12 C 111/2023
č. j. 12 C 111/2023-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Písku zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči zletilé dceři s účinností ke dni 1. prosince, protože žalovaná přestala studovat a začala pracovat. Soud uznal, že žalovaná je schopna se sama živit, což představuje změnu poměrů podle § 923 o. z. a zároveň vznik bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Zrušením povinnosti vznikl nárok žalobce na náhradu částky 5 000 Kč. Soud uložil žalované povinnost tuto částku zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce/žalobkyně: ; celé jméno žalobce, datum narození sídlem adresa žalobce proti žalované: ; celé jméno žalované, narozena datum bytem adresa žalované o zrušení vyživovací povinnosti
I. Vyživovací povinnost žalobce celé jméno žalobce, datum narození, vůči zletilé dceři celé jméno žalované, datum narození, se zrušuje s účinností ke dni 1. 12. 2022, a to stanovené naposledy usnesením Okresního soudu v Táboře č.j. 9 C 201/2022-33 ze dne 25. 11. 2022.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se po žalované žalobou ze dne 15. 2. 2023 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované, naposledy určené rozhodnutím Okresního soudu v Táboře sp. zn. 9 C 201/2022, žalovaná nedostála své povinnosti 1x měsíčně informovat žalobce o studiu, navíc od 1. 12. 2022 pracuje pro společnost právnická osoba obec. Mobilní telefonní číslo žalované není aktivní. Žalobce proto navrhuje, aby byla zrušena vyživovací povinnost žalobce vůči žalované počínaje 1. 12. 2022, a aby bylo uloženo žalované vrátit žalobci finanční prostředky od 1. 12. 2022. Dne 7. 6. 2023 upřesnil žalobce návrh tak, že požaduje uhrazení částky 5 000 Kč.
2. Žalovaná se vyjádřila dne 10. 3. 2023, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti k ní, školu přerušila a chce se k dokončení studia do dvou let vrátit a požádá pak znovu o výživné. U společnosti právnická osoba obec pracuje jen brigádně. Mobil měla poškozený, souhlasí s vrácením výživného za leden 2023. Prosincové výživné použila na pořízení řidičského průkazu.
3. Z pracovní smlouvy žalované se společností právnická osoba, IČO, obec, je zřejmé, že žalovaná pracuje na dobu neurčitou od 1. 12. 2022 jako prodavačka – servírka.
4. Ze zprávy SOU a SOŠ obec ze dne 22. 5. 2023 je patrné, že žalovaná byla žákyní 1. ročníku od 1. 9. 2022, ke dni 31. 10. 2022 však studium přerušila do 31. 8. 2024, přičemž k jejímu prospěchu se nelze vyjádřit.
5. Z usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 25. 11. 2022 č. j. 9 C 201/2022-33 je zjištěno, že byl schválen smír o tom, že žalobce se zavázal platit žalované výživné 5 000 Kč měsíčně od září 2022 a nedoplatek 6 000 Kč do 31. 12. 2022, a žalovaná se zavázala informovat žalobce 1 x měsíčně o svém studijním prospěchu.
6. Z provedeného dokazování soud dovodil následující skutkový stav. Žalobce byl povinen platit žalované výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře ze dne 25. 11. 2022 (odst. č. 5 odůvodnění shora). Ze sdělení SOŠ a SOU obec ze dne 22. 5. 2023 je zřejmé, že žalovaná přerušila studium již ke dni 31. 10. 2022 (odst. č. 4 odůvodnění shora), a podle potvrzení zaměstnavatele žalované právnická osoba pro něj žalovaná pracuje od 1. 12. 2022 (odst. č. 3 odůvodnění shora).
7. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že žaloba žalobce je důvodná, pokud jde o nárok na zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, neboť žalovaná je schopna se sama živit ve smyslu § 911 o. z., došlo tak ke změně poměrů ve smyslu § 923 o. z. na straně žalované, která přerušila studium a pracuje. Žalovaná navíc souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti. Proto soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku shora.
8. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 5 000 Kč jako částky výživného, které uhradil žalované po 31. 10. 2022, kdy přerušila studium, a po 1. 12. 2022, kdy nastoupila dle pracovní smlouvy k zaměstnavateli do pracovního poměru, soud učinil závěr, že tento nárok je důvodný. Zaplacením částky 5 000 Kč totiž vzniklo žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci tuto částku, jak je zřejmé z výroku II. rozsudku shora.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žádný účastník náhradu nákladů nepožadoval (výrok III. rozsudku shora). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.