6 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Alena Šnoblové a Vladislava Macháčka v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČ IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 151 731 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 102 713 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení a částku 9 710,30 Kč, která představuje 8,25 % úrok z prodlení z částky 40 326 Kč od 1. 8. 2020 do 31. 5. 2023, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal zaplacení další částky ve výši 8 692 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.2 6 C 3/2021

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 77 114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, .

IV. Žalobci se vrací po právní moci usnesení soudní poplatek ve výši 1 017 Kč prostřednictvím Okresního soudu v Pelhřimově.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově částku 207 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou na soud dne 1. 4. 2021 domáhal zaplacení částky 151 731 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že u žalované pracoval jako , podezřelý výraz, na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016. Dne 16. 4. 2020 obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce a s tímto skončením pracovního poměru byl srozuměn. Dne 17. 4. 2020 mu zaměstnavatel předal listinu označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Dne 20. 4. 2020 zaměstnavateli předal písemné oznámení dle § 69 odst. 1 zákoníku práce, ve kterém označil skončení pracovního poměru jeho okamžitým zrušením za neplatné s tím, že trvá na tom, aby mu zaměstnavatel umožnil pokračovat v práci až do doby, kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru na základě výpovědi ze dne 16. 4. 2020. Okamžité zrušení pracovního poměru byla napadeno žalobou na neplatnost. Rozsudkem , právnická osoba, ze dne 16. 9. 2021 čj. , spisová značka, , v právní moci dne 29. 9. 2021, bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované ze dne 17. 4. 2020 je neplatné. Žalovaná částka představuje doplatek hrubé mzdy za období od 18. 4. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 11 160 Kč, doplatek hrubé mzdy za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 26 044 Kč, doplatek hrubé mzdy za období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 27 280 Kč, odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku ve výši 81 035 Kč a neproplacenou dovolenou ve výši 6 212 Kč.

2. V průběhu řízení, ještě před prvním jednáním, upravil žalobce podáním došlým na soud dne 29. 6. 2023 žalobní nárok tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 121 115,30 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení z částky 111 405 Kč. Důvodem byla skutečnost, že v červnu 2023 na základě rozhodnutí , adresa, ze dne 15. 5. 2023 čj. , spisová značka, byla žalobci vyplacena kompenzace za nevyplacené odstupné ve výši 40 326 Kč. Řízení tedy bylo pro částku 40 326 Kč usnesením podepsaného soudu ze dne 24. 7. 2023 č.j. 6 C 3/2021-61, v právní moci dne 9. 8. 2023, zastaveno.

3. Soud v prvé řadě, po podaném odporu žalovanou, řešil otázku písemného oznámení žalobce adresované žalované o trvání na dalším zaměstnávání a jeho doručení žalované jako zaměstnavateli. Jak Okresní soud Pelhřimově v rozhodnutí ze dne 13. 12. 2023 čj. 6 C 3/2021-86, tak , adresa, v usnesení ze dne 30. 4. 2024 čj. , spisová značka, , zastaly názor, že žalobce v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce oznámil žalované poté, co skončil jeho pracovní poměr okamžitým zrušením, že trvá na tom, aby ho žalovaná zaměstnávala, přičemž účinky oznámení nastaly od 20. 4. 2020.

4. Soud dále, k námitce žalované, zabýval otázkou, zda se žalobce dopouštěl vůči žalované úmyslně, soustavně a bezprostředně před podáním okamžitého zrušení pracovního poměru protiprávního jednání, v důsledku kterého není oprávněn domáhat se náhrady mzdy a odstupného, neboť takovýto postup představuje zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o.z. , které nepožívá právní ochrany.3 6 C 3/20215. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou ode dne 1. 1. 2016 jako , podezřelý výraz, . Dne 16. 4. 2020 obdržel žalobce výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Následně obdržel žalobce dne 17. 4. 2020 od žalované okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo dle pravomocného rozhodnutí , adresa, ze dne 16. 9. 2021, určeno za neplatné.

