10 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení bolestného ve výši 90 242 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 2 688 543 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení bolestného ve výši 90 242 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 2 688 543 Kč, se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice – Okresnímu soudu v Písku se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení zálohovaných státem.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované po částečném zastavení řízení žalobou změněnou se souhlasem soudu zaplacení bolestného ve výši 90 242 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 2 688 543 Kč s odůvodněním, že jí byla diagnostikována struma netoxická jednouzlová a dne 19. 12. 2018 podstoupila operační zákrok u žalované, během něhož jí byla odstraněna štítná žláza. V důsledku neodborně provedeného zákroku došlo k nenapravitelnému porušení levé hlasivky, konkrétně k poranění periferních nervů v krku. Žalobkyně byla propuštěna z nemocnice bez jakékoli kontroly lékařem/chirurgem, který ji operoval nebo jiným odborným lékařem ORL. Zásadní poškození svého zdraví žalobkyně spatřuje v neodborně provedeném operačním zákroku a zanedbání pooperační péče ze strany žalované před propuštěním domů a následně, neboť ani při první pooperační kontrole dne 31. 12. 2018 nebyla poslána na kontrolu ORL. Poškození zdraví žalobkyně je v příčinné souvislosti s neodborným postupem žalované, který žalobkyně spatřuje v zásadním pochybení při šití v závěru operačního výkonu, kdy byl nerv přišit do jizvy, tj. nebyl po celou dobu operace kontrolován, jak by měl být v rámci postupu de lege artis a následně byla zanedbána pooperační péče. V případě včasné reoperace by trvalé následky poškození zdraví žalobkyně nemusely být tak zásadní a neměnné. V důsledku přetrvávajících zdravotních problémů po provedené operaci (nemožnost se nadechnout, problematické polykání a velmi špatné mluvení) vyhledala žalobkyně dne 15. 1. 2019 lékařskou pomoc v endokrinologické a interní ambulanci [titul] [jméno] [příjmení]. Jelikož i nadále trpěla velmi vážnými hlasovými a dýchacími obtížemi, podrobila se dne 30. 1. 2019 vyšetření v ORL ordinaci [titul] [jméno] [příjmení], který zjistil parézu (nehybnost) levé hlasivky. Následovala další vyšetření dne 13. 2. 2019 na foniatrii se stejným závěrem, dne 27. 2. 2019 u operatérky [titul]. [příjmení] v nemocnici, kdy žalobkyně uváděla trvající zdravotní komplikace, a to především problémy s dýcháním a mluvením (šepotem) a svoje vážná zdravotní omezení a komplikace v profesním a osobním životě. Dne 11. 4. 2019 podstoupila žalobkyně reoperaci na oddělení neurochirurgie [název] [anonymizována dvě slova] [část obce], a to v důsledku poruchy hybnosti levé hlasivky a dysfonie včetně neúmyslného poranění periferních nervů v krku při operaci dne 19. 12. 2018. Poté absolvovala další lékařská vyšetření a hlasové rehabilitace - foniatrie, ORL, logopedie, přesto má stále trvale poškozené zdraví. Dne 17. 8. 2020 podstoupila operační zákrok (korekci jizev) ve [název] [anonymizována dvě slova] [část obce] ve snaze zlepšit přetrvávající zdravotní komplikace, avšak došlo pouze k mírnému zlepšení estetického hlediska. Žalobkyně je zaměstnána jako učitelka v mateřské škole a současně je její ředitelkou, hlas je jejím pracovním nástrojem (zpěv, mluvený projev, komunikace s rodiči a dětmi, přednášky pro pedagogy). Jako koníčka měla divadlo, kde se aktivně angažovala ve zpěvu a další zájmové činnosti. Žalobkyně byla nucena v důsledku svých zdravotních potíží vyhledat odbornou psychologickou pomoc, neboť neodborně vykonaný lékařský zákrok a na něj navazující vyšetření a reoperace, zanechaly na žalobkyni i psychické následky. Duševní útrapy spočívající v intenzivním ušlém prožívání všedního dne (nemožnost kvalitní hlasové komunikace s okolím, která byla dříve zcela bezproblémová, zpěv) zapříčinily psychické trauma žalobkyně, která zcela ztratila příležitost těšit se ze své práce učitelky v mateřské škole, ze svého oblíbeného koníčka (divadla) a jiných zájmových činností dříve provozovaných (četba pohádek a zpěv předškolákům, vnoučatům, kulturní akce s přáteli, kde hrála a zpívala v doprovodu kytary). Nelze odhlédnout ani od ekonomické stránky, kdy hlas je hlavním pracovním nástrojem žalobkyně a její obava z budoucnosti je tak relevantní. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby přípisem ze dne 7. 6. 2021, avšak žalovaná její nárok na náhradu imateriální újmy odmítla. Žalobkyně v průběhu řízení rozporovala odpovídající odbornost znalců se specializací chirurgie, kteří nejsou kompetentní vyjadřovat se k vyšetření hlasivek, zjištění a popisu nálezu, neboť to patří do oboru ORL a chirurgie hlavy a krku. Dále namítala, že byla žalovanou nesprávně poučena o procentech a možných komplikacích před operací. Závěrem uvedla, že znalci neměli k dispozici veškeré informace a podklady, které se během řízení nashromáždily a není tak postaveno na jisto, zda k pochybení žalované došlo, přičemž žalobkyni byla též upřena lepší šance na uzdravení.

