6 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Hany Řežábkové a Ing. Vladislava Macháčka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa o odstranění následků diskriminace a přiměřené zadostiučinění,

I. Žaloba se žádostí, aby žalovanému byla stanovena povinnost poskytnout žalobkyni písemnou omluvu a zveřejnit ji způsobem dostupným všem zaměstnancům žalovaného ve znění„ Omlouvám se za nerovné zacházení se zaměstnankyní [celé jméno žalobkyně], kdy s ní nebyly uzavírány dohody o provedení práce, tak jako s ostatními vychovatelkami na směně, byla bezdůvodně přeřazena na jinou rodinnou skupinu, byla diskriminována v kariérním postupu, nedostávala odměny, i když ostatní vychovatelky na směně ji dostávaly, byla pronásledována a obtěžována za účelem odchodu z pracovního poměru, byla diskriminována při rozvrhování směn“, se zamítá.

II. Žaloba se žádostí, aby žalovanému byla stanovena povinnost poskytnout žalobkyni náhradu nemajetkové újmy v částce 1 000 000 Kč, neboť zadostiučinění omluvou není dostačující, se zamítá. 2 6 C 11/2020

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 115 527 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou podanou na soud dne [datum] domáhala stanovení povinnosti žalovanému poskytnout žalobkyni písemnou omluvu a zveřejnit ji způsobem dostupným všem zaměstnancům žalovaného ve znění„ Omlouvám se za nerovné zacházení se zaměstnankyní [celé jméno žalobkyně], kdy s ní nebyly uzavírány dohody o provedení práce, tak jako s ostatními vychovatelkami na směně, byla bezdůvodně přeřazena na jinou rodinnou skupinu, byla diskriminována v kariérním postupu, nedostávala odměny, i když ostatní vychovatelky na směně ji dostávaly, byla pronásledována a obtěžována za účelem odchodu z pracovního poměru, byla diskriminována při rozvrhování směn“, a zaplacení náhrady nemajetkové újmy v částce 1 000 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným pracovní smlouvu na druh práce asistent pedagoga s nástupem do práce [datum]. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] jí byl od [datum] změněn druh práce na vychovatelku. U žalovaného pracovala od roku 2004 do roku 2018, kdy s ní žalovaný rozvázal pracovní poměr výpovědí. Žalovaný s ní v průběhu pracovního poměru zacházel méně příznivě, než zacházel s jejími kolegyněmi ve srovnatelné situaci, a to z důvodu věku. U žalovaného jsou 4 rodinky, každá má svoji vychovatelku, s ní na směně byla [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jednalo se o zaměstnankyně, které byly mladší než ona. Se všemi mladšími kolegyněmi uzavíral žalovaný dohody o provedení práce v době, kdy si vybíraly dovolenou, pouze s ní ne. V průběhu dovolené na základě dohody o provedení práce vychovatelka vykonávala stejnou práci jako na pracovní smlouvu, hlídala děti, např. jela s dětmi do Chorvatska k moři nebo v zimě na hory. S ní byla uzavřena dohoda o provedení práce jenom jednou, to jela s dětmi na chalupu v [anonymizováno], za což jí byla vyplacena odměna. Doložila výkon práce za červenec 2017, z něhož vyplývá, že [jméno] [příjmení] měla uzavřených 5 dohod, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měly po 6 uzavřených dohodách. Domnívá se, že důvodem pro sepsání těchto dohod o provedení práce s kolegyněmi nebyly jejich odborné kvality, neboť nesplňovaly odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost dle zákona o pedagogických pracovnících, kterou vykonávaly. Žalovaný se vůči ní dopustil diskriminace také tím, že ji okamžitě přemístil na jinou rodinu pro údajně dlouhodobé neuspokojivé výsledky. Toto tvrzení se neshoduje s výstupy z návštěv orgánu sociálně právní ochrany dětí, z nichž nevyplynuly vůči ní žádné připomínky, naopak byla pochválena za práci s dětmi. Její rodinka byla naprosto v pořádku, připomínky k její práci nevyplynuly ani ze zpráv [obec] školní inspekce a Okresního státního zastupitelství. Domnívá se, že důvodem okamžitého přemístění slečny [příjmení] nebyly její odborné kvality, ale výhradně věk a nátlak žalovaného na ní, aby ukončila pracovní poměr. Žalovaný ji diskriminoval i v kariérním postupu, pouze u ní bylo požadováno předepsané vzdělání, u ostatních vychovatelek ne. Žalovaný ji diskriminoval i ve věci výplaty odměn. Jediná ona na směně odměny nedostávala, i když problémy s dětmi měli stejné, a podobně problémy s dětmi řešili. Žalovaný ji pronásledoval a obtěžoval, chtěl, aby odešla pryč, několikrát se jí vyptával, kdy jde do důchodu, na její odpověď reagoval tak, že je to za dlouho. Ředitel hovořil o tom, že na hory musí jezdit mladí, že my bychom to nezvládli. Její kolegyně staršího věku nakonec odešli. Jednalo se o paní [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Na žalovaného si stěžovala na [obec] školní inspekci, když žalovaný obdržel výsledek šetření její stížnosti, napsal žádost o vysvětlení a výtku k práci. Poté, co zveřejnila [datum] informace o fyzické domluvě ředitele dětského domova [jméno] [příjmení], byla jí předána výpověď z pracovního poměru ze dne [datum]. Žalovaný ji diskriminoval z důvodu věku i při rozvrhu služeb, byly situace, kdy většinu dětí hlídala sama, např. dne [datum] byly všechny děti v její rodince. Žalovaný