10 C 83/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Větrovskou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne 23. 3. 2019 před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka se domáhala rozvodu s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne 23. 3. 2019 před [stát. instituce], účastníkům se narodila dosud nezletilá dcera. Manželské soužití bylo zpočátku spokojené, později se objevily neshody, neporozumění, které se nepodařilo překonat. Postupně došlo k citovému odcizení a od 6. 6. 2020 manželé nevedou společnou domácnost. Manželství je rozvráceno a není zde předpoklad obnovy společného soužití. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil.

2. Jelikož manžel je občanem [země], soud zkoumal ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 svoji příslušnost a shledal, že je příslušným podle Článku 3 odst. 1 písm. a), neboť oba manželé mají na území České republiky obvyklé bydliště. Rozhodné právo soud určil podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle něhož rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Ve smyslu § 49 odst. 1 citovaného zákona se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. S ohledem na skutečnost, že manžel je občanem [země] a manželka České republiky a oba mají obvyklé bydliště na území České republiky, aplikoval soud český právní řád.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 23. 3. 2019 před [stát. instituce] manželství, které dosud trvá, avšak účastníci spolu nežijí od 6. 6. 2020 a nejsou ochotni obnovit manželské soužití. Účastníkům se narodila dosud nezletilá dcera, o svěření do péče a určení výživného k nezletilé pro dobu po rozvodu bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], přičemž v tomto řízení nebyly zjištěny zvláštní důvody, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků ohledně příčin rozvratu manželství, a to vzájemné rozpory, které vedly k citovému odcizení a ukončení společné domácnosti od 6. 6. 2020.

4. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.

5. V daném případě bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a obnovení manželského soužití očekávat nelze. Byla prokázána existence rozvratu manželství a jeho příčiny specifikované shora. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a v souladu s § 755 občanského zákoníku manželství rozvedl.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., neboť soud nehledal okolnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť oba účastníci se po jeho vyhlášení vzdali práva odvolání.