2. Původně se žalobkyně domáhala zaplacení bolestného ve výši 100 000 Kč a imateriální újmu ve výši 900 000 Kč z důvodu porušení § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Podáním ze dne 14. 12. 2021 ve spojení s podáním ze dne 3. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do bolestného ve výši 61 645 Kč a nárok na imateriální újmu rozšířila na částku 2 688 543 Kč. Soud usnesením ze dne 12. 1. 2022 č. j. 10 C 154/2021-48 řízení částečně zastavil, co do částky 61 645 Kč na bolestném a připustil změnu žaloby ohledně požadované imateriální újmy. Při jednání dne 9. 5. 2022 žalobkyně upřesnila, že se domáhá pouze bolestného a ztížení společenského uplatnění, žádné další nároku neuplatňuje. Při jednání dne 26. 9. 2022 soud připustil změnu žaloby ohledně bolestného, kterou žalobkyně učinila podáním ze dne 20. 9. 2022.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť její odpovědnost jako poskytovatele zdravotních služeb není dána. Zaměstnanci žalované při poskytování zdravotní péče žalobkyni postupovali zcela v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy s ohledem na individualitu žalobkyně, konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Zdůraznila, že v daném případě nešlo o pochybení operatéra ani o manuální nezdar při provádění výkonu, ale o komplikaci, které nemůže lékař zabránit i při správném odborném postupu, a na kterou byla pacientka předem upozorněna, že může nastat i bez chyby lékařů. Jak bylo zjištěno reoperací, zvratný nerv nebyl u žalobkyně přerušen, ale v jednom místě zúžen, příčiny zúžení nebyly stanoveny, přítomnost stehů nebyla popsána, zavzetí nervu do stehů potvrzeno nebylo. K pochybení operatéra při operaci tedy nedošlo. Žalobkyně byla dne 16. 10. 2018 vyšetřena [titul] [příjmení], který odebral anamnézu, provedl fyzikální vyšetření a na základě doporučení endokrinologa objednal žalobkyni k operaci štítné žlázy na 19. 12. 2018. Žalobkyni informoval o rizicích výkonu včetně komplikace poranění zvratného nervu v 1 % případů a poranění příštítných tělísek ve 3 % případů, žalobkyně obdržela písemný informovaný souhlas k prostudování v domácím prostředí, který písemně potvrdila dne 17. 12. 2018. Dne 19. 12. 2018 byla provedena operace, při níž byla levostranně odstraněna štítná žláza dle plánu. V průběhu operace nebyl nerv identifikován a od jeho dalšího hledání bylo ustoupeno z obavy, aby se při hledání nepoškodil, nebyla však přerušena ani zničena žádná struktura v místě jeho průběhu ani jemu podobná. Během operace neměla žalovaná k dispozici intra operační monitoring (IOM) a nemohla jej proto při operaci využít, stejně jako ho nepoužívá řada odborných pracovišť, když není podmínkou provádění výkonu. Operaci prováděla plně kvalifikovaná primářka chirurgického oddělení [titul] [jméno] [příjmení], která v minulosti provedla desítky operací tohoto typu zcela úspěšně. Průběh operace byl nekomplikovaný, jak vyplývá z operačního protokolu. První pooperační vizita u žalobkyně proběhla dne 19. 12. 2018 v 14:40 hodin a další v 19:48 hodin. V zápisu ve zdravotnické dokumentaci je uvedeno:„ Cítí se dobře, čte si knihu, bolesti neguje, obtížně se jí polyká, mluví dobře, nesleduje parestezie, nemá křeče.“ Další vizita byla dne 20. 12. 2018 v ranních hodinách a v dokumentaci bylo uvedeno:„ Lépe se jí polyká než včera, mluví bez omezení, nemá parestezie ani křeče.“ Dne 21. 12. 2018 provedl vizitu [titul] [příjmení], v dokumentaci uvedl:„ Subjektivně bez potíží, pouze obtížnější polykání, chtěla by dnes domů, objektivně - eupnoe, kp kompl., fonace norm., operační rána klidná.“ Žalobkyně byla propuštěna domů druhý pooperační den, umožnil to její zdravotní stav, i když běžně se propouští po takovém typu výkonu až třetí pooperační den. Do prvního pooperačního dne byla na jednotce intenzivní péče, chirurg ji viděl každý den dvakrát. V den, kdy byla na vlastní žádost propuštěna domů, jí byl extrahován drén a obdržela propouštěcí zprávu, kterou nerozporovala. Dne 31. 12. 2018 navštívila žalovanou, byl jí vyndán steh a byla předána do péče praktického lékaře a endokrinologa. Dne 27. 2. 2019 navštívila primářku chirurgického oddělení žalované v ambulanci, subjektivně udávala potíže s hlasem při zpěvu a objektivně změnu hlasu. Byla upozorněna, že namáhat hlas zpěvem v pooperační fázi při rehabilitaci není vhodné. Dále uváděla, že se zadýchává při tenisu, přičemž taková námaha rovněž není po operaci vhodná, na což byla upozorněna. Bylo doporučeno, aby pokračovala v rehabilitaci a hlasovém klidu vzhledem k tomu, že nedošlo k jednoznačnému poranění nervu během výkonu a po operaci obtíže s hlasem neměla, bylo uzavřeno, že jde o stav označovaný jako dočasná paréza, což není po operacích tohoto typu neobvyklé. Pokud není nerv jednoznačně porušen, není jednoznačná indikace k neurochirurgickému zákroku ihned, neboť každý další výkon znamená tvorbu další jizevnaté tkáně. Hodnocení výsledků lze provést s odstupem 6 - 12 měsíců. Dne 11. 4. 2019 podstoupila žalobkyně reoperaci na neurochirurgické klinice [název] [anonymizována dvě slova] [část obce]. Protokol z této operace i informace od [titul] [příjmení] potvrdily, že zvratný nerv porušen nebyl, ale je pouze v jednom místě zúžen, když příčiny zúžení nebyly stanoveny a nebyly zřejmé, přítomnost stehu nebyla popsána. Žalovaná dále upozornila na nesprávné tvrzení žalobkyně, že měla být v operačním poli jizva, přičemž tato vzniká s odstupem času a nelze předem odhadnout, jak u kterého jednotlivce vznikne nebo se vyvine. Poranění zvratného nervu u operace štítné žlázy se vyskytuje v 1 % případů na všech pracovištích, s čímž byla žalobkyně před operací seznámena. Žalobkyně v roce 2013 a 2017 podstoupila operaci hlasových uzlíků vlevo. Před operací bylo provedeno ORL vyšetření s ORL nálezem v mezích normy dne 5. 12. 20218. Nedošlo k pochybení zaměstnanců žalované, ale šlo o přípustnou komplikaci, která nastává zřídka na všech pracovištích v České republice při tomto typu zákroku a nelze ji předem bezpečně předejít ani při zcela správném odborném postupu. Poskytovatel zdravotní služby nemůže odpovídat za výsledek, ale pouze za správný odborný postup s péčí řádného odborníka na náležité odborné úrovni (§ 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb.), který byl v daném případě dodržen. Současně upozornila, že je nutné vycházet z poznatků lékaře v době, kdy prováděl výkon a jak se jevil stav pacienta v době zákroku a po provedení zákroku např. v rámci pooperační péče, nikoli jej hodnotit ex post, kdy výsledek je již znám. Správnost postupu lékaře či jiného zdravotníka by měl posuzovat vždy znalec stejné odbornosti, který zná rozsah jeho profesních povinností a dokáže posoudit, zda byly dodrženy nebo porušeny. Znalec z oboru ORL nemůže hodnotit správnost či nesprávnost odborného postupu chirurga při operaci. Pokud byl předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví odvětví ORL, jde o znalce odborně nepříslušného, protože posuzoval práci lékařů v oboru chirurgie. Lékaři, kteří výkon prováděli i posléze pečovali o žalobkyni, měli náležitou kvalifikaci a věnovali žalobkyni náležitou pozornost. K poranění ani přerušení nervu při operaci nedošlo. Ke znaleckému posudku znalce [titul] [příjmení], [titul] [číslo] ze dne 7. 12. 2021 a doplňku ze dne 20. 12. 2021 uvedla, že znalec přistoupil ke zpracování znaleckého posudku, ačkoli neměl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci k případu, nezajímal se o konkrétní podmínky a objektivní možnosti žalované, postačilo mu nejprve torzo zdravotnické dokumentace a posléze její doplněná část, čímž porušil § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. V posudku hodnotil postup non lege artis, ačkoli se jedná o právní otázku a nikoli odbornou. Dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR znalci nenáleží ani určení finanční částky. Popřela, že žalobkyně byla propuštěna domů s hlasovými problémy, aniž by žalovaná provedla jakýkoli další postup, když pooperační vyšetření hlasu a stavu žalobkyně provedla několikrát. V propouštěcí zprávě bylo uvedeno fonace neporušena. Od vyšetření ORL po operaci bylo upuštěno, protože žalobkyně byla propuštěna o den dříve, když ORL vyšetření po operaci se provádí obvykle 3. pooperační den. Toto vyšetření není povinné a nevyplývá ze žádného odborného doporučení, závazného stanoviska nebo právního předpisu. V České republice neexistuje žádný předpis ani odborné stanovisko, které by nařizovalo vizualizaci nervů, stejně jako používání IOM (intra operačního monitoringu). Jsou pracoviště, která záměrně nerv nevizualizují pro obavu z jeho poškození. Nelze souhlasit s tvrzením znalce, že během operace došlo k poškození hlasivek - hlasu, konkrétně periferních nervů. Nic takového nebylo prokázáno. V operačním protokolu ze dne 11. 4. 2019 je uvedeno:„ Na nervu je zúžení (v.s. po resorbované ligatuře)“. Operace neprokázala jednoznačnou příčinu, když suspektní znamená v medicíně podezření, nikoli ověřený poznatek. Poškození nervu ligaturou nebylo prokázáno, jde pouze o domněnku. Dle zdravotnické dokumentace žalobkyně netrpěla hlasovými problémy bezprostředně po operaci a nebyla s hlasovými problémy propuštěna z nemocnice. Na žalovanou se neobrátila, kontaktovala ji sama primářka chirurgického oddělení dne 6. 2. 2019, žalobkyně se dostavila až dne 27. 2. 