ji diskriminoval i špatným rozvrhem směn, které nebyly rozvrženy v souladu se 3 6 C 11/2020 zákoníkem práce a ona pak měla mínusové hodiny. Mladší vychovatelky [příjmení], [příjmení] a [příjmení] v průběhu své dovolené v rámci uzavřené dohody o provedení práce jely s dětmi do Chorvatska, na [obec], což jí umožněno nebylo. Zacházení ze strany zaměstnavatele prožívala velmi negativně, cítila ho jako nerovné diskriminační zacházení, psychické pronásledování a obtěžování ze strany ředitele, který při svém jednání zneužíval svého vyššího postavení k tomu, aby jí vytvářel nepříjemnou a ponižující pracovní atmosféru. Především se jednalo o nerovné diskriminační zacházení z důvodu věku na směně, kde ředitel chtěl dosáhnout generační odměny. [příjmení] byla při příchodu do práce kárána panem ředitelem před ostatními zaměstnanci a dětmi za údajně nevhodné chování ke kolegyním, dětem a neplněním svých povinností, které musí plnit ostatní za ni. Pociťovala i značnou újmu na svojí důstojnosti, která spočívala v tom, že byly její profesní zkušenosti a erudice znevažovány v pracovním kolektivu, její práce již nebyla brána s takovou vážností a respektem. I některé děti takové chování pana ředitele vůči ní špatně psychicky snášely, což dokládá dopisem pro tety ze dne [datum] a reakce chlapce na její přeřazení na jinou rodinku ze dne [datum]. Po provedení šetření důvodné stížnosti [obec] školní inspekce ze dne [datum] následovala okamžitě ze strany ředitele dne [datum] písemná žádost o vysvětlení a výtka k práci i přesto, že jí zákon poskytuje ochranu s tím, že nesmí být za své počínání nijak znevýhodňována či postihována. Důsledkem bylo vyřazení z pracovních aktivit a fyzická izolace, např. přeřazení na jinou rodinnou skupinu a nahrazení pedagogem bez požadované kvalifikace ze dne [datum], s čímž souvisel i rozvoj psychických problémů a pracovní neschopnost od [datum] do [datum]. Žalovaný jí nevytvořil podmínky pro předcházení stresu a tím porušil právní povinnost. Jako příčiny stresu uváděl reorganizaci práce a nejistotu zaměstnání. Cílem chování žalovaného jí bylo ponížit a donutit k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru dohodou, která jí byla několikrát předložena k podepsání, a bylo jí předestíráno, že když nepodepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, dostane takovou výpověď, že jí nikdo nezaměstná. Po takovémto vyhrožování a obtěžování se začala bát chodit do práce, že tuto výhrůžku žalovaný splní, což se také stalo, neboť potřeboval uvolnit pracovní místo mladé vychovatelce po návratu z mateřské dovolené. Tímto jednáním žalovaného ve značné míře byla snížena její dobrá pověst, důstojnost a vážnost ve společnosti. Na místo vychovatelky na její směně byly přijaty mladé asistentky pedagoga bez požadované kvalifikace. Neoprávněná kritika její práce se odrážela na dětech, které byly převáděny na jiné rodinky, a jejich chování se velice zhoršilo. Její profesní zkušenosti a erudice byly znevažovány v pracovním kolektivu, její práce již nebyla brána s takovou vážností a respektem. Žalovaný vychovatelkám umožnil využívat veškeré možnosti, to je odměny, dohody, mohly si vybrat, na jaké rodince chtějí pracovat, mohly si v pracovní době vést zájmové kroužky a jezdit na zahraniční rekreace s panem ředitelem a dětmi v době školních prázdnin, měly tu nejlepší informovanost o chodu domova, a již záleželo na nich, zda jí některé informace také předají. Pokud naznačila trochu svoji nespokojenost a měla trochu odlišný názor, ihned byly zpřísněny kontroly, zda si odvádí svou práci, a i maličkosti jí byly předhazovány, vyčítány, zveličovány. Pokud stejné chyby dělaly zmíněné kolegyně, bylo to velkoryse přecházeno a v jejich případech se to neřešilo. Především se jednalo o reakci pana ředitele na útěky dětí a drogy, za které dostala neoprávněný postih ona. Jednání žalovaného se nepříznivě projevilo na jejím zdravotním stavu. V období od [datum] do [datum] byla v pracovní neschopnosti, důvodem byl stres na pracovišti. Všeobecný praktický lékař [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jí doporučil kontaktovat psychiatra, proto se objednala do psychiatrické ambulance [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], kterou navštěvovala od [datum] do [datum]. Psychiatrička jí diagnostikovala pracovní stres, poruchu přizpůsobení, posttraumatickou poruchu. Z psychiatrie dostala doporučení ke klinické psycholožce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která jí pomocí psychoterapií pomáhala zvládat situaci v zaměstnání do ukončení pracovního poměru. Dopady její diskriminace byly sociální, kdy se cítila vyčleněně z kolektivu, ekonomické, neboť neměla stejné možnosti získat finanční prostředky jako její kolegyně vychovatelky, když s ní 4 6 C 11/2020 nebyly uzavírány dohody o provedení práce, nedostávala odměny. Důvody diskriminace byly i psychologické, když dlouhodobý stres v zaměstnání vedl k pracovní neschopnosti, nutnosti navštěvovat psychiatričku a psycholožku, také vedl k somatickým onemocněním. Proto se domáhala poskytnutí písemné omluvy ze strany žalovaného jako zaměstnavatele a náhrady majetkové újmy.