10 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o odstranění plotu

I. Žalovaná je povinna odstranit část plotu umístěného na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], spojující část plotu označenou jako kamenný taras a bod sl. [číslo], vyznačených ve vytyčovacím náčrtu [číslo] ze dne 15. 1. 2020 zpracovaném [titul]. [jméno] [příjmení], zeměměřičským inženýrem, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna odstranit část plotu umístěného na pozemku parc. [číslo] na hranici pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], nacházející se mezi body [číslo] [číslo] vyznačených na mapě, která tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 54 221,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Písku náklady zálohované státem ve výši 1 486 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované žalobou změněnou se souhlasem soudu odstranění plotu v rozsahu specifikovaném ve výroku I., II. s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] Kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Žalovaná je vlastníkem sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] Kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Na katastrální hranici mezi pozemky účastníků parc. [číslo] parc. [číslo] se nachází kopaná studna sloužící jako zdroj vody pro nemovitosti žalobkyně. Studna byla vystavěna v roce 1919 tehdejšími vlastníky pozemků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Postupní smlouvou ze dne 19. 6. 1928 nabyli od [jméno] [příjmení] vlastnické právo k nemovitostem prarodiče žalobkyně, od nichž je nabyla žalobkyně částečně děděním v roce 1967 a částečně darováním v roce 1986. Na žádost žalované zpracoval [titul]. [příjmení] dne 15. 1. 2020 vyměření hranice pozemků, dle něhož umístění plotu neodpovídá katastrální hranici, když částečně zasahuje na pozemky žalobkyně, částečně žalované a prochází studnou. Účastníci jednali o průběhu hranic, žalobkyně byla vyzvána k odkupu ½ studny a učinění souhlasného prohlášení. Žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek na cenu studny a nabídla žalované částku vyšší. Žalovaná nabídku neakceptovala a žádala vyklizení části pozemku u kolny, což žalobkyně odmítla, neboť neměla důvod vyklízet svůj pozemek, když nedošlo k dohodě. Žalovaná reagovala tak, že na pozemku žalobkyně parc. [číslo] postavila oplocení u kolny, demontovala část plotu, jehož výstavbu hradila žalobkyně a byl postaven na žádost žalované a plot posunula mezi pozemky parc. [číslo] tak, že studna se nachází za plotem na straně žalované a žalobkyně k ní nemá přístup. Plot žalovaná posunula tam, kde jí dosavadní stav nevyhovoval a ve zbytku jej ponechala bez ohledu na vyměření. Po dobu trvání vlastnictví žalobkyně k pozemkům došlo ke změně umístění plotu 2 x, a to v roce 2014 (při jednání soudu opravila na rok 2016), kdy byl vybudován za součinnosti obou účastníků nový plot tak, že se studna nacházela se souhlasem žalované celá u žalobkyně a v prosinci 2020 byl vybudován žalovanou, jak uvedeno shora. Žalovaná ani její právní předchůdci studnu po dobu trvání vlastnického práva žalobkyně k pozemkům nevyužívali, veškeré opravy a údržbu studny prováděla a hradila žalobkyně. V náčrtu z roku 1926 je studna zakreslena na hranici pozemků a označena jako společná s větší částí na pozemku žalobkyně. V postupní smlouvě studna nebyla uvedena, neboť byla součástí postupovaných pozemků. Dle znaleckého posudku ze dne 6. 5. 1985 je ½ studny součástí nemovitosti žalobkyně. Dle vytyčovacího náčrtu [titul]. [příjmení] je studna na hranici pozemků. Na části pozemku parc. [číslo] okolo studny byl po celou dobu vlastnictví žalobkyně k tomuto pozemku, až do roku 2014 (2016), kdy došlo k postavení nového plotu, umístěn plot tak, že cca ¾ studny se nacházely za plotem u žalobkyně. Průběh hranice před rokem 2014 (2016) je zřejmý z umístění sloupků původního plotu, jehož pozůstatky jsou u studny. Žalobkyně se seznámila s průběhem hranice okolo studny po jejím vyměření v lednu 2020, do té doby užívala část pozemku okolo studny v přesvědčení, že je jeho vlastníkem. Do té doby nebyl průběh hranice mezi pozemky parc. [číslo] žalovanou ani jejími právními předchůdci sporován. Žalovaná v průběhu řízení mění tvrzení o rozsahu svého vlastnického práva ke studni, když z jejího vyjádření do protokolu o vyměření vyplývá, že si byla vědoma vlastnictví pouze části studny a měla v úmyslu ji prodat, nikoli užívat. Žalovaná též podala žalobu na ochranu rušené držby sp. zn. 10 C 18/2021, kde tvrdila, že žalobkyně odebírá vodu bez právního titulu, přičemž nyní tvrdí, že na základě výprosy. Žalovaná má 2 samostatné zdroje vody a studnu začala užívat až po posunutí plotu v roce 2020, když do té doby neprojevila o její užívání zájem. V době, kdy vedl plot přes studnu, žalovaná nemohla vodu čerpat, protože nemá svedeny trubky do studny, musela by sundat poklop, v čemž jí bránil plot nad studnou. S ohledem na dobu držby předmětné části pozemku žalobkyní a pasivitu žalované i jejích právních předchůdců, žalobkyně část pozemku parc. [číslo] určenou geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 16. 6. 2021 nabyla vydržením, když tento vymezuje část pozemku parc. [číslo] na kterém se studna částečně nachází. Hranici pozemku nabytého vydržením určila žalobkyně podle umístění sloupků původního plotu, který se u studny nacházel po celou dobu trvání jejího vlastnictví k nemovitostem až do roku 2014 (2016), kdy došlo k jeho posunu, bod 1 je určen polohou rohového sloupku původního plotu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem částečně v roce 1967 a částečně v roce 1985, a plot byl v pozici naznačené původními sloupky umístěn až do roku 2014 (2016), byla splněna podmínka 10 leté vydržecí doby již v době vlastnictví sousedních pozemků právními předchůdci žalované. Žalobkyně popřela, že by žalované bránila v užívání studny, studnařskou pěnu na skruž studny nanášela k zajištění těsnění. Naopak žalovaná bránila žalobkyni v užívání studny. Je bez významu, že žalobkyně v nemovitostech trvale nebydlí. Dále doplnila, že hraniční body [číslo] [číslo] určené [titul]. [příjmení], převzaté do geometrického plánu [titul]. [příjmení] mají kód kvality 8, kdy odchylka linie hranice může činit až 2 m. Z geometrického plánu vyplývá, že hraniční linie vydržené části pozemku se od původní linie odchyluje v rozmezí 0,7 – 1 m. Žalobkyně tak část pozemku parc. [číslo] užívala v rámci přípustné odchylky. Studna není vyznačena v geometrickém plánu z roku 1933, protože není stavbou, která by se zde zobrazovala, ani vytyčovací náčrt [titul]. [příjmení] a geometrický plán [titul]. [příjmení] ji nezobrazují, přestože se týkají území, kde se nachází. Žalobkyně nemá v důsledku jednání žalované přístup ke studni na hranicích pozemků, proto hodlá realizovat novou studnu, když pro řádné užívání svých nemovitostí potřebuje vodní zdroj. Při vyhotovování projektové dokumentace projektant vycházel pouze z katastrální mapy a současného stavu oplocení, nezkoumal, zda odpovídá vlastnické hranici. Na hranicích pozemků se nikdy jiná studna nenacházela. Dle žalobkyně došlo v okolí studny k posunutí dřevěného kolíku [titul]. [příjmení] a hraničních kamenů. Dále uvedla, že podle protokolu o vyměření [titul]. [příjmení] zaznamenal posun obrazu kolny v katastrální mapě s tím, že nelze určit vytyčovací prvky k vytyčení katastrální hranice a vyslovil domněnku ohledně výkupu pozemku. Hranici vyznačil shodně s katastrální mapou, když kopíruje stěnu kolny. Po celou dobu trvání vlastnictví žalobkyně k pozemku parc [číslo] nebylo na předmětné části pozemku umístěno oplocení, které by oddělovalo část pozemku od pozemku žalobkyně a předchozí vlastníci pozemku parc. [číslo] nikdy vlastnické právo žalobkyně ani průběh hranice mezi pozemky parc. [číslo] nesporovali. Žalobkyně neměla důvod pochybovat o svém vlastnickém právu k předmětné části pozemku, kterou užívala v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí do prosince 2020, kdy jej žalovaná oplotila, když do té doby jej žalovaná ani její právní předchůdci neužívali, neměli na něj ani přístup. Za kolnu na pozemek parc. [číslo] se nikdy ze strany žalované nedalo chodit, byly tam ploty z obou stran a vedle drátěného plotu byl ještě dřevěný plot. Hraniční body [číslo] [číslo] (rohy kolny) určené [titul]. [příjmení] ve vytyčovacím náčrtu mají kód kvality 3, odchylka linie hranice může činit max. 0,28 m. Námitka žalované o vydržení této části pozemku není důvodná, neboť z jednání žalobkyně musela nabýt pochybnost o oprávněnosti její držby a nebyla splněna ani vydržecí doba. Pozemek vždy výlučně užívala žalobkyně jako skalku, kde pěstovala okrasné dřeviny. K rozdělení pozemků dle geometrického plánu z roku 1933 zřejmě nedošlo, neboť dle katastrální mapy je hranice mezi pozemkem parc. [číslo] sousedním pozemkem totožná se stěnou kolny a je tak zaznamenána i ve vytyčovacím náčrtu [titul]. [příjmení] a geometrickém plánu [titul]. [příjmení]. Dle záznamů podrobného měření v dotčené oblasti z roku 1996 a 2001 