2019, a poté byla u žalobkyně zahájena foniatrická péče, která však nepřinesla po měsíci zlepšení, a proto byl kontaktován primářkou chirurgického oddělení žalované [titul] [příjmení] a žalobkyně byla indikována k revizi na tomto pracovišti. Žalobkyně byla ústně i písemně v propouštěcí zprávě poučena, aby se ihned dostavila, kdyby měla jakékoli potíže. Primářka chirurgického oddělení se až do reoperace starala o žalobkyni cestou ambulantních kontrol a zajištění foniatrické péče. Pokud se znalecký posudek opírá o povinnost provedení ORL vyšetření a akutní revizi v případě nenalezení nervu během výkonu, není toto tvrzení ničím podloženo a jde o subjektivní domněnku znalce. Neexistuje žádný předpis, který by takový postup nařizoval nebo doporučoval. Dočasná pooperační paréza je přítomna u velké části pacientů po operaci štítné žlázy a v drtivé většině případů dochází do 3 měsíců ke zlepšení foniatrickou péčí. Znalec v posudku neuvádí, z jakého předpisu, příp. závazného stanoviska České lékařské komory či alespoň doporučení odborné společnosti vychází a jde spíše o jeho subjektivní názory. Znalec má odbornost vedle ORL i chirurgie hlavy a krku, ale nikdy nepracoval na chirurgickém oddělení, avšak hodnotí postup chirurga. Zdůraznila, že logopedickou činnost by neměly dělat učitelky mateřských škol ani nikdo jiný, než klinický logoped, když pokus o uzákonění činnosti školních logopedů byl zamítnut. Dále doplnila, že pacient má být informován o nejčastějších a nejzávažnějších rizicích, pokud se uvádí riziko v procentech, tak se uvádí celostátní. Nesouhlasila s tím, že by znalci z oboru chirurgie nebyly kompetentní vyjadřovat se k péči, která proběhla na chirurgickém oddělení. Následná prohlídka odborníkem ORL neznamená, že by výkon, způsob provedení, důsledky a příčinnou souvislost mezi provedeným výkonem a následkem na zdraví pacienta nemohl prosoudit znalec z oboru chirurgie, když ORL vyšetření provádí přizvaný lékař z oboru ORL. 4. [titul] [jméno] [příjmení] jako svědkyně před soudem uvedla, že je primářkou chirurgického oddělení žalované se zkušenostmi s operacemi štítné žlázy i z jiných pracovišť, kde působila, provedla mnoho desítek těchto operací a u stovek asistovala. Žalobkyni viděla v den operace a následující den po operaci, potom až první týden v únoru, protože praktická lékařka žádala operační protokol. Z důvodu nestandardního požadavku ji kontaktovala a poprvé se dozvěděla, že žalobkyně má potíže. Pozvala ji na kontrolu a potom s ní byla ve spojení do poloviny května. Operace probíhala standardně, pouze neviděli hlasový nerv, který hledali, protože jej hledají vždy. Někdy se stává, že nerv není vizualizován, když další hledání způsobuje riziko krvácení. V době operace neměli k dispozici intraoperační monitoring. Mluvila se žalobkyní v den operace (nultý den), ale nedá se hodnotit, zda měla potíže, protože kromě operace chirurgů dává ještě anesteziolog do krku plastovou trubičku, která sama o sobě nezávisle na operaci, může způsobit změny hlasu. Další den po operaci nic nepozorovala, nepamatovala si, že by něco pozorovala, protože by na to nějakým způsobem reagovala (např. vyšetření ORL, častější kontroly, dechová rehabilitace). Po operaci měla žalobkyně vizitu 2 x denně a další dny 1 x denně. Mluvili s ní minimálně 4 lékaři. Revizí nebylo zjištěno poškození nervu, přetětí, nerv byl zúžený, žádná jasná příčina nebyla shledána. V operačním protokolu z reoperace bylo uvedeno:„ na nervu zúžení (v.s. po resorbované ligatuře)“, což znamená podezřelé po vstřebané niti. Provedená operace patří do specializace chirurgie, odborník z ORL při operaci není přítomen. Žalovaná má ORL ambulanci a pokud je potřeba provádí vyšetření hlasivek lékař ORL. Nedělají ho standardně, ale velmi často a určitě, pokud má pacient potíže. Někdy se doplňuje i ambulantně. Vyšetření ORL není podmínkou propuštění pacienta, žádný předpis to nestanoví. Hovořila se žalobkyní, že je hlasový profesionál a o možných komplikacích 30 % dočasných a 1 – 3 % trvalých, tuto informaci od ní žalobkyně dostala před operací. Pokud je v operačním protokolu uvedeno, že nerv přesvědčivě nevizualizovali, znamená to, že ho neviděli, nikoli že ho nehledali. U velké části pacientů není nerv vidět, některá pracoviště ho ani záměrně nechtějí vidět. Žádný postup, který by určoval, co dělat, když se nerv nevizualizuje, není. Řeší se to až ve chvíli, když má pacient potíže. Potíže se mohou projevit hned po operaci nebo až s časovým odstupem i 14 dnů. U každého pacienta je to jiné. Chirurg nemůže dělat ORL vyšetření. Podle svých zkušeností z oboru ví, že se ORL vyšetření pokud pacient nemá potíže, běžně neprovádí. Při vizitě se hodnotí celkový stav pacienta, měří se tlak, pulz, teplota, koukají se, jestli je opocený a poslouchají, jak mluví. Revize operací se dělají hned, pokud si je operatér vědom, že nerv poškodil, jsou různé školy, některé se k tomu nepřiklání, svědkyně by to konzultovala s neurochirurgem. Uvedla, že nedokáže říci, zda by byl stav žalobkyně jiný a nedošlo by k trvalým následkům, pokud by byla provedena revize dříve. Žalobkyně ani zaměstnanci žalované nezpozorovali problém po operaci, žalobkyně nerozporovala ani propouštěcí zprávu. Mohlo se stát, že ORL vyšetření by bylo v pořádku a pooperační paréza nervu by nastala až vazivovými změnami v oblasti nervu. Jizva by potom způsobila útlak nervu. Žalobkyně chtěla po operaci domů o den dříve, protože se blížily vánoční svátky, následně se s potížemi neozvala a svědkyně o nich nevěděla. V propouštěcí zprávě byla poučena, že v případě potíží se má spojit s nemocnicí. Hlasový klid a rehabilitace jsou důležité po takové operaci, ale žalobkyně si stěžovala, že nemůže hrát tenis a divadlo, což může mít vliv na zhoršení situace, ale je tam více faktorů. Nebyl důvod žalobkyni nevyhovět, pokud chtěla jít domů o den dřív, byly splněny veškeré podmínky pro propuštění. Ve světě jsou pracoviště, která dělají štítnou žlázu v režimu jednodenní chirurgie. Negativní reverz nebylo třeba podepisovat, protože se nepředpokládalo zhoršení stavu a byla poučena písemně i ústně, že při zhoršení se má dostavit. 5. [titul] [jméno] [příjmení] jako svědek před soudem uvedl, že objednával žalobkyni k operaci a asistoval u operačního zákroku, který prováděla paní primářka. Při objednání žalobkyně hlasové problémy neměla, znamenal si, že je učitelka a zpívá. Poučil ji o všech možných rizicích a povaze zákroku, proč se dělá, v čem spočívá a jaký je průběh včetně hospitalizace. Sepisovali spolu písemný informovaný souhlas. Operace probíhala standardním způsobem. Potvrdil, že se při těchto operacích vždy snaží vizualizovat nerv (snaží se ho najít), ale ne vždy se to podaří. Pokud se to nepodaří, tak se postupuje podle potíží pacienta. Řídí se tím, jaký je hlas pacienta a jaké jsou problémy v následujícím průběhu. Po operaci je pacient umístěn na JIP do druhého dne, tam se dělá pooperační vizita, potom je každý den vizita lékařem, kdy se kontrolují subjektivní potíže pacienta i objektivní stav, kvalita hlasu, dech, atd. ORL vyšetření se provádí často, ale ne vždy, podle toho, jak se pacient cítí. Lékař ORL není každý den v nemocnici dostupný. Hledání zvratného nervu se do protokolu píše. Od dlouhého hledání nervu se ustupuje, protože může způsobit krvácení, což je v této oblasti nebezpečné. Doba hledání nervu se do dokumentace nezapisuje. Slovo suspektní znamená podezření. V době operace neuromonitor k dispozici neměli, nyní ho již mají a pomáhá jim při vizualizaci nervu, ale není 100 %. 6. [titul] [jméno] [příjmení] jako svědek před soudem uvedl, že je chirurgem u žalované a ošetřoval žalobkyni. Druhý pooperační den žalobkyně uváděla, že nemá obtíže, když se obvykle pacientů ptá, jak se jim mluví a dýchá. Protože projevila zájem jít domů, tak bylo jeho úkolem zhodnotit, zda má v té chvíli potíže, které by ji akutně ohrožovaly na životě nebo akutně ohrožovaly její zdraví. Pokud zhodnotil, že nikoli nebo riziko není v tu chvíli na místě, tak mu nic nebránilo, alby žalobkyni pustil domů. Bylo v plánu ještě ORL vyšetření na následující den (3. pooperační den), ale vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla potíže v tu chvíli ani nejevila příznaky, které by nasvědčovaly nějaké ORL komplikaci, tak bylo upuštěno od vyšetření, když toto vyšetření dělají vždy 3. pooperační den. Při propuštění se žalobkyní mluvil a jevila se v pořádku. V době operace neměli k dispozici přístroj na intraoperační monitoring nervu, takže se snažili nerv najít. Nyní přístroj mají, pomůže jim nerv v určitých situacích najít, ale není to 100 % metoda. Chování pacienta po operaci má určitě vliv na případné potíže, které mohou nastat. Pacient by měl dodržovat hlasový klid, všeobecně se vyhýbat jakékoli fyzické ale i psychické zátěži. U žalované se při operacích štítné žlázy vždy provádí pokus o nalezení zvratného nervu. Tento pokus je zapisován do operačního protokolu. Svědek prováděl ranní vizitu, kdy žalobkyni viděl poprvé. Dle subjektivního sdělení žalobkyně měla mírně obtížnější polykání, s čímž se setkávají téměř při každé operaci, kdy byla použita celková anestezie s intubací. Je to běžná věc, když jsou dýchací cesty zaintubovány dýchací kanylou, kterou za pacienta dýchá anesteziologický přístroj, tak ta kanyla se otírá o hlasivky a svým způsobem je utlačuje a může je pohmoždit, obvykle během několika u někoho hodin, u někoho dní, odezní. Sám prodělal operaci a obtížně se mu polykalo, hůře se mu mluvilo, měl divný pocit v krtku 5 - 6 dní a spontánně to odeznělo. Objevuje se to nejenom po operaci štítné žlázy. Sesterský záznam neurčuje péči o pacienta, ale slouží k tomu, že si sestry předávají informace mezi sebou. ORL vyšetření vždy indikuje lékař. Svědek si není vědom standardu ani neví, že by existoval nějaký předpis na provádění ORL vyšetření po operaci štítné žlázy. Uvedl, že se spíše jedná o jejich zvyklost, když mají ORL k dispozici.

