5 C 57/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované jako likvidační správkyně pozůstalosti po zůstaviteli Jméno zůstevitele zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení pohledávky na uspokojení ze zajištění

I. Určuje se, že žalobci náleží za zůstavitelem Jméno zůstevitele, narozeným dne datum, zemřelým dne datum, posledně bytem adresa, pohledávka ve výši 2 580 000 Kč, sestávající se z jistiny 1 200 000 Kč, úroku 1 140 000 Kč, smluvní pokuty 240 000 Kč.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud určil, že žalobci náleží za zůstavitelem Jméno zůstevitele, narozeným dne datum, zemřelým dne datum, posledně bytem adresa, další pohledávka na smluvní pokutě 510 000 Kč a že má žalobce právo na uspokojení pohledávky ve výši 3 090 000 Kč ze zajištění představovaného 2 5 C 57/2025 zástavními právy vloženými do katastru nemovitostí v řízeních sp. zn. spisová značka s právními účinky vkladu k 23.6.2022 a sp. zn. spisová značka s právními účinky vkladu k 10.1.2023, v této části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 9.4.2025 žalobu ve smyslu § 260 z.ř.s. proti žalované jako likvidační správkyni pozůstalosti zůstavitele Jméno zůstevitele, nar. datum, zemř. datum, posledně bytem adresa, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp.zn. spisová značka, v níž usnesením notáře z 27.5.2024 bylo určeno předlužení pozůstalosti, nařízení její likvidace, jmenování likvidační správkyně a v níž žalobcem přihlášená pohledávka v celkové výši 3 090 000 Kč byla při přezkumu pohledávek 14.11.2024 popřena a usnesením z 20.3.2025, č.j. spisová značka, byl žalobce vyzván k podání této žaloby za situace, kdy jeho pohledávka byla uznána jen do částky 1 140 000 Kč a ve zbytku co do částky 1 950 000 Kč byla popřena. V žalobě se domáhá určení, že mu náleží pohledávka ve výši 3 090 000 Kč a že má právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění představovaném zástavními právy vloženými do katastru nemovitostí v řízeních sp. zn. spisová značka a spisová značka. V žalobě uvádí, že notáři ani žalované nenáležel věcný přezkum pohledávky, neboť se jedná ve smyslu § 255 odst. 2 z.ř.s. o vykonatelnou pohledávku na základě notářského zápisu, na základě něhož bylo zahájeno u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp.zn. spisová značka exekuční řízení, zůstavitel proti pohledávce v exekučním řízení nebrojil, ve smyslu § 255 odst. 2 z.ř.s. soud může posuzovat podle prvého odstavce nově jen takové rozhodné skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí, pokud tedy pohledávka žalobce je vykonatelná a zůstavitel vůči ní nebrojil, nemůže likvidační správce uplatňovat svůj odlišný právní názor v rámci řízení o přezkumu pohledávek v rámci likvidace pozůstalosti. Pokud se jedná o samotnou pohledávku žalobce, jedná se o pohledávku ze smlouvy o podnikatelském úvěru z 22.6.2022, na základě které byl žalobcem poskytnut zůstaviteli úvěr ve výši 1 200 000 Kč, zůstavitel se zavázal úvěr žalobci vrátit s pevným úrokem 1 200 000 Kč ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč od 20.8.2022, jednalo se tedy o splatnost 10 let a při pravidelném běhu věcí o úrok 10% ročně. Současně byla sjednána pro případ prodlení zůstavitele smluvní pokuta 3 000 Kč denně. Dluh ze smlouvy o úvěru byl uznán formou notářského zápisu notáře tituly před jménem jméno FO sp.zn. spisová značka z 22.6.2022 se svolením k jeho přímé vykonatelnosti a byl zajištěn smluvními zástavními právy pod shora uvedenými spisovými značkami vkladového řízení. Zůstavitel neuhradil řádně a včas druhou a třetí splátku, v případě prvé splátky došlo k úhradě až 22.8.2022, zde žalobce přihlíží, že den 20.8.2022 připadl na den pracovního klidu, druhá splátka byla zaplacena až 21.9.2022, třetí splátka až 24.10.2022, i prodlení v rámci druhé splátky žalobce toleroval, ovšem v případě třetí splátky se již prodlení zvyšovalo a z tohoto důvodu ve smyslu čl. 5.1 úvěrové smlouvy úvěr zesplatnil, nad rámec zesplatnění vyzval zůstavitele k úhradě pohledávky výzvou z 1.11.2022 a následně, protože zůstavitel ničeho neuhradil, zahájil žalobce proti zůstaviteli 10.1.2023 exekuci u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp.zn. spisová značka a současně i exekuci ve formě zřízení exekutorského zástavního práva u téhož soudu pod sp.zn. spisová značka. Pohledávka žalobce se sestává na jistině z částky 1 200 000 Kč, na smluvním úroku 1 140 000 Kč, když ze smlouvy plyne, že se splátky nejprve započítávají na úrok a pak až na jistinu, na smluvní pokutě ve výši 750 000 Kč vypočtené za období 250 dnů od 22.10.2022 do 28.6.2023 při sazbě 3 000 Kč/den. Žalobce nesouhlasí s argumenty uváděnými v částečném popření pohledávky, úrok je poskytován na dobu 10 let, při pravidelném běhu věcí takto sjednaný 10% roční úrok je úrokem zcela normálním, při sjednání úvěru s ním zůstavitel souhlasil, od počátku věděl, že v případě prodlení žalobce bude nárokovat celý úrok, jedná se o jedinou odměnu, kterou žalobce může za poskytnutí úvěru požadovat. V případě smluvní pokuty se 3 5 C 57/2025 nejedná o nepřiměřenou výši, při podnikatelských úvěrech judikatura připouští výši smluvní pokuty do 0,5% denně, při úvěru 1 200 000 Kč by 0,5% denně činilo 6 000 Kč, účastníci v úvěrové smlouvě sjednali částku poloviční, tedy v přepočtu 0,25% denně. Skutečnost, že úvěrový dlužník zemřel, nemá žádný vliv na otázku posouzení nároku žalobce, prodlení si zavinil sám zůstavitel, zákon nerozlišuje mezi nějakým krátkým či dlouhým prodlením, prodlení je pouze jedno a i jednodenní prodlení může vést k zesplatnění úvěru. Skutečnost, že zůstavitel opakovaně porušil smlouvu, nelze nijak přičítat žalobci, jedná se o okolnost, která přitěžuje zůstaviteli, pokud by zůstavitel řádně splácel do okamžiku jeho úmrtí, byla by situace jiná, zde však došlo k opakovanému porušení smlouvy zůstavitelem již v září 2022. Žalobce na základě vyjádření žalované poukázal na to, že podezřelý výraz zůstavitele ve věci nehraje žádnou roli, žalobce o podezřelý výraz zůstavitele neměl sebemenší tušení, zůstavitel nikdy tuto skutečnost žalobci nesdělil, nežádal o žádné pardony, naopak v průběhu jara 2023 se dokonce se statutárním zástupcem žalobce zůstavitel sešel a prodlení zůstavitele spolu řešili, aniž by zůstavitel signalizoval nějaký problém ohledně jeho podezřelý výraz.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření uvedla, že žalobcem byla přihlášena pohledávka v celkové výši 3 090 000 Kč v jím v žalobě tvrzené skladbě s tím, že bylo uhrazeno zůstavitelem za jeho života 60 000 Kč na smluvním úroku, pohledávka byla přihlášená jako zajištěná smluvními zástavními právy. Tato pohledávka byla v rámci přezkumného řízení uznána včetně práva na zajištění co do výše 1 140 000 Kč, popřena byla co do výše 1 950 000 Kč na smluvní pokutě a smluvním úroku, když je vycházeno z toho, že částku 60 000 Kč zaplacenou zůstavitelem je nutno odečíst od úvěrové jistiny z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy. Důvodem popření byla skutečnost, že žalobce dostatečně a prokazatelně nezdůvodnil 100% navýšení reálně poskytnuté částky zůstaviteli, tedy smluvní úrok 1 200 000 Kč a dále nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Ujednání o úrocích a smluvní pokutě se jeví být absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, rovněž jako faktické lichevní ujednání, resp. jako okolnosti podléhající moderačnímu právu soudu. Zůstavitel jako dlužník měl dluh splácet splátkami 20 000 Kč měsíčně, smluvní pokuta z nezaplacené splátky tak činí při sazbě 0,1% za každý den prodlení 20 Kč. Není akceptovatelné, aby žalobce přihlašoval smluvní úroky za celou dobu splatnosti úvěru, když zůstavitel zemřel asi rok po uzavření smlouvy. Žalobce jako věřitel kombinací smluvních ujednání, zejména okamžité splatnosti celého úvěru při jakémkoliv, tedy i jednodenním prodlení, sjednanou smluvní pokutou 3 000 Kč denně, tedy pevnou a nikoli procentní sazbou a notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti záměrně vytvořil prostředí, ve kterém je pro něj mnohem výhodnější situace, kdy se dlužník dostane do drobného prodlení. Je nepřijatelné, aby dluh v původní výši 1 200 000 Kč si žalobce o asi rok později přihlásil ve výši 3 090 000 Kč. Splatnost splátek byla vždy k 20. dni v měsíci a podle názoru žalované v srpnu a září uhradil zůstavitel splátky řádně, v říjnu se jednalo o drobné fakticky dvoudenní prodlení, neboť v mezidobí byl víkend. Žalovaná ve svém vyjádření poukazuje, že samotné poskytnutí zápůjčky ze strany žalobce je součástí jeho běžných obchodních praktik, když z její činnosti je jí známo, že spolupracuje s dalšími společnostmi, které poskytují nejprve drobnější zápůjčky zásadně podnikatelským subjektům s obdobnými podmínkami, v případě žalobce nelze hovořit o uzavírání smluv v režimu smluvní vůle účastníků, jedná se ze strany žalobce o propracovanou obchodní praktiku, předem dané texty smluv s nevýhodnými podmínkami, jsou často uzavírány s faktickými spotřebiteli, kteří si pouze účelově zakládají živnost apod.. Následně v průběhu řízení své vyjádření žalovaná doplnila v tom směru, že zůstavitel byl již 10.10.2022 vyšetřen na podezřelý výraz. Další vyšetření v této podezřelý výraz proběhla 11.11.2022, 2.1.2023, kdy byla zahájena podezřelý výraz a 29.5.2023, následně zůstavitel datum zemřel. Je tedy zřejmé, že zůstavitel měl od října 2022 podezřelý výraz, že se jedná o podezřelý výraz 4 5 C 57/2025 charakteru se dozvěděl 19.10.2022 a proto splátku splatnou 20.10.2022 ze zcela pochopitelných důvodů odeslal později a věřiteli byla připsána na účet 24.10.2022.

