6 C 14/2019

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Mgr. Aleny Šnoblové a Hany Řežábkové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený Mgr. jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované o neplatnost rozvázání pracovního poměru,

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Pelhřimově dne [datum] žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel celkem tři pracovní smlouvy. Nejprve byla uzavřena pracovní smlouva dne [datum] s dobou trvání do [datum], na níž navázala pracovní smlouva s dobou trvání od [datum] do [datum] a následně pracovní smlouva ze dne [datum] s trváním do [datum]. K této poslední smlouvě byly uzavřeny čtyři dodatky a to nejprve dodatek o jejím prodloužení do [datum], poté o prodloužení do [datum] a následně v pořadí třetí dodatek o dalším prodloužení smlouvy do [datum]. Nakonec v pořadí čtvrtý dodatek o změně trvání pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou. Dne [datum] byla žalobci předána na pracovišti ředitelem žalovaného výpověď, která měla jednostranně ukončit trvání pracovního poměru ke dni [datum] s tím, že důvodem pro rozvázání pracovního poměru byla dle § 52 písm. c) zákoníku práce organizační změna, v jejímž důsledku se stal žalobce nadbytečným. Současně s předáním výpovědi byl žalobce vyzván, aby ihned odevzdal veškeré věci, které mu byly poskytnuty k výkonu práce s tím, že do zaměstnání nemá nadále chodit, neboť mu již nebude přidělovaná práce. To žalovaný písemně deklaroval ihned [datum]. [příjmení] toho, že ve výpovědi byla chybně označena pracovní smlouva, jako pracovní smlouva ze dne [datum], bylo zde i chybně uvedené datum ukončení pracovního poměru, kterým je nikoliv [datum], ale [datum]. Již dne [datum] oznámil žalobce v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, že trvá na tom, aby ho žalovaný dále zaměstnával, neboť má za to, že daná výpověď je neplatná. Důvody neplatné výpovědi spatřuje žalobce zejména v neexistenci organizační změny, přičemž má za to, že ani samotné rozhodnutí žalovaného nebylo přijato k tomu kompetentním orgánem. Výpověď je neplatná, neboť žalovaný žádné rozhodnutí o organizační změně ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce nepřijal, resp. rozhodnutí, které učinil, bylo simulovaným jednáním, které mělo vytvořit pouze formální předpoklady ukončení pracovního poměru s žalobcem. S rozhodnutím žalovaného o této organizační změně byl žalobce bez bližších podrobností seznámen teprve při předání výpovědi. Rozhodnutím žalovaného byla vytvořena nová zcela totožná pracovní pozice s naprosto stejným obsahem práce, kterou doposud zastával žalobce, a v návaznosti na vytvoření této nové pozice byla následně zrušena pracovní pozice žalobce. Jedinou změnou, v níž při tomto organizačním opatření došlo, je pouze místo výkonu práce. Z rozhodnutí žalovaného vůbec nevyplývá, že sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, v důsledku které by se žalobce stal nadbytečným. Změna spočívala pouze v tom, že„ region“ má být nadále obsluhován z [obec]. To však nemůže jako opatření organizačního charakteru v žádném případě obstát, když sám druh sjednané práce, kterou pro žalovaného doposud konal žalobce, je z hlediska profesního složení nadále potřebný v celém svém rozsahu. Výpovědní důvod stanovený v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce tak zcela zjevně nebyl naplněn, neboť žalobce se nemohl stát nadbytečným z důvodu, že byla vytvořena nová pracovní pozice s obsahovou náplní zcela totožnou s dosavadní prací žalobce jen s tím rozdílem, že s účinností od [datum] bude práce konána z jiného místa. Jeho účelovost lze spatřovat i v tom, že žalobci nebylo nabídnuto, zda by svou dosavadní práci chtěl vykonávat přímo z [obec], což by v případě sledování čistě ekonomických cílů žalovaným bylo logickým krokem. Zatímco region [obec] a okolí chce žalovaný obsluhovat přímo z [obec], u zbývajících dvou regionů, to je regionu [obec] a regionu [obec] a jižní [obec], tomu tak není. Příčinná souvislost mezi nadbytečností žalobce a danou organizační změnou zde tedy naprosto chybí, když jediným cílem popsaných kroků žalovaného bylo zbavit se žalobce, co by nepohodlného zaměstnance. Výpověď je neplatná i z toho důvodu, že ředitel družstva není orgánem kompetentním k rozhodování o organizační změně ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, když mu ani stanovy družstva tuto pravomoc nesvěřují.

