6 C 5/2018

Plný text

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Hany Řežábkové a Ing. Vladislava Macháčka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa o náhradu škody, o náhradu nemajetkové újmy,

I. Žaloba se žádostí, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 600 000 eur do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba se žádostí, že žalovaná je povinna platit s účinností od 1. 5. 2018 žalobkyni na náhradě škody částku 134 942 Kč měsíčně, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 72 043,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově částku 26 843 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2 6 C 5/2018 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 600 000 eur představující bolestné ve výši 200 000 Eur, ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Eur, [anonymizováno] útrapy ve výši 200 000 Eur a placení měsíční renty ve výši 134 942 Kč od 1. 5. 2018 a omluvy žalované za šikanózní jednání. Žalobu odůvodnila mimo jiné tím, že k žalované nastoupila v květnu 2015, kde pracovala na pozici manažerky lidských zdrojů, na této pracovní pozici pracovala do 11. 5. 2017, kdy byla po dlouhodobém a systematickém šikanózním jednání ze strany žalované, resp. ze strany konkrétních osob zaměstnanců žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], donucena ukončit pracovní poměr. Dne 18. 12. 2017 zaslala žalobkyně žalované stížnost a výzvu ke kompenzaci za způsobenou újmu, která jí vznikla v přímé souvislosti s šikanózním jednáním, kterou žalovaná odmítla jako nedůvodnou. Žalobkyně k žalované nastoupila 1. 5. 2015, kde pracovala do 2. 6. 2015, kdy se z důvodu náročného dojíždění rozhodla pracovní poměr ukončit ve zkušební době. Od 1. 7. 2015 opět nastoupila k žalované na výslovnou žádost bývalého generálního ředitele, jenž jí dovolil pracovat dva dny v týdnu z domova. Na této pozici žalovaná pracovala do 12. 5. 2017. K ukončení pracovního poměru došlo dohodou účastníků, nicméně ze strany žalobkyně nedobrovolně. K prvnímu incidentu v podobě vyhrožování z pozice nadřízeného došlo ze strany [jméno] [příjmení], pracovníka žalované působícího ve funkci Financial controller v říjnu 2015. V té době odcházel ze [právnická osoba] [příjmení] z pozice Management controller, jehož byl [příjmení] přímý nadřízený. Při výstupním pohovoru žalobkyně zjistila, že [příjmení] netrvá na ukončení pracovního poměru ve společnosti, ale z finančního oddělení, kdy jedním důvodem k tomuto kroku je pravidelné zastrašující a nepřípustné jednání pana [příjmení] vůči ostatním zaměstnancům. Vzhledem k perspektivnosti [příjmení] a přínosu jeho odbornosti pro žalovanou společnost žalobkyně rozhodla zamezit jeho odchodu a nabídla mu pracovní pozici v oddělení lidských zdrojů. O tomto záměru informovala [jméno] [příjmení], který na tuto skutečnost reagoval velmi negativně, jednání žalobkyně označil za vysoce nekolegiální a po transferu [příjmení] do nového oddělení jí nejen výslovně sdělil, že„ jí to vrátí“, osobně se postará o to, aby nedošlo k navýšení jeho mzdy, a bude to znamenat problémy i pro žalobkyni. V návaznosti na tuto událost bezprostředně následovaly výpady [příjmení] vůči žalobkyni. Ve spojitosti s náročností její práce vedl v březnu 2016 k pracovní neschopnosti žalobkyně z důvodu pracovní zátěže a enormního stresu. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti po dobu tří týdnů a její návrat do zaměstnání byl ošetřujícím lékařem povolen pouze na její výslovnou žádost. Z [anonymizováno] zpráv žalobkyně je zřejmé, že trpěla [anonymizována dvě slova], u nichž však nebyl zjištěn organický podklad. Dle doporučení absolvovala [anonymizována dvě slova], z jehož závěru se jednoznačně podává, že její potíže jsou reakcí na situaci v zaměstnání, patrně s podílem [anonymizováno], tedy převádění potíží z [anonymizováno] sféry na tělesné příznaky. Bezprostředně po ukončení pracovního poměru na základě vysokého [anonymizováno] vypětí byla žalobkyně [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova], což je [anonymizováno], jehož výskyt je běžně asociován se zvýšeným stresem postižené osoby. V důsledku tohoto [anonymizováno] byla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], která je častou komplikací [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a v jejímž důsledku nyní trpí opakovanými [anonymizována dvě slova] a je nucena pravidelně užívat léky. Po prodělaném [anonymizována dvě slova] se u žalobkyně projevil [anonymizováno], který je především při relaxu velmi obtěžující a překážející v běžném životě. Z tohoto důvodu byl žalobkyni doporučen [anonymizováno] zákrok, konkrétně [anonymizována dvě slova], jehož cílem je zmírnění stávajících problémů. Po návratu do práce čekal žalobkyni ze strany pana [příjmení] obdobně intenzivní [anonymizováno] nátlak, který zahájil ironickou poznámkou„ tak už jste se nám konečně vrátila?“. Již v daném kontextu a situaci, kdy bylo přítomno nemálo dalších pracovníků, působila velice nemístně a pro mnoho zúčastněných i značně trapně. Na základě mnohotvárných [anonymizováno] útoků s různou mírou intenzity takřka na denní bázi se panu [příjmení] podařilo vyvinout u žalobkyně [anonymizována dvě slova], kdy přijížděla každé ráno do práce v těžkém [anonymizováno] a [anonymizováno], co ji zase ze strany pana [příjmení] čeká. Žalobkyně se denně učila nazpaměť různé aktuální údaje o společnosti (např. stav zaměstnanců). 