je z obrazů katastrální mapy patrné, že hranice mezi pozemky u kolny kopírovala stěnu budovy. Na pozemku u kolny se nenachází omezníkování ani hraniční kameny, v roce 2016 na něm žalobkyně nechala pokácet strom, když žádala obecní úřad o povolení jako vlastník pozemku. Pozemek u kolny je ve vlastnictví žalobkyně, dle katastrální mapy i vytyčovacího náčrtu [titul]. [příjmení] je součástí pozemku žalobkyně. I v případě zjištění odlišné katastrální hranice by vlastnické právo k této části pozemku svědčilo žalobkyni, neboť část pozemku užívala výlučně do prosince 2020 s vědomím, že se jedná o její pozemek, a vlastnické právo k této části pozemku by vydržela. K náčrtu z roku 1926 doplnila, že je oboustranný a byl vyhotoven na základě měření v terénu převážně tužkou, tuží jsou označeny pozemky a jejich vlastníci. V době vzniku byly náčrty vyhotovovány rukou a mohly obsahovat i opravy provedené geodetem. Údajné přeškrtnutí studny je ve skutečnosti podtržení číslice 4.7 označující rohový bod, okolo něhož je studna zakreslena. Podtržení značí tzv. staničení (vzdálenost bodu od jiného bodu v náčrtu) a nevztahuje se ke studni. Náčrt je uložen v archivu katastrálního úřadu a jako podklad je zmíněn i v protokolu o vytyčení hranice a má charakter tzv. záznamu podrobného měření změn, tj. prvotního dokumentu vyhotoveného v terénu. Pro polní náčrty nejsou stanoveny závazné náležitosti ani měřítko. Žalovaná nemohla mít geometrický plán z roku 1933 k dispozici v době koupě, protože je totožný s tím, který je uložen na katastrálním úřadu, není ani součástí kupní smlouvy a poprvé jej předložila až v říjnu 2021. Po dobu 7 let od koupě se nedomáhala užívání části pozemku u kolny. Současně se žalobou podala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření, kterému soud vyhověl usnesením ze dne 4. 2. 2021 č. j. 10 C 16/2021-60 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 4. 2021 č. j. 5 Co 362/2021-124.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že studna je v jejím vlastnictví, neboť se nachází na pozemku parc. [číslo] jehož je součástí, jak vyplývá ze snímků katastrální mapy a ortofotomapy. Umístění studny nelze zjistit z vytyčovacího náčrtu [titul]. [příjmení], kde není zakreslena. Tento vyznačil vytyčovací bod barvou na betonové skruži studně, který se nachází na její vnější straně směrem k pozemku žalobkyně, nelze z něho dovozovat, že by se studna nacházela na pozemku žalobkyně. Žalovaná koupila pozemek v roce 2013 a plot byl žalobkyní posunut později než v roce 2014. Z korespondence účastníků nevyplývá, že by si žalovaná byla vědoma, že ½ studně náleží žalobkyni i pozemek okolo, účastníci pouze jednali o možném prodeji ½ studny (příp. celé), příp. i pozemku okolo studny. Žalované by pak zbývala druhá ½ studny. Při vytyčení hranic pozemků v lednu 2020 žalobkyně do protokolu uvedla stanovisko, dle něhož si byla vědoma, že studna ani pozemek nejsou v jejím vlastnictví (resp. spoluvlastnictví) a její oplocení je umístěno nesprávně. Předchozí přemisťování oplocení mělo být nátlakem na žalovanou, aby studnu či její část s okolním pozemkem prodala. Za posledních 5 let byl plot kolem studny přemisťován minimálně 3 x naposledy žalovanou, která jej umístila na katastrální hranici v souladu s provedeným vytyčením. Instalování či posouvání plotu žalobkyní před vytýčením nemůže založit žalobkyni víru, že pozemek či studna nebo její část se nachází na jejím pozemku. Žalovaná přistoupila k instalaci plotu kolem studny až po několika letech konfliktů, kdy nebylo dosaženo dohody za situace, kdy žalobkyně bránila žalované v užívání studny opakovaným zapěnováním, zaplocením studny a pozemku okolo ní, přičemž žalobkyně má do studny svedeny pod zemí trubky a není závislá na otevírání poklopu studny jako žalovaná. Z protokolu z roku 1919 nelze dovodit, že smlouva ohledně studny byla skutečně uzavřena a zda podle ní bylo i postupováno, nevyplývá z něho, zda a kde byla studna postavena, jestli se jedná o studnu, která je předmětem řízení. V postupní smlouvě z roku 1927 není studna uvedena a znalecký posudek z roku 1985 o ceně nemovitosti [adresa] byl zpracován na žádost majitele, znalec neověřoval právní stav věci. Náčrt z roku 1926 je neznámého původu, nemá žádnou hodnotu, není opatřen číslem jednacím, podpisem a razítkem, v dokumentu je škrtáno, je částečně proveden tuží a částečně tužkou, písmo nasvědčuje, že do něj zasahovalo několik osob, studna je zde dokreslena tužkou s nepravidelným tvarem, dvakrát přeškrtnuta, slovní spojení vedle studny je také provedeno tužkou. Žalobkyně manipulací s plotem postupně neoprávněně zabírala pozemek včetně studny žalované, zábory nebyly prováděny za součinnosti žalované či z její iniciativy. Žalobkyni nikdy nebylo bráněno v užívání studny a žalovaná jej chápe pouze jako výprosu. Pokud by žalobkyni náležela ½ studny, musel by být spoluvlastnický podíl ke studni v postupní smlouvě z roku 1927 uveden, což není a dobrá víra žalobkyně je tak zcela vyloučena. S ohledem na uvedené skutečnosti k vydržení ze strany žalobkyně nedošlo a to ani pozemku ani studny či její části. Žalobkyně v domě [adresa] trvale nebydlí, užívá jej příležitostně. Žalovaná nemovitosti obývá s manželem trvale, pěstují zde zeleninu a chovají zvířata. Dále doplnila, že v geometrickém plánu žádná studna na hranicích pozemků zakreslena není a dle náčrtu [číslo] z roku 1926 by se mělo jednat o jinou studnu, neboť neodpovídá stávajícímu umístění studny, jak vyplývá z vyjádření žalobkyně v protokolu při vytýčení hranic pozemků. Studna navíc byla do náčrtu dokreslena až dodatečně tužkou a má nepravidelný tvar. Náčrt nelze použít jako důkaz o umístění studny na hranici tak, jak je vyznačena, neboť vzdálenost hranice mezi pozemky parc. [číslo] dle náčrtu je od 8,1 m u západní a 8 m u východní strany kolny, přičemž tento odstup je zachován v obrazu stávající katastrální mapy, kdy se studna nachází v rohu pozemku parc. [číslo] na pozemku žalované a je zřejmé kudy vedla hranice, která od roku 1926 nedoznala změn. Shodně hranici vytýčil [titul]. [příjmení], jehož správnost měření potvrdil [titul], [příjmení]. Obraz studny zachycený v náčrtu neodpovídá tomu, kde se studna nachází, když dle náčrtu je ze ¾ na pozemku žalobkyně, ale reálně je v rohu pozemku žalované na par. [číslo] hranice vychází z náčrtu z roku 1926. Popřela, že by se oplocení do roku 2014 nacházelo dle geometrického plánu [titul]. [příjmení]. Žalobkyně jí bránila v užívání studny umístěním plotu a zapěnováním studny. Pokud se jedná o malý přesah studně na pozemek žalobkyně, odkázala na ustanovení o přestavku. U kolny umístila žalovaná oplocení na linii původních hraničních kamenů, když tato část pozemku byla žalovanou i jejími právními předchůdci užívána v rozsahu přítomných hraničních kamenů. Dle protokolu o vytyčení končil výkup pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 1,2 m západně od zdi kolny, vytyčovací prvky určit nelze. Žalobkyně předmětnou část pozemku nikdy nenabyla do svého vlastnictví, když nabyla pozemek parc. [číslo] v rozsahu dle geometrického plánu, který končil ve vzdálenosti 1,2 m západně od zdi kolny, což odpovídá šíři pozemku, který žalovaná užívala a užívá. Existenci mezníků u kolny uvádí i geometrický plán z roku 1933. Žalobkyně předmětnou část pozemku neužívala a ani se užívání ze strany žalované nebránila. Žalovaná namítla vydržení vlastnického právo k předmětné části pozemku, když ona, její manžel, jakož i jejich právní předchůdci část pozemku užívali a měli za to, že jim náleží. Oplocení se zde nenacházelo, neboť na linii stávajícího plotu se dříve nacházel velký strom, který společně s hraničními kameny vytvářel linii namísto oplocení, které zde umístila žalovaná v roce 2020. Při koupi nemovitostí v roce 2013 obdržela žalovaná geometrický plán z roku 1933 [číslo jednací], v jehož kontextu ona a její právní předchůdci část pozemku užívali a měli za to, že jim náleží. Hranice mezi pozemky parc. [číslo] je dle něho vzdálená 1,2 m západně od zdi kolny směrem k pozemku žalobkyně. [titul]. [příjmení] část pozemku u kolny nevytyčoval, neboť na pozici hraničních kamenů byla v té době hromada kamení. Geometrický plán [titul]. [příjmení] považuje žalovaná za nepoužitelný a vznesla proti němu námitky. Žalobkyně v listopadu 2021 požádala [stát. instituce] o povolení k provedení nové vrtané studně a vodovodu na pozemku parc. [číslo] předložila projektovou dokumentaci, v níž je předmětná studna umístěna v rohu pozemku parc. [číslo]. V internetovém vyhledávání v katastru nemovitostí žalovaná zjistila u pozemků žalobkyně nesoulad reálného stavu oproti uváděnému v katastru nemovitostí, kdy u parcely [číslo] činí rozdíl 30 m2 a parcely [číslo] činí 10 m2. Žalobkyně si tak musela být rozdílu vědoma.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný k datu 19. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. a [územní celek], a to na základě rozhodnutí o dědictví [spisová značka] a smlouvy o převodu nemovitosti sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok].

