10 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem Mgr. Ing. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice: osobní údaje vedlejší účastnice zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 120 486 Kč

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 52 000 Kč.

II. Žaloba o zaplacení částky 68 486 Kč se zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 11 440 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 11 440 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

V. Žalobkyně a) je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalovaného náklady řízení ve výši 11 423 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně vedlejší účastnice na straně žalovaného.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalovaného náklady řízení ve výši 11 423 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně vedlejší účastnice na straně žalovaného.

1. Žalobkyně a), b) se domáhaly proti žalovanému zaplacení částky 120 486 Kč z titulu náhrady škody, kterou jim způsobil pochybením v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž je jako advokát zastupoval. Škoda jim vznikla tím, že jejich žalobu soud zamítl a zavázal je k náhradě nákladů řízení. Na základě doporučení žalovaného podaly odvolání, když v případě jeho důvodnosti by byl úspěch stran stejný a dle výsledku ve sporu by nikdo nebyl zavázán k náhradě nákladů řízení. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně a zavázal každou ze žalobkyň k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 34 243,20 Kč O výsledku je žalovaný neinformoval, neposlal jim rozsudek a o neúspěchu s odvoláním se dozvěděly od právního zástupce protistrany, když po nich požadoval úhradu nákladů řízení podle rozsudku odvolacího soudu. Dne 11. 1. 2017 vyzvaly žalovaného, aby u své pojišťovny uplatnil škodu ve výši 120 486,40 Kč tvořenou původně žalovanou částkou a náklady řízení, které musely zaplatit žalovaným. Po celý rok 2017 žalovaný neudělal ve věci nic, nepřijímal jim ani telefonní hovory, až když mu žalobkyně a) poslala předžalobní výzvu ze dne 30. 1. 2018 a následně poté, co si nepřevzal dvakrát doporučenou poštu i e-mail ze dne 11. 4. 2018 s oznámením, že na něj podá stížnost ČAK, začal konat a podal žádost o likvidaci jím způsobené škody. Žalovaný s pojišťovnou komunikoval a poslední relevantní informaci předal žalobkyním dne 13. 11. 2018, od té doby nesdělil ničeho. Tím, že žalovaný požádal pojišťovnu o náhradu jím způsobené škody, tuto uznal. Poslední urgence žalobkyně a) ze dne 7. 11. 2021 zůstala bez reakce žalovaného. Žalobkyně dále doplnily, že nesprávný výkon advokacie spočívá v profesionálním pochybení advokáta, kdy žaloval škodu, aniž byly splněny základní podmínky pro vznik odpovědnosti. Dále uvedly, že pochybení žalovaného uznává i Česká advokátní komora, když na podanou stížnost ze dne 26. 8. 2022 reagovala tak, že kontrolní oddělení ji postoupilo kontrolní radě k posouzení a pravděpodobně i k podání kárné žaloby na žalovaného. Při jednání soudu žalobkyně a) uvedla, že po výzvě právního zástupce žalované strany v původním řízení k zaplacení nákladů řízení ze dne 4. 11. 2016 je obě žalobkyně obratem zaplatily. Spolu s výzvou obdržely i rozsudek, s nímž se seznámily a poslaly ho žalovanému. Po uhrazení nákladů řízení uložených žalobkyním v odvolacím řízení žádal žalovaný pojišťovnu o náhradu vzniklé škody, čímž uznal pochybení při poskytování právních služeb, navíc nechtěl po žalobkyních žádné palmáre vzhledem k tomu, jak soudy obou stupňů rozhodly. Žalobkyně se od počátku snažily aktivně věc se žalovaným řešit, ale vzhledem k jeho přístupu bez úspěchu. Žalobkyně a) se obrátila na pojišťovnu, ta ji odkázala na žalovaného, který jí nesdělil, jakým způsobem věc u pojišťovny skončila. Způsob poskytování právních služeb žalovaným je svérázný a porušuje, jak zákon o advokacii, tak etický kodex advokáta. Žalobkyně a) se při jednání soudu dne 19. 12. 2022 poprvé seznámila s dopisem pojišťovny a uvedla, že pokud by jej dostala, obrátila by se na soud. Domnívala se, že její věc je u pojišťovny v řešení a advokát je pojištěn ze zákona. S ohledem na uvedené skutečnosti tak začala žalobkyním běžet subjektivní promlčecí lhůta až dne 19. 12. 2022.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen včasným odporem žalovaného, v němž potvrdil, že žalobkyně a), b) zastupoval jako advokát ve sporu o náhradu škody ve výši 52 000 Kč s příslušenstvím. Okresní soud žalobu zamítl a zavázal žalobkyně k náhradě nákladů řízení. Na jeho doporučení podaly odvolání, a to především kvůli eliminaci povinnosti hradit náklady řízení. Pokud by odvolací soud přisvědčil jejich argumentům, byla by jim přiznána náhrada škody za 3 měsíce možné výpovědní doby, úspěch stran ve věci by byl stejný a dle výsledku ve sporu by nikdo nebyl zavázán k náhradě nákladů řízení. Odvolací soud však potvrdil rozsudek soudu I. stupně a zavázal každou ze žalobkyň k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 34 243,20 Kč. Žalovaný uvedl, že ve sporu nepochybil a své povinnosti při výkonu advokacie neporušil. Je přesvědčen, že odvolací soud nerozhodl správně, nárok žalobkyň rozdělil s tím, že měla každá žalovat samostatně ½ nájemného, a proto nebylo možno podat dovolání. Není zřejmé, v čem spatřují jeho pochybení. Předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je zjištění, že nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení pohledávky mandanta jeho dlužníky došlo, tedy že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy. Následně doplnil, že advokát nenese přímou odpovědnost za výsledek soudního sporu při právním zastoupení klienta, jeho povinností je postupovat s náležitou péčí a hájit zájmy klienta. Žalobkyně netvrdí skutkové okolnosti osvědčující zákonné předpoklady pro odpovědnost žalovaného za újmu, tedy jakou konkrétní zákonnou či smluvní povinnost měl žalovaný porušit, jaké konkrétní porušení profesní povinnosti spočívající v jednání žalovaného by mělo mít příčinnou souvislost se vznikem újmy. Z tvrzení žalobkyň nevyplívá, že by žalovaný v soudním sporu nepostupoval jako advokát řádně, resp. že by v průběhu zastoupení pochybil a v důsledku tohoto pochybení vznikla žalobkyním škoda. Z rozsudků v soudním sporu, od jehož výsledku žalobkyně odvozují svůj domnělý nárok, je zřejmé, že nebyly schopny svůj tvrzený nárok prokázat, nikoli vinou žalovaného. Neúspěch žalobkyň v původním sporu nebyl důsledkem porušení povinnosti žalovaného jako advokáta. Nelze dovodit splnění zákonných předpokladů pro odpovědnost žalovaného za škodu. Pokud jde o doporučení žalovaného, aby byl podán opravný prostředek, nejedná se o pochybení, ale prezentaci právního názoru v konkrétní věci, s nímž se soud neztotožnil. Žalobkyně dále neprokazují, že jim vznikla škoda, když soudy konstatovaly, že jim nevznikla. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobkyň, neboť subjektivní i objektivní promlčecí lhůta začala běžet dnem 7. 11. 2016 (právní mocí rozsudku odvolacího soudu), nejpozději však dne 11. 1. 2017, tj. dnem, kdy žalobkyně vyzvaly žalovaného, aby u své pojišťovny uplatnil škodu. Domnělý nárok žalobkyň tak byl promlčen již dne 11. 1. 2020 a žaloba byla podána až dne 11. 7. 2022. Při jednání soudu uvedl, že oznámením nároku pojišťovně nedošlo k jeho uznání, když je povinností pojištěného advokáta, aby hlásil pojišťovně každý případ, kdy po něm klient žádá náhradu, a to bez ohledu na to, zda odpovědnost uznává či nikoli.

