5 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem územní celek , IČO sídlem adresa opatrovník zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 56 033,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 41 411,91 Kč s úrokem ve výši 295,09 Kč, s 13,5 % úrokem ročně z částky 41 411,91 Kč od 1.2.2018 do zaplacení, s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 41 411,91 Kč od 1.2.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 621,19 Kč s úrokem ve výši 328,62 Kč, s 25,08 % úrokem ročně z částky 14 621,19 Kč od 4.2.2018 do zaplacení, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 621,19 Kč od 4.2.2018 do zaplacení, v této části se návrh zamítá. 2 5 C 54/2022

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 19 292,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo].

1. Dne 31.1.2022 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 41 411,91 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 295,09 Kč, s 13,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 41 411,91 Kč od 1.2.2018 do zaplacení, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 41 411,91 Kč od 1.2.2018 do zaplacení a dále částku ve výši 14 621,19 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 328,62 Kč, s 25,08 % úrokem ročně z částky 14 621,19 Kč od 4.2.2018 do zaplacení a s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 621,19 Kč od 4.2.2018 do zaplacení. V návrhu uvedl, že žalobce je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále pouze [jméno]), na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, a to s účinností od 21.6.2019 a žalovaný je právním nástupcem [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa žalovaného], a to na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9.5.2018, č.j. [číslo jednací], vydaného v dědickém řízení po jmenované zůstavitelce, na základě kterého žalovaný jako dědic bez uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti odpovídá za dluhy zůstavitelky. Ohledně prvého nároku ve výši 41 411,91 Kč s příslušenstvím v návrhu dále uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce a právní předchůdkyní žalovaného byla dne 20.12.2012 uzavřena smlouva o úvěru – konsolidace půjček, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky, Sazebník, na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 187 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet], když část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků právní předchůdkyně žalovaného a zbývající část jí byla poskytnuta neúčelově převodem na běžný účet. Byla sjednána úroková sazba 13,5 % ročně, poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a byly sjednány pravidelné měsíční splátky. V důsledku úmrtí právní předchůdkyně žalovaného [jméno] ke dni 31.1.2018 smlouvu ukončila a od následujícího dne má žalobce nárok na zaplacení úroků z úvěru ve výši 13,5 % ročně a úroků z prodlení v zákonné výši. Po postoupení pohledávky nebylo nic uhrazeno. Jistina úvěru činí 41 411,91 Kč. Ohledně druhého nároku ve výši 14 621,19 Kč s příslušenstvím v návrhu uvedl, že mezi týmiž stranami byla dne 18.4.2013 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž součástí jsou Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty a dále Produktové podmínky, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, na základě které byl poskytnut úvěrový rámec 29 000 Kč za současného poskytnutí kreditní karty, jejímž prostřednictvím byla právní předchůdkyně žalovaného oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Byla sjednána forma splácení, závazek čerpané peněžní prostředky vrátit včetně úroků, poplatků, zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce a další, byla sjednána povinnost nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a úvěr hradit inkasem z účtu nebo bankovními příkazy. V důsledku úmrtí právní předchůdkyně žalovaného [jméno] ke dni 3.2.2018 smlouvu ukončila, výše úrokové sazby úroku pak dle dispozic činila 25,08 % ročně. Za období od postoupení pohledávky do současné doby nebylo ničeho uhrazeno. Jistina úvěru činí 14 621,19 Kč.

2. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21.9.2021, č.j. [číslo jednací], byl žalovaný omezen na dobu 5 let od právní moci tohoto rozhodnutí v jeho svéprávnosti pro [anonymizována dvě slova], která není jen přechodná tak, že není schopen nakládat samostatně s finančními prostředky v rozsahu nad 250 Kč týdně, není schopen právních jednání v oblasti uzavírání závazkových vztahů v rozsahu plnění nad 250 Kč týdně a že 3 5 C 54/2022 není schopen dalších jednání v rozsudku vymezených, jeho opatrovníkem bylo jmenováno [územní celek]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 4.11.2021. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného uvedeným opatrovníkem žalovaného, v němž opatrovník uvedl, že v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] zastupoval žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], který sám dědictví odmítl, žalovaný trpí od dětství [anonymizována dvě slova], které nejsou přechodné, není schopen posoudit následky svého jednání v dědickém řízení a neuplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Následně již v právním zastoupení poukázal na to, že předžalobní výzva nebyla doručována opatrovníkovi žalovaného, ač žalobce o nesvéprávnosti žalovaného věděl a vznesl námitku promlčení nároku žalobce, když v případě obou smluv, které byly uzavřeny podnikající osobou na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé, z nich nevyplývá přímý odkaz na úpravu provedenou v obchodním zákoníku, produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru označují produkt také jako„ Expres, Expres půjčka, Konsolidace, Konsolidace půjček, Konsolidace – restrukturalizace úvěrů“, smlouva o půjčce je upravena v § 657 zákona č. 40/1964 Sb. a tedy měla by být použita tříletá promlčecí doba dle § 101 uvedeného zákona. Pokud by smlouvy byly posouzeny jako„ absolutní obchod“ dle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., byla by promlčecí doba dle § 397 uvedeného zákona 4 roky a marně by uplynula dnem 1.1.2022, neboť k 1.1.2018 se stal úvěr jednorázově splatný.

3. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil následující skutečnosti. Dne 20.12.2012 byla uzavřena smlouva o úvěru – konsolidace půjček mezi právním předchůdcem žalobce a [jméno] [příjmení] na základě které byl jmenované poskytnut úvěr ve výši 187 000 Kč za účelem jak žalobce v návrhu uvádí se sjednanou úrokovou sazbou 13,5 % ročně, který se jmenovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit zpět v 72 měsíčních anuitních splátkách po 3 803,39 Kč počínaje dnem 12.1.2013. Součástí této úvěrové smlouvy jsou listiny v návrhu uvedené. Dne 18.4.2013 byla mezi týmiž osobami uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] dle které se právní předchůdce žalobce zavázal, že po splnění sjednaných podmínek poskytne ve prospěch právní předchůdkyně žalovaného peněžní prostředky do určité výše a ta se zavázala je vrátit, zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré povinnosti dle této smlouvy. Bylo sjednáno, že čerpání úvěru bude probíhat prostřednictvím kreditní karty a že splácení úvěru je právní předchůdkyně žalovaného povinna provádět vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného ve výpise. Součástí této smlouvy jsou Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty a dále další listiny jak žalobce v návrhu uvádí. Z těchto dispozic uzavřených mezi týmiž stranami 18.4.2013 vyplývá, že byl sjednán úvěrový rámec 29 000 Kč, byly sjednány denní limity pro hotovostní a bezhotovostní čerpání, úroková sazba pro hotovostní čerpání 29,99 % a pro bezhotovostní čerpání 25,08 % s tím, že datum splatnosti je vždy uvedeno na výpise. Žalobce soudu doložil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18.6.2019, že je právním nástupcem [jméno] ohledně těchto pohledávek vůči právní předchůdkyni žalovaného. Doložil, že žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště dne 18.1.2022 odeslal předžalobní výzvu v níž mimo jiné uvedl, že obě pohledávky byly žalobci postoupeny uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že dne [datum] shora jmenovaná [jméno] [příjmení] zemřela, projednáním dědictví pověřený notář dne 7.2.2018 sepsal přímo s žalovaným jako manželem zůstavitelky protokol o předběžném šetření, ve kterém žalovaný označil základní požadované skutečnosti týkající se okruhu dědiců a majetku zůstavitelky. K tomuto dědickému řízení sdělila dopisem z 6.2.2018 [jméno], že zůstavitelka měla ke dni úmrtí vůči [jméno] dluhy, mimo jiné ve výši 14 949,81 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18.4.2013 [číslo] ve výši 41 707 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 20.12.2012 č. [bankovní účet], když tato druhá pohledávka byla ke dni úmrtí zůstavitelky zesplatněna, jedná se o vyčíslení celkové dlužné částky k datu úmrtí zůstavitele včetně úroků, úvěr je jednorázově splatný. Následně byla notáři předložena plná moc udělená žalovaným jeho synovi [jméno] 4 5 C 54/2022 [celé jméno žalovaného], při projednání dědictví 9.5.2018 tento zástupce žalovaného za sebe i svého syna dědictví odmítl, neodmítl jej však za žalovaného, jediným dědicem po zůstavitelce se tak stal žalovaný, za něhož jeho zástupce neuplatnil právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 9.5.2018, č.j. [číslo jednací], pak byla určena obvyklá cena majetku, který měla zůstavitelka s žalovaným ve společném jmění manželů zaniklém úmrtím zůstavitelky částkou 500 000 Kč a bylo schváleno rozhodnutí zákonného dědice, dle něhož z majetku ve společném jmění manželů náleží do dědictví spoluvlastnický podíl jedné ideální poloviny bytové jednotky [číslo] v usnesení blíže specifikované v k.ú. [obec] v ceně 250 000 Kč, který nabyl z dědictví jako dědic zůstavitelky žalovaný. Současně byla konstatována výše dluhů a pasiv částkou 106 807 Kč (tedy čistá hodnota dědictví 143 193 Kč), když v rámci těchto pasiv byly konstatovány mimo jiné shora uvedené dluhy vůči [jméno]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 9.5.2018. Jak vyplývá z obsahu dědického spisu, nebylo toto rozhodnutí nijak oznamováno [právnická osoba], ta 9.7.2019 obdržela ke své žádosti z 1.7.2019 sdělení soudu o výsledku dědického řízení, dne 21.4.2020 obdobné sdělení ke své žádosti z 31.3.2020 obdržel od soudu i žalobce.

