6 C 14/2019

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Zdeňka Šimana a Hany Řežábkové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované zastoupen anonymizováno jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o neplatnost rozvázání pracovního poměru,

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Pelhřimově dne [datum] žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel celkem tři pracovní smlouvy. Nejprve byla uzavřena pracovní smlouva dne [datum] s dobou trvání do [datum], na níž navázala pracovní smlouva s dobou trvání od [datum] do [datum] a následně pracovní smlouva ze dne [datum] s trváním do [datum]. K této poslední smlouvě byly uzavřeny čtyři dodatky a to nejprve dodatek o jejím prodloužení do [datum], 2 6 C 14/2019 poté o prodloužení do [datum] a následně v pořadí třetí dodatek o dalším prodloužení smlouvy do [datum]. Nakonec v pořadí čtvrtý dodatek o změně trvání pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou. Dne [datum] byla žalobci předána na pracovišti ředitelem žalovaného výpověď, která měla jednostranně ukončit trvání pracovního poměru ke dni [datum] s tím, že důvodem pro rozvázání pracovního poměru byla dle § 52 písm. c) zákoníku práce organizační změna, v jejímž důsledku se stal žalobce nadbytečným. Současně s předáním výpovědi byl žalobce vyzván, aby ihned odevzdal veškeré věci, které mu byly poskytnuty k výkonu práce s tím, že do zaměstnání nemá nadále chodit, neboť mu již nebude přidělovaná práce. To žalovaný písemně deklaroval ihned [datum]. [příjmení] toho, že ve výpovědi byla chybně označena pracovní smlouva, jako pracovní smlouva ze dne [datum], bylo zde i chybně uvedené datum ukončení pracovního poměru, kterým je nikoliv [datum], ale [datum]. Již dne [datum] oznámil žalobce v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, že trvá na tom, aby ho žalovaný dále zaměstnával, neboť má za to, že daná výpověď je neplatná. Důvody neplatné výpovědi spatřuje žalobce zejména v neexistenci organizační změny, přičemž má za to, že ani samotné rozhodnutí žalovaného nebylo přijato k tomu kompetentním orgánem. Výpověď je neplatná, neboť žalovaný žádné rozhodnutí o organizační změně ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce nepřijal, resp. rozhodnutí, které učinil, bylo simulovaným jednáním, které mělo vytvořit pouze formální předpoklady ukončení pracovního poměru s žalobcem. S rozhodnutím žalovaného o této organizační změně byl žalobce bez bližších podrobností seznámen teprve při předání výpovědi. Rozhodnutím žalovaného byla vytvořena nová zcela totožná pracovní pozice s naprosto stejným obsahem práce, kterou doposud zastával žalobce, a v návaznosti na vytvoření této nové pozice byla následně zrušena pracovní pozice žalobce. Jedinou změnou, v níž při tomto organizačním opatření došlo, je pouze místo výkonu práce. Z rozhodnutí žalovaného vůbec nevyplývá, že sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, v důsledku které by se žalobce stal nadbytečným. Změna spočívala pouze v tom, že„ region“ má být nadále obsluhován z [obec]. To však nemůže jako opatření organizačního charakteru v žádném případě obstát, když sám druh sjednané práce, kterou pro žalovaného doposud konal žalobce, je z hlediska profesního složení nadále potřebný v celém svém rozsahu. Výpovědní důvod stanovený v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce tak zcela zjevně nebyl naplněn, neboť žalobce se nemohl stát nadbytečným z důvodu, že byla vytvořena nová pracovní pozice s obsahovou náplní zcela totožnou s dosavadní prací žalobce jen s tím rozdílem, že s účinností od [datum] bude práce konána z jiného místa. Jeho účelovost lze spatřovat i v tom, že žalobci nebylo nabídnuto, zda by svou dosavadní práci chtěl vykonávat přímo z [obec], což by v případě sledování čistě ekonomických cílů žalovaným bylo logickým krokem. Zatímco region [obec] a okolí chce žalovaný obsluhovat přímo z [obec], u zbývajících dvou regionů, to je regionu [obec] a regionu [obec] a jižní [obec], tomu tak není. Příčinná souvislost mezi nadbytečností žalobce a danou organizační změnou zde tedy naprosto chybí, když jediným cílem popsaných kroků žalovaného bylo zbavit se žalobce, co by nepohodlného zaměstnance. Výpověď je neplatná i z toho důvodu, že ředitel družstva není orgánem kompetentním k rozhodování o organizační změně ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, když mu ani stanovy družstva tuto pravomoc nesvěřují.