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nezpochybnil, že mezi účastníky existoval zaměstnanecký smluvní vztah, kdy žalobkyně byla zaměstnankyní žalované strany. Následně došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu vážného porušení pracovních povinností. V samotném řízení byly mimo jiné řešeny vzájemné vztahy mezi žalující stranou a žalovaným. Již v tomto řízení potvrzené neplatnosti výpovědi žalující strana směřovala svoji obranu k tomu, že jí ze strany žalované nebyly poskytnuty adekvátní podmínky, což mělo údajně negativní vliv na její psychiku. Žalující strana v rámci zaměstnaneckého poměru byla pedagogickou pracovnicí. V souvislosti s touto její pozicí jí byly svěřeny děti, které se nacházejí v obtížné životní situaci. O to náročnější pak byly kladeny požadavky na schopnosti pracovníků, kteří u žalovaného pracovali, a de facto nahrazovali ty nejbližší osoby, kteří se rovněž stávali vzorem do jejich budoucího života. Z ukončení pracovního poměru jednoznačně vyplývá, že sama žalobkyně závažným způsobem porušila své pracovní povinnosti, a to opakovaně, kdy nedostatky s ní byly projednávány za účelem sjednání nápravy. Pokud žalobkyně požaduje výtky, které byly vůči ní směřovány, za diskriminaci, je to možné vnímat pouze za subjektivní vnímání situace, kdy je zřejmé, že sama žalobkyně si neuvědomila a de facto neuvědomuje, jak důležitou pozici jako pedagogický pracovník u žalovaného zastávala. Z těchto důvodů považuje žalovaný tvrzení žalobkyně o zásahu do jejích osobnostních práv za účelové, kdy ze strany žalobkyně nedošlo do dnešního dne k akceptaci přijetí odpovědnosti za selhání při plnění pracovních povinností. Žalobu tedy žalovaný považuje za účelovou a nedůvodnou. [příjmení] požadavek na finanční zadostiučinění v částce milion korun se jeví jako zcela mimo běžnou realitu, když žalovaný je zařízením nevýdělečným, jedná se o příspěvkovou organizaci, která zajišťuje a nabízí pomoc potřebným, tedy v tomto případě nezletilým dětem, aby je připravili do běžného života. V případě, že by soud akceptoval zadostiučinění, je toto vůči žalované straně likvidační.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z potvrzení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], odborného psychiatra, ze dne [datum] mimo jiné vyplývá, že žalobkyně byla v péči její ambulance od [datum] do [datum] pro pracovní stres, poruchy přizpůsobení, posttraumatickou poruchu. Absolvovala i psychoterapeutické sezení na zvládání negativních myšlenek. Z objednacího lístku do této psychiatrické ambulance vyplývá, že žalobkyně navštívila tuto ambulanci [datum], [datum], [datum] a [datum]. Z objednacího lístku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjišťoval datum návštěv žalobkyně u této klinické psycholožky dne 23. 3., 19. 4., 11. 5., 10. 7., bez uvedení roku, patrně rok 2018, neboť tato skutečnost vyplývá ze závěrečné zprávy klinické psycholožky ze dne [datum], ve které je uvedeno, že žalobkyně absolvovala 6 sezení psychoterapie, na první konzultaci byl proveden dotazník depresivních příznaků, ve kterém pacientka skórovala normální náladu. Psycholožka dále uvádí, že z inventáře anxiety vyplynulo, že žalobkyně pociťovala velmi intenzivně strach z nejhorší události, pocity zděšení: stejně intenzivně závratě, bušení srdce, neklid, nervozitu, namáhavé dýchání. Mírně ji trápilo mrtvění a mravenčení končetin, pocity horkosti, dušnosti, zažívací potíže, pocity na omdlení a rudnutí v obličeji. Pacientka byla v obtížné osobní situaci, která vznikla v důsledku personálních neshod v zaměstnání. Cítila se vyčleněna z kolektivu a kritizována spolupracovníky, prožívala negativní myšlenky spojené s prací, úzkost, deprese nepotvrdila. V době ukončení psychoterapie negativní myšlenky nemá, věnuje se relaxačním aktivitám, nejvíce času věnuje sama sobě a své rodině. Psychoterapie byla po dohodě s pacientkou ukončena. Z potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], všeobecného praktického lékaře 5 6 C 11/2020 v [obec], ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla vedena v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Ve zprávě ze dne [datum] pak doplňuje, že příčinou pracovní neschopnosti byly psychické potíže žalobkyně projevující se úzkostmi a depresivním nastavením. Jako příčinu uváděla pacientka stres a konflikty v práci, zde byla díky tomu jako hlavní diagnóza uvedena porucha přizpůsobení, která je obvyklá při depresivních příznacích, po stresujícím zážitku v době, kdy ještě nelze stanovit diagnózu depresivní poruchy. Během tohoto období pacientka absolvovala drobný chirurgický výkon pro zarůstající nehet na palci levé nohy, který by pravděpodobně také vyžadoval několik týdnů pracovní neschopnosti. Hlavním problémem zůstaly ale psychické potíže, pro které byla neschopnost ponechána do konce února. První potíže s odkazem na stres v práci sdělovala pacientka při preventivní prohlídce dne [datum]. Od března 2018 již zde žádné psychické problémy nebyly řešeny. Dne [datum] potvrzuje [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [pobočka], [anonymizována dvě slova] [obec], že žalobkyně poskytuje od [datum] péči osobě [jméno] [příjmení] (otec žalobkyně).