4. Z katastrálních map bylo zjištěno prostorové uspořádání pozemků včetně jejich hranic, z ortofotomap vyplývá též, kde se nachází studna.

5. Z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazujícího stav evidovaný k datu 19. 1. 2021 a 1. 2. 2021 vyplývá, že žalovaná je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. a [územní celek], a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

6. Z listiny nazvané Protokol sepsaný u [stát. instituce] dne 19. října 1919 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (čís. 76) a [jméno] [příjmení] (čís. 75) žádali obecní úřad o vystavení společné smlouvy skrze společnou studnu společně stavěnou v roce 1919 na společných hranicích svých zahrad a na společné útraty. Dále se zavázali společně hradit všechny opravy a výlohy se studnou spojené s tím, že budou stejným právem studnu užívat. Vyhradili si, že studna je jenom pro jejich užívání a pro všechny obyvatele těchto dvou čísel popisných. Listinu podepsal starosta obce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

7. Ze smlouvy postupní ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], oba [adresa žalované], postoupili mimo jiné chalupu [adresa] ve [obec] se stavební parcelou [číslo] zahradou [číslo] své dceři [jméno] [příjmení] a jejímu manželu [jméno] [příjmení] spolu se všemi s držením jich spojenými právy, jak je postupující drželi a užívali nebo držet a užívat právo měli za částku 25 500 Kč.

8. Z rozhodnutí státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] vyplývá, že žalobkyně jako nezletilá vnučka nabyla dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], mimo jiné ½ domu [adresa] se stavební parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

9. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že [jméno] [příjmení] smlouvou daroval žalobkyni mimo jiné ideální ½ nemovitostí, a to rodinného domu [adresa] ve [obec] se stav. parc. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím. Smlouva byla schválena rozhodnutím MNV [obec] [datum].

10. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 7. 1. 2020 číslo zakázky [číslo] ve spojení s vytyčovacím náčrtem vyplývá, že [titul]. [jméno] [příjmení] vytyčil body [číslo] [číslo] na vlastnické hranici mezi pozemky p. [číslo]. Vytýčení bylo provedeno na podkladě platné digitální katastrální mapy, výsledků dřívějších měření dokumentovaných v geometrickém plánu [anonymizováno], polním náčrtu -71 a polním náčrtu -106. Oba polní náčrty jsou z různých časových období, byly vyhotoveny za účelem provedení zákresu do analogové mapy a vykazují různou konzistenci zaznamenaných měr oproti zaměřenému stavu. Geometrický plán [anonymizováno] řešil výkup pozemků p. [číslo] část [parcelní číslo] od p. [číslo] byl zjištěn posun obrazu kolny v katastrální mapě od stavu v terénu. Výkup pozemku [číslo] končil ve vzdálenosti 1,2 m západně od zdi kolny. Vytyčovací prvky podle tohoto plánu určit nelze. Poblíž studny byl zaměřen zbytek rohového kovového sloupku dřívějšího plotu, který vedl přes studnu. Tento plot byl podle sdělení vlastníků demontován a nový plot postaven severně od studny. Vytyčované body byly v terénu označeny barvou na betonové skruži studny a dřevěným kolíkem. Účastníci byli seznámeni s výsledkem vytyčení a jejich vyjádření bylo uvedeno v protokolu. Z vytyčovacího náčrtu byla zjištěna katastrální hranice i stávající oplocení pozemků.

11. Z korespondence účastníků vyplývá, že řešili vzájemné vypořádání ohledně částí pozemků, na nichž oplocení nesouhlasilo s katastrální hranicí a prodej ½ studny žalobkyni.

12. Z listiny nazvané tržní ocenění nemovitosti znalecký posudek [číslo] [rok] o obvyklé ceně nemovitosti – kopané studny na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] soudního znalce [titul]. [jméno] [příjmení] byla zjištěna obvyklá cena studny ke dni 18. 10. 2020 ve výši 25 000 Kč, součástí posudku byla fotodokumentace studny.

