5 C 209/2023
č. j. 5 C 209/2023-33
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno celé jméno žalobce bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy soudcovskými zástavními právy
I. Určuje se, že jedna ideální osmina pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizováno 6 slov] v [obec] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], není zatížena ve prospěch žalovaného a) soudcovským zástavním právem, vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 14.4.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], b) soudcovským zástavním právem vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 14.4.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], 2 5 C 209/2023 c) soudcovským zástavním právem vzniklým na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27.7.2011, zapsaným v katastru nemovitostí pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že spoluvlastnický podíl žalobce na nemovitosti není zatížen soudcovskými zástavními právy ve prospěch žalovaného, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zaps. v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], když jeho vlastnictví bylo založeno usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. [číslo jednací], kterým soud schválil smír účastníků, jímž bylo zrušeno původní širší spoluvlastnictví více subjektů k původním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a provedeno jeho vypořádání tak, že žalobci připadlo vlastnictví uvedeného pozemku parc. [číslo]. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci žalovaného jako oprávněného a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako povinného, nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, mimo jiné na ideální jedné osmině pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tehdy ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 116,80 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24.5.1996, č.j. [číslo jednací], s přihlédnutím k usnesení téhož soudu ze dne 26.7.2001, č.j. [číslo jednací], a ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 119,20 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení zdejšího soudu s přihlédnutím k usnesení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec], ze dne 29.7.2009, č.j. [číslo jednací] a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.3.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného ve výši 945 116,80 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení, jak jsou uvedena v prvém uvedeném výkonu rozhodnutí, dále s přihlédnutím k usnesení zdejšího soudu ze dne 15.3.2011, č.j. [číslo jednací] a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Všechna tato usnesení nabyla právní moci a soudcovská zástavní práva byla zapsána v katastru nemovitostí. V době nařízení výkonů rozhodnutí byl vlastníkem veškerých zatížených nemovitostí, tedy i podílu jedné ideální osminy předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení], [datum narození], který následně smlouvou ze dne 15.11.2011 vložené do katastru nemovitostí pod zn. [spisová značka] převedl nemovitosti včetně uvedeného spoluvlastnického podílu bezplatně na [jméno] [příjmení], [datum narození], a soudcovská zástavní práva pak nadále zatěžovala výhradně podíl jmenované na jedné ideální osmině pozemků. Při vypořádání spoluvlastnictví 3 5 C 209/2023 k předmětným pozemkům došlo k tomu, že pozemky byly rozděleny geometrickým plánem, přičemž jejich část připadla do spoluvlastnictví jiných spoluvlastníků než žalobce, žalobci připadl do vlastnictví pozemek parc. [číslo]. Žalobce namítá, že všechna uvedená soudcovská zástavní práva jsou již promlčena, neboť došlo jak k promlčení samotných zajištěných pohledávek, tak k promlčení soudcovských zástavních práv. Žalobce vychází z toho, že soudcovská zástavní práva mají stejný obsah a hmotněprávní účinky jako jinak vzniklá zástavní práva, od nichž se liší pouze způsobem svého zřízení, a tedy i soudcovské zástavní právo se realizuje a promlčuje podle stejných pravidel jako jiná zástavní práva. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, v tomto případě je nutno promlčení posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších, promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy v případě zástavního práva ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištění pohledávky ze zástavy, ve smyslu § 110 odst. 1,2 uvedeného občanského zákoníku se jedná o desetiletou promlčecí dobu ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno s tím, že zástavní právo se nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka. Žalobce dále poukazuje na to, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna, nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně, nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy dle § 165 odst. 1 uvedeného občanského zákoníku, když zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy ve smyslu § 165a odst. 1 uvedeného občanského zákoníku. Všechna tři soudcovská zástavní práva ve prospěch žalovaného vznikla na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí, prvá dvě rozhodnutí nabyla právní moci 14.4.2011, třetí dne 27.7.2011 a v uvedené dny započala v každém jednotlivém případě běžet desetiletá promlčecí doba, která tak skončila ve dnech 14.4.2021, resp. 27.7.2021. V průběhu běhu promlčecí doby žalovaný nepodal návrh na soudní prodej zastaveného podílu, nedošlo ke zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě ani nenastala jiná skutečnost, která by znamenala přerušení či zastavení běhu promlčecí doby. Pokud se jedná o promlčení samotných pohledávek žalovaného vůči dlužníkovi, které soudcovská zástavní práva zajišťují, jednalo se vždy o práva přiznaná pravomocným rozhodnutím soudu a promlčecí doba činila 10 let a započala běžet dnem, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno. Promlčecí doba tak skončila uplynutím 10 let ode dne stanovené příslušným dědickým rozhodnutím k plnění jednotlivých pohledávek. Jelikož výkony rozhodnutí byly nařizovány v roce 2011, muselo se v té době jednat o vykonatelná rozhodnutí a je tedy nepochybné, že nejpozději ke dni nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky splatné, které mohly být vykonány. Jelikož k návrhu žalovaného nikdy nebylo zahájeno vůči dlužníkovi exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí směřující k vymožení pohledávek, ani nenastala jiná skutečnost znamenající přerušení či zastavení promlčecí doby, je zjevné, že předmětné pohledávky jsou po uplynutí desetileté promlčecí doby v současné době promlčeny. Žalobce se dopisem z 18.9.2023 obrátil na žalovaného, vznesl námitku promlčení všech tří soudcovských zástavních práv a vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu promlčených práv v katastru nemovitostí. Žalovaný na výzvu žalobce nereagoval. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že spoluvlastnický podíl na pozemcích není soudcovskými zástavními právy zatížen, neboť tato práva jsou zapsána v katastru nemovitostí, žalovaný jako oprávněná osoba neposkytuje součinnost k zajištění jejich odstranění a výmazu zápisů soudcovských zástavních práv tak může žalobce dosáhnout jen na základě takovéhoto rozhodnutí soudu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.
