulosti zaměstnána u [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], zde, jak vyplývá ze sdělení tohoto zaměstnavatele, pobírala v období od června 2018 do dubna 2019 pravidelný měsíční příjem, který v období od listopadu 2018 do dubna 2019 činil v průměru [částka], následně byla žalovaná v pracovní neschopnosti, od zaměstnavatele za květen 2019 obdržela příjem [částka] a následně obdržela od Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] nemocenskou [částka], za uvedený měsíc tedy činil její příjem [částka], v pracovní neschopnosti byla žalovaná až do dubna 2020, v období od června 2019 do dubna 2020 pobírala každý měsíc nemocenskou v průměrné výši [částka], v květnu 2020 činil její příjem [částka] sestávající se z nemocenské [částka] a ze mzdy [částka]. Následně dle sdělení zaměstnavatele ukončila žalovaná dohodou pracovní poměr k [datum], v červnu nemá vykázaný příjem, od [datum] do [datum] byla vedena na Úřadu práce v [obec] v evidenci uchazečů o zaměstnání, kde pobírala příspěvek v rozmezí [částka] až [částka] měsíčně v případě celých měsíců, v lednu 2021 byla bez příjmu a od [datum] opět nastoupila ke shora uvedené společnosti na dohodu o provedení práce, její příjem za únor i březen byl vždy [částka].

8. Ve smyslu § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), trvá vyživovací povinnost rodiče k dítěti do té doby, než je dítě schopno se samo živit. Pokud žalobkyně soustavným nepřerušeným studiem ukončila středoškolské studium a nastoupila studium vysokoškolské, navíc zcela obdobného charakteru, je nutno konstatoval, že se stále připravuje na budoucí zaměstnání, rozšiřuje se kvalifikaci, možnost budoucího zaměstnání a tedy vyživovací povinnost obou jejích rodičů vůči ní stále trvá. Vyživovací povinnost otce žalobkyně byla co do určení její výše stanovena rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], na částku [částka] měsíčně již od [datum], tato povinnost je, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně a jí předložených listin, vůči žalobkyni plněna ve vyšší finanční rovině než mu bylo uloženo rozhodnutím soudu. Pokud žalobkyně od listopadu 2018 nebydlí u žalované jako své matky, měla žalobkyně z důvodu své dospělosti právo řešit neshody s druhem žalované odchodem s rizikem, že ohledně finanční stránky bude odkázána na výživné od rodičů podle jejich schopností, možností a majetkových poměrů s přihlédnutím k jejím potřebám a majetkovým poměrům dle § 913 odst. 1 o..z.. Pokud od listopadu 2018 žalobkyně přímo s žalovanou nebydlí ve společné domácnosti, má nárok, aby vůči ní žalovaná jako její matka plnila svou vyživovací povinnost ve formě finančního plnění ve výši odpovídající jejím schopnostem a možnostem a odůvodněným potřebám žalobkyně. Na straně žalobkyně se zcela jistě kromě základních potřeb spojených s osobním životem ve formě ošacení, stravování, hygieny apod. jedná o potřeby související se 4 5 C 18/2021 studiem, nejprve do května 2019 středoškolským, poté vysokoškolským, které ve své výpovědi popisuje. Je zřejmé, že v současné době se výraznou měrou na jejich uspokojování podílí otec žalobkyně, který kromě výživného [částka] hradí žalobkyni i nájem bytu v [část obce], který svou výší není nijak nájmem neobvyklým, ubytování na koleji, z tvrzení žalobkyně vyplývá, že kromě dvou dílčích plateb v celkové výši [částka] se žalovaná nijak na uspokojování potřeb žalobkyně v rámci plněné své vyživovací povinnosti vůči ní nepodílí. Pokud žalobkyně za této situace požaduje na žalované výživné od listopadu 2018, požaduje je dle názoru soudu od tohoto data oprávněně, jedná se o období, kdy přestala u žalované bydlet a kdy se žalovaná přestala jakoukoli měrou na hrazení potřeb žalované podílet, nárok žalobkyně není v tomto směru v rozporu s § 922 odst. 1 o.z., dle něhož výživné lze přiznat pro děti za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení. Žalobkyně požaduje na žalované výživné [částka] měsíčně, ovšem soud dospívá