5 C 67/2025

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: právnická osoba , IČ IČO sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobce je v katastrálním území , adresa, vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1 002 m2, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 9 475 m2, pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 4 m2, který vznikl oddělením z pozemku parc.č. , hodnota, o výměře 459 m2, v obou případech dle geometrického plánu č. , hodnota, , vyhotoveného a dne 16.11.2024 ověřeného autorizovaným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , odsouhlaseného , adresa, dne 20.11.2024 pod zn. , spisová značka, , jehož stejnopis je součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.2 5 C 67/2025 1. Žalobce podal dne 22.4.2025 u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je v katastrálním území (dále pouze k.ú.) , adresa, vlastníkem částí stávajících pozemků parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví (dále pouze LV) č. , hodnota, pro uvedené k.ú. jako vlastnictví žalovaného, a to částí, které jsou na geometrickém plánu z 16.11.2024, č. , hodnota, , v rámci oddělení z těchto pozemků označeny jako nové pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, . V žalobě uvedl, že je v uvedeném k.ú. výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, , mimo jiné pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , hodnota, , pozemků, které s předmětnými pozemky žalovaného sousedí, tedy parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , které mu darovala jeho matka , jméno FO, , nar. , datum, do darovací smlouvou ze dne 2.11.2009. Pozemky parc.č. , hodnota, výměrou 7 073 m2 a parc.č. , hodnota, výměrou 285 m2 jsou žalobcem užívány jako jeden funkční celek společně s předmětnými částmi pozemků žalovaného parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , dům , hodnota, s pozemkem parc.č.st. , hodnota, se nachází naproti vstupu do tohoto celku pozemků užívaného žalobcem. Žalobce od roku 2009 části uvedených pozemků žalovaného užívá a drží jako vlastník, měl důvodně za to, že se jedná o část pozemku parc.č. , hodnota, , před žalobcem tyto části pozemků držela a užívala jeho matka, která v roce , datum, zemřela, ta pozemky užívala jako vlastník, chovala se k nim jako vlastník a žalobci v rámci darování pozemků tyto označila jako své vlastnictví. Již před darováním tyto pozemky žalobce pro matku udržoval a staral se o ně v dobré víře, že se jedná o vlastnictví rodiny. Pozemky parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č.st. , hodnota, historicky patří rodině žalobce, pozemek parc.č.st. , hodnota, se nachází naproti vstupu na části pozemků žalovaného, rodina žalobce tento areál po generace obývala a užívala včetně částí předmětných pozemků žalovaného jako funkční celek. Matka žalobce pozemky, které v roce 2009 darovala žalobci, nabyla do svého vlastnictví po svém manželovi v rámci dědického řízení vedeného u , právnická osoba, pod sp.zn. , spisová značka, , již otec žalobce předmětné části pozemků žalovaného označoval za své vlastnictví, matka žalobce již v době probíhajícího dědického řízení po otci žalobce držela a užívala předmětné části pozemků žalovaného s přesvědčením, že jsou součástí pozemku parc.č. , hodnota, a tudíž, že je jejich vlastníkem. Žalobce po nabytí vlastnictví v roce 2009 předmětné části pozemků žalovaného drží a užívá, měl důvodně za to, že se jedná o součást pozemku parc.č. , hodnota, , předpokládal, že jeho matka byla vlastníkem těchto částí pozemků žalovaného, v rámci připravovaných pozemkových úprav a změn územního plánu zjistil, že tyto části jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalobce společně se svými právními předchůdci má části pozemků žalovaného v nepřetržité držbě společně se svými sousedními pozemky je soustavně obhospodařuje a udržuje, a to již více než 30 let, tyto části pozemků jsou osázeny stromy, nachází se zde vyzdívané ohniště, žalobce tyto pozemky pravidelně seká, prořezává stromy a náletové traviny, uklízí listí a v roce 2011 je zavezl větším množstvím zeminy, aby srovnal jejich povrch. Nakládá s těmito částmi pozemků jako s věcí vlastní, tyto části pozemků žalovaného jsou od okolní krajiny ohraničeny přírodní hranicí náletových dřevin a odvodňovací strouhou. Žalobce je přesvědčen, že tyto části pozemků mimořádně vydržel ve smyslu § 1095 a § 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), části pozemků užívá nepřetržitě déle než 30 let, je splněna i podmínka nedostatku nepoctivého úmyslu držitele. K určení přesné hranice užívaných částí dvou pozemků žalovaného si žalobce nechal vypracovat geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, 16.11.2024 pod č. , hodnota, , žalobcem užívaná část pozemku parc.č. , hodnota, je zde označena jako nový pozemek parc.č. , hodnota, a část pozemku parc.č. , hodnota, je zde označena jako nový pozemek parc.č. , hodnota, .