6. Žalovaná poukazuje mimo jiné na to, že žalobce setrvale porušoval své pracovní povinnosti tím, že si na pracovišti v průběhu pracovní doby na služebním počítači za účelem vlastního obohacení vytvářel soukromé zakázky, pro jejichž provedení a administraci zneužíval majetek žalované, když odkazuje mimo jiné na zakázky , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , akce , jméno FO, , zakázku , podezřelý výraz, , akce , jméno FO, /, jméno FO, , na objednávky u společnosti , právnická osoba, .

7. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobce pracoval u žalované na pracovní pozici jako , podezřelý výraz, . Žalobce tvrdí, že v rámci výkonu pracovních povinností prováděl zaměstnavatele , podezřelý výraz, . Žalovanou předložené listinné důkazy , podezřelý výraz, žalobce označil za „nástřely“ (zkušební vzorky), na základě nichž nešly výrobky do výroby, a to do doby, než jim bylo přiděleno zakázkové číslo. Pro výrobky pro vlastní potřebu musel být souhlas zaměstnavatele, aby mohl být výrobek zpracován na , podezřelý výraz, . Označení zakázek např. , podezřelý výraz, není zakázkové číslo, ale číslo, které si sami přidělovali v rámci příprav. Do výroby však nemohl výrobek jít, neboť neměl zakázkové číslo. Zkušební výpočet spotřeby byl činěn pro vlastní orientaci, nejednalo se o výrobní zakázku. Pokud se příprava změnila na zakázku, bylo přiděleno zakázkové výrobní číslo a dosavadní označení se již nepoužívalo. Celá výroba – , podezřelý výraz, byla evidovaná pod výrobním zakázkovým číslem. Označení , podezřelý výraz, bylo používáno pro předběžné přípravné práce v rámci firmy, kromě sériové výroby. Při plnění pracovních povinností nemohl nikdy objednávat zakázku na své vlastní jméno. V rámci služebního počítače, do kterého měl přístup kdokoli, nepoužíval svůj soukromý email. Pokud jsou na , podezřelý výraz, dopsána jeho rukou jména, nejsou to zákazníci žalované společnosti, neboť objednávky nemají zakázkové číslo. Systém práce byl takový, že přeposlal výrobek na , podezřelý výraz, , která si udělala svůj vlastní výpočet, a následně žalobce dopočítal finanční částku zakázky. Bez přidělení zakázkového čísla nemohlo dojít k , podezřelý výraz, . Měl v rámci svého počítače program na , podezřelý výraz, , ten nebyl shodný s programem na , podezřelý výraz8. Ve stejném pracovním zařazení byl u žalované zaměstnán svědek , jméno FO, , který uvedl, že práci přiděloval vedoucí , jméno FO, . V náplni jeho práce bylo mimo jiné to, že prováděl , podezřelý výraz, . Popsal způsob tvorby cenové nabídky, která se dělá tak, že se „, podezřelý výraz, “, když připustil i osobní jednání se zákazníkem žalované. Již si nevzpomněl, jakým způsobem a čím jménem byli uvědomováni o ceně zákazníci, s nimiž nebylo osobně jednáno. Stávalo se, že si také sami telefonicky objednávali , podezřelý výraz, . Označení zakázek si prováděli sami, ukládali je i do počítače pro další využití. Také prováděl propočty doma na základě staženého programu od některých zákazníků. Po odsouhlasení zákazníkem a , jméno FO, pokyn, aby výrobek mohl jít na , podezřelý výraz, . Automaticky se to vygenerovalo v počítači, a poslalo se to na , podezřelý výraz, . Program na , podezřelý výraz, nebyl , podezřelý výraz, . Tzv. „melouchy“ dělali se souhlasem , jméno FO4 6 C 3/2021všichni, každá taková zakázka měla číslo, platili to žalované, a to , podezřelý výraz, . Pokud by zakázka neměla vygenerované číslo, , podezřelý výraz, .

9. Svědek , jméno FO, , , podezřelý výraz, u žalované, uvedl, že na základě pokynů od , jméno FO, dělal , podezřelý výraz, . Objednávky prováděla účetní, výjimečně on. Souhlas k soukromým zakázkám uděloval , jméno FO, nebo , jméno FO, . Pokud byla soukromá zakázka , podezřelý výraz, , zaplatili účetní spotřebu a práci na , podezřelý výraz, , to se počítalo podle tabulek. Nevěděl o tom, že by soukromé zakázky byly zakázány. Jako zaměstnanci měli žalovanou levněji účtované práce, nastavení prováděl zesnulý , jméno FO, , pak to fungovalo dál, i když se zvýšenými cenami.