k závěru, že výdělkové schopnosti a možnosti žalované takovou výši výživného platit neumožňují. Je nutno přihlédnout k tomu, jaké byly poměry, schopnosti a možnosti žalované v požadovaném období. Po celou dobu žalovaná měla další vyživovací povinnost k dalšímu dítěti (ročník 2007), bydlí, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, s druhem, který hradí nájem bytu, je výdělečně činným. V žalobkyní požadovaném období však došlo na straně žalované k určitým výkyvům v rámci jejích výdělkových schopností a možností. Zcela evidentně měla od listopadu 2018 do dubna 2019 pravidelný příjem z pracovního poměru bez výrazných měsíčních výkyvů, který v tomto období činil průměrně [částka] a dle názoru soudu v rámci tohoto období tento příjem z hledisek uvedených v § 913 odst. 1 o.z. odůvodňuje nárok žalobkyně na výživné ve výši [částka] měsíčně. Následně od května 2019 do května 2020 byla žalovaná v pracovní neschopnosti, pobírala prvý a poslední měsíc uvedeného období částečně mzdu a nemocenskou, ostatní měsíce pouze nemocenskou, za toto období se jednalo o pravidelný měsíční příjem opět bez nějakých výraznějších finančních výkyvů, průměrně ve výši [částka] a dle názoru soudu v rámci tohoto období tento příjem odůvodňuje nárok žalobkyně na výživné ve výši [částka] měsíčně. Následně došlo na straně žalované k výraznějšímu snížení jejích příjmů, kdy k [datum] ukončila pracovní poměr a v rámci evidence u úřadu práce v období od [datum] do [datum] pobírala příspěvek v rozmezí od [částka] do [částka], obdobného příjmu dosahuje od února 2021 v rámci pracovní činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce u stejné společnosti, kde byla dříve zaměstnána. Soud vychází z těchto příjmů žalované, žalobkyně soudu nesdělila a nenavrhla důkazy v tom směru, že by se žalovaná dobrovolně vzdala zaměstnání a snížila své příjmy, naopak s ohledem na roční pracovní neschopnost se taková změna jeví jako odůvodněná pravděpodobně s ohledem na zdravotní stav žalované. V rámci tohoto období od [datum] do současné doby příjmy žalované odůvodňují nárok žalobkyně na výživné pouze ve výši [částka] měsíčně, když zcela nepochybně s ohledem na datum ukončení pracovní neschopnosti, datum ukončení pracovního poměru, datum zaevidování se na úřadu práce a datum uzavření současné dohody o provedení práce lze mít za to, že v možnostech a schopnostech žalované bylo mít příjmy i v červnu 2020 a lednu 2021, minimálně ve výši průměru tohoto tzv. třetího období. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospívá k závěru, že ve schopnostech a možnostech žalované bylo žalobkyni platit v uvedených obdobích uvedené výživné a tedy I. výrokem tohoto rozsudku uložil platit žalobkyni výživné od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy do každého 5. dne v měsíci předem. V důsledku stanovení výživného od [datum] do data rozhodování soudu soud musel současně rozhodnout o povinnost žalované zaplatit žalobkyni za tuto dobu dlužné výživné. Žalované za toto období vznikl dluh [částka], jedná se o výživné 2 600 za 6 měsíců, výživné [částka] za 13 Měsíců, výživné [částka] za 11 měsíců, celkem [částka], od kterého soudu odečítá žalovanou zaplacené částky [částka] a [částka] dle výpovědi žalobkyně. Soud uložil žalované povinnost toto dlužné výživné žalobkyni zaplatit v zákonné třídenní lhůtě od právní moci toto rozsudku, když k případnému postupu dle § 160 odst. 1 o.s.ř. z hlediska stanovení jiné lhůty nemá dostatek 5 5 C 18/2021 podkladů s ohledem na nepřítomnost žalované při jednáních soudu. Současně soud zamítl žalobu žalobkyně ve zbývající části, tedy pokud se domáhala placení dalšího výživného nad rámec výživného přiznaného.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Každá z účastnic byla v řízení úspěšná pouze částečně, žalobkyně ve větším rozsahu, ovšem za situace kdy se žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala a žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení nemá.