12 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce ; zastoupeného advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozena 05.08.2002 bytem část obce a číslo , PSČ obec o zrušení vyživovací povinnosti

I. Žaloba žalobce proti žalované ze dne 2. 5. 2022 o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované, která je jeho dcerou, a vůči níž mu byla uložena vyživovací povinnost ve věci sp. zn. 1P 242/2004, domáhal zrušení vyživovací povinnosti s tím, že žalovaná ukončila v druhém kvartálu roku 2022 tj. k 1. 7. 2022, či brzy ukončí nadstavbové denní studium na učňovské studium a vysokoškolské studium nelze předpokládat. Žalobce výslovně souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a navrhuje k důkazu pouze doklady o případném pokračování studia žalované. Proto žalobce navrhuje, aby soud rozhodl tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalované se zrušuje s účinností od 1. 7. 2022 a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že studuje denně a bude ve studiu pokračovat, a že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud rozhodl o návrhu žalobce na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., když oba účastnici souhlasili s tímto procesním postupem.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 242/2004-1159 ze dne 25. 4. 2019 bylo zjištěno, že byl zamítnut návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k žalované a žalobci bylo uloženo platit žalované výživné ve zvýšené výši 1 300 Kč od 1. 2. 2019 z původních 200 Kč s tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit žalované nedoplatek na výživném 3 300 Kč za dobu od 1. 2. 2019 do 25. 4. 2019.

5. Z potvrzení SOŠ a SOU [obec] ze dne 19. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná je žákyní školy od 1. 9. 2020 dosud.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 12 C 80/2021-60 ze dne 30. 6. 2021 bylo mj. zjištěno, že návrh ze dne 4. 3. 2021 na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované byl zamítnut s odůvodněním, že žalovaná byla žákyní školy SOŠ a SOU [obec] od 1. 9. 2017 do 16. 6. 2020, a že ve školním roce 2020 /2021 je žákyní prvního ročníku studia oboru Podnikání.

7. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Žalobci bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo hradit ve prospěch žalované výživné v měsíční výši 1 300 Kč, jak je zřejmé z rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 242/2004-1159 ze dne 25. 4. 2019 (odst. č. 4 odůvodnění shora). Žalovaná doložila potvrzení ze dne 19. 5. 2022 o tom, že pokračuje ve studiu na SOŠ a SOU [obec] (odst. č. 5 odůvodnění shora), které navštěvovala již ve školním roce 2020 /2021 (odst. č. 6 odůvodnění shora).

8. Soud ve smyslu § 923 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění posuzoval, zda se změnily poměry natolik, aby bylo nutno přistupovat k novému rozhodnutí o výživném a zabýval se zejména posouzením situace žalobce a žalované ve smyslu § 913, § 914 a § 915 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 914 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle § 915 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu a podle § 910 odst. 1, 2, 3 a 4 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. Podle § 911 výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Soud se zabýval návrhem žalobce v tom smyslu, zda jsou splněny podmínky pro zrušení vyživovací povinnosti ve smyslu ustanovení § 910 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění a dospěl k závěru, že tyto podmínky v dané věci splněny nejsou, neboť žalovaná prokázala, že se připravuje na své budoucí povolání, není schopna se sama živit a splňuje tedy podmínky § 911 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění a § 915 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění. Naopak žalobce netvrdil, ani neprokázal žádný jiný důvod, který by bylo možné shledat důvodem pro zrušení vyživovací povinnosti. Proto soud rozhodl tak, že žalobu žalobce o zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované zamítl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku I. shora.

10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žalované žádné náklady řízení nepřiznal, přestože by na jejich náhradu měl právo ve smyslu § 142 o. s. ř., když byla ve věci zcela úspěšná, neboť jí žádné nevznikly. (výrok II. rozsudku shora)