4. Žalobkyně dále předložila znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [příjmení], který nemajetkovou újmu v souvislosti s diskriminací žalobkyně ohodnocuje částkou 838 900 Kč.

5. Ve své výpovědi u jednání konaném dne [datum] žalobkyně mimo jiné uvedla, že diskriminaci začala pociťovat v období od srpna 2017, kdy byla převedena na práci vychovatelky. Přestože byla diskriminována, i nadále po obdržení výpovědi z pracovního poměru chtěla zůstat zaměstnána u žalovaného, neboť s ohledem na svůj věk si těžko sežene zaměstnání. Má 7 bodů diskriminace. Jako jediná neměla dohodu o provedení práce, v důsledku čehož nejezdila na výlety, do Chorvatska, na hory. Bylo na ní tlačeno, aby podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru, a bylo jí vyhrožováno ze strany žalovaného, že pokud nepodá výpověď, dostane takovou výpověď, že už jí nikdo nikdy nezaměstná, neboť potřeboval přijmout zaměstnankyni z mateřské dovolené. Žalovaný ji také převedl na jinou rodinku z důvodu neuspokojivých výsledků, neměla čas se bránit, psychicky to neunesla, proto byla od 14. 11. v pracovní neschopnosti. Dalším důvodem diskriminace byl kariérní postup. Jako asistentka vychovatelky musela mít kvalifikaci na to, aby mohla dělat práci vychovatelky. Ostatní mladší kolegyně ihned vykonávaly práci vychovatelky a v průběhu toho si doplňovaly kvalifikaci, měly tedy vyšší plat. Nedostávala odměny oproti ostatním vychovatelkám, byla zařazena do 9. platové třídy, měla 4. platový stupeň a příplatek 800 Kč. Ostatní vychovatelky měly příplatek 1 000 Kč. Žalovaný ji pronásledoval tím, že jí vytýkal nedostatky v práci, dostávala vytýkací dopisy, které se nezakládaly na pravdě. Obtěžoval ji tím způsobem, že neustále tvrdil, že nevykonává kvalitně svoji práci, byla také diskriminována při rozvrhu služeb oproti ostatním vychovatelkám. Nechodila na žádné benefity. Až do roku 2017 se psychiatricky neléčila. Pokud se ptala ředitele, proč nejezdí do divadla, na výlety apod., řekl jí, že ostatní vychovatelky s ní nechtějí pracovat. To bylo pro ni diskriminační, protože neměla s dětmi společné zážitky. 6. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitel [příjmení] domova [obec], mimo jiné uvedl, že pro výkon funkce vychovatelky je předepsané vzdělání, většinou střední škola a vychovatelství a speciální pedagogika. To některé vychovatelky nesplňovaly, vzdělání si doplňovaly během zaměstnání. Žalobkyně byla zaměstnaná ve funkci asistentky pedagoga, pro niž jsou předepsány jiné předpoklady. Ze své iniciativy si sama dodělala speciální pedagogiku a sama iniciovala po ukončení doplnění vzdělání přeřazení na funkci vychovatelky. Nezpochybnil, že domov jezdil na zahraniční rekreace, kdy 2x byli v Chorvatsku, přičemž jednou byla sama žalobkyně. Pokud domov jezdil na letní tábory, vedoucí vychovatelka se snažila střídat vychovatelky, ty jezdily po dvou a s dětmi trávily celý týden, a bylo nutné, aby spolu spolupracovaly, aby se dokázaly domluvit. S žalobkyní nechtěly jezdit, nevycházely s ní úplně všechny vychovatelky v dětském domově. Pokud vykonávala funkci asistentky pedagoga, byly v domově malé děti. [obec] úrazu 6 6 C 11/2020 nastal, když začaly docházet větší děti, které nechtěly být s žalobkyní na rodince. Proto žalobkyni přeřadili na jinou skupinku, v níž byly děti převážně nižšího věku. Až v roce 2020 2021 byly vychovatelky zařazeny do 10. platové třídy. V době rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného byly v domově i starší vychovatelky, než byla žalobkyně, a jsou v dětském domově stále. Odměny uděloval s ohledem na přístup k práci, plnění povinností apod.. Nevzpomněl si, jestli si někdy žalobkyně stěžovala na špatné rozvržení směny, stěžovala si pouze na to, že je přepracovaná, nikdy nezaznamenal diskriminaci z důvodu věku. Nepovolené odchody dětí, tedy útěky, se vždy řešily stejně. Pokud se to některé vychovatelce stalo, nedostala výpověď z pracovního poměru.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení], vedoucí vychovatelka v dětském domově v období let 2010 až 2021, nadřízená žalobkyně, mimo jiné uvedla, že si děti stěžovaly, že s žalobkyní se nedá vyjít, že je neústupná, nenechává jim prostor, žádaly o přeložení do jiné skupiny. Stížnosti s žalobkyní řešila, žalobkyně jí ale říkala„ já nic měnit nebudu, jsem, jaká jsem, měnit se nehodlám“. Žalobkyně se rozhodla se souhlasem zaměstnavatele doplnit si vzdělání, aby jí mohla studium zajistit, musela se domluvit s ostatními vychovatelkami, aby jí zastoupily při směnách, jinak by si musela brát dovolenou. I ostatní vychovatelky si doplňovaly vzdělání, bylo to ale pro potřeby domova, pro odchod do starobního důchodu. Jako nejstarší vychovatelka v žádném případě neupřednostňovala mladší vychovatelky před staršími. Z důvodů neshod s dětmi byla žalobkyně přeřazena do jiné skupiny, kde byly děti mladšího věku. Nebylo to za trest. Žalobkyně v době trvání pracovního poměru odmítala spolupráci s ostatními vychovatelkami, vyvolávala mezi nimi problémy, chodila si stěžovat. Prázdninový režim probíhal většinou v týdenních turnusech, většinou na rekreační chalupě ve [anonymizováno]. Na tu jezdily všechny děti, které zůstaly v dětském domově. Žalobkyně na chalupu taky jezdila, byla také v Chorvatsku. Odměny jsou udělovány za práci navíc, za přístup k plnění povinnosti, kritérium není útěk dětí. Svědkyně měla půlroční lhůtu na to, aby srovnávala hodiny vychovatelek. Žalobkyně si stěžovala, že je přepracovaná. Nebyla mezi kolektivem oblíbená. Byla přítomna u jednání žalobkyně s ředitelem, který jí domlouval a vyzýval ji k nápravě. Pokud již pracuje zaměstnanec v domově a jsou známy jeho kvality, přístup k dětem, je možné, aby dělal práci vychovatele a přitom si doplňoval vzdělání. Je běžný postup, že děti jsou rozdělovány, neboť je třeba zajistit např. doprovod k lékaři apod., proto je třeba, aby se vychovatelky o děti„ podělily“. Pokud bylo třeba nějakou vychovatelku nahradit např. při odchodu do důchodu, přeřadil se na práci vychovatelky pracovník, který neměl úplné vzdělání na tuto práci, neměl kvalifikaci, s tím, že si jí v průběhu dodělá. Vychovatelky byly zařazeny do 9. platové třídy až do roku 2021, poté jsou zařazeny do 10. platové třídy. Pokud je zaměstnanec zařazen na pozici vychovatelka, dohoda o provedení práce je uzavřena na pozici asistent pedagoga.