7. Ze souhlasu s lékařským vyšetřením/léčebným postupem (výkonem) vyplývá, že [titul] [jméno] [příjmení] dne 16. 10. 2018 za žalovanou předal žalobkyni souhlas a vysvětlil jí srozumitelným způsobem podstatu a výhody operačního výkonu – levostranná lobektomie štítné žlázy. Seznámil ji s problémy, které mohou nastat během uzdravování, rovněž s předpokládanou úspěšností tohoto výkonu a jeho možnými nejčastějšími komplikacemi a specifickými komplikacemi (poranění zvratného nervu 1 %, poranění příštítných tělísek 3 %). Dne 17. 12. 2018 žalovaná tento písemný souhlas podepsala.

8. Z operačního protokolu [nemocnice], [anonymizováno] ze dne 19. 12. 2018 vyplývá průběh operace žalobkyně (totální lobektomie štítné žlázy), kterou provedla v době od 11:15 hod. do 12:30 hod. operatérka [titul] [jméno] [příjmení] za asistence [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. V protokolu bylo mimo jiné uvedeno:„ NLR přesvědčivě nevizualizujeme, avšak žádná jemu podobná struktura nebyla porušena“.

9. Ze zprávy ošetřujícímu lékaři [nemocnice], a.s. ze dne 21. 12. 2018, kterou vyhotovil [titul] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně byla tohoto dne propuštěna z nemocnice po hospitalizaci od 19. 12. 2018, kam byla přijata plánovaně k levostranné lobektomii štítné žlázy na doporučení [titul] [příjmení]. Subjektivně: bez akutních obtíží, dýchá se dobře, bolesti na hrudi neguje, krvácivé obtíže neguje, projevy akutního inf. onemocnění neguje. Operace byla provedena dne 19. 12. 2018, výkon i pooperační průběh klidný, nekomplikovaný, časné hojení rány, fonace neporušena. Pacientka dimitována v celkově dobrém, stabilním stavu. Dne 31. 12. 2018 klinická kontrola v chirurgické ambulanci a extrakce stehů. V případě potíží či zhoršení stavu kontrola v chirurgické ambulanci kdykoli dříve ihned.

10. Z ambulantní zprávy [nemocnice], [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2018 vyplývá, že žalobkyně se dostavila k žalované k extrakci stehu, která byla provedena.

11. Z lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení] – endokrinologická ambulance [obec] ze dne 16. 1. 2019 vyplývá, že žalobkyně má horší dech, chrapot, pokud déle mluví. Doporučeno, pokud budou trvat obtíže s hlasem ORL kontrola.

12. Z lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení] – ordinace ORL, Poliklinika [obec] ze dne 30. 1. 2019 vyplývá, že žalobkyni byla provedena operace na chirurgii, hned po operaci hlasové problémy, dosud nebyla na ORL vyšetření, hlasové potíže trvají, hlas je unavitelnější, nemůže zpívat a mluvit nahlas. Pravá hlasivka normálně hybná, levá nehybná. Závěr paréza po operaci štítné žlázy.

13. Z ambulantní zprávy [nemocnice], [anonymizováno] ze dne 27. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena [titul] [příjmení], subjektivně sdělila své potíže s hlasem, jako učitelka má problémy v zaměstnání, nemůže zpívat, potíže s dechem. Objektivně je změna hlasu slyšitelná. Doporučena hlasová rehabilitace a kontrola za měsíc.

14. Z lékařské zprávy, nálezu ze dne 13. 2. 2019 vyplývá, že žalobkyně byla vyšetřena na foniatrii, zjištěno levá hlasivka v paramediálním postavení, vlevo hlasová vlna nepostupuje. Zavření glovis při fonaci neúplné. Diagnostika – postoperační paréza.

15. Ze zdravotního záznamu ušní, nosní, krční a foniatrie ze dne 19. 3. 2019 bylo zjištěno, že levá hlasivka žalobkyně je v paramediálním postavení, nehybná, pravá hlasivka dotahuje.

16. Z operačního protokolu [název] [anonymizována dvě slova] [část obce] byl zjištěn průběh reoperace žalobkyně dne 11. 4. 2019, když tato byla indikována po domluvě s operující lékařkou. Pacientka má od operace poruchu hybnosti levé hlasivky a dysfonie, operační diagnóza poranění periferních nervů krku. Reoperaci provedl dne 11. 4. 2019 v době od 10:21 hod. do 12:21 hod. operatér [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. V protokolu mimo jiné uvedeno:„ V oblasti zkřížení nervu s a thyroidea superior je jizva. Mikrochirurgicky provádíme exoneurolýzu n. laryngeus inferior. Těsně pod m. cricopharyngeus je na nervu zúžení (v.s. po rezorbované ligatuře). Jizvu i v této oblasti odstraňujeme. Nerv je v kontinuitě a dobře dekomprimovaný“.

17. Z propouštěcí zprávy [anonymizována tři slova] [část obce] ze dne 20. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně byla hospitalizována v nemocnici od 17. 8. 2020 do 20. 8. 2020 (3 dny) za účelem korekce jizev, které byly provedeny.

18. Z lékařské zprávy [titul] [příjmení], praktická lékařka žalobkyně, ze dne 25. 10. 2021 vyplývá, že žalobkyně v souvislosti se zdravotními komplikacemi po operaci štítné žlázy ve 12/ 2018 byla ve velkém psychickém vypětí a v roce 2019 užívala antidepresiva.

19. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení odškodnění ve výši 2 000 000 Kč před podáním žaloby. Na tuto reagovala žalovaná dopisem ze dne 20. 7. 2021 a nesouhlasila s tím, že ze strany zaměstnanců žalované došlo k odbornému pochybění, které by v příčinné souvislosti způsobilo jakékoli zdravotní potíže žalobkyni.

20. Z listiny nazvané soupis činností a omezení – [celé jméno žalobkyně], který sestavila žalobkyně za účelem vypracování znaleckého posudku, bylo zjištěno, že žalobkyně před operací zpívala, hrála ochotnické divadlo a provozovala sportovní aktivity, z pracovních aktivit vedle práce s dětmi a komunikace s rodiči a veřejností, vedla logopedické nápravy řeči dětí předškolního věku. Nyní má toto znemožněno, dále se jí špatně polyká a dýchá nejvíce při mluvení s pohybem.

21. Z odborného posudku [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 14. 6. 2022, který soud provedl jako listinný důkaz bylo zjištěno, že komise posuzovala léčebný postup [titul] [jméno] [příjmení] u žalobkyně. Jako podklad pro zpracování použila zdravotní dokumentaci žalobkyně hospitalizované od 19. 12. do 21. 12. 2018 na chirurgickém oddělení žalované. K průběhu léčby byl popsán podstatný obsah vývoje událostí končící dne 26. 3. 2019 výrazná porucha fonace, v plánu kontrola v [zkratka] a konzultace [titul] [příjmení] k pokusu o rekonstrukci. O dalším průběhu není zpráva. Při hodnocení úrovně poskytnuté péče žalobkyni postupovala komise dle stavu, s jakým byli konfrontováni lékaři v daném místě, čase a okolnostem, bez ohledu na okolnosti a fakta zjištěná později, která neměli k dispozici ošetřující lékaři. Indikace k operaci byla správná s ohledem na nález, pacientka byla řádně poučena o charakteru výkonu a jeho rizicích, zejména ve vztahu k poškození zvratného nervu a přištítných tělísek, což jsou vyjma obecných rizik operačních výkonů, nejčastější typy komplikací výkonu na štítné žláze. Podepsala informovaný souhlas. Operační průběh, vlastní operace ani bezprostřední pooperační průběh nesignalizovali nějaké zásadní problémy. Operace proběhla hladce, n. leryngeus recurrens nebyl viděn, ale nebylo popsáno, že by došlo k nějakému jeho poranění. Druhý pooperační den byla žalobkyně propuštěna domů. Dne 31. 12. 2018 byla kontrolována u žalované, opět nebyla popsána změna fonace nebo subjektivní stesky. V 2/2019 je již zápis s nálezem ORL s poraněním zvratného nervu. Závěr komise byl, že předoperační, operační i pooperační péče o žalobkyni probíhala na náležité odborné úrovni a je v souladu s dosaženou úrovní poznání současné lékařské vědy. Poranění zvratného nervu je při tomto typu operace známou komplikací a nelze ji odvrátit ani snížit riziko specifickými postupy (stimulace nervu, vizualizace nervu apod.). Byly dodrženy všechny zásady náležitého odborného postupu, z dokumentace nevyplývá, že by došlo k přímému poškození nervu a lze se tedy domnívat, že k jeho poškození došlo v rámci pooperačních změn, ke kterým dochází v rámci hojení jizvy. Tomuto scénáři odpovídá i pooperační průběh, kdy při prvotní kontrole byla fonace správná. Pooperační poranění zvratného nervu po výkonu na štítné žláze mají charakter přechodný 1 % - 30 %) nebo trvalý (0,5 % - 5 %), nadto porušení hybnosti hlasivky a z ní rezultující poruchy hlasu mohou vzniknout i bez jasného intraoperačního poranění nervu např. při silném tahu při preparaci žlázy a jejím uvolňováním, nebo při termickém poškození a následné reparaci, nebo vlivem tahu pooperačních změn při hojení a fibrotizaci a retrakci vlastní operační rány. Zvolený postup [titul] [příjmení] odpovídá náležité odborné úrovni a je v souladu s dosažnou úrovní poznání současné lékařské vědy.

22. Z poukazu na vyšetření/ošetření ze dne 19. 12. 2018 vyplývá, že [titul] [jméno] [jméno] žádal o ORL konsilium po operaci štítné žlázy u žalobkyně.