10. Svědek , jméno FO, , , podezřelý výraz, u žalované (na období jeho trvání pracovního poměru u žalované si u jednání konaném dne 5. 2. 2025 nevzpomněl, ale u jednání dne 13. 12. 2023 uvedl, že u žalované byl zaměstnán v období od roku 2019 do roku 2021), přímý nadřízený žalobce v době trvání jeho pracovního poměru u žalované, mimo jiné uvedl, že melouchy povolovala paní , jméno FO, . Probíhalo to tak, že cenovou nabídku, na základě které šla zakázka do výroby a o které , jméno FO, věděla, prováděli k tomu pověření pracovníci, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Sám to kontroloval jako každou jinou zakázku, na základě jeho pokynu šla do výroby. V jeho kompetenci již nebylo zaplacení zakázky. Soukromé zakázky dělali všichni, kdo ji chtěli dělat, a pokud byl kapacitní prostor. Tyto zakázky byly zaevidované pod číslem do systému. Každý stroj byl napojený na počítač a ani by se nespustil, pokud by nebylo zadáno číslo zakázky. Kontrola provádění byla věcí majitelů firmy. Cena materiálu, délka práce, byla stanovována majiteli. Soukromé zakázky se dělaly v rámci firmy, byly evidované a placené. Byly srovnatelné se zakázkami žalované. Jednatel společnosti měl v počítači přístup do evidence zakázek a měl možnost kontrolovat, co se vyrábí. V době trvání jeho pracovního poměru u žalované paní , jméno FO, nezrušila provádění „melouchů“ zaměstnanci. Uvedl také, že žalobce měl v popisu práce počítání zakázek, , podezřelý výraz, , do jeho kompetence spadalo i jednání se zákazníky.

11. Svědek , jméno FO, , který dodával , podezřelý výraz, pro oba účastníky, popsal, že objednávky pro žalovanou společnost prováděl žalobce i , podezřelý výraz, , jmenovitě , jméno FO, , a to s hlavičkou žalované, pak prováděl fakturaci žalované. Pokud byla soukromá objednávka, fakturoval fyzické osobě. Taková byla dohoda s panem , jméno FO, , že i soukromé objednávky mohou být dodávány do žalované společnosti. , jméno FO, v posledních dvou až třech měsících před skončením společnosti zakázala soukromé zakázky vozit do společnosti, dodávali je dál, ale mimo společnost. Každému , podezřelý výraz, , i žalované společnosti, dodávali za výrobní ceny.

12. Svědek , jméno FO, , , podezřelý výraz, společnosti , právnická osoba, , uvedl, že na internetu je volně přístupný program společnosti, do kterého se doplní údaje, a na základě toho je spočítána cena dílců, případně zakázky. Program si může stáhnout kdokoli pro účely výpočtu předběžné ceny. Až po výpočtu provedeném jeho firmou, by se vytvořila závazná objednávka s připojením jejich razítka a podpisu.

13. Jednatelka žalované společnosti , jméno FO, ve své výpovědi provedené v rámci řízení o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce u žalované, u jednání konaném dne 12. 5. 2021, mimo jiné uvedla, že po nastoupení do společnosti v roce 2017 dovolila, stejně jako její zemřelý manžel, soukromé zakázky, které spočívaly v tom, že si zaměstnanci kupovali , podezřelý výraz, je apod.. Na podzim roku 2018 nebo v roce 2019 soukromé zakázky zakázala. To oznámila dnes již zemřelému , jméno FO, . Prostřednictvím svého syna zjistila, že žalobce pracuje na soukromých zakázkách v pracovní době, toto jednání mu nevytýkala.

14. Práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci v případě, že dojde k neplatnému rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením jsou upraveny v ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce.5 6 C 3/2021Podle tohoto ustanovení dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnavatel zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil, zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

15. Předpokladem pro přiznání náhrady mzdy podle tohoto zákonného ustanovení je tedy oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával. Tato otázka byla předběžně soudy obou stupňů vyřešena tak, že žalobce v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce oznámil žalované, že trvá na tom, aby ho zaměstnávala s účinky oznámení od 20. 4. 2020.