2. Žalovaný s návrhem uplatněným v žalobě nesouhlasil a neuznal jej. Výpověď považuje za platnou. Rozhodnutí o organizační změně v družstvu bylo řádně přijato, přičemž v žádném případě se nejednalo o simulované právní jednání, neboť tímto rozhodnutím byla zamýšlena a také realizována konkrétní organizační změna. Neodpovídá skutečnosti tvrzení žalobce o tom, že rozhodnutím žalovaného byla vytvořena zcela totožná pracovní pozice. Žalovaný rozhodnutí o organizační změně přijal jako opatření ke zvýšení efektivnosti práce a za tím účelem stanovil, že činnost dosud vykonávána žalobce, jako zaměstnancem, bude nadále zajišťována jinak, než prostřednictvím osoby zaměstnávané v pracovněprávním vztahu. Konkrétně v daném případě 3 6 C 14/2019 smlouvou o obchodním zastoupení uzavřenou s třetí osobou, jako s obchodím zástupcem a z tohoto důvodu žalobcem zastávané pracovní místo, bude z důvodu úspory finančních prostředků zrušeno. Z toho je zcela zřejmé, že v daném případě se nejednalo o vytvoření nového pracovního místa v rámci organizace žalovaného, nýbrž o zajištění výkonu činnosti žalobce, po právní stránce zcela jiným způsobem mimo organizační strukturu žalovaného. Je jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu. Jediným důvodem k podání výpovědi bylo zrušení pracovního místa, které zastával žalobce. Přitom rozhodnutí bylo přijato před podáním výpovědi a žalovaný o tom žalobce informoval z dotčené výpovědi, což z hlediska časového postačí. Provádění organizačních změn dle platných stanov [anonymizováno] – [anonymizováno] patří do působnosti představenstva, přičemž obecně je tato působnost uvedena v čl. 35 stanov, dle kterého představenstvo rozhoduje jako statutární orgán družstva o všech záležitostech družstva, které nesvěřuje zákon nebo tyto stanoví jinému jeho orgánu a představenstvu přísluší obchodní vedení družstva. Představenstvo [anonymizováno] – [anonymizováno] pak některé svoje pravomoci včetně provádění organizačních změn delegovala na ředitele družstva, jak je zřejmé z obsahu manažerské smlouvy uzavřené dne [datum] mezi představenstvem žalovaného a Ing. [jméno] [příjmení], podle které je v pravomoci ředitel, mimo jiné organizovat a řídit běžnou činnost družstva, měnit a doplňovat organizační a pracovní řád družstva, který dává na vědomí představenstvu družstva, provádět úkony v pracovněprávních vztazích jménem družstva a formulovat a uplatňovat vnitřní ekonomická pravidla hospodaření družstva (čl. V manažerské smlouvy). Organizační změna, která byla příčinou výpovědi žalobce kvůli nadbytečnosti, byla projednána na 205. zasedání představenstva [anonymizováno] – [anonymizováno] dne [datum], o čemž svědčí výpis ze zápisu tohoto jednání. Je tedy zřejmé, že organizační změna, která byla příčinou výpovědi pracovního poměru p. [celé jméno žalobce], byla realizována v souladu s vnitřními i vnějšími předpisy. Proto navrhl zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 1. 6. 2020 č.j. 6 C 14/2019-81 určil, že předmětná výpověď z pracovního poměru je neplatná. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že výpověď z pracovního poměru byla dána žalobci na podkladě rozhodnutí o organizační změně s tím, že pracovní poměr měl být na základě výpovědi ukončen dne [datum]. Ing. [příjmení] [příjmení] jako ředitel žalované společnosti byl oprávněn k právním úkonům v pracovněprávních vztazích, tedy i k podpisu výpovědi z pracovního poměru a k rozhodnutí o organizační změně, která spočívala v tom, že pro oblast [obec] a [anonymizováno] bude pozice obchodního zástupce vykonávána na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Rozhodnutí o organizační změně není právním úkonem, nepřísluší soudu ho přezkoumávat. Také forma rozhodnutí není zákoníkem práce předepsána a postačí, pokud je s ní zaměstnanec seznámen, až do výpovědi. Zaměstnavatel také rozhoduje o výběru zaměstnance, který je v důsledku rozhodnutí o organizační změně nadbytečný. Žalobci odpadla jen část pracovní náplně, a proto byl žalovaný povinen žalobci nabídnout změnu pracovní smlouvy, což neučinil.

