5 C 180/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno datum . datum . datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , adresa zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne datum . datum . datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , adresa zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. St. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , rod. dům. stojící na pozemku parc. č. St , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.

II. Nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , rod. dům. stojící na pozemku parc. č. St , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se přikazují do vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu částku ve výši 2 050 000 Kč ve dvou splátkách, když prvou splátku ve výši 1 000 000 Kč je povinen2 5 C 180/2022zaplatit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a druhou splátku ve výši 1 050 000 Kč je povinen zaplatit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19.8.2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku s tím, že každý z účastníků vlastní jejich jednu ideální polovinu, žalobce užívá nemovitosti společně se svou rodinou, tedy manželkou a třemi dětmi, z nichž jedno je dosud nezletilé, výhradně se o ně stará, nese náklady spojené s jejich údržbou a opravami, žalovaný nemovitosti neužívá, byť má k dispozici prvé patro domu, nepodílí se na údržbě ani opravách, nepřispívá žalobci na úhradu pojistného. Žalobce nehodlá nadále ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvat, chtěl by nadále využívat celé nemovitosti, žalovaný nehodlá nemovitosti osobně užívat ani v budoucnu, když žádal žalobce o umožnění pronajímání prvého patra domu cizí osobě.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, požadoval vypořádání podílového spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek v předmětném domě, případně přikázáním nemovitostí do jeho vlastnictví.

3. Spoluvlastnické právo účastníků k předmětným nemovitostem vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , každý z účastníků vlastní jejich jednu ideální polovinu.

4. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil a za této situace soud ve smyslu § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil, když ve smyslu § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

5. Ve smyslu § 1143 o.z. musí soud při zrušení spoluvlastnictví současně rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Ve smyslu § 1144 o.z. je nutno nejprve posoudit, zda je možné nemovitosti reálně rozdělit. S ohledem na charakter nemovitostí vyplývající ze znaleckého posudku, který byl v průběhu řízení vypracován ohledně ceny nemovitostí, je zřejmé, že dům čp. , hodnota, není vertikálně reálně dělitelný, jedná se o rodinný dům, jehož dispoziční řešení přímo reálné rozdělení neumožňuje. Taková skutečnost je ostatně mezi účastníky i nesporná. Jak však vyplývá ze zprávy , právnická osoba, v , právnická osoba, , kterou si soud ohledně možného reálného rozdělení nemovitostí vyžádal, je možné konstrukčně dům rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky nacházející se jedna v prvém a druhá v druhém nadzemním podlaží, pro bytovou jednotku v druhém nadzemním podlaží není vybudován samostatný vchod, ten však lze řešit vsazením venkovních dveří do obvodové zdi rodinného domu a zhotovením venkovního schodiště, čímž by se vstupovalo na podestu vnitřního schodiště bez nutnosti použití vchodu v přízemí domu, obě samostatné bytové jednotky by musely mít samostatné nezávislé uzamykatelné vchody, samostatné, oddělitelné technické instalace se samostatným odečtem spotřeby, bylo by nutné vyřešit nesamostatnou elektrickou instalaci společných prostor. Pozemky parc.č.st. , hodnota, a parc.č. , hodnota, by bylo možno geodeticky rozdělit tak, aby umožňovaly nezávislý přístup do domu pro uživatele samostatných bytových jednotek.