13. Z fotodokumentace byl zjištěn stav pozemků žalobkyně a žalované v minulosti a nyní, zejména faktický průběh plotů od silnice ke kolně a od kolny ke studni, přes studnu, příp. v pozdějším období okolo studny. K důkazu byly provedeny též originály některých fotografií, z nichž vyplývá umístění plotu od stěny kolny k silnici, kde byl drátěný plot a od opačné strany kolny ke studni, kde byl plaňkový plot. Plot vedoucí přes studnu ji rozděloval na větší část u žalobkyně a menší část u žalované. Na studni byla v minulosti na každé straně plotu umístěna ruční železná pumpa. Plaňkový plot přes studnu byl v minulosti ukotven betonovými sloupky, které zůstaly dosud částečně v zemi včetně zbytků železných tyčí uvnitř. Bylo zjištěno, že vedle kolny na pozemku žalované byl v minulosti postaven dřevěný přístavek a později souběžně další dřevěný plot vedoucí k silnici. U kolny byla skalka, kde rostl strom, nyní se zde nachází pařez. Z fotodokumentace byla zjištěna též poloha studny, její kryt v různém období a dále umístění hřebíků ve zdi na rohu kolny. Z další fotodokumetance se podává provázkem vyměření hranic jednotlivými geodety, přičemž barevně vyznačená hranice neodpovídá označení, které na ně žalovaná uvedla. Před domem žalobkyně se na pozemku nachází železná ruční pumpa.

14. Z e-mailové korespondence ve spojení s 3ks fotografií vyplývá, že dne 27. 9. 2015 zaslal manžel žalované e-mailem 3ks fotografií, na nichž je chalupa žalobkyně v rekonstrukci a současně dřevěný plaňkový plot vedoucí přes studnu, nad betonovou skruží, když menší část přesahuje k žalované za plot.

15. Z listinného důkazu - znaleckého posudku o ceně nemovitosti [adresa], [obec], okres [okres] dne 6. 5. 1985 bylo zjištěno, že ocenění nemovitostí bylo provedeno za účelem převodu mezi občany. Oceněna byla mimo jiné ½ studny kopané, 9 m hluboké s ruční pumpou a čerpadlem, která zde byla označena jako společná se sousedem.

16. Z polního náčrtu [číslo] z roku 1926 bylo zjištěno, že dokumentuje mimo jiné kolnu s vyznačením hranic pozemků a společnou studnu v rohu pozemku, kdy větší část je vyznačena na pozemku u žalobkyně.

17. Z geometrického (polohopisného) plánu [číslo jednací] na rozdělení pozemkové parcely [číslo] vyplývá, že obraz kolny je posunut po celé délce z pozemku žalované na pozemek žalobkyně, zaměření bylo provedeno dne 19. 8. 1933 s tím, že dílčí čáry byly vymezníkovány.

18. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 4. 6. 2021 bylo zjištěno, že bylo prováděno šetření pro podezření na otravu drůbeže v obci [obec]. Z protokolu o zkoušce Státního veterinárního ústavu [obec] ze dne 8. 7. 2021 vyplývá, že z laboratorního vyšetření byla zjištěna otrava slepic bromadiolonem, který je součástí návnad k hubení hlodavců.

19. Z e-mailové korespondence mezi právním zástupcem žalované a [titul]. [jméno] [příjmení] v květnu 2021 vyplývá, že tento na dotaz právního zástupce ohledně vytyčování části vlastnické hranice sdělil, že bude vytýčen nový bod na hranici mezi pozemky parc. [číslo] vložený mezi body [číslo] (kód kvality 8) a [číslo] (kód kvality 3).

20. Z vytyčovacího náčrtu [číslo] [rok] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 6. 2021 ve spojení s protokolem o vytyčení hranice pozemku ze dne 29. 5. 2021, plnými mocemi a vyjádřením k zaslaným dokumentům ze dne 22. 6. 2021 vyplývá, že [titul]. [jméno] [příjmení] vytyčil v terénu 2 body mezi pozemky účastníků parc. [číslo] které označil barvou na studni ([číslo]) a plastovým mezníkem ([číslo]), žalovaná do protokolu vznesla námitky, které následně doplnila písemně.

21. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 6. 2021 ve spojení se záznamem o podrobném měření změn, grafickým znázorněním v mapě a výpočtem výměr parcel (dílů) vyplývá, že z pozemku parc. [číslo] oddělil pozemek parc. [číslo] o výměře 3 m2 [obec] pozemku parc. [číslo] byla dána zbytky sloupků původního oplocení.

22. Z části projektové dokumentace k územnímu řízení, stavebnímu povolení, k společnému povolení ve spojení se-mailem adresovaným právnímu zástupci žalované ze dne 18. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně jako stavebník nechala zpracovat projektovou dokumentaci pro vybudování vrtané studny na parc. [číslo] k. ú. [obec] s tím, že kopaná studna byla zakreslena v rohu pozemku žalované parc. [číslo] která se nachází ve vzdálenosti 14 m od projektované vrtané studně. Právnímu zástupci žalované bylo na dotaz sděleno, že je zpracováván doplněk k VOOZ ohledně jeho námitek, který bude zaslán na úřad.

23. Z mapky na (čl. 192) vyplývají body [číslo] [číslo] mezi nimiž žalobkyně požadovala odstranit oplocení vybudované v terénu žalovanou.

24. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 12. 2000 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k odstranění plotu na pozemku parc. [číslo] navrácení plotu mezi pozemky parc. [číslo] tak, aby žalobkyně měla přístup ke studni.

25. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 23. 10. 2015 adresované žalobkyni vyplývá, že při místním šetření bylo zjištěno, že jasan rostoucí na parc. [číslo] k. ú. [obec], na který podala žádost o pokácení, se nachází v oplocené zahradě, a proto není třeba povolení na kácení.

26. Soud provedl dne 22. 3. 2022 místní šetření ve [obec] na pozemcích účastníků a zjistil současné umístění plotů i studny, včetně plastového mezníku, dřevěného kolíku a barev vyznačených na skruži studny, umístění plotu u kolny, včetně kamenů u kolny a pařezu, jak bylo zadokumentováno fotodokumentací.

27. Z náčrtů umístění plotů a studny provedených svědky a žalobkyní při jednání dne 5. 5. 2022 vyplývá, kde dle jednotlivých osob byla studna umístěna v určitém období.

28. Z kupní smlouvy ze dne 6. 3. 2013 vyplývá, že žalovaná koupila mimo jiné budovu [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] k. ú. [obec]. Ve smlouvě není uveden odkaz na studnu ani geometrický plán z roku 1933.

29. Ze záznamu podrobného měření změn z roku 1996 a z roku 2001 včetně grafických znázornění bylo zjištěno, že v obou případech tvoří hranici stěna kolny.

30. Z protokolu z místního šetření [stát. instituce], odboru životního prostřední ze dne [datum] ve věci prošetření podnětu - porušování předpisů o ochraně podzemních vod (studna na hranicích pozemků p.a. [číslo] a [anonymizováno] k. ú. [obec]) a vypouštění odpadních vod z nemovitosti [adresa] [obec] bylo zjištěno, že se jej účastnila žalobkyně i žalovaná s tím, že chov slepic v blízkosti studny byl zrušen.

31. Z čestného prohlášení [titul] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že společnost v roce 2021 vyhotovila žalobkyni projektovou dokumentaci pro stavbu vrtané studny na pozemku parc. [číslo]. V plánku byla zakreslena studna na pozemku parc. [číslo]. Společnost byla upozorněna, že studna je společná, nachází se na hranicích pozemků a ohledně vlastnictví studny probíhá soudní řízení. Poloha studny byla do plánku v projektové dokumentaci zakreslena na základě aktuální situace v terénu a umístění oplocení v době sběru podkladů pro vyhotovení projektové dokumentace (2021), společnost neprováděla žádné zaměření pozemků ani posouzení vlastnictví studny.

32. Ze spisu sp. zn. 10 C 18/2021 byl proveden důkaz žalobou na ochranu rušené držby, usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 2. 2021 č. j. 10 C 18/2021-83 a fotografií kamene v zemi (čl. 10), z nichž soud zjistil, že žaloba, kterou se žalovaná domáhala ochrany rušené držby proti žalobkyni ohledně užívání studny, umístění plotu a zasahování do stavby plotu, hraničních kamenů a pozemků, byla soudem zamítnuta. V blízkosti plotu u kolny se nacházel a byl vyfotografován čtverhraný kámen v zemi.

33. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že geometrický plán [číslo jednací] na rozdělení pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec] byl zaknihován v pozemkové knize (v dokumentaci katastrálního úřadu pod č. [anonymizováno]). V geometrickém plánu je uvedeno, že zákres dle něj byl proveden v příruční mapě i v mapě katastrální. Do mapy bývalého pozemkového katastru byl však zakreslen nikoli ve vazbě na prostorovou polohu budovy kolny na stavební parc. [číslo] ale ve vazbě na ostatní prvky mapy. Dle údajů v geometrickém plánu byly nové hranice omezníkovány, mezníky se ale nepodařilo při následných zeměměřičských pracích v terénu dohledat. Z geometrického plánu nelze geometrické a polohové určení vlastnické hranice mezi pozemky parc. [číslo] [číslo] rekonstruovat, neboť se nedochovaly jednoznačně identifikovatelné body, z tohoto důvodu nemůže katastrální úřad jednoznačně určit, jak je hranice mezi parc. [číslo] v mapě PK vůči budově kolny na pozemku st. parc. [číslo] umístěna. Při obnově katastrálního operátu byla stavba kolny v mapě katastrální digitalizované zakreslena podle měřených údajů z náčrtu z roku 1926, který je uložen v dokumentaci katastrálního úřadu pod č. -106 a dle měřených údajů ze záznamu podrobného měření změn [číslo]. K realizaci geometrického plánu č. [anonymizováno] v mapě PK došlo, ale nesoulad v prostorových vazbách mezi nově vzniklými pozemky a budovou kolny z tohoto geometrického plánu vyplývající, nebyl po dobu platnosti mapy PK dořešen. Vzhledem k tomu, že v terénu nebyly nalezeny mezníky na jižní hranici pozemku parc. [číslo] nebylo možno určit umístění vlastnické hranice mezi pozemky parc. [číslo] [číslo] podle geometrického plánu č. [anonymizováno], byl při obnově katastrálního operátu přepracováním do mapy katastrální digitalizované převzat zákres hranice mezi pozemky parc. [číslo] [číslo] podle rastru mapy PK. 34. [jméno] [jméno] [jméno] [anonymizována dvě slova] (manžel žalované) jako svědek před soudem uvedl, že dům koupili v roce 2013 a měli se sousedy běžné vztahy. V době koupě byla na zahradě studna, uprostřed byl plůtek. Za kurníkem (kolnou) byla část pozemku, kterou viděli na mapě z roku 1937 nebo 1933. Měli přístup za plot za kolnu na část pozemku a někdy tam chodili, když potřebovali vyplít kopřivy, vrátky okolo kolny směrem od silnice, ale žalobkyně u toho nikdy nebyla. Ta vrátka tam byla po celou dobu. S prodávajícími nemluvili, pouze s jejich dcerou, na plánku z roku 1933 byly hranice vyznačené. Ke studni jim předchozí vlastníci nic neřekli a oni se na to neptali. Po měření [titul]. [příjmení] se ukázalo, že studně je celá na jejich pozemku, a proto je jejich, předtím o vlastnictví celé studny nevěděl. Plot okolo studně posunula žalobkyně v roce 2015 tak, že studna byla za plotem u ní. V roce 2020 odstranili plot u studny a přemístili jej na druhou stranu studny na hranici, když po měření se zjistilo, kde je oficiální hranice. V létě, když bylo sucho, tak užívali vodu ze studny k zalévání zahrady cca 2 x měsíčně, v zimě ji nevyužívali. Žalobkyni nebránili v čerpání vody. Do roku 2015 mohli ke studni, potom už ne. Žalobkyně užívá pozemek u kolny, v minulosti tam průběžně umisťovala stále víc kamenů, čímž zabírala vždy další část pozemku. Měli problémy se žalobkyní ohledně skleníku, slepic, které nemohly ke studni, septiku, proto když se po měření ukázalo, že část pozemku u kolny je jejich, postavili tam plot, aby tam mohli jejich slepice. Mezi kolnou a kamenným valem byl plot, který bylo možné otevřít, protože měl na konci provázek, který se přivazoval na hřebíky do zdi kolny a dal se otevřít, nebyl uchycen ke sloupku. Svědek se domníval, že předchozí vlastníci část pozemku za kolnou používali, protože tam byla ta vrátka. Plot byl otevírací asi v délce 1,5 m. Když se ptali na umístění plotu u studny žalobkyně, tvrdila jim, že celá studna je jejich. Do roku 2018 nebyl důvod dávat ke kolně plot, až když se objevily problémy a z měření se ukázalo, že část pozemku u kolny a za studnou je jejich, postavili plot. Nový plot v roce 2015 požadovali po žalobkyni z důvodu, že jim na její pozemky utíkaly slepice. Svědek potvrdil, že se podílel na stavbě plotu, ale nikoli v části okolo studny, protože tehdy tam nebyl. V době koupě bylo za kolnou hodně plevele, rostl tam velký strom, který byl nemocný, sousedi požádali o pokácení, protože stál na jejich pozemku. Z počátku nevěděli, že žalobkyně má do studny svedené trubky, v průběhu času to zjistili, na údržbě studny se nepodíleli, nebyl důvod k čištění, vodu používali pouze na zalévání rostlin.

35. Svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalobkyně) před soudem uvedla, že předmětné nemovitosti zná, protože tam jezdila od dětství k prarodičům na prázdniny, dovolené, víkendy. Pravidelně nemovitosti přestala navštěvovat před 8-10 lety. Nyní tam jezdí jenom na návštěvu, naposledy zde byla vloni na dušičky. Potvrdila, že plot vedl částečně přes studnu, větší část studny cca ¾ byla na pozemku žalobkyně a ¼ na pozemku u sousedů. Takový byl stav od dětství až 2-3 roky nazpátek, plot byl stále na stejném místě. Okolo kolny žalované vedl doprava i doleva plot bez možnosti průchodu. Pozemek od zdi kolny směrem k žalobkyni užívala vždycky žalobkyně a v minulosti nikdy nikdo ze sousedů na pozemek u kolny nechodil, byla tam skalka a plot se tam nikdy nenacházel. Nepamatovala si, že by žalobkyně nebo její předchůdci řešili něco ohledně hranic pozemků. Ke změnám plotu v dětství, když tam jezdila, nedocházelo.

36. Svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalobkyně) před soudem uvedla, že na předmětné nemovitosti jezdila od mala na prázdniny k dědovi, posledních 15 let jezdí pouze na návštěvu, naposledy tam byla asi v roce 2018. Pozemek se neměnil, plot šel přes studnu, která byla z větší části na pozemku žalobkyně a z menší na pozemku žalované, dále vedl ke stěně kolny, následovala stěna kolny a plot pokračoval k silnici. Okolo kolny nebyla možnost průchodu na pozemek žalobkyně a žádný průchod se tam nepoužíval. U kolny byla vždy skalka, byly tam květiny, kameny a strom, přes skalku nikdy plot nevedl. Tuto část pozemku užívala žalobkyně, předtím děda a oni. Nikdo jiný to nikdy neužíval, ani nikdy tuto část pozemku neřešili se sousedy. Žalobkyně nechala opravit studnu a chalupu.