4. K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře svým rozhodnutím ze dne 11. 12. 2020 č.j. 15 Co 249/2020-124 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí zastal názor, že žalovaný prokázal, že organizační změna byla přijata, že účelem organizační změny bylo zvýšení efektivity práce a ekonomické důvody. Nepochyboval o tom, že organizační změnou je skutečnost, že se žalovaný rozhodl, že činnost dosud vykonávaná zaměstnancem bude nadále zajišťována na základě smlouvy o obchodním zastoupení, tedy jinak, než prostřednictvím osob zaměstnávaných v pracovně právním vztahu. V souladu se závěry soudu prvního stupně uvedl, že organizační změna byla přijata před podáním výpovědi z pracovního poměru a že za plně postačující je nutno považovat, že s ní byl žalobce seznámen až v samotné výpovědi. Spornou otázkou zůstává, zda [anonymizováno] [příjmení] jako ředitel žalovaného byl kompetentní rozhodnout o organizačních změnách, tedy zda rozhodnutí o organizační změně bylo vydáno k tomu oprávněnou osobou. 4 6 C 14/2019 5. Okresní soud v Pelhřimově doplnil dokazování o konstatování stanov družstva žalované společnosti ve znění schváleného členskou schůzí dne [datum]. Z článku 5 vyplývá, že statutárním orgánem družstva je představenstvo. Družstvo zastupuje předseda nebo místopředseda, při podepisování za družstvo připojí k obchodní firmě družstva svůj podpis spolu s údajem o své funkci předseda nebo místopředseda a další člen představenstva. Podle článku 24 těchto stanov je nejvyšším orgánem družstva členská schůze. Podle článku 35 představenstvo rozhoduje jako statutární orgán družstva o všech záležitostech družstva, které nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy jinému orgánu. Představenstvu přísluší obchodní vedení družstva, plní usnesení členské schůze. Podle článku 41 organizaci závodu družstva určuje svým usnesením představenstvo. To stanoví rozsah oprávnění předsedy, vedoucích pracovníků i dalších osob zaměstnaných v družstvu při zajišťování činností, k nimž byly při provozu závodu družstva pověřeny. Běžnou činnost závodu družstva dle čl. 42 organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Úkoly ředitele určuje představenstvo, kterému je ředitel odpovědný za výkon své funkce.

6. Žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. Pracovní poměr měl být na základě tohoto úkonu ukončen ke dni [datum]. Žaloba na určení neplatnosti byla doručena na soud dne [datum], tedy ve lhůtě uvedené v § 72 zákoníku práce. Předmětná výpověď z pracovního poměru má rovněž náležitosti uvedené v § 50 odst. 4 zákoníku práce. Pokud žalobce poukazuje na chybné datum, kdy má pracovní poměr skončit, podle § 51 odst. 1 zákoníku práce na základě výpovědi skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (odst. 2 téhož ustanovení). Výpovědní doba nemusí být ve výpovědi vůbec uvedena. Pokud není správně uvedena, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost výpovědi (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 2209/2000).

