5 C 21/2019

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalované a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale obec a číslo , PSČ obec bytem fakticky obec a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti umožnit výkon práva služebnosti a o vzájemné žalobě o určení neexistence práva věcného břemene

I. Žalovaná je povinna umožnit žalobkyni nerušený výkon jejích práv vyplývajících ze smlouvy o zřízení služebnosti doživotního užívání nemovitostí ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], tj. umožnit jí doživotní a bezplatné užívání nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] jako pozemek parc.č.st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a pozemek parc. [číslo] orná půda, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemná žaloba žalované, aby soud určil, že pozemek parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] 2 5 C 21/2019 [anonymizována dvě slova] [číslo], [územní celek], nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalobkyně, zřízeného na základě smlouvy o zřízení služebnosti doživotního užívání nemovitostí ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 719,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v žalobě uvedla, že žalovaná je vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo], dne [datum] byla mezi žalovanou jako povinnou a žalobkyní jako oprávněnou uzavřena smlouva o zřízení služebnosti doživotního a bezplatného užívání těchto nemovitostí, zavázala se umožnit žalobkyni volný přístup do domu. Žalovaná dlouhodobě žalobkyni výkon jejích práv ze smlouvy neumožňuje, žalobkyně přístup do domu nemá, nemá k němu klíče, není jí umožněn vstup ani na pozemky, žalovaná dům pronajímá třetí osobě. Kromě toho se žalovaná k žalobkyni chová hrubě, nadává jí, fyzicky jí napadla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, potvrdila, že [datum] byla mezi ní a žalobkyní smlouva o zřízení služebnosti uzavřena, žalovaná tehdy byla před rozvodem manželství, mělo dojít k vypořádání společného jmění žalované a jejího manžela (dále pouze SJM) a za této situace žalobkyně žalovanou oslovila s žádostí o zřízení předmětné služebnosti, kterou odůvodnila tím, že má obavu o budoucnost nemovitých věcí, obavu z toho, jak dopadne vypořádání SJM, postup odůvodňovala tím, že takto dojde ke snížení hodnoty majetku žalované pro účely vypořádání SJM. Žalovaná s žádostí žalobkyně zprvu nesouhlasila, na základě naléhání a přesvědčování ze strany žalobkyně téměř ve formě výhrůžek a nadávek s uzavřením smlouvy souhlasila s tím, že se bude jednat pouze o formální smlouvu a zápis do katastru nemovitostí, fakticky však ze strany žalobkyně bez využití služebnosti, přislíbila, že nebude do záležitostí týkajících se nemovitých věcí jakkoliv zasahovat. V té době v předmětných nemovitých věcech žalovaná ani její manžel nebydleli, téměř všechny movité věci ve vlastnictví žalované byly přemístěny do nedalekých rekreačních chatek žalobkyně, žalobkyně bez výhrad souhlasila s rozhodnutím žalované o pronájmu nemovitých věcí. Žalobkyně pod shora uvedeným příslibem nepožadovala po žalované umožnit výkon práva z uvedené služebnosti až do doby, než žalovaná sdělila úmysl převést předmětné nemovité věci na svého druha [jméno] [příjmení], žalobkyně tento vztah neuznávala, trvala na tom, že nemovité věci jsou její, neboť na vybudování rodinného domu měly být z části užity prostředky ze společného jmění žalobkyně a jejího manžela, tedy otce žalované. Žalobkyně začala na žalované požadoval umožnění výkonu služebnosti s tím, že by chtěla nemovité věci kontrolovat a užívat pro svou potřebu, projevila požadavek převodu vlastnictví k věcem na sebe a začala v tomto směru vyvíjet na žalovanou značný slovní i citový nátlak. Celá tato situace pak eskalovala tím, že se žalovaná rozhodla věci převést do vlastnictví svého druha, což žalobkyni sdělila a žalobkyně se rozhodla podat předmětnou žalobu. Žalobkyně nemá potřebu nemovité věci užívat, přímo ve svém vlastnictví a užívání má tři objekty v bezprostředním sousedství předmětných nemovitostí, které pravidelně užívá k rekreaci, bytovou potřebu má zajištěnou v bytě o velikosti garsoniéry. Žalovaná se po rozchodu se svým bývalým manželem ocitla v těžké životní situaci, očekávala od žalobkyně jako své matky pomoc a podporu při řešení této situace, jediným zájmem žalobkyně byla pouze budoucnost nemovitých věcí ve vlastnictví žalované, které dle jejího sdělení chtěla nabýt do svého vlastnictví. Kromě žaloby v této věci se na žalované v jiném řízení domáhá vrácení peněžitého daru. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a jednání žalobkyně se žalovaná rozhodla pro odvolání svého daru – služebnosti, která byla žalobkyni darována na základě bezúplatné smlouvy, a to z důvodu nevděku, když žalobkyně 3 5 C 21/2019 úmyslně ublížila žalované takovým způsobem, že došlo ke zcela zjevnému porušení dobrých mravů. Z tohoto důvodu následně dne [datum] v této věci žalovaná podala vzájemnou žalobu, ve které se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že předmětné věcné břemeno zaniklo z důvodu odvolání daru, když naléhavý právní zájem na určení zániku věcného břemene žalovaná spatřovala v nutnosti upravit právní poměry účastníků do budoucna, kdy nyní žalobkyně trvá na výkonu práva z věcného břemene, které již však zaniklo, v nutnosti docílit souladu mezi právním stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Následně v průběhu řízení žalovaná tuto vzájemnou žalobu změnila v tom směru, že požadovala určení, že předmětné nemovitosti nejsou věcným břemenem ve prospěch žalobkyně zatíženy. Tuto změnu odůvodnila tím, že bývalý manžel žalované [jméno] [jméno] podal u zdejšího soudu žaloby proti žalované na určení, že předmětné nemovitosti jsou součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů a o vypořádání SJM. Pokud by se prokázalo, že uvedené nemovitosti se nacházejí ve společném jmění žalované a jejího bývalého manžela, byla by smlouva o zřízení služebnosti z [datum] neplatná, neboť byla uzavřena bez souhlasu tehdejšího manžela žalované, ten s takovým postupem svůj nesouhlas vyjádřil, jak je patrné z žalob podaných u soudu. Požadovaná změna vzájemné žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací].