37. Svědek [jméno] [příjmení] (manžel žalobkyně) před soudem uvedl, že od roku 1990 na nemovitosti začal jezdit na víkendy a dovolené. Hranice pozemků byla vymezena plotem. U kolny, kde je skalka, plot nikdy nebyl, ploty přiléhaly ze dvou stran přímo k budově, stěna budovy byla hranicí pozemku. Přes studnu vedl starý plaňkový plot, větší část studny byla na pozemku žalobkyně, menší část na pozemku žalované. Na studni byla ruční pumpa u žalobkyně a druhá na straně sousedů. Žalobkyně měla svedenou trubku do studně. Studnu nechali opravit a udělat nahoře betonovou skruž, aby tam nestékala povrchová voda a starý plot v tom původním vymezení vyřízli, ale nechali ho přes studnu. Potom se na žádost sousedů domluvili, že plot opraví, protože byl ve špatném stavu. S manželem žalované se dohodli, že plot posunou vedle studny z důvodu, že to bylo technicky jednodušší, protože jsou tam podélné nosníky a na nich přitlučené plaňky. Tehdy se žalovaná vyjádřila, že mají další 2 studny a tuhle nepotřebují. V roce 1990 byl od silnice původní drátěný plot, rezavý, který byl na kovových tyčích a za ním, byl ještě další plot. Plot byl připevněný k budově, u budovy končil, bez možnosti průchodu přes plot, dál pokračovala hranice stěnou kolny, kde nikdy plot nebyl. Za budovou pokračoval plaňkový plot zakousnutý do pozemku žalobkyně až ke studni a dál po celé délce jejich pozemků. Byly tam betonové pilíře s železnou tyčí uprostřed, které šly do země. Než byla studna opravená skruží, tak byla v rovině s terénem a plaňkový plot šel s terénem, studna terén převyšovala o pár centimetrů a plot byl nad ní. Plot okolo studny nebyl od 1990 měněn ani posouván, při rekonstrukci studny se v něm udělal výřez, ale nebyl posunut, stál na původních pilotech. Potom v roce 2017 se dělal nový plot, který se posunul. Pozemek u kolny byl vždycky ohraničený, byl u nich, a užívali ho oni, vždycky tam byly kytky, skalka, kde dcera se žalobkyní prováděli zahradnické práce. Původně tam rostly i 2 vzrostlé stromy, které nechali pokácet asi v roce 2016, protože větve šly do střechy kolny. Když byly děti malé, jezdili na chalupu často, trávili zde týdny, dovolené i víkendy. Nyní tam jezdí v létě na víkendy, ale spíše jednou za 14 dní, v létě více, v zimě téměř ne. Když dělali v chalupě novou podlahu, nechali navést kameny z podlahy na pozemek u kolny.

38. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dcera žalobkyně) před soudem uvedla, že od dětství jezdila na předmětné nemovitosti ve [obec], kde trávila s prarodiči letní prázdniny, potom víkendy s rodiči. Nyní žije v zahraničí a jezdí tam jednou ročně. Uvedla, že plot vedl přes studnu, potom se opravil a posunul, aby nešel přes studnu a celá studna byla u nich za plotem. Když vedl plot přes studnu, větší část byla u nich a menší na druhé straně. Studnu užívali a starali se o ni, sousedi ji nikdy neužívali. U kolny plot přes skalku nebyl. Ploty byly od studny ke kolně a od kolny k silnici, žádný průchod, kterým by sousedi chodili, tam nebyl a ti nikdy pozemek u kolny neužívali. Ten užívali oni, když byla malá, hrála si tam, a později se zde s matkou staraly o skalku. Byl tam trávník, skalka, kameny, vysoký strom, který se potom pokácel, rostliny a keře. Nepamatovala si, že by někdy sousedi hranici sporovali.

39. Svědek [jméno] [příjmení] (soused účastníků) před soudem uvedl, že před 20 lety dělal zednické práce u žalobkyně a byl na dvorku. Směrem k sousedům byl plot, který šel přes studnu, kde svědek čerpal vodu na mytí nářadí. Nevěděl, jak vedly ploty dál a jak byly užívány pozemky. Bydleli tam [příjmení], potom paní [příjmení], studnu užívali oba dva sousedi. Vodu pumpoval ze studně železnou pumpou. Studna byla u země s krytem a plot vedl přes ni. Ke studni se dostal po pozemku žalobkyně, přes pozemek žalované nemusel.

40. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že se přistěhovali v roce 2013 a byli v běžném kontaktu se sousedy. Potom začaly problémy se stavbou skleníku, se slepicemi a stavbou nového kurníku. V době koupě nemovitostí byl uprostřed studně nahnilý plot ve špatném stavu a slepice ho podlézaly, tak chtěli, aby sousedi postavili nový. S jednou částí plotu pomáhal její manžel. Plot u studny přendal soused v toce 2015 v souvislosti s jejich zvířaty, když soused se o studni staral a rekonstruoval ji, říkal, že je jeho. U studny dal plot tak, že už neměli přístup k vodě. Po vyměření v roce 2020 dali za studnu nový plot pro svoje bezpečí a z důvodu svých pobíhajících zvířat. Když se přistěhovali, tak směrem k silnici byly 2 ploty, a to pletivový plot a potom otevřená část a další plot. Ke kolně byl uchycený jenom na provázek, aby se dalo projít. Napřed u kolny nebylo vůbec žádné kamení, žádná skalka a postupně tam žalobkyně dávala různý nepořádek a pár kytek. Na pozemek za kolnu žalovaná chodila kvůli údržbě kolny a chodila tam plít. S předchozími vlastníky svých nemovitostí se neviděli, jenom s jejich dcerou, která jim hranice neukazovala. Domnívali se, že hranice jdou tam, co jsou ploty a ten šel přes studnu. Za kolnou plot nebyl, tam byl volný přístup. Plot vedle kolny bylo možné otevřít, protože to bylo přichycené ke stěně. Dle žalované má právo obejít svoje budovy, aby je mohla udržovat a když tam byl ten otevírací plot, tak ho používali pro účely údržby. Při těchto vstupech nebyla přítomna žalobkyně ani její manžel, na souhlas se vstupem se jich neptali. Před vyměřením hranic žalobkyni nevyzývali ke změně hranic. Plot u studny byl v roce 2015 přesunut manželem žalobkyně a v roce 2020 ho posunuli oni podle vyměření. Nevěděla, zda část pozemku u kolny využívali jejich právní předchůdci. Závěrem na dotaz soudu uvedla, že ke kupní smlouvě dostali mapku z roku 1933 nebo 1937.

41. Žalobkyně setrvala na svých tvrzeních, že ploty vedly stále stejně, co si pamatuje. U kolny byl vždycky zub a vždy vedl plot přes studnu, hranice se neměnili. Když se přistěhovala žalovaná s manželem v roce 2013, vycházeli s nimi dobře. Žalobkyně nechávala v roce 2013 studnu opravit, protože kryt byl už starý a do studny protékala povrchová voda. Studna se čistila a dávala se skruž, žalovaná tomu byla přítomna. Potom po nich chtěli, aby opravili plot, protože byl starý. U studny se plot dělal v roce 2016. Zaplatili materiál, který přivezl manžel žalované, a potom dělali plot u studny společně. Sám manžel žalované chtěl, aby se dal tak, že studna byla u žalobkyně, protože ji nepotřebovali. [příjmení] studnu užívali, syn pana [příjmení] nikdy hranice nesporoval a další vlastníci studnu nikdy nevyužívali. Na obou stranách studny byla pumpa a cca v roce 1970 si dědeček nechal udělat čerpadlo. Původně tam byla dřevěná pumpa a potom železná, na druhé straně plotu byla také. Když studnu opravovali, soused si svoji pumpu odnesl. Studnu čistili, vyměnili poklop, který byl přímo u země, dávali tam vrchní skruž a přes to 2 kryty napůl a na spoj studnařský tmel. O studnu se vždy starali jenom oni, opravovali ji a čistili. V dětství chodila za sousedovými dětmi vždy okolo, nikdy nechodila vrátky v plotě. Žalovaná okolo studny chovala slepice, a když nechala žalobkyně zkontrolovat vodu v roce 2018, měla špatnou kvalitu. Proto chtěli, aby slepice dali dál od studny, ale začalo se to komplikovat a nakonec s nimi sousedi přestali komunikovat. Nikdy netvrdili, že je studna jenom jejich, pouze ji od roku 1995 nikdo nevyužil a oni ji čistili a starali se o ni. Pumpy se neužívaly od roku 2005, užívali jenom čerpadlo. Část pozemku u kolny nikdy sousedi neužívali a nechodili tam, žalobkyně tam měla skalku, a potom ještě hromadu kamení z opravy podlah. Plot u kolny byl vždy na obou stranách. Žalobkyně si umístění plotů pamatuje od svých 4 let. Ploty ke kolně přiléhaly, nikdy tam tudy nikdo nechodil, a když se tam nastěhovali v roce 2004 [příjmení], udělali si tam ještě jeden plot dřevěný z bezpečnostních důvodů, který byl rovnoběžně od rohu kolny směrem k silnici, protože chovali psy. Nikdy je sousedi nevyzývali ke změně hranic nebo je nesporovali. V roce 2014 budovali plot ze zadní zahrady, potom sousedi chtěli porazit strom, což udělali v roce 2016, když žalobkyně žádala o poražení stromu. Plot se posunoval až potom v roce 2016. Potvrdila, že na [stát. instituce] zaslala žádost o provedení stavby studny, kde v projektové dokumentaci byla studna vyznačena na pozemku žalované, což bylo následně opraveno. Žádná jiná studna na hranicích pozemků nebyla, dědeček říkal, že tato je z roku 1919.