23. Ze sesterského záznamu ošetřovatelské péče standardních oddělení dne 20. 12. 2018 v 6h. bylo zjištěno, že žalobkyně se cítila dobře, analgetika nevyžadovala, dnes kontrola ORL, v 18h. bylo uvedeno bolesti neudává, zítra ORL konsil, bez obtíží.

24. Z léčebného záznamu [číslo] ze dne 21. 12. 2018 sepsaného [titul] [jméno] [příjmení] v 7:29 hod. vyplývá, že subjektivně byla žalobkyně bez potíží, pouze mírně obtížnější polykání, objektivně zjištěna eupnoe, fonace normální, přiměřený pooperační průběh, dále v 11:05 hodin uvedeno kontrolní laboratorní odběry v pořádku, žalobkyně bez potíží, demise ve 13:30 hodin.

25. Žalobkyně ve svém účastnickém výslechu potvrdila, že [titul] [příjmení] ji objednával na operaci štítné žlázy a zvýraznil tam, že je hlasový profesionál. Po operaci byla v klidu, spokojený pacient. Ptali se jí na hlas, řekla jim asi 3 slova. Řekli jí, že po operaci je normální, že hlas je trochu jiný, protože ji intubovali, nevěděla, že měla jít na ORL vyšetření. Lékaři nemohli posoudit její hlas, když ji viděli prvně nebo podruhé v životě a neměli ji nahranou. Potvrdila, že si po operaci nestěžovala, protože to, co měla, považovala, že k tomu patří. Jednak měla v krku při operaci trubku a rozříznutý krk. Při vizitách seděla a nic nedělala, takže to udýchala i mluvila. ORL vyšetření po operaci neproběhlo. Nevybavila si, že by ji lékař před propuštěním viděl. Dělala všechno, co jí doporučili, dodržovala hlasový klid, dne 31. 12. 2018 byla na kontrole v nemocnici, a když potíže neustupovaly, tak si sama domluvila ORL vyšetření, při kterém lékař konstatoval parézu hlasivky. Pracuje v [anonymizována dvě slova], před operací zpívala a hrála ochotnické divadlo, nyní má problémy s hlasem, špatně se jí dýchá i polyká. Své aktivity provozovat nemůže. V práci nyní používá megafon. Následovala reoperace v [obec], kde jí řekli, že nerv se při šití dostal do jizvy, že tam byl přišitý, uvedli to do operačního protokolu. Kdyby přišla dřív, bylo by to lepší. Potom byla na plastice krku, protože se jí po reoperaci udělal na krku val. Předtím hrála tenis, snaží se pořád, ale po operaci nechodila, protože byl prosinec a začínala až v červnu, když byla sezóna. Sportuje i nyní, ale nemůže tak často jako dříve. Divadlo dělat nemůže. Po půl roce, když to nebylo v pořádku, tak si nechala napsat antidepresiva a určitě vybrala balení, ale docházelo u ní k útlumu.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalým manželem žalobkyně, žije se žalobkyní v jednom domě, přes týden je mimo domov. Potvrdil, že život žalobkyně se výrazně změnil po operaci, když koníčky jako zpět a divadlo už nemá. Operace byla před Vánoci, kdy už všichni čekali na Vánoce, a když se žalobkyně vrátila po operaci, tak měla zastřený hlas, ale nikdo tomu nepřikládal význam, protože to bylo po operaci, mysleli si, že tam má nějaký otok, ale ono se to nelepšilo. Hlas byl sotva slyšitelný a pak se přidaly komplikace, jako problémy s polykáním, s dýcháním. Nejvíc jí bavil zpěv s kytarou a divadlo, obojí už dělat nemůže. Dříve hrála tenis, teď je v této aktivitě omezená. Ve fyzické práci je omezena dýcháním.

27. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že je starostou [územní celek] a kamarád žalobkyně, hrál s ní divadlo a dále byl svědkem, jak ve společnosti hrála na kytaru a zpívala, ani jedno po operaci nemůže. Jedná se o obrovský zásah do jejího života.

28. Svědkyně [jméno] [příjmení], kolegyně ve školce před soudem uvedla, že před operací měla žalobkyně normální hlas, po operaci se domnívala, že jde o běžný pooperační stav, ale hlas se nevrátil. Přestala zpívat, při běžné mluvě se hlas brzy unaví. Žalobkyně si do třídy pořídila megafon.

29. Svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádka žalobkyně před soudem uvedla, že se znají 30 let a vídají se 3 x týdně, někdy častěji. Po operaci štítné žlázy má žalobkyně problémy s hlasem a s dýcháním, dříve hrála a zpívala na kytaru při všech možných příležitostech, hrála divadlo, sportovala, jezdí na výlety, ale žalobkyně to neudýchá, musí si dávat pozor, když pije, aby jí to nedělalo potíže. Život se jí hodně změnil.

30. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne 7. 12. 2021 ve spojení se znaleckým posudkem [číslo] (doplňující) ze dne 20. 12. 2021 a [číslo] (doplňující) ze dne 16. 7. 2022, stanoviskem znalce k vyjádření [titul] [příjmení] ze dne 27. 5. 2022, stanoviskem k vyjádření [titul] [příjmení] ze dne 28. 9. 2022 a výslechem znalce před soudem bylo zjištěno, že operace žalobkyně dne 19. 12. 2018 nebyla provedena de lege artis, během operce došlo k porušení hlasivek, pravděpodobně naložením ligatury na nerv, když zdravotní stav žalobkyně je možno považovat za ustálený. Správný postup představuje standardní předoperační vyšetření a zvláště pooperační vyšetření do 2 dnů po operaci v rámci hospitalizace, pokud je pozorována změna hlasu (byť jen pacientkou). Pokud není v daném zdravotnickém zařízení ORL, tak by vyšetření mělo být zajištěno na ORL ambulanci v nejbližším okolí. Pokud je časně pooperačně zjištěna obrna hlasivky, je indikace k revizi operační rány při pooperačně zjištěné paréze zvratného nervu dána peroperačním nálezem. Je-li si operatér jistý, že nerv vizualizoval a nepoškodil, může se domnívat, že se jedná o parézu přechodnou a revize indikována není. Pokud nebyl nerv vizualizován, je zcela indikována revize rány a nalezení poraněného nervu, ve většině se jedná o ligaci (zaškrcení nervu šicím materiálem), méně často o přerušení nervu. Poranění nervu má za následek poruchu hybnosti hlasivek, tato porucha však někdy nemusí být provázena změnou hlasu. Proto je k objektivizaci nutné laryngoskopické vyšetření. Neprovedení tohoto pooperačního vyšetření se neslučuje s poskytováním zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Uvedl, že na provedení ORL vyšetření po operaci štítné žlázy není žádný předpis ani doporučení. U jednostranné parézy může být u 40 - 50 % případů zpočátku hlas normální, proto dochází často k přehlédnutí. Po několika týdnech až měsících dochází k atrofizaci svalů, hlasivka se prohne a hlas už nikdy nebude normální, dochází k aspiraci tekutin, tečou do hrtanu, do dolních cest dýchacích tekutiny a pacient není schopen hlasitého odkašlání, protože není schopen uzavřít hlasivkovou štěrbinu. Nemluví nebo špatně mluví, špatně se mu dýchá, aspiruje tekutiny (vdechuje), které nemůže odkašlat nebo těžko odkašlává. Argumentace, že hlas byl po operaci normální nic neříká, pokud nebylo provedeno vyšetření ORL. Nejde o správný postup, pokud se nerv hledá až po odstranění laloku štítné žlázy. Dle znalce bylo hlavní příčinou poškození hlasivky neprovedení laryngoskopické vyšetření žalobkyně po operaci a dále byl i špatný postup během operace, když se nerv nehledal a nebyl vizualizován. S ohledem na to, že lékaři nevěděli o paréze, nebylo přikročeno k včasné revizi. Dle provedené revize bylo zjištěno zúžení na nervu. Omylem mohla být na nerv naložena ligatura (nit) místo na cévu. Ihned po operaci nevznikne jizva, která by zúžila nerv. Vazivové změny jsou proces, které trvají týdny až měsíce. Uvedl, že zúžení nervu může nastat popálením při koagulaci, když se staví krvácení, zavzetím do nástroje, zaškrcením ligaturou, která zaškrtí cevní zásobení a nerv přestane fungovat, trakcí (tažením). Při reoperaci po několika měsících by to již nebylo viditelné na nervu. Při operace se používají vstřebatelné nitě, které se vstřebávají cca 7 – 14 dnů, záleží na druhu. Předchozí sundávání uzlíků z hlasivek (zbytnělé sliznice) nemohlo mít vliv na stav hlasivek, když nyní jde o poruchu interakce všech svalů hrtanu na jedné straně. Znalec má specializaci ušní, nosní, krční a chirurgie hlavy a krku. Tyto operace se dělají na chirurgických pracovištích i ORL pracovištích, znalec je dělá cca 10 let. Parézu hlasivek nelze zjistit pouze na základě hlasového projevu, protože ten hlas může být zpočátku normální, když jedna hlasivka se přidá k té druhé. Potom už dochází ke změnám. Teoreticky je možné, že paréza může nastat i po několika dnech, ale to je třeba při podráždění nervu, ale dle znalce se nejedná o tento případ. Uvedl, že není zřejmé, proč byla plánováno ORL vyšetření, když bylo dle lékařů vše v pořádku a vyšetření dělají pouze při potížích. Dle standardu stanoveného Ministerstvem zdravotnictví operatér provede identifikaci přištítných tělísek a rekurentů (zvratného nervu) na operované straně. Je možné, že se nerv nepodaří vizualizovat. Pokud je tam paréza, tak by se to pole mělo revidovat. Pokud paréza není po operaci, tak se reoperace nedělá. Znalec potvrdil, že nikdy nepracoval na chirurgickém oddělení nemocnice. Na začátku není zřejmé, jestli paréza bude dočasná nebo trvalá. Přístup lékařů záleží na tom, jak to vypadalo v operačním poli během operace. Když nerv viděli a neporanili, revize se nedělá a čeká se, ale když nerv neviděli a nejsou si jisti, tak se dělá revize. Provedení dřívější reoperace má význam, protože je zde větší šance, že dojde k návratu funkce, pokud je tam ligarura. Čím dřívější odstranění té eventuální příčiny, když nerv může být třeba natržen, tím lépe. Ke znaleckému posudku znalce [titul] [příjmení] uvedl, že by nutně nemuselo dojít k zaškrcení nervu na 2 místech, jak uváděl. K reoperaci při zjištění parézy po operaci, když nebyla vizualizace dochází během 1, 2 max. do 7 dnů. Znalec uvedl, že při vypracování znaleckého posudku vycházel ze studia odborné literatury, závěrů autorů a členů odborné ORL společnosti a medicíny založené na důkazech (EBM). Potvrdil, že žalobkyni nevyšetřoval, vycházel ze zdravotní dokumentace, vyjádření žalobkyně ohledně potíží a ze svých zkušeností. Dle znalce by byla zjištěna paréza po operaci při ORL vyšetření, a protože jde o hlasovou profesionálku, měla nastat opatření ke snížení její invalidizace. Jednalo by se o revizi na místním chirurgickém oddělení, kde by se zjistilo, že tam mohla být ligatura, která se mohla odstranit a s velkou pravděpodobností by žalobkyně neměla parézu. Uvedl, že paréza vznikne hned, pokud je nějakým způsobem poškozen nerv, poté upřesnil, že je velká variabilita laryngoskopického nálezu, u někoho může nastat paréza hned a u někoho se může jen částečně hýbat a pak teprve se zhorší. Není důležité, zda by se zjistila paréza při ORL vyšetření po operaci, ale že nebylo ORL vyšetření provedeno, což je standardní postup. Potvrdil, že v letech 2020 -2021 se plánované výkony neprováděly z důvodu Covidu -19, avšak většinu výkonů u žalované tvoří jednostranné výkony (34 z 38). Znalec nemá odbornou specializaci na nemajetkovou újmu, a proto vypracoval pouze expertní vyjádření ohledně bolestného a ztížení společenského uplatnění.