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sociální pracovnice a zástupkyně ředitele, soud mimo jiné zjistil, že na žalobkyni chodily stížnosti dětí, s tím, že na ně vyvíjí velký nátlak, utíkají do jiných skupin. Konflikty dětí byly i s jinými vychovatelkami, ale ona řešila přístup vychovatelky k dětem. Přístup žalobkyně byl odlišný, nevyvinula snahu o zlepšení svého chování, říkala, že se měnit nebude. Pečují o děti, je to práce velmi náročná, je třeba, aby vychovatelky měly stejný přístup, jednotný. Kdyby docházelo k nějaké diskriminaci, byl by kolektiv rozeštváván, snaha je kolektiv utužovat. Pokud žalobkyně pracovala jako pomocný pedagog, nevybočovala nějakým způsobem z péče o děti, pracovala většinou večer. Když přestoupila jako vychovatelka na den, získala větší odpovědnost a větší pravomoc. Pokud byla žalobkyně přeřazena ze skupiny, bylo to proto, že dvě větší děvčata a jeden chlapec byli přeřazeni na svou žádost, není možné, aby z 8mičlenné skupiny se přeřazovaly děti kvůli tlaku vychovatelky. Proto přeřadili žalobkyni z jedné skupiny do druhé a očekávali zklidnění situace. 7 6 C 11/2020 9. Z platového výměru žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] je žalobkyně zařazena jako vychovatelka do 9. platové třídy a 4. platového stupně, platový tarif 25 850 Kč, zvláštní příplatek 800 Kč, celkem 26 650 Kč měsíčně.

10. Z platových výměrů [jméno] [příjmení] bylo zjišťováno, že s účinností od [datum] je zařazena do 6. platové třídy a 4. platového stupně se mzdou 14 990 Kč, zvláštním příplatkem 600 Kč, tedy celkem 15 590 Kč měsíčně, od [datum] do 9. platové třídy a 5. platového stupně se mzdou 23 170 Kč, zvláštním příplatkem 800 Kč, celkem tedy 23 970 Kč měsíčně. Od [datum] je zařazena jako vychovatelka do 9. platové třídy a 5. platového stupně se mzdou 26 650 Kč, zvláštním příplatkem 800 Kč, tedy 27 450 Kč měsíčně. Tato pracovnice, jak vyplývá z vysvědčení o absolutoriu, absolvovala v roce 1996 taneční konzervatoř, dne [datum] ukončila studium na [anonymizováno] v [obec] – pedagogické fakultě (osvědčení o absolvování vzdělávacího programu ze dne [datum]). Z dohody o provedení práce ze dne [datum] vyplývá, že v období od [datum] do [datum] bude jako asistentka pedagoga vykonávat pomocné výchovné práce.