5. Soud již shora konstatoval skutečnosti vyplývající ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] ohledně omezení žalovaného v jeho svéprávnosti od právní moci shora uvedeného rozsudku zdejšího soudu, tedy od 4.11.2021. Ve spise se nachází vypracovaný znalecký posudek z oboru [anonymizováno] ze dne 25.5.2021, z něhož vyplývá základní skutečnost, že žalovaný trpí [anonymizována dvě slova], avšak nevyplývá z něho, kdy konkrétně došlo k takovému zhoršení jeho [anonymizováno] stavu, který je ve znaleckém posudku popisován, tedy zda tento [anonymizováno] stav konstatovaný v roce 2021 již u žalovaného zcela či v částečné míře existoval v době tři roky předchozí či nikoli. Podle názoru soudu žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly na straně notáře v řízení o dědictví pochybnosti o způsobilosti žalovaného k jednání, notář při předběžném projednání dědictví u žalovaného neshledal, přímo s žalovaným jednal, konstatoval (odst. XIII protokolu ze 7.2.2018), že nepřichází v úvahu osoby vhodné k ustanovení opatrovníka účastníkům dědického řízení, kteří nejsou procesně způsobilí a nemají zákonného zástupce, žalovaný tehdy sdělil notáři z jeho strany požadované skutečnosti. Dědické řízení bylo zakončeno pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu o projednání dědictví, ve kterém žalovaného na základě plné moci zastupoval jeho syn, toto rozhodnutí je v rámci projednání dědictví pro zdejší soud v této věci závazné, nelze dle názoru soudu nějakým způsobem posuzovat [anonymizováno] stav žalovaného v době projednání dědictví z toho hlediska, zda např. byl schopen udělit plnou moc, zda byl schopen jednání před notářem apod., jedná se v rámci dědického řízení o konkrétní druh soudního řízení a pokud bylo zakončeno pravomocným rozhodnutím soudu, bylo by možno dle názoru soudu v následné době se domáhat něčeho takového pouze v rámci dědického řízení např. formou žaloby pro zmatečnost, pokud by k ní byly dány podmínky, ovšem žádné takové skutečnosti z dědického spisu nevyplývají. Za této situace soud vychází z uvedeného rozhodnutí o projednání dědictví, konstatuje, že žalovaný je dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], do svého vlastnictví nabyl konkrétní zde uvedený majetek a za situace, kdy nepožádal o výhradu soupisu pozůstalosti, odpovídá za dluhy zůstavitelky v plném rozsahu ve smyslu § 1704 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.).

6. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že žalovaný je právním nástupcem dlužnice [jméno] [příjmení], žalobce je právním nástupcem [právnická osoba] a je tedy ve věci dána na jejich straně pasivní i aktivní legitimace. Mezi právními předchůdci účastníků byly uzavřeny shora uvedené smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, platného do 31.12.2013 (dále pouze obch. zák.). Ve smyslu § 3028 odst. 2, 3 a § 3036 o.z., účinného od 1.1.2014, se práva a povinnosti z těchto smluv posuzují dle dosavadních předpisů, stejně jako lhůty a doby pro uplatnění práv, i když začnou běžet až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Je nutno je tedy posuzovat dle obch. zák., protože se jedná o smlouvy uzavřené dle § 497 obch. zák. a bez zřetele na povahu účastníků se řídí dle ustanovení obch. zák. ve smyslu § 261 odst. 1 písm. 5 5 C 54/2022 d) obch. zák. Pak dle § 397 obch. zák. se na vztahy z obou smluv vztahuje čtyřletá promlčecí lhůta, která dle § 391 odst. 1 obch. zák. běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu.