31. Z listiny nazvané stanovení nemateriální újmy v případu [titul] [celé jméno žalobkyně] – expertní vyjádření stanovil znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul] náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 688 543 Kč.

32. Z listiny nazvané stanovení bolestného v případu [titul] [celé jméno žalobkyně] – expertní vyjádření stanovil znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul] bolestné ve výši 38 355,20 Kč.

33. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 8. 2022 ve spojení s doplňkem znaleckého posudku ze dne 15. 11. 2022 a výslechem znalce před soudem bylo zjištěno, že postup personálu nemocnice byl od vyšetření, příjmu, operace a další léčby v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy. Dokumentace je vedena správně. Neztotožnil se s posudkem [titul] [příjmení], [titul], že postup byl non lege artis, protože zpětně nelze určit a dohledat co způsobilo parézu nervu. Nesouhlasil s jeho názorem, že byla žalobkyně propuštěna domů s hlasovými problémy, neboť je to v rozporu s propouštěcí zprávou, ani s tvrzením, že pokud nebyl nerv vizualizován, je nutné provést akutní revizi rány. Revize jsou indikovány jen v případech, kde si je operatér vědom přetětí nervu. Drtivá většina paréz hlasivek je dočasná a spontánně se upraví. Výsledky časných i pozdních neurochirurgických revizí zvratného nervu nepřinášejí vždy příznivý výsledek, časté jsou dyskinézy s přetrvávající poruchou hybnosti hlasivky i hlasu. Uvedl, že nelze zpětně určit jasné příčiny léze nervu. Vzhledem k tomu, že nebyl nerv při operaci vizualizován a tedy poraněn, považuje znalec za nejpravděpodobnější příčinu léze pooperační jizvení. První vyšetření proběhlo s odstupem 6 týdnů od výkonu a do té doby není jasný záznam o poruše hlasu. Pokud by bylo vyšetření ORL po operaci s normálním výsledkem, byl by jistě postup konzervativní a výsledek by byl stejný, jako nastal. Pokud by se při ORL vyšetření po operaci zjistila paréza, tak při znalosti peroperačního nálezu a vědomí statistiky vysoké pravděpodobnosti spontánní úpravy hybnosti hlasivky i hlasu, by byl postup také téměř jistě konzervativní. Pokud uváděla žalobkyně potíže s hlasem od počátku, není jasné, proč bylo ORL vyšetření provedeno s takovým odstupem, ačkoli byla poučena v propouštěcí zprávě o kontrole při obtížích kdykoli, ihned. Uvedl, že je faktický nesmysl, aby byl nerv přišit k jizvě, což vyvrátila i neurochirurgická revize, jejíž závěr je též na úrovni podezření z tísnící ligatury. Je pochopitelné, že k trvalé paréze zvratného nervu došlo v příčinné souvislosti s operačním zákrok a endotracherální intubací, nelze však označit tuto komplikaci jako postup non lege artis a zpětně určit jasnou příčinu. Výši bolestného znalec odhadl dle Metodiky NS na částku 30 – 40 000 Kč. Lze se domnívat, že k paréze hlasivky nedošlo ihned po operaci, ale se zpožděním. Žalobkyně zpětně udávala obtíže s hlasem, které však nebyly nikterak dokumentovány ve zdravotnické dokumentaci, navíc se dostavila 31. 12. 2018 k odstranění stehů, kde není žádný záznam v dokumentaci o subjektivních potížích, příp. objektivním nálezu svědčící pro parézu hlasivky, a byla poučena o nutnosti časné kontroly při obtížích. Proto se lze domnívat, že by časné provedení ORL vyšetření neprokázala žádnou patologii, protože paréza se vyvíjela téměř jistě postupně a plíživě. Pokud by byla indikována včasná reoperace, je vysoce pravděpodobné, že by současný klinický stav žalobkyně byl totožný. Důvodem pro toto tvrzení je skutečnost, že u žalobkyně se zpožděním revizní neurochirurgická operace provedena byla a neprokázala žádné porušení kontinuity průběhu nervu, jen pravděpodobné – možné zúžení v místě předchozí ligatury. Vzhledem k tomu, že steh byl již vstřebaný, jde jen o možnost. Znalec má zkušenosti s operací štítné žlázy, 35 let dělá chirurgii, osobně provedl minimálně 800 operací štítné žlázy a asistencí cca 5 000, 10 let pracoval na chirurgické klinice v [část obce], 22 let je vedoucím velkého chirurgického oddělení. Dle znalce zkratka v.s. neznamená velmi podezřelé, ale pravděpodobné. Znalec [titul] [příjmení], Ph.D. založil svůj posudek na tom, že je téměř jisté, že byl nerv zaškrcen ligaturou, ale to [titul] [příjmení] nepíše. K dočasné paréze hlasivky dochází ve 2 % jenom při intubaci při operacích jiného druhu. Nelze tvrdit, že paréza je jednoznačně v přímé souvislosti s poraněním nervu. Protože nebylo provedeno pooperační ORL vyšetření, nelze předjímat jeho výsledek. Poruchy hojení jsou velmi časté, každý organismus jinak reaguje na použitý šicí materiál. Nedá se zpětně zjistit, zda nastaly změny v důsledku operace, nebo pooperačního následného postupu. Pravděpodobně to bylo ligaturou, ale mohlo to být významným pooperačním jizvením. První záznam o paréze hlasivky je 6 týdnů od operace, což je dostatečně dlouhá doba k tomu, že může docházet k svraštění jizvy. Změny vazivové tkáně mohly nastat již k datu kontroly [titul] [příjmení] dne 15. 1. 2019. Při tomto vyšetření udávala žalobkyně obtíže, přesto ji lékař neposlal na ORL vyšetření ihned. Po intubaci je vždy paréza přechodná, může být v trvání dnů až týdnů. Nejbezpečnější, jak nerv ochránit, je jeho vizualizace. Pokud je k dispozici monitorace peroperační, tak je to velká výhoda, ale není 100 %. K vizualizaci dochází právě proto, že se minimalizuje riziko poškození nervu. Ne vždy se to podaří z různých důvodů. ORL vyšetření před a po operaci je standardní postup. Znalec neshledal postup non lege artis, pokud není nerv vizualizován. Provádění ORL vyšetření po operaci je významně dodržovaný zvyk, protože některé parézy nejsou poslechem hlasu zřejmé. 80 % paréz je dočasných, takže ani zjištění parézy po operaci neznamená ještě urgentní řešení. Kdyby byla paréza hlasivky zjištěna časně, tak by se léčba vydala jiným směrem, ale neví se, jak by dopadl výsledek. Dle názoru znalce nemohla žalobkyně ovlivnit svým chováním po operaci vývoj parézy hlasivky. Dříve provedené operace hlasivek žalobkyně se současnými potížemi žalobkyně nesouvisí. K posudku [titul] [příjmení] uvedl, že mohou nastat obě možnosti, kdy ligatura může být poblíž nervu a nerv k tomu může být přitažen, může být zavzat jeho obal a dojde k zjizvení, nebo pokud dojde k naložení ligatury, kdy se nerv vytáhne jako očko a ligatura se nasadí níž, potom je celá smyčka zavzata do ligatury a byly by tam otisky na 2 místech. Ne všechna pracoviště upřednostňují časnou revizi, protože její výsledky nejsou nijak skvělé. Pokud je nerv přerušen, tak je operace svízelná a její výsledky nepřináší vždy pozitivní efekt.