11. Z platových výměrů [jméno] [příjmení] bylo zjišťováno, že s účinností od [datum] je zařazena do 9. platové třídy a 2. platového stupně se mzdou 20 850 Kč, zvláštním příplatkem 800 Kč, celkem 21 650 Kč měsíčně, od [datum] je zařazena do 9. platové třídy a 3. platového stupně se mzdou 22 010 Kč, zvláštním příplatkem 800 Kč, celkem tedy 22 810 Kč měsíčně. Od [datum] je zařazena jako vychovatelka do 9. platové třídy a 3. platového stupně se mzdou 25 320 Kč, zvláštním příplatkem 800 Kč, tedy 26 120 Kč měsíčně. Tato pracovnice, jak vyplývá z vysvědčení o maturitní zkoušce, absolvovala v roce 1996 [anonymizována tři slova] v [obec]. V roce 2016 ukončila studium speciální pedagogiky na [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] v [obec], v roce 2015 získala osvědčení o získání kvalifikace ve vzdělávacím programu vychovatelství, pracovní činnost vychovatel, pedagog volného času, na [obec] škole tělesné výchovy a sportu [právnická osoba], [obec a číslo]. Z dohody o provedení práce bude v období od [datum] do [datum] jako asistentka pedagoga vykonávat pomocné výchovné práce.

12. Z platových výměrů [jméno] [příjmení] bylo zjišťováno, že s účinností od [datum] je zařazena do 6. platové třídy a 1. platového stupně se mzdou 11 600 Kč, zvláštním příplatkem 600 Kč, celkem 12 200 Kč měsíčně, od [datum] je zařazena do 6. platové třídy a 3. platového stupně se mzdou 11 950 Kč, zvláštním příplatkem 600 Kč, celkem tedy 12 550 Kč měsíčně. Od [datum] do 6. platové třídy a 2. platového stupně se mzdou 13 080 Kč, zvláštním příplatkem 600 Kč, tedy 13 680 Kč měsíčně. Od [datum] 9. platová třída, 1. platový stupeň 21 570 Kč, zvláštní příplatek 800 Kč, celkem 22 370 Kč, a od [datum] zařazena jako vychovatelka do 9. platové třídy, 2. platový stupeň, 25 030 Kč, zvláštní příplatek 800 Kč, celkem 25 830 Kč, a od [datum] zařazena jako vychovatelka do 10. platové třídy a 2. platového stupně se mzdou 27 780 Kč, zvláštní přípatek 1 000 Kč, celkem 28 780 Kč. Tato pracovnice absolvovala v roce 2010 [anonymizována tři slova]. [příjmení] v [obec], v roce 2016 získala osvědčení o studiu pro asistentky pedagoga u [obec] [anonymizováno] v [obec] a v roce 2017 získala osvědčení o získání kvalifikace na [obec] škole tělesné výchovy a sportu [právnická osoba], [obec a číslo]. Z dohody o provedení práce bude v období od [datum] do [datum] jako asistentka pedagoga vykonávat pomocné výchovné práce.

13. Z výsledku šetření stížnosti [obec] školní inspekce ze dne [datum], která je adresovaná žalobkyni, bylo zjištěno, že dvě vychovatelky nesplňují předpoklady stanovené zákonem pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonávají. [příjmení] [příjmení] domova [obec] vyvěsil inzeráty o existenci míst vychovatelek na neoficiálních vývěskách bez možnosti zpětného ověření. 8 6 C 11/2020 Nemohl tedy prokazatelně doložit, že nemohl zajistit výchovu a vzdělávání pro nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickými pracovníky. Proto je stížnost důvodná.

14. Z evidenčních listů zaměstnanců žalovaného za rok 2017 vyplývá, že někteří pracovníci měli mínusové hodiny, někteří plusové, tito byli průběžně dorovnáváni.

15. Z dohod o rozvázání pracovního poměru bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], nar. 1955, na vlastní žádost ukončila pracovní poměr u žalované ke dni [datum] z důvodu odchodu do důchodu, [jméno] [příjmení], nar. 1955, ze stejného důvodu ke dni [datum]. Výpověďmi bez udání důvodu ukončila pracovní poměr [jméno] [příjmení], nar. 1963, ke dni [datum] a [jméno] [příjmení], nar. 1963, ke dni [datum].

