10 C 30/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 33 086,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 33 086,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 086,64 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 33 086,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, uzavřela dne 13. 1. 2025 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr do 13. 6. 2025 a zaplatit smluvní rok ve výši 8 086,64 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , webové stránky, , na které se žalovaná zaregistrovala, zadala osobní údaje a učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Dne 13. 1. 2025 byl úvěr vyplacen žalované na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná však úvěr nevrátila. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací v rejstřících a úvěrové historie. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dlužnou částku ve výši 33 086,64 Kč tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 25 000 Kč a smluvní úrok ve výši 8 086,64 Kč. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se též k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolaná, a soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, předložená žalobkyní obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou , právnická osoba, a žalovaná, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč s dobou splatnosti 12 měsíců a splátkách ve výši 3 550,11 Kč měsíčně s úrokovou sazbou 112 %. Smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpisy smluvních stran. Na konci textu smlouvy je uvedeno: datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: 13. 1. 2025 11:01:49, tel. číslo, na které byl kód zaslán, e-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán, datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: 13. 1. 2025 11:02:00.

4. Z obchodních podmínek , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách vyplývá způsob uzavírání smluv a poskytování úvěrů společností , právnická osoba5. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, . ze dne 13. 1. 2025 bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, byla odeslána platba ve výši 25 000 Kč.

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 23. 3. 2026 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , hodnota, je žalovaná a na tento účet byla dne 13. 1. 2025 poukázána částka 25 000 Kč pod VS , var. symbol, společností , právnická osoba7. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu vyplývá, že společnost , právnická osoba, sdělila žalované, že zesplatňuje úvěr poskytnutý na základě smlouvy č. , hodnota, a vyzvala ji k úhradě částky 32 288,94 Kč.

8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní ve spojení s Dodatkem č. 1 ze dne 12. 12. 2024 vyplývá, že smluvní strany si stanovily podmínky postoupení pohledávek s tím, že žalobkyni budou postoupeny pohledávky na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek.

9. Z listiny obsahující seznam osob s čísly smluv bylo zjištěno, že žalovaná je zde uvedena. Z předložené listiny však soud nezjistil bližší specifikaci, tedy kdo a kdy seznam vytvořil a za jakým účelem.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2025 ve spojení s plnou mocí ze dne 12. 12. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, sdělila žalované, že postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy č. , hodnota, ve výši 33 047,32 Kč.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025 ve spojení s potvrzením o podání vyplývá, že dne 23. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k plnění na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 1. 2025.

12. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobkyní předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyní předložená smlouva obsahuje pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou , právnická osoba, a žalovaná, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč s úrokem ve výši 112 % a splatností 12 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků. Smlouva neobsahuje podpisy smluvních stran a namísto podpisu žalované je uvedeno: datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: 13. 1. 2025 11:01:49, tel. číslo, na které byl kód zaslán, e-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán, datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: 13. 1. 2025 11:02:

0. Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž k ústnímu jednání soudu se nedostavila, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (, spisová značka, ). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, neboť nedoložila, že došlo ke kontraktačnímu procesu a jakým způsobem. Poznámka uvedená pod textem smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, neboť z tohoto není zřejmé, že žalovaná návrh smlouvy obdržela a skutečně projevila vůli smlouvu uzavřít. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z takové smlouvy vzniknout závazek zaplatit úvěr a úrok. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (Nejvyšší soud sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

13. V řízení bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, poukázala žalované dne 13. 1. 2025 na její účet č. , č. účtu, částku 25 000 Kč. Ze žádného z provedených důkazů však nevyplývá skutečnost, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, žalobkyni. Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o postoupení pohledávky, když předložená rámcová smlouva k prokázání aktivní legitimace žalobkyně nepostačuje, neboť stanoví pouze podmínky postoupení pohledávek a předpokládá uzavírání dílčích smluv o postoupení pohledávek. Z předloženého seznamu osob a smluv není zřejmé kdo, kdy a za jakým účelem jej sestavil. Soud proto nemohl nárok žalobkyni přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení. Závěrem soud podotýká, že v oznámení o postoupení pohledávky i ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Soud proto s ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně žalobu zamítl (výrok I.).

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci úspěch v plném rozsahu, avšak žádné náklady jí nevznikly, neboť se řízení aktivně neúčastnila. Soud proto rozhodl, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).