34. Z listiny obsahujíc vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], lékaře ORL, vyplývá zavedený postup u operace štítné žlázy na Klinice otorhinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie [název] [anonymizována čtyři slova], v registračním listu výkonu je u totální lobektomie štítné žlázy napsáno, že součástí operačního výkonu je identifikace zvratného nervu na operované straně. Vizualizaci nervu provádí při každé operaci a zapisují do operačního protokolu. Před uzavřením operačního pole opět kontrolují kontinuitu zvratných nervů, když funkci ověří intraoperačním neuromonitoringem. U všech výkonů provádějí kompletní ORL vyšetření včetně laryngoskopie (vyšetření hlasivek) před a po operaci. Při poruše polykání a zhoršení/změně hlasu po operaci štítné žlázy je vyšetření hlasivek indikováno, a to hlavně pro včasné zahájení případné terapie včetně foniatrické rehabilitace.

35. Z popisu standardu hemityroidektomie (totální lobektomie štítné žlázy) Ministerstva zdravotnictví ČR bylo zjištěno, že autorská odbornost je chirurgie, k obsahu výkonu patří identifikace přištítných tělísek a rekurentu na operované straně.

36. Z listiny nazvané počet případů resekce štítné žlázy (statistika) vyplívá, že Kancelář zdravotního pojištění sestavila vyhodnocení ukazatele kvality, když za přiměřenou hraniční hodnotou považuje provedení 50 operací za rok pro jednotlivou odbornost s tím, že pokud je hodnota nemocnice podstatně nižší, lze považovat výsledek za nepříznivý. Dále zde byly pro rok 2019 uvedeny výsledky měření pro celou Českou republiku s rozdělením odborností a typů nemocnic.

37. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemajetkové újmy na zdraví ze dne 14. 8.2022, který byl opatřen doložkou znalce dle § 127a o.s.ř. vyplývá závěr, že postup zaměstnanců žalované byl při operaci a léčbě žalobkyně v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy s ohledem na individualitu pacientky, konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Žádný z nich se nedopustil odborného pochybení. Během operace s největší pravděpodobností k porušení hlasivek (periferních nervů) nedošlo. Znalec [titul] [příjmení], [titul] vychází pouze z poznámky v operačním protokolu [titul] [příjmení] o zúžení nervu, kdy zde uvedená zkratka v.s. znamená pravděpodobně a nikoli velmi pravděpodobně. Stručný posudek znalce bez bližšího vysvětlení, který vychází ze správné premisy o vhodnosti vizualizace nervu, mimo nějž je vše chybné. Znalec odkázal na posudek Oborové komise pro chirurgii vědecké rady [obec] lékařské komory, s nímž souhlasí, když poranění zvratného nervu nelze zabránit, ani s využitím vizualizace či IONM. Přímé poranění zvratného nervu je vysoce nepravděpodobné. Léze nervu byla zřejmě způsobena procesem, který nelze ohraničit na dobu operace, ale procesem chronického rázu, např. fibrotizací okolních tkání. O důvodech této předpokládané fibrotizace lze pouze spekulovat. Dle znalce, pokud by byl zachycen nerv do stehu, byla by na něm 2 zúžení a nikoli pouze jedno. Při operaci nebyl nerv protnut ani porušena jeho kontinuita. Obrna levé hlasivky nastala tím, že ve zvratném nervu došlo ke změnám, které lze řadit mezi neuroapraxii, tj. poškození nervových vláken – axonů způsobem, jehož mechanizmus nelze určit s naprostou přesností. K tomu mohlo dojít tlakem na nerv ekarterem – hákem při operaci, či jinou manipulací v okolí nervu, hematomem apod. Tyto příčiny nemůže operatér ovlivnit přímo. Řada z nich spadá do fyziologických reakcí tkáně a jejich výsledné účinky a dopady na funkci orgánů jsou nevyzpytatelné. Pouhá změna tvaru nervu v podobě zúžené, nemůže jednoznačně implikovat, že to bylo způsobeno stehem, a ani operující [titul] [příjmení] tak nečiní, naznačuje pouze možnost. Znalec dle operačního protokolu dovodil, že operatérka neprováděla vizualizace nervu, neboť si byla vědoma, že se pohybuje v dostatečné vzdálenosti od něj. Znalec na začátku své kariéry provedl více než 100 operací štítné žlázy, později se věnoval jiným oblastem chirurgie, ale jako přednosta chirurgické kliniky, kde se tyto operace prováděly, musel sledovat teoreticky moderní trendy.

38. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví/odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví ze dne 7. 9. 2022 vyplývá, že znalec stanovil celkovou výši bodového ohodnocení bolestného žalobkyně ve výši 276 bodů, součástí posudku je zdravotní dokumentace žalobkyně za období od 5. 12. 2018 do 20. 8. 2020 včetně znaleckého posudku a doplňku [titul] [příjmení].

39. Z listiny nazvané doplnění k případu [titul] [celé jméno žalobkyně] dne 12. 9. 2022 na základě podnětů žalující včetně doplněné verze vyplývá, že se jedná o zkušenosti [titul] [příjmení] s operacemi štítné žlázy, která také za žalovanou shromáždila operační protokoly z let 2017 2020 a vytvořila statistiku, dle níž v roce 2017 bylo provedeno u žalované 6 operací (6 laloků) štítné žlázy, v roce 2018 bylo provedeno 22 operací (24 laloků), v roce 2019 bylo provedeno 10 operací (12 laloků) a v roce 2020 bylo provedeno 5 operací (6 laloků). Pokud se jedná o strukturované vyhodnocení ukazatele kvality, který zmiňuje doporučený počet výkonů na pracovišti 50 za rok, jedná se pouze o doporučení. Potvrdila, že má být provedena vizualizace nervu a vždy ji provádí, ale ne vždy se jí to povede. Z listiny označené reakce na sdělení [titul] [příjmení] ze dne 19. 2. 2022 a na jeho výpověď u soudu, kterou sepsala [titul] [jméno] [příjmení] dne 21. 10. 2022 vyplývá, že před soudem popisovala pro laiky svůj operační a následný postup, který proto znovu podrobně popsala.

40. Z e-mailu [titul] [příjmení] vyplývá, že 1 štítná žláza má dvě poloviny (laloky) a zvratný nerv leží vpravo i vlevo u každého laloku. Žalobkyně byla mylně informována žalovanou o procentu ochrnutí zvratného nervu.

41. Z odpovědi na předžalobní výzvu [titul] [příjmení] ze dne 21. 6. 2021 bylo zjištěno, že operatérka se vyjadřovala k poskytování péče žalobkyni, přičemž toto vyjádření bylo mezi podklady pro vypracování znaleckého posudku znalcem [titul] [příjmení].

42. K důkazu byly provedeny videonahrávky na DVD a USB s ukázkami divadelních vystoupení, zpěvu a mluveného slova žalobkyně před operací, z nichž vyplývá, že hrála divadlo, zpívala a mluvila bez jakýchkoli potíží.

43. Z listiny nazvané vyjádření k případu [titul] [celé jméno žalobkyně] ze dne 15. 2. 2023, který za žalovanou vypracovala [titul] [příjmení] bylo zjištěno, že z 38 pacientů (42 laloků štítné žlázy) mají trvalou parézu 2 pacienti, z nichž 1 je žalobkyně. Dočasné hlasové potíže mohou mít pacienti i po jiných operacích z důvodu intubace (zavedení dýchací trubice do dýchacích cest) a jinými faktory. Při reoperaci bylo zjištěno, že nerv byl zavzatý do jizvy a zúžen, důvody tohoto stavu jsou různé. Žalobkyně začala své potíže řešit až následně, nikoli bezprostředně po operaci, kdy žádala brzké propuštění, ani při kontrole potíže nezmínila.