3. Žalobkyně se vzájemnou žalobou nesouhlasila, smlouva o zřízení věcného břemene byla dle jejího názoru uzavřena zcela vážně a po dohodě obou stran, když důvodem bylo zejména zajištění bytových potřeb žalobkyně, která v současné době bydlí v garsoniéře vyžadující rekonstrukci, na kterou nemá finanční prostředky, protože veškeré úspory darovala žalované na stavbu domu ve [obec] a s ohledem na svůj věk by se do rekonstrukce nerada pouštěla. Účastnice i zvažovaly možnost převodu vlastnického práva na žalobkyni, nakonec se shodly na řešení formou věcného břemene. Pokud se jedná o rozvodové řízení žalované, tak tehdejší manžel žalované si začal na nemovité věci činit nárok jako na součást společného jmění manželů, ačkoliv byly pořízeny za prostředky žalované získané darem od žalobkyně a jejího manžela, i proto žalobkyně s žalovanou dospěly společně k závěru o vhodnosti k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně měla do nemovitých věcí přístup, měla klíče od domu, starala se o zahradu i dům, když se žalovaná odstěhovala, později souhlasila s pronájmem za podmínky, že bude mít možnost užívat zahradu a část domu, z počátku jí nájemce umožnil užívání zahrady, v současné době nemá umožněn vstup na zahradu ani do domu. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nejsou rozhodně ideální, avšak nikoliv vinou žalobkyně, ta se k žalované vždy chovala slušně, poskytovala jí pomoc a podporu, v minulosti jí s manželem darovala značnou finanční částku, naopak žalovaná se chová k žalobkyni velmi hrubě, když jí nadává, vyhrožuje, neumožňují jí vykonávat právo věcného břemene, fyzicky ji napadla. Pokud žalobkyně vůči žalované podala různé návrhy u soudu, nemůže být taková skutečnost důvodem pro odvolání daru. Ve vztahu k provedené změně vzájemné žaloby se žalobkyně vyjádřila tak, že nemovité věci nemohou být ve společném jmění žalované a jejího bývalého manžela, pozemky pro žalovanou zakoupila a zaplatila žalobkyně společně s manželem, na výstavbu darovali žalované částku přesahující 1 800 000 Kč, o výstavbu rodinného domu se se svým manželem starala, dům stavěli pro žalovanou, a proto byly stavební povolení a kolaudační rozhodnutí psány na ní.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena předmětná smlouva o zřízení služebnosti doživotní užívání nemovitých věcí, v níž žalovaná jako povinná ze služebnosti prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizováno] xanon [číslo], zřizuje bezúplatně ve prospěch žalobkyně jako oprávněné služebnost doživotního a bezplatného užívání těchto nemovitých věcí pro vlastní potřebu žalobkyně s tím, že jí musí umožnit volný přístup do domu. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] vyplývá, že předmětné nemovitosti byly v katastru nemovitostí zapsány jako výlučné vlastnictví žalované, a to na základě kupní smlouvy 4 5 C 21/2019 ze [datum], kupní smlouvy z [datum] a kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Manželství žalované a jejího manžela [jméno] [jméno], uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Smlouva o zřízení služebnosti tedy byla uzavřena před rozvodem manželství žalované.

5. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým žalobu žalobkyně zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene ve smyslu § 714 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), dle něhož v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Podle § 714 odst. 2 o.z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Konstatoval provedené dokazování zejména ohledně vývoje vlastnických práv k pozemkům, výstavby stavby [adresa], které jsou předmětem smlouvy o zřízení služebnosti, ohledně řízení zahájených u zdejšího soudu dne [datum] bývalým manželem žalované podanými žalobami proti žalované jako bývalé manželce o vypořádání SJM, vedené pod sp.zn. [spisová značka] a o určení, že nemovitá věc je předmětem dosud nevypořádaného SJM, vedené pod sp.zn. [spisová značka], konstatoval postoj bývalého manžela vyjádřený v uvedených žalobách k nemovitostem a tomu, že žalovaná bez jeho vědomí s žalobkyní uzavřela smlouvy o zřízení služebnosti, konstatoval stanovisko žalované v rámci předmětných dvou řízení, když nejprve zastávala stanovisko, že je výlučným vlastníkem rodinného domu [adresa], následně však uzavřela s bývalým manželem dohodu o vypořádání SJM, podle které stavba společně s částí pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] náleží do SJM, součástí SJM není část uvedeného pozemku o výměře [výměra], kterou žalovaná nabyla před uzavřením manželství, nebo jako dar její osobě, předmětné nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalované. V tomto směru soud odkazuje na 6. odstavec odůvodnění uvedeného rozsudku zdejšího soudu. V odůvodnění uvedeného rozsudku zdejší soud na základě provedeného dokazování konstatoval, že pokud manželství žalované bylo uzavřeno [datum] a žalovaná koupila pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] kupní smlouvou ze dne [datum], koupila tento pozemek před uzavřením manželství a v jeho případě se nemůže jednat o SJM. Pokud z tohoto pozemku na základě kupní smlouvy z roku 2002 byla oddělena a prodána jeho část o výměře [výměra] a byla k němu přikoupena část o výměře [výměra], stále se jednalo o pozemek ve výlučném vlastnictví žalované, v důsledku splynutí původní a přikupované menší části se jedná o pozemek ve vlastnictví žalované a v rámci společného jmění manželů se tedy jednalo o vnos ze společného jmění do výlučného vlastnictví. Pokud za této situace byl z tohoto pozemku oddělen pozemek st.p. [číslo] jedná se o pozemek ve vlastnictví žalované. Dále soud konstatoval, že v případě stavby [adresa] z listin vyplývá, že její výstavba byla zahájena za trvání manželství v roce 1998 na základě stavebního povolení, kolaudace byla provedena v roce 2002, stavební povolení i kolaudační rozhodnutí sice bylo vedeno na žalovanou jako stavebníka, ovšem z dokazování vyplývá, že fakticky se na stavbě jako další stavebník podílel i její manžel, když již v roce 1999 stavební úřad v tomto směru ohledně jeho postavení stavebníka vydával potvrzení. Soud konstatoval, že k této stavbě domu vzniklo společné jmění manželů dle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších. V katastru nemovitostí byly pozemky vedeny jako vlastnictví žalované, stejně jako stavba domu dle kolaudačního rozhodnutí, které znělo na její jméno, byť fakticky stavba domu byla součástí SJM žalované a jejího manžela a z tohoto důvodu se stavba domu nemohla ve smyslu § 3054 o.z. stát součástí pozemku, na němž stojí. Soud konstatoval, že pokud za této situace ohledně předmětné stavby domu, stejně jako ohledně pozemků, žalovaná s žalobkyní uzavřela předmětnou smlouvu o zřízení služebnosti, byla oprávněna sama takovou smlouvu uzavřít pouze ohledně pozemku parc. [číslo] nikoli ohledně stavby na pozemku st.p. [číslo] protože ohledně ní by takovou smlouvu ve smyslu § 714 odst. 1 o.z. musela uzavřít 5 5 C 21/2019 společně s tehdejším manželem, případně s jeho souhlasem. Ohledně pozemku st.p. [číslo] by teoreticky bez jeho souhlasu mohla smlouvu uzavřít, ovšem fakticky by takový postup byl vyloučen s ohledem na charakter pozemku a protože charakter smlouvy vylučuje smlouvu rozdělit na část týkající se pozemků ve vlastnictví žalované a na část týkající se stavby, vztahovala by se neplatnost smlouvy na celou smlouvu ve smyslu § 577 o.z.. Soud konstatoval, že bývalý manžel žalované se relativní neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti z toho důvodu, že smlouva byla uzavřena bez jeho souhlasu, dovolal vůči žalované v rámci obsahu žalob podaných pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka], ve své výpovědi sice uvedl, že samostatně námitku relativní neplatnosti vůči žalobkyni nevznesl, soud však konstatoval, že pokud v rámci své výpovědi v přítomnosti žalobkyně poukazoval na neplatnost smlouvy z uvedených důvodů, fakticky tímto způsobem námitku relativní neplatnosti smlouvy uplatnil i vůči žalobkyni. Za této situace tedy soud v odůvodnění uvedeného rozsudku konstatoval relativní neplatnost smlouvy ve smyslu § 714 odst. 2 o.z. s tím, že není za této situace nutno hodnotit další ve věci provedené důkazy a zaobírat se dalšími námitkami žalované, neboť se jedná o neplatnou smlouvu dle shora uvedeného.