6. Ve vztahu ke shora uvedenému tedy soud konstatuje, že nemovitosti není možno jako jeden funkční celek reálně dělit ve formě reálného rozdělení vertikálním způsobem na dvě samostatné věci. S ohledem na zprávu , právnická osoba, v , právnická osoba, by bylo možno uvažovat o možném vymezení bytových jednotek, což umožňuje ust. § 1165 o.z., podle něhož bytová jednotka může3 5 C 180/2022vzniknout rozhodnutím soudu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vymezení bytových jednotek je upraveno v ust. § 1158 a násl. o.z. v rámci části týkající se bytového spoluvlastnictví. Ze zprávy městského úřadu vyplývá, že současný stav nemovitostí bez stavebních a s tím spojených finančních nákladů neumožňuje přímo přistoupit k vymezení bytových jednotek, bylo by nutno provést dle názoru soudu stavební úpravy, které by zasáhly za současného spoluvlastnictví do charakteru nemovitosti, neboť v případě domu by muselo dojít nejprve z důvodu možného budoucího vymezení bytové jednotky v patře k vybourání části obvodové zdi, osazení dveří, vybudování venkovního schodiště na stávající úroveň podesty společného schodiště, bylo by nutno provést úpravy týkající se elektroinstalace, neboť i z výpovědí účastníků vyplývá, že společné prostory nemají samostatný obvod. Žalovaný sice uvedl, že je ochoten tyto náklady nést, žalobce však odmítá takového stavební úpravy realizovat, odmítá se na nich finančně podílet, jak v průběhu řízení uvedl a pak za této situace není dle názoru soudu nutno se nějak odchylovat od ustálené judikatury v tom směru, že při reálném rozdělení je soud povinen se zabývat tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci nebo některý z nich ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Tuto zásadu je dle názoru soudu možno vztáhnout i na případné vypořádání podílového spoluvlastnictví formou vzniku bytového spoluvlastnictví a pokud žalobce odmítá takovéto náklady nést, není možno k takové formě vypořádání podílového spoluvlastnictví přistupovat. Nepochybně by se při současných cenách stavebního materiálu a cenách stavebních prací jednalo o finančně nezanedbatelnou investici a tuto skutečnost dle názoru soudu není nutno k návrhu žalovaného zjišťovat znaleckým posudkem, s ohledem na současný , podezřelý výraz, stav žalovaného, jak bude uveden níže, navíc není možné uvažovat o pracích provedených svépomocí. Navíc podle názoru soudu i v případě že by bylo možné okamžitě přistupovat k vymezení bytových jednotek a vzniku bytového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, nebylo by dle názoru soudu vhodné takovýmto způsobem podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádávat. Vymezení bytových jednotek, jak uvádí stavební úřad a jak požaduje žalovaný, by v podstatně nic na současných vztazích mezi účastníky neměnilo. Jak vyplývá z jejich tvrzení, mají vlastně v současné době fakticky vymezené k užívání části domu čp. , hodnota, , žalobce užívá přízemí domu, žalovaný má vymezeno pro svou osobu prvé patro domu, vznik bytových jednotek by vlastně takovou situaci kopíroval, bytová jednotka by se nacházela v přízemí a dále v prvém patře, ovšem stále by se jednalo o určitý druh spoluvlastnictví účastníků, protože by muselo být zakotveno spoluvlastnictví účastníků ke společným částem domu čp. , hodnota, , museli by tedy v rámci spoluvlastnictví opět řešit náklady týkající se oprav a údržby obvodových zdí, střechy apod.. Právě spory mezi účastníky jsou důvodem jejich vyhrocených vztahů, které i dle chování účastníků vůči sobě v jednací síni neodpovídají jejich vztahu sourozeneckému. Negativní vztahy účastníků ve své výpovědi popisuje i jejich sestra , jméno FO, , která bydlí v blízkosti domu č.p. , hodnota, v , adresa, , popisuje je i , podezřelý výraz, žalovaného , jméno FO, , z jejich výpovědí vyplývá, že se jedná o spory týkající se právě užívání nemovitostí ve formě údržby ze strany žalobce bez přispění žalovaného, snahy žalovaného o pronajmutí prostor v patře domu za nesouhlasu žalobce. Z výpovědí obou účastníků vyplývá, že žalobce v přízemí domu se svou rodinou fakticky bydlí, žalovaný bydlel v prvém patře domu se svou tehdejší manželkou do roku 2013, od té doby v domě nebydlí, bydlí v jiném domě, který si v , adresa, postavil. Žalobce ve své výpovědi žalovanému vyčítá, že prvé patro je žalovaným nevytápěné, nevětrané, nepřispěl žalobci na výměnu oken, ve společných prostorách vybudování nového chodníku, žalovaný za celou dobu opravil pouze část odlouplé zdi., od roku 2021 se žalovaný snaží patro pronajmout. Dle názoru soudu je tedy zřejmé, že případný vznik bytového spoluvlastnictví jako jakási forma realizace částečného rozdělení nemovitostí se zachováním spoluvlastnictví ke společným částem by spory mezi účastníky nevyřešila, pokud v současné době účastníci nedokážou řešit financování společné údržby, oprav apod. nemovitostí, lze jen těžko předpokládat, že by byla jiná situace při vzniku bytového spoluvlastnictví. Důležité však je, jak již bylo shora uvedeno, že žalobce s takovýmto řešením nesouhlasí, nehodlá se finančně podílet na stavebních úpravách. Za této situace tedy4 5 C 180/2022soud dospívá k závěru, že reálné dělení nemovitostí není možné, stejně jako případný vznik bytového spoluvlastnictví.