3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla mezi žalobcem a zůstavitelem uzavřena 22.6.2022, zůstavitel je ve smlouvě označen jako podnikatel pod názvem firmy, identifikačním číslem, emailovou adresou, v rámci čl. 1 je popsán jeho předmět podnikání s tím, že smlouvu uzavírá v rámci své podnikatelské činnosti, z dalších částí smlouvy vyplývá, že je poskytován úvěr 1 200 000 Kč za účelem rozvoje podnikatelské činnosti zůstavitele a refinancování některých jeho dluhů z jeho předchozí podnikatelské činnosti, zůstavitel se zavázal úvěr splatit společně s úroky ve výši 1 200 000 Kč za celou dobu úvěru ve 120 měsíčních splátkách po 20 000 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce s tím, že prvá splátka je splatná 20.8.2022, prvních 60 splátek je určeno na platbu úroku a dalších 60 na platbu jistiny. Celkem tak má být zaplacena částka 2 400 000 Kč. Částka 1 200 000 Kč poskytovaná žalobcem zůstaviteli byla poskytnuta co do 200 000 Kč v hotovosti před podpisem smlouvy, zbývající část byla zůstaviteli poskytnuta způsobem uvedeným v článcích 2.6. až 2.11., tedy dalších 200 000 Kč v hotovosti do 5 dnů po předložení výpisu z katastru nemovitostí ohledně zanesení zástavního práva zřízeného k zajištění dluhu dle této smlouvy, dalších 77 246,70 Kč na bankovní účet zůstavitele do 5 dnů po předložení výpisu z katastru nemovitostí, z něhož bude vyplývat podání návrhu na vklad zástavního práva a další 4 konkrétní částky byly převedeny na ve smlouvě uvedené konkrétní účty konkrétních společností, když u každé částky, účtu a názvu společnosti je i uveden důvod platby na tento účet, ve všech případech se jedná o úhrady pohledávek z předchozích podnikatelských úvěrů, jednou touto společností je i společnost právnická osoba, IČ IČO, což je, jak vyplývá z výpovědi statutárního zástupce žalobce, jiná společnost statutárního zástupce žalobce, která v minulosti poskytla zůstaviteli též podnikatelský úvěr. Dále ze smlouvy vyplývá, že úvěr je zajištěn zástavním právem na bytové jednotce č. hodnota vymezené v budově č.p. hodnota, č.p. hodnota, č.p. hodnota a č.p. hodnota postavených na pozemku parc.č. hodnota v k.ú. adresa. Mezi účastníky byla sjednána pro případ zůstavitele s vrácením sjednané částky a uhrazením smluvního pevného úroku či jejich části smluvní pokuta 3 000 Kč za každý den prodlení, kterou je zůstavitel povinen zaplatit v případě prodlení vždy jednou měsíčně do posledního dne každého měsíce za který smluvní pokuta náleží až do zaplacení celé sjednané částky s příslušenstvím. Dále bylo ujednáno pro případ prodlení zůstavitele se splacením některé splátky či její části, že se bez dalšího stává splatný celý dluh ke dni, ve kterém takové prodlení nastane, byly sjednány důvody, pro které může žalobce požadovat okamžité splacení celého dluhu. Žalobce doložil písemné prohlášení zůstavitele z 26.7.2022 s ověřeným podpisem o obdržení úvěrové částky sjednaným způsobem.