6. K odvolání žalobkyně byl uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušen usnesením [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v němž odvolací soud nesouhlasil se závěrem zdejšího soudu, že manžel žalované se v rámci své svědecké výpovědi dovolal relativní neplatnosti předmětné smlouvy vůči žalobkyni, poukázal na to, že takové dovolání je hmotněprávním jednostranným úkonem, kterým dotčená osoba dává účastníku jednoznačně najevo svoji vůli vyvodit z absence jejího souhlasu správním jednáním zákonné důsledky a takový úkon musí být adresovaný, tj. musí výslovně směřovat vůči osobě, jíž je určen, k čemuž ale v dané věci nedošlo, z obsahu výpovědi manžela žalované nevyplývá, že by přímo vznášel takovou námitku, že by činil vůči žalobkyni v tomto směru nějaké prohlášení, jeho tvrzení, že o uzavření smlouvy nevěděl, že stavbu považuje za součást SJM, nelze za takovou námitku považovat. Odvolací soud tedy konstatoval, že námitku relativní neplatnosti bývalý manžel žalované nevznesl. Jestliže tedy soud své rozhodnutí založil na nesprávném závěru o neplatnosti smlouvy a nezabýval se dalšími skutečnostmi, na které žalovaná poukazovala, je napadaný rozsudek pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný.

7. Zdejší soud na základě provedeného dokazování setrvává na svém závěru uvedeném v původním rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ohledně vlastnických vztahů k pozemkům a stavbě ve vztahu k výlučnému vlastnictví žalované a SJM s bývalým manželem v době uzavření smlouvy o zřízení služebnosti. Po rozhodnutí odvolacího soudu sdělila soudu žalovaná, že její bývalý manžel vznesl vůči žalobkyni námitku relativní neplatnosti předmětné smlouvy o zřízení služebnosti a tedy s ohledem na závěry odvolacího soudu je nutno považovat předmětnou smlouvu za relativně neplatnou. Soud v tomto směru zjistil z žalovanou předložené listiny adresované [datum] bývalým manželem žalované žalobkyni, že touto listinou předanou k poštovní přepravě dle podacího lístku dne [datum] bývalý manžel žalované vznáší relativní neplatnost předmětné smlouvy s odkazem na § 714 odst. 1,2 o.z., neboť smlouva byla uzavřena bez jeho souhlasu, s jejím uzavřením nesouhlasí, poukazuje na skutečnost, že rodinný dům [adresa] postavený na pozemku st.p. [číslo] část pozemku parc. [číslo] spadají do jeho SJM s žalovanou. Žalobkyně v řízení potvrdila, že jí byl dopis obsahující uvedenou námitku relativní neplatnosti od bývalého manžela žalované doručen, sice nesouhlasí s tím, že se jedná o SJM, vznáší však námitku promlčení ve vztahu k této bývalým manželem žalované vznesené námitce relativní neplatnosti.

8. Pokud se jedná o vznesenou námitku promlčení, konstatuje soud, že ve smyslu § 629 odst. 1 o.z. se jedná o tříletou promlčecí lhůtu, ve smyslu § 619 odst. 2 o.z. může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu 6 5 C 21/2019 promlčecí lhůty, a nebo kdy se o nich dozvědět měla či mohla. Soud opět vyslechl Bývalého manžela žalované [jméno] [jméno] ohledně okolností, za nichž se o existenci služebnosti dozvěděl, nejprve uváděl, že dohodu o zřízení služebnosti vlastně nikdy nečetl a o jejím uzavření se dozvěděl od svého tehdejšího právního zástupce, který zjistil nahlédnutím do katastru nemovitostí plombu ohledně předběžného opatření, neměl však žádnou vědomost o obsahu smlouvy, protože v té době prostě toto neřešil, jeho zástupce mu uvedenou skutečnost oznámil až po právní moci rozhodnutí o rozvodu, tedy někdy začátkem roku [rok]. Soud však před výslechem tohoto svědka zjistil ze spisu [stát. instituce], sp.zn. [anonymizováno] [číslo], že z podnětu žalobkyně bylo vůči němu jako příslušníku [stát. instituce] zahájeno řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit [datum] vůči žalobkyni, z obsahu spisu vyplývá, že jeho součástí je i smlouva o zřízení služebnosti ze dne [datum], včetně vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí a dle obsahu spisu se svědek s obsahem spisu seznámil [datum], když z obsahu jím podepsaného záznamu vyplývá, že mu bylo umožněno prostudovat celý spisový materiál. Soud s těmito skutečnostmi svědka při jeho výpovědi seznámil a následně svědek změnil svou výpověď v tom směru, že se opravdu tehdy se spisem seznámil a zcela již„ z hlavy vytěsnil“, že ve spise byla tehdy smlouva založena, pokud tam byla, tak jí musel vidět a prostě se nyní domníval, že se o její existenci dozvěděl až později. Za této situace soud konstatuje, že smlouva o zřízení služebnosti byla uzavřena [datum] a s jejím obsahem se bývalý manžel žalované seznámil [datum] a i kdyby nevěnoval studiu shora uvedeného policejního spisu důkladnou pozornost, mohl se zcela určitě tento den při náležité pečlivosti s obsahem smlouvy seznámit. Za této situace byl bývalý manžel žalované oprávněn vznést námitku relativní neplatnosti předmětné smlouvy z hledisek uvedených v § 714 odst. 1,2 o.z. do [datum], pokud tak učinil později dopisem z [datum], učinil tak již po uplynutí tříleté promlčecí lhůty a tedy nelze ke vznesené námitce relativní neplatnosti v tomto směru přihlížet a ve smyslu § 714 odst. 1,2 o.z. nelze považovat smlouvu za neplatnou.