3 6 C 5/2018 Žalobkyně nebyla také oficiálně předem pozvána na meeting s nadřízenými z [země], kam byla zavolána až v jeho průběhu, nebyla informována, co bude jeho předmětem a jak je nutné se na něj připravit. V rámci konání meetingu po žalobkyni [jméno] [příjmení] vyžadoval konkrétní data a počty přítomných zaměstnanců v daném dni, což žalobkyně bez přípravy nemohla zodpovědět a před všemi nadřízenými působila zcela neschopně. Pan [příjmení] [příjmení] měl veškerá data k dispozici a prezentoval je obratem sám, aby ukázal, jak je žalobkyně„ neschopná“. Žalobkyně tak byla vystavena nepříjemné a velmi zbytečné situaci. Začátkem listopadu 2016 proběhlo jednání mezi žalobkyní, panem [příjmení] a panem [příjmení], na kterém [příjmení] opakovaně útočil na žalobkyni, tuto ponižoval a zastrašoval, mimo jiné agresivními dotazy„ zda ví, co je vůbec náplní její práce, jestli ví, co jsou to priority“ atp.. Přítomný pan [příjmení] jednání [příjmení] omlouval a zlehčoval. Žalobkyně upustila od písemné stížnosti, neboť byl předpoklad změny pracoviště pana [příjmení], což se však nestalo. Na nevhodné chování [jméno] [příjmení] a neřešení konfliktů ze strany pana [příjmení] bylo poukázáno v rezignačním rozhovoru dalších vrcholných manažerů, konkrétně pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. V prosinci 2016 navštívil [právnická osoba] [příjmení], pracovník mateřské společnosti, který byl velice spokojen s prací v týmu žalobkyně a osobně jí a panu [příjmení] poděkoval za odvedenou práci. Pan [anonymizováno] požadoval nábor [anonymizováno] zaměstnanců a setrvání pouze na spolupráci pouze s občany [země], kdy varoval před prací s osobami dalších národností z důvodu vysoké administrativní náročnosti a nutnosti dodržet požadavky normy v [anonymizováno] průmyslu. Vedení žalované společnosti prostřednictvím pana [příjmení] však výslovně požadovalo zcela nahradit právě občany [země] [anonymizováno] pracovníky do konce července 2017. Tento cíl byl však s ohledem na tehdy aktuální trh [anonymizováno] pracovníků zcela nereálný. Žalobkyně se tak v důsledku jednání pana [příjmení] dostala do [anonymizováno] situace, kdy byla se svým týmem nucena připravovat akční plán na snížení počtu zaměstnanců z [země], a to navzdory zcela odlišného trendu a výslovného doporučení pana [příjmení], na což opakovaně pana [příjmení] upozorňovala. Koncem roku 2016 zintenzivnil [příjmení] odvetné kroky proti žalobkyni, která se dne 3. 1. 2017 dozvěděla, že oslovil potenciální kandidáty na pozici žalobkyně, a to i když výsledky žalobkyně byly dobré a adekvátní situaci, ve které se závod v té době nacházel. Tato informace, kterou si později žalobkyně opakovaně potvrdila jako pravdivou, ji uvedla do obrovské nejistoty a způsobila jí jen těžko představitelný [anonymizováno], jelikož o aktivní snaze [příjmení] nahradit žalobkyni věděli i další zaměstnanci společnosti. Žalobkyně tak na základě těchto událostí podala dne 6. 1. 2017 písemnou stížnost na jednání [jméno] [příjmení], dne 9. 2. 2017 jí zaslal pan [příjmení] email, v jehož připojeném textu výslovně uvádí, že se rozhodl žalobkyni vyhodit, v tomto emailu konstatuje, že bude potřebovat pomoc k tomu, aby se vše odehrálo rychle. Tento úmysl byl zcela nedůvodný a nepochopitelný ve vztahu k celkovému ročnímu hodnocení žalobkyně za rok 2016 s výsledkem„ B“. V souvislosti s tím se žalobkyně ocitla v [anonymizováno] extrémně vypjaté situaci, kdy nevěděla, zda se jedná pouze o programový nátlak na její osobu, nebo se má skutečně obávat o pracovní místo. Dne 22. 2. 2017 žalobkyně podala druhou písemnou stížnost, ve které žádala řešení celé věci. Přitom byla srozuměna s pro ni nejhorší variantou, a to odchodem ze žalované společnosti, kdy byla nanejvýš [anonymizováno] unavena. Bezprostředně po šetření stížnosti byla žalobkyně vyzvána panem [příjmení] k předložení veškeré [anonymizováno] dokumentace, kterou lze doložit její [anonymizováno] potíže popsané ve stížnosti a související s pracovním stresem. Tato výzva byla podmíněna krátkým časovým limitem 2 dní, což žalobkyně splnila, a dosud neví, z jakého důvodu byla nucena předložit svoji kompletní [anonymizováno] dokumentaci popisující její [anonymizováno] stav, tedy údaje nanejvýš citlivé, jak žalovaná s těmito údaji nakládala, kde tyto skladuje apod.. Od 10. 2. 2017 se žalobkyně pravidelně dotazovala [jméno] [příjmení], tedy žalované, na výsledek šetření její stížnosti. Tento již však nebyl ochoten o ničem informovat. Nakonec jí výsledek šetření byl sdělen telefonicky, vyšetřující dospěli k závěru, že žalobkyně je„ citlivější“ a k šikaně mobbingu ani bossingu dle názoru žalované nedošlo. Písemný výsledek šetření jí nebyl zaslán. Jako další dílčí incident bossingu žalované, které dlouhodobě a 4 6 C 5/2018 trvale narušovaly pracovní komfort žalované, její [anonymizováno] a ve finále i fyzické zdraví, bylo jednání pana [příjmení], který opakovaně a zásadně omezoval žalobkyni v jejích pracovních kompetencích vyplývajících z její pozice, a to např. zákazem účastnit se výběrového řízení na klíčovou pozici výrobního ředitele společnosti, které probíhalo v měsících lednu a únoru 2017. Žalobkyně požadovala dodržení standardních náborových procesů a dožadovala se účasti na výběrovém řízení, což pan [příjmení] bez uvedení důvodu odmítl. Kandidáty na pozici výrobního ředitele žalobkyně neměla možnost předem vidět ani s nimi provést pohovor. Pouze dostala příkaz připravit smlouvu a nástupní náležitosti pro již vybraného kandidáta. Žalobkyně tedy neměla prostor dostát svým povinnostem, přesto však byla za přijetí z titulu své pozice plně odpovědná, což pro ni představovalo velmi nepříjemný [anonymizováno] nátlak. K dalšímu [anonymizováno] nátlaku žalobkyně přispěla událost ze dnů předcházejícím svátku připadajícího na den 8. 