42. Soud zamítl pro nadbytečnost důkaz celou projektovou dokumentací předložené [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka], když podstatná část dokumentace byla v řízení provedena, dále originály geometrického plánu z roku 1933 a náčrtu z roku 1926, neboť kopie byly provedeny k důkazu bez námitek účastníků, bezpečnostním listem k montážní pěně, protože je žalobkyně již nepožadovala, fotodokumentaci na čl. 344 - 344 p. v., neboť byly předloženy z důvodu konkrétních hraničních kamenů mimo předmětnou část hranice a týkaly se způsobu čerpání vody ze studny, když tyto nebyly pro řízení podstatné. Pro opožděnost soud zamítl důkazy navržené žalovanou po koncentraci řízení dne 10. 8. 2022.

43. Provedený dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vše k. ú. a [územní celek]. Předmětné pozemky mají společnou hranici, kde se nachází kopaná studna vybudovaná v roce 1919 právními předchůdci účastníků. Žalobkyně nabyla nemovité věci v rozsahu ½ v roce 1967 na základě dědického řízení po babičce a v rozsahu ½ v roce 1985 darovací smlouvou od svého dědečka. Žalovaná nabyla nemovité věci kupní smlouvou v roce 2013. Žalobkyně převzala nemovité věci v rozsahu, jak je její prarodiče v hranicích užívali, když od dětství k nim jezdila a místní poměry znala. Pozemky byly po celou dobu oploceny, oplocení se neměnilo, plot vedl přes studnu s větší částí studny za plotem u žalobkyně a menší částí u žalované. Na studni byla z každé strany plotu umístěna ruční železná pumpa a dědeček žalobkyně nechal cca v roce 1970 svést trubky do studny a čerpal vodu. Žalovaná neměla svedené trubky do studny a k čerpání vody musela odkrýt horního kryt studny. Studna byla do její opravy v roce 2013 zapuštěna v zemi s krytem současně s terénem, přičemž plot vedl přes studnu směrem ke kolně. U kolny plot končil a dále pokračovala zeď kolny a za kolnou plot pokračoval směrem k silnici. Žalobkyně měla u kolny skalku, kde pěstovala květiny, keře a rostl zde i strom, který nechala v roce 2016 pokácet, když před tím žádala obec o souhlas. Oplocení se na skalce po dobu vlastnictví pozemků žalobkyní nikdy nenacházelo. Oplocení pozemků se od nabytí vlastnictví žalobkyní neměnilo, a to ani při rekonstrukci studny v roce 2013, kdy se studna navýšila o betonovou skruž z důvodu zatékání povrchové vody. V plaňkovém plotě se vyřízl otvor, přičemž tento plot stále vedl přes studnu. Následně žalovaná žádala, aby byl postaven nový plot z důvodu, že jí utíkala drůbež z pozemku. Proto byl v roce 2016 postaven nový plot, který byl umístěn vedle studny tak, že se nacházela celá na straně u žalobkyně. Poté začaly spory mezi účastníky, žalovaná nechala v lednu 2020 zaměřit hranice pozemků a bylo zjištěno, že plot mezi účastníky neodpovídá v celé délce katastrální hranici. [titul]. [příjmení] vytyčil 2 body, z toho 1 vyznačil na skruž studny a jeden dřevěným kolíkem. Následně bylo provedeno vytyčení [titul]. [příjmení], který též vyznačil bod na skruži studny v jiném místě. Dle obou vytyčení je zřejmé, že hranice pozemků studnou prochází, když větší část studny je na pozemku žalované, neboť studna leží v rohu pozemku žalované s přesahy na pozemek žalobkyně. Na pozemku u kolny nelze stanovit geometrické a polohové určení vlastnické hranice mezi pozemky parc. [číslo] [číslo] protože se nedochovaly jednoznačně identifikovatelné body.

44. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

45. Podle § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Před 1. 1. 1992 nebylo vydržení pozemku možné a k nabytí vlastnického práva vydržením došlo, pokud v době po 1. 1. 1992 byly splněny předpoklady vydržení. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, bylo třeba pro účel vydržení započíst i dobu držby vykonávanou před 1. 1. 1992, i když šlo o věc, kterou v té době nebylo možné vydržet.

46. Podle § 1028 o.z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle poslední pokojné držby.

47. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Svědci slyšení soudem byli příbuzní žalobkyně nebo žalované, pouze svědek [příjmení] nebyl s účastníky v příbuzenském vztahu. Soud nemá důvod nevěřit svědkům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], kteří téměř shodně popsali průběh hranice od minulosti, též studnu zakreslili do stejné oblasti a shodně potvrdili, že plot vedl přes studnu a na pozemku u kolny nikdy plot nebyl, předchozí majitelé sousedního pozemku tam nechodil, když zde nebyla branka, ani hranice pozemků nikdy nesporovali. Jejich výpovědi korespondují s výpovědí žalobkyně a fotodokumentací předmětných pozemků. Svědek [příjmení] potvrdil, že plot vedl přes studnu, z níž u žalobkyně čerpal vodu. Svědek [jméno] [jméno] [jméno] [anonymizována dvě slova] se žalovanou se pak mohli vyjádřit pouze k situaci od roku 2013, kdy žalovaná nemovitosti koupila, když k předchozí době se vyjádřit nemohli, neboť se s prodávajícími nesetkali a nemohli tedy vědět, v jakém rozsahu pozemky užívali. Oba potvrdili, že při koupi nemovitostí vedl plot přes studnu a žalobkyně měla do studny svedeny trubky. Sama žalovaná ve své výpovědi potvrdila, že se domnívala, že hranice jsou tam, co jsou ploty, když vedle kolny k silnici byly ploty dva. Svědek [jméno] [jméno] [jméno] [anonymizována dvě slova] tvrdil, že dostali při koupi geometrický plán z roku 1933 nebo 1937, kde byly vyznačeny hranice. Oba shodně uvedli, že za kolnu chodili, přičemž žalobkyně za účelem údržby budovy a plít, svědek za účelem pletí kopřiv, přitom oba také potvrdili, že žalobkyně tuto část pozemku užívala, měla tam skalku a navezla tam hromadu kamení. Současně však žalobkyni nevyzývali ke změně hranic a tato jim nebránila v užívání pozemku, přičemž oni na něj chodili vždy v její nepřítomnosti. Soud konstatuje, že i kdyby žalované byl předán geometrický plán z roku 1933, nemá tato skutečnost význam, když žalobkyni, která měla pozemek oplocený a užívala jej, tuto skutečnost nesdělila a hranice nesporovala. I když byl plot uchycen provázkem na hřebíku ve zdi kolny, neznamená to, že lze na pozemek za plotem volně vstupovat, přičemž je s podivem, že tak žalovaná s manželem vždy činili v nepřítomnosti žalobkyně. Autentičnost polního náčrtu [číslo] z roku 1926, který žalovaná zpochybnila, byl potvrzen sdělením katastrálního úřadu, když z něj též vycházel [titul]. [příjmení] při vytyčení. Nelze tedy přisvědčit žalované, že tento důkaz nelze použít v řízení. Geometrický plán [titul]. [příjmení] z roku 2021 byl odsouhlasen katastrálním úřadem, a proto k němu soud nemá výhrady. Pokud jde o ostatní listinné důkazy včetně fotodokumentace, nebyly účastníky zpochybněny.