9. Pokud se jedná o tvrzení žalované, že služebnost zanikla z důvodu odvolání daru, konstatoval soud v tomto směru, že žalovaná dopisem z [datum], odeslaným [datum] žalobkyni, odstoupila pro nevděk od předmětné smlouvy o zřízení služebnosti z [datum], když v tomto dopise uvedla, že žalobkyni darovala z důvodu zachování dobrých rodinných vztahů z její dobré vůle na její žádost předmětnou služebnost, protože však následně žalobkyně svým jednáním spočívajícím v osočování, vyhrožování, citovém nátlaku a dokonce vykonstruováním fyzického napadení a podání několika návrhů u soudu projevila, že před rodinným poutem matky a dcery upřednostňuje žalobkyně majetek, odstupuje žalovaná od smlouvy pro tento nevděk s tím, že doručením tohoto dopisu předmětná služebnost zaniká. Pokud se jedná o tento jednostranný úkon žalované, je soud názoru, že v tomto případě nebylo možno ze strany žalované tímto způsobem postupovat. Žalovaná odstupuje pro nevděk od předmětné smlouvy o zřízení služebnosti, když bezúplatné zřízení služebnosti považuje za dar. Podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Jak vyplývá z § 2055 o.z., je darovací smlouva pojmenovanou smlouvou, jejíž podstata spočívá v tom, že dochází k bezplatnému převodu vlastnického práva k věci na základě oboustranného projevu vůle dárce a obdarovaného. V tomto případě však mezi účastnicemi žádná darovací smlouva uzavřena nebyla, jednoznačně byla uzavřena smlouva o zřízení služebnosti, tedy opět občanským zákoníkem pojmenovaná smlouva upravená v ust. § 1257 a násl. o.z., jejíž podstatné znaky jsou odlišné od darovací smlouvy. Předmětem takové smlouvy je sice věc, ovšem nedochází zde k žádnému převodu vlastnického práva k takové věci, 7 5 C 21/2019 dochází zde pouze k jakémusi vymezení práv a povinností z hlediska dalšího užívání této věci osobou oprávněnou a osobou povinnou, služebnost může být zřízena úplatně i bezúplatně. V žádném případě se nejedná o smlouvu, která by byla podřazena pod darovací smlouvu a z tohoto důvodu nelze realizovat zánik takové smlouvy dle ustanovení o.z., která upravují zánik darovací smlouvy, jedná se o zákonem pojmenovanou smlouvu o zřízení služebnosti a pokud má takováto smlouva zaniknout, pak musí zaniknout způsoby, které o.z. vymezuje způsoby uvedenými v § 1299, 1300 či 1302 o.z., tedy trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě, dohodou, uplynutím sjednané doby, smrtí oprávněné osoby. Ani po obsahové stránce nelze shora uvedený jednostranný úkon žalované považovat za nějaký způsob zániku věcného břemene dle shora uvedeného. Za této situace soud konstatuje, že dopisem žalované ze [datum], kterým pro nevděk odvolala dar, nedošlo v tomto případě k zániku předmětné služebnosti.

10. Další námitkou, která byla ze strany žalované v průběhu řízení vznesena, byla absolutní neplatnost předmětné smlouvy o zřízení služebnosti. V rámci vyjádření žalované k žalobě a její vzájemné žaloby žalovaná uvádí, že ke zřízení služebnosti došlo na žádost žalobkyně, kdy jí žalovaná chtěla vyhovět z důvodu zachování dobrých vztahů, když v té době se žalovaná nacházela v situaci před rozvodem manželství, v důsledku něhož mělo dojít k vypořádání společného jmění žalované a jejího manžela, žalobkyně měla obavu o budoucnost nemovitostí, o to jak dopadne vypořádání SJM, žádost vůči žalované o zřízení služebnosti odůvodňovala i tím, že dojde ke snížení hodnoty majetku pro účely vypořádání SJM a žalovaná přes prvotní nesouhlas z důvodu naléhání žalobkyně s uzavřením smlouvy vyjádřila souhlas s tím, že žalobkyně služebnost fakticky nebude využívat, navíc v té době v předmětných nemovitostech nebydlela žalovaná ani její manžel. Po uzavření smlouvy se žalovaná rozhodla nemovitosti pronajmout, žalobkyně s tímto postupem souhlasila, ovšem následně po zjištění úmyslu žalované převést nemovitosti do vlastnictví svého druha [jméno] [příjmení] začala nároky ze služebnosti uplatňovat. Žalovaná tedy smlouvu považuje za neplatnou, neboť byla uzavřena bez dostatečného projevu její vůle z důvodu nátlaku k uzavření této dohody ze strany žalobkyně.