4. Dne 22.6.2022 byla mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a zůstavitelem jako podnikatelem a jeho manželkou jméno FO jako zástavci uzavřena zástavní smlouva týkající se v úvěrové smlouvě uvedené bytové jednotky se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku v k.ú. adresa, vložená do katastru nemovitostí pod sp.zn. spisová značka. Dále žalobce doložil, že ohledně jiných nemovitostí ve vlastnictví zůstavitele v k.ú. adresa bylo na základě v následujícím odstavci tohoto odůvodnění uvedeného notářského zápisu v rámci exekuce nařízené zdejším soudem pod sp.zn. spisová značka exekutorské zástavní právo, vložené do katastru nemovitostí pod sp.un. spisová značka.

5. Dne 22.6.2022 byl dále současně sepsán jménem tituly před jménem jméno FO, notáře v adresa, notářskou kandidátkou tituly před jménem jméno FO v kanceláři notáře na adrese adresa, notářský zápis sp.zn. spisová značka, z něhož vyplývá, že sepisu byl osobně přítomen zůstavitel identifikovaný datem narození, bydlištěm, identifikačním číslem a sídlem podnikání a statutární zástupce žalobce z pozice jednatele tituly před jménem jméno FO, tento notářský zápis obsahuje ve smyslu § 71b notářského řádu uznání peněžitého dluhu a dohodu o svolení k přímé vykonatelnosti. V rámci uznání dluhu v čl. 1 notářského zápisu jsou popsány 5 5 C 57/2025 skutečnosti vyplývající ze shora uvedené úvěrové smlouvy ohledně závazku zůstavitele zaplatit ve smlouvě uvedeným způsobem 2 400 000 Kč, v případě prodlení smluvní pokutu 3 000 Kč a další sjednanou pokutu 500 Kč, zůstavitel svůj dluh zde uvedený co do důvodu i výše uznal a věřitel vzal toto prohlášení zůstavitele na vědomí. V rámci dohody o svolení k přímo vykonatelnosti z čl. 2 notářského zápisu vyplývá, že byla mezi přítomnými uzavřena dohoda, v rámci níž se zůstavitel zavázal splnit svou pohledávku tak, jak je v tomto článku notářského zápisu specifikována v souladu s obsahem úvěrové smlouvy, tedy závazkem zaplatit dluh 2 400 000 Kč ve 120 měsíčních splátkách po 20 000 Kč počínaje 20.8.2022, zaplatit v případě prodlení sjednané smluvní pokuty, zůstavitel prohlásil své svolení k vykonatelnosti tohoto zápisu.