16. Soud má v daném řízení na základě slyšených svědků , jméno FO, , , jméno FO, , jež korespondují s tvrzením žalobce, za prokázané, že v náplni práce žalobce bylo, mimo jiné, na základě pokynů nadřízeného svědka , jméno FO, zpracovávat podklady pro zakázky pro žalovanou společnost, což spočívalo v , podezřelý výraz, . Po odsouhlasení objednavatele se svědkem , jméno FO, , tento dal pokyn pro zařazení do výroby, což spočívalo v přidělení čísla zakázky do počítače. Bez tohoto čísla by nemohly navazovat další práce, jako např. , podezřelý výraz, . Svědek , jméno FO, , pracující na stejné pracovní pozici jako žalobce, také potvrdil tvrzení žalobce o tom, že v rámci plnění pracovních úkolů činili , podezřelý výraz, označené tak, aby bylo zřejmé, který zaměstnanec je připravoval, a které již do další výroby nešly. Mezi účastníky není sporu o tom, že zaměstnanci měli souhlas zaměstnavatele, že si mohou provádět soukromé zakázky. Sporná je skutečnost vědomosti zaměstnanců o tom, že jednatelka společnosti , jméno FO, , jak tvrdí, soukromé zakázky po smrti svého manžela zakázala. Žádný ze slyšených svědků o zákazu soukromých zakázek nevěděl. Pouze dodavatel , podezřelý výraz, svědek , jméno FO, uvedl, že soukromé objednávky bylo zakázáno žalovanou dodávat jejím zaměstnancům přímo do firmy. To ale nepotvrzuje skutečnost, že soukromé zakázky pro zaměstnance byly zaměstnavatelem povoleny nebo zakázány. Pokud jednatelka dle svého tvrzení sdělila svůj zákaz provádět soukromé zakázky , jméno FO, , vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec zemřel, nelze prokázat, zda tento zákaz tlumočil ostatním zaměstnancům žalované společnosti.

17. Soud tedy uzavírá, že žalovanou předložené , podezřelý výraz, provedené žalobcem, které žalobce nikterak nezpochybňuje, ať již byly provedené při plnění pracovních úkolů nebo jako soukromá žalovanou nezakázaná zakázka, neměly za následek újmu žalované společnosti, která nebyla nikterak poškozena. Žalobci není ani vytýkáno, že by na úkor práce na soukromých zakázkách neplnil své pracovní povinnosti. Na základě výpovědi svědků , právnická osoba, , jméno FO, lze považovat jednání žalobce za „běžnou praxi“, která podléhala kontrole žalované, jež měla podle shodných výpovědí svědků, přístup do pracovních počítačů svých zaměstnanců. Za celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalované nebylo porušení pracovní kázně žalobci z důvodu provádění soukromých zakázek v průběhu pracovní doby vytýkáno. Pokud by zákaz jednatelky společnosti na zpracovávání soukromých zakázek byl učiněn, jak uvedla již v roce 2018 nebo 2019, jistě by kontrola odhalila provádění zakázaných prací nejen u žalobce, ale i u ostatních zaměstnanců, dříve než v dubnu 2020. Lze proto uzavřít, že žalobce se nedopouštěl v době trvání pracovního poměru u žalované protiprávního jednání, které by nepožívalo právní ochrany ve smyslu ust. § 8 o.z..

18. Žalobce uplatňuje nárok na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru podle § 69 odst. 1 zákoníku práce za období od 18. 4. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 64 484 Kč ( za období6 6 C 3/2021od 17. 4. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 11 160 Kč, za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 26 044 Kč, a za období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 27 280 Kč). Nárok opírající se o toto zákonné ustanovení lze přiznat od doby písemného oznámení zaměstnance zaměstnavateli o tom, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. S ohledem na vyřešení předběžné otázky, že toto oznámení bylo učiněno ze strany žalobce s účinky ode dne 20. 4. 2020, mzda byla žalobci přiznána za období od 20. 4. 2020 do 30. 6. 2020 v celkové výši 62 004 Kč ( od 20. 4. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 8 680 Kč, od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 26 044 Kč, od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 27 280 Kč.). Pro zbývající požadovanou částku 2 480 Kč byla žaloba zamítnuta.