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom směru, že žalobce skutečně dlouhou dobu užívá a stará se o části pozemků vyznačené v geometrickém plánu, je pravdivé tvrzení žalobce, že tyto části pozemků užívá žalobce s rodinou, a to zřejmě ještě z doby, kdy žila jeho matka. Žalovaný udržuje pouze část obecního pozemku okolo rybníčku u silnice a žalované části pozemků neseče,3 5 C 67/2025nesporuje tvrzení žalobce o užívání částí pozemků, nemůže však s žalobcem spor uzavřít smírem či mimosoudním jednáním, protože je veřejnou korporací, která je povinna nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře.

3. Soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , že žalovaný je vlastníkem pozemků parc.č. , hodnota, o výměře 459 m2, druhem vodní plocha, způsobem využití zamokřená plocha a parc.č. , hodnota, o výměře 9 475 m2, druhem trvalý travní porost, když vlastnické právo žalovaného k těmto pozemkům vzniklo s účinností ke dni 24.5.1991 na základě zákona č. 172/1991 Sb.. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro téže k.ú. soud dále zjistil, že výlučným vlastníkem zde zapsaných pozemků je žalobce, jedná se mimo jiné o pozemky parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je budova , hodnota, , pozemky parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , které původně tvořily parc.č. , hodnota, , dále pozemky parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , které původně tvořily pozemek parc.č. , hodnota, a pozemky další. Ze snímku mapy katastru nemovitostí, žalobcem předloženého geometrického plánu a ohledání provedeného soudem na místě polohy pozemků pak vyplývá, že mezi domem , hodnota, a pozemky ve vlastnictví žalovaného parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, se nachází asfaltová obecní veřejná komunikace přístupového charakteru k domu žalobce, oba pozemky žalovaného se nachází naproti domu , hodnota, přes uvedenou komunikaci, při pohledu na tyto pozemky se vlevo nachází pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č.st. , hodnota, s rodinným domem, tedy pozemky, které, jak vyplývá z výpovědi žalobce a jeho syna , jméno FO, , nar. , datum, , daroval žalobce synovi v roce 2009, předmětné plochy pozemků žalovaného tvoří jakýsi pás sousedící s pozemkem parc.č. , hodnota, , pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, (původně parc.č , hodnota, ), na které pak navazují další pozemky žalobce parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, (původně parc.č , hodnota, ). Tyto části pozemků žalovaného jsou evidentně udržovány oproti okolním pozemkům nacházejícím se na druhé straně směrem k pozemku parc.č. , hodnota, , na němž se nachází rybník, jsou sečeny, udržovány od náletových travin, osázeny stromy, takto udržované části jsou při pohledu z veřejné komunikace vpravo odděleny od ostatních pozemků odvodňovací strouhou, zakončení takto užívané plochy v rámci pozemku parc.č. , hodnota, je dáno keřem. V rámci pozemku parc.č. , hodnota, soud při ohledání konstatoval linii vysazených vzrostlých ovocných stromů.

4. Dále soud zjistil ze spisu bývalého , právnická osoba, sp.zn. , spisová značka, , že otec žalobce , Jméno žalobce, , nar. , datum, , zemřel , datum, , na základě dědického rozhodnutí , právnická osoba, z 21.11.1988 se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí, zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , pozůstalá manželka , jméno FO, , nar. , datum, . Z darovací smlouvy ze dne 2.11.2009, vložené do katastru nemovitostí pod sp. zn. , spisová značka, s právními účinku vkladu ke dni 3.11.2009, vyplývá, že , jméno FO, veškeré nemovitosti darovala žalobci do jeho výlučného vlastnictví.

5. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se stejně jako jeho rodiče vždy domníval, že žalované plochy pozemků parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, jsou jejich pozemky, patří k jejich poli, tedy k původnímu pozemku parc.č. , hodnota, , který byl před rokem 1989 v družstevním užívání , právnická osoba, a po revoluci jeho matce vrácen a poté pronajat , právnická osoba, . O tyto části pozemků žalovaného se rodina žalobce vždy starala, pozemek se za života otce žalobce sekl, protože v domě , hodnota, bylo hospodářství, tedy kvůli trávě, senu a po smrti otce žalobce a upuštění od hospodářství se pozemek sekl v rámci jeho údržby, vždy si rodina myslela, že se jedná o jejich vlastnictví. On v domě , hodnota, bydlel do roku 1978, kdy se oženil a odstěhoval, v domě zůstali bydlet jeho rodiče, po smrti otce odešla matka do pečovatelského domu, on nemovitosti nadále užíval k rekreaci, staral se i o předmětné pozemky a asi před 10 lety se přímo vrátil do domu , hodnota, k trvalému i faktickému bydlení. Pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, byly v průběhu let 2024 a 2025 bez jakéhokoliv jeho přičinění rozděleny na několik parcelních čísel v důsledku pozemkových úprav. Sousední4 5 C 67/2025pozemek parc.č. , hodnota, daroval synovi před 15 lety, jednalo se o pozemek, který dříve tvořil zahradu, která byla jeho rodiči i jím k tomuto účelu užívána, a právě za touto zahradou se nacházelo pole parc.č. , hodnota, a pokud rodiče i on užívali tuto zahradu, tak na toto užívání navazovalo užívání i plochy, která je předmětem tohoto řízení. Syn si na darovaném pozemku postavil dům, několik v té době asi 15 let starých stromů se podařilo přemístit a vysadit je na pozemku žalovaného parc.č. , hodnota, v domnění, že se jedná o pozemek žalobce. Ze strany žalovaného nikdy proti této výsadbě či údržbě pozemku nebyl vznesen nějaký nesouhlas. V případě pozemku parc.č. , hodnota, seče jeho část, kterou neužívá žalobce, , právnická osoba, , které se k tomuto pozemku dostává z druhé strany.

6. Z tvrzení , podezřelý výraz, žalovaného soud zjistil, že žalovaný pozemek parc.č. , hodnota, neobhospodařuje, on osobně se vždy v minulosti domníval, že žalobcem nyní nárokovaná jeho část je opravdu pozemkem rodiny žalobce, pamatuje si na zahradu, kde nyní má syn žalobce postaven rodinný dům, vždy se domníval, že prostě část, kterou rodina žalobce sekla je v jejich vlastnictví. Když se stal , podezřelý výraz, , tak bylo jasné, že se v této části nachází „dlouhý“ pozemek ve vlastnictví žalovaného, nebylo však zřejmé, kde jsou jeho hranice a on se vždy domníval, že ta hranice vede tak, jak je v geometrickém plánu znázorňována v rámci užívání žalobcem, je to i názor ostatních , podezřelý výraz, , nikdo tuto skutečnost nerozporuje. Pozemek parc.č. , hodnota, byl žalovaným pronajat , právnická osoba, , které část pozemku, kterou neudržuje žalobce, obhospodařuje. Pokud se jedná o druhý pozemek parc.č. , hodnota, , o tento pozemek se žalovaný stará, svým pracovníkem jej seče traktůrkem, ovšem pouze jeho část, a to opět vedle té části, kterou fakticky užívá žalobce, když opět žalovaný byl vždy v domnění, že se jedná o pozemek žalobce.

7. Žalobce soudu doložil různé fotografie, k nimž poskytl sdělení, že se jedná o fotografie předmětné plochy před domem , hodnota, za veřejnou komunikací, jedná se o fotografie z let 1981 až 2005, z fotografií je patrné, že se jedná o plochu užívanou rodinou žalobce k různým přátelským, příbuzenským posezením, plocha nynějšího pozemku parc.č. , hodnota, , resp. její část, na fotografiích viditelná je ohraničena v té době dřevěným plotem, na ploše pozemku parc.č. , hodnota, užívané žalobcem směrem k domu jsou patrné na pevno instalované sušáky na prádlo, ohniště, umístění laviček apod..