5. 2017 Pan [anonymizováno] zaslal žalobkyni přípravu a odevzdání prezentace pro vedení společnosti, která se týkala situace lidských zdrojů, přičemž termín odevzdání této prezentace určil právě na den státního svátku, kdy se jednalo o plnění, které se odvíjelo od dat zpracovávaných jiným pracovníkem, který měl k těmto jako jediný přístup, avšak v dané době čerpal žalovanou schválené pracovní volno. Dané zadání tak představovalo nerealizovatelný úkol, jeho splnění nebylo v silách žalobkyně, jednalo se tak o úkol účelový, jehož jediným cílem bylo šikanovat žalobkyni. Při zadání úkolu žalovaná nebrala zřetel na reálnou proveditelnost zadání, stejně jako zcela bezdůvodně nerespektovala den pracovního klidu, což se vylučuje se základními normami pracovního práva a lidské slušnosti. Přitom [anonymizováno] sám posléze upravoval prezentaci žalobkyně až 10., resp. 11. 5. 2017 při předložení vedení společnosti. Jednáním žalované tak byla jednoznačně snaha o šikanu a bezdůvodný nátlak na žalobkyni s úmyslem ji poškodit. Na den 11. 5. 2017 bylo dohodnuto jednání mezi žalobkyní a panem [příjmení] jako zástupcem žalované ve věci možného ukončení pracovního poměru. Žalobkyně očekávala, že se na dohodě a její tvorbě bude moci aktivně podílet se žalovanou, dohoda o ukončení pracovního poměru však již byla připravena. Při uzavření této dohody byla přítomna [jméno] [příjmení], která měla působit na pozici svědkyně jednání. Tato byla podřízenou žalobkyně a pro žalobkyni byla nepříjemná její přítomnost. Nátlak žalované na podepsání vypracované a navrhované dohody byl ze strany žalované na žalobkyni činěn s tím, že pokud žalobkyně nepodepíše, nedostane kladné pracovní reference. Dohoda uzavřená mezi stranami vypořádává pouze ty nároky žalobkyně, které žalovaná k vypořádání připustila. V důsledku těchto jednání se žalobkyně dne 15. 5. 2017 [anonymizováno] a musela být [anonymizováno] z důvodu závažného [anonymizováno] způsobeného stresem, k [anonymizováno] žalobkyně došlo dne 17. 5. 2017, kdy žalobkyně byla přijata do nemocnice v [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] zasahujícím její [anonymizována tři slova], přičemž jí akutně hrozila [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] trvala po dobu dvou týdnů. Žalovaná tedy poškodila žalobkyni nejen za trvání pracovního poměru, ale i po jeho ukončení, když závažným způsobem snížila její možnosti uplatnění na pracovním trhu. V důsledku nezákonného jednání žalované spočívajícího v nerovném zacházení s žalobkyní, její šikany a pronásledování ze strany daných osob došlo ke snížení možnosti pracovního uplatnění. Žalobkyně je donucena [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a je tak poškozen její [anonymizována dvě slova], který zhoršuje i její rodinný, kulturní a sociální život. Z popisu nastalých událostí je zřejmé, že jednáním žalované došlo k dlouhodobému a vědomému porušování smluvních povinností vyplývajících z pracovně právního vztahu mezi účastníky, kdy popisované jednání naplňuje znaky mobbingu zejména u [jméno] [příjmení] a bossingu ve vztahu k [jméno] [příjmení]. Mezi tímto jednáním a následkem protiprávního jednání je dána příčinná souvislost. V důsledku toho požaduje zaplacení částky 200 000 eur za bolestné, 200 000 eur za ztížení společenského uplatnění a 200 000 eur za [anonymizováno] útrapy.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala mimo jiné na to, že žalobkyně nebyla dobrým personálním manažerem, vůči její práci byla řada výhrad, a to jak na operační úrovni, tak na 5 6 C 5/2018 celkové úrovni vedení, řízení a organizace na oddělení lidských zdrojů (dále jen HR oddělení). Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 11. 5. 2017 byly veškeré povinnosti zaměstnavatele vyplývající z pracovního poměru vypořádány. Žalobkyni vyplacená částka žalovanou jako mimořádná odměna ve výši 2 291 904 Kč hrubého představuje 6tinásobek průměrného měsíčního platu žalobkyně čímž byly narovnány vztahy mezi účastníky. Žalovaná odmítla skutkový popis jednání [jméno] [příjmení] i jejího nadřízeného pana [jméno] [příjmení]. Poukázala mimo jiné na to, že profesní schopnosti žalobkyně neodpovídaly schopnostem vrcholového manažera první linie, neboť žalobkyně nebyla schopna samostatně rozhodovat o věcech a přebírat za svá rozhodnutí odpovědnost. Denně volala tehdy národní ředitelce pro lidské zdroje [jméno] [příjmení], aby se s ní radila a následně se ve všech věcech kryla tím, že se jedná o rozhodnutí paní [příjmení]. Pokud při schůzkách managementu [jméno] [příjmení] požadoval základní údaje z oblasti lidských zdrojů, nebyla je schopna dodat. Žalobkyně byla také nezorganizovaná a časově neefektivní – jedním z palčivých