10 C 33/2023

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci, a to pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 25 712 m2 – trvalý travní porost, zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 6 433 m2 z pozemku parc. č. , hodnota, podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotoveného , jméno FO, , , právnická osoba, , ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne 6. 5. 2024 pod č. , hodnota, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.III. Do výlučného vlastnictví žalovaného 1 se přikazuje nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 6 277 m2 z pozemku parc. č. , hodnota, podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotoveného , jméno FO, , , právnická osoba, , ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne 6. 5. 2024 pod č. , hodnota, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.IV. Do výlučného vlastnictví žalovaného 2 se přikazuje nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 13 002 m2 z pozemku parc. č. , hodnota, podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotoveného , jméno FO, , , právnická osoba, , ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne 6. 5. 2024 pod č. , hodnota, který je nedílnou součástí tohoto rozsudkuV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1 na vypořádání podílu zrušeného spoluvlastnictví částku 607 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2 na vypořádání podílu zrušeného spoluvlastnictví částku 360 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VIII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Písku na státem zálohovaných nákladech řízení částku 1 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.IX. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Písku na státem zálohovaných nákladech řízení částku 1 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal proti žalovaným 1, 2 zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci specifikované ve výroku I. s odůvodněním, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci, a to v rozsahu ¼ žalobce, ¼ žalovaný 1 a ½ žalovaný 2. Žalobce nehodlá nadále ve spoluvlastnictví setrvat. Dopisem ze dne 16. 2. 2022 vyzval žalované k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a navrhl způsob reálného rozdělení tak, že dojde za pomoci geometrického plánu k oddělení části pozemku odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu ve výměře 6 428 m2 v části, kde společný pozemek navazuje na pozemek parc. č. , hodnota, , který je v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaní však nereagovali, a proto podal žalobu s návrhem na zrušení spoluvlastnictví a rozdělení pozemku na díly odpovídající velikosti spoluvlastnických podílů vytýčených geometrickým plánem. Závěrem navrhl zrušit a vypořádat spoluvlastnictví tak, že soud přikáže každému z účastníků do výlučného vlastnictví nově vzniklý pozemek dle znaleckého posudku a žalobce zaváže vyplatit cenový rozdíl žalovanému 1 ve výši 607 Kč a žalovanému 2 ve výši 360 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Zdůraznil, že v řízení docházelo v obstrukčnímu jednání žalovaného 2 a tato mimořádná situace zakládá právo žalobce na náhradu nákladů řízení. Obstrukce shledával žalobce v tom, že dne 16. 2. 2022 vyzval oba žalované k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a navrhl způsob vypořádání, který ve svém důsledku odpovídá znaleckého posudku. Žalovaní se dlouhodobě nevyjádřili vůbec. To trvalo do doby, než jim byla soudem doručena žaloba, která byla podána až po roce od předžalobní výzvy. Připustil též, že krátce po zaslání předžalobní výzvy strany jednaly prostřednictvím advokátů. Uvedl, že v průběhu řízení kromě rozdělení pozemku navrhoval žalovaným ještě možnost směny za jiný pozemek, ale všechny návrhy byly ze strany zejména žalovaného 2 odmítnuty a bylo navrhováno zcela nepraktické a neúčelné rozdělení pozemku na několik samostatných dílů. Žalovaní si též nechali vypracovat znalecký posudek, jehož závěry jsou totožné se závěry znaleckého posudku, který si nechal zpracovat soud. V průběhu řízení žalobce soudu sdělil, že tento posudek akceptoval a byl ochoten dle jeho závěrů uzavřít se žalovanými mimosoudní dohodu. Žalovaný 2 však měl k posudku výhrady, a proto k dohodě nedošlo. Při jednání soudu žalovaný 2 uvedl, že nesouhlasí s tím, jakým způsobem znalkyně provedla rozdělení pozemku. Žalovaný 2 po celou dobu na části pozemku hospodaří a pobírá dotace. Jedním z důvodů jeho obstrukcí tak může být i skutečnost, že má z dosavadního způsobu hospodaření profit, který bude tím větší, čím déle trvá spor. Žalovaný 1 se nikdy ničeho osobně neúčastnil, ani se nevyjádřil, pouze prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobce proto požadoval, aby mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému 2.