16. Mezi účastníky je nesporné a pracovní smlouvou ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum] doložené, že žalobkyně pracovala u žalovaného od [datum] zpočátku jako asistent pedagoga, od listopadu 2015 pak jako vychovatelka. Z obsahu spisu Okresního soudu v Pelhřimově sp.zn. [spisová značka] mimo jiné vyplývá, že dopisem ze dne [datum] dal žalovaný žalobkyni výpověď z pracovního poměru s odůvodněním, že dne [datum] žalobkyně převzala upozornění zaměstnavatele na možnost výpovědi pro porušení povinnosti a současně byla vyzvána k nápravě neuspokojivých pracovních výsledků, a že dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k opakovanému porušení pracovních povinností vědomým uvedením nepravdivých skutečností v denním hlášení na informačním webu zaměstnavatele, kde uvedla nepravdivé skutečnosti týkající se vycházky [jméno] a záměrně denní hlášení zkreslila, když celé odpoledne nevěděla, kde [jméno] je a tuto událost neoznámila, okamžitě neinformovala ředitele zařízení nebo statutárního zástupce ředitele. Dalším důvodem k rozvázání pracovního poměru v předmětné výpovědi je skutečnost, že nekvalitně zpracovává dokumentaci svěřených dětí, zpracované dokumenty nemají vypovídající hodnotu o dítěti, hodnocení je povrchní a formalistické. Této výpovědi z pracovního poměru předcházel dopis žalovaného ze dne [datum] – upozornění na možnost výpovědi pro porušení povinnosti, v němž je popisováno jednání žalobkyně, kdy dne [datum] neoznámila řediteli zařízení, rodičům a orgánu sociálněprávní ochrany dětí užití marihuany jejím svěřencem [příjmení] a její poskytnutí dalším nezletilým dětem. Dále je žalobkyni vytýkáno arogantní a nekolegiální jednání, neochota ke spolupráci a nepředávání informací kolegyním, v přístupu k dětem. Neplatnosti rozvázání pracovního poměru se žalobkyně domáhala žalobou, která byla rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] jako nedůvodná zamítnuta, dovolání bylo Nejvyšším soudem České republiky ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] odmítnuto. Z odůvodnění rozsudků soudů prvního i druhého stupně mimo jiné vyplývá, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně u žalovaného byla důvodná.

17. Podle § 16 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb, zákoníku práce ve znění změn a doplňků, jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V odstavci 2 citovaného ustanovení jsou vymezeny formy diskriminace. Při realizaci pracovně právních vztahů však není možné úplné dodržení této zásady, proto se podle ust. § 16 odst. 4 zákoníku práce za diskriminaci nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce. Účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně. Podle § 17 zákoníku práce právní prostředky 9 6 C 11/2020 před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon (zák. č. 198/2009 Sb.).

18. Žalobkyně spatřuje svoji diskriminaci jednak v tom, že s ní nebyly uzavírány dohody o provedení práce. Žaloba byla podána na soud dne [datum], proto se soud s ohledem na důvodnou námitku promlčení, zabýval jednáním žalovaného v období od roku 2017. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně měla uzavřenou dohodu o provedení práce v roce 2016, v roce 2017 s ní nebyla dohoda o provedení práce uzavřena. Je nepochybné, že další vychovatelky [příjmení], [příjmení] a [příjmení] v roce 2017 dohody o provedení práce měly uzavřeny. Podle výpovědi žalovaného, která koresponduje s výpověďmi svědkyň [příjmení] a [příjmení], o jejichž věrohodnosti nemá soud pochybnosti, když jejich výpovědi korespondují s ostatními, soudem provedenými důkazy, se žalobkyně cítila přepracovaná, proto je logické, že v době, kdy čerpala dovolenou, s ní nebyly uzavírány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

19. Diskriminaci dále žalobkyně spatřuje v tom, že byla přemístěna na jinou rodinnou skupinu. Jak v řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru, tak v tomto řízení je žalovaným tvrzeno, podporováno svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že důvodem přeřazení žalobkyně byly tzv. provozní důvody, tedy předcházení konfliktům mezi žalobkyní jako vychovatelkou a dětmi na skupině. Přístup žalobkyně k dětem, ale i ke spolupracovníkům byl žalobkyni v době trvání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného opakovaně vytýkán, žalobkyně však setrvávala na svém stanovisku, že se nehodlá změnit. Přeřazení žalobkyně v rámci jednotlivých skupin nebylo v rozporu s pracovní smlouvou. Lze tedy uzavřít, že přeřazení žalobkyně nebylo její diskriminací, ale vycházelo z tzv. provozních důvodů.

20. Pokud jde o tvrzenou diskriminaci žalobkyně v karierním postupu, žalobkyně si doplňovala vzdělání pro pracovní zařazení vychovatelky se souhlasem zaměstnavatele. Je rovněž prokázáno, že některé vychovatelky si doplňovaly odborné vzdělání na místo vychovatelky již v průběhu tohoto pracovního zařazení. Žalovaný tuto skutečnost odůvodňuje plynulým zajišťováním provozu dětského domova. Je pak logické, že výběr vychovatelek činí z pracovníků, kteří se, byť v jiném pracovním zařazení, osvědčili, mají dobrý vztah k dětem. Svědkyně [příjmení] navíc uvedla, že žalobkyně, byť si zvyšovala kvalifikaci, práci vychovatelky ani dělat nechtěla. O tuto požádala až po ukončení svého studia. Na tom nic nemění skutečnost zjištěná Českou školní inspekcí na základě stížnosti žalobkyně, která shledala nedostatky v procesu obsazování míst vychovatelek. Všechny vychovatelky, jak vyplývá z jejich platových výměrů, však byly stejně ohodnocovány, tedy jako vychovatelky v roce 2017 zařazeny do 9. platové třídy. Žalobkyně, stejně jako ostatní vychovatelky, pobírala odměny, pokud jde o jejich výši, toto je nenároková složka mzdy a je určována zaměstnavatelem podle jím určených kritériií (viz výpověď [anonymizováno] [příjmení], svědkyně [příjmení]). Proto soud uzavírá, že žalobkyně nebyla v kariérním postupu ani ve věci výplaty odměn nikterak oproti ostatním znevýhodňována.