problémů, se kterými bojovala žalovaná, byla vysoká fluktuace zaměstnanců, takže jedním ze strategických dlouhodobých úkolů byla tvorba plánů na jejich snížení. Žalobkyně na tomto plánu pracovala vždy jen na konkrétní pokyn nadřízených, pak nestíhala. Pokud se jedná o transfer [jméno] [příjmení], žalovaná popírá, že by [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni, že„ jí to vrátí“. Také další tvrzení žalobkyně ohledně jednání pana [příjmení] nelze považovat za šikanu žalobkyně, pouze za ironickou poznámku. Skutečnost, že je zaměstnanec nečekaně přizván na schůzku, je zcela běžná u žalované a žalobkyně jako zaměstnanec na pozici vrcholového manažera si toho musí být dobře vědoma. Pokud žalobkyně neznala základní údaje z oboru své působnosti a v důsledku toho působila neschopně, nelze to přičítat k tíži žalované. Pokud jde o oslovování potenciálních kandidátů na pozici žalobkyně, je zcela běžné, že zaměstnanci, kteří u některých jiných zaměstnanců spatřují nedostatky, zvažují, zda by na danou pozici nebyli schopni navrhnout někoho vhodnějšího a za tímto účelem si dělají na trhu přehled a případně i oslovují případné kandidáty. Pokud žalobkyně zažívala určitý [anonymizováno] z toho, že přijde o práci, tento [anonymizováno] není důsledkem protiprávního jednání žalované. Tvrzení, že žalobkyně byla zásadně omezována v pracovních kompetencích p. [příjmení], kdy jí nebylo umožněno zúčastnit se výběrového řízení na klíčovou pozici výrobního ředitele v lednu a únoru 2017, žalobkyně se výběrového řízení neúčastnila z toho důvodu, neboť byl vybírán kandidát stejné manažerské úrovně, na které pracovala žalobkyně. Pan [anonymizováno] se tak rozhodl, že žalobkyně si nebude vybírat svého rovnocenného kolegu a že si svého přímého podřízeného vybere sám, což nelze považovat za šikanu. [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 11. 2017 byl žalobkyni zaslán omylem a v žádném případě se nejedná o snahu vyvinout nátlak na osobu žalobkyně. Stížnost žalobkyně ze dne 22. 2. 2017 byla žalovanou přešetřena. Z šetření vyplynulo, že pan [příjmení] má tendenci používat ironii a sarkasmus, to je nevhodné komunikační styly při své komunikaci obecně se všemi kolegy bez rozdílu, a to zejména v situacích, kdy si zaměstnanci žalované neplní své pracovní úkoly a povinnosti dle očekávání. Šetření neprokázalo, že by pan [příjmení] cíleně šikanoval žalobkyni, to je zastrašoval ji s cílem znepříjemňovat jí život na pracovišti a výkon pracovních povinností. Velká část stížnosti žalobkyně se týkala [anonymizováno] potíží vyvolaných jí tvrzenou šikanou, proto byla vyzvána, aby tyto skutečnosti doložila [anonymizováno] dokumentací. Při jednání s žalobkyní dne 21. 3. 2018 byla tedy žalobkyně vyzvána, aby [anonymizováno] dokumentaci doložila, a když to neučinila, byla jí tato povinnost připomenuta emailem ze dne 31. 3. 2018 a byla jí poskytnuta lhůta 4. 4. 2018. Pokud jde o termín stanovený [příjmení] [jméno] na přípravu a odevzdání prezentace, kdy termín pro dodání byl určen na den státního svátku, prezentace se týkala plánu na omezení fluktuace ve společnosti žalované. Na tomto plánu měla žalobkyně pracovat dlouhodobě a systematicky, pokud na něm začala pracovat až na výslovný pokyn pana [příjmení] těsně před termínem pro jeho odevzdání, pak se pod případný tlak dostala sama v důsledku své neschopnosti rozeznat své pracovní priority. Při jednání o dohodě o rozvázání pracovního poměru byla přítomna [jméno] [příjmení] právě z toho důvodu, že z titulu 6 6 C 5/2018 své pozice, kdy byla zaměstnána jako mzdová účetní, měla přístup k informacím o mzdě a průměrném výdělku žalobkyně. Žalobkyně nebyla u žalované vystavována žádné skutečné šikaně, ať už ze strany [jméno] [příjmení] nebo ze strany [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] je náročný a přísný manažer, který občas reakci na to, že mu žalobkyně opakovaně nebyla schopná dodat informace, které potřeboval pro svou činnost, zareagoval vůči žalobkyni více prudce, arogantně či ironicky. Nejednalo se však o žádné dlouhodobé, systematické či dokonce plánované zastrašování či ponižování žalobkyně. [jméno] [příjmení] tento místy nevhodný komunikační styl používal ve stejné míře vůči všem svým kolegům, takže v jeho jednání nelze spatřovat nerovné jednání s žalobkyní a žalobkyně tak nebyla znevýhodněna oproti jiným zaměstnancům. Pokud žalobkyně poukazuje na to, že jí vznikla újma, tato není v příčinné souvislosti, tedy důsledkem protiprávního jednání žalované. Pokud žalobkyně tvrdí, že k pracovní neschopnosti v březnu 2016 došlo z důvodu [anonymizováno] zátěže, z důvodu šikany při transferu [jméno] [příjmení], jen stěží by ojedinělá poznámka [příjmení] mohla vyvolat [anonymizováno] žalobkyně. [anonymizováno] vyšetření v březnu 2017 prokázalo [anonymizováno] žalobkyně, což není šikana. Ke vzniku [anonymizována dvě slova] došlo poté, co žalobkyně přestala přicházet do kontaktu s [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno]. Žalobkyně tak již nemohla prožívat žádný [anonymizováno] či obavy související s jejím zaměstnáním, naopak mohla si užívat pocit klidu pramenící z toho, že do zaměstnání u žalované, které jí dle jejích vlastních slov neúměrně stresovalo, již více nemusí. Příčinou tvrzené újmy na zdraví žalobkyně může být několik různých faktorů.