3. V průběhu řízení na výzvu žalovaného učiněnou prostřednictvím soudu vstoupila jako vedlejší účastnice na straně žalovaného do řízení [právnická osoba], s odůvodněním, že oba soudy v původním řízení konstatovaly, že žalobkyně mohly požadovat náhradu škody, podmínkou však bylo ji prokázat. Žalobkyně ji ani v podobě ušlého zisku neprokázaly. Je tedy zřejmé, že žalovaný zvolil správný postup, přičemž není odpovědný za výsledek sporu, a pokud se v řízení nepodařilo prokázat, že nemovitosti bylo možné pronajmout za vyšší nájemné, nelze mu tuto skutečnost klást za vinu. Pokud žalobkyně nyní tvrdí, že nebyly splněny základní podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu a neuvádějí, z jakého jiného titulu by jim měla být v původním řízení zaplacena částka 52 000 Kč, není důvod požadovat ji po žalovaném. Z rozsudků obou soudů vyplývá, že škoda ve výši 52 000 Kč nevznikla. Nelze se po žalovaném domáhat náhrady toho, na co žalobkyně neměly nárok. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyň o uznání nároku žalovaným oznámením škodné události vedlejší účastnici, neboť ji pouze informoval, že proti němu byl žalobkyněmi dopisem ze dne 11. 1. 2017 vznesen nárok na náhradu škody. Ve svém oznámení výslovně uvedl, že při jejich zastupování nepochybil. Dále vznesla námitku promlčení, když rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 4. 11. 2016 a stal se vykonatelným dne 7. 11. 2016. Tímto dnem mohla žalobkyním vzniknout škoda. Náhrada škody se promlčuje v tříleté lhůtě a k promlčení nároku došlo dne 7. 11. 2019. Žaloba byla podána až dne 11. 7. 2022, tedy více než 2 roky po marném uplynutí promlčecí lhůty. I pokud by žalobkyně neobdržely rozsudek odvolacího soudu do data jeho vykonatelnosti, pak nejpozději dne 11. 1. 2017 jim byly známy okolnosti týkající se výše škody a kdo ji případně způsobil. Nejpozději k promlčení nároku došlo dne 11. 1. 2020. Při jednání soudu doplnila, že většina advokátů, pokud je proti nim uplatněna škoda, hlásí škodnou událost pojišťovně a ta po prošetření věci, buď plní, nebo dospěje k názoru, že nedošlo k pochybení, jako v tomto případě. Škodná událost se stává pojistnou událostí až v okamžiku, kdy advokát, pojišťovna nebo soud uzná, že došlo k pochybení, na které se vztahuje pojistná smlouva a na základě kterého je povinna pojišťovna plnit. V daném případě pojišťovna advokátovi odpověděla, že souhlasí s jeho názorem, že za škodu neodpovídá, a pokud by se na něj v rámci soudního řízení obrátily údajní poškození, aby pojišťovnu informoval.