7. Podle § 1147 o.z. tedy za této situace soud musí rozhodnout, kterému z účastníků nemovitosti za přiměřenou náhradu přikázat. Pro případ takovéhoto rozhodování soudu každý z účastníků žádá o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.

8. V tomto případě nelze vyjít z hlediska velikosti podílů každého z účastníků, protože tyto podíly jsou stejné, dle názoru soudu je nutno v tomto případě vyjít z charakteru nemovitostí, z toho k jakému účelu mají nemovitosti sloužit. Jedná se v případě domu čp. , hodnota, o rodinný dům, který by měl být využíván zejména k bydlení. Jak vyplývá z tvrzení účastníků, hodlá žalobce dům nadále užívat ke stejnému účelu jako nyní, tedy k bydlení se svou rodinou, když v případě přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného by jinou možnost bydlení neměl. Naproti tomu žalovaný je v jiné situaci, kromě předmětného spoluvlastnického podílu je vlastníkem ještě pozemků parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zaps. na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, a jak vyplývá i z jeho tvrzení, nachází se na těchto pozemcích jím vybudovaná stavba, která mu slouží fakticky k bydlení. Ze zprávy , právnická osoba, v , adresa, vyplývá, že se jedná o stavbu, na kterou sice v roce 2002 bylo vydáno stavební povolení jako na stavbu garáže v , adresa, , fakticky se však garáž nachází pouze v přízemí vybudované stavby, v jejím podkroví se nachází bytová jednotka, která svým charakterem odpovídá k využití bydlení, po posouzení stavby jako celku stavební úřad konstatuje, že stavba se v převažující části může užívat k bydlení, změny v dispozici jsou takového rozsahu, že je lze projednat v rámci kolaudačního řízení a výkresu skutečného provedení. I z výpovědi družky žalovaného , jméno FO, vyplývá, že se v podkroví domu jedná fakticky o bytovou jednotku 3+1 s příslušenstvím, kde je vše uzpůsobeno k bydlení, od roku 2015 s žalovaným v tomto domě bydlí. Již z tohoto je zřejmé, že žalovaný má zajištěnu jinou možnost faktického bydlení na rozdíl od žalobce. Již tato skutečnost svědčí pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce. Dále je nutno v tomto směru přihlédnout i k tomu, jaká je výše vypořádacího podílu, zda a jakým způsobem ten který z účastníků bude schopen vypořádací podíl zaplatit. Ve věci byl vypracován znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který účastníci žádným způsobem nerozporovali, znalec stanovuje obvyklou cenu předmětných nemovitostí jako jednoho polohového a funkčního celku na částku 4 100 000 Kč. Pokud spoluvlastnický podíl každého z účastníků je poloviční, je evidentní, že vypořádací podíl bude činit polovinu této částky, tedy částku 2 050 000 Kč, když ze strany žádného z účastníků nebyla vznesena možnost tzv. širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu § 1148 o.z.. Každý z účastníků tvrdí, že disponuje v současné době přibližně poloviční částkou, žalobce tvrdí, že má k dispozici částku kolem 1 200 000 Kč a zbývající částku by získal z úvěru zejména ze stavebního spoření a dokladuje soudu finanční rozvahou, prohlášeními jeho manželky, dcery a syna, že by formou stavebního spoření jeho a jeho rodinných příslušníků získal potřebnou částku. Žalovaný dokladuje výpisem ze svého bankovního účtu, že disponuje částkou kolem 1 050 000 Kč. V době jeho osobní účasti při jednání a osobní výpovědi dne 16.1.2023 poukazoval na to, že je sice , podezřelý výraz, s výší , podezřelý výraz, 11 500 Kč měsíčně, ovšem přivydělává si „melouchama“ v rámci zedničiny, případně se nechává na dva měsíce na dohodu zaměstnat obcí a dovede si takto přijít měsíčně i na nezdaněných 40 000 Kč až 50 000 Kč. V následném průběhu řízení došlo u žalovaného ke změně situace ohledně jeho , podezřelý výraz, stavu, , podezřelý výraz, stav žalovaného se 31.5.2023 v důsledku „, podezřelý výraz, “ výrazně negativně změnil, sám poukazoval na to, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý , podezřelý výraz, stav odpovídající podle jím předloženého posudku , podezřelý výraz, . Z výpovědi družka žalovaného , jméno FO, vyplývá, že došlo k dalšímu zhoršení , podezřelý výraz, stavu u žalovaného, dne 13.11.2023 mu , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, stav žalovaného je však stabilizovaný a 27.11.2023 má být převezen opět k , podezřelý výraz, . Po , podezřelý výraz, stránce je žalovaný dle jejího sdělení zcela5 5 C 180/2022v pořádku, v současné době počítá s tím, že by si v domě, kde fakticky bydlí uzpůsobil přístup , podezřelý výraz, , což představuje náklady kolem 300 000 Kč, v případě domu čp. , hodnota, počítá s tím, že by z jeho strany došlo k jeho pronajímání. Částku potřebnou na vypořádací podíl pro žalobce by se pokusila s žalovaným nějakým způsobem opatřit, , podezřelý výraz, žalovaného bude nyní činit kolem 19 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně, ona jako starobní důchodkyně má 12 000 Kč měsíčně na důchodu a kolem 10 000 Kč měsíčně na přivýdělku, vypomohla by žalovanému například společnou půjčkou. Podle názoru soudu současná situace na straně žalovaného je velmi vážná, a to jak z hlediska , podezřelý výraz, , tak z hlediska finančního. Žalovaný sice disponuje částkou 1 050 000 Kč na svém účtu, ovšem pro účely vypořádacího podílu je nutno z jeho strany opatřit dalších 1 000 000 Kč a v případě jeho , podezřelý výraz, s příjmem kolem 20 000 Kč, příjmu jeho družky v rámci starobního důchodu a výdělku kolem 22 000 Kč měsíčně, lze jen těžko předpokládat, že by žalovaný byl schopen unést takto vysoké finanční zatížení například zápůjčkou či úvěrem, když s ohledem na jeho současný , podezřelý výraz, stav je zcela jisté, že bude muset vynaložit značné finanční náklady, jak sama jeho družka uvádí, na realizaci , podezřelý výraz, do domu, kde s družkou bydlí. Navíc jak již bylo shora uvedeno, nehodlá oproti žalobci žalovaný dům čp. , hodnota, v současné době užívat k faktickému bydlení, fakticky hodlá stále bydlet v jeho novém rodinném domě, dům čp. , hodnota, hodlá pouze v budoucnu pronajímat. Pak za této situace soud považuje za účelné v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovité věci přikázat do výlučného vlastnictví žalobce.