2. Žalovaní se zrušením spoluvlastnictví k předmětnému pozemku souhlasili s tím, že ani oni nechtějí ve spoluvlastnictví nadále setrvávat. Rozdělení společné věci považují za ideální způsob řešení s tím, že by soud měl při rozhodování zohlednit existenci vedení vysokého napětí a souvisejícího ochranného pásma, které protíná pozemek a dále rozdílnost půdní bonifikace jednotlivých částí předmětného pozemku, když část o výměře 6 977 m2 pozemku požívá III. třídy ochrany (průměrně produkční půdy, využitelné v územním plánování) a část pozemku o výměře 18 735 m2 požívá II. třídy ochrany (nadprůměrně produkční půdy, vysoce chráněné), aby bylo dosaženo spravedlivého vypořádání. Byli ochotni jednat o zrušení a vypořádání dohodou. Zdůraznili, že se jedná o iudicium duplex, ve kterém je pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků, přičemž odkázali na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 572/19 a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22. Po vypracování znaleckého posudku zadaného soudem sdělili, že jsou připraveni uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak žalobce mimosoudní dohodu odmítl, neboť s ohledem na náklady řízení preferuje soudní řešení věci. Závěrem navrhli, aby soud spoluvlastnictví účastníků zrušil a pozemek rozdělil mezi účastníky dle znaleckého posudku, včetně finančního vypořádání při respektování vlastnického práva všech spoluvlastníků. Zdůraznili, že jakékoli jednání v rámci tohoto řízení nelze označit za obstrukční, šikanózní nebo zneužití práva, a proto nejsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Skutečnost, že na části pozemku hospodaří žalovaný 2 a pobírá dotace a na části jiný zemědělec, kterému ji žalobce svěřil do užívání a k využití dotací na tom nemůže nic změnit.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, prokazující stav evidovaný k datu 22. 2. 2023 soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci specifikované ve výroku I. žalobce v poměru ¼, žalovaný 1 v poměru ¼ a žalovaný 2 v poměru ½, přičemž žalobce nabyl spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne 15. 6. 2017 s právními účinky vkladu dne 26. 6. 2017, žalovaný 1 nabyl spoluvlastnický podíl na základě rozhodnutí pozemkového úřadu , hodnota, – komplexní pozemkové úpravy ze dne 22. 2. 2000 a žalovaný 2 nabyl spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne 13. 2. 2017 s právními účinky vkladu dne 13. 2. 2017.

4. Z dopisu ze dne 16. 2. 2022 ve spojení dodejkou a detailem zprávy z datové schránky vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalovaným, že nehodlá ve spoluvlastnictví setrvat a navrhl mimosoudní dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy navrhoval rozdělení pozemku tak, že dojde za pomoci geometrického plánu k oddělení části pozemku odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu ve výměře 6 428 m2, a to v části, kde tento společný pozemek navazuje na pozemek parc. č. , hodnota, , který je v jeho výlučném vlastnictví. Současně sdělil, že pokud nebudou akceptovat jeho návrh nebo neposkytnou ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví potřebnou součinnost, je rozhodnut domoci se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudní cestou. Výzva byla žalovanému 1 doručena dne 18. 2. 2022 a žalovanému 2 dne 16. 2. 2022.

5. Soud provedl důkaz listinou nazvanou znalecký posudek č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2023 z něhož zjistil, že neobsahuje náležitosti znaleckého posudku, když není vlastnoručně podepsán znalkyní a nemá připojen otisk znalecké pečeti. Listina obsahuje návrh rozdělení předmětného pozemku, když znalkyně uvedla, že souhlas s rozdělením pozemku musí na základě vyhotoveného geometrického plánu vydat příslušný stavební úřad. Žalovaní potvrdili, že znalkyni tento úkol zadali, avšak předložená listina je pouze návrhem, když nemá náležitosti znaleckého posudku a nebyl vypracován geometrický plán pro rozdělení pozemku.

6. Ze 2 listin předložených při jednání soudu dne 28. 8. 2023 žalovaným 2 soud zjistil, že se jedná o jeho návrhy na rozdělení předmětného pozemku zakreslené do kopie katastrální mapy vždy za nutnosti zřízení přístupové cesty.

7. Dne 25. 1. 2024 bylo soudem provedeno místní šetření na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , za účasti soudní znalkyně , tituly před jménem, , adresa, . Soud na místě zjistil faktický stav pozemku, jeho polohu, možnosti přístupů, umístění vedení vysokého napětí, včetně sloupů a možnosti jeho rozdělení, když znalkyně na místě předložila 4 varianty, z toho 2 varianty počítaly se zřízením přístupové cesty. O průběhu místního šetření soud pořizoval fotodokumentaci.

8. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, , znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí bylo prokázáno, že pozemek parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, lze rozdělit na tři části, tak aby hodnota jednotlivých částí co nejvíce odpovídala spoluvlastnickým podílům účastníků v rozsahu ¼, ¼ a ½ a jednotlivé oddělené části pozemku měly přístup z veřejné cesty a mohly být účelně obdělávány. Obvyklou cenu pozemku ke dni zpracování znaleckého posudku 16. 5. 2024 znalkyně stanovila po zaokrouhlení na částku 994 190 Kč. Obvyklá cena nově zaměřeného a odděleného pozemku parc. č. , hodnota, byla stanovena po zaokrouhlení na částku 496 730 Kč, když tato odpovídá nejblíže spoluvlastnickému podílu v rozsahu ½ předmětné nemovité věci (menší o částku 360 Kč), dále byla stanovena obvyklá cena nově zaměřeného a odděleného pozemku parc. č. , hodnota, po zaokrouhlení ve výši 249 510 Kč, která odpovídá nejblíže spoluvlastnickému podílu v rozsahu ¼ předmětné nemovité věci (větší o částku 967 Kč) a obvyklá cena nově zaměřeného a odděleného pozemku parc. č. , hodnota, po zaokrouhlení na částku 247 940 Kč, která odpovídá nejblíže spoluvlastnickému podílu v rozsahu ¼ předmětné nemovité věci (menší o částku 607 Kč). Proti závěrům znaleckého posudku nevznesli účastníci řízení žádné námitky.

9. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotoveného , jméno FO, , , právnická osoba, , ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne 6. 5. 2024 pod č. , hodnota, , vyplývá způsob rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, na 3 nově vzniklé parcely, a to parc. č. , hodnota, o výměře 13 002 m2, parc. č. , hodnota, o výměře 6 433 m2 a parc. č. , hodnota, o výměře 6 277 m2. Geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1, 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci specifikované ve výroku I. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech v rozsahu ¼ kupní smlouvou ze dne 15. 6. 2017 s právními účinky vkladu dne 26. 6. 2017, žalovaný 1 nabyl spoluvlastnický podíl v rozsahu ¼ na základě rozhodnutí pozemkového úřadu , hodnota, – komplexní pozemkové úpravy ze dne 22. 2. 2000 a žalovaný 2 nabyl spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ kupní smlouvou ze dne 13. 2. 2017 s právními účinky vkladu dne 13. 2. 2017. Žalovaný 2 na větší části pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, hospodaří a pobírá dotace. V předžalobní výzvě žalobce požadoval oddělení ze spoluvlastnictví, v žalobě pak podílové spoluvlastnictví zrušit a rozdělit pozemek na 3 části dle výše spoluvlastnických podílů. Žalovaní souhlasili se zrušením spoluvlastnictví a rozdělením pozemku, pouze žádali zohlednit existenci vedení vysokého napětí a souvisejícího ochranného pásma, které protíná pozemek a dále rozdílnost půdní bonifikace jednotlivých částí předmětného pozemku, aby bylo dosaženo spravedlivého vypořádání. Znaleckým posudkem byla zjištěna obvyklá cena nemovité věci i jednotlivých oddělených částí, jak uvedeno shora. Byl vyhotoven geometrický plán pro rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , který je součástí tohoto rozsudku. Městský úřad , adresa, , odbor výstavby a územního plánování neměl k uvedenému rozdělení pozemku připomínek, Anonymizováno14. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti s přihlédnutím k tomu, že nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, za souhlasu všech účastníků, soud podle § 1143 o.z. zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci uvedené ve výroku I, přičemž nebylo v řízení zjištěno ani žádným z účastníků tvrzeno, že by se jednalo o nevhodnou dobu nebo by zrušení bylo k újmě některého ze spoluvlastníků. Dále soud postupoval v intencích § 1144 o.z. a rozhodl o rozdělení společné věci, když ze znaleckého posudku vyplynulo, že rozdělením pozemku se jeho hodnota podstatně nesníží. Pozemek byl geometrickým plánem rozdělen na 3 díly odpovídající co nejvíce podílům jednotlivých spoluvlastníků, a to parc. č. , hodnota, a , hodnota, . Soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 6 433 m2 (výrok II), do výlučného vlastnictví žalovaného 1 soud přikázal nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 6 277 m2 (výrok III) a do výlučného vlastnictví žalovaného 2 nově zaměřený a oddělený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 13 002 m2 (výrok IV). Při rozhodování soud vyšel z obvyklých cen jednotlivých nově zaměřených a oddělených pozemků stanovených znaleckým posudkem a velikosti podílů jednotlivých účastníků (spoluvlastníků). Současně soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému 1 na vypořádání podílu zrušeného spoluvlastnictví částku 607 Kč (výrok V) a žalovanému 2 na vypořádání podílu zrušeného spoluvlastnictví částku 360 Kč (výrok VI). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení též s přihlédnutím k výši jednotlivých částek.

15. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII), když soud postupoval ve smyslu nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 404/22, dle něhož v řízení typu iudicium duplex zásadně soud rozhoduje o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků by byly nutné mimořádné okolnosti (šikanózní výkon práva, obstrukční jednání nebo nezájem o konstruktivní řešení věci). Žalobce se domáhal nejprve proti oběma účastníkům a závěrem proti žalovanému 2 náhrady nákladů řízení z důvodu obstrukcí spočívajících v tom, že žalovaní nereagovali před podáním žaloby na výzvu žalobce a nedomluvili se před podáním žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. K tomuto soud uvádí, že v chování žalovaných nelze spatřovat obstrukce, neboť nelze nikoho nutit k mimosoudní dohodě, když navíc sám žalobce v závěrečném návrhu potvrdil, že po zaslání předžalobní výzvy jednali účastníci prostřednictvím právních zástupců. Dále žalobce tvrdil, že v průběhu řízení žalovaní odmítli jeho návrhy na rozdělení pozemku nebo směnu, žalovaný 2 nesouhlasil se způsobem rozdělení pozemku dle znaleckého posudku, který sám zadal a předložil dva návrhy zcela nepraktického a neúčelného rozdělení pozemku. Dle názoru soudu se nejedná o obstrukce na straně žalovaných, ale pouze o jejich výkon vlastnického práva. Soud konstatuje, že znalkyně pro potřeby místního šetření připravila 4 varianty možného rozdělení pozemku, které prezentovala na místě samém, z nichž 2 též obsahovaly nutnost zřízení přístupové cesty. Dále žalobce uvedl, že závěry znaleckého posudku zadaného soudem jsou totožné se závěry znaleckého posudku, který si žalovaní nechali zpracovat a předložili žalobci a dále s tím, co navrhoval již v žalobě. Soud konstatuje, že žalovaní nepředložili soudu znalecký posudek, ale listinu, kterou vypracovala znalkyně na žádost žalovaných, když listina neměla náležitosti znaleckého posudku, jednalo se pouze o návrh možného rozdělení bez vypracování geometrického plánu a vyjádření stavebního úřadu. Navíc návrh na rozdělení pozemku obsažený v této listině nebyl zcela shodný se závěry znaleckého posudku soudu. Soud závěrem konstatuje, že předmětné řízení je tzv. iudicium duplex, nelze tedy hovořit o vítězství žalobce, protože soud není návrhy účastníků vázán, je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností vypořádání. Soud uzavřel, že postup žalovaných v řízení nelze hodnotit jako obstrukce, které by zakládaly nárok žalobce na přiznání náhrady nákladů řízení, když skutečnost, že žalovaný 2 na větší části pozemku hospodaří a pobírá z tohoto důvodu dotace nemá pro rozhodnutí soudu o nákladech řízení význam.

16. V průběhu řízení složili účastníci zálohy po 5 000 Kč, tj. celkem 15 000 Kč a znalkyni bylo soudem přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 17 600 Kč. Co do částky 15 000 Kč bylo hrazeno ze složených záloh a ve zbytku ze státních prostředků. O nákladech řízení, které byly hrazeny zálohově státem ve výši 2 600 Kč soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že každá se stran sporu je povinna uhradit ½. Ve výroku VIII proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit státu 1 300 Kč a ve výroku IX uložil žalovaným 1, 2 povinnost zaplatit státu společně a nerozdílně částku 1 300 Kč. Lhůty k plnění odpovídají § 160 odst. 1 o.s.ř.