7. V případě pohledávky ve výši 14 621,19 Kč s příslušenstvím dle smlouvy [číslo] z 18.4.2013 soud dospěl k závěru o důvodnosti žalovaným vznesené námitky promlčení. Dle této smlouvy a na ní navazujících Dispozic byla dána splatnost dle výpisů, který byly vystavovány [právnická osoba] vždy měsíčně. Tato společnost soudu sdělila, že ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] byla pohledávky z této smlouvy vyčíslena na 14 621,19 Kč s úrokem 328,62 Kč, nejednalo se o zesplatnění jako takové, ale pouze o vyčíslení pohledávky a v této výši byla pohledávka žalobci postoupena. Tato společnost soudu dále zaslala posledních 5 měsíčních výpisů a z nich vyplývá, že minimálně od měsíce září 2017 nebyly ze strany [jméno] [příjmení] prováděny žádné hotovostní či bezhotovostní výběry, v měsících září 2017 až prosinec 2017 byla pouze prováděny splátky z úvěru, byly prováděny mínusové obraty v rámci úročení a dle výpisu vystaveného v lednu 2018 za období od 1.12. 2021 do 31.12.2021 byla [jméno] [příjmení] povinna dlužnou částku zaplatit do 22.1.2018, když se jednalo o částku 14 949,81 Kč. Podle názoru soudu od následujícího dne počala běžet čtyřletá promlčecí lhůta a její běh byl ukončen dnem 23.1.2022, na její běh nemá vliv úmrtí jmenované a průběh dědického řízení. Výpis za leden 2018 již neobsahuje žádné transakce. Pokud žaloba byla ohledně této pohledávky podána u soudu až dne 31.1.2022, byla podána po uplynutí uvedené lhůty a soud ohledně tohoto nároku návrh zamítl.

8. V případě pohledávky 41 411,91 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru z 20.12.2012 se jednalo o smlouvu, na základě které byla [jméno] [příjmení] povinna úvěrovou částku splatit v 72 měsíčních splátkách, počínaje dnem 12.1.2013, tedy splátky měly probíhat až do měsíce ledna 2019. [příjmení] [jméno] provedené zesplatnění k datu 1.1.2018 nelze považovat za úkon, kterým by se stal dluh k datu 1.1.2018 splatným, protože takové zesplatnění muselo být provedeno zpětně až poté, co se banka dozvěděla o úmrtí klientky, sama [právnická osoba] potvrzuje, že se jednalo pouze o vyčíslení dluhu k datu úmrtí, čemuž odpovídá i přihlášení takto vyčíslené pohledávky do dědického řízení. Promlčecí lhůta tedy nezačala běžet dříve než 13.1.2019 a k datu podání žaloby tedy neuběhla. Pokud tedy došlo k uzavření úvěrové smlouvy a ke vzniku dluhu na nesplácených sjednaných měsíčních splátkách, sjednaných poplatcích a úrocích, je dána odpovědnost žalovaného k zaplacení vzniklého dluhu dle této smlouvy. Dle názoru soudu smlouva nevykazuje dle jejího obsahu žádné znaky, na základě nichž by snad bylo možno uvažovat o její neplatnosti, například z hlediska nevyváženosti práv a povinností, výše sjednaného úroku, který nepřekračuje trojnásobek obvyklých úroků dle ustálené judikatury, neboť dle statistiky České národní banky byla výše obvyklých úroků v té době u takového typu úvěrových smluv 15,03 %. Za této situace soud uložil žalovanému povinnost žalobci tuto pohledávku zaplatit včetně jejího příslušenství ve formě sjednaných úroků a zákonných úroků z prodlení od požadovaného data dle § 1968 a § 1970 o.z. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný je tuto povinnost v této lhůtě schopen splnit, protože dle opatrovnického spisu pobírá měsíčně starobní důchod, má zažádáno o pozůstalostní důchod, disponuje dostatečnou hotovostí (k datu 31.12.2021 89 006 Kč), majetkem ve formě bytové jednotky.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Celkový předmět řízení byl dán na jistinách částkou 56 033,10 Kč, žalobce byl ve věci úspěšný z 73,9% předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 26,1% předmětu řízení a při odečtení neúspěchu od jeho úspěchu má tedy právo na 47,8% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 2 242 Kč, odměny za úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu, vyjádření k odporu, vyjádření k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu 24.4.2023 a účast při jednání soudu 6 5 C 54/2022 29.5.2023) po 3 380 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, ve znění předpisů pozdějších, náhrady za ztrátu času v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny odměny při jednáních z 11.4.2022 a 8.9.2022, která byla odročena bez projednání věci, tedy 2 x 1 690 Kč, devíti paušálů dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a ze součtu uvedených náhrad, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 8 378,40 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 40 360,40 Kč a jejich 47,8% činí 19 292,30 Kč při minimálním zaokrouhlení. Soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Pokud požadoval žalobce odměnu i za písemná podání20 .4.2023 a 25.4.2023, jednalo se o podání od něho soudu nevyžadovaná, která neobsahují nové skutečnosti a rozbor věci.