2. Žalovaný s návrhem uplatněným v žalobě nesouhlasil a neuznal jej. Výpověď považuje za platnou. Rozhodnutí o organizační změně v družstvu bylo řádně přijato, přičemž v žádném případě se nejednalo o simulované právní jednání, neboť tímto rozhodnutím byla zamýšlena a také realizována konkrétní organizační změna. Neodpovídá skutečnosti tvrzení žalobce o tom, že rozhodnutím žalovaného byla vytvořena zcela totožná pracovní pozice. Žalovaný rozhodnutí o organizační změně přijal jako opatření ke zvýšení efektivnosti práce a za tím účelem stanovil, že činnost dosud vykonávána žalobce, jako zaměstnancem, bude nadále zajišťována jinak, než prostřednictvím osoby zaměstnávané v pracovněprávním vztahu. Konkrétně v daném případě smlouvou o obchodním zastoupení uzavřenou s třetí osobou, jako s obchodím zástupcem a z tohoto důvodu žalobcem v zastávané pracovní místo, bude z důvodu úspory finančních prostředků zrušeno. Z toho je zcela zřejmé, že v daném případě se nejednalo o vytvoření nového pracovního místa v rámci organizace žalovaného, nýbrž o zajištění výkonu činnosti žalobce, po právní stránce zcela jiným způsobem mimo organizační strukturu žalovaného. Je jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu. Jediným důvodem k podání výpovědi bylo zrušení pracovního místa, které zastával žalobce. Přitom rozhodnutí bylo přijato před podáním výpovědi a žalovaný o tom žalobce informoval z dotčené výpovědi, což z hlediska časového postačí. Provádění organizačních změn dle platných stanov [anonymizováno] – [anonymizováno] patří do působnosti představenstva, přičemž obecně je tato působnost uvedena v čl. 35 stanov, dle kterého představenstvo rozhoduje jako statutární orgán družstva o všech záležitostech družstva, které nesvěřuje zákon nebo tyto stanoví jinému jeho orgánu a představenstvu přísluší obchodní vedení družstva. Představenstvo [anonymizováno] – [anonymizováno] pak některé svoje pravomoci včetně provádění organizačních změn delegovala na ředitele družstva, jak je zřejmé z obsahu manažerské smlouvy uzavřené dne [datum] mezi představenstvem žalovaného a Ing. [jméno] [příjmení], podle které je v pravomoci ředitel, mimo jiné organizovat a řídit běžnou činnost družstva, měnit a doplňovat organizační a pracovní řád družstva, který dává na vědomí představenstvu družstva, provádět úkony v pracovněprávních vztazích jménem družstva a formulovat a uplatňovat vnitřní ekonomická pravidla hospodaření družstva (čl. V manažerské smlouvy). Organizační změna, která byla příčinou výpovědi žalobce kvůli nadbytečnosti, byla projednána na 205. zasedání představenstva [anonymizováno] – [anonymizováno] dne [datum], o čemž svědčí výpis ze zápisu tohoto jednání. Je tedy zřejmé, že organizační změna, která byla příčinou výpovědi pracovního poměru p. [celé jméno žalobce], byla realizována v souladu s vnitřními i vnějšími předpisy. Proto navrhl zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] ve znění dodatků, posledního ze dne [datum], vyplývá, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného jako referent prodeje s místem výkonu práce 081 [anonymizováno] [obec], pracovní poměr byl prodloužen na dobu neurčitou. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] soud mimo jiné zjišťoval, že žalovaný dává výpověď žalobci z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť rozhodnutím ředitele od [datum] byla vytvořena pozice obchodního zástupce pivovaru pro oblast [obec] a okolí, který bude obsluhovat daný region přímo z [obec]. V návaznosti na toto rozhodnutí byla zrušena pozice obchodního referenta pivovaru pro oblast [obec] a okolí a tím se stal žalobce nadbytečným. Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, tedy končí dne [datum]. Za výpověď pracovního poměru přísluší žalobci odstupné ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků, které bude vyplaceno žalovaným v listopadu 2019 společně se mzdou za měsíc říjen 2019. Podepsán je ředitel Ing. [příjmení] [příjmení]. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovanému oznamuje, že považuje výpověď z pracovního poměru za neplatnou a trvá na tom, aby jej žalovaný dále zaměstnával. Toto oznámení převzal za žalovaného dne [datum] [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] žalovaný oznamuje žalobci, že pro něho nemá po výpovědní dobu vhodnou práci, proto v průběhu výpovědní doby nemá docházet do zaměstnání.

