10 C 228/2019

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Průšové a přísedících Ivy Čeňkové a Jiřiny Šípkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 128 934 Kč s příslušenstvím I. Žaloba o zaplacení 128 934 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 5. 5. 2018 do zaplacení se zamítá. [změněno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 19 Co 1226/2022-268 ze dne 1. 12. 2022] [změněno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 19 Co 1226/2022-268 ze dne 1. 12. 2022]

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 128 934 Kč z titulu náhrady škody vzniklé mu z pracovního úrazu. Podle žalobních tvrzení byla dne 7. 4. 2017 uzavřena mezi žalobcem a žalovaným pracovní smlouva na dobu neurčitou, kdy byl žalobce zaměstnán jako řidič skupiny C a E. Dne 23. 5. 2017 utrpěl žalobce úraz, když se při vyklápění zeminy utrhla pod služebním vozidlem zn. SCANIA, [registrační značka] krajnice na skládce v obci [část obce]. Po úrazu byl žalobce odvezen rychlou záchrannou službou do Fakultní nemocnice [anonymizováno] [obec] se zraněním hlavy. V důsledku tohoto pracovního úrazu byl žalobce od 24. 5. 2017 do 31. 8. 2017 v pracovní neschopnosti. Úraz žalobce byl podle posudku o bolestném vyčíslen na 62 bodů. Žalobce se domáhá úhrady náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, bolestného, nákladů na léčení a náhradu ušlého zisku v souvislosti s provozovanou samostatně výdělečnou činností, kdy v době pracovní neschopnosti nemohl vykonávat samostatnou výdělečnou činnost – taxislužbu. Ušlý zisk žalobce vyčíslil na částku 65 534 Kč, bolestné na 15 500 Kč, poplatek za zpracování posudku o bolestném na 300 Kč, a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti na 47 600 Kč.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že byl žalobce jeho zaměstnancem, avšak namítl, že žalobce si úraz zavinil sám. Žalobce podepsal záznam o úrazu, kde uvedl, že byl udeřen věcmi uloženými v prostoru spolujezdce. V důsledku toho je žalovaný zproštěn povinnosti hradit jakoukoli škodu, neboť žalobce si způsobil úraz nedodržením bezpečnostních předpisů, s nimiž byl řádně seznámen při nástupu do zaměstnání řádně seznámen.

3. Žalobce v podání ze dne 27. 1. 2020 (č.l. 40) proti tvrzením žalovaného uvedl, že prohlášení, které podepsal, bylo předpřipravené žalovaným a navíc to žalobce podepisoval jen pár dní po úrazu hlavy, takže to nelze považovat za vyjádření svobodné vůle, a proto je toto prohlášení neplatné. Dále namítl, že nebyl dostatečně poučen ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť nedošlo k podpisu dokumentů BOZP a žalovaným nebylo soustavně vyžadováno a kontrolováno dodržování předpisů BOZP.

4. Žalovaný podáním ze dne 21. 5. 2020 (č.l. 62) ve spojení s podáním ze dne 16. 3. 2022 (č.l. 146) v rámci své procesní obrany uplatnil proti nároku žalobce zápočtem svůj nárok na zaplacení škody způsobené žalobcem žalovanému poškozením jeho vozidel v celkové výši 128 934 Kč. Konkrétně uvedl, že žalobce dne 18. 4. 2017 jako zaměstnanec žalovaného měl nehodu s vozidlem IVECO Eurocargo a za opravu a odtah tohoto vozidla žalovaný zaplatil částky 46 693 Kč a 24 693 Kč. Dále měl žalobce dne 23. 5. 2017 jako zaměstnanec žalovaného nehodu s vozidlem SCANIA, kdy se jedná o nehodu, při níž došlo k pracovnímu úrazu zaviněnému žalobcem. Škoda způsobená žalobcem na tomto vozidle činila 47 895 Kč za jeho opravu a dále představuje částku 9 653 Kč jakožto částečnou úhradu zápočtem z faktury č. [anonymizováno].

5. Dále žalovaný podáním ze dne 1. 6. 2022 (č.l. 178) doplnil k nehodě ze dne 18. 4. 2017, k níž došlo s vozidlem IVECO, že tuto nehodu nahlásil žalobce vedoucímu dopravy žalovaného, [jméno] [příjmení]. Tomu sdělil, že nezvládl řízení a vyjel mimo silnici a vozidlo se stalo nepojízdným. Žalobce tedy svou nepozorností, svým zaviněním havaroval a způsobil na vozidle žalovaného škodu. Ohledně nehody ze dne 23. 5. 2017 žalovaný doplnil, že žalobce zaviněně porušil bezpečnost práce při chybné manipulaci s vozidlem v době vykládky a v příčinné souvislosti s tím se vozidlo převrátilo a žalovanému tak vznikla škoda. V důsledku tohoto jím zaviněného převrácení vozidla se žalovaný uhodil volně ležícím předmětem, který mu způsobil pracovní úraz. Žalobce tím, že měl v kabině volně položené věci, porušil bezpečnost na svém pracovišti. I způsob této nehody, tedy že došlo k chybné manipulaci s vozidlem v době nakládky a vykládky, žalobce nahlásil [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 7. 6. 2022 (č.l. 186) pak žalovaný vysvětlil, že vozidlo Scania, které bylo poškozeno při nehodně dne 23. 5. 2017, muselo být odstaveno, protože žalobce byl v pracovní neschopnosti a nebyl k dispozici další řidič. K jeho opravě došlo až v průběhu listopadu a prosince. Byla provedena základní oprava – levá strana vozidla včetně okna a dveří, a vzhledem k tomu, že v rámci opravy bylo zjištěno porušení geometrie rámu, musela být provedena oprava ve specializovaném autoservisu.

6. Pracovní smlouvou (č.l. 72) ve spojení s přílohou k pracovní smlouvě (č.l. 71) a dohodou o hmotné odpovědnosti (č.l. 73) bylo prokázáno, že žalobce uzavřel dne 7. 4. 2017 se žalovaným pracovní smlouvu, na základě které byl založen pracovní poměr žalobce u žalovaného v pracovním zařazení řidič skupiny CaEs nástupem dne 7. 4. 2017 a to na dobu neurčitou.

7. Úředním záznamem Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec a číslo], [ulice] oddělení [část obce] [číslo jednací] (č.l. 74) bylo prokázáno, že dne 23. 5. 2017 bylo policii telefonicky oznámeno, že na stavební parcele na [obec a číslo] [část obce] v ulici [anonymizována dvě slova] došlo k převrácení nákladního vozidla a následnému úrazu hlavy řidiče (žalobce), který hlídce policie uvedl, že při převážení hlíny z [část obce] došlo při vysypávání hlíny z vozidla SCANIA [registrační značka] k převážení a následnému převrácení vozidla na měkké zemině. Dále žalobce hlídce sdělil, že se v místě v době incidentu nikdo jiný nenacházel a rychlou záchrannou službu si přivolal sám. Na místo se dostavila rychlá záchranná služba Hlavního města Prahy, která žalobci ošetřila tržné zranění na hlavě, a následně byl převezen na oddělení ortopedie do [nemocnice].

8. Z lékařské zprávy ze dne 23. 5. 2017 (č.l. 76) bylo zjištěno, že v žádosti ošetřujícího lékaře žalobce ze dne 23. 5. 2017 o provedení neurologického vyšetření je uvedeno:„ Pacient přivezen ZZS na úrazovou ambulanci, kolem 15. hodin se převrátil ve stojícím nákladním autě, poranil se na hlavě – heverem, po nárazu se mu zatmělo před očima, ale hned se probral, začal si ošetřovat krvácející hlavu, na zvracení není, potíže se zrakem, řečí nebo hybností nemá. … Závěr: St. p. úderu do hlavy, bez poruchy vědomí, t. č. bez známek commotio cerebri, neurologicky bez deficitu, CT mozku bez traum. změn.“ 9. Z potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti (č.l. 42) ve spojení s nesporným tvrzením účastníků bylo zjištěno, že pracovní neschopnost žalobce trvala od 23. 5. 2017 do 31. 8. 2017.

10. Z písemného vyjádření žalobce založeného na č.l. 27 bylo zjištěno, že žalobce podepsal následující prohlášení:„ Dne 23. 5. 2017 já [celé jméno žalobce] jsem si v pracovní době způsobil úraz ve vozidle SCANIE spz. [anonymizováno] [číslo]. K nehodě došlo na louce v [část obce]. Stalo se to při vysypání nákladu z korby. Mojí vinou jsem popojel do předu a vozidlo se převrátilo, v kabině jsem měl věci které tam neměli co dělat. Ty mně způsobily poranění obličeje a části těla. Firma [celé jméno žalovaného] nemůže za mojí nedbalost.“ 11. Ze záznamu o úrazu založeného na č.l. 26 p. v. bylo zjištěno, že žalobce dne 26. 5. 2017 podepsal do knihy úrazů záznam, v němž je uvedeno mimo jiné: Popis úrazového děje: Při sklápění a následném převrácení vozu jsem byl udeřen věcmi uloženými v prostoru spolujezdce – hever – klíč na kola – ATD.

12. Z dokladu ze dne 7. 4. 2017 založeného na č.l. 27 p. v. bylo zjištěno, že v písemném Dokladu o školení o bezpečnosti práce a požární ochraně prohlásil (podepsal) žalobce, že absolvoval školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně a dané problematice porozuměl. Školení proběhlo dne 7. 4. 2017, záznam je spolupodepsán školitelkou [jméno] [příjmení].

13. Z pracovního výkazu zaměstnance za duben 2017 (č.l. 152 p. v.) bylo zjištěno, že při pracovní cestě žalobce z [obec] do [obec] vozidlem IVECO byla dne 18. 4. 2017 způsobena nehoda.

14. Z faktury [číslo] ve spojení s pracovním výkazem žalobce za duben 2017 (č.l. 152) bylo prokázáno, při pracovní cestě žalobce z [obec] do [obec] vozidlem IVECO 4C17066 došlo k nehodě a žalovanému bylo za vyproštění a odtah vozidla vyfakturováno k úhradě 24 693 Kč fakturou ze dne 28. 4. 2017.

15. Fakturou [číslo] ve spojení se servisní zakázkou z 30. 5. 2017 (č.l. 151) bylo prokázáno, že žalovanému bylo za opravu vozidla IVECO Eurocargo [registrační značka] vyfakturováno 46 693 Kč fakturou ze dne 30. 8. 2017 splatnou dne 13. 9. 2017, přičemž oprava byla objednána dne 30. 5. 2017.

16. Fakturou [číslo] (č.l. 154) bylo prokázáno, že za opravu vozidla SCANIA [registrační značka] bylo žalovanému vyfakturováno 47 895 Kč fakturou ze dne 29. 11. 2017 se splatnostní téhož dne.

17. Fakturou [číslo] ve spojení s protokolem o provedení opravy vozidla (č.l. 153) bylo prokázáno, že vozidlo [registrační značka] bylo dne 15. 12. 2017 přijato k „ rovnání rámu“ a za tuto opravu bylo žalovanému vyfakturováno 52 333 Kč fakturou ze dne 5. 1. 2018 se splatností dne 8. 1. 2018.

18. Z dalších provedených listinných důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když se jednalo o důkazy směřující k prokázání výše žalobního nároku a jeho uplatnění předžalobní výzvou. Důkaz fotografií interiéru vozidla založené na č.l. 43 proveden nebyl, neboť se jednalo o nedatovanou fotografii. Soud neprovedl ani další důkazy označené a předložené žalobcem k prokázání výše žalobního nároku.

19. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který v rozhodné době pracoval u žalovaného jako vedoucí dopravy, bylo prokázáno, že žalobce v průběhu své pracovní cesty dne 18. 4. 2017 když jel s vozidlem IVECO z [obec] do [obec] způsobil dopravní nehodu a to svou nepozorností a tím, že jel nepřiměřenou rychlostí, resp. že jízdu nepřizpůsobil situaci v provozu. Takto mu to žalobce řekl druhý den po nehodě, když po něm svědek požadoval zápis policie. K nehodě byla přivolána policie a odtahová služba. Žalovaný zajišťoval odtažení z parkoviště odtahové služby na své náklady. Svědek požadoval po žalobci zápis policie, ale ten mu jej nedal a pouze řekl, že nepřizpůsobil rychlost. S opravou tohoto vozidla se čekalo na vyjádření pojišťovny, kdo to bude platit. Problém byl v tom, že žalobce nepředal žádné dokumenty a že k tomu vozidlu nebylo sjednáno havarijní pojištění. Auto bylo poškozeno tím způsobem, že spadlo do příkopu, takže byla poškozena zrcátka, plasty, okno a bylo to poměrně závažné, protože to celé bylo hnuté do boku. Dále svědek potvrdil, že k nehodě dne 23. května 2017 došlo tak, že žalobce s vozidlem SCANIA převážel zeminu na deponii, kde se převrátil v době, když vyklápěl náklad z korby. Stav na deponii u stavby se průběžně měnil, protože se tam vozil materiál, buldozér tam hrnul zeminu a tím, jak se tam točila různá auta, tak se ten povrch zvětšoval. Když zapršelo, takto vypadalo jinak, než když bylo sucho. Tato deponie jakožto místo převrácení vozidla se nacházela mimo pozemní komunikaci. Když svědek hovořil se žalobcem v kanceláři, tak mu k tomu žalobce uvedl, že vyklápěl náklad a propadl se, takže se s ním převrátil náklad. Jakoby se s ním propadla půda. Žalobce byl po nehodě odvezen do nemocnice a ani ne po týdnu, když byl propuštěn z nemocnice, tak přijel k žalovanému, kde s ním svědek mluvil. Žalobce na dotaz, jak k té nehodě došlo, svědkovi řekl, že v tom místě byl ten den asi třikrát nebo čtyřikrát, tedy nebyl tam poprvé a když tam najížděl, tak se to s ním převrátilo. Pak si nic nepamatoval, říkal, že dostal heverem nebo klíči do hlavy. Říkal, že je v pracovní neschopnosti a nemůže pracovat, protože jej bolí hlava. Stěžoval si na záda a na hlavu. Když ho svědek viděl, tak byl celý modrý a omlácený. Žalobce mu řekl, že v nemocnici podepsal revers. Ohledně věcí, které měl volně ponechané v kabině, tzn. hever a klíče, žalobce svědkovi uvedl, že si den předtím dotahoval nebo měnil pneumatiku a ze své lenosti si to neuklidil zpět do kastlíku. Pak se stala tato nešťastná náhoda a on dostal tím heverem nebo klíčem nebo nějakým nářadím, co tam bylo hozený vedle sedačky, takže je to jeho blbost, že se to stalo. Svědek uvedl, že řidiči jsou školení o povinnosti nemít v autě žádné volně položené předměty. Školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádí školitel, svědek u tohoto školení nebyl, ale povinnost nemít v kabině žádné volně ložené věci a nejezdit do míst, která nejsou bezpečná, jakož i další věci řidičům průběžně připomíná. Běžně toto školení funguje tak, že jsou řidiči nebo zaměstnanci upozorňováni na obuv, na přilby na stavbách, vesty, ochranné pomůcky, dále povinnost zkontrolovat si vjezd, kam se zajíždí a pokud se někomu něco nezdá, tak tam nezajíždět. Neohrožovat ani svoje zdraví, ani cizí zdraví. Dále že v autě musí být prázdno, vše musí být uklizeno a zamčeno v kastlíkách. Rovněž všichni řidiči byli školeni o tom, jak se mají chovat, jak mají nakládat, jak mají převážet a co mohou mít v autě. K podpisu písemného prohlášení učiněného žalobcem došlo v den, kdy se žalobce dostavil k žalované, což bylo asi pět dnů nebo týden potom, co se žalobce vrátil z nemocnice. Žalovaný potřeboval vyjádření od žalobce kvůli tomu, kdyby to šlo přes pojišťovnu. Svědek se ptal žalobce, jak se to stalo, a žalobce svědkovi říkal, jak to má napsat. Čili svědek to vyjádření psal podle popisu situace podaného žalobcem. Rozhovor se žalobcem trval asi hodinu nebo dvě hodiny. K žalované přijel žalobce autem a rovněž sám autem odjel, byl úplně v pořádku. Řekl, že si je vědom, co způsobil, co udělal a řekl, že ty věci tam neměly být a měly být na svém místě.

20. Z písemného podání žalobce ze dne 25. 7. 2022 (č.l. 211) ve spojení s nesporným prohlášením žalovaného bylo zjištěno, že žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti od 24. 5. 2017 do 31. 8. 2017 a to z důvodu pracovního úrazu, při kterém si způsobil úraz hlavy a dolní končetiny a to konkrétně pro neustávající bolesti hlavy, závratě, motání hlavy, rozostřeného vidění a léčbu povrchového poranění hlavy a dolní končetiny.

21. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl od 7. 4. 2017 nejméně do 31. 8. 2017 zaměstnancem žalovaného v pracovní pozici řidič skupiny CaEa to na základě pracovní smlouvy ze dne 7. 4. 2017. Dne 7. 4. 2017 byl žalobce žalovaným proškolen o bezpečnosti práce a požární ochraně, dále byl v průběhu trvání pracovního poměru opakovaně upozorňován [jméno] [příjmení], vedoucím dopravy žalované na povinnost neponechávat v kabině vozidla volně položené předměty a na nezbytnou opatrnost při manipulaci s vozidlem, tedy i na zákaz vjíždění do míst, která nejsou bezpečná. Žalobce dne 18. 4. 2017 způsobil v průběhu pracovní cesty z [obec] do [obec] nehodu při řízení vozidla žalovaného [příjmení], když v důsledku vlastní nepozornosti a nepřizpůsobení jízdy okolnostem vjel s vozidlem mimo silnici, v důsledku čehož bylo toto vozidlo poškozeno. Za odtažení a opravu tohoto vozidla žalovaný zaplatil celkem 71 386 Kč. Dále žalobce dne 23. 5. 2017 způsobil při výkonu práce poškození vozidla SCANIA, když se s tímto vozidlem na měkké hlíně při vykládce zeminy na dočasné stavební deponii převrátil. Při této nehodě žalobce utrpěl poranění hlavy předměty volně položenými v kabině. K převrácení vozidla došlo v důsledku toho, že žalobce popojel dopředu na nezpevněný povrch, kde se vozidlo při vysypávání nákladu z korby převrátilo a volně položené předměty v kabině mu způsobily poranění obličeje a části těla. Za opravu vozidla SCANIA žalovaný zaplatil celkem 100 228 Kč. Žalovaný byl od 24. 5. 2017 do 31. 8. 2017 v pracovní neschopnosti z důvodu úrazu hlavy a dolní končetiny utrpěného při nehodě dne 23. 5. 2017. Žalovaný započetl vůči žalobci nárok na náhradu škody ze dvou dopravních nehod, a sice dopravní nehody ze dne 18. 4. 2017 s vozidlem IVECO a dopravní nehody ze dne 23. 5. 2017 s vozidlem SCANIA a to ve výši žalobou uplatněné částky, tedy započetl proti žalobnímu nároku svůj nárok na zaplacení částky 128 934 Kč.

22. Podle § 269 odst. 1, odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen zákoník práce) platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo majetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

23. Podle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce platí, že zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost o dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

24. Podle § 106 odst. 4 písm. c) a d) zákoníku práce platí, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele a dodržovat při práci stanovené pracovní postupy.

25. Podle § 1982 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 4 zákoníku práce platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

26. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/2000 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen zákon o silničním provozu) platí, že při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob, ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí, ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

27. Podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) zákona o silničním provozu platí, že řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete.

28. Z provedeného dokazování vyplývá, že obě nehody, při nichž došlo k poškození vozidel žalovaného, zavinil žalobce. První nehodu dne 18. 4. 2017 způsobil tím, že se nevěnoval plně řízení vozidla a nepřizpůsobil jízdu okolnostem, situaci v provozu a svým schopnostem, čímž porušil povinnosti uložené mu § 4 a § 5 zákona č. 361/2000 Sb. a vyjel ze silnice, a druhou nehodu dne 23. 5. 2017 způsobil tím, že nepřizpůsobil manipulaci s vozidlem SCANIA povrchu, po němž se pohyboval, když při vyklápění nákladu vjel na měkkou hlínu, čímž porušil bezpečnostní předpisy (interní pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj. pokyny, že nesmí vjíždět do míst, kde to není bezpečné), o nichž byl proškolen. Žalobce způsobil nehodu s oběma vozidly zaviněným porušením povinností při výkonu práce; pokud jde o nehodu ze dne 18. 4. 2017, porušil žalobce povinnosti podle zákona o provozu na komunikacích, a pokud jde o nehodu z 23. 5. 2017, porušil pokyny žalovaného k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o nichž byl řádně poučen. Protože pracoval jako řidič, tak tím zároveň porušil povinnosti z pracovního poměru. Žalovaný prokázal, že za opravu obou vozidel poškozených při obou dopravních nehodách zaviněných žalobcem zaplatil celkem 171 614 Kč, přičemž vysvětlil dostatečným způsobem, proč bylo vozidlo IVECO odtaženo až později po nehodě a proč byla jeho oprava provedena nadvakrát. Vzhledem k tomu, že žalobce zavinil obě nehody, odpovídá za škodu žalovaného, která mu vznikla tím, že vynaložil náklady na opravu obou vozidel, a protože žalovaný uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 128 934 Kč proti pohledávce žalobce zápočtem, nárok žalobce zanikl. Navíc, i kdyby pohledávka žalobce nezanikla zápočtem, nebylo by možno žalobě zcela vyhovět, neboť bylo prokázáno, že žalobce si úraz způsobil tím, že vjel na měkký povrch, ačkoli byl proškolen o tom, že nemá vjíždět do míst, kde to není zcela bezpečné a kromě toho měl přes výslovný pokyn žalovaného v kabině volně položené předměty, jimiž mu bylo způsobeno zranění, a to v rozporu s bezpečnostními pokyny, o nichž byl proškolen. Argument žalobce, že dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebylo žalovaným soustavně vyžadováno a kontrolováno, je lichý s ohledem na velmi krátkou dobu v řádu méně než dvou měsíců ode dne, kdy žalobce absolvoval školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci do způsobení obou nehod. Navíc svědek [příjmení] potvrdil, že povinnosti nemít v kabině volně položené předměty a nevjíždět do míst, která nejsou bezpečná, řidičům (tedy i žalobci), průběžně připomínal. Argumentaci žalobce, že z jeho prohlášení o zavinění dopravní nehody dne 23. 5. 2017 nelze vycházet, neboť ji učinil ve stavu bezprostředně (či pouhé 3 dny) po utrpění pracovního úrazu, nelze přisvědčit, neboť bylo jednoznačně prokázáno (svědectvím [jméno] [příjmení]), že žalobce toto prohlášení učinil v době přibližně 3 dny nebo týden po svém propuštění z nemocnice, kdy do sídla žalovaného přijel osobním vozidlem, které sám řídil a jímž také odjel, a že jednání se žalobcem trvalo více než jednu hodinu, z čehož vyplývá, že žalobce písemné prohlášení činil při plném vědomí, kdy si musel být plně vědom jeho obsahu a důsledků. Navíc svědek [příjmení] vypověděl, že znění písemného prohlášení, které žalobce podepsal, bylo formulováno podle výslovného vyjádření žalobce, čili není pravdou, že by bylo jednostranně předpřipraveno žalovaným, jak předestíral žalobce.

29. Lze tedy shrnout, že žalovaný se vyvinil, jelikož bylo prokázáno, že žalobce si úraz způsobil sám tím, že měl v kabině volně položené předměty a to v rozporu s bezpečnostními pokyny, o nichž byl proškolen. Žalobce tedy porušil povinnost uloženou mu interním pokynem žalovaného, o které byl poučen v rámci školení bezpečnosti o ochraně zdraví při práci, a sice nemít v autě volně položené žádné předměty a právě těmito předměty (heverem, klíči či jiným nářadím) mu bylo při nehodě způsobeno zranění, v důsledku kterého byl v pracovní neschopnosti a v důsledku kterého mu vznikla škoda. Ke škodě tak došlo v přímé příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobcem. Kromě toho tím, že žalobce zavinil obě nehody, odpovídá za škodu, která žalovanému vznikla vynaložením nákladů na opravu obou vozidel a protože žalovaný uplatnil nárok na náhradu škody proti pohledávce žalobce zápočtem, nárok zcela zanikl. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]