3. Žalobkyně v průběhu řízení vzala svůj návrh na zveřejnění omluvy žalované zpět, proto soud usnesením ze dne 29. 6. 2020 čj. 6 C 5/2018-437, v právní moci dne 4. 8. 2020, řízení o tomto návrhu žalobkyně zastavil.

4. Po provedeném dokazování vydal Okresní soud v Pelhřimově dne 23. 5. 2022 rozsudek čj. 6 C 5/2018-610, kterým žalobkyní požadované nároky zamítl, neboť jednání žalovaného, na které žalobkyně poukazuje jako na diskriminační vůči její osobě, nenaplňovalo znaky uvedené v § 2 – 7 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon.

5. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 10. 11. 2022 čj. 15 Co 194/2022-650 bylo toto rozhodnutí okresního soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud zastal názor, že dohoda o skončení pracovního poměru uzavřená mezi účastníky dne 11. 5. 2017 není dohodou o narovnání ve smyslu ust. § 1903 o.z. a neplatnost ujednání účastníků ve smyslu ust. § 2898 o.z. vylučující případnou povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech. Dále zastal právní názor, kterým je soud prvého stupně vázán, že při projednání věci je třeba postupovat podle ust. § 265 odst. 1 zákoníku práce, nikoli podle antidiskriminačního zákona.

6. Podle § 265 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. účinného v době žalobkyní tvrzeného vzniku škody, (dále jen zákoník práce) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

7. Odpovědnost zaměstnavatele je podle citovaného ustanovení objektivní odpovědností. Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za škodu zaměstnanci je jednak vznik škody při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušení právních povinností, popř. úmyslné jednání proti dobrým mravům a příčinná souvislost mezi škodou a deliktem. Tento druh odpovědnosti není vázán jen na osobu zaměstnavatele, ale jak vyplývá z odst. 2 ustanovení, i na činnosti zaměstnanců zaměstnavatele. Zaměstnavatel je tedy povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpokladů k zajištění bezpečnosti a 7 6 C 5/2018 ochrany zdraví při práci, jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu jsou liberační důvody, které upravuje zákoník práce v § 270.

8. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soud ze dne 10. 11. 2022, kterým je okresní soud vázán, je třeba, aby žalobkyně prokázala porušení právních povinností žalovaného nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům, vznik škody na zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a příčinnou souvislost mezi porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům a vznikem škody na zdraví zaměstnance podle § 265 odst. 1 o.z. nebo porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednajícími jeho jménem, vznik škody na zdraví zaměstnance a příčinnou souvislost mezi uvedeným porušením právních povinností a vznikem škody na zdraví zaměstnance podle ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce.