6. Z listin zaslaných soudu tituly před jménem jméno FO, notářem v adresa, který byl pověřen projednáním pozůstalosti po zůstaviteli Jméno zůstevitele, zemřelém datum, zjistil soud následující skutečnosti. Projednání pozůstalosti po uvedeném zůstaviteli je vedeno pod sp.zn. spisová značka. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27.5.2024, č.j. spisová značka, byla nařízena likvidace pozůstalosti a věřitelé zůstavitele byli vyzváni k přihlášce svých pohledávek v usnesení stanovené lhůtě, likvidačním správcem byla jmenována Jméno žalované, v této věci žalovaná. Žalobce přihlásil do likvidace pozůstalosti podáním z 11.7.2024 pohledávku ve výši 3 090 000 Kč sestávající se z jistiny 1 200 000 Kč, pevného smluvního úroku 1 140 000 Kč a smluvní pokuty 750 000 Kč vypočtené za období od 22.10.2022 do 28.6.2023 (250 dnů po 3 000 Kč denně) s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru, který byl uznán formou notářského zápisu sepsaného notářem tituly před jménem jméno FO sp.zn. spisová značka z 22.6.2022 a s tím, že dluh je zajištěn zástavním právem dle zástavní smlouvy z 22.6.2022, jejímž předmětem je bytová jednotka č. adresa, blíže v přihlášce specifikovaná. Dne 14.11.2024 se konalo jednání, v rámci něhož byly konstatovány přihlášky věřitelů, pod položkou č. 24 byla konstatována přihláška žalobce s tím, že tato pohledávka je popírána a popřené důvody jsou uvedeny v samostatné příloze. Z této přílohy protokolu z přezkumného jednání vyplývá, že přihláška žalobce byla na přezkumném jednání uznána, tj. prokázána a uznána, včetně práva na zajištění, co do výše 1 140 000 Kč, popřena byla co do výše 1 950 000 Kč, uznání se týkalo reálně poskytnuté jistiny 1 140 000 Kč, když je vycházeno z reálně poskytnuté jistiny 1 200 000 Kč od níž je odečtena zůstavitelem zaplacená částka 60 000 Kč, popřena byla smluvní pokuta 750 000 Kč a smluvní úrok. Pokud se jedná o důvody popření, je tvrzeno, že věřitel dostatečně a prokazatelně nezdůvodnil 100% navýšení reálně poskytnuté částky dlužníkovi – tvrzený pevní smluvní úrok 1 200 000 Kč a rovněž nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Ujednání o pevném smluvním úroku a o smluvní pokutě se jeví být absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, rovněž jako faktické lichevní ujednání, resp. jako okolnosti podléhající moderačnímu právu soudu, nesouhlasí s tím, že by smluvní pokuta byla přiměřená, dlužník měl dluh splácet splátkami ve výši 20 000 Kč měsíčně, smluvní pokuta z nezaplacené splátky tak činí při sazbě 0,1% za každý den prodlení 20 Kč. Dlužník zpočátku úvěr splácel řádně, následně však těžce podezřelý výraz a následně zemřel. Současně není akceptovatelné, aby si věřitel přihlašoval smluvní úroky za celou dobu splatnosti úvěru, když zůstavitel zemřel dne datum, tj. cca rok po uzavření smlouvy. Věřitel kombinací smluvních ujednání, zejména okamžité splatnosti celého úvěru (včetně 100% navýšení formou smluvního úroku) při jakémkoli (tedy i např. jednodenním) prodlení dlužníka, sjednanou smluvní pokutou ve výši 3 000 Kč denně (tj. pevnou částkou, nikoli procentní sazbou) a notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti záměrně vytvořil prostředí, ve kterém je pro něj mnohem výhodnější situace, kdy se dlužník dostane byť do drobného prodlení. Ze stejného důvodu je proto nepřijatelné, aby dluh v původní výši 1 200 000 Kč si o cca rok později věřitel přihlásil ve výši 3 090 000 Kč, když navíc se jednalo o dluh zajištěný zástavním právem na nemovitém majetku zůstavitele, tedy jeho (řádná) pohledávka je velmi dobře vymožitelná. 6 5 C 57/2025 7. Dále soud konstatoval obsah spisů zdejšího soudu sp.zn. spisová značka a spisová značka, týkajících se exekučních řízení mezi žalobcem jako oprávněným a zůstavitelem jako povinným, v nichž na základě shora uvedeného notářského zápisu byla nařízena k vydobytí pohledávky žalobce exekuce jednak zřízením exekutorského zástavního práva, jednak přímím vydobytím pohledávky, v obou případech byly návrhy podány 10.1.2023.

8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.3.2025, č.j. spisová značka, soud žalobce vyzval, aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhal určení, že mu pohledávka vedená pod pořadovým číslem hodnota, doručená soudnímu komisaři dne 27.9.2023, přihlášená ve výši 3 090 000 Kč jako nevykonatelná a zajištěná, náleží a v jaké výši s tím, že takovou žalobu je nutno podat proti likvidačnímu správci ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy věřiteli bude doručeno vyrozumění podle § 260 z.ř.s..

9. Žalobce soudu doložil výpisy ze svého účtu, že od zůstavitele obdržel splátky 20 000 Kč dne 22.8.2022 z účtu č. č. účtu, dne 21.9.2022 z téhož účtu a 24.10.2022 z účtu č. č. účtu. Ze zprávy právnická osoba. adresa soud zjistil, že v případě účtu č. č. účtu je jeho majitelem zůstavitel jako podnikatel, v případě účtu č. č. účtu je jeho majitelem zůstavitel jako fyzická osoba. V případě srpna 2022 byla částka 20 000 Kč z podnikatelského účtu odepsána 22.8.2022 na účet žalobce, v případě září 2022 byla částka 20 000 Kč z podnikatelského účtu odepsána 21.9.2022 na účet společnosti právnická osoba, v případě října 2022 byla částka 20 000 Kč odepsána z osobního účtu 24.10.2022 na účet žalobce. V případě podnikatelského i osobního účtu zůstavitele soud v průběhu řízení konstatoval měsíční výpisy, z nichž vyplývá, že na těchto účtech probíhal záporný i kladný pohyb, na konci srpna 2022 se podnikatelský účet nacházel v záporném stavu 20 606,94 Kč, v září 2022 v záporném stavu 19 189,07 Kč, osobní účet se na konci října 2022 nacházel v záporném stavu 2 656,38 Kč, na podnikatelský účet byly v průběhu srpna a září 2022 připisovány dosti vysoké částky 250 000 Kč, 100 000 Kč, 190 000 Kč, na osobní účet byly připisovány částky 17 000 Kč a 30 000 Kč převodem z podnikatelského účtu.

