Okresní soud v Pelhřimově · Rozsudek

5 C 85/2022

č. j. 5 C 85/2022-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-06 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPE:2022:5.C.85.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Pelhřimově zamítl nárok žalobce na zaplacení příspěvku za nepojištěné období vozidla, protože žalovaná nebyla v tomto období vlastnicí ani provozovatelkou vozidla. Soud se opřel o důkazy z registru silničních vozidel a žádosti podané státní správou, podle nichž byla vlastníkem a provozovatelkou vozidla jiná osoba. Nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vznikl žalobci proti skutečnému vlastníkovi vozidla, nikoli proti žalované. Soud proto shledal žalovanou nesprávně zastoupenou a návrh na vydání platebního rozkazu zamítl.

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 3 695 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 695 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 3 695 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když z návrhu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále pouze příjmení), § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto 2 5 C 85/2022 registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených podmínek a v případě, že dojde k porušení této povinnosti, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona, který je povinen uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla. Žalobce zjistil postupem dle § 15 Zákona, že k registrovanému vozidlu registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, o obsahu válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, je evidován v registru silničních vozidel žalovaná, ohledně vozidla v období od datum do datum nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti. Proto dle § 4 odst. 6,7 Zákona žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku 3 395 Kč ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (97 dní krát 35 Kč). Žalobci dle § 4 odst. 4 Zákona vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle uvedené vyhlášky. Dle výzvy nastala splatnost příspěvku dne datum.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Ve věci byla soudem nařízena postupně dvě jednání, k žádnému z nich se žalovaná nedostavila, k věci se nevyjádřila, k jednáním se nedostavil ani žalobce, který svou neúčast vždy předem omluvil. Za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků; vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po zrušení elektronického platebního rozkazu žalobce doplnil svá skutková tvrzení, sdělil, že v registru silničních vozidel zapsaná osoba jako vlastník vozidla žalobci sdělila a doložila, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, za této situace žalobce svůj nárok v souladu s § 4 odst. 6 Zákona svůj nárok na zaplacení příspěvku uplatnil návrhem vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se takto dozvěděl. Vychází z kupní smlouvy z datum, podle níž v registru silničních vozidel zapsaný vlastník převedl vlastnické právo na žalovanou.

4. Soud zjistil ze zprávy stát. instituce, že předmětné vozidlo evidenčně ke dni datum zaniklo ekologickou likvidací, jako jeho vlastník i provozovatel byla v období od datum až do evidenčního zániku vozidla v registru vozidel vedena jméno příjmení. Ze zprávy právnická osoba obec a číslo soud zjistil, že jméno příjmení k předmětnému vozidlu měla uzavřeno pojištění dle Zákona od datum, pojištění na základě pojistné smlouvy číslo bylo ukončeno k datum z důvodu změny v osobě vlastníka. Z žalobcem předložené kupní smlouvy z datum vyplývá, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi jméno příjmení jako prodávající a žalovanou jako kupující ohledně předmětného vozidla. Z dalších listin zaslaných soudu stát. instituce vyplývá, že dne datum byla podána u stát. instituce žádost o vydání nového dokladu k vozidlu – technického průkazu vozidla, tato žádost byla podána jméno příjmení, která se v jí vyplněné žádosti označovala jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla, téhož dne potvrdila převzetí dokladu. Dále u stejného úřadu byla podána datum žádost o vyřazení předmětného silničního vozidla z provozu a zápis zániku silničního vozidla, tato žádost byla podána jméno příjmení, zastoupenou na základě připojené plné moci jméno příjmení, v žadatelem vyplněné žádosti je jméno příjmení označena jako vlastník i provozovatel vozidla, ke své žádosti připojila potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků ze dne datum, z něhož vyplývá, že vozidlo předal do autovrakoviště jméno příjmení. Žalobce soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne datum za nepojištěné období od datum do datum, v níž žalované stanovil lhůtu k zaplacení 30 dnů od doručení, tato výzva byla žalované doručována nikoli na adresu jejího trvalého bydliště (evidence od roku 2010), ale na adresu adresa obec a číslo vyplývá, že zásilka byla doručována datum a byla žalobci vrácena zpět se sdělením, že„ adresát se odstěhoval bez udání adresy“. 3 5 C 85/2022 5. Na základě shora provedeného dokazování má soud za prokázané, že v evidenci silničních vozidel byla v předmětném období vedena jako vlastnice i jako provozovatelka předmětného vozidla jméno příjmení. Ta také ohledně předmětného vozidla uzavřela poslední pojištění dle Zákona, které bylo ukončeno k datu datum, když nahlásila změnu vlastnictví k vozidlu. Pravděpodobně se jedná o změnu, kterou, jak tvrdí žalobce, doložila i žalobci ve formě kupní smlouvy z datum, z níž vyplývá, že tohoto dne od ní předmětné vozidlo koupila žalovaná. K evidenci této změny v registru silničních vozidel, však, jak vyplývá z karty vozidla, nedošlo, jméno příjmení ani v kupní smlouvě uvedená kupující nepodaly u stát. instituce žádost o změnu vlastníka a provozovatele v evidenci vozidel. Soud má pochybnosti o tom, zda kupní smlouva, kterou soudu žalobce předložil, opravdu dokladuje převod vlastnického práva z jméno příjmení na žalovanou, z kupní smlouvy vyplývá, že se tak sice mohlo datum stát, ovšem nic následně nedokladuje, že by i po datum byla žalovaná stále vlastnicí předmětného vozidla, naopak z provedeného dokazování vyplývá, že minimálně od datum vystupovala vůči stát. instituce v rámci registru silničních vozidel jako vlastník i provozovatel vozidla jméno příjmení, která datum podává sama žádost o vydání nového technického průkazu vozidla, dne datum podává žádost o vyřazení vozidla z evidence, v obou žádostech se označuje za vlastnici vozidla i za jeho provozovatelku. Výzva k zaplacení příspěvku se týkala období od datum do datum, návrhem žalobce uplatnil nárok na zaplacení příspěvku pouze za období od datum do datum, pravděpodobně s ohledem na skutečnost, že datum bylo vozidlo předáno k sešrotování, ani doklad o předání vozidla k tomuto sešrotování nedokladuje, že by s vozidlem v tomto směru fyzicky nakládala žalovaná, vozidlo předával k sešrotování jakýsi jméno příjmení. Ze všech těchto skutečností dle názoru soudu nelze dovodit, že by od datum do datum byla vlastnicí či provozovatelkou předmětného vozidla žalovaná, v tomto období jednoznačně jako vlastnice i jako provozovatelka předmětného vozidla vystupovala vůči evidenci vozidel jméno příjmení, která také byla po celou tuto dobu v registru silničních vozidel i jako vlastnice a provozovatelka vozidla vedena, která je tedy povinna dle § 4 odst. 1, 2 Zákona povinna žalobci předmětný příspěvek zaplatit. Za této situace soud tedy na straně žalované shledává nedostatek pasivní legitimace a návrh žalobce zamítnul.

6. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a měla by tedy mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Protože jí však žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaná toto právo nemá. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.