4. Z manažerské smlouvy uzavřené dne [datum] mezi představenstvem DUP – družstva a ředitelem DUP – družstva Ing. [jméno] [příjmení] bylo mimo jiné zjištěno, že ředitel DUP má postavení vedoucího zaměstnance ve smyslu pracovněprávních předpisů a koná právní úkony vůči ostatním zaměstnancům, odpovídá za personální politiku družstva, obsazení a rozvoj managementu. Je oprávněn mimo jiné provádět právní úkony v pracovněprávních vztazích jménem družstva. Za DUP – družstvo byla smlouva uzavřena místopředsedou představenstva družstva a členem představenstva.

5. Výpis ze zápisu jednání představenstva DUP – družstva konaného dne [datum] mimo jiné dokládá, že byla vytvořena pozice obchodního zástupce pro [obec] a Moravu se stálou působností v daném regionu a to na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Tato organizační změna vstoupí v platnost od [datum] a představenstvo ji dle tohoto zápisu bere na vědomí. Smlouva o obchodním zastoupení uzavřená dne [datum] mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], podle které je obchodní zástupce povinen vyvíjet činnost na území [obec] a Moravy, je sjednaná na dobu neurčitou. Žalobce dle pracovní náplně, kterou převzal dne [datum], vykonává práci obchodního referenta pivovaru a jeho pracovní náplň je shodná s pracovními náplněmi obchodních referentů pivovaru [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajských soudem v Českých Budějovicích v oddíle [titul] vložka 292 je zřejmé, že statutárním orgánem je Ing. [příjmení] [příjmení], místopředsedou je [jméno] [příjmení], DiS., členem představenstva [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Družstvo zastupuje předseda nebo místopředseda, při podepisování za družstvo připojí k obchodní firmě družstva svůj podpis spolu s údajem o své funkci předseda nebo místopředseda a další člen představenstva. 6. [příjmení] vypracovaný žalovaným dokládá prodej piva v regionech v roce 2017, 2018 a 2019. V regionu Brněnsko se nikterak od roku 2017 do roku 2019 prodej piva výrazně nezměnil.

7. Žalobce ve své účastnické výpovědi mimo jiné uvedl, že byl jeden z obchodních zástupců v době trvání pracovního poměru, byli u žalovaného tři obchodní zástupci. Sám měl na starosti Brněnsko od roku 2008 a částečně asi deset nebo dvanáct provozoven přímo v [obec]. Další obchodní zástupce byl stanoven pro Pelhřimovsko, třetí měl zbytek. Do [obec] jezdil podle potřeby, někdy jednou týdně, někdy dvakrát do měsíce. V době, kdy byl s ním rozvázán pracovní poměr, s ostatními obchodními zástupci nebyl pracovní poměr ukončen. Ing. [příjmení] [příjmení], ředitel žalovaného, mimo jiné uvedl, že žalobce měl kromě obecné pracovní náplně podle vedoucího obchodního oddělení přiřazenu konkrétní lokalitu, více méně agentu na Brněnsku. Samozřejmě vyřizoval i další záležitosti, když měl zákazníky i v [obec]. Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena z ekonomických důvodů, neboť 40% trhu nebylo možno obsluhovat jednou týdně. V průběhu ostatních dnů, týdnů, mu práci přiděloval vedoucí. Před podáním výpovědi s žalobcem nejednali o změně pracovní smlouvy nebo o zkrácení pracovního úvazku. K úspoře došlo cestami do [obec], větší přínos byl také v každodenní účasti na trhu, kdy se projevila aktivita dle obchodního zastoupení. Funkce obchodního referenta zůstala v družstvu zachována, v současné době mají dva referenty a jednoho vedoucího. [příjmení] region byl specifický tím, že byl hodně kompaktní, bylo tam hodně provozoven. Srovnatelný byl trh na Pelhřimovsku. [obec] má pouze několik provozoven. Každý z trhů má svojí specifiku.

