5 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od 5.2.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 150 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 3 574,73 Kč od 5.2.2026 do zaplacení a s úrokem ve výši 3 574,73 Kč, v této části se návrh zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 322 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa. 2 5 C 99/2026

IV. Žalobci se vrací zpět z účtu Okresního soudu v Pelhřimově přeplatek soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 144 Kč.

1. Dne 10.2.2026 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 28 574,73 Kč od 5.2.2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem za dobu od 16.10.2025 do 13.1.2026 ve výši 3 574,73 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 150 Kč. V návrhu uvedl, že dne 22.9.2025 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému v rámci sjednaného úvěrového rámce 25 000 Kč vyplacen úvěr 25 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně s úroky vrátit žalobci v měsíčních splátkách v minimální výši 1 250 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce, splátkový kalendář však nedodržel, dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15.10.2025 a z tohoto důvodu mu zaslal žalobce postupně upomínky k úhradě dlužné splátky z 20.10.2025 a 5.11.2025 a následně dopisem z 21.1.2026 úvěr zesplatnil. Žalovaný dluží žalobci zesplatněnou jistinu úvěru 25 000 Kč, smluvní úrok 3 574,73 Kč vypočtený z částky 25 000 Kč od 16.10.2025 do 13.1.2026 při použití sjednané úrokové sazby 57,99% ročně, náklady na upomínkování 1 000 Kč za dvě upomínky a dále smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání návrhu.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalovaný svou neúčast ani neomluvil, za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v jejich nepřítomnosti, když při tom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Pokud se jedná o smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, byla mezi účastníky uzavřena 22.9.2025 komunikačními prostředky „na dálku“, soud má za prokázané, že smlouva byla uzavřena, jedná se o smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, byl sjednán úvěrový rámec 25 000 Kč, byla poskytnuta částka 25 000 Kč se sjednaným ročním úrokem 57,99% ročně, žalovaný se zavázal úvěr žalobci vrátit v 72 měsíčních splátkách, jejichž minimální výše byla ke dni uzavření smlouvy 1 250 Kč, splatných do 15. dne každého kalendářního měsíce. RPSN na tento spotřebitelský úvěr činí 76,18%. Pro případ prodlení vznikly dle smlouvy žalobci různé finanční nároky, jednak nárok na zaplacení poplatků za upomínky ve výši 500 Kč/upomínka, nárok na zaplacení smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky. Dále soud zjistil ze zprávy právnická osoba. adresa, že účet č. č. účtu, na který byl z účtu žalobce poukázán úvěr 25 000 Kč, je účtem, jehož majitelem je žalovaný, částka 25 000 Kč z účtu žalobce byla na uvedený účet připsána 24.9.2025. Dále soud konstatoval další důkazy ve formě listin předložených soudu žalobcem, jednak přílohu č. hodnota smlouvy obsahující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obě v návrhu uvedené upomínky ze dne 10.10.2025 a 5.11.2025, doklady o zaplacení částky 1 Kč žalovaným a 25 000 Kč žalobcem, předžalobní výzvu z 21.1.2026 obsahující oznámení o zesplatnění úvěru a stanovení lhůty do 4.2.2026 k zaplacení dlužné částky, doklad o předání této předžalobní výzvy k poštovní přepravě 21.1.2026, konstatoval současně statistiku České národní banky ohledně obvyklých úrokových sazeb v září 2025.

4. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě 3 5 C 99/2026 konstatování obsahu smlouvy dospívá k závěru, že je nutno i bez návrhu posoudit otázku platnosti této smlouvy.

5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. V daném případě byl sjednán úvěrový rámec 25 000 Kč, v rámci něhož dle sjednané smlouvy byla žalovanému vyplacena úvěrová částka 25 000 Kč, v rámci sjednaného termínu splatnosti byl sjednán úrok ve výši 57,99% ročně. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vysokého charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní v září 2025 míru 5,41% ročně bez rozlišení doby trvání smlouvy, v případě smluv s fixací úrokové sazby nad pět let se jednalo o obvyklou úrokovou sazbu 8,05% ročně. Sjednaná úroková sazba 57,99% ročně trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Jak již bylo shora uvedeno, byly sjednány i další značně vysoké poplatky, které byly spojeny s případným prodlením žalovaného. Za situace, kdy byl sjednán takto vysoký úrok a takto vysoké poplatky spojené s upomínáním, smluvní pokuta 0,1% denně (ta sama o sobě obvyklou výši nepřesahuje), je z tohoto zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek. Z tohoto důvodu není nutno přistupovat k posuzování platnosti úvěrové smlouvy z jiných hledisek, např. z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalobcem při jejím uzavírání ve vztahu k žalovanému dle zákona o spotřebitelském úvěru, je zcela zbytečné zkoumat posuzování úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k neplatné smlouvě.

7. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy by měl mít žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V tomto případě žalovaný obdržel na základě neplatné smlouvy od žalobce částku 25 000 Kč, po uzavření smlouvy ničeho nezaplatil a za této situace je výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného dána částkou 25 000 Kč. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit společně s úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z., když vychází z předžalobní výzvy, 4 5 C 99/2026 která byla ze strany právního zástupce žalobce předána k poštovní přepravě dne 21.1.2026 a u níž se ve smyslu § 573 o.z. má za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy 26.1.2026. Lhůta k plnění v ní stanovená uplynula dnem 4.2.2026 a tedy žalovaný je v prodlení od 5.2.2026 a výše úroků z prodlení je dle vyhlášky č. 351/2013 Sb. dána sazbou 11,5% ročně. Soud tedy v tomto směru návrhu částečně vyhověl, ve zbývající části soud návrh žalobce zamítl, v návrhu uvedené náklady spojené s uplatněním pohledávky soud nepovažuje za příslušenství pohledávky, protože se jedná o nárok na zaplacení dohodnutých poplatků.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Předmětem řízení byla bez příslušenství částka 26 150 Kč (součet jistiny 25 000 Kč, nákladů na upomínání 1 000 Kč a smluvní pokuty 150 Kč), žalobce byl úspěšný v 95,6% tohoto předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval ve 4,4% tohoto předmětu řízení. Po odečtení jeho neúspěchu od jeho úspěchu má tedy žalobce proti žalovanému nárok na 91,2% vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení sestávající se ze soudního poplatku z návrhu ve výši 1 046 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) a tří paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění předpisů pozdějších, když soud tyto náklady řízení přiznává v této výši s ohledem na skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, např. ve věci sp.zn. 5 C 15/2026, sp.zn. 5 C 57/2026, v návrhu žalobce v příslušných částech pouze zaměňuje finanční částky. Celkově žalobci vznikly náklady řízení ve výši 2 546 Kč, jejich 91,2% činí částku 2 322 Kč a soud tedy uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce.

9. Předmětem poplatkové povinnosti žalobce je částka 26 150 Kč jako součet úvěrové jistiny, poplatků za upomínky a smluvní pokuty a tomuto předmětu řízení odpovídá dle Položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších (dále poplatkový zákon), soudní poplatek ve výši 1 046 Kč (4% z žalované částky). Žalobce však na tomto soudním poplatku zaplatil 1 190 Kč, tedy zaplatil o 144 Kč více, než činila jeho poplatková povinnost. Z tohoto důvodu soud ve smyslu § 10 odst. 1 poplatkového zákona, rozhodl, že tento přeplatek bude z účtu zdejšího soudu žalobci vrácen. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.