9. Pro vznik odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci nahradit škodu ve smyslu ust. § 252 zákoníku práce citovaného ustanovení musí být splněny tyto podmínky: 1. vznik škody na jmění zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů, 2. porušení právních povinností, popř. úmyslné jednání proti dobrým mravům, 3. příčinná souvislost mezi škodou a deliktem.

10. Soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalovaná jako zaměstnavatel porušila vůči žalobkyni jako zaměstnanci právní povinnosti, či jednala úmyslně proti dobrým mravům.

11. Mezi účastníky je nesporné, pracovní smlouvou ze dne 22. 6. 2015 doložené, že žalobkyně pracovala u žalované jako Site HR Manager, dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 11. 5. 2017 byl tento pracovní poměr žalobkyně ukončen ke dni 12. 5. 2017. V této dohodě se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni mzdu za část měsíce května 2017 do data skončení, náhradu mzdy za případnou nevyčerpanou dovolenou a mimořádnou odměnu ve výši 2 291 904 Kč hrubého.

12. Žalobkyně za příčinu vzniku svého [anonymizováno], tedy vzniku škody na zdraví, spatřuje v jednání [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Proto se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda a kdy se uvedení vytýkaného jednání dopustili, za jaké situace, a zda jejich jednání představuje porušení právních povinností nebo rozpor s dobrými mravy. Nutno uvést, že některá žalobkyní vytýkaná jednání, nejsou časově konkretizována.

13. Žalobkyně pracovala u žalované na pozici a Site HR Manager, tedy ve funkci personálního manažera, [příjmení] [jméno] jako generální ředitel byl jejím přímým nadřízeným, [jméno] [příjmení] zastával funkci finančního ředitele, nebyl ve vztahu nadřízenosti či podřízenosti vůči žalobkyni, byl manažer na stejné úrovni jako žalobkyně.

14. Tvrzení žalobkyně o tom, že [jméno] [příjmení] v září 2015 při přestupu [jméno] [příjmení] z oddělení financí do oddělení lidských zdrojů, s čímž [příjmení] nesouhlasil, jí řekl, že„ jí to vrátí“ svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi dne 30. 10. 2019 popřel. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zástupce žalobkyně, sice uvedl, že [jméno] [příjmení] vyhrožoval žalobkyni, neuvedl v jaké souvislosti, nikdy však u žádného takového jednání nebyl přítomen, toto slyšel zprostředkovaně od samotné žalobkyně. Proto soud uzavírá, že uvedené jednání svědka [příjmení] vůči žalobkyni nebylo žalobkyní prokázáno.

15. Svědek [příjmení] popřel tvrzení žalobkyně o tom, že by ji„ napadal a vyvíjel na ni [anonymizováno] nátlak“. Z provedeného dokazování vyplývá, že se žalobkyně jako vrcholový manažer účastnila pravidelných denních porad vedení (pokud nebyla na home office), týdenních porad, měsíčních porad vedení. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] pracující na pozici ředitelky národních zdrojů, která byla v kontaktu jak s žalobkyní, tak s [příjmení], uvedla, že nebyla nikdy přítomna výpadů [příjmení], které by označila jako nemístné, ani špatnému chování [příjmení] vůči jinému zaměstnanci. 8 6 C 5/2018 Uvedla také, že žalobkyně měla pocit, že na ni [příjmení] tlačí, že po ní chce data, která mu není schopna dát. Podle této svědkyně byly nejčastějším problémem absence a počty dělníků, které měla žalobkyně k dispozici. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že s [příjmení] žádný problém neměla. S žalobkyní měl [příjmení] problém, neboť od ní nedostával data, která očekával a požadoval. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vnímala chování [příjmení] na poradách vůči žalobkyni jako nevhodné chování, nedokázala však specifikovat situaci a důvod tohoto chování. Vůči její osobě se [příjmení] stejným způsobem jako k žalobkyni neprojevoval. Svědek [jméno] [příjmení], ředitel výroby žalované, spolupracovník žalobkyně, potvrdil, že mezi žalobkyní a [příjmení] byla výměna technických otázek, v chování [příjmení] vůči žalobkyni nevnímal nic ponižujícího. [příjmení] [příjmení] nedostal od žalobkyně uspokojivou odpověď týkající se náplně její práce, tlačil na ni, byl podrážděný. Někdy jeho jednání vůči žalobkyni nebylo slušné, ale bylo s úctou. Vztahy ve společnosti byly profesionální, i když ve společnosti bylo napětí, nikdy nedocházelo k osobním útokům. Svědek [jméno] [příjmení], předseda odborů u žalované v době trvání pracovního poměru žalobkyně, měl vědomost o nekorektnosti vztahů od žalobkyně, z titulu své funkce žádné problémy neřešil. Soud o věrohodnosti těchto svědků nemá žádné pochybnosti. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že mezi žalobkyní a [příjmení] byla pracovní provázanost a že [příjmení] se k žalobkyni nechoval na profesionální úrovni, měl vůči ní sarkastické poznámky. Sám osobně žádnému jednání nebyl přítomen, ale žalobkyně chodila z porad„ rozhozená“. Soud má pochybnosti o věrohodnosti tohoto svědka, neboť uvedl, že„ [příjmení] po lidské stránce neakceptoval“, stejně jako žalobkyně si podával na [příjmení] stížnost (ta byla řešena ve [země] s výsledkem, že ze strany [příjmení] se nejedná o šikanu, ale o nevhodné chování, o nevhodnou formu komunikace). Stejně tak tímto svědkem slyšené vyjádření [příjmení] o žalobkyni jako“ o staré [anonymizováno]“ vyslechnuté za dveřmi bez dalšího neprokazuje, že se jednalo o urážlivé vyjádření vůči žalobkyni.

16. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] dále popsal, že korporátní organizace jako je žalovaná mají maticovou strukturu řízení, zahraniční návštěvy byly pravidelné a dotýkaly se stále stejných témat, což odporuje tvrzení žalobkyně o tom, že byla na konci roku 2016 zavolána na schůzku s nadřízenými z [země], o níž nebyla předem informována a na níž nebyl připravena. Podle svědkyně [příjmení] se na schůzkách jednalo o stále stejných tématech, údaje měla mít žalobkyně v rámci svého profesního zařazení k dispozici. Z dokazování nevyplývá, že by požadavky na žalobkyni neodpovídaly jejímu pracovnímu zařazení. 17. [příjmení] [příjmení] po návratu žalobkyně z pracovní neschopnosti„ tak už jste se nám konečně vrátila, [jméno]“ soud nepovažuje, byť byl pronesen před dalšími pracovníky, za urážlivý, odporující dobrým mravům či etickému kodexu žalované společnosti.

18. V řízení nebylo rovněž prokázáno, že by [příjmení] [jméno] omezoval žalobkyni v jejích pracovních kompetencích. [příjmení] [jméno] byl přímým nadřízeným žalobkyně, proto žalobkyně ve smyslu ust. § 38 odst. 1 pís. b) zákoníku práce měla povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci vyplývající z pracovní smlouvy, což pokyn z počátku roku 2017 k nahrazení zaměstnanců občanů [země] pracovníky jiných národností (byť by tento pokyn nebyl v souladu s pokynem nepřímo nadřízeného pracovníka) je. Takto velká korporátní organizace jako je žalovaná společnost vyžaduje plnění pracovních povinností bez ohledu na to, zda je v České republice státní svátek. Proto žalobkyni zadaný úkol odevzdat prezentaci v den státního svátku nemůže být považován ze strany žalovaného za šikanu. [příjmení] [jméno] jako generální ředitel měl nepochybně pravomoc vybírat si své podřízené, svůj management, a určovat způsob výběru příp. výběrového řízení. Také právo zaměstnavatele kontrolovat dodržování režimu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance podle ust. § 192 odst. 6 zákoníku práce nemůže být považováno ve vztahu k žalobkyni za šikanózní jednání. 9 6 C 5/2018 19. Za situace, kdy práce žalobkyně nebyla ze strany nadřízeného kladně hodnocena, musela žalobkyně předpokládat řešení ze strany svého zaměstnavatele, kdy jedním z možných řešení mohlo být rozvázání pracovního poměru, únik emailu [jméno] [příjmení] dne 9. 2. 2017 nelze považovat za protiprávní jednání.

20. Pokud žalobkyně tvrdí, že na ni byl vyvíjen žalovanou nátlak při uzavírání dohody o rozvázání pracovního poměru, tomuto tvrzení odporuje výpověď jednatele [jméno] [příjmení] i svědkyně [příjmení]. Ti uvedli, že jednání mezi účastníky probíhala tak, že žalobkyně na rozdíl od návrhu dohody připravené žalovanou, vyjednala vyšší částku na tzv.„ odměně“.

21. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] se podává, že žalobkyně se obtížně adaptuje, zdroje a mechanismy ke zvládání zátěže jsou nedostatečné. [anonymizováno] ladění žalobkyně je nedílnou součástí [anonymizována dvě slova] osobnosti, ovlivňující chování a prožívání žalobkyně komplexně. Znalkyně při jednání soudu dne 14. 2. 2022 doplnila, že při vypracování znaleckého posudku vycházela mimo jiné ze zprávy [anonymizováno] [příjmení], s níž také proběhla konzultace. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] vyšetřující žalobkyni v roce 2020, poukázala na snížené výkonové funkce žalobkyně z důvodu [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) a [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] zátěž). Tato [anonymizováno] zátěž byla velmi pravděpodobně spojena se [anonymizováno], a to ve spojitosti s jejími pracovními věcmi. Pravděpodobně již od roku 2018, kdy byla poprvé vyšetřovaná [anonymizováno], u žalobkyně musely vznikat problémy, kdy už funkci managera nemohla vykonávat z důvodu zátěže. Z časových souvislostí je patrné, že zátěž daná tlakem v pracovní prostředí se stávala tak výraznou, že žalobkyně reagovala [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Dá se se značnou pravděpodobností předpokládat příčinná souvislost. Neměla pochybnosti o věrohodnosti tvrzení žalobkyně, když i předchozí odborníci, kteří žalobkyni vyšetřovali, mluví o pracovní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jejíž [anonymizována dvě slova] žalobkyně navštěvuje od března 2017, soudu sdělila, že v rámci [anonymizováno] vyšetření žalobkyně svou [anonymizováno] spojovala se zaměstnaneckou problematikou, v případě prvovyšetření hovořila o šikaně, později o soudních jednáních. Pokud je [anonymizováno] obecně vystaven [anonymizováno] zátěži je velmi pravděpodobná [anonymizována dvě slova]. Ze záznamu o vyšetření žalobkyně toutu lékařkou ze dne 7. 8. 2018 mimo jiné vyplývá, žalobkyně nezačala užívat předepsaná farmaka, a to ze dvou důvodů – bojí se [anonymizováno] léků a syn měl svatbu a na [anonymizováno] není možné konzumovat alkohol. Z posudku o invaliditě vydaného [stát. instituce] [anonymizováno] ze dne 19. 7. 2018 vyplývá, že žalobkyně je uznána z důvodu dlouhodobě nepříznivého [anonymizováno] stavu, kdy poklesla její pracovní schopnost o 35 %, invalidní, den vzniku invalidity 9. 5. 2018. Z posudkového hodnocení také vyplývá, že žalobkyně žádala o posouzení invalidity pro [anonymizována dvě slova] již v roce 2001, ta nebyla přiznána. Jedním z podkladů tohoto rozhodnutí je zpráva z [anonymizováno] vyšetření ze dne 9. 5. 2018, podle kterého má žalobkyně osobnostně nižší zdroje ke zvládání zátěže se sklonem reagovat na zátěž popřením a racionalizací, zvýšené zaujetí sama sebou, zvýšená potřeba pozornosti, dlouhodobé somatické potíže, významnější [anonymizována dvě slova] prožívání nezjištěno.