8. Ing. [příjmení] [příjmení], ředitel žalovaného družstva, mimo jiné uvedl, že žalobce měl kromě obecné pracovní náplně přiřazenu konkrétní lokalitu, víceméně agendu na Brněnsku, měl zákazníky i v [obec] Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena z ekonomických důvodů, neboť 40% trhu nebylo možno obsluhovat 1krát týdně, úspora byla v nákladech na cesty do [obec] a větší přínos byl také z každodenní účasti na trhu. Pokud nevyřizoval záležitosti na Brněnsku, práci mu přiděloval vedoucí. S žalobcem před podáním výpovědi nejednali o změně pracovní smlouvy nebo o zkrácení úvazku. Funkce obchodního referenta zůstala v družstvu zachována, v současné době má družstvo dva obchodní referenty a jednoho vedoucího. [příjmení] region byl specifický tím, že v něm bylo hodně provozoven, srovnatelný je [příjmení] region, [obec] má 5-6 provozoven.

9. V daném případě se žalobce domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. Pracovní poměr měl být na základě tohoto úkonu ukončen ke dni [datum]. Žaloba na určení neplatnosti byla doručena na soud dne [datum], tedy ve lhůtě uvedené v § 72 zákoníku práce. Předmětná výpověď z pracovního poměru má rovněž náležitosti uvedené v § 50 odst. 4 zákoníku práce. Pokud žalobce poukazuje na chybné datum, kdy má pracovní poměr skončit, podle § 51 odst. 1 zákoníku práce na základě výpovědi skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (odst. 2 téhož ustanovení). Výpovědní doba nemusí být ve výpovědi vůbec uvedena. Pokud není správně uvedena, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost výpovědi (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 2209/2000).

10. Předmětná výpověď z pracovního poměru je za žalovaného podepsána Ing. [jméno] [příjmení], ředitelem. Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích v oddílu [titul], vložka 292, předsedou žalovaného družstva je Ing. [příjmení] [příjmení], místopředseda [jméno] [příjmení], DIS., členové představenstva [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Družstvo zastupuje předseda nebo místopředseda, při podepisování za družstvo připojí k obchodní firmě družstva svůj podpis spolu s údajem o své funkci předseda nebo místopředseda a další člen představenstva. Manažerská smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi představenstvem DUP - družstva a Ing. [jméno] [příjmení], ředitelem DUP – družstva, a podepsaná v souladu se zápisem v obchodním rejstříku (za DUP – družstvo [jméno] [příjmení], DiS a [jméno] [příjmení]) opravňuje Ing. [jméno] [příjmení] k právním úkonům v pracovně právních vztazích. Pokud tedy výpověď z pracovního poměru podepsal Ing. [příjmení] [příjmení], jednal jako pověřená osoba jménem žalovaného jako zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. V opačném případě by i oznámení o dalším trvání zaměstnání, doručené žalobcem [příjmení] [příjmení], nebylo řádně doručeno žalovanému.