21. Žalobkyně tvrdí, že ji žalovaný pronásledoval, obtěžoval, chtěl, aby odešla pryč z důvodu vyššího věku. Tvrzení žalobkyně o tom, že starší kolegyně ukončily pracovní poměr právě z tohoto důvodu, nebylo prokázáno. Z dokazování vyplývá, že dvě pracovnice uzavřely dohodu o rozvázání pracovního poměru z důvodu odchodu do důchodu a dvě pracovnice ukončily pracovní poměr u žalovaného výpovědí bez uvedení důvodu. Pokud ředitel domova vytýkal žalobkyni nedostatky v práci a vyzýval ji k nápravě, s tím, že sama musí zvážit, jak bude reagovat, což potvrzuje i svědkyně [příjmení], nelze v tomto jednání žalovaného, který požaduje po zaměstnanci řádné plnění pracovních povinností, spatřovat obtěžování či pronásledování. Je přece povinností každého zaměstnance konat práci podle pokynů zaměstnavatele a pracovní smlouvy a dodržovat povinnosti vyplývající z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 pís. b) zákoníku práce). 10 6 C 11/2020 22. V řízení nebylo rovněž prokázáno, že by žalobkyně byla diskriminována z důvodu věku při rozvrhu služeb. Svědkyně [příjmení] jako vedoucí vychovatelka prováděla rozvrhy služeb, její výpověď koresponduje s evidenčními listy žalovaného pro rok 2017, o tom, že specifikum provozu dětského domova vyžadovalo dorovnávání hodin vychovatelů, tedy že v půlročním období měli vychovatelé stejný počet hodin. Pokud tedy žalobkyně měla v určitém měsíci mínusové hodiny, tyto jí byly, stejně jako ostatním vychovatelkám, v průběhu dalších měsíců postupně dorovnány.

23. Pokud žalobkyně spatřuje diskriminaci ve ztrátě sociálních kontaktů, v ekonomické nezávislosti, toto nesouvisí s jednáním žalovaného vůči její osobě v době trvání pracovního poměru.

24. Na základě všech těchto skutečností soud uzavírá, že žalobkyně v době trvání pracovního poměru u žalovaného nebyla žádným způsobem diskriminována, proto není důvod, aby se žalobkyni omlouval. Je nelogické tvrzení žalobkyně o tom, že se cítila být žalovaným diskriminována a dle jejího tvrzení se bála chodit do práce, přesto poté, co s ní rozvázal pracovní poměr, i nadále trvá na dalším zaměstnávání žalovaným a domáhá se určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Pokud tvrdí, že v důsledku jednání žalovaného jí vznikla psychická újma, což je dokládáno lékařskými zprávami [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a znaleckým posudkem, podle názoru soudu tato nemá původ v jednání žalovaného, žalovaný tedy nemá odpovědnost k náhradě nemajetkové újmy. Žalobkyně, byť tvrdí, že již v době trvání pracovního poměru u svého ošetřujícího lékaře dne [datum] poukazovala na potíže se stresem, v důsledku čehož byla od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, léčbu ukončila dle zprávy [anonymizováno] [příjmení] v březnu 2018, od té doby žádné problémy nebyly.

25. Nutno uvést, že žalovaný je jako dětský domov zařízení, ve kterém jsou umístěny děti, u nichž, ať už z jakýchkoliv důvodů, byla nařízena ústavní výchova. Vytváří tedy domov pro děti a zabezpečuje nad nimi dohled 24 hodin denně. Ze strany žalovaného jako zaměstnavatele je náročné zajistit péči o děti a aktuálně reagovat na vzniklé provozní situace na straně zaměstnanců (doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, nemoc pracovníka, ukončení pracovního poměru zaměstnanců apod..) Proto je zcela logické, že vychovatelky se na svých skupinách zastupují, příležitostně vykonávají dozor nad dětmi, které nepatří do jejich skupiny, vzájemně se zastupují, pokud dojde ke spojení skupin.

26. Na základě všech výše uvedených skutečností soud uzavírá, že jednání žalovaného, na které žalobkyně poukazuje jako na diskriminační vůči její osobě, nenaplňovalo znaky uvedené v § 2 – 7 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. Žalovaný byl v tomto sporu úspěšný, proto mu soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení dle vyhl.č. 484/2000 Sb. ve znění změn a doplňků za 7 úkonů po 12 300 Kč, 7 režijních paušálů po 300 Kč, 3krát jízdné z [obec] do [obec] v celkové výši 6 627 Kč, 9 hodin náhradu za ztrátu času ve výši 1 800 Kč, plus 21 % DPH. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k úhradě celkových nákladů ve výši 115 527 Kč stanovena lhůta tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozhodnutí, když dle § 149 odst. l o.s.ř. budou tyto náklady poukázány k rukám zástupce žalovaného.