11. K okolnostem týkajícím se uzavření smlouvy o zřízení služebnosti soud vyslechl obě účastnice. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že smlouva byla uzavírána v situaci, kdy probíhalo rozvodové řízení žalované jako její dcery, nabídla žalované s ohledem na její psychický stav pomoc v rámci veškerých jednáních při rozvodu včetně jednání o majetku, jely společně za tehdejší advokátkou žalované, s kterou měly řešit vypořádání SJM ještě před rozvodem, nic nevyřešily, žalovaná změnila advokáta, za kterým opět obě jely a u něho žalobkyně vznesla požadavek, aby na ní žalovaná dům [adresa] formou daru převedla s tím, že žalobkyně by vše vypořádala ve prospěch žalované v závěti, když důvodem požadavku žalobkyně byla skutečnost, že ta s manželem do výstavby domu investovala velké peníze. S tím žalovaná nesouhlasila a sám její advokát [anonymizováno] [příjmení] tehdy nabídl žalobkyni a žalované vše řešit zřízením věcného břemene, s tím po několika dnech obě souhlasily, žalobkyně chtěla, aby měla zajištěn do nemovitosti přístup, aby zde mohla v případě nemoci být, aby se o ní mohla žalovaná jako její dcera starat, protože ta to slíbila jejímu manželovi. Dalším důvodem byly investice žalobkyně a jejího manžela do výstavby domu. Současně měla obavu z převodu domu žalovanou na někoho jiného. [jméno] žalovaná u [anonymizováno] [příjmení] nechala smlouvu sepsat, dala jí žalobkyni přečíst, ta její obsah zkonzultovala s advokátem v [obec], souhlasila s ní, s žalovanou jely na poštu ověřit podpisy a podat návrh na vklad. Dcera jí předala od domu tři klíče, do domu docházela, nikdo v něm nebydlel, žalovaná v červnu 2019 dům pronajala a na katastru pak zjistila, že žalovaná chce nemovitosti převést na svého druha. Pokud se jedná o výpovědi žalované, vyplývá z ní, že žalovaná potvrzuje výpověď žalobkyně v tom směru, že vůči ní vznesla požadavek ohledně převodu vlastnického práva, s čímž ona nesouhlasila, potvrdila společnou návštěvu s žalobkyní u svého tehdejšího advokáta [anonymizováno] [příjmení] ohledně toho, jak docílit, aby žalovaná nemusela manželovi při vypořádání SJM 8 5 C 21/2019 vyplácet tolik peněz, jak docílit, aby nemovitost nebyla považována za SJM, nesouhlasila s žádostí žalobkyně o převod vlastnictví na žalobkyni, [anonymizováno] [příjmení] ani moc nedoporučoval zřízení věcného břemene, ona preferovala převod vlastnictví na třetí osobu, a to synovce, který by po rozvodu opět dům na ní převedl. Z její výpovědi vyplývá, že po návratu od advokáta byla v rámci rozvodového řízení psychicky„ rozhozená“, žalobkyně jí neustále telefonovala, chtěla, aby přistoupila na zřízení věcného břemene a žalovaná, aby od ní měla klid, na tuto variantu přistoupila, když žalobkyně uváděla, že fakticky se do užívání domu nebude„ plést“, ze strany žalované byla smlouva brána jako něco co snižuje hodnotu domu pro účely vypořádání SJM, pro žalobkyni to byla jakási pojistka, že nepřijde o peníze, věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně, podmínkou však bylo, že smlouva nebude nikdy vykonávána. Žalobkyně si prostě také myslela, že se docílí snížení ceny domu.

12. Pokud soud vyslechl ve věci jako svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], druha žalované, vyplývá z jeho výpovědi, že s žalovanou navázal vztah až v říjnu 2017, tedy po uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene mezi účastnicemi a ohledně okolností uzavření této smlouvy je mu známo pouze to, co mu sdělily žalobkyně a žalovaná. Z počátku se stýkal i s žalobkyní, obě nikdy nepopíraly, že k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene došlo z důvodu rozvodu manželství žalované, kdy žalobkyně chtěla snížit hodnotu domu pro případ, že by manžel žalované měl ohledně domu nějaké nároky při rozdělení majetku s tím, že po majetkovém vypořádání mělo dojít k opětovnému navrácení do původního stavu, tedy ke zrušení věcného břemene. Po uzavření smlouvy však začalo docházet mezi žalobkyní a žalovanou k problémům, jejich spory se vyostřovaly, žalobkyně na žalované začala požadovat, aby se stala přímo majitelkou domu, takovéto nároky začala vznášet vůči žalované i jeho prostřednictvím s tím, že by žalované odpadly starosti o vypořádání SJM.