8. Soud ve věci vyslechl několik svědků z okruhu známých a příbuzných žalobce. Nejbližší příbuzní, tedy syn , Jméno žalobce, , nar. , datum, , a sestra , jméno FO, , nar. , datum, , potvrzují skutečnosti uváděné žalobcem ohledně způsobu a důvodu užívání předmětných částí pozemků již v době života rodičů žalobce s tím, že vždy se v rodině mělo za to, že tyto užívané plochy jsou ve vlastnictví, ať již rodičů či později žalobce. , jméno FO, , jméno FO, ve své výpovědi potvrzuje žalobcem uváděný způsob užívání pozemků od roku 1986 či 1987, kdy začal navštěvovat , jméno FO, , sestřenice žalobce , jméno FO, potvrzuje, že v rámci návštěv u rodičů žalobce či později u žalobce se vždy prostranství před domem , hodnota, přes veřejnou komunikaci užívalo k sezení, např. o pouti či různých oslavách, vždy se ona z charakteru užívání plochy domnívala, že se jedná o vlastnictví rodiny žalobce, nikdy jí nenapadlo, že by jim tato plocha nepatřila. Rodinná přítelkyně žalobce , jméno FO, se vyjadřuje ve své výpovědi k období od roku 1996, kdy občas rodinu žalobce na , adresa, navštěvovala, stejně jako ostatní svědci popisuje, že různé oslavy probíhaly právě na ploše před domem , hodnota, přes veřejnou komunikaci, pamatuje si oplocenou zahradu, skleník matky žalobce.

9. Dle názoru soudu je tedy zřejmé, že žalobce se osobně ujmul užívání žalovaných ploch pozemků parc.č , hodnota, a parc.č. , hodnota, v roce 2009, kdy se na základě darovací smlouvy uzavřené s jeho matkou dne 2.11.2009 stal vlastníkem sousedních pozemků, zejména parc.č , hodnota, , parc.č , hodnota, a nynější parc.č , hodnota, , když měl za to, že plochy uvedených pozemků, označené dle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 16.11.2024 jako pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č , hodnota, jsou5 5 C 67/2025součástí pozemků na něho převedených. Ujal se tedy této držby těchto ploch pozemků za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále pouze obč. zák.), platného do 31.12.2013, který vydržení vlastnického práva upravoval v § 134, dle něhož (§134 odst. 1) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li jí nepřetržitě v držbě po dobu deseti let jde -li o nemovitost a dle něhož (§134 odst. 3) do doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pokud se jedná o pojem opravné držby, je nutno vyjít z ust. § 130 odst. 1obč. zák., dle něhož je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Ve vztahu k tomu soud konstatuje, že pokud žalobce argumentuje tím, že předmětné části pozemků žalovaného již užívali jako své vlastnictví otec žalobce a poté matka žalobce, může si žalobce započítat držbu realizovanou pouze jeho právním předchůdcem, tedy jeho matkou. Ta se držitelkou předmětných částí pozemků žalovaného mohla stát nejdříve v roce 1988, kdy se na základě dědického rozhodnutí stala vlastnicí domu čp. , hodnota, a všech souvisejících pozemků, tedy i pozemků sousedících s pozemky žalovaného, jak je shora uvedeno. Jak však sám žalobce ve své výpovědi uvádí, jeho matka po smrti manžela odešla do pečovatelského domu v , adresa, , nemovitosti tedy fakticky neužívala a pokud je někdo užíval, byl to žalobce jako její syn pro účely své rekreace. Nemůže si tedy započítávat dle uvedeného obč. zák. držbu jeho matky, protože fakticky žádná držba z její strany neprobíhala. Zcela jistě si žalobce v té době byl vědom toho, že on není vlastníkem žádných zde se nacházejících pozemků a tedy za této situace se žalobce mohl stát oprávněným držitelem až v roce 2009, kdy začal užívat pozemky na něho matkou darem převedené společně s žalovanými plochami pozemků žalovaného. Způsob jako užívání pozemku je se zřetelem ke všem okolnostem nutno dle názoru soudu považovat za držbu oprávněnou, tedy užívání v dobré víře, že mu žalované části pozemků žalovaného patří. Jednak, jak vyplývá z výpovědí žalobce, svědků i tvrzení zástupce žalovaného, tyto části pozemků žalovaného v minulosti vždy rodina žalobce užívala, užívali je jeho rodiče, po smrti otce a nabytí vlastnictví k pozemků ze strany jeho matky, tyto části pozemků žalovaného užíval za života a vlastnictví matky on ke své rekreaci, oslavám, posezením se známými či příbuznými, v tomto užívání v nezměněném rozsahu pokračoval i po převodu pozemků souvisejících s domem , hodnota, z matky na něho, tedy po roce 2009 a nikdy nebyl v této držbě nijak rušen. Pokud se jedná o pozemky žalovaného parc.č , hodnota, a parc.č , hodnota, , jedná se o pozemky, které byly v minulosti ve vlastnictví státu, žalovanému vzniklo vlastnické právo k nim s účinností ke dni 24.5.1991 na základě zákona č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Sám žalovaný nijak nepopírá skutečnosti tvrzení žalobcem, tedy z jeho strany realizované užívání žalovaných částí pozemků žalovaného způsobem žalobcem tvrzeným, sám uvádí, že i žalovaný se vždy domníval, že žalované části jeho pozemků jsou částmi vlastnicky náležející žalobci, resp. dříve jeho předchůdcům, z toho vyplýval i způsob užívání pozemků žalovaného žalovaným, kdy oba pozemky parc.č , hodnota, a parc. č. , hodnota, užíval výkonem péče o ně právě v ploše bez plochy užívané žalobcem v domnění, že plochy užívané žalobcem jsou již vlastnictvím žalobce v rámci jimi vlastněných pozemků, stejně tak, jak vyplývá z výpovědi žalobce i tvrzení zástupce žalovaného, probíhalo celou dobu i užívání zbývající části pozemku parc.č , hodnota, v části vzdálenější od komunikace vedoucí před domem čp., hodnota, , kdy v rámci nájmu tohoto pozemku zemědělské družstvo taká nájem fakticky vykonává mimo plochy užívané žalobcem. Soud tedy za této situace konstatuje, že od 3.11.2009 se žalobce stal oprávněným držitelem předmětných částí pozemků žalovaného ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák., protože žalobce nad těmito částmi pozemků žalovaného vykonával nepřetržitě od roku 2009 faktické panství, tedy jediný on tuto plochu užíval, v užívání nebyl po celou dobu nikým rušen, výkon jeho držby byl prováděn takovým způsobem, že i žalovaný měl celou dobu za to, že žalobce vykonává panství nad pozemky svými. S ohledem na vzájemnou polohu pozemků žalobce a žalovaného, způsob užívání komplexu pozemků před budovou , hodnota, jeho předchůdci, měl žalobce oprávněně od roku 2009, kdy na něho smlouvou bylo vlastnické právo k okolním pozemkům matkou6 5 C 67/2025převedeno, za to, že mu i tyto plochy patří a byl tedy v dobé víře, že je jejich vlastníkem.