19. Žalobce vedle náhrady mzdy požaduje nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši 6 212 Kč, neboť v době trvání pracovního poměru, tj. ve výpovědní době, mu žalovaná nepřidělovala práci a neumožnila čerpat dovolenou dle § 222 zákoníku práce. Pokud žalobci podle ust. § 61 odst. 1 zákoníku práce byla přiznána náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru za období od oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání, do doby, kdy došlo k platnému skončení pracovního poměru výpovědí, v tomto období mu nenáleží náhrada za nevyčerpanou dovolenou ( rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 2343/2003). Proto byla žaloba v této části, tedy pro částku 6 212 Kč, zamítnuta.

20. Žalobce obdržel od žalované dne 16. 4. 2020 výpověď z pracovního poměru podle § 52 pís. c) zákoníku práce z důvodu organizační změny. Proto uplatňuje nárok na zaplacení odstupného, které po částečném zastavení řízení usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24. 7. 2023 čj. 6 C 3/2021-613 z důvodu žalobci vyplacené kompenzace , podezřelý výraz, ve výši 40 326 Kč činí 40 709 Kč. Tento nárok žalobce vyplývá z ust. § 67 zákoníku práce odst. 1 pís. c) zákoníku práce, proto bylo žalobě v této části vyhověno.

21. Pokud jde o výši jednotlivých nároků žalobce na náhradu škody, žalobcem požadované částky byly žalovanou učiněny nespornými při jednání konaném u Okresního soudu v Pelhřimově dne 24. 7. 2023 (čl. 64 spisu).

22. Na základě všech těchto skutečností soud žalobě vyhověl co do částky 102 713 Kč, a protože byla žalovaná v prodlení, přiznal žalobci i příslušné úroky z prodlení přičemž výše úroků vychází z nařízení vlády č. 33/2010 Sb. ve znění změn a doplňků. Částka 9 710,30 Kč představuje výpočet úroků z prodlení týkající se nevyplaceného odstupného v období od 1. 8. 2020 do 31. 5. 2023 dle rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 15. 5. 2023 čj. , spisová značka, .

23. Žaloba pak, pokud jde o částku 8 962 Kč s příslušenstvím, byla zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k zaplacení přiznané částky včetně jejího příslušenství stanovena lhůta tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce uplatňoval nárok na zaplacení celkové částky 151 731 Kč, byla mu přiznána částka 102 713 Kč, přičemž kompenzace vyplacená úřadem práce ve výši 40 326 Kč nebyla zaviněna chováním žalobce. Proto úspěch žalobce ve věci je 143 039 Kč. Odečtením neúspěchu (5,73 %) od úspěchu žalobce (94,27 %) je žalovaná povinna zaplatit žalobci 88,54 % náhrady nákladů řízení žalobce. Ty spočívají v nákladech právního zastoupení za 3 úkony z částky 151 731 Kč po 7 180 Kč, 7 úkonů z částky 111 405 Kč po částečném zastavení řízení po 5 980 Kč (jednání ve dnech 24. 7. 2023, 13. 12. 2023, 31. 7. 2024, 18. 12. 2024, 5. 2. 2025, vyjádření k odvolání ze dne16. 4. 2024, a vyjádření ze dne 7. 10. 2024), 9 režijních paušálech po 300 Kč, 1 režijní paušálu 450 Kč, plus 21 % DPH z celkové částky 66 550 Kč ve výši 13 975,50 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 570 Kč. Celkové náklady činí 87 095,50 Kč, 88,54 % je částka 77 114,40 Kč, kterou je7 6 C 3/2021povinna zaplatit žalovaná na náhradě nákladů řízení žalobci. Tyto náklady budou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. poukázány k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě uvedené v § 160 o.s.ř..

25. Ještě před prvním jednáním bylo řízení zastaveno pro částku 40 326 Kč. Proto soud podle § 10 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci, jak ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uvedeno.

26. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Okresní soud v Pelhřimově zaplatil z rozpočtových prostředků na svědečném částku 207 Kč. Vzhledem k nepatrnému neúspěchu žalobce stanovil soud tuto povinnost žalované. K zaplacení stanovil lhůtu tří dnů, která počne běžet poté, co rozhodnutí nabyde právní moci.