10. Z výpovědi statutárního zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že kromě žalobce je vlastníkem i společnosti právnická osoba, která zůstaviteli poskytla podnikatelský úvěr na 200 000 Kč, v rámci něhož se zůstavitel dostal do prodlení se splátkami a protože měl závazků více, došlo k dohodě o poskytnutí úvěru 1 200 000 Kč, z něhož by zůstavitel své závazky uhradil a zbytek by mu byl vyplacen v hotovosti. Z doby uzavírání úvěru se společností právnická osoba věděl co předmětem podnikatelského úvěru je, předem se spolu domluvili na výši úvěru, výši splátek, délce smluvního vztahu, způsobu výplaty peněz, zůstavitel požadoval tuto konsolidaci u žalobce z důvodu, že s předchozí smlouvou byl spokojený, vše bylo dojednáno obdobně jako v předchozí smlouvě u jiné společnosti, vše bylo se zůstavitelem probráno, následně šli oba k notáři, zde již měl notář od žalobce připravenou smlouvu včetně smlouvy zástavní, notář zůstaviteli opět vše vysvětlil a zůstavitel vše podepsal. I v případě předchozího úvěru u uvedené jiné společnosti statutárního zástupce žalobce byl sjednán obdobným způsobem úrok v přepočtu 10% ročně, smlouva tehdy byla na 200 000 Kč, dobu trvání dvou let, pevný úrok činil 40 000 Kč a měsíční splátky 10 000 Kč, smluvní pokuta byla též stanovena pevnou sazbou denně, při takto vysoké výši to bylo v rozmezí 250 Kč až 400 Kč. Zůstavitel tehdy splatil řádně tři splátky a v případě čtvrté splátky se dostal do prodlení o 5 dnů, bylo přistoupeno k zesplatnění a své prodlení tehdy zůstavitel odůvodňoval svým opomenutím, v rámci konsolidace byl dluh na tomto předchozím úvěru uhrazen, jednalo se o dlužnou jistinu a úrok 40 000 Kč, smluvní pokuta na něm požadována nebyla. Pokud se jedná o smluvní pokutu, přímo jednání o její výši neprobíhalo, zůstavitel se smluvní pokutou 3 000 Kč denně pro případ prodlení souhlasil, smluvní pokuta pro žalobce je jakýmsi nástrojem právě proto, aby v případě prodlení dlužník svou situaci ohledně zesplatněného dluhu vůči věřiteli rychle řešil, smluvní pokuta svou výší měla 7 5 C 57/2025 na dlužníka působit, aby co nejrychleji zaplatil a dluh se nenavyšoval. Smluvní pokuta představuje polovinu judikované sazby 0,5% denně z jistiny, jednalo se o podnikatelský úvěr. V srpnu 2022 zůstavitel zaplatil o dva dny později, jednalo se o platbu prvý pracovní den po víkendu, v září 2022 se jednalo o platbu opožděnou o jeden den na účet společnosti právnická osoba, kdy se zůstavitel spletl ohledně označení účtu příjemce, statutární zástupce si platbu mezi firmami převedl, z tohoto prodlení nebyly vyvozovány důsledky, pouze byl zůstavitel upozorněn, aby příště svou povinnost plnil řádně, v říjnu však došlo k prodlení o 4 dny a proto bylo přistoupeno k zesplatnění. Zůstavitel zástupce žalobce kontaktoval, byl si vědom svého dluhu, požadoval nepřistupování k exekuci, posečkání s úhradou, když plánoval získat úvěr u jiné firmy a hodlal prodat byt. Za celou dobu se nikdy nezmínil o podezřelý výraz problémech, jednali spolu i osobně, nikdy o podezřelý výraz problémech nehovořil. Zůstavitel nikdy nezpochybňoval parametry sjednaného úvěru, doložil při uzavírání úvěru daňové přiznání za rok 2019, říkal, že v dalších obdobích má příjmy stejné, k exekuci nebylo žalobcem okamžitě přistupováno, ale zůstavitel věc neřešil.

11. Z dokladů o podezřelý výraz předložených soudu žalovanou vyplývá, že zůstavitel byl v podezřelý výraz 19.10.2022 za situace, kdy byl již 5 let podezřelý výraz v adresa, nyní z dalších důvodů byl předán do péče podezřelý výraz, následné vyšetření proběhlo 11.11.2022 v podezřelý výraz v adresa, kde bylo zůstaviteli doporučeno podezřelý výraz dne 21.11.2022, ta byla, jak vyplývá z dalších vyšetřeních z 2.1.2023 a 29.5.2023 zahájena a prováděna.

12. Z daňového přiznání z příjmů zůstavitele jako podnikající osoby za rok 2019 vyplývá výše jeho příjmů 4 824 048 Kč, výdajů 4 519 074 Kč.

13. Na základě shora uvedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům. Z provedeného dokazování vyplývá, že zůstavitel jako dlužník uzavřel s žalobcem jako věřitelem dne 22.6.2022 smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), pohledávka žalobce vůči zůstaviteli z této úvěrové smlouvy byla popřena v dědickém řízení v rámci likvidace pozůstalosti, kde jako likvidační správkyně vystupuje žalovaná. Tím je dána aktivní i pasivní legitimace účastníků v tomto řízení, když v případě této určovací žaloby vyplývající z usnesení vydaného dle § 260 z.ř.s., není nijak nutno prokazovat naléhavý právní zájem. Pokud usnesení zdejšího soudu o výzvě žalobci k podání této žaloby bylo vydáno pod č.j. spisová značka dne 20.3.2025 a žaloba byla podána u zdejšího soudu dne 9.4.2025, byla žaloba podána u soudu včas, tedy ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení soudu žalobci. V uvedeném usnesení byl žalobce jasně vyzván k podání této žaloby ohledně určení, že mu pohledávka přihlášená ve výši 3 090 000 Kč jako nevykonatelná a zajištěná náleží a v jaké výši. Z obsahu uvedeného usnesení soudu i protokolu o přezkoumání pohledávek v rámci likvidace pozůstalosti je zcela zřejmé, že pohledávka žalobce je sporná pouze co do její výše, nikoli její zajištěnosti zástavními právy, žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby pouze v rozsahu, v jakém k jejímu podání byl vyzván, tedy ohledně toho, co je v rámci projednání pozůstalosti sporné a pokud spornou skutečností není zajištěnost pohledávky a k podání pohledávky ohledně určení zajištěnosti žalobce vyzván nebyl a přesto žalobu podává kromě určení výše sporné pohledávky i ohledně určení její zajištěnosti zástavními právy, není v této části jeho aktivní legitimace v řízení dána a v této části bez dalšího soud musel jeho žalobu zamítnout.