10. Oprávněná držba dle předchozího odstavce nebyla žalobcem za účinnosti uvedeného obč. zák. vykonána v celé délce 10 let, protože obč. zák. byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinným od 1.1.2014 (dále pouze o.z.). Pokud se jedná o období od 1.1.2014, nedošlo, jak vyplývá z výpovědi žalobce, jeho sestry a syna i tvrzení zástupce žalovaného, k žádné změně charakteru užívání žalovaných částí pozemků žalovaného ze strany žalobce, žalobce stále užíval tyto části pozemků žalovaného stejným způsobem jako dříve, stejně tak žalovaný byl stále přesvědčen o tom, že tyto žalobcem užívané části jeho pozemků vlastnicky žalobci náleží, ze strany žalovaného žádné užívání těchto částí pozemků neprobíhalo, ze strany žalovaného nebyly vůči žalovanému vznášeny žádné výhrady vůči jeho užívání předmětných částí pozemků žalovaného. Pokud se jedná o vydržení dle o.z., stanoví § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci podmínku nepřerušené držby trvající deset let, když ve smyslu § 1089 odst. 1 o.z. se musí jednat o držbu poctivou, tedy ve smyslu § 992 odst. 1 o.z. založenou na přesvědčivém důvodu, na základě něhož má držitel za to, že mu náleží právo, které vykonává, ve smyslu § 1090 odst. 1 o.z. se musí jednat o držbu pravou, tedy ve smyslu § 993 o.z. nezaloženou na svémocném vetření se do ní, vloudění se potajmu do ní, na lsti či výprose, musí se jednat o držbu založenou na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Takovéto náležitosti dle názoru soudu charakter držby realizované od roku 2009 žalobcem splňuje. Držba realizovaná žalobcem nebyla získána svémocně, vlouděním se do ní, lstí či výprosou, začala být realizována po nabytí vlastnického práva žalobce k domu čp. , hodnota, a souvisejícím pozemkům na základě darovací smlouvy uzavřené s jako matkou jako dárkyní, začala být realizována i na žalovaných částech pozemků žalovaného v přesvědčení, že tyto části jsou s ohledem na určitý polohový komplex pozemků součástí „rodinného majetku“, za situace, kdy v katastru zapsaným vlastníkem nebylo na těchto částech pozemků faktické užívání nikdy realizováno právě i v jeho domnění, že vlastníkem těchto částí není a že vlastníkem těchto částí je žalobce resp. dříve jeho předchůdci. Tato držba realizovaná žalobcem je tedy na jeho straně odvozována od darovací smlouvy z 2.11.2009, kterou žalobce získal do vlastnictví nemovitosti, když s ohledem na polohu těchto nemovitostí a nemovitostí žalovaného, charakter faktického užívání plochy před domem , hodnota, přes komunikaci směrem podél pozemků parc.č. , hodnota, , tehdejší parc.č. , hodnota, , parc.č , hodnota, , užíval části pozemků žalovaného v domnění že mu vlastnicky patří, že mu byly převedeny uvedenou darovací smlouvou, když v tomto ho muselo ujišťovat i chování samotného žalovaného, který se o předmětné pozemky staral právě v mezích neužívaných žalobcem v přesvědčení, že části užívané žalobcem žalobci patří. Pak dle názoru soudu se jedná o držbu poctivou, pravou i řádnou, která byla žalobcem realizována až do roku 2024, kdy se s ohledem na pozemkové úpravy o vlastnickém právu žalovaného k předmětným částem pozemků dozvěděl. Za této situace držba žalobce započatá nejpozději dnem 3.11.2009 (účinek vkladu vlastnického práva na základě darovací smlouvy z 2.11.2009 do katastru nemovitostí) uplynula v rámci desetileté lhůty dle § 1091 odst. 2 o.z. dnem 3.11.2019. Pokud ust. § 1092 o.z. stanoví stejně jako ust. § 134 odst. 3 obč. zák., že do vydržecí doby ve prospěch vydržitele se započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce, nelze dle názoru soudu z důvodů uvedených v předchozím odstavci ohledně ust. § 134 odst. 3 obč. zák. k žádné takové době na straně matky žalobce přihlížet, protože z její strany nebyla držba realizována. Soud tedy konstatuje, že žalobce vlastnické právo k předmětným částem pozemků žalovaného, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, vydržel ke dni 3.11.2019 a z tohoto důvodu žalobě vyhověl, když na straně žalobce soud dle § 80 o.s.ř. spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, aby byl odstraněn existující nesoulad mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným, jedině takovýmto určením lze dosáhnout zápisu v katastru nemovitostí v rámci odstranění uvedeného nesouladu.7 5 C 67/202511. Žalobce jako úspěšný účastník by měl mít dle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud ve smyslu §150 o.s.ř. žalobci toto právo nepřiznal, když důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje v tom, že žalovaný nezavdal příčinu zahájení tohoto řízení, k žalobnímu požadavku žalobce se od počátku stavěl kladně, nelze mu nijak vyčítat, že přímo nepřistoupil k mimosoudnímu řešení tohoto sporu, a to s ohledem na jeho charakter územní veřejnoprávní korporace, kolektivní způsob rozhodování, odpovědnost vůči veřejnosti apod.