4. Žalobkyně a), b) po zahájení prvního jednání vzaly žalobu částečně zpět, co do částky 52 000 Kč, neboť se jednalo o škodu z původního řízení, za kterou žalovaný neodpovídá. Žalovaný i vedlejší účastnice na straně žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby souhlasili. Soud v souladu s dispozičním úkonem žalobkyň řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).

5. Z e-mailu žalobkyně a) žalovanému ze dne 3. 11. 2016 se podává, že žalobkyně obdržely výzvu od právního zástupce protistrany, soud jim nařídil zaplatit a žádala vysvětlení.

6. Z dopisu žalobkyně a) ze dne 11. 1. 2017 adresovaného žalovanému vyplývá, že jej žádala o uplatnění škody u pojišťovny s tím, že jím poskytnuté právní služby nebyly v pořádku, navrhované řešení problematiky nebylo správné, přičemž věc byla od počátku se žalovaným konzultována a tento žalobkyním podání žaloby doporučil. Po jejím zamítnutí na základě jeho doporučení podaly odvolání. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně a uložil jim povinnost zaplatit žalovaným náklady řízení před soudy obou stupňů.

7. Z dopisu žalovaného ze dne 25. 4. 2018 ve věci uplatnění náhrady škody adresovaného [anonymizováno] [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný se obrátil na společnost s žádostí o uplatnění škody jejím prostřednictvím u pojišťovny. Z e-mailu žalovaného ze dne 26. 4. 2018 vyplývá, že předložil výzvu žalobkyně a) [právnická osoba].

8. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a) a žalovaným v letech 2017 až 2021 a mezi žalovaným a [právnická osoba] v roce 2018 se podává, že po urgencích žalobkyně a) žalovaný oznámil škodnou událost pojišťovně, následně na dotazy žalobkyně a) odpověděl, ale požadované informace nesdělil, nebo neodpověděl vůbec.

9. Z e-mailové korespondence mezi právním zástupcem žalobkyň a žalovaným ze dne 15. 6. 2022 a 20. 6. 2022 vyplývá, že žalovaný na výzvu sdělil, že z přípisu není zřejmé, jak měl svým jednáním při zastupování žalobkyň pochybit a jaká jim měla vzniknout tvrzeným pochybením škoda.