3. V průběhu řízení soud konstatoval současný výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], z něhož vyplývá, že žalobce je vlastníkem zde zapsaného pozemku parc. [číslo] v oddílu [anonymizováno] jsou uvedena tři soudcovská zástavní práva vztahující se k ideální jedné osmině předmětného pozemku dle usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení 4 5 C 209/2023 výkonu rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv usneseními ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací] a ze dne 27.7.2011, č.j. [číslo jednací]. Ze spisů zdejšího soudu shora uvedených spisových značek vyplývá, že v době nařízení výkonu rozhodnutí se jednalo o jednu ideální osminu pozemků dle tehdejšího stavu v katastru nemovitostí, která byla ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Ve všech třech případech soud z obsahu uvedených spisů konstatoval skutečnosti tvrzené žalobcem v žalobě, tedy skutečnosti ohledně nařízení výkonů rozhodnutí, ohledně exekučních titulů, dat právních mocí usnesení. Dále soud konstatoval obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] (spis týkající se obdobné věci vedené proti témuž žalovanému jinými žalobci o určení, že jejich nemovitosti nejsou zatíženy týmiž soudcovskými zástavními právy), z něhož konstatoval darovací smlouvu uzavřenou dne 15.11.2011 zn. [spisová značka] mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovanou, z níž zjistil, že dlužník [jméno] [příjmení] ideální osminu předmětných pozemků, zajištěnou uvedenými soudcovskými zástavními právy, daroval [jméno] [příjmení], když z čl. III smlouvy vyplývá vědomost dárce i obdarované o existenci uvedených tří soudcovských zástavních práv. Dále soud konstatoval usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. [číslo jednací], které bylo vydáno ve věci vedené u zdejšího soudu mezi všemi tehdejšími podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků (žalobce a žalobci z následné věci sp.zn. [spisová značka]), týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tímto usnesením byl soudem mezi tehdejšími spoluvlastníky schválen uzavřený smír, žalobce se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] který je předmětem tohoto řízení, ohledně něhož jsou v katastru nemovitostí zapsána v rámci původní jedné ideální osminy shora uvedená soudcovská zástavní práva. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] dále soud konstatoval potvrzení Okresního soudu v Pelhřimově zaslané 17.6.2022 zástupci v uvedené věci vystupujících žalobců, dle něhož není u zdejšího soudu evidován žádný návrh na nařízení soudního prodeje zástav podaný žalovaným ani návrh na výkon rozhodnutí či jiný exekuční návrh vůči [jméno] [příjmení], konstatoval, že žalobce 18.9.2023 předal k poštovní přepravě dopis adresovaný žalovanému nazvaný předžalobní upomínkou a námitkou promlčení, v němž žalovaného vyzval k poskytnutí součinnosti k výmazu promlčeného soudcovského zástavního práva v katastru nemovitostí, dle této výzvy žalobce vznesl námitku promlčení shora uvedených tří soudcovských zástavních práv na podílu ideální jedné osminy předmětného pozemku, požádal žalovaného o poskytnutí součinnosti při zajištění výmazu práv, jak je ve výzvě požadováno.