13. Z výpovědí účastnic a svědka [příjmení] tedy dle názoru soudu vyplývá, že na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti mělo vliv v té době probíhající rozvodové řízení, kdy žalobkyně i žalovaná měly ve vztahu k předmětným nemovitostem své určité zájmy, které byly z části společné v rámci obav z nároků manžela žalované po rozvodu manželství. I když nemovitosti byly vedeny v katastru nemovitostí jako výlučné vlastnictví žalované, uvedla žalovaná v průběhu tohoto řízení, že se byla vědoma existence SJM a jak vyplývá z výpovědí obou účastnic, měly zájem na snížení hodnoty nemovitostí, což byl jeden z důvodů uzavření smlouvy o zřízení služebnosti, což potvrzuje ve své výpovědi i svědek [příjmení], před nímž se v tomto směru následně i obou účastnice vyjadřovaly. Z výpovědí obou účastnic vyplývá, že společně navštěvovaly různé advokáty za účelem konzultací ohledně porozvodového vypořádání majetku žalované, žalobkyně nepochybně sledovala i svůj zájem v tom směru, že do výstavby nemovitostí s manželem investovala nemalé finanční prostředky, obě účastnice se shodují na tom, že žalobkyně dokonce vznesla vůči žalované požadavek na převod vlastnictví k nemovitostem, což žalovaná odmítla. Pokud v té době spolu obě účastnice navštěvovaly za uvedeným účelem advokáty, jednaly o takových možnostech, nelze jejich vztah v té době považovat za negativní vůči sobě, z jejich výpovědí vyplývá a potvrzuje to i svědek [příjmení], že ke zhoršení jejich vztahů z důvodů, které popisují, došlo až v následné době. To však pro účely posouzení neplatnosti smlouvy není důležité, protože rozhodujícím stavem je stav v době uzavření smlouvy. Z výpovědí účast vyplývá, že se shodly na zřízení služebnosti, společný důvodem jistě byl zájem obou z nich na snížení hodnoty nemovitostí pro vypořádání SJM, kdy žalobkyně jako matka žalovaná sledovala zájmy dcery, ale i zájem svůj z hlediska svých bývalých investic do výstavby domu a jak uvádí, i zájem, aby měla kde bydlet v případě nemoci ve stáří a žalovaná jako dcera se o ní mohla starat, tedy ani ona neuvažovala o okamžité realizaci služebnosti, mělo se v tomto směru jednat o jakousi pojistku pro případ nemoci ve stáří. Obě účastnice si tedy byly vědomi, jakou smlouvu uzavírají, každá věděla z jakého důvodu ji uzavírá, pokud smlouvu připravil na žádost žalované její tehdejší zástupce, měly obě účastnice dostatečný časový prostor k rozmýšlení svých postojů, žádná z nich, 9 5 C 21/2019 zejména žalovaná s ohledem na její současný postoj, nepřistoupila ke změně svého stanoviska, až nějaký čas měla před podpisem v držení smlouvu žalobkyně, následně probíhaly podpisy a společné podání návrhu na vklad. Pokud žalovaná nyní tvrdí, že smlouvu uzavřela pod nátlakem žalobkyně, bez své svobodné vůle, nejedná se dle názoru soudu o věrohodné tvrzení, neboť sama žalovaná uvádí, že pokud v rámci jednání u advokátů uvažovaly o možnosti převod vlastnictví k nemovitostem na žalobkyně, byla žalovaná schopna takové úvahy odmítnout, nepřistupovat na ně a zcela jistě dle názoru soudu tak mohla učinit i v době bezprostředně následné při uzavírání smlouvy o služebnosti. Z její výpovědi však vyplývá, že smlouvu uzavírala z hlediska svých porozvodových ekonomických zájmů zcela cíleně. Z části stejné hledisko ohledně důvodu uzavření smlouvy sledovala žalobkyně, není nijak nevěrohodné s ohledem na věk žalobkyně, že sledovala i hledisko další ve formě zajištění si bydlení a péči žalované o ní v nemoci ve stáří, byť, jak vyplývá z dokazování, je vlastnicí několika dalších nemovitostí ve formě bytu v [obec] a dvou chat v blízkosti nemovitostí žalované. Soud tedy za této situace neshledává žádné důvody neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti dle § 580 odst. 1 o.z., dle něhož je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakž i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Jednání obou účastnic odpovídalo jejich vůli, z části sledovaly společné zájmy, své osobní zájmy sledovala žalobkyně, jednání obou z nich nelze považovat v rámci uzavření smlouvy za jednání příčící se dobrým mravům, odporující zákonu. Svým způsobem tato námitka neplatnosti smlouvy vznášená žalovanou je v rozporu s postupem žalované uvedeným shora, kdy žalovaná odstoupila od předmětné smlouvy pro nevděk, neboť pokud odstupovala od smlouvy z uvedeného důvodu, považovala smlouvu za platnou. Vlastně i v textu písemného odstoupení uvedla, že služebnost žalobkyni darovala z důvodu zachování dobrých rodinných vztahů ze své dobré vůle na žádost žalobkyně. Přímo v tomto odstoupení od smlouvy jasně uvedla, z jakých důvodů byla smlouva o zřízení služebnosti uzavřena, tedy z důvodu zachování dobrých rodinných vztahů a uvedla přímo, že tak učinila sama na žádost žalobkyně ze své dobré vůle. Pokud nastaly nějaké důvody, které vedly k odstoupení od smlouvy, jsou tyto důvody v uvedeném písemném odstoupení specifikovány ve formě osočování, vyhrožování, citovém nátlaku apod., z tvrzení žalované však vyplývá, že takové důvody nastaly až po uzavření smlouvy. Soud tedy za této situace neshledal důvody neplatnosti smlouvy.