11. Proto se soud dále zabýval otázkou, zda výpovědní důvod v tomto jednostranném pracovněprávním úkonu byl dán. Podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců, za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. [příjmení] mohl zaměstnavatel použít tento výpovědní důvod, je třeba, aby byly splněny následující předpoklady: musí být rozhodnuto o organizačních změnách, příslušný zaměstnanec musí být nadbytečný a mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance musí být příčinná souvislost. Nadbytečným se pak podle rozhodnutí o organizační změně stává i ten zaměstnanec, jemuž odpadne i jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více jím vykonávaných prací.

12. V daném případě byl žalobce u žalované zaměstnán na pozici obchodní referent pivovaru. V náplni práce měl obchodní zastoupení pivovaru pro oblast [obec] a část náplně práce spočívala v obchodním zastoupení na Pelhřimovsku. Z předložených listin má soud za prokázané, že ve společnosti žalované bylo ředitelem Ing. [příjmení], tedy, s ohledem na výše uvedené, osobou oprávněnou takové rozhodnutí učinit, o čemž dne [datum] informoval na jednání představenstvo [anonymizováno] - [anonymizováno], rozhodnuto o organizačních změnách účinných od [datum] (rozhodnutí o organizační změně není právním úkonem, proto jej soud není oprávněn přezkoumávat), které budou spořívat v tom, že pro oblast [obec] a Moravu bude pozice obchodního zástupce vykonávána na základě smlouvy o obchodním zastoupení. [příjmení] rozhodnutí o organizační změně není zákoníkem práce předepsána a zákon rovněž nepředpokládá, že by takovéto rozhodnutí mělo být nějakým způsobem zveřejňováno. Z obsáhlé judikatury vyplývá, že zaměstnanec s ním může být seznámen až ve výpovědi z pracovního poměru (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 2204/2003).

13. Ing. [příjmení] vysvětlil, což bylo doloženo grafem, že v předmětné oblasti je 40% provozoven trhu žalovaného, což nelze obsluhovat jedenkrát týdně. Žalobce potvrdil, že do [obec] jezdil podle potřeby jedenkrát až dvakrát týdně. K rozhodnutí žalované o organizační změně vedly ekonomické důvody, kdy práce, kterou vykonával žalobce, bude nadále vykonávána smluvně. Žalovaný jako zaměstnavatel má právo regulovat počet svých zaměstnanců tak, aby odpovídal jeho potřebám. O výběru zaměstnance, který je v důsledku takového rozhodnutí nadbytečný, rozhoduje zaměstnavatel a soud není oprávněn jeho rozhodnutí přezkoumávat.

14. Za situace, kdy bylo rozhodnuto o tom, že z důvodu úspory finančních prostředků, bude pracovní náplň žalobce (obchodní zastoupení pro [obec] a [příjmení]) vykonávána na základě smlouvy o obchodním zastoupení, žalobci odpadla ale jen část pracovní náplně, neboť žalobce vykonával, což žalovaný potvrdil u jednání dne [datum], práci obchodního zástupce nejen v brněnské oblasti, ale„ měl i několik provozoven v [obec] a podle potřeby mu vedoucí přiděloval i jinou práci“. Za této situace měl žalovaný jako zaměstnavatel povinnost nabídnout žalobci jako zaměstnanci ve smyslu sut. § 40 zákoníku práce změnu pracovního poměru (např. sjednání kratší pracovní doby, doplnění pracovní náplně apod.). Pokud tak žalovaný neučinil, což nezpochybnil, není odůvodněn závěr, že je zaměstnanec nadbytečný. Lze proto uzavřít, že nebyla splněna tzv.„ nabídková povinnost“ změny pracovního poměru dle § 40 zákoníku práce a § 80 zákoníku práce, ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1520/2011. Proto soud žalobě vyhověl a určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

15. Žalobce byl v tomto sporu úspěšný, proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů po [částka] (§ 9 odst.3 pís. a), 5 režijních paušálů po [částka], jízdné k procesnímu soudu ve výši [částka], náhradu za ztrátu času za 12 půlhodin ve výši [částka], 21 % DPH a zaplacený soudní poplatky ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové výši [částka] stanovena lhůta tří dnů, když tyto náklady budou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. budou poukázány k rukám zástupce žalobce.