4. Všechna tři soudcovská zástavní práva byla zřízena shora uvedenými rozhodnutími soudu v roce 2011, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále pouze obč. zák.), platného do 31.12.2013. Podle § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), platného od 1.1.2014, práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, Stejně tak dle § 3036 o.z. se podle dosavadních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právnímu předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na uvedená ustanovení o.z. je tedy nutno vycházet při rozhodování o nároku žalobců z ustanovení obč. zák..
5. Podle § 100 odst. 1, 2 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.
6. Podle § 110 odst. 1 obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. 5 5 C 209/2023 7. Jak již bylo shora uvedeno, vznikla všechna tři soudcovská zástavní práva shora uvedenými rozhodnutími zdejšího soudu v rámci nařízení výkonů rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na spoluvlastnickém podílu povinného na nemovitostech dle § 338b a násl. o.s.ř., když v době nařízení výkonů rozhodnutí byla osoba dlužníka a vlastníka spoluvlastnického podílu na nemovitostech totožná. Pokud byly výkony rozhodnutí uvedenými rozhodnutími nařízeny a tedy došlo ke vzniku soudcovských zástavních práv, byly ve smyslu § 251 odst. 1 o.s.ř. nařízeny na základě pravomocných a zejména vykonatelných rozhodnutí, tedy k datu nařízení výkonů rozhodnutí zcela nepochybně byly povinnosti dlužníka vykonatelné. Soudcovské zástavní právo působí navenek stejně jako smluvní zástavní právo, stejnými způsoby zaniká, může být zrušeno i zastavením výkonu rozhodnutí za podmínek uvedených v § 338e o.s.ř.. Soudcovské zástavní právo má zajišťovací funkci, nevede k přímému uspokojení pohledávky věřitele, na základě něho věřitel v případě prodeje věci má právo svou pohledávku přihlásit a mít při rozvrhu výhodnější pořadí dle data, kdy byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva podán a nebo na základě něho může věřitele přistoupit k aktivnější činnosti, a to ke zpeněžení zajištěné věci ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy dle § 165a odst. 1, 2 obč. zák. Dle shora uvedených ustanovení obč. zák. měl žalovaný jako zástavní věřitel dobu deseti let k takovému postupu a tato doba počala běžet dnem právní moci usnesení zdejšího soudu o nařízení výkonů rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv, tedy 14.4.2011 a 27.7.2011. Do dat 14.4.2021 a 27.7.2021 nebylo ze strany žalovaného ke zpeněžení zástavy přistoupeno, nedošlo ani k prodeji zástavy a uplatnění pohledávky v rámci lepšího pořadí při takovém prodeji, z dokazování nevyplývá, že by v běhu doby došlo nějakým způsobem k přerušení či stavení běhu promlčecí doby. Na běh promlčecí doby v tomto směru nemá vliv skutečnost, že v mezidobí došlo postupem shora uvedeným ke změně na straně dlužníka v tom směru, že dlužník přestal být současně vlastníkem zástavy a došlo k oddělení vlastnického práva jeho převodem na [jméno] [příjmení] a následně v souvislosti se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitostem došlo k situaci ohledně zápisů soudcovských zástavních práv dle stávajícího zápisu v katastru nemovitostí na nemovitosti ve vlastnictví žalobce, která vznikla rozdělením nemovitosti původní. Současně je dle názoru soudu nutno konstatovat, že ke shora uvedeným datům uplynutí promlčecí doby k uplatnění realizace soudcovských zástavních práv musely uplynout i promlčecí lhůty vztahující se k promlčení samotných pohledávek žalovaného, které soudcovská zástavní práva zajišťovala, protože, jak již bylo shora uvedeno, v den nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky přiznané rozhodnutím soudu, pohledávky vykonatelné a tedy k nim se vztahující promlčecí lhůta deseti let musela uplynout dříve. Za této situace soud shledává žalobní požadavek žalobce za důvodný, promlčení se žalobce vůči žalovanému domohl písemně vznesenou námitkou promlčení v dopisu ze dne 18.9.2023, vznesená námitka promlčení nebyla za strany žalovaného nijak zpochybněna. Vznesená námitka promlčení znamená, že žalovaný své právo vyplývající ze zřízení soudcovských zástavních práv již nemůže vykonat a za této situace soud určil, že jedna ideální osmina předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce předmětnými soudcovskými zástavními právy zatížena není, když na straně žalobce shledal naléhavý právní zájem na takovém určení, protože bez něho není pro nesoučinnost žalovaného možno v katastru nemovitostí zápis soudcovského zástavního práva zrušit. Protože žalobce byl ve věci zcela úspěšný, má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení a tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na těchto nákladech řízení částku ve výši 5 000 Kč z titulu zaplaceného soudního poplatku z žaloby.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.