14. Mezi účastníky není sporu o tom, že úvěrová smlouva a zástavní smlouva byly uzavřeny, že byl sepsán dne 22.6.2022 i předmětný notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, na jehož základě byla nařízena i vůči zůstaviteli exekuce, ať již k vybytí peněžité pohledávky přímo či zřízením exekutorského zástavního práva. Mezi účastníky tohoto řízení bylo sporu, zda na základě tohoto notářského zápisu se v případě žalobce vůči zůstaviteli jedná o vykonatelnou pohledávku, 8 5 C 57/2025 ohledně níž ve smyslu § 255 odst. 2 z.ř.s. lze posuzovat nově jen takové skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být uplatněny v řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno.

15. Ustanovení § 255 odst. 2 o.s.ř. zcela jasně uvádí, že se musí jednat o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu, což v případě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti splněno není, protože notářský zápis rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu není, jedná se v tomto případě pouze o jakési přejmutí práv a povinností z úvěrové smlouvy do zápisu s uznáním dluhu a svolením k vykonatelnosti pro případ porušení sjednaných povinností, tedy takový notářský zápis může být ve smyslu § 274 odst. 1 písm. e) o.s.ř. titulem pro nařízení výkonu rozhodnutí, nejedná se však o vykonatelnou pohledávku přiznanou rozhodnutím soudu či jiného orgánu dle § 255 odst. o.s.ř.

16. Žalovaná v rámci popření pohledávky namítala, že žalobce neprokázal, že by byl úvěr sjednán pro podnikatelský účel a ač to přímo neuvádí, vyplývá z jejích tvrzení, že by úvěrová smlouva měla být považována za smlouvu spotřebitelskou, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle názoru soudu však z provedeného dokazování vyplývá, že smlouva byla uzavřena zůstavitelem jako podnikatelem v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. V úvěrové smlouvě je zůstavitel označen jako podnikatel názvem své firmy, identifikačním číslem, sídlem podnikání a nepochybně i v rámci podnikání užívaným e-mailem, protože e-mail: e-mail jistě s ohledem na jeho název odpovídá předmětu podnikání zůstavitele. Kromě těchto údajů je však i v článcích 1.2 až 1.4 uveden předmět podnikání úvěrovaného, že jedná v rámci jeho podnikatelské činnosti a v rámci ní má zájem o uzavření úvěrové smlouvy, dále v čl. 2.2. smlouvy je uvedeno, že účelem úvěru je rozvoj podnikatelské činnosti úvěrovaného a refinancování jeho některých dluhů z jeho podnikatelské činnosti, čemuž odpovídají navazující čl. 2.5. až 2.11., v nichž je specifikováno, jaké částky z úvěru bude zůstavitel inkasovat hotovostně a jaké částky převodem na jaké účty k úhradě jakých konkrétních dluhů, když ve všech případech je uváděno, že se jedná úhradu dluhů z konkrétních podnikatelských úvěrů. Podle názoru z těchto částí úvěrové smlouvy je patrné, že zůstavitel při uzavírání úvěrové smlouvy jednal jako podnikatel, jeho postavení v úvěrovém vztahu bylo v tomto směru zjevné nejen uvedením jeho identifikačního čísla, ale i řadou dalších skutečností od uvedení pracovního e-mailu, předmětu jeho podnikatelské činnosti, účelu úvěru, způsobu čerpání jednotlivých částek. I z výpovědi statutárního zástupce žalobce vyplývá, že pokud s žalovaným jednal, jednal s ním jako s podnikatelem, když úvěry poskytuje pouze podnikatelům, zůstaviteli jako podnikateli již v minulosti úvěr prostřednictvím jiné své firmy poskytl, zůstavitel mu dokladoval výši svých příjmů a výdajů daňovým přiznáním z podnikatelské činnosti. Za tohoto stavu dle názoru soudu je nutno na úvěrovou smlouvu z 22.6.2022 hledět jako na smlouvu uzavřenou mezi dvěma podnikajícími osobami, která v tomto směru nemá spotřebitelský charakter.

17. Pak není nutno úvěrovou smlouvu z 22.6.2022 posuzovat z hledisek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a je nutno v rámci jejího obsahu a výkonu práv a povinností z ní vyplývajících ve vztahu k námitkám žalované zvažovat její celkovou či částečnou neplatnost podle o.z., podle jehož § 580 odst. 1 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, podle jehož § 588 odst. 1 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a podle jehož § 576 týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Z obsahu úvěrové smlouvy soud její neplatnost, a to ani částečnou, nedovozuje. Výše úvěrové 9 5 C 57/2025 jistiny byla v tomto případě dána částkou 1 200 000 Kč a zůstavitel se zavázal tuto jistinu žalobci vrátit společně s smluvním pevným úrokem 1 200 000 Kč ve 120 měsíčních splátkách po 20 000 Kč s tím, že prvých 60 splátek je určeno na platbu úroků a dalších 60 splátek na platbu jistiny. Sama výše úroků je věcí smluvní podnikatelské volnosti a z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by zůstavitel snad s výší úroků nesouhlasil, byl nějakým způsobem k uzavření smlouvy donucen či pod.. Naopak z výpovědi statutárního zástupce žalobce vyplývá, že v minulosti s jeho jinou firmou obdobnou smlouvu za ujednání stejného úroku zůstavitel uzavřel, ostatně o tom svědčí ji čl. 2.5. až 2.