7. Soud se dále zabýval otázkou rozhodnutí žalovaného o organizační změně. Žalovaným je družstvo, jehož statutárním orgánem je podle ust. § 705 zák. [číslo] o obchodních korporacích, představenstvo, kterému dle ust. § 706 odst. 1 téhož zákona přísluší obchodní vedení družstva. Ve smyslu ust. § 163 o.z. tedy náleží představenstvu jako statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou stanovy a zákon nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Představenstvo také rozhoduje o všech záležitostech družstva s výjimkou těch, které jsou svěřeny zákonem nebo stanovami jinému orgánu družstva (orgánem družstva je členská schůze, kontrolní komise). Za představenstvo jedná navenek jménem družstva dle článku 5 stanov předseda nebo místopředseda. Dle článku 24 ad. 2 je nejvyšším orgánem družstva členská schůze tvořená všemi členy družstva. Orgány družstva (kterými jsou dle článku 24 ad. 1 členská schůze, představenstvo a kontrolní komise) podle článku 27 rozhodují usnesením. Představenstvo dle článku 35 jako statutární orgán rozhoduje o všech záležitostech družstva a přísluší mu obchodní vedení družstva. Současně plní dle článku 42 usnesení členské schůze.

8. Za organizační změnu lze považovat všechny okolnosti organizačně technické, technologické, ekonomické apod., které mají vliv na provoz zaměstnavatele nebo na výkon činností, kvůli nimž zaměstnává fyzické osoby v pracovně právním vztahu. Ve své podstatě se jedná obchodní vedení družstva, o způsob, jakým bude závod organizačně zabezpečen. Proto podle názoru soudu rozhodnutí o organizační změně žalovaného družstva přísluší představenstvu, které by o této skutečnosti mělo s ohledem na výše uvedené rozhodnout usnesením.

9. Žalovaný tvrdí, že rozhodnutí o předmětné organizační změně bylo delegováno na ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a odkazuje na jeho manažerskou smlouvu ze dne [datum]. Z této 5 6 C 14/2019 manažerské smlouvy mimo jiné vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako ředitel družstva koná právní úkony vůči ostatním zaměstnancům, odpovídá za plnění usnesení členské schůze a usnesení představenstva družstva, je oprávněn organizovat a řídit běžnou činnost družstva a je oprávněn provádět úkony v pracovněprávních vztazích jménem družstva. Podle názoru soudu však za organizování a řízení běžné činnosti družstva však nelze považovat obchodní vedení družstva, které ve smyslu ust. § 706 odst. 1 zákona o obchodních korporacích přísluší toliko představenstvu družstva. K rozhodnutí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako statutárního orgánu (předseda družstva) o organizační změně neopravňuje ani manažerská smlouva ze dne [datum], neboť z této vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] je oprávněn organizovat a řídit běžnou činnost družstva. Organizační změny a rozhodnutí o nich však nelze považovat za běžnou činnost družstva.

10. Jak ze zápisu 205 zasedání představenstva [anonymizováno] – [anonymizováno] ze dne [datum], tak z výpisu ze zápisu z tohoto jednání, nebylo zjišťováno (ostatně účastníci to ani netvrdí), že by o předmětné organizační změně představenstvo rozhodlo usnesením, pouze vzalo na vědomí rozhodnutí o organizační změně Ing. [jméno] [příjmení].

11. Na základě všech těchto skutečností soud uzavírá, že pokud rozhodnutí o organizační změně dle § 706 odst.1 zákona o obchodních korporacích a čl. 41 odst. 2 Stanov přísluší toliko představenstvu družstva a představenstvo družstva žalovaného o žádné organizační změně usnesením nerozhodlo, proto rozhodnutí o organizační změně v důsledku které se stal žalobce nadbytečným, nebylo vydáno k tomu oprávněnou osobou. Byť je rozhodnutí o organizační změně tz. faktickým úkonem, na který nedopadají důvody, být přijato k tomu oprávněným orgánem zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že v daném případě oprávněným orgánem nebylo učiněno, nemůže být ani výpověď z pracovního poměru žalobce u žalovaného ze dne [datum] navazující na takové rozhodnutí platná. Proto soud žalobě vyhověl a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

12. Žalobce byl v tomto sporu úspěšný, proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů po [částka] (§ 9 odst. 3 pís. a), 7 režijních paušálů po [částka], jízdné k procesnímu soudu a k odvolacímu soudu, náhradu za promeškaný čas za 24 půlhodin po [částka], 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové výši [částka] stanovena lhůta tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozsudku, když tyto náklady budou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. budou poukázány k rukám zástupce žalobce.