14. Pokud soud neshledal důvody neplatnosti smlouvy, zánik smlouvy odstoupením pro nevděk, musel zamítnout vzájemnou žalobu žalované na určení, že nemovité věci nejsou věcným břemenem zatížené. Mezi účastnicemi v rámci jejich tvrzení není pochyb o tom, že žalobkyně nemá možnost pro postoj žalované svá práva vyplývající ze smlouvy o zřízení služebnosti realizovat, její oprávnění žalovaná pro svůj postoj ke smlouvě odmítá, došlo ze strany žalované k pronajmutí nemovitostí, které jsou předmětem služebnosti, což žalovaná neopírá a taková skutečnost byla doložena i nájemním smlouvou. Žalovaná tedy jako vlastnice nemovitostí a osoba ze služebnosti povinná neumožňuje žalobkyni jako osobě ze služebnosti oprávněné realizaci jejích práv tak, jak jsou vymezeny ve smlouvě o zřízení služebnosti, neoprávněně tak zasahuje do výkonu práv žalobkyně, nemovitosti v tomto směrů ve vztahu k oprávněním žalobkyně neoprávněně zadržuje a za této situace je dle názoru soudu žalobkyně oprávněna dle § 1259 o.z. a § 1040 odst. 1 o.z. na žalované požadovat umožnění výkonu práv žalobkyně a za této situace nároku žalobkyně vyhověl.

15. Protože byla žalobkyně v řízení úspěšná, má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. V rámci nich se jedná o soudní poplatek z žaloby [částka] a z odvolání proti rozsudku zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve výši [částka], náhradu jízdného autobusem z [anonymizováno] [číslo] k jednáním u zdejšího soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a vždy zpět ve výši 2 x 7 Kč ve vztahu ke každému jednání, z [anonymizováno] [číslo] k jednání u odvolacího soudu dne [datum] ve výši 2 x 20 Kč, tedy celkově ve výši [částka], dále paušální náhradu ve výši [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každou její účast 10 5 C 21/2019 při uvedených jednáních soudu a za písemné vyjádření k vzájemné žalobě ze dne [datum] a podání odvolání proti shora uvedenému rozsudku zdejšího soudu, tedy paušální náhradu 10 x [částka] ve výši [částka]. Žalobkyně požadovala tuto paušální náhradu i za písemné sdělení z [datum], ovšem to nelze podřadit pod žádný úkon uvedený v § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, jedná se vlastně pouze o sdělení žalobkyně, že soudu zasílá požadovanou listinu. Na začátku řízení byla žalobkyně zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Ta žalobkyni po ukončení právního zastoupení vyúčtovala náklady právního zastoupení fakturou [číslo] ze dne [datum], z této faktury vyplývá, že se jedná o vyúčtování za právní služby poskytnuté nejen v této věci, ale i ve věci další, ve vztahu k této věci se jedná o odměnu za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis a podání žaloby, sepis a podání vyjádření k vzájemné žalobě, účast při jednání soudu z [datum], 4 paušály po 300 Kč, náhradu za ztrátu času k uvedenému jednání v rozsahu dvou půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod a náhrady jízdného ve výši 442 Kč při ujetí 72 km automobilem o průměrné spotřebě 6,17 l [číslo] km. Rozsah úkonů uvedených ve vyúčtování dle názoru soudu odpovídá obsahu spisu, pouze v případě advokátkou účtované odměny za účast při jednání soudu [datum] soud konstatuje, že za její účast jí nenáleží přímo odměna za právní zastoupení, ale náleží jí náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), neboť jednání [datum] bylo odročeno bez projednání věci a advokátovi tak náleží místo odměny náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny. Odměna za úkony, kterou advokátka žalobkyni vyúčtovala, není co do výše v rozporu s advokátním tarifem, pravděpodobně bylo vycházeno z § 7 a § 9 advokátního tarifu, tedy v nižší výši, než by bylo možno požadovat v souvislosti s úkony, které se týkaly i vzájemné žaloby. Soud tedy do náklad§ řízení v rámci tohoto právního zastoupení žalobkyně zahrnuje odměnu 3 x 1 500 Kč, dále uvedenou náhradu za promeškaný čas 750 Kč, 4 paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s účastí při jednání soudu 2 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu a náhradu jízdného ve výši 442 Kč vypočtenou dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při ujetí 72 km automobilem o průměrné spotřebě 6,17 l benzinu Natural [číslo] km (paušální náhrada 295,20 Kč při sazbě 4,10 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 147,04 Kč při ceně benzinu Natural 95 ve výši 33,10 Kč, vypočtená náhrada zaokrouhlená na 442 Kč stejně jako v případě vyúčtování advokátky). V případě těchto nákladů právního zastoupení se tedy jedná o celkovou částku 7 092 Kč, k níž náleží 21% DPH ve výši 1 489,30 Kč, celkem tedy 8 581,30 Kč. Pokud žalobkyně do nákladů řízení zahrnula i vyúčtování dalších advokátů, sama k dotazu soudu uvedla, že takto hradila advokátům částky za poskytnuté konzultace týkající se otázek SJM, které přímo nesouvisely předmětem tohoto řízení. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 719,30 Kč.