11. úvěrové smlouvy, z nich je patrno, že žalovaný v minulosti podnikatelské úvěry získával a jistě se v otázce výše úroků orientoval a věděl, co si může dovolit sjednat v rámci svých podnikatelských možností. Jedná se ostatně při desetiletém kontraktu o zjednodušeně řečeno 10% roční úrok z úvěrové jistiny, což není nijak přehnaně vysoká sazba, neboť dle databáze České národní banky v rámci systému ARAD činil v červnu 2022 obvyklý úrok u takovéhoto druhu úvěru poskytovaného bankami nefinančním podnikům 4,96% ročně (úvěr s objemem do 7,5 milionu Kč a fixací úrokové sazby nad 5 let) a obvyklý úrok u takového druhu úvěru poskytovaného bankami domácnostem 8,77% ročně (úvěr s fixací úrokové sazby nad 5 let). Zde byl mezi žalobcem a zůstavitelem sjednán v přepočtu na roky 10% úrok z úvěrové jistiny a dle názoru soudu, byť se jedná o úrok přesahující hranici obvyklého úroku dle shora uvedené databáze ČNB, je možné z hlediska dobrých mravů vyjít z ustálené judikatury ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných v nebankovním sektoru, že úroková míra je v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček a za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků nijak přesahuje. Za této situace dle názoru soudu výše sjednaného úroku 1 200 000 Kč na dobu 10 let není nijak v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak ujednání, že nejprve jsou spláceny úroky a až poté jistina není nijak s dobrými mravy v rozporu, když i dle § 1932 odst. 1 o.z. u nespotřebitelských smluv se nejprve plnění dlužníka započítávají na úroky a až poté na jistinu.

19. Pokud se jedná o ujednání týkající se zesplatnění úvěru, bylo v úvěrové smlouvě sjednáno, že pro případ prodlení úvěrovaného se splacením některé splátky či její části se bez dalšího stává splatný celý dluh ke dni, ve kterém takové prodlení poprvé nastane. Podle úvěrové smlouvy měly být splátky zaplaceny vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje 20.8.2022. Z provedeného dokazování vyplývá, a mezi účastníky o tom ani není sporu, že zůstavitel tyto splátky zaplatil hned od prvé splátky opožděně, v srpnu 2022 až dne 22.8., v září 2022 až dne 21.9.2022, v říjnu 2022 až 24.

10. Pokud se jedná o argumentaci žalované, že vlastně v srpnu 2022 zůstavitel splátku zaplatil včas, protože den splatnosti připadal na den volna a k úhradě na účet žalobce došlo hned následující prvý pracovní den, je sice pravdou že den splatnosti připadal na sobotu a zaplaceno bylo v pondělí, ovšem dle názoru soudu nelze v tomto směru vycházet z právní úpravy týkající se běhu lhůt dle § 607 o.z., protože sjednané datum, do kterého má být měsíční splátka provedena, není lhůtou či dobou dle § 605 o.z. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 20 Cdo 4788/2017), ale pouze termínem a tedy i splátky připadající na sobotu, neděli a svátek je nutno splnit v tyto dny, což ostatně v rámci bankovních převodů není problém. Pak tedy lze opravdu konstatovat, že podmínky zesplatnění dluhu nastaly již v souvislosti s prodlením v srpnu 2022, nastaly i v září 2022, kdy platba byla realizována o jeden den později, navíc na účet jiné společnosti statutárního zástupce žalobce) a pokud k těmto prodlením žalobce „nepřihlížel“, nastaly nepochybně podmínky zesplatnění v říjnu 2022, kdy došlo k opoždění platby již o 4 dny. Nelze vycházet z toho, zda prodlení trvalo jeden, dva či čtyři dny, ve smyslu § 1968 a § 1970 nastupují následky prodlení okamžitě následující den po dni, v němž mělo být řádně plněno (viz, 10 5 C 57/2025 rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 21 Cdo 2600/2014). Ujednání úvěrové smlouvy a postup žalobce nejsou v rozporu s ust, § 1931 o.z., dle něhož bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil.li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly a toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Pokud tedy bylo v úvěrové smlouvě ujednáno, že v případě prodlení se bez dalšího stává splatný dluh včetně příslušenství, odpovídá takovému ujednání požadavek žalobce na zaplacení jak jistiny, tak úroku, tedy na jistině částky 1 200 000 Kč a na úroku 1 140 000 Kč, když zůstavitelem zaplacená částka 3 x 20 000 Kč byla v rámci smluvního ujednání započtena na úhradu úroku, svůj nárok navíc žalobce u zůstavitele uplatnil do splatnosti následující splátky písemnou výzvou ze dne 1.11.2022, kterou k doručení na adresu sídla zůstavitele předal k poštovní přepravě dne 1.11.2022 a ohledně níž se má dle § 573 o.z. za to, aby byla zůstaviteli třetí pracovní den doručena. Soud tedy neshledává žádný rozpor takového smluvního ujednání s dobrými mravy. Žalovaná v tomto směru poukazovala na skutečnosti týkající se podezřelý výraz zůstavitele v době předmětného prodlení, ovšem podle názoru soudu nijak z podezřelý výraz zpráv nevyplývá, že by na prodlení zůstavitele s platbami mělo vliv. Z podezřelý výraz zpráv vyplývá, že zůstavitel podezřelý výraz již v roce 2017, z jiných podezřelý výraz důvodů podstoupil 10.10.2022 podezřelý výraz, dne 19.10.2022 v právnická osoba podstoupil vyšetření s doporučením podezřelý výraz a následně byl 11.11.2022 vyšetřen v podezřelý výraz v adresa, kde od 21.11.2022 podezřelý výraz. Z žalovanou předložených podezřelý výraz záznamů o vyšetření nijak nevyplývá vztah podezřelý výraz problémů zůstavitele a opožděných plateb úvěrových splátek, jediná časová vázanost se týká měsíce října 2022, kdy měl zůstavitel do čtvrtka 20.10. zaplatit úvěrovou splátku, ve středu 19.10.2022 byl podezřelý výraz, úvěrovou splátku zaplatil až v pondělí 24.

