5 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 42 392,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19 200 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 19 200 Kč od 23.12.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 23 192,39 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 19 582,08 Kč od 16.8.2025 do 22.12.2025, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 382,08 Kč od 23.12.2025 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2 5 C 83/2026 1. Žalobce podal u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 392,44 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 19 582,08 Kč od 16.8.2025 do zaplacení, když v návrhu uvedl, že mezi účastníky byla dne 15.4.2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr až do výše 19 200 Kč s možností postupného čerpání, nedílnou součástí této smlouvy jsou Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit v pravidelných denních splátkách, když prvá splátka byla splatná 15.5.2025 a konec kreditového rámce nastal 7.10.2026. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. č. účtu dne 15.4.2025 v částce 19 200 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobce smlouvu vypověděl a žalovaná se 16.8.2025 dostala do prodlení s úhradou celého úvěru a dluží žalobci částku ve výši 42 127,45 Kč sestávající se z jistiny 19 200 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 382,08 Kč (1,99% z vyplacené tranše), smluvního úroku 22 545,37 Kč (sazba 0,98% denně z nesplacené části jistiny). Dále žalovaná žalobci dluží částku 264,99 Kč představující smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky, je vypočtena za období prvých 90 dnů prodlení od 16.5.2025 do 14.8.2025.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. K jednání soudu se účastníci nedostavili, žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud v průběhu jednání konstatoval listiny předložené soudu žalobcem. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 15.4.2025 č. hodnota, uzavřené mezi účastníky (žalobce jako věřitel tehdy pod obchodním jménem právnická osoba.), vyplývají skutečnosti uváděné žalobcem v návrhu, tedy sjednání úvěrového rámce 19 200 Kč, poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99% z vyplacené tranše, smluvního úroku 0,98% denně, sjednaných sankcí pro případ prodlení žalovaného ve formě smluvní pokuty 0,1% denně, hrazení účelně vynaložených nákladů v případě upomínání 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden měsíc, poplatku za upomínky ve výši 105 Kč za jednu upomínku, datum splatnosti prvé denní splátky 15.5.2025, datum splatnosti úvěru (poslední den trvání smlouvy) 7.10.2026. Současně soud konstatoval z listin předložených žalobcem, že úvěrová částka 19 200 Kč byla na účet žalované odeslána, konstatoval doklady týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované ve formě identifikovaných příjmů, zjištěných údajů v rámci výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované. Ze zprávy právnická osoba. adresa soud zjistil, že částka 19 200 Kč byla opravdu na ve smlouvě uvedený účet připsána 15.4.2025, jeho majitelkou je žalovaná, z účtu není evidována žádná odchozí transakce ve prospěch účtů žalobce uvedených v úvěrové smlouvě.

4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.). Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě nárokuje evidentně značně vysoký úrok ve výši 0,98% denně, přistoupil soud nejprve z úřední povinnosti k přezkumu smlouvy z hlediska její platnosti.

5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 3 5 C 83/2026 6. Dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní činila dle statistiky České národní banky v době uzavření úvěrové smlouvy 5,58% ročně. Sjednaný úrok 0,98% denně, tedy 357,7% ročně, nepochybně výrazným způsobem tuto obvyklou úrokovou míru přesahuje. V této části je tedy nepochybně úvěrová smlouva absolutně neplatná. Pokud se jedná o další ujednání úvěrové smlouvy, jedná se o ujednání týkající se sankcí pro případ prodlení žalované, které soud uvedl shora. Smluvní pokuta sice svou výší neodporuje dle ustálené judikatury dobrým mravům, ovšem ve svém komplexu společně se sjednaným vysokým úrokem, dalšími poplatky ve formě účelně vynaložených nákladů, různých poplatků v rámci vymáhání pohledávky, způsobují zřejmou nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy zakládající nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se smlouva jako celek dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy, o tom svědčí i RPSN 1618,60%. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v této popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je mezi účastníky uzavřená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy s tím, že tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože jednotlivá ujednání smlouvy tvoří jeden celek.

7. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy tedy žalobce nemá nárok na zaplacení částek z důvodu a v rozsahu, jak je uvedeno v návrhu, ale má nárok na zaplacení pouze bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované nedošlo k vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získala. Na základě smlouvy z 15.4.2025 získala žalovaná od žalobce částku 19 200 Kč a za této situace je výše bezdůvodného obohacení dána touto částkou, soud tedy uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Současně soud ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení z této částky od 23.12.2025 do zaplacení. Soud vychází z toho, že žalovaná byla k zaplacení částky z předmětné úvěrové smlouvy vyzvána výzvou k úhradě z 14.12.2025, v níž byl vyzvána k zaplacení částky do tří dnů, soud vychází z toho, že se musí jednat o lhůtu počítanou od doručení výzvy. Soudu bylo doloženo, že tato předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě 16.12.2025 a tedy ve smyslu § 573 o.z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v tomto případě 19.12.2025 a za této situace uvedená třídenní lhůta k plnění uplynula 22.12.2025. Výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazbou 12% ročně. Soud tedy za této situace uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu návrh žalobce II. výrokem tohoto rozsudku zamítl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Každý z účastníků byl úspěšný pouze částečně, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4 5 C 83/2026 Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.