44. Z části Knihy abstrakt byl proveden důkaz závěry a doporučení kongresu České lékařské komory k problematice znaleckých posudků z oboru zdravotnictví a postupu lege artis z 18. 6. 2009 a bylo zjištěno, že posuzovat správnost či nesprávnost postupu lékaře či jiného zdravotník, by měl vždy znalec stejné odbornosti, který zná rozsah jeho profesních povinností a dokáže posoudit, zda byly dodrženy či porušeny. To nevylučuje, aby se ve složitých případech na posuzování podíleli i znalci z dalších oborů. Znalec či znalecká komise by měli mít vždy od počátku kompletní podklady, bez nichž by neměl být znalecký posudek vypracován. Mezi ně kromě kompletní zdravotnické dokumentace patří i vyjádření všech lékařů a dalších zdravotníků, jejichž činnost je hodnocena, k posuzovanému případu, informace o konkrétních podmínkách příslušného pracoviště, popřípadě též vyjádření vedoucího pracovníka k posuzovanému případu.

45. Soud zamítl z důvodu nadbytečnosti důkaz revizním znaleckým posudkem, dále externí vyjádření/znalecký posudek přednosty kliniky otorhinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie [název] [anonymizována dvě slova] [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], článek Přínos peroperačního neuromonitoringu n. laryngeus recurrns v tyreoidální chirurgii a další videonahrávky, neboť jejich provedení žalobkyně již nepožadovala, a dále kompletní zdravotní dokumentaci žalobkyně z rozhodného období, neboť tato byla již součástí znaleckého posudku [titul] [příjmení].

46. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně byla na základě doporučení [titul] [příjmení], po provedení ORL vyšetření a podepsání souhlasu s léčebným postupem (výkonem), včetně poučení o obecných a specifických komplikacích, plánovaně operována u žalované primářkou chirurgického oddělení [titul] [příjmení] dne 19. 12. 2018. Při operaci jí byla odstraněna štítná žláza na levé straně. Do operačního protokolu operatérka napsala, že NLR přesvědčivě nevizualizují, avšak žádná jemu podobná struktura nebyla porušena. Během hospitalizace byla opakovaně žalobkyně kontrolována lékaři chirurgy při vizitách, kdy byl zjišťován její zdravotní stav a případné potíže. Žalobkyně uvedla, že měla potíže od operace, ale domnívala se, že to k tomu patří, když byla operována na krku s intubací. Lékařům si nestěžovala mimo mírných potíží s polykáním, které byly zapsány do její zdravotní dokumentace. Ode dne operace bylo lékaři plánováno její ORL vyšetření. Dne 21. 12. 2018 byla žalobkyně na svoji žádost o den dříve, než bylo plánováno, propuštěna domů s tím, že je v celkově dobrém stabilním stavu, fonace neporušena, dne 31. 12. 2018 se má dostavit na vyndání stehu a v případě potíží má přijít kdykoli. Plánované vyšetření ORL provedeno nebylo. Žalobkyně se dostavila dne 31. 12. 2018 na vyndání stehu, žádné potíže neuvedla. Dne 15. 2. 2019 byla vyšetřena [titul] [příjmení], když uváděla potíže s dechem, tento jí doporučil v případě zhoršení kontrolu ORL, kterou podstoupila dne 30. 1. 2019 se závěrem paréza levé hlasivky. Následná rehabilitace nebyla úspěšná a dne 11. 4. 2019 byla provedena reoperace, při níž bylo zjištěno zúžení nervu a uvedeno do operačního protokolu operatérem (v.s. po naložené ligatuře). Zdravotní stav žalobkyně je nyní ustálen a má potíže při dýchání, polykání a mluvení. Nemůže zpívat, ačkoli se zpěvu věnovala společně s hrou na kytaru, nemůže hrát ochotnické divadlo, má potíže při sportu a v zaměstnání, neboť pracuje jako učitelka a ředitelka mateřské školy.

47. Podle § 2910 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

48. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

49. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Po provedení rozsáhlého dokazování listinami, výslechy svědků a několika znaleckými posudky, k nimž nemá soud formální výhrady, když znalci, kteří neuvedli do znaleckých posudků doložku dle § 127 o.s.ř., byli soudem vyslechnuti a poučeni. Tito své znalecké posudky stvrdili a na jejich závěrech setrvali. Po zhodnocení všech provedených důkazů včetně rozporných závěrů znaleckých posudků znalců dospěl soud k závěru, že ani revizní znalecký posudek by věc nevyřešil, protože zdravotní potíže žalobkyně jsou dány parézou levé hlasivky, která byla způsobena zúžením zvratného nervu, avšak příčina tohoto zúžení nervu nebyla zjištěna a s odstupem času ji nelze již určit. Provedení ORL vyšetření po operaci nemuselo parézu zjistit, jak rozvedeno níže. I když znalec [titul] [příjmení], [titul] uvedl, že dle jeho názoru způsobila parézu ligatura naložená na nerv, je zřejmé, že vycházel z operačního protokolu při reoperaci a tvrzení žalobkyně o potížích od počátku, který však toto uvádí pouze jako možnost, neboť stehy již byly v té době vstřebané a žalobkyně své potíže lékařům nesdělila. Naopak všichni ostatní znalci uvedli, že s nějvětší pravděpodobností se jednalo o fyziologické jizvení, které nelze předvídat a k zúžení nervu může dojít i z jiných důvodů popsaných v posudcích výše. Pokud jde o samotnou operaci žalobkyně dne 19. 12. 2018, z výslechů všech svědků – lékařů bylo zjištěno, že vizualizace nervu se do operačního protokolu zapisuje a u žalované se při této operaci vždy provádí. Soud konstatuje, že ze samotného operačního protokolu vyplývá, že snaha o vizualizaci nervu byla provedena v průběhu operace, avšak nerv viděn nebyl, když za větou:„ NLR přesvědčivě nevizualizujeme, avšak žádná jemu podobná struktura nebyla porušena“ následuje další popis postupu operace včetně zašití rány. Ohledně nepoužití monitoringu v době, kdy jím žalovaná nedisponovala, se znalci shodli, že nejde o chybný postup, čemuž odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu. Ohledně odbornosti znalců soud uvádí, že [titul] [příjmení], [titul] je znalcem z oboru zdravotnictví, specializace otorinolaryngologie (ušní, nosní, krční) a chirurgie hlavy a krku, ostatní znalci mají specializaci chirurgie. Soud nezastává názor, že by tito znalci nebyli kompetentní vyjádřit se k operaci a následnému postupu, když tato byla provedena na chirurgickém oddělení žalované. Poučení žalobkyně před operací bylo provedeno standardním způsobem včetně možných komplikací. K provedení ORL vyšetření po operaci se oba znalci slyšení soudem shodli, že se obvykle provádí. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení] vyplývá, že i v případě časného provedení ORL vyšetření by se neprokázala žádná patologie, protože paréza se vyvíjela téměř jistě postupně a plíživě. Pokud by byla indikována včasná reoperace, je vysoce pravděpodobné, že by současný klinický stav žalobkyně byl totožný. Důvodem pro toto tvrzení je skutečnost, že u žalobkyně revizní neurochirurgická operace provedena byla a neprokázala žádné porušení kontinuity průběhu nervu, jen pravděpodobné – možné zúžení v místě předchozí ligatury. Soud uzavřel, že neshledal příčinnou souvislost mezi postupem žalované a újmou na zdraví žalobkyně, neboť nelze zpětně zjistit jakým způsobem došlo k zúžení nervu a jaký by byl současný zdravotní stav žalobkyně, kdyby bylo provedeno ORL vyšetření. Znalci se shodli, že ORL vyšetření po operaci mělo být provedeno. Soud konstatuje, že i kdyby došlo k postupu žalované non lege artis při operaci, případně po ní v podobě neprovedení ORL vyšetření, při nedostatku příčinné souvislosti s újmou na zdraví žalobkyně, by bylo možné uvažovat pouze o ztrátě šance žalobkyně na zachování zdraví při zvolení takového postupu žalovanou, který by její zdravotní stav po operaci zlepšil, ale v takovém případě by se jednalo o osobnostní nároky žalobkyně, které však v tomto řízení neuplatnila, nikoli o bolestné a ztížení společenského uplatnění (sp. zn. 25 Cdo 3332/2020). Soud proto s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti žalobu podle § 2910 o. z. zamítl.

50. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. za použití § 150 o.s.ř., podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení ohledně části bolestného a ve zbytku byla žalovaná ve sporu zcela úspěšná, čímž by měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Soud v daném případě zohlednil charakter sporu, když se jedná o spor mezi pacientkou a nemocnicí, která je pro tyto případy pojištěna. Žaloba byla podána na základě znaleckého posudku a až v průběhu řízení byly vypracovány další znalecké posudky a odborná vyjádření, která naopak tvrzení žaloby vyvracela. Jelikož se jednalo o skutkově složitý spor a skutečný důvod zúžení nervu žalobkyně a z toho vzniklých zdravotních potíží již nelze s určitostí zpětně zjistit, soud dospěl k závěru, že jsou v daném případě dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř., pro něž lze procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů zcela odepřít.

51. Jelikož žalované nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, nebyla ani České republice přiznána náhrada nákladů řízení, které zálohově vyplatila na znalečném ve smyslu § 148 o.s.ř.