10. Z podezřelý výraz vyšetření však nijak nevyplývá, že by zůstavitel v den podezřelý výraz vyšetření či o den později nebyl schopen splátku provést. Tvrzení žalované, že byla zůstavitelem provedena úvěrové splátka opožděně v důsledku toho, že se dne 19.10.2022 dozvěděl o závažnosti jeho podezřelý výraz je pouze ničím nepodloženou hypotézou. Soud za tohoto stavu neshledává, že by nárok žalobce na zaplacení požadovaných úroků byl v rozporu s dobrými mravy.

20. Pokud se jedná o smluvní pokutu byla v úvěrové smlouvě v jejím čl. 6.1. sjednána pro případ prodlení úvěrovaného s vrácením sjednané částky a uhrazením smluvního pevného úroku či jejich částí na částku 3 000 Kč za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se úvěrovaný v prodlení ocitl. Jedná se o smluvní pokutu sjednanou mezi účastníky dle § 2048 odst. 1 o.z. pro případ porušení smluvené povinnosti zůstavitelem a dle názoru soudu ničemu neodporuje, že byla sjednána pevnou denní sazbou. Žalovaná shledává ujednání o její výši za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, resp. podléhající moderačnímu právu soudu, argumentuje s ohledem na judikaturu vztahující se ke spotřebitelským smlouvám možnou sazbou 0,1% denně, což by při splátce 20 000 Kč představovalo pouze smluvní pokutu 20 Kč denně. Jak již soud uvedl shora, nepovažuje úvěrovou smlouvu z 22.6.2022 za smlouvu spotřebitelskou a pokud se jedná o ujednanou výši smluvní pokuty vychází soud ze znění úvěrové smlouvy v tom směru, že prodlení úvěrovaného bez dalšího znamená zesplatnění dluhu a tedy vznik nároku žalobce na zaplacení celé zbývající dlužné částky najednou. Z výpovědi statutárního zástupce žalobce vyplývá, že tato smluvní pokuta měla působit na úvěrovaného, aby v případě prodlení co nejdříve přistoupil k zaplacení a nenavyšoval dluh. Samozřejmě, že výše smluvní pokuty se může jevit v různé okamžiky plnění smlouvy ve vztahu k dlužné částce v jiném nepoměru. V tomto případě smluvní pokuta začala zajišťovat dluh 2 340 000 Kč a představovala při uvedené denní sazbě částku 90 000 Kč měsíčně, tedy přibližně 3,85% dluhu měsíčně, resp. 0,13% dluhu denně a dle názoru soudu takovýto nárok žalobce na smluvní pokutu v této výši není ve vztahu k výši částky, kterou v ten okamžik porušení smlouvy zajišťoval, v rozporu s dobrými mravy. Jiná situace by nastala samozřejmě tehdy pokud by došlo k zesplatnění později, např. v druhé 11 5 C 57/2025 polovině doby splácení, kdy by se výše smluvní pokuty mohla dostat do zjevného nepoměru k zbývajícímu dluhu, ovšem takové situace zde nenastala. Otázkou rozporu s dobrými mrav je nutno dle názoru soudu hodnotit právě ve vztahu k době, kdy nárok za zaplacení smluvní pokuty vznikl, kdy je s ohledem na rozsah splácení a nesplácení zřejmé, jakou konkrétní výši dluhu zajišťuje a v tomto případě smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč denně zajišťující dluh 2 340 000 Kč není dle názoru soudu nijak nepřiměřeně vysoká. Nelze tedy přistoupit na argument žalované o využití moderačního práva soudu ve smyslu § 2051 o.z., když navíc takový návrh je subjektivním právem dlužníka osobní povahy, kterým žalovaná nedisponuje. Soud však ohledně nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty vychází z konstantní judikatury, že v případě uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty v soudním řízení nelze smluvní pokutu požadovat „do zaplacení“, nejedná se o příslušenství pohledávky, ale o samostatný nárok, který nelze přiznat jako budoucí pohledávku, může být přiznán pouze do zahájení soudního řízení o její zaplacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 23 Cdo 4544/2007 či sp.zn. 26 Cdo 4503/2009). Pokud tedy žalobce požaduje tuto smluvní pokutu až do data úmrtí dlužníka, je v tomto směru jeho nárok dle názoru soudu třeba korigovat, a to ve vztahu k prvému soudnímu řízení, ve kterém nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnil, tedy ve vztahu k exekučnímu řízení sp.zn. spisová značka, v němž k nařízení exekuce využil jako exekuční titul shora uvedený notářský zápis. Exekuční řízení bylo zahájeno dne 10.1.2023 podáním návrh na nařízení exekuce, nárok na zaplacení smluvní pokuty tedy soud shledává na straně žalobce pouze do data 9.1.2023, když navíc nepochybně okamžikem zahájení exekučního řízení již funkce smluvní pokuty přestala působit, protože jakékoli plnění v následující době by se stalo plněním pod „tíhou exekuce“. Soud tedy za této situace dospívá k závěru, že nárok žalobce v rámci smluvní pokuty 3 000 Kč denně je dán obdobím pouze od 22.10.2022 do 9.1.2023, což při 80 dnech činní částku 240 000 Kč.

21. Na základě shora uvedeného tedy soud určil I. výrokem tohoto rozsudku, že žalobci za zůstavitelem náleží pohledávky v celkovém výši 2 580 000 Kč, sestávající se z jistiny 1 200 000 Kč, úroku 1 140 000 Kč a smluvní pokuty 240 Kč a II. výrokem zamítl žalobu v té části, v níž se žalobce domáhal takového určení i ohledně další smluvní pokuty 750 000 Kč, a že jeho pohledávka přihlášená do likvidace pozůstalosti je zajištěná zástavními právy.

22. Pokud se jedná o náklady řízení, konstatuje soud, že každý z účastníků byl úspěšný částečně a tedy soud za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, když žalobce vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nemá dle § 266 odst. 1 o.s.ř., žalovaná nemá vůči žalobci takové právo z důvodu pouze částečného úspěchu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.