5 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žaloba žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+2 s příslušenstvím, o celkové výměře 46,69 m2, umístěný ve 2. podlaží bytového domu [adresa], ul. [ulice] v [obec], který je součástí pozemku parc.čís.st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí] a vyklizený jej předat žalobci, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt uvedený ve výrokové části tohoto rozsudku, když v žalobě uvedl, že žalobce jako vlastník domu [adresa] v [obec] uzavřel [datum] s manželi [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako nájemci, nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu na dobu neurčitou. Nájemci byli rodiči žalovaného. 2 5 C 98/2022 [jméno] [příjmení] zemřela v roce [rok], [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel [datum], o jeho úmrtí se žalobce dozvěděl od žalovaného, který [datum] podal žalobci žádost o převod nájemní smlouvy s tím, že obýval společnou domácnost se svým otcem před jeho úmrtím, má zde trvalý pobyt a platí výdaje s bytem spojené. V souvislosti s touto žádostí byl žalovaný vyzván k prokázání skutečnosti, na základě které dovozuje, že došlo k přechodu nájmu, jednalo se o výzvy ze [datum] a z [datum], které však žalovaný nepřevzal. Protože žalovaný nesplnil zákonné podmínky pro přechod nájmu bytu dle § 2279 obč. zákoníku, k přechodu nájmu nedošlo, žalovaný totiž ke dni úmrtí svého otce s ním nežil v pronajatém bytě, žil v rodinném domě [adresa] v [obec], a to na základě věcného břemene spoluužívání ze dne [datum] v souvislosti s usnesením soudu o dědictví sp.zn. [spisová značka]. Proto žalobce žalovanému dne [datum] zaslal výzvu k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do [datum], tuto výzvu si žalovaný převzal [datum] jak na adrese předmětného bytu, tak na adrese [obec a číslo], byt ve stanovené lhůtě nevystěhoval a žalobci nepředal, byt neprávem zadržuje a ve smyslu § 1040 obč. zákoníku žalobce požaduje jeho vyklizení.

2. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, k věci se nevyjádřil. Za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalobce soudu doložil, že je vlastníkem domu [adresa], který je součástí pozemku st.p. [číslo] v [obec], doložil, že dne [datum] uzavřel s rodiči žalovaného [jméno] a [jméno] [příjmení] ohledně bytu [číslo] v budově [číslo] v [obec] na dobu neurčitou nájemní smlouvu. Tímto způsobem tedy soudu doložil, že ohledně předmětného bytu na základě uvedené nájemní smlouvy došlo ke vzniku společného nájmu bytu uvedenými manželi. Soud konstatoval ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy dcera zůstavitelky [jméno] [příjmení] nabyla kromě jiného pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] s povinností trpět synovi zůstavitelky [celé jméno žalovaného] (tedy v této věci žalovanému) věcné břemeno – služebnost doživotního a bezplatného bydlení a užívání k trvalému bydlení výlučně celé obytné části domu [adresa] v [obec], spoluužívání všech míst a místností v domě, sloužících k obvyklému uložení věcí, paliva a zásob, spoluužívání vyjmenovaných pozemků. Pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] v rámci této dědické dohody toto věcné břemeno nabyl. Tímto způsobem tedy má soud za prokázané, že v důsledku úmrtí [jméno] [příjmení] se stal ve smyslu § 766 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), jediným nájemcem bytu pozůstalý manžel, tedy [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud dále konstatoval ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], že [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo projednáno dědictví po tomto zůstaviteli. Z obou uvedených dědických spisů a evidence obyvatel vyplývá, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu od roku 1993 na adrese [adresa žalovaného]. Žalobce soudu doložil vyúčtování služeb za období roku 2020 a roku 2021, z nichž vyplývá, že v průběhu roku 2020 do konce června byly v bytě evidovány dvě osoby, od července 2020 již byla evidována pouze jedna osoba, oproti roku 2020 nebyla v roce 2021 evidována v bytě žádná spotřeba teplé vody a byla evidována minimální spotřeba studené vody – vodné a stočné ve výši 9,92 Kč. Dále žalobce soudu doložil, že dopisem ze dne [datum] a e-mailem z téhož data stejného znění žalovaný sdělil žalobci, že se svým otcem [jméno] [celé jméno žalovaného] obýval společnou domácnost v předmětném bytě, má zde rovněž trvalý pobyt, s otcem platili nájem a poplatky po smrti matky společně, po smrti otce je platí on sám a proto žádá o převod nájemní smlouvy k bytu na jeho osobu. Doložil dále, že žalovanému odeslal na adresu [adresa žalovaného], dne [datum] dopis, ve kterém je vyzýván k prokázání vedení společné domácnosti s jeho otcem ke dni jeho úmrtí, a to nejpozději do [datum], že žalovanému odeslal na stejnou adresu obdobný dopis z [datum], ve kterém mu ze stejného důvodu stanovuje lhůtu do [datum], doložil soudu, 3 5 C 98/2022 že žalovanému dne [datum] do vlastních rukou doručil (písemnosti uloženy na poště od [datum]) dopisy ze [datum] stejného znění, jeden na adrese trvalého bydliště, jeden na adrese [adresa], neboť žalovaný předmětný byt užívá bez právního důvodu, když žalobce neshledal za splněné podmínky pro přechod nájmu bytu dle § 2279 o.z..