22. Žalobkyně se domáhá náhrady škody na zdraví, kdy tvrdí, že tato škoda jí vznikla v příčinné souvislosti s jednáním zaměstnanců žalované, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejího nadřízeného [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování je nepochybné, shora uvedenými slyšenými svědky potvrzené, že žalobkyně zastávala u žalovaného funkci vrcholového managera, což vyžaduje vysokou míru zvládání [anonymizováno] zátěže. Všechny svědecké výpovědi potvrdily velký tlak ze strany zaměstnavatele na vedoucí zaměstnance v období trvání pracovního poměru žalobkyně u žalované, neboť v té době byla žalovaná společnost ve ztrátě.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že výše tvrzenými jednáními zaměstnanců žalované, která žalobkyně považuje za příčinu vzniku svého [anonymizováno], a tudíž vznik škody, 10 6 C 5/2018 nebyly ani žalovanou ani zaměstnanci žalované ([jméno] [anonymizováno] a [příjmení] [jméno]) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušovány konkrétní právní povinnosti.

24. Dobrými mravy se rozumí podle rozhodnutí [název soudu] [spisová značka] souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.

25. Z provedeného dokazování vyplývá, že chování [jméno] [příjmení] nejen vůči žalobkyni, ale i ostatním zaměstnancům, nebylo vždy vhodné. V řízení nebyl prokázán úmysl ze strany tohoto pracovníka žalobkyni poškodit. [jméno] [příjmení] se choval stejně ke všem zaměstnancům, kteří mu nebyli schopni v rámci svých plnění pracovních úkolů poskytnout jím požadovaná data pro splnění jeho úkolů. Pokud chování svědka [jméno] [příjmení] nejen vůči žalobkyni, ale i k dalším zaměstnancům žalované společnosti, bylo předmětem vyšetřování prováděného z podnětu žalobkyně a [příjmení], šetření neprokázalo žádnou šikanu ani rozpor s etickým kodexem. Byť někteří zaměstnanci vnímali chování [příjmení] jako nekorektní, nelze říci, že by odporovalo dobrým mravům. Jak uvedl ředitel výroby [jméno] [příjmení], ve společnosti bylo napětí, vztahy byly čistě profesionální, nikdy nedocházelo k osobním útokům nebo střetům.

26. Soud proto vzhledem k uvedenému uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti dobrým mravům žalované jako zaměstnavatele vůči žalobkyni jako zaměstnankyni, což je jedním z předpokladů náhrady škody ve smyslu ust. § 265 odst. 1, 2 zákoníku práce. Proto se soud dále nezabýval dalšími předpoklady odpovědnosti žalované za škodu a žalobu zamítl.

27. Žalovaná byla v tomto sporu úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty představují náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 4 pís. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění změn a doplňků, advokátní tarif, za 19 úkonů po 3 100 Kč, plus jeden půl úkon za 1 550 Kč, 20 režijních paušálů po 300 Kč, celkové jízdné ve výši 21 210,95 Kč, 21 % DPH z těchto částek, které představuje 6 983,74 Kč, plus složenou zálohu na náklady důkazu ve výši 20 000 Kč, plus faktura ve výši 11 083,55 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud k zaplacení těchto nákladů lhůtu tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozsudku, když tyto náklady budou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. poukázány k rukám zástupce žalované.

28. Stát má podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly náklady na svědečné v celkové výši 21 358 Kč, náklady tlumočníka ve výši 2 121 Kč, a náklady na znalečné ve výši 23 364 Kč. Celkové náklady činí 46 843 Kč. Protože žalovaná zaplatila zálohu na náklady spojené se znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč, soud stanovil žalobkyni, která neměla úspěch ve věci, aby doplatila státu náklady, které v souvislosti s tímto řízením vynaložil, a to ve výši 26 843 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k zaplacení této částky stanovena lhůta tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozsudku, když tyto náklady budou poukázány na účet podepsaného soudu.