48. Pro posouzení věci si soud jako předběžnou otázku musel nejprve vyřešit vlastnictví pozemku, na němž stojí část oplocení specifikovaná ve výroku I., jehož odstranění se žalobkyně domáhá. Z vyjádření Katastrálního úřadu v [obec] ze dne 28. 7. 2022 vyplývá, že nelze jednoznačně určit, jak je umístěna hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v mapě PK vůči budově kolny postavené na st. parc. [číslo] když při obnově katastrálního operátu přepracováním do katastrální mapy digitalizované byl převzat zákres hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] podle rastru mapy PK, neboť v terénu nebyly nalezeny mezníky na jižní hranici parc. [číslo] nebylo možno určit umístění vlastnické hranice. S ohledem na uvedená zjištění soud postupoval podle § 1028 o.z. a určit hranici pozemků mezi parc. [číslo] parc. [číslo] podle poslední pokojné držby, která svědčí žalobkyni (žaloba na ochranu rušené držba podaná žalovanou byla soudem zamítnuta) a hranici pozemku tak tvoří zeď budovy kolny, neboť žalobkyně předmětnou část pozemku držela a užívala od doby, kdy se stala vlastníkem nemovitých věcí až do prosince 2020, kdy ji žalovaná oplotila. Žalobkyně zde měla skalku a kameny z rekonstrukce stavby, v roce 2016 zde nechala pokácet strom. Žalovaná pak žalobkyni ke změně hranic nevyzývala, jak sama potvrdila. Jelikož pozemek, na němž žalovaná postavila plot, je ve vlastnictví žalobkyně, soud žalobě ve výroku I. vyhověl a podle § 1 040 o.z. a stanovil žalované povinnost plot v požadovaném rozsahu odstranit. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do 15 dnů od právní moci rozsudku s ohledem na charakter plnění. Zároveň považuje soud za potřebné uvést, že i kdyby bylo zjištěno, že plot žalovaná umístila na hranice pozemků, nemohla by být v tomto rozsahu úspěšná, neboť žalobkyně držela předmětnou část pozemku od roku 1967 jako spoluvlastník a od roku 1985 jako vlastník do roku 2020 v dobré víře, že je jeho vlastníkem, když ve stejném rozsahu pozemek drželi i její právní předchůdci, po celou dobu nikdo z předchozích vlastníků sousedního pozemku její dobrou víru nezpochybnil a jelikož vznesla námitku promlčení, vlastnické právo k předmětné části pozemku by nabyla vydržením. Soudem slyšení svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], kteří znali z minulosti situaci ohledně nemovitých věcí, potvrdili, že nikdo z předchozích vlastníků nezpochybnil vlastnické právo žalobkyně, když hranice pozemků nikdy se sousedy neřešili. Žalobkyně tak byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem po dobu více než 10 let. Z účastnické výpovědi žalobkyně, svědků i žalované bylo zjištěno, že na této části pozemku se nikdy oplocení nenacházelo. U žalobkyně se jednalo o oprávněnou držbu, neboť byla v dobré víře, že jí pozemek patří se zřetelem ke všem okolnostem, tedy objektivně nikoli jen subjektivně. Dobrou víru žalobkyně potvrzuje též zakreslení hranic v katastrální mapě a rozloha předmětné části pozemku, která činí cca 12 m2 k celkové rozloze pozemků žalobkyně v této oblasti v rozsahu 1 204 m2, tj. cca 1 %. Jednalo by se tak o omluvitelný omyl na straně žalobkyně. V roce 2020 žalovaná postavením plotu zpochybnila dobrou víru žalobkyně, avšak vydržecí doba by žalobkyni již uplynula. Naopak žalovaná nemohla předmětnou část pozemku vydržet, jak namítala, neboť nemovité věci nabyla až v roce 2013, neuplynula jí tedy ani vydržecí doba. Pokud jde o započtení držby jejích právních předchůdců, v řízení bylo prokázáno, že tito ji nevykonávali. Soud by tak i při uvedeném posouzení dospěl ke stejnému závěru, který prezentoval shora, tedy že se jedná o část pozemku ve vlastnictví žalobkyně.

49. Pokud se týká části plotu okolo studně, soud si opět nejprve musel jako předběžnou otázku vyřešit vlastnictví pozemku, na kterém předmětná část plotu zbudovaného žalovanou stojí. Vytyčovací náčrt [titul]. [příjmení] a geometrický plán [titul]. [příjmení] spolu korespondují, když [titul]. [příjmení] souhlasil s 2 body vytyčenými [titul]. [příjmení] a vytyčil 2 další. Každý z nich vyznačil na skruž studny bod, kterými prochází katastrální hranice. Soud při místním šetření zjistil, že v takovém případě hranice pozemků musí procházet studní, když menší část studny je na pozemku žalobkyně a větší část na pozemku žalované. Počátek oplocení se nachází na pozemku žalobkyně parc. [číslo] konec oplocení se nachází na katastrální hranici s pozemkem žalované parc. [číslo] (plastový mezník). Celý plot je veden okolo studny, musí tedy vést po pozemku žalobkyně parc. [číslo] neboť studna se nachází na hranicích pozemků s přesahy na pozemek žalobkyně. Pro rozhodnutí soudu tak není rozhodné vlastnictví studně ani pozemku v jejím okolí, když předmětem řízení je pouze odstranění plotu. Jelikož bylo zjištěno, že plot se nachází na pozemku žalobkyně, soud vyhověl žalobkyni ohledně výroku II. a podle § 1040 o.z. stanovil žalované povinnost plot v požadovaném rozsahu odstranit. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř. do 15 dnů od právní moci rozsudku s ohledem na charakter plnění.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, které tvoří odměna advokáta za 16 úkonů právní služby podle § 7, § 11 odst. 1, 2, § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif) po 1 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemné vyjádření k odvolání žalované ze dne 1. 3. 2021 proti usnesení (½ úkon), písemné podání ze dne 10. 8. 2021, účast u jednání soudu dne 7. 10. 2021 (½ úkonu), účast na místním šetření ve [obec] dne 22. 3. 2022 (1 úkon), účast na jednání soudu dne 5. 5. 2022 (3 úkony), dne 23. 6. 2022 (2 úkony) a dne 11. 8. 2022 (1 úkon), písemné podání ze dne 14. 12. 2021, písemné podání ze dne 3. 6. 2022, dne 16. 6. 2022 a dne 5. 8. 2022), náhrada hotových výdajů advokáta za 17 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné celkem ve výši 7 348,16 Kč, z toho 4 x za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 7. 10. 2021, 5. 5. 2022, 23. 6. 2022 a 11. 8. 2022 ve výši 6 101,48 Kč (1 334,96 Kč + 1 523,72 Kč + 1 621,40 Kč + 1 621,40 Kč) při ujeté vzdálenosti 4 x 220 km a 1 x za cestu z [obec] do [obec] a zpět k místnímu šetření dne 22. 3. 2022 ve výši 1 246,68 Kč při ujeté vzdálenosti 180 km, vše při spotřebě motorového vozidla pro kombinovaný provoz ve výši 6 l /100 km, náhrada za promeškaný čas v rozsahu 30 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z částky 11 300 Kč (z odměny za 5 úkonů právní služby a 6 režijních paušálů poskytnuté do 15. 11. 2021 advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], [titul], která je plátcem DPH), tj. celkem 2 373 Kč (4 x 1 900 Kč + 2 x 950 Kč + 6 x 300 Kč) podle § 137 odst. 3 o.s.ř., a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč (2 x 2 000 + 2 x 1 000 Kč). Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 54 221,16 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni podle § 149 o.s.ř. k rukám právního zástupce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

51. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit státu náklady, které zálohově vyplatil na svědečném ve výši 1 486 Kč, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok VI.). Částka ve výši 1 820 Kč, která byla vyplacena ze státních prostředků tlumočnici za tlumočení do nizozemštiny při jednání soudu, ponese stát, protože žalovaná má právo jednat před soudem ve svém mateřském jazyce.