4. V předchozím odstavci soud konstatoval, že z důvodů v něm uvedených došlo ohledně předmětného bytu nejprve ke vzniku společného nájmu bytu manželi, tedy rodiči žalovaného, následně po smrti matky žalovaného se stal výlučným nájemcem předmětného bytu jeho otec. Z listin předložených soudu žalobcem vyplývá, že žalovaný je osobou, která byla za života jeho otce v bytě evidována, žalovaný na adrese předmětného bytu má i zaevidované trvalé bydliště. Žalobce soudu doložil, že žalovaného vyzýval k doložení, že k datu úmrtí jeho otce s ním vedl společnou domácnost, tvrdí, že žalovaný mu takovou skutečnost žádným způsobem neprokázal a soud konstatuje, že takovéto tvrzení žalobce o nečinnosti žalovaného žalovaný ani nijak nevyvrací. Že žalovaný byl ke dni úmrtí členem nájemcovy domácnosti, musí dle názoru soudu žalobci a nyní i v rámci tohoto soudního řízení prokázat žalovaný, pouhá evidence v bytě sama o sobě takovou skutečnost nedokladuje. Žalovaný tak žádným způsobem neučinil. Z ust. § 2279 odst. 1 o.z. vyplývá, že zemřel-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Podle názoru soudu k přechodu nájmu bytu na žalovaného dle § 2279 odst. 1 o.z. nedošlo. Jednak žalovaný po úmrtí svého otce žalobci a ani po podání žaloby v průběhu tohoto řízení neprokázal, že byl členem domácnosti jeho otce, zejména však z obsahu dědického rozhodnutí ohledně projednání dědictví po jeho matce vyplývá, že žalovaný je oprávněnou osobou z věcného břemene – služebnosti popsané v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, z jehož obsahu vyplývá, že má zajištěno vlastní bydlení a tedy není splněna druhá podmínka pro přechod nájmu bytu v tom, že žalovaný nemá vlastní byt. Pojem„ vlastní byt“ neznamená přímo vlastnictví bytu, znamená, zajištěnost bydlení a je nerozhodné, zda se jedná o bydlení ve formě vlastnictví, nájmu, podnájmu, služebnosti apod.. Za této situace tedy soud konstatuje, že k přechodu nájmu ve smyslu § 2279 o.z. nedošlo. Pak ovšem je nutno vyjít z ust. § 2282 o.z., dle něhož nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Znamená to tedy, že dle právní úpravy obsažené v o.z. nedochází smrtí nájemce bytu k zániku nájmu bytu s jedinou možností přechodu na člena společné domácnosti, vždy dochází, ať již způsobem uvedeným v § 2279 o.z. či způsobem uvedeným v § 2282 o.z., k přechodu nájmu. Jak vyplývá z obsahu dědického spisu po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], jsou jeho dědici žalovaný [celé jméno žalovaného] a jeho sestra, dcera zůstavitele, [jméno] [příjmení]. Pokud tedy nedošlo k přechodu nájmu bytu na žalovaného dle § 2279 o.z., došlo k přechodu nájmu bytu na tyto dva dědice dle § 2282 o.z., kterým tedy vznikl ohledně předmětného bytu společný nájem. Takový nájem mohl být ukončen ze strany žalobce jako pronajímatele, případně ze strany dědiců nájemce, výpověďmi ve lhůtách stanových v § 2283 odst. 1,2 o.z., pokud v těchto lhůtách k ukončení nájmu nedošlo, je nutno nájem ukončit dle příslušných obecných ustanovení o.z.. Pokud tedy žalovanému svědčí jako dědicovi nájemce shora uvedené právo společného nájmu s jeho sestrou, nelze konstatovat, že by žalovaný byt užíval bez právního důvodu, pokud jej užívá, užívá jej na základě shora uvedeným způsobem vzniklého nájemního vztahu. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. mít právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaný toto právo nemá.