10. Z dopisu České advokátní komory ze dne 30. 8. 2022 vyplývá, že obdržela stížnost na žalovaného, která byla postoupena kontrolní radě ČAK.

11. Z oznámení o škodné události, profesní odpovědnost advokátů ze dne 2. 5. 2018 ve spojení s přílohou [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný oznámil škodnou událost prostřednictvím [právnická osoba], oddělení pojištění profesní odpovědnosti a v příloze popsal příčiny a okolnosti vzniku události shodně jako ve výzvě žalobkyně a) a dále sdělil své stanovisko, když odmítl odpovědnost s tím, že se domnívá, že ve sporu nepochybil.

12. Z dopisu [právnická osoba] žalovanému ze dne 27. 5. 2019 bylo zjištěno, že na základě vzneseného nároku na náhradu škody ze strany žalobkyně a) bylo provedeno šetření a z předložených dokladů nebylo zjištěno pochybení žalovaného, nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jeho případným pochybením a vznikem škody. Dopisem ze dne 11. 1. 2017 uplatnila nárok na náhradu škody pouze žalobkyně a) a z tohoto důvodu nelze nárok na náhradu škody ve výši přesahující polovinu požadované částky považovat za oprávněný. Pojistné plnění tak nelze poskytnout.

13. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 20. 9. 2016 č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 52 000 Kč s příslušenstvím, kterou podaly žalobkyně a), b) zastoupené žalovaným. K jejich odvolání byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a žalobkyním bylo uloženo odvolacím soudem zaplatit náklady řízení žalovaných před soudy obou stupňů každá v rozsahu ½. Rozsudky nabyly právní moci dne 4. 11. 2016, když právnímu zástupci žalobkyň byl rozsudek doručen téhož dne.

14. Soud zamítl další navržené důkazy, a to plnou moc ze dne 11. 9. 2014 z původního řízení, e-mail právního zástupce žalobkyň žalovanému ze dne 20. 6. 2022, e-mail žalobkyně a) žalovanému ze dne 9. 5. 2016 ohledně případného podání odvolání, listovní zásilka odeslaná žalobkyní žalovanému dne 5. 3. 2018, kterou si tento nevyzvedl v úložní lhůtě a výslech žalobkyně a), vše pro nadbytečnost s ohledem na dále uvedené právní posouzení věci soudem, když navíc některé skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, nebyly mezi účastníky sporné.

15. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný jako advokát zastupoval žalobkyně a), b) v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byla jejich žaloba rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zamítnuta. Na základě odvolání žalobkyň, které podaly na doporučení žalovaného, [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] potvrdil rozsudek zdejšího soudu a rozhodl o nákladech řízení, které byly žalobkyně povinny zaplatit žalovaným za řízení před soudy obou stupňů každá v rozsahu ½. O povinnosti zaplatit náklady řízení se žalobkyně dozvěděly od právního zástupce žalovaných, který je vyzval k zaplacení. Dne 3. 11. 2016 zaslala žalobkyně a) žalovanému e-mail, k němuž přiložila rozsudek odvolacího soudu s žádostí o vysvětlení. Rozsudky nabyly právní moci dne 4. 11. 2016, náklady řízení žalovaných byly splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu, tj. do 7. 11. 2016. Podle sdělení samotné žalobkyně a) při jednání soudu dne 19. 12. 2022 byly uložené náklady žalobkyněmi obratem zaplaceny. Dopisem ze dne 11. 1. 2017 vyzvala žalobkyně a) žalovaného k uplatnění náhrady škody u pojišťovny a následně jej opakovaně urgovala o sdělení stavu věci, na které žalovaný v roce 2017 nereagoval. V dubnu 2018 předložil výzvu žalobkyně a) prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele pojišťovně, která věc prošetřila a neshledala pochybení na straně žalovaného, což mu sdělila dopisem ze dne 27. 5. 2019. Na dotazy žalobkyně a) ohledně stavu řízení u pojišťovny neodpověděl, nebo nesdělil požadované informace. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 7. 2022 domáhaly proti žalovanému náhrady škody, která po částečném zpětvzetí žaloby o částku 52 000 Kč představovala náklady řízení uložené žalobkyním v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka].

16. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. Podle § 619 odst. 1, 2 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

18. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

19. Podle § 636 o.z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

20. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. V řízení bylo prokázáno z e-mailu žalobkyně a) ve spojení s tvrzením žalobkyň, že o povinnosti zaplatit náklady řízení se obě žalobkyně dozvěděly od právního zástupce žalovaných, stalo se tak nejpozději dne 3. 11. 2016, kdy o tom žalobkyně a) e-mailem informovala žalovaného. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 4. 11. 2016 (doručením rozsudku nyní žalovanému) a vykonatelnosti dne 8. 11. 2016 Náklady řízení obě žalobkyně obratem zaplatily žalovaným. Ode dne následujícího po jejich zaplacení tak začala běžet subjektivní promlčecí lhůta tří let pro uplatnění práva na náhradu škody ve smyslu § 620 odst. 1, § 629 o.z. Následně žalobkyně a) dopisem ze dne 11. 1. 2017 vyzvala žalovaného (za obě žalobkyně) k uplatnění náhrady škody u pojišťovny, když k tomuto datu již byly náklady řízení žalobkyněmi uhrazeny. Zaplacením nákladů řízení na základě rozsudku odvolacího soudu žalobkyním byla známa výše škody i osoba povinná k náhradě. Jedná se tak o nejzazší termín, kdy mohla začít běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána soudu teprve dne 11. 7. 2022, byla podána po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Námitka promlčení vznesená žalovaným i vedlejší účastnicí na straně žalovaného proto byla soudem shledána důvodnou. Pokud žalobkyně v řízení uvedly, že dle jejich názoru promlčecí lhůta začala běžet později, až ode dne, kdy se seznámily s výsledkem šetření pojišťovny, tj. ode dne 19. 12. 2022, soud tomuto nepřisvědčil, neboť seznámení se s výsledky šetření ani oznámení škodné události pojišťovně nemá vliv na počátek ani běh promlčecí lhůty. Skutečnost, že žalovaný oznámil škodnou událost pojišťovně a neinformoval žalobkyně o tom, že tato neshledala jeho odpovědnost za škodu, nic na běhu promlčecí lhůty nemění, neboť žalobkyním nic nebránilo, aby žalobu proti žalovanému podaly včas. V průběhu promlčecí lhůty žalobkyně a) zasílala žalovanému předžalobní upomínky, jak vyplývá již ze žaloby. Ani tvrzení žalobkyň, že oznámením pojišťovně žalovaný nárok uznal, soud neshledal důvodným, když v tomto oznámení žalovaný výslovně uvedl, že nárok neuznává a domnívá se, že nijak ve sporu nepochybil. Soud se zabýval též skutečností, zda námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že nikoli. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (sp. zn. 23 Cdo 1254/2020). S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud již neprováděl další dokazování k prokázání všech předpokladů vzniku škody a její výše a po částečném zastavení řízení žalobu zamítl (výrok II.).

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně procesně zavinily částečné zastavení řízení, když v průběhu řízení vzaly žalobu částečně zpět, ve zbytku žaloby byl žalovaný ve sporu zcela úspěšný. Soud proto přiznal žalovanému i vedlejší účastnici na straně žalovaného právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu a každé žalobkyni uložil povinnost k úhradě poloviny těchto nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, studium spisu, písemné vyjádření ve věci ze dne 13. 12. 2022) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) po 5 940 Kč z tarifní hodnoty 120 486 Kč, odměna advokáta za 1 úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne 19. 12. 2022) ve výši 3 860 Kč z tarifní hodnoty 68 486 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem náklady řízení žalovaného představují částku 22 880 Kč, kterou jsou povinny zaplatit žalobkyně a), b) žalovanému každá v rozsahu ½, tj. každá ve výši 11 440 Kč Náklady řízení vedlejší účastníce na straně žalovaného tvoří odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci ze dne 8. 12. 2022) podle § 7, § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 5 940 Kč z tarifní hodnoty 120 486 Kč, odměna advokáta za 1 úkon právní služby (účast u jednání před soudem dne 19. 12. 2022) ve výši 3 860 Kč z tarifní hodnoty 68 486 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné ve výši 1 640,80 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 19. 12. 2022 osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] se spotřebou pro kombinovaný provoz ve výši 6,3 l /100 km motorové nafty a ujeté vzdálenosti celkem 214 km, náhrada za promeškaný čas v rozsahu celkem 6 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek. Celkem náklady řízení vedlejší účastnice na straně žalovaného činí 22 846 Kč, které jsou povinny zaplatit žalobkyně a), b) vedlejší účastnici na straně žalovaného každá v rozsahu ½, tj. každá ve výši 11 423 Kč Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř.