10 C 30/2022
č. j. 10 C 30/2022-95
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 137 § 142 § 146 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588 § 2662 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 42 818,21 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 13,65 % ročně z částky 39 302,47 Kč ode dne 20. 7. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 515,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 509,83 Kč od 13. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení částky 4 302,47 Kč s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 39 302,47 Kč od 20. 4. 2021 do 19. 7. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 39 302,47 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 302,47 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 471,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení 42 818,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 9. 2016 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě zřídila a vedla žalované běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceníky produktů a služeb. Žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatky a náklady dle ceníků a to i za cenu, že tím na účtu klienta vznikne nepovolený záporný zůstatek. Žalovaná byla povinna udržovat na účtu kladný zůstatek. Tuto povinnost však nesplnila a v důsledku toho vznikl na účtu nepovolený záporný zůstatek ve výši 3 515,74 Kč tvořený neuhrazenými poplatky, z toho ve výši 1 750 Kč za vedení účtu (7 x 250 Kč), 639 Kč za vedení karty (7 x 15 Kč a 6 x 89 Kč) a jiné poplatky ve výši 1 000 Kč (2 x 500 Kč), a dále byla žalované naúčtována dlužná jistina ve výši 31,83 Kč. Žalobkyně odstoupila od smlouvy pro vznik nepovoleného záporného zůstatku a účinnost smlouvy skončila ke dni 12. 5. 2021. Dále dne 5. 8. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o povoleném debetu na BÚ reg. [číslo]. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat částku ve výši 18 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky [právnická osoba] a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Na základě smlouvy o Povoleném Debetu na BÚ reg. [číslo] byla výše povoleného debetu navýšena na 35 000 Kč. Strany se dohodly na čerpání debetu nepřetržitě nejdéle po dobu jednoho roku a žalovaná byla povinna splatit debet vždy do uplynutí této lhůty. Žalovaná debet neuhradila a žalobkyně prohlásila dosud nesplacené částky úvěru za splatné s účinností ke dni 19. 4. 2021. Dlužná částka se skládala z jistiny ve výši 35 000 Kč a úroku ve výši 4 302,47 Kč. Strany se dohodly, že banka může připsat vyúčtované poplatky a úroky k jistině.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána.
3. Podáním ze dne 12. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 13,65 % ročně z částky 39 302,47 Kč ode dne 20. 7. 2021 do zaplacení.
4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 29. 9. 2016 ve spojení s ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby 2. část s účinností ode dne 1. 9. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami s účinností od 1. 10. 2018, protokolem o převzetí a užívání kódů [anonymizováno] a [anonymizováno], protokolem o nastavení přístupových práv bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě zřídila a vedla žalované běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaná se zavázala hradit poplatky sjednané prostřednictvím ceníku. Z ceníku byla zjištěna výše poplatku za vedení účtu ve výši 250 Kč měsíčně, dále poplatek za pojištění zneužití ZÁKLAD ve výši 15 Kč měsíčně, poplatek za přístup k účtu prostřednictvím osobního elektronického klíče ve výši 89 Kč měsíčně a jiný transakční poplatek ve výši 500 Kč.
5. Z 1. výzvy - upozornění ze dne 6. 10. 2020 a 2. výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o nepovoleném záporném zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] a naúčtování poplatku ve výši 500 Kč dle platného ceníku za každou z těchto výzev.
6. Z odstoupení od Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 27. 4. 2021 ve spojení s kopií listovní zásilky na jméno žalované a poštovním podacím archem ze dne 27. 4. 2021 bylo zjištěno, že z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu č. [bankovní účet] odstoupila žalobkyně od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 29. 9. 2016.
7. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo] a návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo] ve spojení s akceptací návrhu Smlouvy o Povoleném debetu na běžném účtu ze dne 5. 8. 2017 a akceptací návrhu Smlouvy o Povoleném debetu na běžném účtu ze dne 22. 11. 2018 a podmínkami pro úvěrové produkty [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované na účtu č. [bankovní účet] povolený debet ve výši 18 000 Kč. Výše povoleného debetu se dne 22. 11. 2018 zvýšila na částku 35 000 Kč. Výše úvěrové sazby činila 21,9 % p.a. Žalovaná se zavázala vrátit prostředky poskytnuté formou povoleného debetu a uhradit úroky a poplatky do jednoho roku a zajistit, že zůstatek zůstane na účtu alespoň do dne následujícího po dni takového úplného splacení.
8. Z přehledů složek pohledávky po splatnosti bylo zjištěno, že ke dni 9. 4. 2021 činila jistina úvěru po splatnosti 35 000 Kč a úroky ve výši 4 302,47 Kč, na osobním účtu činila pohledávka ke dni 31. 3. 2021 celkem 3 515,74 Kč.
9. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 12. 4. 2021 ve spojení se sledováním zásilek - pošta online a kopií poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 12. 4. 2021 zesplatnila úvěr na účtu žalované [číslo] ve výši 42 818,21 Kč z důvodu porušení smlouvy a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalobkyně výzvu odeslala dne 14. 4. 2021 10. Z mimořádného výpisu z účtu č. [bankovní účet] žalované vedeného u [právnická osoba] vyplývá, že žalovaná čerpala povolený debet ve výši 35 000 Kč a pohledávka po splatnosti činila celkem 42 818,21 Kč.
11. Z výzvy k úhradě dluhu - předžalobní upomínky z 16. 7. 2021 ve spojení s podacím archem z 16. 7. 2021 bylo zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění.
12. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29. 9. 2016 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě zřídila a vedla žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatky a náklady dle ceníku a žalovaná byla povinna udržovat na účtu kladný zůstatek. Na účtu vznikl nepovolený záporný zůstatek ve výši 3 515,74 Kč, žalobkyně proto s účinností ke dni 12. 5. 2021 ukončila účinnost smlouvy a vyzvala žalovanou k plnění. Dále žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 5. 8. 2017 smlouvu o povoleném debetu na BÚ reg. [číslo], na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat částku ve výši 18 000 Kč. Na základě smlouvy o Povoleném Debetu na BÚ reg. [číslo] byla výše povoleného debetu navýšena na 35 000 Kč. Strany se dohodly na čerpání debetu nepřetržitě nejdéle po dobu jednoho roku a žalovaná byla povinna splatit debet vždy do uplynutí této lhůty. Žalovaná debet neuhradila a žalobkyně prohlásila dosud nesplacené částky úvěru za splatné ke dni 12. 4. 2021.
13. Smlouvu o povoleném debetu uzavřenou mezi účastníky dne 5. 8. 2017 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřována úvěruschopnost žalované, doplnila, že vycházela z údajů poskytnutých klientkou v žádosti o povolený debet ze dne 22. 11. 2018, kdy žádala o povolený debet s limitem 35 000 Kč, žalobkyně prověřovala informace v interních a externích databázích v bankovních i nebankovních registrech klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Při hodnocení úvěruschopnosti porovnávala příjem a výdaje žalované odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, průměrný obrat na účtu žalované činil 16 942 Kč. Žalobkyně zjistila, že v době poskytnutí úvěru měla žalovaná další závazky, ale kapacita splácet byla dostatečná.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
17. Žalobkyně v daném případě tvrdila, že byla řádně prověřována úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o povoleném debetu, avšak žádným způsobem to soudu nedoložila, ohledně výdajů sama žalobkyně uvedla, že vycházela z odhadů na základě historických dat ČSÚ. Dále uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti ze dne 22. 11. 2018, kterou však žalovaná žádala o navýšení úvěru na 35 000 Kč. Soud konstatuje, že řádné posouzení úvěruschopnosti žalované zákon spatřuje především v porovnání příjmů a výdajů žalovaného před uzavřením smlouvy. Bez tohoto porovnání nelze posoudit, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že žalobkyně přes poučení soudem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neprokázala, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když neprokázala, že byly ověřeny příjmy a výdaje žalované, čímž jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterému nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou účastníky absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., neboť žalobkyně jednala v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušila veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu.
18. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I.).
19. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku na účtu ve výši 3 515,74 Kč a dále čerpala úvěr ve výši 35 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 38 515,74 Kč, z toho částku 3 515,74 Kč podle § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a částku 35 000 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok II.).
20. Jelikož smlouvu o povoleném debetu shledal soud absolutně neplatnou, nemohl žalované vzniknout závazek zaplatit žalobkyni úvěr ani úroky. Soud proto ve zbytku žalobu včetně požadovaného příslušenství zamítl (výrok III.).
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení, když vzala žalobu částečně zpět, ve zbytku žaloby byla částečně úspěšná. Žalobkyně měla ve sporu úspěch v rozsahu 90 % a žalovaná v rozsahu 10 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 2 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, kvalifikovaná výzva k plnění, účast na jednání soudu dne 29. 7. 2022 a 25. 8. 2022) podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 713 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 20 589 Kč, z toho 80 % představuje částku 16 471,20 Kč, které je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.