9. Soud tedy za zrušení podílového spoluvlastnictví přikázal nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobce, a to za náhradu rovnající se polovině obvyklé ceny předmětných nemovitostí, která byla zjištěna znaleckým posudkem. Jedná se o částku 2 050 000 Kč a soud žalobci stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu ve splátkách, když vycházel z toho, že žalobce fakticky disponuje pouze částí této částky a potřebuje si zbývající část opatřit úvěry, k čemuž samozřejmě bude potřebovat nějaký čas. Soud tedy stanovil plnění ve dvou splátkách, když uložil žalovanému, aby prvou splátku zaplatil do 15 dnů od právní moci rozsudku, v tomto směru vychází z toho, že tuto částku by žalobce měl mít pro tyto účely k dispozici a stanovená lhůta je dostačují k tomu, aby vyjednal s žalovaným, který se nyní nachází v , podezřelý výraz, , na jaký účet tuto částku zaplatit, v případě druhé splátky ve výši 1 050 000 Kč soud stanovil lhůtu tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, když podle názoru soudu v této lhůtě by měl být žalobce schopen si tuto částku úvěrovým způsobem opatřit a žalovanému zaplatit.

10. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví, ohledně vypořádání spoluvlastnictví bylo rozhodnuto v souladu s žalobním návrhem žalobce, který se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.